Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů byl vypracován na základě Směrnice evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Článek 4 této směrnice nařizuje členským státům Evropské unie vypracovat a přijmout národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tento národní akční plán stanoví národní cíle jednotlivých členských států pro podíly energie z OZE v roce 2020, a to ve třech oblastech:

  1. Vytápění a chlazení
  2. Výroba elektřiny
  3. Doprava

Celkové národní cíle

Dle zmíněné směrnice byly určeny národní cíle členských států  v závislosti na rozdílných podmínkách v jednotlivých zemích. Souhrnný cíl pro Evropskou unii je 20% podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie a 10% podíl energie z OZE v dopravě v roce 2020. V následující tabulce jsou uvedeny určené národní cíle pro členské státy včetně hodnot podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie ve výchozím roce 2005.

Země 2005 2020
Belgie 2,2 % 13 %
Bulharsko 9,4 % 16 %
Česká republika 6,1 % 13 %
Dánsko 17,0 % 30 %
Německo 5,8 % 18 %
Estonsko 18,0 % 25 %
Irsko 3,1 % 16 %
Řecko 6,9 % 18 %
Španělsko 8,7 % 20 %
Francie 10,3 % 23 %
Itálie 5,2 % 17 %
Kypr 2,9 % 13 %
Lotyšsko 32,6 % 40 %
Litva 15,0 % 23 %
Lucembursko 0,9 % 11 %
Maďarsko 4,3 % 13 %
Malta 0,0 % 10 %
Nizozemsko 2,4 % 14 %
Rakousko 23,3 % 34 %
Polsko 7,2 % 15 %
Portugalsko 20,5 % 31 %
Rumunsko 17,8 % 24 %
Slovinsko 16,0 % 25 %
Slovenská republika 6,7 % 14 %
Finsko 28,5 % 38 %
Švédsko 39,8 % 49 %
Spojené království 1,3 % 15 %
Tabulka 1 : Určené podíly energie z OZE v roce 2020

Národní akční plán České republiky pro energii z OZE

Národní akční plán České republiky pro energii z OZE (dále NAP) ze srpna 2012 navrhuje v roce 2020 14% podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v dopravě 10,8 %.

Cíle podílu energie z OZE v jednotlivých odvětvích jsou zobrazeny v následující tabulce.

2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Vytápění a chlazení 8,3 10,9 11,4 12,2 12,7 13,2 13,6 14,0 14,5 14,8 15,2 15,5
Výroba elektřiny 3,4 7,5 10,7 11,5 12,0 12,4 12,8 13,0 13,2 13,4 13,5 13,5
Doprava 0,1 3,9 4,6 5,2 5,9 6,5 7,1 7,7 8,3 9,6 10,2 10,8
Celkový podíl OZE 6,1 8,8 9,8 10,5 11,0 11,6 12,0 12,4 12,8 13,3 13,7 14,0
Tabulka 2: Cíle podílu energie z OZE v jednotlivých odvětvích (%)

Součástí NAP je očekávaný vývoj hrubé konečné spotřeby jak pro celek, tak pro jednotlivé kategorie – vytápění a chlazení, výroba elektrické energie a doprava. Dle výše zmíněné směrnice mají národní akční plány zohledňovat dopady dalších opatření souvisejících s energetickou účinností na konečnou spotřebu energie. Z těchto upravených hodnot jsou poté odvozeny výše zmíněné podíly. V následující tabulce je uveden očekávaný výkon konečných hrubých spotřeb energie (hodnoty uvedeny v ktoe ).

2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
V a CH* 17644 17285 17345 17194 17037 16907 16812 16739 16667 16638 16600 16586
Výr. el. 6014 6036 5983 6043 6138 6234 6328 6425 6520 6616 6712 6810
Doprava 6007 6110 6139 6225 6342 6411 6436 6453 6470 6453 6437 6407
Celkem 29665 29431 29467 29462 29517 29552 29576 29617 29657 29707 29749 29803
Tabulka 3: Očekávaný vývoj hrubé konečné spotřeby energie v ČR při zohlednění dodatečné energetické účinnosti (ktoe).     *V a CH = vytápění a chlazení

 

Pro přehlednost jsou níže hodnoty zobrazeny graficky.

