Domů
Německo
Spolehlivost dodávek na jihu Německa zajistí nové systémové elektrárny. Suplovat budou stagnující výstavbu vedení
Zdroj: Mainova

Spolehlivost dodávek na jihu Německa zajistí nové systémové elektrárny. Suplovat budou stagnující výstavbu vedení

Německo po 7 letech postaví novou plynovou elektrárnu. Elektrárně o výkonu 300 MW nebude umožněno působit na trhu, provozována bude výhradně jako bezpečnostní pojistka podle potřeb provozovatelů přenosové soustavy.

Elektrárna bude společně s dalšími třemi elektrárnami stejného výkonu využita pro zajištění stability soustavy a bezpečnosti dodávek na jihu Německa, které ohrožuje odstavování jaderných elektráren, stagnující výstavba nových vedení a rostoucí nestabilní výroba obnovitelných zdrojů energie. Elektrárny budou financovány z kapes spotřebitelů skrze síťové poplatky, které již nyní v Německu tvoří více než čtvrtinu průměrného účtu za elektřinu.

Jako největší paradox se může zdát to, že Uniper, který vyhrál kontrakt na výstavbu elektrárny, již poněkolikáté žádá o odstavení svých dvou supermoderních paroplynových zdrojů, které mimochodem stojí ve stejné lokalitě, kde bude vybudován nový zdroj. Tato „žádost“ vyústila v soudní spor, jelikož společnosti není umožněno tyto prodělávající elektrárny odstavit z důvodu jejich nezbytnosti pro zajištění stability německé elektrizační soustavy.

Jaký tedy dává smysl postavit novou elektrárnu a o pár stovek metrů vedle dva méně než 10 let staré zdroje spalující stejné palivo uzavřít? Situace má své vysvětlení.

Nouzové řešení jako záplata klopýtající Energiewende

Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Pokud má být i po uzavření posledních jaderných elektráren v Německu zajištěna spolehlivá dodávka elektřiny, měly by být v jižním Německu postaveny systémové elektrárny o instalovaném výkonu nejméně 2 GW, uvedli němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) ve své zprávě na počátku roku 2017. Elektrárny měly být postaveny a provozovány jako  „speciální síťová zařízení“ samotnými německými PPS pro stabilizaci soustavy a zajištění dostatečného výkonu  v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a jižním Hesensku.

Německo v rámci své energetické politiky (Energiewende) odstavuje jaderné elektrárny, důležité systémové zdroje nacházející se v blízkosti průmyslových regionů, a rozvíjí obnovitelné zdroje energie (OZE), které jsou soustředěny do míst s příhodnými meteorologickými podmínkami – v případě větrných elektráren zejména na severu země. V Německu tak vznikají regionální nerovnováhy ve výrobě a spotřebě elektřiny.

Ty se stávají problematickými, jelikož země není schopná zajistit rozvoj přenosové soustavy adekvátní k rychlému rozvoji OZE, tak aby elektřina z těchto zdrojů mohla být přenesena ke spotřebitelům. Pomalá výstavba vedení může nakonec ohrozit celou Energiewende, uvedl v rozhovoru pro oEnergetice.cz Peter Hoffmann, odpovědný za zajišťování provozu přenosové soustavy společnosti TenneT, jednoho ze čtyř německých PPS.

Deficitní průmyslový jih

Továrna automobilky BMW v  Mnichově. Zdroj: BMW

Na jihu Německa dojde odstavením 3 zbývajících bloků jaderných elektráren v letech 2021 a 2022 k úbytku 4,2 GW instalovaného výkonu. Oblast se stane významně deficitní z hlediska výroby a spotřeby elektřiny, a bude tak závislá na importu z jiných částí Německa nebo ze zahraničí.

