Domů
Německo
Německo: Velikost rezervního výkonu pro následující zimu poklesla. Důvodem je návrat plynových elektráren na trh
Jeden z bloků moderní paroplynové elektrárny Irsching. Zdroj: Uniper
Zdroj: Uniper

Německo: Velikost rezervního výkonu pro následující zimu poklesla. Důvodem je návrat plynových elektráren na trh

Německý síťový regulátor minulý týden potvrdil požadovanou velikost síťové rezervy pro nadcházející zimní období, kterou na základě analýzy soustavy předložili němečtí provozovatelé přenosové soustavy. Velikost rezervy oproti předchozí zimě poklesla vlivem návratu plynových elektráren na trh.

"Požadavek na výkonovou rezervu v síti pro nadcházející zimu klesá, protože se na trh vrátily jihoněmecké plynové elektrárny. Čím rychleji bude rozšiřování sítě postupovat, tím pravděpodobněji se požadavek na rezervu sítě v dlouhodobém horizontu sníží," říká Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora (BNetzA).

Provozovatelé přenosových soustav předložili BNetzA analýzu soustavy a potřebu rezervních elektráren v síti k potvrzení 1. března 2021. BNetzA tuto potřebu potvrdila minulý týden.

Potřeba rezervního výkonu pro následující zimu činí 5 670 MW, což je o 14 % méně ve srovnání s loňským rokem. Rozdíl oproti loňskému roku zohledňuje mimo jiné skutečnost, že plynové elektrárny Irsching 4 a Irsching 5 se ze síťové rezervy vrátily na trh.

Elektrárna Irsching, zdroj: Mainova Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Naopak černouhelný blok 7 elektrárny Grosskraftwerk Mannheim o výkonu 425 MW je od srpna loňského roku novým přírůstkem do síťové rezervy. Jeho plánované vyřazení z provozu zamítla BNetzA na žádost provozovatele přenosové soustavy (TransnetBW) z důvodu jeho nezbytnosti pro provoz německé elektrizační soustavy.

Dimenzování síťové rezervy

Rozhodujícím faktorem pro dimenzování síťové rezervy zůstává přetrvávající vysoká potřeba přenosu elektřiny. Například v referenční hodině, která podle modelových výpočtů připadá na druhý lednový týden, vede vysoká dodávka energie z větrných elektráren v severním Německu při současném silném zatížení a velmi nízké dodávce fotovoltaických elektráren v jižním Německu k vysoké potřebě přenosu elektřiny v severojižním směru.

Zároveň nízká velkoobchodní cena elektřiny díky vysoké výrobě větrné energie a faktu, že Německo disponuje jednotnou obchodní zónou, vede k velmi vysokému vývozu energie do okolních evropských zemí, zejména do Rakouska, Francie a České republiky. To se ukazuje jako obzvláště náročné pro stávající elektrickou síť.

Rozšíření sítě této situaci trvale zabrání a umožní plné využití výroby energie z obnovitelných zdrojů v rámci přechodu na novou energetiku.

Výrobní kapacita pro zajištění stability soustavy

Účelem držení síťové rezervy je zabránit přetížení přenosové soustavy, ke kterému dochází v důsledku jejího nedostatečného rozvoje. V případě vysoké poptávky po elektřině a současně vysoké výroby z větrných elektráren je třeba přetíženou soustavu stabilizovat. V tomto případě se snižuje výroba zdrojů před úzkým místem a současně se zvyšuje výroba zdrojů za úzkým místem, aby bylo úzké místo odlehčeno.

Tento mechanismus, známý jako "redispečink", zpočátku provádějí elektrárny působící na trhu. V určitých situacích však tyto elektrárny nestačí k odlehčení sítě. V těchto případech je třeba využít další záložní elektrárny v síti. Síťová rezerva se skládá z elektráren, které požádaly o vyřazení z provozu, ale jejichž vyřazení nebylo povoleno z důvodu jejich nebytnosti pro zajištění provozu soustavy.

Elektrárny ze síťové rezervy již nemohou být využívány na velkoobchodním trhu, ale jsou spouštěny pouze na žádost provozovatelů přenosové soustavy pro redispečink. Záložní elektrárny v síti jsou proto v provozu jen relativně malý počet hodin v roce.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
Milan Vaněček
3. květen 2021, 11:23

To je zajímavý článek. Místo obvyklých diskusních blábolů jak budeme "zachraňovat" v zimě německou energetiku čteme jak požadavek na výkonovou rezervu klesá

a dále čteme o vysokém zimním vývozu elektřiny do ČR a Francie.

Miloslav Černý
3. květen 2021, 12:01

A protože jsme na samém počátku takového vývoje, tak si snadno představit situaci se stoupajícíma roky. Není divu, že opětovně naši jaderný příznivci za každou cenu chtějí urychlit JEDU bez účasti Ruska a Číny, neboť z přibývajícími roky a očekávaným zvyšujícím se rozvojem všestranných OZ i u nás bude ztrácet její provoz opodstatnění, jak to bylo na těchto stránkách již mnohokrát demonstrováno.

pr
3. květen 2021, 13:36

Ovšem nadpis článku mírně řečeno zavádí:

"Velikost rezervního výkonu pro následující zimu poklesla. ....."

oproti vysvětlení v článku:

"Požadavek na výkonovou rezervu v síti pro nadcházející zimu klesá, ......"

Nevím jak kdo z čtenářů, ale já vidím významem zcela jiné věty. Přičemž nadpis vidím jako zcela zavádějící (korektní nahrazení slova lež)

Martin Hájek
3. květen 2021, 20:11

Pane Vaněčku, protože o tom nic nevíte, tak chápu, že to vypadá složitě a zamotaně, ale je to docela jednoduché. Ta výkonová rezerva nemá nic společného s celkovou výkonovou přiměřeností Německa. Ta rezerva slouží k udržení chodu sítí a je právě dimenzovaná na období, kdy jedou větrníky naplno. Proč? No protože v té době je velmi nízká cena elektřiny a protože se Německo v designu trhu s elektřinou tváří, že nemá žádná vnitřní síťová omezení, tak je ta cena všude stejná. Fosilním elektrárnám na jihu Německa se tudíž při větším větru paradoxně nevyplatí vyrábět, ačkoliv je tam elektřiny velký nedostatek, protože elektřinu ze severu Německa tam kvůli nedostatečným sítím není možné dopravit. V takové situaci se právě aktivují ty rezervy, kdy ty elektrárny vyrábí, ačkoliv je cena elektřiny velmi nízká, což by tržně nikdo nedělal, ale to by pak v jižním Německu museli vypínat průmysl. Protože se dvě docela velké plynové elektrárny vrátily na trh a tedy budou k dispozici mimo uvedenou zálohu, tak bylo možné tu zálohu celkově snížit. Stále je ovšem obrovská.

Zdeněk Doležal
3. květen 2021, 21:06

Asi tomu opravdu nerozumíte - přeložím vám to , když po elektřině není poptávka - je jí nadbytek a nikdo neví co s ní tak ji Němci cpou do okolních zemí aby se jí zbavili. Jenže když zrovna nefouká tak jí mají zoufale málo a berou kde můžou a to jsou ty vyrovnávací zdroje o kterých je článek.

Milan Vaněček
4. květen 2021, 01:50

Rozhodně nejsem "energetik", píší jen o technických a prakticky realizovaných činech nové energetiky, především o fotovoltaice.

Tedy ne o tom co bylo a třeba ještě je i nyní v ČR ale o nové realitě v ekonomicky nejvyspělejších státech světa v energetice.

To je něco úplně jiného než co dělá většina diskutujících zde na webu.

Ale novou energetiku založenou na obnovitelných zdrojích a vědeckém a technickém pokroku můžete sice ignorovat, pomlouvat a hanobit, posmívat se jí-ale to je tak asi všechno, realita ve světě se každým rokem s narůstajícím vědeckým pokrokem neustále mění ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Jsem rád že to již řada lidí i u nás ví, a že energetický přechod ve světě ve velké energetice je již realitou, kdo to nevidí je ...

