Česká republika se v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie Evropské unie zavázala do roku 2020 pokrývat z těchto zdrojů 13 % výroby elektrické energie. Jelikož obnovitelné zdroje nejsou bez finanční podpory rentabilní, bylo nutno vytvořit systém dotací. Pro fotovoltaické elektrárny byl ovšem tento systém nastaven velmi nešťastně a celá situace vedla k enormnímu rozšíření solárních elektráren v zemi, která neoplývá nějak výraznou intenzitou slunečního záření. Solární boom v Česku nastartovalo v roce 2008 stanovení příliš vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a nemožnost jejich výraznějšího snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na klesající náklady.

Stanovení výkupních cen

Fotovoltaické elektrárny (FVE) jsou v České Republice podporovány od roku 2002 formou garantované výkupní ceny elektřiny, ta byla tehdy nastavena na 6Kč/kWh. S investiční náklady pohybujícími se okolo 200 Kč/Wp to znamenalo, že v té době byly hluboko pod hranicí rentability. Pokud chtělo Česko dostát závazku výroby 13 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, byla nutná změna.

V roce 2006 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, kterým Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil výši výkupní ceny vyplácené po 20 let od výstavby elektrárny na 15 Kč/kWh. Cílem bylo garantovat návratnost investice do 15 let.

Nevhodně nastavená legislativa

Součástí zákona č. 180/2005 Sb. bylo mimo stanovené výše výkupní ceny a doby jejího vyplacení také limit meziročního poklesu výkupní ceny. Tento limit byl součástí pozměňovacího návrhu, jehož autorem byla poslankyně ČSSD Iva Šedivá, která navrhovala, že výkupní cena nesmí klesnout pod 95, resp. 98 % ceny předchozího roku. Schválena byla nakonec varianta s 95 %.

Výše zmíněné znemožnilo reakci na razantní pokles nákladů na FVE v letech 2009 a 2010, který souvisel zejména s masovou produkcí fotovoltaických panelů v Číně. To způsobilo nekontrolovatelný nárůst počtu FVE – v roce 2008 byl instalovaný výkon 40 MW, v roce 2010 to bylo už 1959 MW. V té době to znamenalo 4. největší instalovaný výkon v Evropě za Německem, Itálií a Španělskem a téměř splnění závazku vůči EU o 9 let dříve.

Vývoj cen fotovoltaických panelů. Zdroj: Renewable Energy World
Vývoj cen fotovoltaických panelů. Zdroj: Renewable Energy World
Vývoj instalovaného výkonu FVE, hodnoty jsou uvedeny vždy ke konci příslušného roku. Zdroj dat: ERÚ
Vývoj instalovaného výkonu FVE, hodnoty jsou uvedeny vždy ke konci příslušného roku. Zdroj dat: ERÚ

Reakcí ERÚ na nastalou situaci bylo snížení výkupní ceny v letech 2008 a 2009 o zákonem maximálních povolených 5 %. Novela zákona upravující možnost meziročního snížení výkupní ceny o více než 5 % přišla až v roce 2011. Další novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů ze září 2013 úplně zastavila podporu pro FVE, bioplynové, biometanové elektrárny a elektrárny na biomasu uvedené do provozu od 1. 1. 2014 a větrné, vodní a geotermální elektrárny uvedené do provozu po 31. 12. 2014.

Vývoj výkupních cen FVE. Zdroj dat: ERÚ
Vývoj výkupních cen FVE. Zdroj dat: ERÚ

 

Dalším opatřením ERÚ byla dodatečná 26% solární daň, která pro roky 2011-2013 zpětně zdanila výnosy elektráren o instalovaném výkonu nad 30 kW postavených v letech 2009 a 2010. Vyvolala velkou vlnu protestů provozovatelů FVE, mnohými byla považována za podvod ze strany státu a vyústila v podání trestního oznámení na ERÚ. Tu podala Česká fotovoltaická asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost, kvůli údajně zkresleným materiálům poskytnutým ze strany ERÚ Ústavnímu soudu, který o solární dani rozhodoval. Soud ovšem provozovatelům FVE nevyhověl. Po roce 2013 je výše této daně pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 stanovena na 10 %.

Hlavním problémem nevhodně nastavené legislativy bylo především přehlížení FVE do roku 2008 a do jisté míry i v roce 2009. Největší pozornost byla v té době, co se týče obnovitelných zdrojů, věnována především větrným elektrárnám, jejichž podpora byla v Poslanecké sněmovně mnohem více diskutována. Fotovoltaika nebyla v té době považována za dostatečně konkurenceschopnou a ani největší optimisté nepředpokládali její větší rozmach v České Republice.

Důsledky solárního boomu

Rapidní rozšíření FVE mělo za následek navýšení ceny elektřiny pro odběratele skrze příspěvek na podporu OZE, v roce 2006 činil příspěvek na podporované zdroj energie 28 Kč/MWh, v roce 2013 dosáhl nejvyšší hodnoty 583 Kč/MWh. V následujících letech byl zastropován na hodnotu 495 Kč/MWh s tím, že zbytek bude hrazen ze státní pokladny z financí získaných ze solární daně, v roce 2013 bylo touto formou uhrazeno 11,7 mld Kč. Energie pro průmysl se stala v Česku nejdražší v Evropě, čímž se snížila konkurenceschopnost českých podniků.

V roce 2012 66 % veškeré podpory obnovitelných zdrojů připadlo na FVE, ty přitom vyrobily pouze čtvrtinu energie všech obnovitelných zdrojů v ČR a pokryly 3 % celkové spotřeby. Důsledkem bylo ukončení podpory po roce 2014 i efektivnějších zdrojů, jako vodních elektráren a výtopen na biomasu, které by mohly být využívány na úkor FVE.

Autor úvodní fotografie: Activ Solar

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *