Nizozemsko předminulý týden zažilo nebývalou situaci, když všechna jeho podmořská kabelová propojení byla postižena výpadkem. Díky relativně vysoké výrobě obnovitelných zdrojů energie však nebyly ohrožený dodávky elektřiny. Dle odborníků však situace zdůraznila potřebu záložních kapacit. 
21. ledna po téměř 16 hodin byl nizozemský trh s elektřinou vůbec poprvé současně odstřižen od Británie, Norska a Dánska z důvodu spolu nesouvisejících poruch všech tří podmořských kabelových vedení, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/dutch-interconnector-outages-pose-backup-capacity-question/1190412?fbclid=IwAR2EnqWb_Dl5vREQ-SWVhsyDoiNKHKC-VVayEXh352_jMcE-RRpDLyeYh5s">uvedl server Montel</a>.
V té době by Nizozemsko dováželo elektřinu z Norska a Dánska, výpadek propojení tak musel být nahrazen jinými zdroji. Naštěstí panovaly příznivé podmínky pro výrobu větrných a solárních elektráren, které tak byly schopny poskytnout dostatek výkonu navíc k výrobě z plynových elektráren. Výsledkem bylo, že událost zůstala do značné míry bez povšimnutí. V případě bezvětří a zatažené oblohy však býval mohl nastat problém.
<figure id="attachment_92347" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935.jpg"><img class="size-full wp-image-92347" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-512x366.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-768x548.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-1024x731.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-725x518.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/csm_Medium-Britned_mrt_2011_008_9da7eee935-800x571.jpg 800w" alt="" width="1200" height="857" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
<blockquote>„Podle mého názoru by to mělo být vnímáno jako varování. Import dodávek prostřednictvím propojovacích kabelů znamená, že potřebujeme za a) větší kapacitu propojení a za b) stále potřebujeme zálohu pro takové situace,“ uvedl Hans van Cleef, hlavní ekonom v nizozemské bance ABN Amro.</blockquote>
Ve své nejnovější zprávě o zabezpečení dodávek nizozemský provozovatel přenosové soustavy, společnost TenneT, odhadl, že dovozní kapacita vzroste do roku 2030 na 10 GW, oproti současným 7,8 GW. To podle TenneT, spolu se silným růstem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, přinese navýšení dostupného výkonu v zemi.
<blockquote>„Nizozemská vláda v případě potřeby přijme cílená opatření,“ uvedl mluvčí vlády a dodal, že vláda spoléhá na hodnocení výkonové přiměřenosti a bezpečnosti dodávek elektřiny společnosti TenneT, aby určila, zda je třeba zasáhnout. Dodal také, že v souvislosti s výpadky kabelových vedení z předminulého týdne nevznikly obavy o zabezpečení dodávek.</blockquote>
<h2>Výpadek všech tří podmořských propojení</h2>
<a href="https://www.tennet.eu/our-grid/international-connections/norned/">Kabelové propojení Nizozemska s Norskem o délce 580 km, NorNed</a>, s přenosovou kapacitou 700 MW, bylo odpojeno 18. ledna a kvůli opravám zůstane v odstávce až do 11. dubna. Nizozemsko-britské 260 km dlouhé propojovací vedení BritNed o kapacitě 1000 MW je kvůli poruše mimo provoz od 8. prosince, do provozu by mělo být uvedeno 7. února.
Kabelové vedení COBRAcable s přenosovou kapacitou 700 MW propojující Nizozemsko s Dánskem bylo mimo provoz kvůli poruše kabelu od září loňského roku do 8. ledna, <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/cobracable-back-in-operation-on-january-8/">kdy byly opravy dokončeny</a>. 21. ledna však došlo k další prozatím <a href="https://www.tennet.org/english/bsmailfax/20210121_054119_Reduction_COBRA_intraday_capacity.html">blíže nespecifikované poruše.</a>
<figure id="attachment_50695" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1078px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable.png"><img class="size-full wp-image-50695" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable.png 1078w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-512x216.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-768x323.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-1024x431.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-725x305.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/COBRAcable-800x337.png 800w" alt="Nové 700MW vedení mezi Nizozemskem a Dánskem. Zdroj: TenneT" width="1078" height="454" /></a><figcaption class="wp-caption-text">700MW vedení mezi Nizozemskem a Dánskem. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Společnost TenneT uvedla, že je proti finančním dopadům neplánovaných poruch kabelových vedení pojištěna.
<blockquote>„Minulý týden to byla pro Nizozemsko celkem extrémní situace. Určitě to ukazuje, že i podmořské kabely mají určitá rizika, která je třeba vzít v úvahu při určování tzv. snížené kapacitu propojovacích vedení,“ uvedl nizozemský manažer v oblasti obchodování s energií.</blockquote>
Tzv. snížená kapacita je hodnota přenosové kapacity propojovacího vedení, která udává dlouhodobě očekávanou importní kapacitu vedení v době vysokého zatížení soustavy.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Přenos elektřiny

Současný výpadek všech tří nizozemských podmořských propojení vyvolává otázku nad potřebou záložních kapacit

V Německu bude letos zahájen pilotní projekt zaměřený na využití tepelných čerpadel pro stabilizaci elektrizační soustavy. Vyšší flexibility provozu tepelných čerpadel bude dosaženo díky kombinaci s bateriovými úložištěmi. <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/viessmann-and-tennet-launch-first-project-for-smart-use-of-heat-and-electricity/?fbclid=IwAR1ha-vVrdXGlCHM0Ww3BB5vt-5qowrmt5-OinySVzDCFKCGex4yP-ZKfB4" target="_blank" rel="noopener">O projektu informoval jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy, společnost TenneT</a>.
Podle společnosti TenneT a dodavatele technologií pro vytápění a chlazení Viessmann budou hrát v tomto století tepelná čerpadla klíčovou roli při dekarbonizaci rezidenčního vytápění.
Proto se obě společnosti rozhodly pro zahájení společného projektu zaměřeného na otestování potenciálu využití tepelných čerpadel pro řízení přetížení v elektrízační soustavě.
<blockquote>„Cílem je vytvoření virtuální elektrárny kombinací tepelných čerpadel a bateriových úložišť. Zákazníci, kteří se pilotního projektu zúčastní, významně ušetří na nákladech za elektřinu,“ uvedl TenneT.</blockquote>
Provoz tepelných čerpadel zapojených do projektu bude řízen s ohledem na dodávku elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s proměnlivou výrobou do elektrizační soustavy. V období vysoké výroby elektřiny z těchto zdrojů, kdy by jinak musela být jejich výroba omezována (typicky prostřednictvím odstavování větrných turbín), tak například bude snaha o maximální odběr elektřiny.
<blockquote>„Díky umožnění spotřeby elektřiny v tepelných čerpadlech zapojených do virtuálních elektráren dojde k odlehčení elektrizační soustavy a bude zajištěno, že elektřina z obnovitelných zdrojů nebude muset být „vyhozena“, &#8222; dodal TenneT.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: ČEPS

V Německu otestují využití tepelných čerpadel pro stabilizaci sítě

Výroba offshore větrných elektráren ze Severního moře v prvním pololetí tvořila přibližně 15 % celkové výroby větrných elektráren v Německu. Meziročně se zvýšila o 21 % a dosáhla celkem 11,51 TWh. Všechny větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí letošního roku vyrobily celkem 73,7 TWh.
Větrné elektrárny na moři zaznamenaly v Severním moři mimořádně povedené první pololetí. Jejich výroba vzrostla o více než pětinu, o čemž <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-records-a-more-than-21-increase-in-offshore-wind-energy-transmission-and-sets-new-standard/">informoval největší německý provozovatel přenosové soustavy společnost Tennet</a>. Ta je zodpovědná za připojení offshore větrných elektráren v Severním moři. V prvním pololetí roku 2019 přitom Tennet zaznamenal přenos elektřiny ze stejné lokality ve výši 9,51 TWh.
Za zvýšenou výrobou přitom stojí nově vybudované elektrárny pouze částečně – instalovaný výkon elektráren se sice zvýšil o cca 1 GW, jedná se <a href="https://www.energy-charts.de/power_inst.htm?year=2020&amp;period=monthly&amp;type=power_inst">ovšem o navýšení pouze o 16 %</a>. Přinejmenším z části lze proto vyšší výrobu přičítat i příznivějším povětrnostním podmínkám.
Provozovatel přenosové soustavy aktuálně provozuje 14 připojení, z čehož dvě jsou umístěna v nizozemské části Severního moře – zbývajících 12 je připojeno z německé části moře.
<figure id="attachment_86244" class="wp-caption alignleft" style="width: 6094px;"><img class="size-full wp-image-86244" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg 6094w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-1024x476.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-800x372.jpg 800w" alt="Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři. " width="6094" height="2835" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři.</figcaption></figure>
Pro připojení offshore větrných elektráren společnost dříve používala především HVDC kabelová vedení o napětí 325 kV. Nyní se snaží zavést nový standard pro nové projekty, kterým má být stejnosměrné podmořské kabelové vedení o napětí 525 kV a přenosové kapacitě 2 GW.
Společnost je aktuálně schopná připojit offshore elektrárny o výkonu 7 132 MW a počítá s dalším rozšiřováním kapacity pro připojení dalších elektráren. Díky tomu již nyní společnost překročila plán německé vlády, která stanovila přenosovou kapacitu připojení na 6,5 GW v roce 2020.
Jen do roku 2030 společnost plánuje investovat na 20 miliard EUR do nových připojení. Díky tomu by měla vzrůst kapacita připojení na zhruba 17 GW.

