Zaměstnanci těžební společnosti OKD, kteří ke konci února budou přecházet pod státní podnik Diamo, už absolvovali pohovory s firemními personalisty. Z 1770 zaměstnanců bude 493 nadále pracovat v Diamu, 1277 lidí bude připraveno k rozvázání pracovního poměru. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Naďa Chattová. OKD na konci února kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu černého uhlí v karvinských dolech ČSA a Darkov.
<blockquote>&#8222;Jsme velmi rádi, že se podařilo se státním podnikem Diamo vyjednat oproti původnímu plánu větší počet lidí, kteří v budoucnu budou pokračovat ve své práci a vykonávat útlumové práce na jednotlivých dolech,&#8220; uvedla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.</blockquote>
Nové uplatnění pomáhají personalisté zaměstnancům hledat také ve firemním projektu Nová šichta. &#8222;Naši lidé se aktivně podílejí na tom, aby zaměstnanci našli novou práci přesně podle jejich požadavků. A daří se nám také spolupráce s firmami v moravskoslezském regionu, které projevují zájem o naše lidi,&#8220; uvedla personální ředitelka OKD Radka Naňáková.
<figure id="attachement_13601" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg" alt="Horník, Velká Británie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od března zůstanou na Karvinsku v provozu už jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. Majitelem firmy je prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Na konci roku pracovalo v dolech OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 7000 lidí.
Podnik Diamo od OKD už od 1. ledna převzal 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Z nich si 200 nechá pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní v podniku skončí. Pracovní poměr ukončí většinou dohodou, která jim zajišťuje vyšší odstupné, až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.
Na konci prosince bylo v kraji bez práce přes 45.000 lidí, nezaměstnanost činila 5,6 procenta a byla nejvyšší v Česku. Úřad práce nabízel více než 13.400 volných pracovních míst.

Společnosti

V OKD skončí na konci února 1770 lidí, už absolvovali pohovory

Polská státní uhelná společnost Polska Grupa Górnicza (PGG) své doly uzavře do roku 2049. Bude se tak držet svého původního plánu navzdory tomu, že Evropská unie v prosinci zpřísnila své klimatické cíle. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na šéfa PGG Tomasze Rogalu.
Hornické odbory, vláda a představitelé společnosti dnes znovu jednali o harmonogramu, podle něhož PGG zavře své doly postupně do poloviny století. Tento časový plán byl schválen už v září.
Polsko je jedním z největších evropských producentů uhlí, jehož spalování notně přispívá k tvorbě skleníkových plynů. Země s pomocí tohoto fosilního paliva generuje téměř 80 procent své elektrické energie.
<blockquote>&#8222;Zpřísnění emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent tento harmonogram nijak neovlivní. Jsem si vědom obav veřejnosti, že by se tento plán mohl kvůli tlaku EU urychlit,&#8220; řekl Reuters Rogala.</blockquote>
<figure id="attachement_42803" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/img_mineria01-1-800x462.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/img_mineria01-1-800x462.jpg" alt="Uhelný důl. zdroj: www.mining.com" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Prezidenti a premiéři členských zemí v první třetině prosince podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent oproti roku 1990. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emise o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální.
Rogala též uvedl, že harmonogram PGG bude muset schválit Evropská komise. Její souhlas nebude podle kritiků snadné získat. Šéf polské státní uhelné společnosti by rád stanovisko EK znal před koncem prvního pololetí. Podle agentury Reuters však není jasné, zda polská společnost o schválení svého časového plánu formálně požádala.
Těžař PGG za uplynulý rok vykázal ztrátu dvě miliardy zlotých (přes 11,5 miliardy Kč). Tento rok má v plánu vytěžit 24 milionů tun uhlí.

