Německo: 3 z 11 uhelných elektráren úspěšných v 1. aukci na odstavení jsou nezbytné pro provoz soustavy
Tři německé černouhelné elektrárny z celkových jedenácti, které byly úspěšné ve vůbec první aukci na kompenzaci za jejich odstavení podle německého odklonu od uhlí, byly označeny jako nezbytné pro provoz německé elektrizační soustavy. Provozovatelé německé přenosové soustavy tak požadují, aby tyto zdroje zůstaly v pohotovostním režimu, namísto toho, aby byly v létě finálně odstaveny, uvádí německý síťový regulátor BNetzA.
Regulátor nyní do začátku června tuto žádost, která se týká elektráren ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, prozkoumá a rozhodne, jak bude s elektrárnami naloženo.
Elektrárny, které uspěly v aukci, musely přestat prodávat elektřinu na trhu k 1. lednu 2021. K finálnímu odstavení zdrojů má dojít nejpozději k 1. červenci 2021, pokud provozovatelé přenosové soustavy neshledají danou elektrárnu klíčovou pro zajištění stability elektrizační soustavy.
Provozovatelé přenosové soustavy (PPS) nyní uvedli, že blok 9 teplárny Duisburg-Walsum o výkonu 370 MW, vlastněný společností STEAG, je nezbytný pro poskytování činného výkonu pro redispečink. Blok 4 elektrárny Heyden o výkonu 875 MW vlastněný Uniperem a blok E elektrárny Westfalen o výkonu 765 MW vlastněný RWE jsou nezbytné pro poskytování jalového výkonu pro regulaci napětí v soustavě.
V rámci tzv. redispečinku jsou nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu, zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Po potvrzení systémové relevance regulátorem budou elektrárny vyžadované pro zajištění činného výkonu přesunuty do síťové rezervy. Elektrárny, po kterých je požadováno poskytování jalového výkonu, budou v závislosti na konkrétní situaci sítě v dané lokalitě upraveny na rotační kompenzátor nebo převedeny do síťové rezervy pro redispečink spojený s řízením napětí.
Tyto elektrárny nebudou moci prodávat elektřinu na trhu a budou spuštěny pouze na povel PPS. Například zmiňovaný 4. blok elektrárny Heyden musel být po ukončení prodeje elektřiny na trhu ke konci loňského roku využit na povel PPS již šestkrát.
„Když bude elektrárna převedena do síťové rezervy, může být v budoucnu spuštěna pouze na žádost provozovatelů přenosové soustavy, pokud je to nezbytné pro zajištění provozu sítě,“ uvedl BNetzA s tím, že to také zaručí dosažení plánovaného snížení emisí skleníkových plynů.
Ostatní elektrárny z prvního kola aukce, mimo tři výše zmíněné, nejsou považovány za systémově důležité, a mohou tak být finálně odstaveny. Mezi nimi je i elektrárna Moorburg, která byla spuštěna teprve v roce 2015, a bude tak odstavena po šesti letech provozu.
Mohlo by vás zajímat:
Naprosté šílenství. První dotace na předčasné odstavení, a pak další nové dotace pro stejný zdroj za neodstavení a přechod na pohotovost.
Soudruhům z NDR se ten odklon od uhlí a jádra nějak komplikuje dřív, než pořádně začali. Ale to chce politickou uvědomělost. Je nutné si vzít příklad ze soudruhů v SSSR. Tam poroučejí i vzdorujícím jaderným reaktorům! (Černobyl...) :-)))
Odstavit elektrárnu Moorbufg, 6 let starou - novou a s účinností výroby elektřiny více jak 46 % je ukázka pomatenosti.....
To je ta slavná ekologická politika...
A víte čí to byla pomatenost? No samozřejmě pomatenost managementu Vattenfallu. Ti si taky mysleli, že všemu rozumí nejlíp, že z OZE nic nebude a že ideální náhradou uhelných elektráren budou lepší uhelné elektrárny.
Ekologická politika Německa je dlouhodobě konsistentní a není povinností německé vlády zachraňovat soukromou firmu od jejich vlastních špatných rozhodnutí.
Tak hlavně aby ta prozíravá Německá vláda nemusela brzy občany žádat, aby přestali luxovat, jako ta Švédská...
Sialenstvo, co im bude stabilizovat siet? odstavia si JE a aj tie uholne, tie plynove nevyrastu ako huby po dazdi a takto si len predrazju elektrinu ktora sa moze vysplhat az k 40c za kwh o par rokov, to nebude moc konkurencieschopne. Neraz sme pocas zimy videli, ze moc nefukalo ani nesvietilo a ked k tomu padnu teploty hlboko pod nulu, co budu robit? Do toho pribuda tisice elektromobilov mesacne a stale sa tvaria, ze vsetko ide podla planu a vsetko je v poriadku. Tesim sa na prvy blackout v zapadnej a strednej europe.
Vieš o tom, že na ťažbu a rafináciu ropy sa minie viac elektriny ako na nabíjanie EV?
Neviem. Je potreba vice rozvest Vasi myslenku. Ale jelikoz je na svete cca 100 mld aut a odhadem tak 10 (?) mil BEV, tak mate pravdu. :-)
Na rafinaci benzinu se uvadi v prumeru cca 1,5 kWh / litr. Jen jsem se nedozvedel, zda to je na litr vysledneho produktu a to zvalst benzinu a zvlast nafty, nebo na litr ropy. Kazdopadne jsem kdysi cetl prispevek jednoho cloveka, ktery vyuzil rocenky nejake rafinerie, vzal jeji rocni spotrebu a produkci a rozhodne to nevychazelo ani na 10 %. Ona jde rafinace zefektivnit zvysenim teploty a na to muzete pouzit odpady po rafinaci (napr LPG).
Kazdopadne jsem tim chtel rici, ze je to slozitejsi, ale tak nejak se obecne rika, ze BEV ujete 50 km na elektrinu, kterou spotrebuje benzin / nafta pro svou vyrobu a distribuci na ujeti 100 km.
Pokud k tomu bude mit nekdo upresnujici informace, budu jen rad.
Ročenka Unipetrolu je zde: www. spolana. cz/CZ/ONas/Documents/Zprava_OZBPZP_CZ_final. pdf. Na straně 17 se uvádí měrná energetická spotřeba (TOE/t produkce za rok) pro rafinérii Kralupy: 0,05 TOE/t. To se rovná 0,58 kWh na kg výsledných ropných produktů, převážně benzínu a nafty. Je to veškerá spotřebovaná primární energie, elektřiny je z toho samozřejmě jen menší část.
Souhlasím, že s těmi rafinériemi je to složité. Mě by ještě navíc zajímalo kolik elektřiny sežere doprava mazlavé ropy z poloostrova Jamal do Kralup nebo do Litvínova. Podle mapy.cz, je to vzdušnou časou cca 3600 kilometrů.
A ještě by bylo zajímavé to srovnat se spotřebou po kolejích nebo po vodě. Aby se nakonec nezjistilo že to spotřebovává méně energie než to honit trubkou.
To je otázka. Ale spíše než na spotřebě energie při transportu záleží na celkové ceně transportu. Udává se zhruba, že transport ropovodem stojí třetinu až polovinu ceny dopravy vlakem. Do výpočtu vstupuje hodně parametrů, zejména viskozita látky, průměr potrubí a cena energie pro pohon. Pro pohyb ropy trubkou o průměru půl metru je potřeba velmi zhruba 200 J/km/kg.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se