Domů
Elektřina
Žebříček deseti evropských států s největším podílem OZE

Žebříček deseti evropských států s největším podílem OZE

Obnovitelné zdroje energie (OZE) se staly nedílnou součástí energetických soustav při honbou za nízkouhlíkatou energetikou. Koncem letošního roku proběhne v Paříži klimatická konference, od níž se s napětím očekává vyslovení závazků jednotlivých států pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2020. Přestože konference proběhne až v prosinci, některé státy společně s Evropskou unií, která vystupuje v návrhu jako celek, již své předběžné návrhy podaly. Z návrhu Evropské unie vyplývá závazný cíl snížení emisí skleníkových plynů o 40 % k roku 2030 v porovnání s množstvím vypouštěných emisí v roce 1990.

Současně platný závazný cíl snižování emisí Evropské unie, který je součástí klimatického balíčku  20-20-20 z roku 2009 má hodnotu 20% snížení emisí skleníkových plynů k roku 2020 v porovnání s hodnotou z roku 1990. Zbylé dvě „dvacítky“ v názvu představují závazný cíl 20% podílu OZE v hrubé konečné spotřebě energie a 20% zvýšení energetické účinnosti. Tyto cíle tedy nastartovaly růst podílů OZE v jednotlivých sektorech.

Počáteční startovní pozice i tempo růstu sledovaných podílů OZE se liší dle přírodních, legislativních a dalších podmínek v jednotlivých členských státech. V následujících odstavcích je představena elitní desítka států, co se podílů OZE na hrubé konečné spotřebě energie a na hrubé spotřebě elektřiny týče. Zachycen je desetiletý vývoj sledovaných hodnot.

Závazné cíle pro členské státy EU

V návaznosti na výše zmíněný cíl 20-20-20 byly Směrnicí evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 stanoveny závazné hodnoty pro minimální hodnoty podílu OZE na konečné hrubé spotřebě energie pro jednotlivé členské státy, a to při respektování rozdílných přírodních podmínkek v jednotlivých zemích. Jednotlivé státy měly následně povinnost vypracovat a předložit Národní akční plány pro OZE.

V následující tabulce jsou uvedeny stanovené minimální požadované podíly OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020.

Stanovené národní cíle pro podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020. Zdroj dat: eurostat

V tabulce není uvedeno Norsko, které není členským státem EU, ale hodnoty jsou u něj přesto také sledovány a zveřejňovány společně s hodnotami dalších členských států EU na webu Evropského statistického úřadu (eurostat). Norsko je navíc součástí evropské propojené elektrizační soustavy. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo zařazeno do provedené analýzy. Stanovený cíl Norska pro podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie v roce 2020 je dle eurostatu 67,5 %.

Největší podíly OZE na hrubé konečné spotřebě energie

V tabulce níže je uvedeno 10 států s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Tabulka nabízí také srovnání hodnot s minimálními požadovanými hodnotami k roku 2020.

Evropské státy s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Zdroj dat: Eurostat

Ve státech jako Norsko, Švédsko, Lotyšsko, Finsko nebo Rakousko je velký podíl OZE zapříčiněn především vodními elektrárnami, které těží ze vhodných přírodních podmínek zmíněných zemí.

Pro názornost je v následujícím grafu znázorněn vývoj sledovaných podílů graficky.

Evropské státy s největším podílem OZE na konečné hrubé spotřebě energie. Zdroj dat: Eurostat

 

Největší podíly OZE na hrubé spotřebě elektřiny

Co se podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny týče, prvenství mezi evropskými státy drží opět Norsko s úctyhodnou hodnotu 105,5 %. Překročení hranice 100 % je způsobeno skutečností, že Norsko kromě kompletního pokrytí svých potřeb „zelenou“ elektřinu vyrobenou převážně ve vodních elektrárnách také exportuje do okolních států.

Evropské státy s největším podílem OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zdroj dat: eurostat

Uvedené hodnoty jsou opět níže zobrazeny pro názornost graficky.

Evropské státy s největším podílem OZE na hrubé spotřebě elektřiny. Zdroj dat: eurostat

 

Jak si stojí Česká republika?

Česká republika je v obou sledovaných oblastech v porovnání s ostatními evropskými státy okolo 20. místa. Výše zmíněná směrnice stanovuje pro ČR 13% podíl OZE na konečné hrubé spotřebě elektřiny v roce 2020 . Dle vypracovaného Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů je přitom očekávaný podíl 14 %.

Především vlivem solárního boomu, který proběhl v ČR mezi lety 2009 až 2012,  vzrostl podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny za toto období více než dvojnásobně – z hodnoty 5,2 % v roce 2008 na hodnotu 11,6 % v roce 2012. Odhadovaná hodnota v NAP je přitom 13,5 % v roce 2020.

V následujících grafech je provedeno srovnání hodnot obou sledovaných podílů OZE pro jednotlivé členské státy v roce 2013. Červená čára označuje hodnotu podílu pro ČR.

Srovnání podílů OZE na hrubé konečné spotřebě energie jednotlivých členských států EU a ČR. Zdroj: Eurostat

 

Srovnání podílů OZE na hrubé spotřebě elektřiny jednotlivých členských států EU a ČR. Zdroj: Eurostat

 

Zdroj úvodní fotografie: innovativeedc.in

 

Komentáře

(0)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.