Uhlí

Polská PGG uhelné doly zavře do roku 2049, navzdory cílům EU

Všech 530 bývalých zaměstnanců OKD, kteří letos absolvovali propouštěcí pohovory v podniku Diamo, se rozhodlo ukončit pracovní poměr dohodou. Zaručuje jim to vyšší odstupné, až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku. ČTK to dnes řekla mluvčí státního podniku Diamo Jana Dronská.
Od společnosti OKD převzalo Diamo od 1. ledna spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát také 749 zaměstnanců. Z nich si 200 nechá pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní v podniku skončí. OKD už chystá také ukončení těžby černého uhlí v dolech ČSA a Darkov.
Od 5. do 11. ledna absolvovalo pohovory u čtyřčlenných komisí 530 lidí na pěti místech v OKD, všichni zvolili možnost odejít dohodou k dohodnutému datu 31. ledna. Odstupné dostanou podle počtu odpracovaných let. Jde až o jedenáctinásobek měsíčního výdělku, při běžné výpovědi by to ale byl maximálně čtyřnásobek.
Propuštění zaměstnanci mají nárok také na státní příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů útlumu hornictví. Pro horníky, kteří pracovali pod zemí, činí 8000 korun měsíčně, pro zaměstnance z povrchových pracovišť 5300 korun. Tato podpora se bude vyplácet tři měsíce až pět let podle odpracované doby a věku pracovníka.
<blockquote>&#8222;Se zbývajícími dvěma desítkami zaměstnanců, kteří se nedostavili, pohovor proběhne individuálně v náhradním termínu, případně dostanou výpověď (projednanou s odbory) poštou,&#8220; uvedla Dronská.</blockquote>
Ředitel Diama Ludvík Kašpar uvedl, že i přes zhoršenou koronavirovou situaci byly pohovory bez komplikací. &#8222;Dostavila se drtivá většina pozvaných zaměstnanců a podle očekávání dali přednost ukončení pracovního poměru dohodou,&#8220; uvedl Kašpar.
Diamo ve spolupráci s OKD už připravuje také druhou etapu převodů a propouštěcích pohovorů s pracovníky dolů Darkov a ČSA. &#8222;K 1. březnu 2021 přejde pod státní podnik Diamo dalších téměř 500 lidí a necelých 1300 lidí doly opustí,&#8220; uvedla Dronská.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od března zůstanou na Karvinsku v provozu už jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. Jsou v tom zahrnuty i náklady na zajišťování báňské záchranné služby a státní příspěvek pro propuštěné zaměstnance.
Majitelem firmy je prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Na konci roku pracovalo v dolech OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 7000 lidí.
Na konci prosince bylo v kraji bez práce přes 45.000 lidí, nezaměstnanost činila 5,6 procenta a byla nejvyšší v Česku. Úřad práce nabízel více než 13.400 volných pracovních míst.

Energetika v ČR

Přes 500 zaměstnanců OKD odejde dohodou

Vláda Spojeného království se rozhodla nezasahovat do rozhodnutí rady hrabství Cumbrie, která udělila <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/uk-government-wont-block-first-deep-coal-mine-in-three-decades/">povolení</a> vybudovat hlubinný podmořský uhelný důl. Jedná se o první takové povolení za posledních 30 let. Zároveň se vláda snaží posunout uzavření uhelných elektráren bez zachytávání emisí z října 2025 na říjen 2024. 
Rada hrabství Cumbrie ve Spojeném království udělila na konci loňského roku povolení společnosti West Cumbria Mining (WCM) vybudovat hlubinný uhelný důl. Jedná se již o <a href="https://www.bbc.com/news/uk-england-cumbria-54393345">třetí povolení</a> od roku 2017, kdy WCM plány dolu předložila. Plány byly přezkoumávány na základě předkládaných vylepšení designu ze strany WCM.
Nicméně rozhodnutí rady hrabství nebylo finální, dokud bylo možné, že do věci vstoupí vláda Spojeného království. Ta měla na základě platné legislativy možnost rozhodnutí hrabství změnit. Nicméně podle posledních informací k ničemu takovému nedojde. Zástupci vlády se údajně vyjádřili, že místní rady by měly mít pravomoci rozhodovat o územním plánování samy. Jedná se o první povolení vybudovat hlubinný uhelný důl ve Spojeném království po 30 letech.
Podle společnosti WCM bude důl uveden do provozu 24 měsíců od zahájení výstavby. Cílem je roční těžba 2,5 milionů tun uhlí z podmořských ložisek v Irském moři. Podle <a href="https://www.westcumbriamining.com/west-cumbria-mining/">webových stránek</a> WCM je v jejich licencované oblasti přibližně 750 milionů tun uhlí.
Vytěžené uhlí pak bude určené pro ocelářský průmysl ve Spojeném království a v Evropě. Z uhlí se nebude vyrábět elektřina. Výroba elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí má být ve <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/problemy-dostupnym-vykonem-britanii-vyhnaly-cenu-elektriny-rekordni-hodnotu">Spojeném království</a> ukončena nejpozději do roku 2025. Momentálně Spojené království plánuje ukončit výrobu elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí do října 2025. Nicméně aktuálně běží <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/943817/consultation-coal-renewable.pdf">konzultace</a>, na základě které by mohla být výroba elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí ukončena již do října 2024.
<h2>Místní uhlí je pro životní prostředí lepší než dovážené</h2>
Společnost WCM argumentuje, že využívání lokálně těženého uhlí pro výrobu oceli sníží emise, které by vznikly během mezinárodní přepravy. Podle svých <a href="https://www.westcumbriamining.com/what-is-the-plan/will-mine-look-like/">webových stránek</a> bude důl „velmi odlišný od důlních provozů minulého století“. Společnost WCM bude využívat řadu filtrů na zachytávání škodlivých látek. Dále bude například zachytávat dešťovou vodu pro využití ve zpracovávacím zařízení, které bude vybudované jako „budova v budově“, aby došlo k minimalizaci hluku, nebo zabránění šíření prachu.
<figure id="attachment_91705" class="wp-caption aligncenter" style="width: 768px;"><img class="size-full wp-image-91705" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477-512x318.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477-725x450.jpg 725w" alt="" width="768" height="477" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace pozemních budov plánovaného uhelného dolu. Zdroj: West Cumbria Mining Company</figcaption></figure>
Od roku 2017, kdy WCM předložila své plány radě hrabství Cumbrie, bylo podáno 2300 námitek. Mezi opoziční skupiny patří environmentální organizace, ale také organizace tvořena místními obyvateli s názvem Keep Cumbrian Coal in the Hole. Kritici argumentují například tím, že projekt zabrání <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/uhlikovou-narocnost-snizuje-dlouhodobe-nejrychleji-spojene-kralovstvi-ovsem-potreba-zrychlit-az-petinasobne">dekarbonizaci</a> ocelářství s cílem dosáhnout neutrality do roku 2050.
<blockquote>„Jistě, vytváření pracovních míst je pro místní komunity naprosto klíčové, ale musíme hledat pracovní místa 21. století, ne ta, která jsou v upadajících odvětvích,“ uvedl Doug Parr, zástupce Greenpeace UK.</blockquote>

Ve Spojeném království bylo po 30 letech povoleno vybudování hlubinného uhelného dolu

Polská reakce na české požadavky ohledně případného pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów, které by mohly vést k mimosoudnímu řešení problémů, je podle ministerstev životního prostředí a zahraničí a Libereckého kraje nedostatečná a nelze ji akceptovat. ČTK o tom informovalo ministerstvo životního prostředí. Česko očekává do konce roku vyjádření Evropské komise k podnětu, které podalo v září, a na základě něj a dosavadního jednání vláda následně rozhodne o dalším postupu.
Česká republika opakovaně žádala, aby Polsko nepokračovalo v další těžební činnosti v dole Turów, dokud nebude zajištěno a prokázáno, že se tak děje v souladu s požadavky unijní legislativy a že se v důsledku těžby nezhoršuje životní prostředí, zejména co se týče hladiny podzemních vod v Česku. O svém nynějším rozhodnutí bude Česko informovat polské protějšky i Evropskou komisi, která jej o to požádala.
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) přitom po nedávném jednání uvítal, že polská strana přislíbila vybudovat protiprachový a protihlukový ochranný val. Náměstek ministra zahraničí a zmocněnec ČR pro jednání u Soudního dvora EU Martin Smolek tehdy poznamenal, že porušení unijního práva je v řadě ohledů zřejmé. &#8222;Pokud se nedohodneme na mimosoudním řešení, bude nás muset rozsoudit Soudní dvůr EU,&#8220; dodal.
Důl Turów, který leží v bezprostřední blízkosti českých hranic, zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské úřady v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužily společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.

