McKinsey: Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro transformaci německé energetiky

26. březen 2020, 10:35
DomůNěmeckoMcKinsey: Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro transformaci německé energetiky

Německo dosáhne svých klimatických cílů do roku 2030 pouze pokud „podstatně“ změní směr a vynaloží „obrovské úsilí“ do elektrifikace svého průmyslu, dopravy a vytápění. Jedním z hlavních překážek pro úspěch Energiewende je však stagnující rozvoj přenosové soustavy. Uvádí to nejnovější vydání studie Energiewende Index poradenské společnosti McKinsey. Studie je aktualizována každý půlrok, mapuje tak mimo jiné i trend vývoje sledovaných indikátorů.

Tzv. Energiewende index, který sleduje 15 klíčových cílů transformace energetického sektoru v Německu, uvádí, že 5 z těchto cílů není v současné době realisticky dosažitelných.

Nejproblematičtějším z hlediska úspěchu transformace německé energetiky (Energiewende) se jeví cíl rozšiřování přenosové soustavy. Vzhledem k velkým zpožděním nyní německý síťový regulátor (BNetzA) oficiálně odložil termíny dokončení mnoha projektů. Zatímco v roce 2016 bylo plánováno do roku 2024 postavit ještě 7274 km nových přenosových vedení, nyní byl cíl snížen na 4578 km.

Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT

Tento krok potvrzuje to, co studie ukazuje již řadu let: cíle rozšiřování přenosové soustavy nelze při současném tempu realisticky dosáhnout. Teprve po roce 2025 se data dokončení blíží původním cílům. To však vyžaduje značné úsilí: jen v roce 2025 by muselo být postaveno více než 2200 km nových přenosových vedení.

Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro postup celé energetické přeměny, protože bez dostatečně rozvinuté infrastruktury nemůže být obnovitelná elektřina přenášena do míst spotřeby. Od konce roku 2016 bylo podle McKinsey postaveno pouze 164 km nových přenosových vedení. Pro splnění posunutých, pozdějších termínů dokončení bude zapotřebí do konce roku 2025 dokončit výstavbu 990 km vedení ročně, tedy šestinásobku dosavadního tempa rozšiřování. Je třeba značného úsilí a rychlého postupu s dosud nevyřízenými žádostmi.

Rovněž je nereálné dosažení cílů pro ukazatele spotřeby primární energie, počtu přihlášených elektrických vozidel, jakož nákladů na omezování výroby obnovitelných zdrojů a ceny elektřiny pro domácnosti, která je nejvyšší v celé EU a o 46 % nad jejím průměrem v unii.

Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů není podle McKinsey nereálné

Cíl snížení emisí skleníkových plynů (GHG) přehodnotila McKinsey z „nereálně dosažitelného cíle“ do kategorie „mírné potřeby přizpůsobení“ v důsledku úspěchů snižování  GHG v minulém roce. Podle odhadů Federální agentury pro životní prostředí se emise CO2e v Německu v roce 2019 pohybovaly okolo 805 megatun (Mt), což znamená znatelné snížení o 54 Mt za pouhý rok.

McKinsey uvádí hlavní důvod snížení emisí zvýšenou výrobou obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení množství elektřiny vyrobené z uhlí. Jak jsme již dříve uvedli, velký podíl na snížení emisí GHG měla klesající spotřeba primární energie, a zejména pokles exportu elektřiny. Dle AGEB byly dále důvodem klesající spotřeby zvyšování energetické účinnosti, změny ve složení energetického mixu, cyklický pokles spotřeby energie v energeticky náročných odvětvích a probíhající strukturální změny tvorby HDP s rostoucím podílem méně energeticky náročného odvětví služeb.

Ke změnám ve složení energetického mixu přispěly výrazně podmínky na trhu, což zdůraznil sám německý ministr energetiky, Peter Altmaier.

„Letošní vývoj není způsoben vládními politikami. Nyní vidíme tržně řízené snížení [emisí GHG] v důsledku nízkých cen zemního plynu a vysokých cen emisních povolenek po reformě ETS,“ uvedl ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.

4 další ukazatelé se špatným výhledem do budoucnosti

Čtyři ukazatele jsou v současné době klasifikovány jako realistické, ale hrozí jim zhoršení. Vzhledem k jasně zpřísněným cílům a strukturálním změnám na německém trhu s elektřinou je již dnes předvídatelné, že se tyto ukazatele s velkou pravděpodobností v krátkodobém až střednědobém horizontu odchýlí od cílové cesty. Patří sem ukazatele „podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie“, „dekarbonizace výroby tepla“, jakož i ukazatele „pracovní pozice v oblasti obnovitelných zdrojů energie“ a „zabezpečená výkonová rezerva“.

Podíl OZE na konečné spotřebě energie v Německu aktuálně dosahuje 16,5 %. Cíl pro rok 2020 je však 18 % a pro rok 2030 dokonce 30 %. Dle McKinsey lze cíle pro rok 2030 dosáhnout pouze tehdy, pokud se rozvoj solárních a větrných elektráren znovu urychlí a jejich instalovaný výkon bude stoupat dvakrát tak rychle, jak dosud.

Podobně je to s podílem OZE na vytápění, který aktuálně dosahuje 14,4 %. Cíl pro rok 2020 ve výši 14,4 % by sice byl překonán, oproti roku 2010 došlo však k nárůstu o pouhých 1,6 %. Aby bylo dosaženo cíle do roku 2030 ve výši 27 %, musel by se podíl OZE v odvětví vytápění nyní zvyšovat osmkrát rychleji než v minulém desetiletí.

5 ukazatelů stabilně na dobré cestě

U pěti ukazatelů se McKinsey domnívá, že dosažení cíle do roku 2030 je realistické. Tyto cíle zahrnují podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny, jakož i ukazatel, který bere v úvahu četnost výpadku dodávek energie v Německu. Nový ukazatel „Dostupný výkon pro dovoz ze sousedních zemí“ je rovněž považován za realistický. Cíle je realistické dosáhnout také ve vývoji cen průmyslové elektřiny, jakož i v nově zavedeném ukazateli „celkové náklady na energii pro domácnosti“. Ukazatel měří podíl nákladů na energii na celkovém spotřebním koši domácností.