Domů
Elektřina
Žebříček deseti evropských států s největším podílem OZE
Evropské státy s největším podílem OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zdroj dat: eurostat

Žebříček deseti evropských států s největším podílem OZE

Obnovitelné zdroje energie (OZE) se staly nedílnou součástí energetických soustav při honbou za nízkouhlíkatou energetikou. Koncem letošního roku proběhne v Paříži klimatická konference, od níž se s napětím očekává vyslovení závazků jednotlivých států pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2020. Přestože konference proběhne až v prosinci, některé státy společně s Evropskou unií, která vystupuje v návrhu jako celek, již své předběžné návrhy podaly. Z návrhu Evropské unie vyplývá závazný cíl snížení emisí skleníkových plynů o 40 % k roku 2030 v porovnání s množstvím vypouštěných emisí v roce 1990.

Současně platný závazný cíl snižování emisí Evropské unie, který je součástí klimatického balíčku  20-20-20 z roku 2009 má hodnotu 20% snížení emisí skleníkových plynů k roku 2020 v porovnání s hodnotou z roku 1990. Zbylé dvě „dvacítky“ v názvu představují závazný cíl 20% podílu OZE v hrubé konečné spotřebě energie a 20% zvýšení energetické účinnosti. Tyto cíle tedy nastartovaly růst podílů OZE v jednotlivých sektorech.

Počáteční startovní pozice i tempo růstu sledovaných podílů OZE se liší dle přírodních, legislativních a dalších podmínek v jednotlivých členských státech. V následujících odstavcích je představena elitní desítka států, co se podílů OZE na hrubé konečné spotřebě energie a na hrubé spotřebě elektřiny týče. Zachycen je desetiletý vývoj sledovaných hodnot.

Závazné cíle pro členské státy EU

V návaznosti na výše zmíněný cíl 20-20-20 byly Směrnicí evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 stanoveny závazné hodnoty pro minimální hodnoty podílu OZE na konečné hrubé spotřebě energie pro jednotlivé členské státy, a to při respektování rozdílných přírodních podmínkek v jednotlivých zemích. Jednotlivé státy měly následně povinnost vypracovat a předložit Národní akční plány pro OZE.

V následující tabulce jsou uvedeny stanovené minimální požadované podíly OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020.

Stanovené národní cíle pro podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020. Zdroj dat: eurostat
Stanovené národní cíle pro podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020. Zdroj dat: eurostat

V tabulce není uvedeno Norsko, které není členským státem EU, ale hodnoty jsou u něj přesto také sledovány a zveřejňovány společně s hodnotami dalších členských států EU na webu Evropského statistického úřadu (eurostat). Norsko je navíc součástí evropské propojené elektrizační soustavy. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo zařazeno do provedené analýzy. Stanovený cíl Norska pro podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie v roce 2020 je dle eurostatu 67,5 %.

Největší podíly OZE na hrubé konečné spotřebě energie

V tabulce níže je uvedeno 10 států s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Tabulka nabízí také srovnání hodnot s minimálními požadovanými hodnotami k roku 2020.

Evropské státy s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Zdroj dat: Eurostat
Evropské státy s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Zdroj dat: Eurostat

Ve státech jako Norsko, Švédsko, Lotyšsko, Finsko nebo Rakousko je velký podíl OZE zapříčiněn především vodními elektrárnami, které těží ze vhodných přírodních podmínek zmíněných zemí.

Pro názornost je v následujícím grafu znázorněn vývoj sledovaných podílů graficky.

Evropské státy s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Zdroj dat: Eurostat
Evropské státy s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Zdroj dat: Eurostat

 

Největší podíly OZE na hrubé spotřebě elektřiny

Co se podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny týče, prvenství mezi evropskými státy drží opět Norsko s úctyhodnou hodnotu 105,5 %. Překročení hranice 100 % je způsobeno skutečností, že Norsko kromě kompletního pokrytí svých potřeb „zelenou“ elektřinu vyrobenou převážně ve vodních elektrárnách také exportuje do okolních států.

Evropské státy s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě elektřiny. Zdroj dat: eurostat
Evropské státy s největším podílem OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zdroj dat: eurostat

Uvedené hodnoty jsou opět níže zobrazeny pro názornost graficky.

Top10 OZE elektřina graf
Evropské státy s největším podílem OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zdroj dat: eurostat

 

Jak si stojí Česká republika?

Česká republika je v obou sledovaných oblastech v porovnání s ostatními evropskými státy okolo 20. místa. Výše zmíněná směrnice stanovuje pro ČR 13% podíl OZE na konečné hrubé spotřebě elektřiny v roce 2020 . Dle vypracovaného Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů je přitom očekávaný podíl 14 %.

Především vlivem solárního boomu, který proběhl v ČR mezi lety 2009 až 2012,  vzrostl podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny za toto období více než dvojnásobně – z hodnoty 5,2 % v roce 2008 na hodnotu 11,6 % v roce 2012. Odhadovaná hodnota v NAP je přitom 13,5 % v roce 2020.

V následujících grafech je provedeno srovnání hodnot obou sledovaných podílů OZE pro jednotlivé členské státy v roce 2013. Červená čára označuje hodnotu podílu pro ČR.

Srovnání podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie jednotlivých členských států EU a ČR. Zdroj: Eurostat
Srovnání podílů OZE na hrubé konečné spotřebě energie jednotlivých členských států EU a ČR. Zdroj: Eurostat

 

Srovnání podílů OZE na hrubé spotřebě elektřiny pro jednotlivé členské státy EU a ČR. Zdroj: Eurostat
Srovnání podílů OZE na hrubé spotřebě elektřiny jednotlivých členských států EU a ČR. Zdroj: Eurostat

 

Zdroj úvodní fotografie: innovativeedc.in

 

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se