Zaměstnanci těžební společnosti OKD dnes na pracovištích zahájili přípravné práce na obnovení těžby ve všech čtyřech lokalitách, tedy Dole Darkov, Dole ČSM-Sever, Dole ČSM-Jih a Dole ČSA na Karvinsku. ČTK to řekla mluvčí společnosti Naďa Chattová. Doly z provozu na několik týdnu odstavil koronavirus, který se rozšířil mezi horníky. Společnost se nakonec na začátku července rozhodla pro přerušení těžby.
<blockquote>&#8222;Musíme zkontrolovat veškerá zařízení, stroje a tak dále. Jakmile bude vše v pořádku, těžbu spustíme na všech čtyřech lokalitách. Mělo by se tak stát během několika dní,&#8220; uvedla Chattová.</blockquote>
Ode dneška se podle mluvčí už postupně začne zvyšovat počet důlních zaměstnanců na pracovištích.
Koronavirová nákaza nejprve zasáhla Důl Darkov a posléze se rozšířila i na Doly ČSM, Dolu ČSA se hromadná nákaza vyhnula. Vedoucí protiepidemického oddělení hygieniků v Karviné Andrea Lipjaková ČTK sdělila, že se v souvislosti s tímto ohniskem nakazilo přes 1700 horníků, jejich příbuzných či kontaktů. V souvislosti s nákazou na Dole Darkov hygienici zaznamenali 516 nakažených, u Dolu ČSM-Sever to bylo 819 nemocných a u Dolu ČSM-Jih 402 pozitivních. Přímo na pracovištích firmy to z celkového počtu bylo přes 1200 nemocných.
<figure id="attachement_7867" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg" alt="Důl paskov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Společnost chce opakování situace předejít zavedením testování zaměstnanců, které by mělo začít za týden. Aktuálně testování připravuje, chystá se zřídit čtyři odběrová místa. Zaměstnanci budou na odběry docházet v dvoutýdenních intervalech. Předpokládá se, že denně by tak testy mohlo podstoupit kolem 500 až 600 zaměstnanců, měsíčně by jich ve firmě udělali zhruba 12.000. Náklady na testy bude hradit OKD.

Uhlí

V OKD dnes začaly přípravné práce na obnovení těžby

Před deseti lety, 8. srpna 2010, bylo dokončeno napouštění rekultivačního jezera Milada o rozloze 252,2 hektarů (dříve zvané též Chabařovické jezero), které vzniklo v těžební jámě hnědouhelného lomu Chabařovice. Napouštění začalo v červnu 2001, pro veřejnost bylo jezero otevřeno 30. května 2015.
Jezero Milada vzniklo rekultivací a zatopením těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice, kde se přestalo těžit v 90. letech 20. století. Jezero se rozlohou řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. Od otevření si získalo velké množství příznivců z řad turistů, sportovců, přírodovědců.
Náklady na rekultivační práce dosáhly pěti miliard korun. Nyní jezero čeká na vybudování infrastruktury. Palivový kombinát Ústí letos vyhlásil mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonickou soutěž na území jezera. Vítězný návrh bude znám na jaře 2021.
Kromě Milady vzniklo v severních Čechách rekultivací těžebních jam například jezero Most, jehož rozloha přesahuje 310 hektarů. Na Sokolovsku bylo v roce 2016 napuštěno jezero Medard, které má bezmála 500 hektarů. V budoucnosti se počítá se vznikem jezer, které překonají tisíc hektarů. Pro srovnání &#8211; největší jihočeský rybník Rožmberk má zhruba 490 hektarů a největší česká vodní nádrž Lipno asi 4870 hektarů.

Před deseti lety bylo napuštěno rekultivační jezero Milada

Polsko přišlo po vzoru německých energetik s myšlenkou spojit 3 energetické společnosti do dvou nových skupin – uhelné a neuhelné. Jedná se o PGE, Eneu a Tauron, které se zabývají výrobou, distribucí a dodávkou, přičemž jejichž většinovým vlastníkem je stát.
Místopředseda polské vlády Jasek Sasin <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2F51LU">oznámil</a>, že by rád transformoval stávající energetické společnosti vlastněné státem do dvou společností, a to do jedné zabývající se výrobou elektřiny z uhlí a jeho těžbou a druhé bezuhelné.
Polsko vyrábí většinu své elektřiny z uhlí a jako jediná země EU zatím odmítla deklarovat uhlíkovou neutrálnost do roku 2050. Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost sice slíbila udržet výrobu z uhlí, nicméně v poslední době začíná více podporovat i obnovitelné zdroje a došlo i k uzavření několika dolů.
<blockquote>“Všichni jsme překvapení tempem změn politiky v oblasti klimatu … musíme dnes přehodnotit některé komentáře kvůli tomu, co se děje kolem nás,“ uvedl místopředseda polské vlády Jasek Sasin.</blockquote>
Sasin v souvislosti se stávající situací připouští, že je pravděpodobné, že Polsko přestane spalovat uhlí mezi lety 2050 až 2060. Myšlenka rozdělení divizí a společností na uhelnou a neuhelnou část není nová a například <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/reuters-ek-da-rwe-souhlas-s-koupi-aktivit-e-on-a-innogy">loni došlo</a> k velké výměně majetků mezi německým E.ON a RWE, kdy se RWE nyní profiluje jako významný hráč s obnovitelnými zdroji.
Polsko také plánovalo oznámit minulý týden větší škrty a uzavírání dvou dolů u největší těžařské firmy PGG. Tyto plány ovšem byly nečekaně odloženy a mají být během prázdnin ještě přepracovány. Sasin uvedl, že 2 doly, které bylo plánované uzavřít, jsou zodpovědné za 95 % ztráty skupiny PGG.

Energetika v zahraničí

Polsko plánuje sjednotit energetické společnosti

Těžba uhlí je ve Spojených státech v posledním desetiletí na sestupu, přičemž v loňském roce klesla na nejnižší hodnotu od roku 1978. Podle očekávání vládní agentury byl pokles v letošním roce měl být ještě významnější, a těžba by tak mohla být na nejnižších hodnotách od 60. let.
Těžba uhlí v řadě zemí postupně klesá, přičemž výjimkou nejsou ani USA. Za prudkým poklesem stojí především klesající poptávka elektroenergetického sektoru, kdy uhelné elektrárny v USA čelí konkurenci zejména levného plynu a dále rostoucímu výkonu obnovitelných zdrojů.
V loňském roce se ve Spojených státech <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44536" target="_blank" rel="noopener">podle dat tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> vytěžilo celkem 640 milionů tun uhlí, o 7 % méně než v roce 2018. Těžba tak byla na nejnižších hodnotách od roku 1978, kdy stávka horníků mezi prosincem 1977 a březnem 1978 zastavila většinu těžby v zemi.
<figure id="attachment_86309" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86309" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-tezby-uhli-v-USA-mezi-lety-1950-a-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-tezby-uhli-v-USA-mezi-lety-1950-a-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-tezby-uhli-v-USA-mezi-lety-1950-a-2019-512x219.png 512w" alt="Vývoj těžby uhlí v USA mezi lety 1950 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj těžby uhlí v USA mezi lety 1950 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Centrem těžby uhlí v USA je stát Wyoming , který se na celkové těžbě loni podílel 39 %, čímž výrazně převýšil kterýkoliv jiný stát. Meziročně však tamní těžba klesla o 9 %. Druhým v pořadí je stát Západní Virginie, ve kterém se těží především koksovatelné uhlí. Díky relativně stabilní poptávce tak tamní těžba meziročně klesla pouze o 2 %. Ve státě Arizona naopak došlo loni k ukončení těžby uhlí, které přišlo s uzavřením uhelné elektrárny Navajo s přilehlým dolem Kayenta.
<h2>V příštím roce by se těžba mohla částečně zotavit</h2>
Těžba uhlí v USA klesá i nadále v letošním roce, kdy tamnímu uhelnému průmyslu nepomáhá ani současná koronavirová pandemie. Těžbu uhlí EIA odhaduje podle dat z železniční přepravy, přičemž od začátku roku se po železnici přepravilo o 27 % méně uhlí než ve stejném období v loňském roce.
Kromě nižší poptávky ze strany uhelných elektráren z důvodu poklesu spotřeby elektřiny a cen zemního plynu v návaznosti na restriktivní opatření pro omezení šíření koronaviru, se na celkové těžbě podepisuje i nižší vývoz. Výroba elektřiny v uhelných elektrárnách se v období mezi lednem a květnem meziročně propadla o 34 %, vývoz uhlí poté o 29 %.
V příštím roce by se nicméně těžba uhlí mohla se zotavením poptávky po elektřině a cen zemního plynu mírně vzrůst. EIA tak v současné očekává 7% růst.