Vyvoj_spotreba_NAP

 

Při pohledu na hodnoty je patrný trend mírného nárůstu hrubé konečné spotřeby energie při výrobě elektřiny a v dopravě. Naproti tomu očekávaný vývoj hrubé konečné spotřeby energie při vytápění a chlazení je klesající.

Výroba elektřiny z OZE

V NAP je zpracován odhad vývoje instalovaného výkonu OZE (MW) a také odhad hrubé výroby těchto zdrojů (GWh). Odhadované hodnoty jsou uvedeny v následujících tabulkách doplněných také o grafické zpracování.

2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
 Vodní < 1 MW 123 141 142 145 147 148 151 152 152 152 153 153
Vodní 1 – 10 MW 154 154 155 163 165 178 179 183 183 191 191 191
Vodní > 10 MW 743 753 753 753 753 753 753 753 753 753 753 753
Geotermální 0 0 0 0 4 4 4 4 4 4 4 4
Solární FVE 1 1727 1913 1935 1958 1983 2013 2043 2073 2088 2103 2118
Větrná 22 213 213 253 293 333 373 413 453 493 533 573
Kapalná biopaliva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Pevná biomasa 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Bioplyn 36 118 182 212 254 284 304 319 334 344 354 364
Celkem 1079 3106 3358 3461 3574 3683 3777 3867 3952 4025 4091 4156
 Tabulka 4: Odhad vývoje instalovaného výkonu OZE do roku 2020 (MW)

Vykon

Výrazný nárůst instalovaného výkonu je očekáván u elektráren spalujících bioplyn. Očekávaný nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických a větrných elektráren taktéž dosahuje řádově stovek megawattů. Celkově je očekáván nárůst instalovaného výkonu OZE v období 2010 – 2020 přibližně o 1 000 MW.

2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
 Vodní < 1 MW 294 431 433 470 489 505 524 537 547 565 576 581
Vodní 1 – 10 MW 270 469 543 528 549 607 623 644 655 708 721 728
Vodní > 10 MW 1054 1266 1166 1217 1255 1281 1308 1327 1317 1360 1385 1397
Geotermální: 0 0 0 0 8 18 18 18 18 18 18 18
Solární fotovoltaická 0 616 2182 2191 2217 2244 2276 2310 2344 2369 2387 2404
Větrná 16 343 371 414 486 566 649 721 794 867 941 1014
Kapalná biopaliva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Pevná biomasa 560 1492 1683 1837 1851 1865 1879 1893 1906 1920 1934 1948
Bioplyn 161 635 935 1329 1597 1865 2052 2182 2294 2387 2461 2536
Celkem 2355 5252 7313 7986 8452 8951 9329 9632 9875 10194 10423 10626
Z toho KVET* 475 2127 2617 3167 3457 3749 3949 4093 4218 4235 4414 4502
Tabulka 5: Odhad vývoje hrubé výroby OZE do roku 2020 (GWh)                                                                                                              *KVET – Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Vyroba

V odhadu hrubé výroby elektřiny je kromě výrazného nárůstu výroby z výše zmíněných zdrojů očekáván více něž dvojnásobný nárůst výroby v kogeneračních elektrárnách v období 2010 – 2020. Celkově je hrubá výroba OZE v roce 2020 očekávána přibližně dvojnásobná v porovnání s rokem 2010.

Vytápění a chlazení a doprava

V oblasti vytápění a chlazení bude nárůst výroby z OZE reprezentován především zvýšeným využitím biomasy. Mezi lety 2010 až 2020 je očekáván nárůst množství tepla získaného spalováním pevné biomasy a bioplynu přibližně o 520 ktoe (přibližně 6 000 GWh). Na celkovém příspěvku energie z OZE při vytápění a chlazení, který je pro rok 2020 očekáván ve výši 2 565 ktoe (přibližně 29 830 GWh), se kromě zmíněné biomasy (v roce 2020 očekávána hodnota výroby 2 361 ktoe) bude podílet geotermální energie, solární energie a energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel.

V odvětví dopravy je v NAP prezentován ve zkoumaném období nárůst příspěvku energie z OZE ve výši 453 ktoe (přibližně 5 300 GWh) na hodnotu 694 ktoe. Z konkrétních paliv má největší podíl na této hodnotě bionafta – 495 ktoe. Bioethanol má k dosažení stanoveného podílu přispět 128 ktoe. Další paliva podílející se na dosažení cíle jsou například elektřina z obnovitelných zdrojů a bioplyn.

 

 

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *