Domů
Německo
Německé plynové elektrárny jsou díky nízkým cenám plynu nasazovány pro pokrytí základního zatížení

Německé plynové elektrárny jsou díky nízkým cenám plynu nasazovány pro pokrytí základního zatížení

Německé paroplynové elektrárny budou i nadále, až do období vánočních svátků, provozovány pro pokrytí základního zatížení. Důvodem jsou nízké ceny plynu, které elektrárny spalující zemní plyn favorizují oproti elektrárnám černouhelným. Společnosti provozující elektrárny to uvedly pro agenturu Montel.

Mezní náklady na provoz německých (paro)plynových elektráren jsou při současných cenách zemního plynu, uhlí a emisních povolenek nižší než náklady na provoz černouhelných elektráren. Paroplynové elektrárny tak budou i nadále favorizovány v německém energetickém mixu při pokrývání základního zatížení (baseload).

Evropa v současné době čelí nízkým cenám plynu, kontrakty s dodávkou v následujících měsících se v německém obchodním bodě NCG pohybují okolo 13 EUR/MWh, cena pro následující měsíc poklesla dokonce pod 12,8 EUR/MWh. Podobný vývoj lze sledovat i na hubu TTF, který je nyní nejlikvidnějším obchodním bodem v Evropě.

Vývoj ceny zemního plynu pro kontrakt s dodávkou v prosinci 2020 pro TTF. Zdroj: ICE

Marže německých paroplynových elektráren (tzv. clean spark spread – CSS) pro elektrárny s 59% účinností dosahuje pro prosinec 0,71 EUR/MWh, zatímco marže černouhelných elektráren (clean dark spread – CDS) s účinností 42 % je pro prosinec záporná a dosahuje -5,80 EUR/MWh.

CSS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující zemní plyn, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele. CDS představuje totožný ukazatel pro elektrárny spalující černé uhlí.

Výhled pro paroplynové elektrárny je prozatím příznivý i pro první čtvrtletí 2021

V prosinci budou během prvních tří týdnů paroplynové elektrárny běžet v základním zatížení, zatímco během vánočních svátků jejich využití poklesne z důvodu nižší poptávky po elektřině, uvádí Sigurd Lie, energetický analytik společnosti Storm Geo.

Tzv. coal to gas switching neboli nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny elektrárnami spalujícími zemní plyn bude pokračovat do prvního čtvrtletí, ale plynové elektrárny budou pravděpodobně mimo provoz o víkendech a zejména v neděli, dodává Lie.

„[Střednědobý až dlouhodobý] trend hovoří ve prospěch plynu,“ souhlasí mluvčí německé energetické společnosti Uniper, Georg Oppermann, a poukázal na plány Německa na odstavení jaderných elektráren do konce roku 2022 a odstavování uhelných elektráren.

Paroplynové elektrárny Uniperu Irsching 4 a Irsching 5, které se na trh vrátily začátkem října poté, co byly součástí rezervy ke stabilizaci německé energetické sítě od dubna 2016, měly v říjnu dle dat dle Fraunhoferova institutu koeficient využití instalovaného výkonu 43 %, respektive 39 %.

„V říjnu byly jednotky v provozu hlavně v pracovní dny a mimo provoz byly v sobotu a neděli. Jejich výroba obvykle začala mezi 04:00-05:00 a skončila kolem 22:00. Během této doby vyráběly jednotky hlavně na plný výkon,“ uvedl Bruno Burger, výzkumný pracovník společnosti Fraunhofer ISE.

Úvodní fotografie: Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Komentáře

(42)

PetrV

23. listopad 2020, 07:44

Smraďoši helmuti mají problém dovézt ee z JE ve Francii. Tak začínají prdet co2. Bohužel zima bude dlouhá a čerpají zásoby plynu určené pro vytápění. Pri velkých mrazech rusové ten plyn nedostanou do evropy.

Vetrniky a slunecniky teď maji vykon jedno velké lejno, protože nad střední evropu se rozsiruje tlakova výše. Trochu brzy.

Plyn pujde brzy prudce nahoru.

Zasobniky může v listopadu vyprazdňovat jen hňup.

Jiří Trn

23. listopad 2020, 09:37

Samozřejmě že plyn půjde brzy nahoru. Také díky Němcům, kteří podléhají americkým výhružkám a bojí se dostavět s Ruskem Nord Stream 2.