Například levná fotovoltaika ve výkonové škále terawattů je obrovský vynález, za 5-10 let to již uvidí každý technicky vzdělaný člověk.

blaha.p
4. květen 2021, 09:11

pane Doležala, zjevně o tom nevíte nic vy. Když německé větrníky vyrábí super levnou elektřinu, a Německo ji vyváží do okolních zemí, ty jí nadšeně a s radostí vykupují, protože takto levnou energii není schopná vyrobit žádná elektrárna. A když v zimě fouká několik dní, tak všichni omezují výrobu ve svých uhelných, plynových a JE elektrárnách, protože nejsou schopni se cenově větrné energie rovnat, a tu jejich výrobu by nikdo na trhu nekupoval

Emil
4. květen 2021, 09:25

Takto levnou elektřinu nejsou schopné vyrobit ani ty německé větrníky. Ta elektřina je levná jen díky tomu, že rozdíl mezi tržní a výrobní cenou dotuje německý spotřebitel.

Ty uhelné, plynové a jaderné elektrárny mají obvykle svou elektřinu dávno prodanou, takže neomezují svoji výrobu proto, že by ji nikdo nekupoval, ale proto, že je výhodnější přeprodat tu levnou dotovanou větrníkovou a ušetřit palivo i emisní povolenky.

blaha.p
4. květen 2021, 11:40

Emile, ty opravdu nechápeš základní zákony trhu a obchodu. Jde vidět, že jsi pod totálním vlivem ideologie a ne rozumu. Na toto ani nemusíš mít ekonomické vzdělání, aby jsi tak jednoduchou věc pochopil, i když je na první pohled evidentní, že ekonomii jsi rozhodně nestudoval :)). S energii je to stejné jako s bramborama nebo jinou komoditou, když se jich urodí hodně budou za nižší cenu, když bude neúroda budou drahé. Ta energie je v daný okamžik levná kvůli tomu, že jí je díky VTE obrovské přebytek, ne že je zaplacená německým spotřebitelem, kdyby bylo pravda co nesmyslně tvrdíš, tak bylo musela být cena neustále stejná, ale ona to tak není, že

Emil
4. květen 2021, 12:08

"Ta energie je v daný okamžik levná kvůli tomu, že jí je díky VTE obrovské přebytek", a obrovský přebytek je jí díky tomu, že je dotovaná německým spotřebitelem. Kdyby to tak nebylo, žádný přebytek by nebyl.

Cena elektřiny samozřejmě nemusí být stále stejná, protože tržní a výkupní cena na sobě nejsou v drtivé většině případů nijak závislé. Cena na trhu se řídí nabídkou a poptávkou, výkupní cena se řídí pevně danými feed-in-tarify, případně vysoutěženými cenami v aukcích, rozdíl mezi těmito dvěma cenami dotuje německý spotřebitel a daňový poplatník. Připomínám, že pro letošní rok se průměrná dotace očekává ve výši 117,5 Euro za vyrobenou MWh.

Milan Vaněček
4. květen 2021, 17:18

Pane Blaha, Emil si bude stále tvrdit to svoje, mohl bych jen spekulovat proč. Asi to víme.

Ale ti co sledují realitu v EU či ve světě vidí, že éra dalších státních podpor končí,

že předprodej čisté OZE elektřiny se stále více děje pomocí PPA (ať je to Německo či Dánsko či Španělsko v EU, z FVE či VtE),

v Číně již letos skončily dotace pro velkou (utility scale) fotovoltaiku a příští rok skončí dotace i pro velké VtE,

v USA byly a jsou jen daňové úlevy (a to pro veškerou energetiku, především fosilní ale i OZE) žádné přímé dotace, plus rostoucí sektor PPA s cenami hluboko pod těmi v EU.

To je realita, ať si Emil říká cokoliv.

Kamil Kubů
4. květen 2021, 13:27

Ano, požadavek na rezervu klesl, protože se dvěma paroplynkám vyplatilo vrátit se na trh a díky tomu bude dostupné větší množství "ovladatelných" zdrojů a rezerva se díky tomu může snížit.