Německo

TenneT meziročně zvýšil přenos elektřiny z offshore větrných elektráren o 21 %, současně plní cíle německé vlády

<a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/nemecko-zvazuje-odkup-podilu-provozovateli-sve-prenosove-soustavy-od-nizozemska-duvodem-jsou-chybejici-finance">Již měsíce se spekuluje</a> o vstupu německé vlády do provozovatele přenosové soustavy, společnosti Tennet. Německé ministerstvo hospodářství opakovaně zdůrazňovalo, že se zkoumají různé možnosti, bez vyřčení jakéhokoliv závazku. Minulý týden situace pokročila, když Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200519-deutschland-und-die-niederlande-unterzeichnen-gemeinsame-absichtserklaerung-ueber-weitere-energiezusammenarbeit-in-den-bereichen-netze-und-stromuebertragung.html">podepsalo s Nizozemskem memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti přenosu elektrické energie</a>.
Nizozemsko a Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/J-L/joint-declaration-of-intent.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=4">se ve společném prohlášení k memorandu</a> dohodly, že v nadcházejících měsících chtějí dohodnout na podrobnostech. Mají být prozkoumány možnosti investic a vstupu Německa do společnosti Tennetu a vyvinut společný přístup k posílení kapitálu společnosti Tennet.
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu. Otázkou je, zda se německá vláda vstoupí do holdingové společnosti nebo pouze do německého PPS.
<blockquote>„Transformace energetiky má významný dopad na přenos elektřiny a zejména na provozovatele přenosové soustavy jak v Nizozemsku, tak i Německu. Úspěchu může být dosaženo, pouze pokud využijeme užší spolupráce a koordinace s našimi nizozemskými sousedy. Cílem je vyvinout efektivní a inovativní síťová řešení a provést nezbytné investice do sítí co nejefektivněji,“ uvedl v úterý německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
Společnost TenneT plán vítá, úzká spolupráce mezi oběma zeměmi v prvním přeshraničním PPS v Evropě je „logickým krokem“, uvedla Manon van Beeková, generální ředitelka společnosti Tennet Holding.
<blockquote>„Tennet hraje klíčovou roli v uskutečnění transformace energetiky. To platí stejně jak pro Německo, tak i Nizozemsko. Je proto logické, aby se německý a nizozemský stát staly společnými akcionáři společnosti Tennet,“ dodala van Beeková.</blockquote>
Pracovní skupina má za úkol rovněž vypracovat a předložit analýzu toho, jaké možnosti spolupráce a společného rozvoje existují v souvislosti s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/tennet-predstavil-vizi-umeleho-ostrova-pro-rozvoj-offshore-vte">vytvořením uzlu v Severním moři</a> pro přenos elektřiny z větrných elektráren v oblasti mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem. Měly by být zohledněny úvahy spolupráce v oblasti Severního moře s cílem vyvinout podmořské kabely propojující deset zemí v oblasti jako prioritu energetické politiky EU v dlouhodobém horizontu.
Transformace energetiky si vyžádá vysoké investice do přenosových soustav. V letech 2019-2028 by měla Nizozemská přenosová soustava vyžadovat investice ve výši 12 miliard eur (328 mld. korun). V Německu se pro stejné období předpokládá investice ve výši 43 mld. eur (1174 mld. korun).
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.

Společnosti ve světě

Německo je o krok blíže k nákupu podílu v provozovateli přenosové soustavy TenneT

Německá vláda se <a href="https://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/tennet-bund-will-bei-netzwerkbetreiber-einsteigen-a-00000000-0002-0001-0000-000170816304">dle informací serveru Der Spiegel</a> chystá odkoupit podíl v provozovateli přenosové soustavy, společnosti TenneT. Zájem má mít zejména o německé aktivity této nizozemské společnosti, o jak velký podíl by se mělo, jednat není známo. Dle mluvčí německého ministerstva hospodářství však zatím není jasné, zda vůbec německý stát do společnosti vstoupí, <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CQ41D">uvádí agentura Reuters</a>. 
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu.
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption alignnone" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="wp-image-58707 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
<h2>Vládnoucí strany jsou ohledně výše podílu nejednotné</h2>
Zatímco německý ministr financí Olaf Scholz, zástupce Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), prosazuje, aby Německo odkoupilo většinový podíl ve společnosti, představitelé ministerstva hospodářství vedeného Křesťanskodemokratickou Unií (CDU/CSU) dávají přednost podílu nepřesahujícímu 50 %.
Scholz a SPD jsou obecně pro to, aby stát hrál větší roli v německých provozovatelích přenosové soustavy, zejména s ohledem na masivní investiční potřeby, které jsou nezbytné pro umožnění transformace německé energetiky a vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. CDU kancléřky Angely Merkelové je v tomto ohledu skeptičtější a pokud možno upřednostňuje soukromé vlastnictví.
Německo aktuálně vlastní pouze 20% podíl ve společnosti 50Hertz, dalším z celkově čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy. V roce 2018 německá vláda schválila odkup tohoto podílu, aby zabránila <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/zajem-ciny-podil-provozovateli-prenosove-soustavy-50hertz-budi-nemecku-obavy">obávanému vstupu čínského investora</a>.
<h2>Ambiciózní německé cíle podílu OZE si vyžádají miliardové investice</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;">
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a></figure><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
TenneT již delší dobu jedná se svým majitelem o tom, jak zaplnit mezeru ve financování svého ambiciózního desetiletého plánu. Mluvčí společnosti TenneT zopakovala, že skupina právě vede rozhovory s nizozemským státem o požadavcích na vlastní kapitál, a očekává se, že nová řešení budou brzy předložena parlamentu této země.
Mezi roky 2019-2028 <a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Profile/2018_pic/TenneT-Integrated-Annual-Report-2018.pdf">plánuje TenneT investovat přibližně 35 miliard eur</a> (965 mld. korun), z čehož má velká část připadnout na financování rozvoje německé přenosové soustavy. Vysoké požadavky na rozvoj německé sítě souvisí zejména s ambiciózním cílem podílu OZE na výrobě elektřiny, který má <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-podilu-oze-vyrobene-elektrine-dosahl-oblasti-50hertz-rekordnich-60">ze současných cca 40 %</a> do roku 2030 narůst na 65 %.
Německá páteřní vedení mají být navíc z důvodu stížností obyvatel <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">vedena podzemními kabely</a>, což představuje oproti nadzemním vedením dle Petera Hoffmana <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">2-3násobně vyšší investici</a>. Rozdíl se může v závislosti na terénu a překážkách v trase vyšplhat však <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/jsou-podzemni-kabelova-vedeni-resenim-ceskou-krajinu">až na desetinásobek</a>.
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, který je zcela vlastněn Českým státem, kdy výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.
<a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Publications/Gridmaps/ENG/Gridmap_Germany_ENG.pdf"><img class="wp-image-50849 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg 749w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-375x512.jpg 375w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-768x1049.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-725x991.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-800x1093.jpg 800w" alt="" width="749" height="1024" /></a>Část německé přenosové soustavy provozovaná společností TenneT. Zdroj: TenneT

Německo zvažuje odkup podílu v provozovateli své přenosové soustavy od Nizozemska. Důvodem jsou chybějící finance