Problémem je, že Německá přenosová soustava je již dnes v severojižním směru zatěžována na hranici svých technických možností a vybudování páteřního severojižního propojení SuedLink, které bylo přeplánováno jako kompletně podzemní, nebude uskutečněno před rokem 2025. Dle vyjádření obou zúčastněných provozovatelů je navíc tento termín realizovatelný pouze při dodržení „ambiciózního harmonogramu“.

Přenesení potřebného výkonu do průmyslových center na jihu země se tak v tomto mezidobí může v některých chvílích stát nerealizovatelným, jednotná německá obchodní zóna však tato omezení nebude reflektovat. Nadále tak vzroste potřeba redispečinku a s tím i ohrožení stability soustavy.

Pozn.: Redispečink představuje stav, kdy jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle merit order dodat (v Německu zejména větrné elektrárny ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

Schéma vznikajících regionálních nerovnováh ve výrobě a spotřebě elektrické energie v Německu. Zdroj: Amprion

Na svůj průmysl a zejména ten automobilový byla německá vláda vždy háklivá a situace, kdy by například mnichovská automobilka BMW nebo MAN, třetí největší výrobce nákladních automobilů na světě, museli kvůli nedostatku výkonu dodávaného do Bavorska omezit provoz, je nemyslitelná. Sama bavorská vláda, která po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011 požadovala co nejrychlejší odstavení své jaderné elektrárny Isar, letos otočila a začala bojovat za co nejdelší možný provoz elektrárny.

Jaderná elektrárna Isar. Zdroj: PreussenElektra

Unbundling v praxi

Není tedy divu, že německý regulátor (Bundesnetzagentur) dal po přezkoumání žádosti provozovatelům za pravdu. Po provedení úprav ve výpočtu však snížil potřebnou výši instalovaného výkonu elektráren na 1,2 GW.

Elektrárny pro zajištění stability soustavy následně musely podstoupit schvalovací proces Evropské komise, která neumožnila jejich realizaci a provoz ze strany samotných PPS, ale pouze třetím stranám. Podle nové legislativy tak výběr těchto „speciálních síťových zařízení“ probíhá bez požadavku na konkrétní technologii prostřednictvím veřejného nabídkového řízení.

Elektrárnám zároveň není umožněno prodávat elektřinu na trhu. Výběrová řízení byla vypsána na konci června 2018 provozovateli přenosové soustavy TenneT, Amprion a TransnetBW na 4×300 MW ve 4 regionech na jihu Německa. Vítěz prvního je již znám, zbylá tři řízení potrvají do letošního dubna.

Irrsinn von Irsching (Šílenství z Irschingu)

Zakázku na výstavbu 300MW elektrárny v regionu jižního Bavorska vyhrál Uniper. Elektrárna má být uvedena do provozu v říjnu 2022. Postavena bude v oblasti Irsching nedaleko Ingoldstadtu.

Bude se jednat o elektrárnu s plynovou turbínou s otevřeným cyklem, která bude schopna přifázování k síti za 8 minut a najetí na plný výkon do 25 minut.

„Jsem potěšen, že Uniper vyhrál soutěž o speciální síťové zařízení, které zajistí spolehlivé dodávky elektrické energie. Za tímto účelem chceme vybudovat a provozovat novou plynovou elektrárnu. Se svojí vysokou flexibilitou jsou plynové elektrárny ideálním doplňkem rostoucího podílu neregulovatelné elektřiny z větrných a solárních elektráren,“ uvedl Eckhardt Rümmler, provozní ředitel a člen představenstva Uniper.

Společnost v Irschingu provozuje dva paroplynové bloky Irsching 4 a 5 a blok 3 na lehký topný olej o celkovém výkonu 1,8 GW. Bloky 4 a 5, jedny z nejúčinnějších plynových elektráren na světě, plánoval Uniper kvůli jejich nerentabilitě zakonzervovat. Z důvodu jejich nezbytnosti pro zajištění stability soustavy však bylo zakonzervování na žádost TenneT zamítnuto regulátorem a oba bloky jsou aktuálně součástí tzv. Síťové rezervy disponující celkovým výkonem 6,6 GW. Do rezervy byl převeden i 3. blok, který byl původně permanentně uzavřen v roce 2012.

