Obnovitelné zdroje energie (OZE) se staly nedílnou součástí energetických soustav při honbou za nízkouhlíkatou energetikou. Koncem letošního roku proběhne v Paříži klimatická konference, od níž se s napětím očekává vyslovení závazků jednotlivých států pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2020. Přestože konference proběhne až v prosinci, některé státy společně s Evropskou unií, která vystupuje v návrhu jako celek, již své předběžné návrhy podaly. Z návrhu Evropské unie vyplývá závazný cíl snížení emisí skleníkových plynů o 40 % k roku 2030 v porovnání s množstvím vypouštěných emisí v roce 1990.

Současně platný závazný cíl snižování emisí Evropské unie, který je součástí klimatického balíčku  20-20-20 z roku 2009 má hodnotu 20% snížení emisí skleníkových plynů k roku 2020 v porovnání s hodnotou z roku 1990. Zbylé dvě „dvacítky“ v názvu představují závazný cíl 20% podílu OZE v hrubé konečné spotřebě energie a 20% zvýšení energetické účinnosti. Tyto cíle tedy nastartovaly růst podílů OZE v jednotlivých sektorech.

Počáteční startovní pozice i tempo růstu sledovaných podílů OZE se liší dle přírodních, legislativních a dalších podmínek v jednotlivých členských státech. V následujících odstavcích je představena elitní desítka států, co se podílů OZE na hrubé konečné spotřebě energie a na hrubé spotřebě elektřiny týče. Zachycen je desetiletý vývoj sledovaných hodnot.

Závazné cíle pro členské státy EU

V návaznosti na výše zmíněný cíl 20-20-20 byly Směrnicí evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 stanoveny závazné hodnoty pro minimální hodnoty podílu OZE na konečné hrubé spotřebě energie pro jednotlivé členské státy, a to při respektování rozdílných přírodních podmínkek v jednotlivých zemích. Jednotlivé státy měly následně povinnost vypracovat a předložit Národní akční plány pro OZE.

V následující tabulce jsou uvedeny stanovené minimální požadované podíly OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020.

V tabulce není uvedeno Norsko, které není členským státem EU, ale hodnoty jsou u něj přesto také sledovány a zveřejňovány společně s hodnotami dalších členských států EU na webu Evropského statistického úřadu (eurostat). Norsko je navíc součástí evropské propojené elektrizační soustavy. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo zařazeno do provedené analýzy. Stanovený cíl Norska pro podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie v roce 2020 je dle eurostatu 67,5 %.

Největší podíly OZE na hrubé konečné spotřebě energie

V tabulce níže je uvedeno 10 států s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Tabulka nabízí také srovnání hodnot s minimálními požadovanými hodnotami k roku 2020.

Ve státech jako Norsko, Švédsko, Lotyšsko, Finsko nebo Rakousko je velký podíl OZE zapříčiněn především vodními elektrárnami, které těží ze vhodných přírodních podmínek zmíněných zemí.

Pro názornost je v následujícím grafu znázorněn vývoj sledovaných podílů graficky.

Největší podíly OZE na hrubé spotřebě elektřiny

Co se podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny týče, prvenství mezi evropskými státy drží opět Norsko s úctyhodnou hodnotu 105,5 %. Překročení hranice 100 % je způsobeno skutečností, že Norsko kromě kompletního pokrytí svých potřeb „zelenou“ elektřinu vyrobenou převážně ve vodních elektrárnách také exportuje do okolních států.

Uvedené hodnoty jsou opět níže zobrazeny pro názornost graficky.

Jak si stojí Česká republika?

Česká republika je v obou sledovaných oblastech v porovnání s ostatními evropskými státy okolo 20. místa. Výše zmíněná směrnice stanovuje pro ČR 13% podíl OZE na konečné hrubé spotřebě elektřiny v roce 2020 . Dle vypracovaného Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů je přitom očekávaný podíl 14 %.

Především vlivem solárního boomu, který proběhl v ČR mezi lety 2009 až 2012,  vzrostl podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny za toto období více než dvojnásobně – z hodnoty 5,2 % v roce 2008 na hodnotu 11,6 % v roce 2012. Odhadovaná hodnota v NAP je přitom 13,5 % v roce 2020.

V následujících grafech je provedeno srovnání hodnot obou sledovaných podílů OZE pro jednotlivé členské státy v roce 2013. Červená čára označuje hodnotu podílu pro ČR.

Zdroj úvodní fotografie: innovativeedc.in