Rostoucí požadavky na přenos elektřiny v Německu pramenící z pokračujícího nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie, politicky urychleného odstavování jaderných a uhelných elektráren a nové regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU představují nové výzvy pro řízení německé přenosové soustavy. Důležitým prvkem při čelení těmto výzvám budou plánovaná severojižní propojení, která podle nové studie TenneT a univerzity RWTH Aachen uspoří přes 500 mil. eur ročně. 
Odklon od výroby elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách stejně jako navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzdálených od míst spotřeby a nové požadavky na přeshraniční obchodování kladou zvýšené nároky na řízení přetížení v německé přenosové soustavě. Problémem je, že Německá přenosová soustava je již dnes v severojižním směru zatěžována na hranici svých technických možností.
<blockquote>„Ambiciózní cíle v oblasti energetiky a klimatu, jako je cíl německé vlády dosáhnout do roku 2030 65% podílu [OZE na hrubé spotřebě elektřiny], jakož i nová regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU, která má posílit přeshraniční obchod, povede k významnému nárůstu energetických toků v přenosové soustavě. Očekává se tedy nárůst situací, ve kterých bude docházet k přetížení sítě. Kromě dlouhodobých řešení zahrnujících rozšíření sítě se diskutuje o dalších preventivních tržně založených alternativách, jako je úprava stávajícího návrhu trhu s elektřinou novými konfiguracemi nabídkových zón,“ uvádí studie.</blockquote>
<h2>Tři nové HVDC linky a projekt Ultranet</h2>
Základy německé energetické transformace (Energiewende) tak stojí na budování zejména severojižních propojení, jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu, je aktuálně největším německým problémem.
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) mají v plánu vybudovat vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení SuedLink, SuedOstLink a A-Nord. Mimo to <a href="https://www.amprion.net/Grid-expansion/Our-Projects/Ultranet/">je také plánován projekt Ultranet</a>, který pro 340 kilometrů dlouhé stejnosměrné vedení využije exitujících stožárů velmi vysokého napětí. Projekt má být dokončen v roce 2024 a z důvodu, že pro jeho dokončení nejsou potřeba žádné nové stavební práce, počítá s ním studie pro rok 2025 jako s výchozím stavem.
<figure id="attachment_82351" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1380px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg"><img class="wp-image-82351 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg 1380w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-411x512.jpg 411w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-768x957.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-822x1024.jpg 822w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-725x904.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-800x997.jpg 800w" alt="" width="1380" height="1720" /></a><figcaption class="wp-caption-text">HVDC přenosová vedení. Zdroj: TransnerBW</figcaption></figure>
<h2>HVDC linky uspoří přes 500 mil. eur ročně</h2>
Studie uvažuje dvě možné podoby konfigurace německé obchodní zóny. Status quo, tedy jednotnou obchodní zónu, nebo rozdělení na dvě obchodní zóny <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecti-provozovatele-prenosove-soustavy-navrhli-3-varianty-rozdeleni-nemecke-obchodni-zony">dle návrhu předloženém německému síťovému regulátorovi v říjnu loňského roku</a>. Jak bylo zmíněno, studie dále uvažuje ve výchozím stavu s dokončeným projektem Ultranet. Tento stav porovnává se scénářem, kdy budu postaveny tři zmiňovaná severojižní HVDC přenosová vedení.
Samotné vyčíslení přínosů bylo získáno simulací nákladů na výrobu elektřiny na evropském trhu a nákladů na redispečink. Rozdíly v nákladech mezi jednotlivými scénáři tak lze interpretovat jako přínos konkrétní konfigurace v daném roce.
V případě jednotné obchodní zóny dochází studie k závěru, že zprovoznění páteřních vedení Německu v roce 2025 uspoří 530 mil. eur. V případě, že by došlo k rozdělení obchodní zóny, byl by přínos páteřních vedení jen mírně nižší, a to 430 mil. eur. Hlavní část tohoto obnosu je dána snížením potřeby redispečinku.
Jen samotné Německo na stabilizaci své soustavy ročně vydá přes miliardu eur. V roce 2017 a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro">2018 to bylo dokonce 1,5 miliardy eur</a>.
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png"><img class="aligncenter wp-image-82350 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png 1167w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-512x216.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-768x324.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-1024x432.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-725x306.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-800x337.png 800w" alt="" width="1167" height="492" /></a>
Samotná studie s podrobněji popsanou metodikou výpočtu a vlivem na cenu elektřiny v jednotlivých částech Evropy <a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Publications/Technical_Publications/English/2020-01_EW_Beitrag_HVDC_Lines_final_englisch.pdf?fbclid=IwAR3ns3S66s3LdGEk83yLvUWYQI6gO9jbjykT5k5ccgkwnDTh871l4OmQOdI">je k dispozici zde</a>.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německé páteřní přenosové linky by v roce 2025 uspořily přes 500 milionů eur. Zejména na redispečinku