V USA se loni vytěžilo nejméně uhlí za posledních 40 let, letos je očekáván další propad

Největší německá banka Deutsche Bank ukončí nejpozději do roku 2025 všechny globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí. Již v roce 2016 Deutsche Bank ukončila financování nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů.
<a href="https://www.db.com/newsroom_news/2020/deutsche-bank-to-end-global-business-activities-in-coal-mining-by-2025-en-11650.htm" target="_blank" rel="noopener">Deutsche Bank v pondělí informovala</a> o přijetí nové politiky pro oblast fosilních paliv, která zpřísňuje podmínky financování pro uhelné, ropné a plynárenské projekty.
<blockquote>„Znamená to, že Deutsche Bank ukončí své globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí nejpozději do roku 2025, aby pomohla s transformací směrem k udržitelnému hospodářství. Tato politika pokrývá jak financování, tak transakce na kapitálových trzích,“ uvedla banka.</blockquote>
Banka nyní plánuje provést do konce letošního roku kontrolu svých stávajících obchodních aktivit v Evropě a Spojených státech, při které se zaměří na plány na diverzifikaci u svých klientů. Podobná kontrola u klientů v Asii začne v roce 2022.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/deutsche-bank-to-end-coal-mine-financing-by-2025/1134578" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl zahraniční server Montel</a>, Deutsche Bank již od roku 2016 nefinancuje projekty nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů. Podobným směrem jako Deutsche Bank se vydala také francouzská banka BNP Paribas, která přestala poskytovat financování společnostem budujícím nebo plánujícím budovat nové uhelné elektrárny.
BNP Paribas navíc po svých klientech aktivních v oblasti výroby elektřiny z uhlí nebo těžby uhlí požaduje, aby předložily plán na odklon od uhlí do roku 2030 (pro společnosti z EU či OECD) nebo do roku 2040 (pro společnosti ze zbylých zemí světa).

Deutsche Bank přestane do roku 2025 poskytovat financování v oblasti těžby uhlí

V <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/060820-poland-to-suspend-operations-at-12-coal-mines-on-covid-19-outbreak">Polsku</a> bude dnes v důsledku šíření nákazy koronavirem dočasně uzavřeno 12 uhelných dolů. Celkem je v Polsku nakaženo přibližně 5 000 horníků. Dodávky uhlí by neměly být ovlivněny. 
V důsledku šíření nákazy koronavirem bude v Polsku na tři týdny <a href="https://oenergetice.cz/uhli/reuters-polsko-uvazuje-o-zavreni-tri-dolu-v-pristich-mesicich">uzavřeno</a> 12 uhelných dolů. Uzavírka se bude týkat dolů Pniowek a Zofiowka vlastněných státní firmou <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/reditel-polske-statni-uhelne-firmy-jsw-byl-odvolan-akcie-klesaji">JSW</a> a dalších 10 dolů největší těžební společnosti v Polsku PGG.
<blockquote>„Dojde k dočasnému zastavení těžby ve všech uhelných dolech, kde se dnes ví o výskytu koronaviru a kde zaměstnanci nebyli na přítomnost koronaviru testováni. To znamená, že od zítra zastavíme těžbu ve dvou dolech JSW a v deseti uhelných dolech PGG.“ Jacek Sasin, ministr státních aktiv Polska</blockquote>
Podle Sasina budou všichni horníci během dočasné uzavírky pobírat mzdu v plné výši a dodávky uhlí zákazníkům nebudou ohroženy. Státní zásoby uhlí i zásoby společnosti PGG jsou momentálně velmi vysoké.
Během uplynulého víkendu došlo v Polsku k rekordnímu nárůstu nově nakažených koronavirem, a to zejména kvůli prudce se šířící nákaze v dole Zofiowka. S tímto dolem je spojeno 1 148 nově nakažených za víkend. Nejvyšší počet nakažených, 1 587 případů, je ovšem v <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-tvrdi-ze-potrebuje-dul-turow-pro-postupnou-premenu-energetiky">dole</a> Pniowek. V pondělí bylo v Polsku nakaženo přibližně 5 000 horníků.

