Německé páteřní přenosové linky by v roce 2025 uspořily přes 500 milionů eur. Zejména na redispečinku

Rostoucí požadavky na přenos elektřiny v Německu pramenící z pokračujícího nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie, politicky urychleného odstavování jaderných a uhelných elektráren a nové regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU představují nové výzvy pro řízení německé přenosové soustavy. Důležitým prvkem při čelení těmto výzvám budou plánovaná severojižní propojení, která podle nové studie TenneT a univerzity RWTH Aachen uspoří přes 500 mil. eur ročně. 

Odklon od výroby elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách stejně jako navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzdálených od míst spotřeby a nové požadavky na přeshraniční obchodování kladou zvýšené nároky na řízení přetížení v německé přenosové soustavě. Problémem je, že Německá přenosová soustava je již dnes v severojižním směru zatěžována na hranici svých technických možností.

„Ambiciózní cíle v oblasti energetiky a klimatu, jako je cíl německé vlády dosáhnout do roku 2030 65% podílu [OZE na hrubé spotřebě elektřiny], jakož i nová regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU, která má posílit přeshraniční obchod, povede k významnému nárůstu energetických toků v přenosové soustavě. Očekává se tedy nárůst situací, ve kterých bude docházet k přetížení sítě. Kromě dlouhodobých řešení zahrnujících rozšíření sítě se diskutuje o dalších preventivních tržně založených alternativách, jako je úprava stávajícího návrhu trhu s elektřinou novými konfiguracemi nabídkových zón,“ uvádí studie.

Tři nové HVDC linky a projekt Ultranet

Základy německé energetické transformace (Energiewende) tak stojí na budování zejména severojižních propojení, jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu, je aktuálně největším německým problémem.

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) mají v plánu vybudovat vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení SuedLink, SuedOstLink a A-Nord. Mimo to je také plánován projekt Ultranet, který pro 340 kilometrů dlouhé stejnosměrné vedení využije exitujících stožárů velmi vysokého napětí. Projekt má být dokončen v roce 2024 a z důvodu, že pro jeho dokončení nejsou potřeba žádné nové stavební práce, počítá s ním studie pro rok 2025 jako s výchozím stavem.

HVDC linky uspoří přes 500 mil. eur ročně

Studie uvažuje dvě možné podoby konfigurace německé obchodní zóny. Status quo, tedy jednotnou obchodní zónu, nebo rozdělení na dvě obchodní zóny dle návrhu předloženém německému síťovému regulátorovi v říjnu loňského roku. Jak bylo zmíněno, studie dále uvažuje ve výchozím stavu s dokončeným projektem Ultranet. Tento stav porovnává se scénářem, kdy budu postaveny tři zmiňovaná severojižní HVDC přenosová vedení.

Samotné vyčíslení přínosů bylo získáno simulací nákladů na výrobu elektřiny na evropském trhu a nákladů na redispečink. Rozdíly v nákladech mezi jednotlivými scénáři tak lze interpretovat jako přínos konkrétní konfigurace v daném roce.

V případě jednotné obchodní zóny dochází studie k závěru, že zprovoznění páteřních vedení Německu v roce 2025 uspoří 530 mil. eur. V případě, že by došlo k rozdělení obchodní zóny, byl by přínos páteřních vedení jen mírně nižší, a to 430 mil. eur. Hlavní část tohoto obnosu je dána snížením potřeby redispečinku.

Jen samotné Německo na stabilizaci své soustavy ročně vydá přes miliardu eur. V roce 2017 a 2018 to bylo dokonce 1,5 miliardy eur.

V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

Samotná studie s podrobněji popsanou metodikou výpočtu a vlivem na cenu elektřiny v jednotlivých částech Evropy je k dispozici zde.

Zdroj úvodní fotografie: TenneT