Ivan Novák

24. listopad 2020, 12:05

Ruský plyn směr Evropa žije: kladeč potrubí Akademik Čerský už je několik dní nebojácně zpátky v Sassnitz/Mukran, jaderně-ledoborná Arktika včera doprovodila první loď (tedy, nebyl to tanker pro tamní LNG, nýbrž obilná Setba Severu) kolem Jamalu do Sabetty.

blaha.p

23. listopad 2020, 10:05

zase blouzníte:

Produkce EE Německo 1-23. listopad/2020:

1. vítr 9,7 TWh (podíl 30%)

2. uhlí 9,6 TWh (podíl 30%)

3. plyn 4,3 TWh (podíl 13%)

4. JE 3,5 TWh (podíl 11%)

5. biomasa 2,6 TWh (podíl 8%)

6. Slunce 1,4 TWh (podíl 4%)

7. voda 1 TWh (podíl 3%)

OZE celkem podíl 45%, Vitr + Slunce vyrobily v listopadu zatím 11 TWh (podíl 34%) = naše obě JE za stejnou dobu vyrobily 1,7 TWh!!!

Jaroslav Studnička

23. listopad 2020, 11:01

Proč prosím vás porovnáváte výrobu el. energie v Německu s výrobou JE v ČR?

Jan Veselý

23. listopad 2020, 08:19

To lejno je opravdu veliké, za listopad už 10.93 TWh a dále to roste při současných ~20 GW produkovaného výkonu.

Ondra

23. listopad 2020, 08:53

Ano bylo by dost divný aby to nerostlo to by musela být záporná výroba. Ale k věci - hezky ste si zas vybral co se Vám hodí tzn že zrovna teď to je cca 20 GW ale stačí kouknout na první dva týdny listopadu a tam to žádná raketa fakt nebyla. A během tohodle týdne by to zas mělo jít slušně dolů pokud se nezmění předpověď počasí.

Ale jo něco dávaj a lejno bylo od PetrV nemístný. Lepší by bylo napsat jak na horský dráze - teda dost nudný dráze když byl vítr několik dní v kuse pod 5 GW ale solár tam nějakej kopeček před den udělal :)

Jiří

23. listopad 2020, 09:50

Nevím tedy jaká relevantnější data už by mohl poskytnout než údaje z výroby předešlého týdne a aktuálního, již pomalu končícího měsíce.

blaha.p

23. listopad 2020, 10:14

no vidíte i v tomto slabém období 1-14. listopad, které jste si účelově vybral, byla výroba následující:

Vítr 4,3 TWh

Slunce 0,8 TWh

Celkem 5,1 TWh

Jen pro představu za stejné období vyrobily obě naše JE pouhých 1,1 TWh, to znamená cca 5x méně : ).

Kamil Kubů

23. listopad 2020, 11:01

Jen pro představu, za stejné období vyrobily francouzské jaderné elektrárny nějakých 15 TWh, což je 3x víc než ty německé fofrníky a panely.

Jen pro představu, na tu pětinásobnou dodávku oproti našem JE, potřebovaly ty němeccké OZE 25x vyšší instalovaný výkon.

Občas si zkuste představit i něco mimo svoji myšlenkovou bublinu, pane Blaho.

blaha.p

23. listopad 2020, 11:36

nechápu, co to melete, reagoval jsem na nesmysl od Ondry, který tvrdil, že to žádná raketa nebyla, to srovnání s ČR udávám pro lepší představu, protože spousta místních "odborníků" si myslí, že vítr a Slunce nic nevyrábí a například v Německu jsou VTE jednoznačně největší zdroj EE

Ondra

23. listopad 2020, 12:01

Žádná raketa to opravdu nebyla a můžete si říkat co chcete - každej rozumnej člověk si na základě čisel udělá vlastní názor. Já chtěl pouze ukázat to že 6 dní v kuse německý VTE dávaly míň jak 10 GW a z toho 4 dny (až na pár hodin) dokonce míň jak 5 GW. Přitom instalovanej výkon maj asi 60 GW. To všechno v období kdy fotovoltaika už moc nevyrábí. Pokud je to podle Vás nesmysl tak si to klidně myslete dál. Pak ale nevim jak nazvat srovnání výroby v Německu a v ČR který už nedává absolutně žádnej smysl. To ste už rovnou mohl vzít Slovensko místo ČR protože tam jádro vyrobilo ještě míň!

Spíš ste tam měl napsat kolik vyrobilo jádro v Německu když už takhle chcete srovnávat ale i to je blbost. Ještě dodávám že nejsem žádnej jaderník aby mě místní zelení trollové úplně neroztrhali.

Kamil Kubů

23. listopad 2020, 10:44

Skvělé stránky se statistikami. Člověk se na nich dozví hrozně moc věcí.

Například, že větrné elektrárny, které mají být základem německé obnovitelné energetiky vyrobily za letošní rok zatím 118,15 TWh elektrické energie. V jiné statistice tamtéž se dá zjistit, že instalovaný výkon onshore+offshore VTE v Německu je nějakých 62 GW. Od začátku roku již uplynulo 330 dní. To nám dává všechny vstupní informace k tomu spočíst si jeden velmi zajímavý a důležitý ukazatel, zvaný kapacitní faktor. Pro tento rok to dělá bez nějakých desetin 24%.

A pak se divte, když si v německých aukcích říkají projekty o podpory na horní hranici přípustného pásma. Protože vlastní výrobou se nedokáží uživit ani náhodou.

Jan Veselý

23. listopad 2020, 10:56

24%, to je důvod ke spokojenosti. Ještě nedávno to bylo 18%. Jde vidět, že "silent wind revolution", kdy novější VtE mají vyšší koeficient využití než měly ty starší už se pěkně projevuje.

BTW. Já se nediviím, že si v německých aukcích říkají projekty VtE o strop podpory, je tam problém s konkurencí u nabídek, není dostatečná. To s koeficientem využití fakt nesouvisí.

Kamil Kubů

23. listopad 2020, 11:18

Máte pravdu, koeficient jde pořád nahoru. Nevím co je pro vás nedávno, ale těch 18% bylo už v roce 2016, za poslední tři roky je to blízko k těm 24.

Důvod ke spokojenosti to ale podle mne moc není. Kapacitní faktor zásadně ovlivňuje jinou statistiku, nazývanou LCOE. Přes různě postavené výpočty této charakteristiky se poslední dobou usilovně propaguje výhodnost investice do OZE. Jeden z velmi často citovaných zdrojů je report investiční banky Lazards z USA. Velmi často je možné se setkat s argumentací, která specifika tohoto čistě lokálního reportu pro situaci v USA aplikují na celý svět. V jejich modelech se počítá s kapacitním faktorem pro on-shore VTE v rozmezí 38-55 %, offshore 45-55 %. Takže to mají naši sousedé před sebou ještě dost dalekou cestu na dvojnásobek současné hodnoty.

Podobně se dnes argumentuje s tím, že kapacitní faktory nově stavěných VTE dosahují i více než 60%. Vzhledem k tomu, že dnes i v budoucnu je převážná většina VTE v Německu on-shore, dá se usoudit, že těchto kapacitních faktorů nikdy pravděpodobně nedosáhnou.

To všechno vede k logickému závěru, že energie z těchto zdrojů bude drahá, protože si na sebe nedokážou vydělat díky nízkému využití instalovaného výkonu. Nízká konkurence v aukcích zajisté ovlivňuje výši požadovaných podpor, ale z paralelních aukcí pro soláry, kde je konkurence více než dostatečná je zřejmé, že ani velká konkurence nikoho nedonutí podbízet se s požadovanou výší dotace. A určitě vědí proč.

Jaroslav Studnička

23. listopad 2020, 11:40

No, třeba Komora OZE uvažuje s ročním koeficientem využití pro VtE kolem 35%. S tímto se samozřejmě ohánějí i ekologické organizace a tlačí tak v rámci uhelné komise na zvýšení potenciálu OZE.

blaha.p

23. listopad 2020, 11:44

V ČR je jednoduchý přepočet instalovaného výkonu na vyrobenou EE.

Slunce 1 MW = 1 GWh/rok

Vítr 1 MW = 2 GWh/rok

Jan Veselý

23. listopad 2020, 11:46

Však jo, to je v pořádku. Tolik totiž typicky mají nově větrné elektrárny. Chcete tím svým příspěvkem naznačit, že jste stejný trouba jako Vladimír Wagner, když předpokládal výstavbu průměrných historických větrných elektráren?

Emil

23. listopad 2020, 13:05

Většina lidí takto přehnaným sebevědomím netrpí, takže se bohatě spokojí s tím, nebýt stejný trouba jako Jan Veselý...

Jaroslav Studnička

23. listopad 2020, 15:43

V ČR se stačí podívat do výročních zpráv ERÚ o provozu elektrizační soustavy a následně použít kalkulačku.

Kdo je trouba ukáže až realita, s rozvojem VtE u nás to můžeme pozorovat a každý rok srovnávat...

Rostislav Žídek

23. listopad 2020, 23:00

K tem prepoctum Slunko 1MW -> 1GWh a Vitr 2MW -> 1GWh ?

Je to podmineno baterii s nekonecnou akumulaci a zaroven s prioritnim pristupem k odprodeji do site?

A pokud ne... bude ten koeficient platit i v dobe kdy bude nas mix 50% vitr a 50% slunce? A nebo je pravdepodobnejsi proste blackout? :]

Martin Pácalt

25. listopad 2020, 11:58

Veselý Jene, do jakého bahna to upadáte, když tady častujete (nepřítomného) oponenta "troubou" ? Často tady argumentujete volným trhem, ten volný trh právě způsobuje to, že se emitují úplně zbytečně spaliny , přitom jsou po ruce technologie pracující bezemisně , vyhovuje jim výroba pro základní ztížení (a nyní jim v Německu podřezávají poslední žíly na krku).

Ivan Novák

23. listopad 2020, 12:34

Zase od věci. Nejdůležitější je, že po dlouhá souvislá období nestačí ke krytí poptávky ani extrémně velký instalovaný výkon FVE+VTE. Ještě větší výkon by sice ta období zkrátil, ale taky, na druhém konci distribuce potenciálu, vedl ke zvýšení neuplatnitelného převisu možné výroby, a tedy k růstu měrných nákladů. Zpráva EC COM(2020) 741 z 19.11.2020, která formuluje novou strategii stovek GW offshore VTE do r.2050, výslovně uvádí, že je nutné najít mechanismus "sdílení nákladů" mezi developery, státy a provozovateli soustav. Evropská komise ani po 30 letech technického vývoje nedoufá, že by se její nápad prosadil v soutěži bez dotací.

Kromě toho, do emisí GHG plynových elektráren se cudně nezapočítávají úniky z těžby, úpravy a dopravy.

Bizon

23. listopad 2020, 17:12

Ten argument "moderní VE mají vyšší koeficient než starší" mi příjde docela mimo. Koeficient využití závisí především na lokalitě. VE s invertory a DFIG určitě mají lepší pružnost a tím pádem koeficient, ale dnes už všechny větší VE tyto technologie používají.

Čistě logicky se zkraje využívají nejlepší lokality, on-shore tedy žádné větší navýšení koeficientu nečekám. I proto věřím naprosto nejvíc off-shore VE, tam dobré lokality jen tak nedojdou, škálování není problém, a koeficient mají slušný i kdyby zůstal jak je.

Bizon

23. listopad 2020, 18:22

Ok, větší VE dosáhnou výše do většího větru takže mají lepší koeficient, to mně nenapadlo. Ale na souši to moc nepomůže, protože už na malé elektrárny lidi frflají NIMBY, pochybuji že gigantické elektrárny budou akceptovat=) A na moři nemám s faktorem VE moc problém už teď, po hydru je to suvéréně nejlepší OZE, ne jako sráčovská špinavá biomasa nebo stále kontroverzní FVE. FVE = plyn.

Emil

23. listopad 2020, 20:06

On je hlavně problém s dopravou dlouhých lopatek. Lopatka 6 MW turbíny má kolem 75 metrů a na vrcholky kopců dálnice většinou nevedou.

Ivan Novák

23. listopad 2020, 20:27

Upřímně řečeno, těch 24% jsem se pro německou onshore flotilu z čísel zveřejněných Fraunhofery pro žádný rok nedopočítal. Po očištění o růst na moři 22max. Tak jako tak není zprůměrované roční využití ten zásadní údaj, viz dříve.

Jan Veselý

24. listopad 2020, 08:28

Bizone, ten nárůst koeficientu využití u větrných elektráren je dán více faktory. Větrné elektrárny se staví vyšší, vylepšuje se tvar lopatek turbín, zvyšuje se spolehlivost zařízení (míň poruch a odstávek) a HLAVNĚ se zvětšuje poměr plochy opsané lopatkami turbíny (plocha odkud se sbírá větrná energie) k výkonu generátoru.