Zajímavější je si však dohledat údaje z reportu BNetzA k danému tématu. Fakta, která se dají zjistit jsou následující:

Všechny rezervní elektrárny jsou na rozhraní "sever-jih" v úzkém pásu mezi Saarbruckenem, Frankfurtem, Stuttgartem a Ingolstadtem. Jinými slovy, rezerva primárně slouží k pokrytí situace, kdy nedostatek síťové kapacity mezi severem a jihem nedokáže využít "přebytek" z vrtulí na severu na pokrytí nedostatku ze solárů na jihu. Jinými slovy, je nemožné spoléhat na vzájemné pokrytí zdrojů pokud neexistuje jejich vhodné propojení.

Snížení pro rok 21 je jen dočasné. O pár let později v letech 24 a 25 bude požadovaná rezerva daleko větší okolo 8-10 GW. Stejně jako v současné době půjde o fosilní zdroje v podobných lokacích. Jinými slovy, síťoví operátoři v Německu ani BNetzA nepočítají s tím, že po vypnutí jaderek na průmyslovém jihu je dokáží nahradit větrníky na severu, protože k nim tu elektriku nedostanou. A soláry v Bavorsku to evidentně neutáhnou.

Otázka zní, kdy se jim to povede celé vyladit. Do té doby v podstatě budují nadbytečné kapacity jak na severu, tak na jihu, které v různých částech roku v podstatě generují zbytečnou energii, která křiví trh jak v Německu tak v okolních státech, kam se snaží svoji přebytky exportovat.

Milan Vaněček
4. květen 2021, 17:24

Samozřejmě že to Němci dosáhnou, že přenososvé kapacity vybudují.

Nemusíte se bát.

Ale na německé pevnině to nejde tak rychle jako v moři (tam to mezi Norskem a Německem postavili extrémně rychle), technicky to Němci zvládnou, Němci nejsou Čína, aby to realizovali bez důkladného projednání s místním obyvatelstvem.

Rozhodně mnohem dříve než se začnou stavět nové Dukovany (které pak už budou bezcenné, budou akorát vyrábět finační ztrátu).

Kamil Kubů
4. květen 2021, 17:43

Já tomu i věřím, že to nakonec postaví. Vždyť se tu nedávno psalo, že za to utratí 79 miliard € během příštích 15 let. A to už je pořádný balík peněz, než aby si ten kšeft nechal někdo ujít.

Ale kdo to zaplatí? Myslím, že nakonec to bude ten, kdo cvaká doma vypínačem. Zejména proto, že jak budou mizet fosilní zdroje z trhu, rozplyne se se polštář ETS, na kterém celá Energiewende sedí. Nezbude než dotovat nebo zaříznout zákazníka. V podstatě je to jedno, protože mu je beru buď z levé kapsy nebo z pravé kapsy.

JD
4. květen 2021, 17:45

SuedOstLink, 2 GW, dokončení 2025

SuedLink, 2 GW, dokončení 2026

https://www.nkt.com/references/corridor-projects-germany

Miloslav Černý
7. květen 2021, 12:36

Vypadá to, že Emil nejenom nechce, ale že dokonce ani nemůže, i kdyby chtěl.

Vinkler
3. květen 2021, 15:57

Navíc, nevyslovený podmět není rezerva výkonu, ale rezerva výkonu v uhlí, protože se očekává chod plynovek. Taky zavádějící= o OZE se mluví jako o problému přenosové sítě, kdy se přeprodává přebytečná (=nepřenositelná ke spotřebičům v Německu) energie do Francie, ČR atd., ač se musí zároveň pustit rezervy jinde v síti.

Miloslav Černý
4. květen 2021, 09:26

Podstatný do budoucna je, že jsou odkrývány nedostatky a na ty je zaměřená snaha o jejich eliminaci. Nám se odkrývají podobné obzory bez velkého jádra, tak je máme využít a nehrát si na nějakou přetlačovanou v osobních výhodách nad zájmem společnosti. Podsouvání velkého jádra jako dobré řešení pro hustě obydlenou Evropu je falešná hra vlivných lidí. Takové způsoby řešení se nám nejednou v minulosti nevyplatily, tak je stále neopakujme.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se