Jeden z bloků moderní paroplynové elektrárny Irsching. Zdroj: Uniper

Ačkoliv tyto superúčinné zdroje (Irsching 4 disponuje účinností 60,4 %, Irsching 5 59,7 %) jsou svou flexibilitou ideálním doplňkem k obnovitelným zdrojům energie, Uniper v dubnu již potřetí oznámil, že má zájem bloky zakonzervovat. Uniper uvádí, že jejich důležitá funkce v poskytování rezervního výkonu není dostatečně finančně kompenzována a nepokrývá náklady na jejich udržování v pohotovosti.

Bloky byly poslední tři roky provozovány pro poskytování redispečinku pro provozovatele přenosové soustavy a spadaly pod mechanismy pro rezervní elektrárny, které pokrývají palivové a provozní náklady, ale nikoliv investiční náklady, uvedl mluvčí společnosti Uniper.

„Zákonné požadavky nutí provozovatele poskytovat tyto služby za podnákladové ceny, což považujeme za neudržitelné a také protiústavní,“ uvedli provozovatelé, kteří podali žalobu proti rozhodnutí Tennetu před třemi lety.

Aktuálně probíhá soudní řízení, ve kterém se Uniper snaží vymáhat dočasné vyřazení z provozu, nebo zajištění odpovídající náhrady za využívání elektrárny v systémové rezervě. Kompletní odstavení bloků žádá Uniper od května 2019 do září 2020.

Pokračování irschingského šílenství?

Proč nejsou pro potřeby přenosové soustavy využity současné elektrárny a proč je namísto toho postavena nová elektrárna? Jedná se o různé právní předpisy, vysvětluje mluvčí společnosti Uniper. Nový zákon výslovně stanovuje novou výstavbu. I v Uniperu však ve vztahu k tomuto postupu panuje nepochopení. „Šílenství v Irschingu“ pokračuje, říkají.

Nicméně situace más své vysvětlení. Nový zdroj bude plnit svoji funkci zejména po odstavení Isar 2, posledního bavorského jaderného bloku, v prosinci 2022 a společně s dalšími 3 bloky vybudovanými za tímto účelem bude zajišťovat spolehlivost dodávek i v případě neočekávaných problémů v přenosové soustavě.

Zároveň němečtí TSO ve svém odůvodnění pro výstavbu nových elektráren  očekávají, že bloky Irsching 4 a 5 budou po odstavení zbylých německých jaderných bloků buď nadále v rezervě, nebo opět využívány na trhu. Který z těchto dvou stavů nastane, bude odvislé od vývoje ceny komodit, zejména plynu, nebo zda přetrvá zachování jednotné německé obchodní zóny. Aktuálně však vše nasvědčuje tomu, že prostředí pro plynové elektrárny by mělo být příznivější. Německo si slibuje pokles cen plynu zejména se zprovozněním plynovodu Nord Stream 2.

Úvodní obrázek: Elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Komentáře

(18)

Pavel

15. leden 2019, 20:13

Jinými slovy německé dotování oze parodií na elektrárny vyvolalo nutnost dotovat plynové elektrárny, čímž jeden ze tří cílů tzv. energiewende (tedy omezení emisí co2) skončil v prdeIi. Taky je nutno připomenout, že 150 km nového vedení stavěli němci 10 let. Z toho vyplývá, že než postaví těch několik tisíc kilometrů potřebných k transportu elektřiny centralizovaných na severu (čím skončil v prdeIi další cíl energiewende, tedy decentralizace) uběhne jedno století.

JVr

16. leden 2019, 09:16

Je to tak nedaří se. Na druhou stranu plynové elektrárny by měli být v porovnání s uhlím lepší řešení z pohledu vypouštění CO2.