Tady jsou VtE, model 2000 a 2005, tady je model 2010, takhle vypadají nejmodernější konstrukce.

Tohle všechno se v Německu průměruje spolu.

Bizon

24. listopad 2020, 13:53

Ok, nekecáte, ten nárust spolehlivosti je zároveň odpověď na moji nedávnou otázku proč se nakonec vyplatí investičně hodně drahé alternátory s permanentními magnety. Hlavně jsem se divil že PM alternátor vyžaduje převodovku která spolehlivost vždycky snižuje, ale ty obrovské mašiny se principielně budou vždycky točit pomaleji, převodovka tam prostě být musí.

Jan Veselý

24. listopad 2020, 14:24

ad Bizon) Taky jde o to udělat gondolu co nejlehčí. Když si trochu připlatíte za lehčí, kvalitnější a spolehlivější technologii "nahoře", dá se ušetřit hodně peněz za tun a tuny oceli a betonu. Někde jsem četl, že gondola současných 4.2 MW vrtulí od Vestasu má stejnou hmotnost jako měla 3 MW gondola, když se s touhle výrobní řadou v roce 2010 začínalo.

Bizon

24. listopad 2020, 16:30

Jo, ta hmotnost je jasná, znám to z letadel (kilo užitečného zatížení = 3 kila celkové hmotnosti). Ony teda DFIG nejsou moc těžší než PM a ještě umí regulovat účiník, ale velké farmy jsou připojeny HVDC linkem takže ta regulace účiníku padá, a PM generátor je daleko jednodušší (žádné sběrné kroužky) a tudíž spolehlivější. Celý problém je samozřejmě multi-dimenzionální, ale ta spolehlivost je hlavně na moři zásadní faktor, její spojitost s koeficientem využití je prakticky přímá úměra.

Martin Pácalt

25. listopad 2020, 12:03

J. Veselému, doplňující poznámka: Lehčí gondola je jedna věc (normálový tlak na základovou kci zmenšen), piloty Vte jsou ale namáhány na ohybový moment a ten jde rapidně nahoru s rostoucí výškou (přímá úměra) a s plochou opsanou vrtulí(přímá úměra).

Jaroslav Studnička

23. listopad 2020, 11:13

Je vždy zajímavé si vymazat v grafu výroby uhelné, plynové a jaderné zdroje :-)

Milan Vaněček

23. listopad 2020, 16:17

Pánové, ten Vámi omílaný "koeficient využití", to je jen hra se slovy,

zohledňující jeden aspekt provozu.

Vše záleží, jak si nadefinujete "nameplate" výkon (ten který je na štítku daného zařízení).

Auto ho má třeba 100 kW ale ten výkon používá jen zcela ojediněle,

jaderné elektrárny neuvádějí celkový výkon reaktoru (=tepelný) ale jen jeho menší část (=elektrický, asi třetinový). Takže 3GW-ové elektrárně říkají 1GW-ová.

FVE naopak uvádějí, podobně jako auta, maximální výkon za určitých laboratorních podmínek. Mohli by ho tak uvádět jako třetinový, nebo i šestinový (nastavit tak laboratorní podmínky měření, tj úroveń osvětlení)... a hned by Váš slavný koeficient využití vzrostl 5x. FVE která je nyní 1 GWp nameplate by pak byla jen 166,6 MW ale vyrobila by stejně, to je něco přes 1 TWh elektřiny za rok u nás, čili na 1GW jinak definovaného měření (nové namaplate) skoro stejně jako 3GW/1GW jaderný reaktor v Temelíně.

Už se prosím neztrapňujte Vašimi úvahami. Každý netepelný zdroj elektřiny má svoji odlišnou metriku a specifika. Pochopte to, nedělejte ze sebe hlupáky.

A že něco běží furt (až na 2 měsíce v roce) není vždy výhoda, je to někdy i nevýhoda.

A všechny zdroje vyžadují zálohování.

Pro větrné a fotovoltaické elektrány je nejlevnější částečné zálohování existujícími vodními elektránami a především pružnou plynovou výrobou. A jak jsme se mohli dočíst o německé realitě zde, plyn funguje ekonomicky i v nepřetržitém režimu. Co víc si mohou přát...