Výstavba nových vedení v Německu, potřebných pro přenos elektřiny z větrných elektráren na severu země do těžiště spotřeby na jihu, i nadále drhne. Za druhé čtvrtletí letošního roku bylo zprovozněno pouze 28 km nových linek. Německý regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) navíc <a href="https://www.montelnews.com/en/story/two-key-german-grid-lines-face-1-year-delay--regulator/1063068" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Montel</a> informoval o dalším předpokládaném zpoždění u dvou klíčových vedení – SuedLinku a Ultranetu.
Podle informací zveřejněných německým regulátorem BNetzA je nyní u vedení SuedLink, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink" target="_blank" rel="noopener">pro které se vzhledem k jeho důležitosti vžilo označení „páteř Energiewende“</a>, předpokládáno v nejpříznivějším scénáři uvedení do provozu v roce 2026.
Předchozí odhad, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/" target="_blank" rel="noopener">který byl dle vyjádření provozovatelů přenosových soustav stojících za jeho výstavbou (TenneT a TransnetBW) označován za ambiciózní</a>, byl rok 2025.
<figure id="attachment_78305" class="wp-caption aligncenter" style="width: 636px;"><img class="size-full wp-image-78305" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444.jpg" sizes="(max-width: 636px) 100vw, 636px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444.jpg 636w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444-362x512.jpg 362w" alt="Trasa vedení SuedLink. Zdroj: TenneT" width="636" height="900" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení SuedLink. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Roční zpoždění bylo ohlášeno také u dalšího klíčového vedení Ultranet, za jehož výstavbou stojí provozovatelé přenosové soustavy Amprion a TransnetBW. Podle aktuálních plánů by vedení mělo zahájit provoz v roce 2024, původní plány přitom počítaly s provozem od roku 2019.
Vedení Ultranet by mělo končit u města Philippsburg, kde bude na konci letošního roku odstavena 1,4GW jaderná elektrárna Philippsburg 2.
<figure id="attachment_78302" class="wp-caption aligncenter" style="width: 566px;"><img class="size-full wp-image-78302" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet.png" sizes="(max-width: 566px) 100vw, 566px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet.png 566w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet-411x512.png 411w" alt="Trasa vedení Ultranet. Zdroj: Bundesnetzagentur" width="566" height="705" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení Ultranet. Zdroj: Bundesnetzagentur</figcaption></figure>
Uvedená zpoždění vykreslují problémy s včasným dokončováním naplánovaných projektů v oblasti potřebného rozšíření přenosové soustavy Německa. Z dostupných statistik vyplývá, že <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/rozvoj-nemecke-prenosove-soustavy-stale-vazne-za-posledni-3-roky-pribylo-403-km-noveho-vedeni/" target="_blank" rel="noopener">za roky 2016 až 2018 bylo zprovozněno pouze 403 kilometrů nového vedení</a>.
Na začátku letošního roku přitom němečtí provozovatelé přenosových soustav uvedli, že ke splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je potřeba <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/grid-operators-propose-thousands-kilometres-new-lines-meet-green-energy-needs">nejméně 1600 km nových vedení a rozšíření 2900 km přenosových linek</a>.

Výstavba vedení v Německu nadále drhne, dvě klíčová vedení čelí dalšímu ročnímu zpoždění

Německý provozovatel přenosové soustavy spustil pilotní projekt s německou automobilkou BMW, jehož cílem je posoudit možnost využít nabíjení elektromobilů k snížení zatížení a udržení výkonové bilance soustavy. První výsledky ukazují, že flexibilní nabíjení může mít v této oblasti potenciál.
S narůstajícím podílem obnovitelných zdrojů se provozovatelé přenosových soustav snaží najít alternativní řešení ke konvenčním metodám vyrovnávání bilance soustavy. Kromě tradičních podpůrných služeb tak provozovatelé spouští i pilotní projekty, které cílí na využití regulace spotřeby, jako je například projekt provozovatele přenosové soustavy TenneT a automobilky BMW.
Cílem pilotního projektu bylo zjistit, zda inteligentní nabíjení elektromobilu má potenciál využití při řízení přenosové soustavy. V rámci projektu bylo nabíjení uživatelů, kteří se do projektu zapojili, dálkově ovládáno takovým způsobem, že v případě potřeby bylo jejich nabíjení dočasně omezeno.
<img class="alignleft size-full wp-image-52491" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/P90277538_highRes_bmw-wireless-chargin.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/P90277538_highRes_bmw-wireless-chargin.jpg 1368w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/P90277538_highRes_bmw-wireless-chargin-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/P90277538_highRes_bmw-wireless-chargin-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/P90277538_highRes_bmw-wireless-chargin-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/P90277538_highRes_bmw-wireless-chargin-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/P90277538_highRes_bmw-wireless-chargin-800x600.jpg 800w" alt="BMW Wireless charging bezdrátové nabíjení" width="1368" height="1026" />
Přestože <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-and-bmw-right-of-way-for-green-energy-thanks-to-intelligent-charging-control-of-electric-car/">zpráva TenneT</a> nezmiňuje konkrétní možnosti vyrovnávání soustavy pomocí dobíjení elektromobilů, výsledkem projektu je, že flexibilita v nabíjení může pomoci s vyrovnáváním přenosové soustavy. Klíčovým předpokladem úspěchu je ovšem vůle účastnit se tohoto projektu – samotná zpráva uvádí, že aktuální projekt je základem pro aplikaci projektu ve větším rozsahu.
Pro úspěšnost projektu bude také potřeba, aby se v Německu více rozvíjela elektromobilita. Podle posledních čísel je aktuálně v Německu <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/merkelova-nemecko-potrebuje-roku-2030-milion-dobijecich-stanic/">pouze 100.000 elektromobilů – do roku 2022</a> by jich dle plánů ovšem měl být jeden milion.
Představený projekt tak může být jedním z prostředků, jak snížit náklady na udržení vyrovnané bilance soustavy. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecke-vetrne-elektrarny-byly-rekordne-regulovany-prvnim-ctvrtleti-nebylo-dodano-8-vyrobene-elektriny/">V Německu tyto náklady s rostoucím podílem OZE totiž dlouhodobě rostou</a>.
Provozovatelé přenosové soustavy, stejně jako ostatní účastníci trhu, se snaží najít potenciál v měnícím se prostředí na trhu. Projekty využívající flexibilitu aktuálně probíhají i v České republice. Český provozovatel přenosové soustavy ČEPS společně s dalšími <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/udrzovat-vyrovnanou-bilanci-ceske-soustavy-ma-pomoci-agregace-distribuovane-flexibility/">partnery rozvíjí projekt DFlex</a>, jehož účelem je ověření aplikovatelnosti konceptu agregace flexibility v podmínkách české energetiky.