Česko považuje polskou reakci ohledně Turówa za nedostatečnou

Ekologičtí aktivisté dnes zahájili desetidenní protest před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích. Cílem akce je přimět členy takzvané uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Podle aktivistů by komise o finálním termínu měla rozhodnout 26. listopadu, tedy za deset dnů. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku. Akci pořádají organizace Fridays for Future (FFF), Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my.
Před budovou MŽP se dopoledne sešlo 13 lidí. U vchodu rozvěsili transparenty, na nichž stálo například &#8222;Jednejte okamžitě&#8220;, &#8222;Jsme v klimatické nouzi&#8220; nebo &#8222;Poplach. Klimatická krize&#8220;.
Mluvčí FFF Petr Doubravský novinářům řekl, že protest má přimět členy komise, aby zvolili co nejrychlejší ústup od těžby i využívání uhlí. Zdůraznil, že nyní diskutované scénáře konce uhlí, tedy roky 2033, 2038 a 2043, jsou podle ekologů z hlediska závazků Pařížské dohody nedostačující.
Doubravský nicméně vyzval, ať v případě hlasování zvítězí alespoň nejbližší ze zmíněných termínů. Požádal také, aby se, bez ohledu na konečné doporučení, začalo s útlumem těžby a využívání uhlí co nejdříve. Podle aktivistů uhelná komise vznikla v důsledku studentských stávek za klima a na to, že má přispět k ochraně klimatu, by měli její členové myslet.
Kryštof Říha z organizace Univerzity za klima uvedl, že protest má poukázat i na to, že jsou v komisi málo zastoupeni lidé z regionů, kterých se útlum těžby dotkne. Zástupkyně Extinction Rebellion dodala, že je nutné myslet na rekvalifikační programy pro ty, kteří v důsledku odklonu od uhlí přijdou o práci.
Ohledně stanování před ministerstvem za současných opatření kvůli koronaviru Doubravský ČTK řekl, že povolení pořadatelé řeší s policií.
Svaz průmyslu a dopravy již dříve uvedl, že doporučení uhelné komise pro vládu musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Dodal, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem komise, ale politickým rozhodnutím.
<blockquote>&#8222;Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře,&#8220; řekla již dříve mluvčí svazu Lenka Dudková.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička či vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Aktivisté budou před MŽP protestovat 10 dní, chtějí rychlý konec uhlí

Státní agentura CzechInvest by měla být aktivní v hledání investorů do regionů dotčených útlumem těžby uhlí. Na tiskové konferenci po dnešním jednání tripartity to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Záležitost se podle něj týká například hnědouhelné Sokolovské uhelné, ve které má do konce roku skončit až tisícovka lidí.
Středula uvedl, že vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) na dnešním jednání možnou konkrétní aktivitu pro řešení situace konkrétně v Karlovarském kraji zmínil, detailní ale být nechtěl. &#8222;Pokud by takové projekty mohly být, třeba i v řádech několika tisíc zaměstnanců, tak bychom byli samozřejmě rádi,&#8220; řekl odborový předák.
Zkušenost z Moravskoslezského kraje, kde se dlouhodobě uskutečňuje útlum černouhelné OKD, podle něj ukazuje, že situace zlepšila až ve chvíli, když vzrostla investorská aktivita v regionu.
Podobný názor mají zaměstnavatelé.&#8220;Vyhodnocení sociálních a ekonomických dopadů útlumu těžby uhlí považujeme za nesmírně důležité, a to i s ohledem na včasné zajištění souvisejících programů a proměnu daných regionů,&#8220; uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
V regionech dotčených útlumem těžby uhlí je podle něj nutné se zaměřit na využití lokalit po těžbě nebo podporu základního a středního školství. &#8222;Zároveň vládě také doporučujeme, aby zpracovala přehled všech finančních zdrojů, které na opatření útlumu využití uhlí směřují,&#8220; dodal Hanák.
<figure id="attachement_22461" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču-725x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču-725x483.jpg" alt="Těžba černého uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Na pomoc regionům dotčených útlumem těžby uhlí, tj. na Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, je zaměřen vládní program Re:Start. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že v rámci strategie Re:Start se předpokládá realizace opatření s předpokládanou částkou do roku 2030 až 68 miliard korun. Pomoci s tím může především takzvaný Fond pro spravedlivou transformaci (FST), ve kterém má být 42 miliard korun.
Tripartita dnes řešila také další body. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za nejdůležitější nový stavební zákon. Připomněl, že na čtvrtek je svolána mimořádná schůze Sněmovny k úvodnímu kolu projednávání návrhu tohoto, podle předsedy vlády klíčového zákona.
Kabinet si od nového zákona slibuje výrazné urychlení a zjednodušení stavebního řízení. Jeho hlavními principy jsou podle dřívějšího vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) jedno řízení před jedním stavebním úřadem, integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů, pevně dané lhůty, opatření proti nečinnosti nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad už nebude vracet věc zpět k novému projednání.
<blockquote>&#8222;Ve Sněmovně je třeba návrh dále upravit a zajistit například integraci všech řízení o povolení stavby včetně nakládání s vodami,&#8220; dodal za zaměstnavatele Hanák.</blockquote>
Část opozice už před projednáváním návrhu zákona ve vládě volala po jeho vrácení do připomínkového řízení. Považuje jej za nepřipravený a nekoncepční, řízení podle ní neurychlí.

