Dvě vyřazené uhelné elektrárny budou i nadále stabilizovat německou soustavu
Německo má za sebou již dvě kola aukcí, jejichž cílem je poskytnout provozovatelům uhelných elektráren finanční motivaci k ukončení jejich provozu před koncem jejich životnosti. Vyřazené staré uhelné bloky však mohou po jistých úpravách i nadále sloužit, a to jako prvky pro stabilizaci provozu tamní soustavy.
Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur v tomto týdnu schválil plány na konverzi generátorů uhelných bloků Westfalen E a Heyden 4, jež by na základě úspěšné účasti v aukci měly přestat prodávat elektřinu na trhu ke konci letošního roku, na synchronní kompenzátory. Zařízení uhelných elektráren tak najde využití i po ukončení výroby elektřiny, a to v podobě poskytování jalového výkonu pro řízení napětí v soustavě.Oba bloky budou poskytovat pouze jalový výkon, a mohou být tedy relativně snadno přeměněny v synchronní kompenzátory. Při jejich běhu není nutné spalovat uhlí, čímž je podle regulátora zachován smysl snižování emisí.
Klíčovým pro stabilizaci soustavy je především blok Heyden 4, který bude muset být připraven dodávat do sítě dostatek jalového výkonu nejpozději na jaře příštího roku. Ke konci letošního roku totiž ukončí dodávku spolu se svým provozem jaderná elektrárna Grohnde a s koncem zimního období, které je tradičně větrnější než léto, by napětí v síti mohlo dosahovat kritických úrovní.
Podle provozovatele tamní části německé přenosové soustavy, společnosti TenneT, a společnosti Uniper, jež uhelný blok provozuje, nebude možné konverzi bloku na synchronní kompenzátor provést včas, nejbližší možný termín je říjen 2022. Stavební práce totiž mohou být vykonávány pouze při dostatečně silných povětrnostních podmínkách, kdy je v regionu dostatek výkonu. Realizace projektu letos na podzim není možná vzhledem k časové náročnosti jeho přípravy.
Blok tak bude podle regulátora převeden do systémové rezervy jakožto regulační prvek nezbytný pro poskytování jalového výkonu. Německý regulátor schválil přechodné období do září příštího roku, poté může být blok přeměněn na synchronní kompenzátor.
Mohlo by vás zajímat:
Tam bych chtěl pracovat. Sedíte, nic neděláte a jen udržujete systém v záloze.
Hm to je teda zajmavý. Některý mistní odborníci tady v diskuzi opakovaně píšou jak jsou točivý stroje zlý a dělaj v síti jenom neplechu. Asi by měli Němcům pořádně vysvětlit že by měli tyhle starý bloky co jenom způsobujou problémy nadobro odstavit a dát tam místo nich pár polovodičovejch měničů.
No tak teď bych chtěl chápat co to je jalový výkon. Protože podle tohoto článku to vypadá, jako by někdo platil za udržení elektrárny v chodu, s tím, že nebudu mít zatopeno pod kotlem ale bude mít roztočené turbíny.
Není tu někdo, kdo by to dokázal vysvětlit (nebo měl odkaz na vysvětlení).
Děkuji
S celou turbínou snad točit nebudou a rozpojí hřídel na spojce. K vytváření jalového výkonu není nutné spotřebovávat činný výkon ani konat práci, při zanedbání ztrát. I když ty jsou u rotačních kompenzátorů dost vysoké, ale když se to dotuje tak se to vyplatí, ostatní to mají povinné a bez nároku na odměnu.
Jasný "dotuje" se to asi tak stejně jako Vás "dotujou" zaměstnavatel/zákaznici za práci.
Mezitím jsem si něco nastudoval - a jsem na 90% přesvědčen, že generátorem roztočí turbínu. To co potřebují je velká setrvačná energie, která bude sfázovaná se sítí a která umožní uložit energii v případě posunu fáze na jednu stranu a dodá energii pokud je fáze posunutá na druhou stranu. Tím se sníží posun fáze = zvýší se reálná účinnost v síti.
Jinak jalový výkon se běžně kompenzuje kondenzátorem a cívkou - ovšem pro potřebný výkon si těžko představuju jak velké by to bylo.