Rychlé zprávy

Stabilitu soustavy lze udržovat i pomocí inteligentního dobíjení elektromobilů, ukázal pilotní projekt TenneT a BMW

Jeden ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy Amprion znovu otevřel tendry na výstavbu dvou 300MW systémových elektráren, které mají od října 2022 pomáhat stabilizovat německou přenosovou soustavu. Uvedené elektrárny patří mezi čtyři 300MW zdroje, které mají být vybudovány na jihu Německa kvůli zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v kritickém období po roce 2022.
Minulý rok v létě zahájili tři provozovatelé německé přenosové soustavy – Amprion, TenneT a TransnetBW, tendry na výstavbu čtyř 300MW flexibilních systémových elektráren, které mají od října 2022 pomoci se stabilizací elektrizační soustavy poté, co budou odstaveny poslední německé jaderné elektrárny.
Tendry byly rozděleny do čtyř částí:
<ul>
<li>Část A – 300 MW (Amprion/TenneT)</li>
<li>Část B – 300 MW (TransnetBW)</li>
<li>Část C – 300 MW (Amprion)</li>
<li>Část D – 300 MW (TenneT)</li>
</ul>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spolehlivost-dodavek-jihu-nemecka-zajisti-nove-systemove-elektrarny-suplovat-budou-stagnujici-vystavbu-vedeni/" target="_blank" rel="noopener">První kontrakt (část</a><a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spolehlivost-dodavek-jihu-nemecka-zajisti-nove-systemove-elektrarny-suplovat-budou-stagnujici-vystavbu-vedeni/" target="_blank" rel="noopener"> D) byl udělen v lednu letošního roku společnosti Uniper</a>, která vybuduje nový plynový blok v elektrárně Irsching v jižním Bavorsku. Investiční výdaje by měly dosáhnout 200 mil. eur.
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-energetika-opet-nejistote-dve-aukce-vystavbu-systemovych-elektraren-byly-bez-uvedeni-duvodu-zruseny/" target="_blank" rel="noopener">Další dva tendry (části A a C) byly v březnu letošního roku bez udání důvodu zrušeny</a>. Čtvrtý tendr (část B) pokračuje podle plánu.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/081319-german-tso-reopens-tenders-for-300-mw-grid-stability-units" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> nyní Amprion znovu otevřel dříve zrušené tendry pro části A a C.
<blockquote>„Amprion si v červenci vyžádal nové nabídky pro skupinu C,“ uvedl mluvčí společnosti s tím, že společný tendr s TenneTem v rámci skupiny A byl také znovu otevřen a nabídky jsou očekávány v polovině září.</blockquote>

Německý provozovatel přenosové soustavy Amprion znovu otevřel tendry na výstavbu systémových elektráren