Středula: Stát má být aktivní v hledání investorů pro oblasti dotčené útlumem těžby uhlí

Zásob hnědého uhlí připraveného k vytěžení v Česku ubývá. ČTK to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Podle údajů ČGS činily takzvané vytěžitelné zásoby hnědého uhlí ke konci loňského roku 612,7 milionu tun, meziročně o 5,2 procenta méně. Před pěti lety rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby na lomu Bílina v Ústeckém kraji. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, uvedl Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů ze skupiny ČEZ, které lom provozují.
Podle Starého bude nově dostupné hnědé uhlí lomu Bílina do zásob k vytěžení započteno až po vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) tohoto prostoru. Severočeské doly mají v plánu za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice a Braňany.
<blockquote>&#8222;Nyní na těchto lokalitách netěžíme. Pracujeme na plánu otvírky, přípravy a dobývání, na jehož konci bychom rádi měli Obvodním báňským úřadem pro území Ústeckého kraje povolenou těžbu do roku 2035. V roce 2019 nám k tomuto záměru vydalo ministerstvo životního prostředí závazné souhlasné stanovisko EIA (posudek vlivu na životní prostředí),&#8220; řekl ČTK Kopecký.</blockquote>
Vláda v roce 2015 naopak ponechala původní limity hnědého uhlí u lomu ČSA, který provozuje společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. &#8222;Za územními lity těžby lomu ČSA je ještě více než 700 milionů tun uhlí. Jedná se o nejkvalitnější hnědé uhlí v Česku a také o největší ložisko nejen v ČR, ale i ve střední Evropě,&#8220; uvedla mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.
Všechny plány a obchodní rozhodnutí skupiny Sev.en se podle ní nicméně přizpůsobily rozhodnutí vlády těžební limity na lomu ČSA zachovat. &#8222;V současné době se tedy těžba v lomu ČSA blíží ke konci, do dosažení limitů těžby zbývá ještě zhruba deset milionů tun hnědého uhlí. S pokračováním těžby v této lokalitě nepočítáme,&#8220; dodala.
Roční těžba uhlí v Česku podle dat ČGS dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí. Celkově známé zdroje hnědého uhlí přitom podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. &#8222;Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Využitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů,&#8220; uvedl Starý.
Útlum uhlí v ČR se řeší také na vládní úrovni. Loni zřízená uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Znovu má jednat v úterý ráno, kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) to tento týden nepotvrdil.
<blockquote>&#8222;Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější než samotné datum bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu ode dneška až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,&#8220; napsal v pátek ČTK ministr.</blockquote>
Hnutí Fridays For Future dnes uvedlo, že komise by mohla rozhodnout o termínu konce těžby a spalování uhlí navzdory tomu, že nemá hotové podklady pro všechny zvažované scénáře. &#8222;Snahu rozhodnout již toto úterý považujeme za pokus o zneužití nouzového stavu k prosazení konce využívání uhlí v roce 2038, což je v rozporu se snahou o udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia, ke které se ČR zavázala v Pařížské dohodě,&#8220; uvedlo dnes hnutí ve vyjádření zaslaném ČTK.
Na útlum uhlí v ČR se připravují i těžební firmy. Mimo jiné podotýkají, že vynakládají miliardy korun do úpravy krajiny po těžbě. &#8222;Za dobu své existence, tj. od roku 1994, jsme vynaložili na rekultivaci pozemků zasažených těžbou přes sedm miliard korun,&#8220; uvedl Kopecký. &#8222;Do rekultivací jsme za posledních pět let investovali 1,2 miliardy korun,&#8220; doplnila Sáričková Benešová.
Dodala, že například ve zbytkové jámě v lomu ČSA vznikne zatím nejrozsáhlejší vodní rekultivace v ČR, nové jezero ČSA s plochou asi 670 hektarů. &#8222;To je více než dvojnásobná plocha Máchova jezera, které má rozlohu 284 hektarů. S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít podle platných předpisů až po ukončení těžby a schválení plánu likvidace, tedy nejdříve v roce 2024 až 2025. Zahájení vlastního napouštění odhadujeme nejdříve v roce 2027 nebo 2028,&#8220; dodala mluvčí.