Milan Vaněček

23. listopad 2020, 16:20

oprava překlepu: ...vzrostl 6x,

(nové nameplate)

Ondra

23. listopad 2020, 16:57

Pane Vaněčku zas tady pletete spoustu věci dohromady ale pozornýho čtenáře takovou zbytečnou kouřovou clonou nezmatete. Instalovanej elektrickej výkon samozřejmě souvisí s celým zařízením a ne jenom s panelem/reaktorem/kotlem - ano to platí i pro (paro)plynový elektrárny a je zajímavý že ste nenapsal 2GW paroplynka místo 1GW ale plyn je přece ok že?.

U FV elektrárny samozřejmě nejde jenom o nadefinování výkonu panelů vzhledem k laboratorním podmínkám ale hlavně o výkon kterej jsou schopný dodat měniče do sítě. Takže asi těžko budou výkon uvádět jako šestinovej ne?

Každopádně i kdyby to byla jen hra se slovy (což není protože to je všechno normálně definovaný a očividně jste asi jednej člověk kterej s tim má problém) tak to nic nezměni na profilu výroby FVE/VTE/plynu/jádra/bůh ví čeho v průběhu roku takže je to úplně jedno :) Tož tak

Kamil Kubů

23. listopad 2020, 16:58

Pane Vaněčku, tohle je fakt pod Vaši úroveň. Jako vědec byste se k tak trapné argumentaci uchylovat neměl.

Podle Vašeho příkladu by nameplate standardního 400 Wp panelu o ploše cca 2 metry čtvereční musel být něco přes 2 kW, protože zdroj, který používá k přeměně na elektrickou energii je dopadající sluneční záření. Stejně jako je teplo jaderného rozpadu zdrojem pro mechanickou přeměnu na elektrickou energii v jaderné elektrárně.

Zkuste to lépe.

Rostislav Žídek

23. listopad 2020, 23:09

pobavilo :]

A to jste ještě zapomněl započítat ztráty vlivem atmosféry :D

Poněvadž ten vlastní proces výměny tepla/světla na elektřinu je prostě opravdu velmi neefektivní...

Bizon

23. listopad 2020, 16:58

Pan Vaněček mi konečně ukázal pravdu! Ty škaredé staré elektrárny udávají reálný výstupní výkon, který jsou opravdu schopny dlouhodobě dodávat většinu roku. Zatímco ty nové skvělé elektrárny udávají prakticky nedosažitelnou hodnotu, skutečný výkon pseudo-náhodně fluktuuje, přičemž jeho průměr dosahuje fenomenálních 35% té teoretické nameplate hodnoty!

Nechápu jak vy fosilní DINOSAUŘI můžete pořád pochybovat o té skvělé obnovitelné budoucnosti! Osobně tuto lekci ihned přenesu do osobního života, kámošovi kterému dlužím prachy řeknu že částka je jen nameplate hodnota, tu bych mu mohl vrátit jen v ideálním světě. Budu mu to vracet náhodně po malých podílech, když bude mít štěstí tak mu nakonec vrátím necelou polovinu než co jsem měl, tak je to v našem skvělém moderním obnovitelném světě fér, ne? :D

Milan Vaněček

23. listopad 2020, 17:55

Je to marný, marný, marný. Končím se vzděláváním Vás.

Jen poslední poznámka, tentokrát k větrným elektrárnám: když máme na stejné lokalitě VtE staré (nízké, malý výkon) a nové vyšší, velký průměr vrtule, velký výkon tak ty nové budou mít vyšší koeficient využití.

Experti (já na vítr nejsem, jen jsem o tom četl) Vám to vysvětlí fyzikálně a doloží čísly z praxe.

Howgh.

Kamil Kubů

23. listopad 2020, 19:08

Inu, tohle asi nikdo nerozporuje. A to nám říká o situaci v Německu přesně co?

Že si tam za posledních deset let nainstalovali 60 GW šrotu, který budou muset na konci podpory vyhodit a nainstalovat znovu, jinak zajdou na úbytě?

Nebo že si ty nové, vysoké větráky s obrovskými vrtulemi, díky kterým dosahují ohromujících hodnot koeficientu využití na sebe stejně nevydělají, protože si v aukcích říkají o maximální možnou podporu?

Heap

23. listopad 2020, 19:54

Jedinná zajímavá věc, ve které jste nás vzdělal, je ta, že výrobci FV panelů ve skutečnosti lžou. Jinak s tím jak přes sebe patláte účinnost a koeficient využití byste neudělal ani maturitu z fyziky.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.