Provozovatel nizozemské a části německé přenosové soustavy TenneT dokončil pilotní projekt zaměřený na využití technologie blockchain a domácích bateriových úložišť pro udržování výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě. Díky slibným závěrům projektu se TenneT hodlá zaměřit na další inovativní projekty založené na technologii blockchain.
Decentrální domácí bateriové systémy, které jsou propojeny pomocí technologie blockchain a připojeny k elektrizační soustavě, mohou být podle TenneTu využity pro stabilizaci soustavy. Prokázal to pilotní projekt, který ve spolupráci s dodavatelem domácích bateriových úložišť, společností sonnen, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/tennet-testuje-nemecku-domaci-baterie-blockchain-jako-moznou-alternativu-suedlink/" target="_blank" rel="noopener">TenneT zahájil v roce 2017</a>.
<blockquote>„Poprvé jsme prokázali, jak je technicky možné využít technologii blockchain k tomu, aby domácnosti mohly stabilizovat elektrizační soustavu pomocí svých domácích bateriových systémů. Protože jsou výsledky našeho pilotního projektu takto slibné, hodláme prozkoumat další blockchainové projekty více do hloubky,“ uvedla výkonná ředitelka TenneTu Manon van Beeková.</blockquote>
<h2>Až 10 GW výkonu v domácích bateriích do roku 2030</h2>
Podle CEO TenneTu existuje v oblasti využití bateriových úložišť pro stabilizaci elektrizační soustavy obrovský potenciál, jelikož by Německo mohlo mít do roku 2030 instalovaný výkon těchto systémů na úrovni 10 GW. To by bylo více, než je současný instalovaný výkon všech německých přečerpávacích vodních elektráren.
Aby však mohly být tyto malé decentrální zdroje flexibility v budoucnu využívány, je dle van Beekové třeba upravit regulatorní rámec a vytvořit správné pobídky pro tato řešení.
<blockquote>„Tento projekt nám umožnil prokázat, jak si propojené bateriové systémy z naší sonnenCommunity dokáží poradit nejen s primární regulací frekvence, ale také s redispečinkem. Díky tomu, že virtuální baterie může být vytvořena téměř kdekoliv v soustavě a být tedy nezávislá na lokalitě, může být tato technologie klíčová pro nový energetický systém vyžadující maximální flexibilitu,“ uvedl výkonný ředitel sonnen eServices Jean-Baptiste Cornefert.</blockquote>
<figure id="attachment_72558" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1207px;"><img class="size-full wp-image-72558" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/sonnenComunity-princip.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/sonnenComunity-princip.jpg 1207w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/sonnenComunity-princip-512x234.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/sonnenComunity-princip-768x351.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/sonnenComunity-princip-1024x468.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/sonnenComunity-princip-725x332.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/sonnenComunity-princip-800x366.jpg 800w" alt="Vizualizace principu fungování sonnenCommunity. Zdroj: sonnen" width="1207" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace principu fungování sonnenCommunity. Zdroj: sonnen</figcaption></figure>
<h2>Blockchain jako prostředek k zaznamenání a vypořádání transakce</h2>
V uvedeném pilotním projektu TenneT využíval virtuální blok tvořený domácími bateriovými systémy sonnen. sonnen kontinuálně zasílal TenneTu informaci o tom, kolik regulačního výkonu mohou v daném okamžiku baterie sdružené do virtuálního bloku poskytnout. Pokud TenneT akceptoval některou z automaticky generovaných nabídek, baterie sonnen byly nabity přebytečnou energií v regionu, kde byl například v danou chvíli přebytek elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách. Aby byla zachována rovnováha, jiné baterie sonnen dodaly současně do sítě stejné množství energie v regionu, kde byla tato energie skutečně potřeba.
Celý proces byl dokumentován pomocí blockchainu (bylo využito blockchainové řešení od IBM založené na open source řešení Hyperledger Fabric) v reálném čase. Každá poskytnutá kilowatthodina regulační energie, ať už dodaná, nebo odebraná, tak byla tímto způsobem zaznamenána a obdržela kryptografický podpis, který je unikátní a transparentní a může být použit pro vypořádání transakce.
<blockquote>„Tato inovativní technologie tedy umožňuje decentralizovanou  výměnu dat, která je stejně rychlá jako bezpečná, a zajišťuje, že flexibilní využívání jednotlivých jednotek je koordinováno s provozovateli distribučních soustav. Jelikož je využití velkého počtu malých decentrálních akumulačních systémů ke stabilizaci elektrizační soustavy možné pouze v koordinaci s provozovateli sítí, TenneT bude úzce spolupracovat s provozovateli distribučních soustav při dalším rozvoji blockchainových pilotních projektů,“ <a href="https://l.facebook.com/l.php?u=https%3A%2F%2Fwww.tennet.eu%2Fnews%2Fdetail%2Fblockchain-pilot-reveals-potential-of-decentralised-home-storage-systems-for-tomorrows-energy-infra%2F%3Ffbclid%3DIwAR1fkpTHnSY-qWk3PORzO7fkSk3dw1lxOufDrBLE8Z5zUSVOvt9sykBmAsE&amp;h=AT1uCXq2wK2YbaLGtGJLrFJNX4K9Fn2LZfcnfrueZGk9fT-sPYrtuliJqKmbK3m-l4C1LmUERDJRuzspbS3stUYq9zN6TFtg_yKBH9av_E7pJj6H5BiEYdz6lR0pyVfEPQ" target="_blank" rel="noopener">uvedl TenneT v tiskové zprávě</a>.</blockquote>