Německá strategie pro výstavbu nových elektráren má zpoždění, společnosti vyjadřují obavy

Zástupci německého energetického průmyslu vyjádřili pochybnosti, zda bude plánovaná vládní strategie pro elektrárny vypracována dostatečně brzy na to, aby se aukce mohly uskutečnit ještě v roce 2024. Strategie má podpořit investice do nových plynových elektráren připravených na vodík, které mají nahradit odstavované uhelné elektrárny a zajistit dostatečný výkon na jihu a západě země.

Společnosti, které se chtějí účastnit tendrů na nové elektrárny, musí znát podrobnosti aukcí s dostatečným předstihem, aby mohly připravit své nabídky, uvedl Ingbert Liebing, šéf místního sdružení energetických společností VKU.

"Zda se aukce letos vůbec uskuteční, není jasné," řekl Liebing.

Šéfka lobbistické skupiny energetického průmyslu BDEW Kerstin Andreaeová deníku Handelsblatt řekla, že společnosti velmi netrpělivě čekají na podrobnosti, aby mohly začít plánovat výstavbu elektrárenských kapacit. Ty jsou potřebné jako součást transformace energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie.

"Otázky financování musí být zodpovězeny rychle, stejně jako otázky týkající se státní podpory a umístění elektráren," uvedla Andreaeová.

Ministerstvo hospodářství mezitím uvedlo, že jednání o strategii probíhají v rámci vlády a s Evropskou komisí. První aukce pro elektrárny s celkovým výkonem 10 GW se mají uskutečnit v druhé polovině roku 2024.

"V tuto chvíli se nemůžeme konkrétně vyjádřit k harmonogramu aukcí," řekl mluvčí ministerstva.

Elektrárny chybí na jihu a západě Německa

Jeden z německých provozovatelů přenosové soustavy, společnost TransnetBW, vyzvala vládu, aby zajistila odpovídající výkon nových záložních elektráren s ohledem na potřeby sítě. Strategie elektráren by tak měla zejména narovnat současné nerovnoměrné rozložení výrobních zdrojů. Aktuálně disponuje sever a východ Německa převahou výrobních zdrojů nad spotřebou.

Jelikož elektřina z těchto zdrojů často nemůže být přenesena do průmyslových oblastí na jihu a západě země, musí být jejich výroba často omezována, aby nedošlo k přetížení sítě. K pokrytí spotřeby na jihu a západě země pak musí být aktivovány konvenční elektrárny v blízkosti těchto oblastí. Tato opatření, známá jako redispečink přichází Německo na miliardy eur ročně.

"Aby se podařilo přilákat dostatek zájemců a zachovat bezpečnost dodávek energie, musí se návrh aukce zaměřit na regionální rozprostření [nových elektráren] a rozmanitost subjektů," argumentoval Liebling.

S postupným odstavováním uhelných elektráren v zemi bude Německo tyto zdroje muset nahradit, aby zajistilo bezpečnost dodávek elektřiny. TransnetBW přišel s nápadem, že by stát mohl provozovatelům nových plynových elektráren garantovat očekávané příjmy z redispečinku, které by pravděpodobně vznikly tak jako tak. Tato garance by měla být poskytnuta po omezenou dobu, například pro prvních pět let po uvedení elektrárny do provozu.

"Tím by byly zajištěny peněžní toky, a investoři by tak mohli dosáhnout lepších podmínek pro své investice. Zároveň je pravděpodobnější, že výstavba bude probíhat na jihu a západě, kde elektrárny přispívají k bezpečnosti dodávek a soustavy," uvedla společnost TransnetBW.

Otázka státní podpory

Německá vláda představila klíčové body svých plánů již v únoru, ale kompletní strategie elektráren ještě nebyla předložena. Vláda jedná s Evropskou komisí o státní podpoře. Komise již několik let naléhá na Německo, aby zvážilo rozdělení své jednotné obchodní zóny. Jednak pro snížení omezování výroby obnovitelných zdrojů energie a jednak pro lepší zohlednění úzkých míst v přenosové soustavě.

Proti tomuto kroku se ostře staví jižní a západní spolkové země, kde sídlí mnoho nejvýznamnějších průmyslových podniků v zemi, kvůli obavám, že to povede ke zvýšení cen elektřiny v těchto oblastech.