Těžba uhlí v Česku v posledních letech (v milionech tun):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">hnědé uhlí</td>
<td valign="middle">černé uhlí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">38,251</td>
<td valign="middle">7,640</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">38,646</td>
<td valign="middle">6,074</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">39,310</td>
<td valign="middle">4,870</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">39,187</td>
<td valign="middle">4,110</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">37,465</td>
<td valign="middle">3,150</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČGS.

Hnědého uhlí k vytěžení v ČR ubývá. Za prolomenými limity dolu Bílina se zatím netěží

Důsledky plánovaného rozšíření polského dolu Turów na obce na německé i české straně hranice by mohly být horší, než se dosud čekalo. Vyplývá to z nového vědeckého <a target="_blank" href="https://www.greenpeace.de/presse/presseerklaerungen/geplante-erweiterung-des-polnischen-tagebaus-turow-unvereinbar-mit">posudku</a>, který dne jeho autor představil v Žitavě (Zittau). Části saského městu hrozí pokles terénu až o metr, <a target="_blank" href="https://www.saechsische.de/zittau/turow-studie-auswirkungen-auf-deutsche-seite-gefahr-umwelt-grundwasserabsenkung-bodenabsenkung-laerm-5294475-plus.html">informoval</a> server listu Sächsische Zeitung.
Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, chce v povrchovém dole těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.
Obyvatelé obcí z příhraničí se dlouhodobě obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české i německé území odmítá. Česko na konci září podalo k Evropské komisi kvůli rozšiřování dolu podnět. Ministerstva životního prostředí a zahraničí jsou přesvědčená, že Polsko v souvislosti s plánovaným rozšířením dolu nesplnilo povinnosti vyplývající mimo jiné ze Smlouvy o EU.
Na německé straně je dolu nejblíže historické město Žitava. Právě zde dnes představil svou studii uznávaný německý hydrolog Ralf Krupp. Podle listu Sächsische Zeitung si ji u něj objednala česká skupina Frank Bold Society a německá pobočka organizace Greenpeace.
Žitavu a její okolí podle studie těžba v dole Turów zvlášť zasáhne. Kromě poklesu hladiny podzemních vod, který pocítí desítky tisíc lidí, bude podle ní problémem především pokles úrovně terénu. Ve východní části Žitavy, která leží přímo u polské hranice, by pokles mohl činit až metr. V historickém centru saského města pak mezi 36 a 72 centimetry. Podle studie tak není možné vyloučit, že na budovách vzniknou vážné škody.
Studie německého hydrologa kritizuje také plány polské společnosti PGE na budoucí zatopení dolu. Zatímco podle PGE to bude trvat 35 až 37 let, Krupp odhaduje, že zatopení dolu potrvá téměř 150 let. V nejhorším případě by podle hydrologa mohlo dojít i k průlomu Lužické Nisy do oblasti těžby. Už předtím se kyselé důlní vody projeví podle studie na kvalitě vody v toku, který pramení v Česku a až k ústí do Baltu tvoří německo-polskou hranici.
Žitavský starosta Thomas Zenker dnes uvedl, že nechal Kruppovu studii prověřit nezávislými odborníky, kteří proti ní nevznesli žádné námitky. &#8222;Mám proto o budoucnost Žitavy velké obavy,&#8220; řekl. Vyzval, aby se Německo připojilo k českému podnětu u Evropské komise.
Zástupce německé pobočky organizace Greenpeace stanici Radio Dresden dnes řekl, že se chystá žaloba na Turów k Soudnímu dvoru EU. &#8222;Rozšíření dolu je přilitím oleje do ohně klimatické krize,&#8220; uvedl Carsten Schmid.