Mají vyšší účinnost a na jednotku energie je třeba vypustit méně uhlíku.

Jen to zavírání jederek byla blbost...????

Martin Hajek

16. leden 2019, 13:31

Zkuste si ten článek přečíst ještě jednou. V Irschingu se nahrazuje plyn plynem. A to ještě nejspíš s nižší účinností.

Martin Hajek

16. leden 2019, 13:29

Až zase někdo bude říkat, jak to ti Němci dělají skvěle, jenom my to nechápeme, odkážu ho na tento článek a případ Irschingu, který názorně ukazuje, že ani Německu se zdaleka nevyhýbají naprosté absurdity, kdy se jedna zánovní vysoce účinná elektrárna odstavuje, aby se v identickém místě nová postavila a zacvaká to všechno spotřebitele elektřiny. Jinak bloky 4 a 5 samozřejmě nejsou "jedny z nejvýkonnějších plynových elektráren na světě", jak je uvedeno v článku, ale jedny z neúčinnějších. Také by se možná slušelo uvést, že původně měla být ta nově budovaná rezerva podstatně větší, ale Němci ji nedokázali obhájit před Komisí a museli ji podstatně zmenšit.

Milan Vaněček

16. leden 2019, 14:32

Takový zkušený harcovník nepochopil že to je boj o dotace, vydírání státu energetickou společností aby dal (investiční) dotace i dříve postaveným plynovým elektrárnám.

Ale řekl bych spíš že to chápete ale proč to nepoužít proti ošklivému plynu, že ano? Jádro a uhlí je lepší než konkurenční OZE a plyn? Pro starou špinavou energetiku ano, pro novou čistou energetiku ne.

Martin Hajek

16. leden 2019, 16:48

Nebuďte paranoidní, tady jde o plyn proti plynu, navíc OZE opravdu nejsou žádná konkurence tepláren, spíš naopak.

Milan Vaněček

16. leden 2019, 17:00

O čem to mluvíte, o teplárnách nepadlo ani slovo? Jde jenom o státní dotace, pro jedny nové plynové elektrárny ano, pro staré ne. A tak je chtějí taky.

Petr Nejedlý

16. leden 2019, 17:27

Máte poněkud zjednodušené vidění světa reálné energetiky. Jak je uvedeno v textu článku, tak Uniper tvrdí, že v případě I4 a I5 není funkce elektráren (poskytování rezervního výkonu) dostatečně finančně kompenzována a nepokrývá náklady na jejich udržování v pohotovostním režimu. Do doby, než rozhodne soud (a předpokládám, že na základě nezávislých ekonomických analýz, které si určitě vyžádá), to také můžeme interpretovat tak, že provozovatel sítě se samozřejmě snaží udržet stabilitu sítě těžce destabilizovanou výrobou z OZE a žádost na odstavení bloků zamítl, což regulátor samozřejmě schválil, protože si na sebe nevezme politickou odpovědnost za případné závažné problémy v zásobování elektřinou. No a celá tato absurdní situace nastala v důsledku politicky protlačovaného nárůstu instalovaného výkonu OZE, což by vám osobně mohlo leccos připomenout. Tož tak.

Milan Vaněček

16. leden 2019, 19:12

Co je na tom absurdního? Uniper chce další peníze. To je logické. Jenže Uniper v Německu nemá takovou sílu jako ČEZ v ČR.

Jaké bude řešení: Uniper bude provozovat všechny své plynové elektrárny, dostane nějaké peníze navíc, OZE pružné plynové elektrárny potřebují.

Jediné, co musím stále opakovat: nebýt nezvládnuté havarie ve Fukušimě, tak by Němci urychleně nezavírali JE. To je známý fakt.

A takovéto problémy (pro Německo lehce řešitelné) by nevznikaly.

Tož tak.

Někdo má raději atom, jiný se ho chce rychle zbavit, někdo se ho chce zbavit pomalu. Problémy jsou výzvou k řešení.