Dvanáct polských dolů bude dočasně uzavřeno v důsledku šíření nákazy koronaviru

Koronavirová pandemie nutí Polsko urychlit odchod z uhelného sektoru a země zvažuje, že v příštích měsících uzavře nejméně tři uhelné doly. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Polsko je největším těžařem černého uhlí v Evropské unii.
Polsko je jedinou členskou zemí EU, která odmítla slíbit, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Těžba uhlí má v Polsku dlouhou historii a je pilířem ekonomiky. V posledních letech však bylo odvětví často ve ztrátě a stát se je snaží finančně podpořit.
Mimo jiné vláda podle zdrojů uvažuje o uzavření dolu Wujek. Ten se zapsal do dějin protikomunistického odboje, když se v roce 1981 stal místem jednoho z nejkrvavějších protestů.
Ministerstvo státního majetku, které má dohled nad uhelným průmyslem, na žádost agentury Reuters o komentář nereagovalo.
V posledních pěti letech vláda sloučila několik dolů a také jich několik postupně uzavřela. Není však ochotná postupovat rychleji, protože se obává násilných protestů horníků, na které narazila v minulosti.
Podle zdrojů však nemoc covid-19 změnila strategické myšlení vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta se nyní snaží využít peníze na podporu ekonomiky zasažené omezeními, která měla zabránit šíření nemoci. Z pohledu veřejných financí si tak vláda nyní nemůže dovolit další financování těžby uhlí, protože koronavirová pandemie bude stát obrovské množství peněz, uvedl vládní zdroj.
Zavření dolů se má dotknout nejméně dvou dolů ve vlastnictví PGG, největší uhelné společnosti v zemi. Další uzavřený důl by měl patřit státní společnosti Tauron. PGG má osm dolů a Tauron tři. Obě společnosti se k informacím odmítly vyjádřit.
Uzavření dolů způsobí zrušení tisíců pracovních míst. Pravděpodobně bude oznámeno až pro prezidentských volbách, které se konají v červnu, dodal jeden ze zdrojů.

Reuters: Polsko uvažuje o zavření tří dolů v příštích měsících

Energetická skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače dnes převzala americkou těžební společnost Blackhawk Mining. Firma je významným dodavatelem metalurgického uhlí na americké i mezinárodní trhy. ČTK to dnes sdělila mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Cenu transakce neuvedla. Pro Sev.en Energy je to druhá akvizice v oboru metalurgického – neboli takzvaně koksovatelného – uhlí v posledních týdnech.
Blackhawk Mining má v pěti podzemních a povrchových důlních komplexech v Západní Virginii a Kentucky roční výrobní kapacitu sedm až osm milionů tun metalurgického uhlí. Vlastní také tři důlní lokality, kde ročně vyprodukuje tři až čtyři miliony tun uhlí pro energetické účely. Loni měla firma obrat více než miliardu dolarů (zhruba 24 miliard korun) a zisk EBITDA před započtením úroků, daní a odpisů činil 120 milionů dolarů (2,9 miliardy Kč).
<blockquote>„Převzetí této společnosti představuje velmi významný vstup skupiny Sev.en Energy do těžby metalurgického uhlí,“ uvedl výkonný ředitel Sev.en Energy Alan Svoboda. „Chceme se aktivně podílet na dlouhodobém úspěchu společnosti a vytvoření platformy pro další růst v regionu,“ dodal.</blockquote>
Sev.en Energy v květnu získala také podíl 17,1 procenta v americkém producentovi metalurgického uhlí Corsa Coal Corp. 
Generální ředitel společnosti Blackhawk Mining Jesse Parrish uvedl, že pro firmu je to velmi důležité období. „S podporou Sev.en Energy máme skvělou šanci vykročit v současné tržní situaci správným směrem, a také možnost využít synergií k dalšímu růstu v tomto odvětví,“ sdělil.
Do holdingu Sev.en Energy patří od roku 2018 Tykačovy firmy, sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. V ČR skupina provozuje dva hnědouhelné doly a čtyři uhelné elektrárenské bloky, loni k tomu koupila od švýcarské společnost Alpiq kogenerační zdroje ve Zlíně a v Kladně. Uhlí těží zejména v lomu Vršany v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve a dále pak v lokalitě ČSA.
Loni firma získala poloviční podíl v nadnárodní energetické společnosti InterGen N.V., která vlastní tři elektrárny v Británii a má podíl ve dvou elektrárnách v Austrálii.
Od roku 2013 patří mezi Tykačova česká aktiva elektrárna ve Chvaleticích na Pardubicku se čtyřmi bloky o celkovém výkonu 820 MW. Loňský nákup tepelných a energetických zdrojů ve Zlíně a zejména v Kladně výrazně zvýšil instalovaný výkon ve vlastnictví Sev.en Energy. Menší zlínská kogenerační jednotka má jen 64 MW, kladenská elektrárna a teplárna ale disponuje instalovaným výkonem 516 MW. Oba zdroje dodávají vedle elektřiny i teplo zhruba 35.000 odběratelům.
Od roku 2024 bude Sev.en energy rovněž majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady. Jde o jednu z největších elektráren v ČR, má pět bloků, každý s instalovaným výkonem 200 MW.