Komepnzace jaloviny/účiníku kondenzátory a tlumivkami se bežně používá desítky let(SVC, static VAR compensation), je to i levnější než synchronní kondenzory/kompenzátory. Ale má to i svoje nevýhody, hlavně to nemá setrvačnost! Hlavně kvůli setrvačnosti se ty rotující kompenzátory vrací...
Prakticky je nejvíc efektivní tyto systémy kombinovat, dnes ještě se STATCOMem, polovodičové řešení, hodně moderní umí i nějakou syntetickou setrvačnost.
Roztočený generátor zasynchronizovaný do sítě umí se chovat jako kapacitní/induktivní zátěž dle buzení. Podbuzený/ přebuzený.
Nicméně není vhodné, aby se provozoval s turbínou, neboť by to vyžadovalo chod elektrárny a taky značné ztráty . Dělá se to obvykle tak, že se generátor roztočí motorem.
PBS Brno před 50 lety vyrobila cca 4 stroje poháněné leteckou turbínou (motor TU104), které jezdily jako špičkovací a byly vybavené spojkami odpojitelnými za chodu, a tedy mohly jet i jako kompenzátory.
Ta turbína by byla už jen jako setrvačník. Spojky o kterých píšete se rozhodně používají pro změnu režimu, ale při přestavbě na čistý kompenzátor se někdy přidává setrvačná hmota aby se zvýšila setrvačnost elektricé soustavy.
Točící se turbína má obrovské ztráty. Pomocný elektromotor se nemusí rozpojovat. Ale setrvačnost tato metoda kompenzace nepotřebuje.
S tou turbínou máte samozřejmě pravdu, ale nesouhlasím s tím, že tato metoda kompenzace nepotřebuje setrvačnost. Naopak, díky setrvačnosti je umožněna plynulá okamžitá reakce na fluktuace v síti, protože je kompenzátor automaticky vyrovnává na úkor svojí setrvačné energie. A čím větší setrvačnou hmotu kompenzátor má, tím větší a delší fluktuace dokáže zvládnout. Pokud by žádnou setrvačnost neměl, zbyla by pouze možnost regulace pomocí buzení.
P. Kubů směšujete dvě věci, kompenzaci účiníku a akumulaci. Generátor má svoji setrvačnost a pomocný motor k tomu moc nepřidá. Pokud chcete akumulaci, je vhodná jiná rychlost rotace, než generátory mají normálně. To je o jiném stroji.
Vezmete ten generátor toho bloku ( synchronní stroj) , připojíte to stator na napětí sítě a on se rozběhne, pak zapnete buzení rotoru , tím se motor vtáhne do synchronních otáček buzením rotoru pak řídíte jalový výkon ,který motor dodává do sítě nebo může jalovinu i odebírat. Nikdy jsem takové zařízení neviděl, ve škole nám profesor říkal, že se to téměř nepoužívá kvůli energetické a cenové náročnosti takového řešení. Učili jsme se to jen počítat ke zkoušce. Podle mě tento argument stále platí a nepočítám s tím ,že by takové zařízení mělo velkou perspektivu jde jen o to, že ten motor už existuje a stačí ho zapojit toť vše. Jinak toto řešení má smysl v síti kde převažuje kapacitní charakter odběru jinak ten motor nahradí kondenzátorová baterie.
Běžný veliký generátor se sám jen na síť nerozběhne.
Kondenzátorová baterie je běžný postup u spotřebitelů. 300MW generátor se nahrazuje baterií obtížně, zejména když už to je postavené.
Tohle čtení je jako zlý sen: "... Ke konci letošního roku totiž ukončí dodávku spolu se svým provozem jaderná elektrárna Grohnde ... Stavební práce totiž mohou být vykonávány pouze při dostatečně silných povětrnostních podmínkách, kdy je v regionu dostatek výkonu. "
Tak takhle nějak vypadá to "řízení na straně poptávky" v praxi? Vypnu fungující bezemisní zdroj a pak čekám na silný vítr, abych mohl postavit jeho náhradu pro stabilizaci sítě? To si fakt dělají prču, ne?
Jsou kolem toho zbytečné vášně. Fosilní elektrárna dosloužila, což je dobře. Možná ale někomu vadí, že bude stabilizovat elektrickou síť a padne tím argument pro provoz jaderných elektráren.
Pane Zapletale.
Pletete si hrušky s jablky. Bude jen kompenzovat účiník, tj. snižovat jalové proudy. Ale se stabilizací sítě to má jen co by se za nehet vešlo.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se