Studie: Důsledky těžby v dole Turów můžou být horší, než se čeká

Ministerstva životního prostředí a zahraničí dnes odpoledne podají podnět k Evropské komisi (EK) kvůli rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów. České úřady jsou přesvědčené o tom, že Polsko v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti nesplnilo povinnosti vyplývající ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o Evropské unii. ČTK to dnes sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předtím v tiskové zprávě uvedlo, že podnět už je podaný.
V podnětu k EK si Česko stěžuje na to, že mu Polsko opakovaně odmítá poskytnout informace o vydaném povolení k těžbě do roku 2026 a neumožnilo Česku zapojit se do řízení o povolení těžební činnosti v ložisku Turów do roku 2044. Polsko navíc podle české strany schválilo změnu územního plánu bez řádného ukončení mezistátních konzultací a bez posouzení všech nezbytných náležitostí.
EK by se měla k podnětu vyjádřit do tří měsíců a Česko pak rozhodne o dalších krocích. &#8222;Budou-li naše žalobní důvody vzhledem k unijní legislativě relevantní a dostatečně silné, je velmi pravděpodobné, že ČR podá na Polsko žalobu sama,&#8220; uvádí MŽP.
Podle Petříčka podají právníci ministerstva zahraničí podnět k Evropské komisi dnes odpoledne. &#8222;Jejich několikaměsíční práce směřuje k možné žalobě na porušení unijního práva a před soud. Jednou z variant ale je, že se s Polskem mezitím dohodneme mimosoudně,&#8220; uvedl šéf diplomacie.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) není cílem úplné zastavení těžební činnosti. &#8222;Usilujeme ale o kontrolu toho, aby těžba probíhala za takových podmínek, které zajistí minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí v ČR,&#8220; uvedl Brabec. Dodal, že Polsko by mělo převzít zodpovědnost za kompenzaci újmy, která by pokračováním těžby Česku vznikla.
Plánovanému rozšíření polského dolu Turów u česko-polské hranice se brání hlavně obyvatelé v příhraničních oblastech Libereckého kraje. Lidé se obávají zvýšeného hluku a prašnosti a především ztráty vody. Už dnes potoky a studně v příhraničí vysychají kvůli množství vody, které z dolu kvůli těžbě odčerpávají. Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) považuje v toto chvíli krok vlády za dostatečný.
<blockquote>&#8222;Jsem rád, že ministerstvo životního prostředí drží linii, která je vyjednaná. Stále ale poskytuje polským partnerům prostor k tomu, aby se vrátili k tomu, že budeme o problémech, kterých se obáváme, mluvit,&#8220; řekl ČTK v reakci na podnět Půta.</blockquote>
Česká strana podle Půty chápe, že není možné těžbu ze dne na den zastavit a je nutné vyjednat cestu k jejímu postupnému ukončení. Důl je na polské straně hranice dominantním zaměstnavatelem, přímo či nepřímo v návazných službách je na něm závislá třetina tamních obyvatel. Většina těch ostatních jezdí za prací do českých podniků.
Podání podnětu uvítala ekologická organizace Greenpeace. Podle ní by měla záležitost skončit žalobou. &#8222;Jsme rádi, že se vláda postavila za občany, kteří již nyní trpí nedostatkem vody způsobeným těžbou na dole Turów, i za lidi, kteří jsou ztrátou vody ohroženi. Organizace Greenpeace k tomuto kroku vyzývala ministra Brabce již v březnu tohoto roku. Vzhledem k jednání polské strany, která ignoruje negativní vlivy dolu Turów na české území i platnou evropskou legislativu, je podle nás zcela nutné zažalovat Polsko hned, jak to bude možné, tedy nejspíše na začátku příštího roku,&#8220; uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová.
Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Obyvatelé obcí z českého příhraničí se obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské ministerstvo klimatu v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.