Petr Nejedlý

16. leden 2019, 20:15

Absurdní je, že z důvodu řekněme nedotažené legislativy a vazeb na aktuální ekonomiku provozu zdrojů by měl jeden a tentýž provozovatel v té samé lokalitě zavřít I4+I5 a zároveň stavět nový plynový blok...

Předpokládám, že kolegové z Uniper to berou dosti v klidu, když jim tento legislativní "ein Kessel Buntes" přinese nový byznys. Popravdě si ale myslím, že se najde jiné "legislativní" řešení, třeba formou určité výjimky..?

A samozřejmě problém nakonec skončí u techniků, kteří jej vyřeší. Stabilitu soustavy z důvodu odstavení JE, stagnace výstavby vedení S-J a zvyšující se destabilizace soustavy ze strany OZE zajistí nové vybudované systémové zdroje, které zaplatí němečtí daňoví poplatníci v síťových poplatcích. Až příště budete psát o OZE a "learning curves" jednotlivých technologií, tak byste se o tom mohl třeba skromně zmínit...

Tož tak a přeji dobrou noc.

Carlos

16. leden 2019, 23:09

Mě také přijde ta situace divná a jakoby na tom někdo chtěl vydělat, jediná omluva by snad byla značně nevyhovující parametry elektrárny, tedy třeba rychlost nájezdu.

Jinak co se týče nějakého pokroku na Südlinku

tscnet. eu/approval-for-construction-of-suedlink-converter/

David Vobořil

16. leden 2019, 15:44

Samozřejmě bylo myšleno nejúčinnějších, díky za opravu :)

To s tím odstavováním bloků Irsching 4 a 5 a zároveň stavěním nové elektrárny ve stejné lokalitě mi přijde trochu ohnuté (Handelsblatt, od kterého opisovali např. na euro.cz), možná honbou za novinářskou senzací. Tato nová elektrárna má být spuštěna v říjnu 2022 a Němci počítají s tím, že Irsching 4 a 5 budou buď v rezervě nebo opět na trhu (plyne to z odůvodnění TSO k výstavbě těchto nových elektráren). Uniper se vyjádřil, že I4 a I5 chce prozatím dočasně odstavit pouze do září 2020, nebo má být finanční kompenzace taková aby pokrývala náklady na držení bloků v rezervě. Nicméně jelikož jsou to elektrárny nezbytné pro zajištění stability německé soustavy, nepředpokládám jejich úplné odstavení.

Martin Hajek

16. leden 2019, 16:59

Uniper tvrdí, že se mu provoz I4 a I5 nevyplatí a chce je odstavit (zřejmě zakonzervovat). Regulační úřad mu nařizuje, aby elektrárnu udržoval v provozu (protoře je tzv. síťově důležitá), ale nedává žádnou kompenzaci, proto se o tento požadavek Uniper soudí. Jestli bude I4 a I5 v roce 2022 opět na trhu nemůže nikdo vědět a tedy s tím ani nikdo nemůže počítat, protože to záleží na vývoji trhu. Jestli bude v rezervě je také velká otázka, protože to buď regulátor onen soud vyhraje a Uniper bude muset udržovat na své náklady v provozu ztrátový zdroj a nebo bude muset být pro tyto zdroje schváleno nové schéma podpory, to ale nebude vůbec snadné protlačit přes Komisi. Takže nevím, kteří Němci s čím počítají, ale mohou se snadno přepočítat. Základní problém je samozřejmě jednotná cenová zóna v Německu, když zjevně existují oblasti s výrazným přebytkem a nedostatkem výkonu a mezi nimi úzká místa v síti, takže by stačilo cenovou zónu rozdělit a trh by problém začal řešit. Jenomže právě tohle je politicky zcela nepřijatelné a Německo dělalo v rámci projednávání Nařízení k trhu s elektřinou možné i nemožné pro to, aby ho Komise nemohla fakticky donutit cenovou zónu rozdělit a také samozřejmě uspělo.

