Spojené království zkoumá možnost zapojení obnovitelných zdrojů do kapacitního trhu
Spojené království zahájilo přezkoumání svého kapacitního trhu, který byl zaveden před pěti lety. Součástí je i zodpovězení otázky, zda a jakým způsobem by do trhu mohly být začleněny jiným způsobem nepodporované větrné a solární elektrárny.
Ve středu zahájený konzultační proces je prvním krokem v procesu revize kapacitního trhu Spojeného království. Přezkoumání kapacitního trhu má odpovědět na otázky, zda je kapacitní mechanismus stále potřebný, zda plní cíle v oblasti zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny nebo zda je nákladově efektivní.
Kromě těchto obecných otázek bude v rámci celého procesu zkoumáno, zda je možné zapojení vybraných druhů obnovitelných zdrojů, konkrétně větrných a solárních elektráren, do kapacitního trhu. Tyto elektrárny by současně nesměly být podporovány jiným podpůrným mechanismem.
„Existují dobré důvody, proč umožnit větrným a potenciálně i solárním elektrárnám účastnit se kapacitního trhu. Kapacitní trh byl vytvořen jako tržní a technologicky neutrální mechanismus a otevření kapacitního trhu větrným a solárním elektrárnám by mohlo zvýšit konkurenci, likviditu v aukcích a hodnotu pro spotřebitele.“ uvedlo Ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie v konzultačním materiálu.
Ministerstvo zárověň v konzultačním materiálu upozorňuje, že na rozdíl od ostatních zdrojů účastnících se kapacitního trhu nejsou větrné a solární elektrárny řiditelné.
„Přestože toto nezbytně neznemožňuje jejich účast v kapacitním trhu (a již nyní počítáme s jejich přínosem k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, když nastavujeme cíle pro kapacitní aukce), přináší to unikátní výzvy, které musejí být vyřešeny, pokud má být těmto zdrojům umožněna účast, a to způsobem, který nepřinese nechtěné následky.“ dodalo ministerstvo.
Výzvy, na které se ministerstvo plánuje v této souvislosti zaměřit, jsou zejména revize současného přístupu ke snižování spolehlivého výkonu (dostupný výkon jednotlivých zdrojů je pro účely kapacitních aukcí násoben koeficientem menším než 1, který vyjadřuje spolehlivost jejich dodávky v období potřeby dodávky výkonu), přístupu k hybridním projektům (dvě a více spolupracujících technologií – např. větrné či solární elektrárny s bateriovým úložištěm) a penalizačního mechanismu.
Podle zveřejněného konzultačního materiálu by v případě nalezení řešení k výše uvedeným výzvám mohla proběhnout úprava pravidel pro kapacitní trh ještě před aukcemi, které se budou konat v zimě 2019/2020.
Mohlo by vás zajímat:
Co ti Angličtí "gentlemani" jen nevymyslí, aby zajistili co nejvíc práce pro kancelářské ouřady.
Kapacitní mechanismus má cenu jen jako přechodné opatření, kdy si nejste jistí rychlostí změny a máte ve vaší zemi blbé stavební zákony, pak se vyplatí dát staré vyřazené hlavně uhelné elektrárny ještě na několik roků do placené krizové zálohy.
Jaký je technický rozdíl mezi vypnutím uhelky a nebo větrníku či panelu?
Uhelku je nejlepší vypnout navždy. Větrníky a panely jen pokud je přebytek elektřiny v síti a vše ostatní se již jako nepotřebná kapacita vypnulo.
Všechno jde, ale to by museli v tom kapacitním trhu udělat jednu zásadní změnu. Aukce by totiž nesměli dělat jednou za pár let, ale den, hodinu nebo třeba 15 minut dopředu. A pořád dokola, USA nebo Austrálii se to již běžně dělá. V tomhle časovém horizontu je výkon FVE i VtE velmi dobře předvídatelný.
Jenom to není kapacitní trh, ale vnitrodenní vyrovnávací trh, kde se obchodují MWh a ne MW.
Při tom časovém horizontu je to už jedno jestli se kupuje MW na hodinu nebo MWh během příští hodiny.
A konečnou iterací bude "Energy only market" a záložní výkon na "až selže trh či síť" ve formě strategicky umístěných (nemocnice, kasárna, hasičské stanice, průmyslové provozy, ...) záložních generátorů.
Mám nepříjemnou obavu, že to skončí v situaci: Když chce někdo elektriku tak ať si ji udělá sám.
Ne, konečnou situací bude nakonec podobný stav jako je dnes s máslem. Stát nechává výrobu, distribuci a prodej másla na výrobcích a obchodnících. Ale má státní hmotné rezervy, které je schopen použít až trh přestane fungovat (válka, obchodní embargo, neschopnost obchodníků, ...).
Tohle mi přijde teda dost divný. Nemáte nějaký podklady k těm kapacitním aukcím v USA a Austrálii kde se to podle Vás takhle dělá? Je totiž velkej rozdíl mezi aukcí kde se soutěží dopředu na nějaký období (rok, zima, léto, cokoliv ...) aby byl zajištěnej záložní výkon a pak aukcí na vyrovnávacím trhu kde se to soutěží třeba na hodinu nebo i kratší časovej okamžik chvíli dopředu. Tyhle dvě věci jsou totálně odlišný a je důležitý neplýst je dohromady (jak píše i pan Hájek).
Asi jsem byl špatně pochopen. Celý můj příspěvek byl o tom, že pokud mají být do kapacitních aukcí zahrnuty VtE a FVE, musí se výrazně zkrátit časy. A pak z toho nakonec vznikne něco jiného, hodně podobného aukcím PJM (USA) nebo AEMO (Austrálie).
Obecně jsem toho názoru, že kapacitní aukce jsou blbost, ztělesnění názoru, státní regulační orgán je chytřejší než lidi a firmy, co v tom mají svoje prachy a živobytí. Jsem toho názoru, že pokud budou placeny nějaké rezervní kapacity, nemají za běžných okolností vyrábět. Je blbost platit za kapacitu velkým tepelným elektrárnám, které stejně vyrábějí bez ohledu na cokoliv pořád.
Mají být placeny za to, že až bude zle (válka, přírodní pohroma, selhání sítě, ...), bude je možné nahodit a provozovat. V ideálním případě nikdy.
Jedna z těch zlých věcí ať je i selhání trhu, když prostě tržní cena elektřiny vyletí do nebes (200 EUR/MWh? 500? 1000?), ať je to spouštěcí signál pro záložní zdroje. Jako prevence manipulace s trhem se to hodí.
V Bruseli už na tom pracují. Jak to bude vypadat v praxi zřejmě brzo uvidíme. Potíž tohoto trhu je v tom, že je tak krátkozraký, až je téměř úplně slepý. Když dojde k průšvihu, není už téměř žádná reakční doba k tomu něco dělat. Nikdo nemusí hlásit dopředu odstávky atd. Aby to fungovalo, tak např. potřebujete mnohem robustnější přenosovou soustavu, protože musíte mít značnou redundanci vedení, aby se dalo něco opravovat "za provozu" a elektřina mohla téci i úplně jinak, než je běžné. To samozřejmě také není zadarmo. A hlavně nesmíte mít souseda, který se s nějakým trhem vůbec nepáře a má ho už jen jako fasádu - mám na mysli Německo a aby to vůbec nějak udržel pohromadě tak jede téměř permanentní redispečink - tedy nucené administrativní přesouvání výkonu v rámci sítě. A do toho si vedle malé pískoviště bude hrát na nějaký liberální trh.
Přenosovou soustavu máme předimenzovanou už teď a ČEPS se snaží o N+2. A jak uškodí Německo záložním kapacitám jsem nepochopil. Umíte z toho udělat opravdový argument nebo to je nějaké "bububu, flus"?
Zájem Bruselských lobystů je u zakotvení kapacitních plateb hlavně na dotacích pro velké nové plynové elektrárny, které by byly na rozdíl od zavíraných uhelek na podstatně delší dobu možná celá desetiletí, to už je lepší i to Německo.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se