Společnosti

Sev.en Energy získala těžební společnost Blackhawk Mining z USA

Česko by uvítalo detailnější informace o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v polském dolu Turów u českých hranic. Po dnešním jednání se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí o dalším postupu kvůli prodloužení těžby rozhodne podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) pro ČTK do konce června na základě právní analýzy.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě teď v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
<blockquote>&#8222;Já jsem pana ministra požádal o lepší komunikaci v této záležitosti. Česko by uvítalo více detailnější informace o dalším vývoji,&#8220; poznamenal Petříček.</blockquote>
Liberecký kraj chce, aby Česko podalo žalobu k evropskému soudu. K posouzení této možnosti dříve vyzval ministerstva životního prostředí a zahraničí také sněmovní výbor pro životní prostředí.
Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv na české území odmítá.

Petříček: Česko chce víc informací o vývoji v polském dolu Turów

Na Karvinsku onemocnělo v ohnisku nákazy v Dole Darkov 113 zaměstnanců a nemocných je také dalších šest jejich rodinných příslušníků. Počet nemocných členů rodiny se ale podle hygieniků zřejmě ještě zvýší. ČTK to dnes řekl mluvčí moravskoslezských hygieniků Radim Mudra. Kvůli hromadné nákaze nařídili hygienici v dole rozsáhlé testování. Při něm se podařilo odhalit devět desítek nakažených covidem-19. V karvinských dolech pracuje zhruba 8400 lidí, přímo v Dole Darkov a na něm navazující úpravně uhlí pracuje 1800 lidí.
<blockquote>&#8222;Od 18. května, kdy bylo odebráno celkem 791 vzorků, to znamená, že stěr byl proveden u 791 zaměstnanců, bylo z tohoto počtu 88 pozitivních zaměstnanců OKD a dva bánští záchranáři Dolu Darkov,&#8220; uvedl Mudra.</blockquote>
Podle něj ale testy bánských záchranářů nebyly součástí plošného testování v dole. Mudra doplnil, že hygienici předpokládají, že počet nakažených rodinných příslušníků bude strmě vzrůstat. &#8222;Karantény ani nebudeme uvádět, protože teď epidemiologie začíná trasovat a vyhledává kontakty. Ti, kteří mají významný kontakt s nemocnými, jdou na PCR vyšetření. Pokud s někým žiju a on neví, že je nemocný, tak nedodržuje žádná pravidla,&#8220; podotkl Mudra.
V Moravskoslezském kraji se od počátku pandemie nakazilo 1223 lidí, poslední údaje k úterním 19:00 ukazovaly, že počet případů za posledních 24 hodin stoupl o 38. Lze tedy předpokládat, že dnes se počet případů znovu zvýší.
Nákaza se u horníků v Dole Darkov objevila minulý týden. V pátek jich bylo 11, v neděli 17 a tento týden v pondělí počet zaměstnanců s potvrzenou nemocí stoupl na 21. Krajští hygienici se proto rozhodli provést plošné testování. Onemocnění bylo prokázáno u zaměstnanců různých profesí jako důlní doprava, úpravna, odtěžení, příprava a další. Zaměstnanci byli bez příznaků a o své nemoci nevěděli, takže podle hygieniků neměli problém projít měřením teploty při vstupu do závodu ani vykonávat fyzicky namáhavou práci.
Kvůli vysokému počtu pozitivních výsledků v pondělí jednali zástupci hygieny a OKD. Ředitelka hygieniků Pavla Svrčinová po jednání řekla, že případná další opatření k zabránění šíření nákazy se budou řešit, až budou hotova všechna aktuální vyšetření.
Pro důl už platí přísná opatření, hned při vstupu si například všichni musí vydezinfikovat ruce, pro důlní pracovníky platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle. Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa. Na všech dolech jsou také denně dezinfikovány dopravní nádoby a také vozy pro dopravu zaměstnanců.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V dolech pracuje zhruba 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.