David Vobořil

17. leden 2019, 10:27

V tomhle s Vámi souhlasím, až tedy jen na některé detaily (např. ne žádná kompenzace, ale dle Uniperu údajně nedostatečná).

Nevidím však tady tu absurditu/nahrazování plynu plynem - "Jestli bude I4 a I5 v roce 2022 opět na trhu nemůže nikdo vědět", ano, ale stejně tak nemůže nikdo vědět, zda bude v té době odstavená, jelikož Uniper aktuálně žádá o odstavení do září 2020 - takže "absurdita: jedna elektrárna se staví druhá odstavuje" neplatí. Absurdní by také mohlo být to, kdyby TSO předpokládali, že Irsching bude odstaven a jako náhradu volili toto řešení, ale to také neplatí.

Samozřejmě absurdní je, že Němci nadále staví větrné elektrárny na severu a pak musí z kapes spotřebitelů používat opatření jako redispečink, výstavba zmíněných plynovek atd., protože vedení přenosové soustavy přibývá po kilometrech, to nerozporuji. Bezpochyby absurdním by bylo také to, pokud by se prokázalo, že regulátor nutí Uniper držet Irsching v rezervě a neposkytuje za to dostatečnou kompenzaci.

Jinak ještě k doplnění k poznámce z Vašeho prvního komentáře - změna velikosti nových elektráren z původních 2 GW na současných 1,2 GW byla zapříčiněna přepočtem regulátora (v článku je uvedeno).

Karel

16. leden 2019, 14:07

...fyzikální zákony konečně začínají vítězit nad lží a nenávistí... no ještě čekám, až se zde začnou rozvíjet teorie o baterkách na jihu. Při vší úctě k moderním technologiím osobně beru tento krok (záloha plynem) jako jedinou spolehlivou a dostupnou variantu dnešní doby. Ale bude to drahé....hodně drahé...

Richard Kebele

16. leden 2019, 17:45

Ten problém je ještě o kus horší. Ono to totiž s těmi nižšími emisemi z plynu není tak jednoznačné. Vlastně poslední výzkumy potvrzují, že celkový dopad spalování zemního plynu na klimatické změny (globální oteplování) je možná horší než u spalování ropy (lehkých topných olejů) nebo uhlí. Na jednu stranu ano, při samotném spalování vzniká podstatně méně emisí CO2, ale zásadním problémem jsou úniky zemního plynu při jeho těžbě, skladování a transportu (zpravidla na velmi dlouhé vzdálenosti). Zemní plyn je z 87 až 99% tvořen metanem, který má cca 85x větší skleníkový efekt než CO2. V celkovém součtu tak uhlíková stopa (vyjádřená v ekvivalentu CO2) při produkci elektřiny i z vysokoúčinných paroplynových elektráren může být vyšší než z obdobných (tj. vysokoúčinných) uhelných elektráren (nejlépe s kombinovanou výrobou). Závěr: ano, odstavování bezemisních jaderných elektráren je kolosální hloupost.

Zdroje: http://www.foeeurope.org/sites/default/files/extractive_industries/2017/natural_gas_and_climate_change_anderson_broderick_october2017.pdf ; https://hans-josef-fell.de/erdgas-ist-teil-des-klimaproblems-und-keine-loesung ; https://www.youtube.com/watch?v=xnod70lszZA .

Martin Pácalt

17. leden 2019, 08:25

Technická poznámka: Metan se v přírodě po pár dnech až týdnech rozkládá, jeho skleníkový efekt je tedy dočasný.

Martin Hajek

17. leden 2019, 15:44

Metan se rozkládá, ale rozhodně ne v řádu dnů nebo týdnů ale v řádu let. Pak se ovšem rozkládá na CO2 a vodní páru, takže v tomto smyslu je jeho efekt trvalý.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.