Martin Sedlák: OZE výhledově dovedou pokrýt 2/3 dnešní české poptávky po elektřině

Druhá část rozhovoru s Martinem Sedlákem, výkonným ředitelem Aliance pro energetickou soběstačnost, se zaměřuje na potenciál OZE v ČR, možnosti zvyšování efektivity využívání energie v ČR nebo například na postoj Martina Sedláka k jaderné energetice.

V první části rozhovoru jsme se ptali na výši podpory pro fotovoltaické elektrárny na střechách, špatnou pověst OZE v České republice nebo na spor mezi Energetickým regulačním úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně vypsání podpory pro podporované zdroje.

Potenciál obnovitelných zdrojů je v ČR poměrně omezený, ať už se jedná o větrné nebo solární elektrárny. Jaký je podle Vás pro podmínky ČR reálně dosažitelný podíl OZE na výrobě energie?

Omezený potenciál obnovitelných zdrojů je klišé, které s oblibou tvrdili dnes už dávno zapomenutí ministři průmyslu. Již studie Chytrá energie, jejíž přípravu jsem v roce 2010 koordinoval, potvrdila, že obnovitelné zdroje mohou výhledově pokrývat 49 % české spotřeby energie. Bioplynové stanice, větrné elektrárny, solární panely a další obnovitelné zdroje výhledově dovedou pokrýt dvě třetiny dnešní české poptávky po elektřině. Jsem o pět let starší a technologie obnovitelných zdrojů jsou ekonomicky dostupnější i účinnější. Jejich potenciál bude postupně ještě více sílit. Podle letošní studie Hnutí DUHA může vítr výhledově vyrábět více elektřiny, než v Česku spotřebují domácnosti. Aktualizovaná data máme také pro solární energetiku: Česká fotovoltaická průmyslová asociace na podzim zveřejnila novou analýzu potenciálu solární energetiky na střechách. Fotovoltaické panely na domech a továrnách mohou výhledově vyrobit stejné množství elektřiny jako jeden blok v Temelíně. Další příležitosti pro fotovoltaiku nabízí využití brownfieldů nebo jinak průmyslově znečištěných ploch.

Klíčovým zdrojem pro českou energetiku je pak biomasa, která může využít půdu ležící ladem. I při zachování scénáře potravinové bezpečnosti je zde dost příležitostí pro získání rostlin a dřevin k energetickému využití při produkci elektřiny a tepla.

Zavádění decentrální výroby z OZE a odpojování od distribučních sítí vede k navyšování ceny ostatním uživatelům, kteří nemají peníze na pořízení stále celkem drahých „soběstačných“ systému. Jak navrhujete zajistit, aby ti nejchudší nedopláceli na to, že nemají na odpojení od sítě a samostatnou výrobu?

Prvním klíčovým opatřením na straně vlády by měla být podpora energetických úspor tepla i elektřiny. Kvalitní zateplení budov, výstavba nových pasivních domů a důraz na energeticky účinné spotřebiče nebo osvětlení jsou tou nejjednodušší cestou, jak lze pomoci rodinám nespadnout do pasti energetické chudoby. Příští vlády však budou muset řešit, jak naplní garantované podmínky podpory, kterými rozhýbaly investice do obnovitelných zdrojů. Podporu od spotřebitelů mohou například doplnit uhlíkovou daní nebo výnosy z prodeje emisních kreditů. V Česku jde sice polovina z příjmu aukcí emisních povolenek na projekty v životním prostředí, druhá se však rozpustí ve státním rozpočtu.

Můžeme také vzít další příklad, opět ze Spojených států. Barack Obama v rámci své strategie podpořil také přístup k obnovitelným zdrojům pro méně majetné rodiny. Jeho plán se dá chápat jako nástroj řešící problém energetické chudoby, nebo se jí bude dát pomocí vlastních šetrných zdrojů dokonce předcházet. Obamova administrativa ve svém návrhu počítá s podporou instalací na domech takzvaného dotovaného bydlení a zvýšení dostupnosti federální vládou garantovaných úvěrů na pořízení solárních panelů. Jedním z možných směrů využití podpory jsou například komunitní projekty, které umožňují využití elektřiny z jedné instalace fotovoltaických panelů na střeše domu více rodinami. Pomocí těchto impulsů hodlá americká federální vláda navýšit počet solárních elektráren na dotovaných domech na 300 megawattů do roku 2020.

Bohužel již zmíněná nová tarifní struktura (zmíněno v 1. části rozhovoru, pozn. red.) může v Česku snížit ekonomickou výhodnost pořízení solární elektrárny na střechu domu. Navíc je otázkou, zda stát změnou systému plateb elektřiny nedemotivuje odběratele od úspor.

Poměrně negativně se stavíte k dostavbám jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Jak podle Vás zajistit energetickou soběstačnost ČR?

Nemyslím si, že by byl v Temelíně nebo Dukovanech nějaký reaktor rozestavěný. Jde přece o zcela nové projekty, tak proč je schovávat za pojmem dostavba? Každopádně tyto další reaktory nepotřebujeme k udržení soběstačnosti. Stačí se podívat do letos přijaté nové energetické koncepce. Ta počítá s rozšířením podílu jaderné energetiky na 50 % ale současně také s nárůstem dovozní závislosti. A to tedy podle samotného ministerstva průmyslu energetickou soběstačnost neřeší.

Přitom právě zmíněná jednoduchá opatření v podobě energetické renovace budov nebo využití místních obnovitelných zdrojů jsou levnějším i dostupnějším nástrojem pro zvýšení energetické soběstačnosti Česka. Jenže energetická koncepce je nevyužívá dostatečně. Plán ministerstva průmyslu tak nedává vůbec logiku. Ze zahraničních příkladů je jasné, že se nové reaktory nepostaví bez masivních státních dotací. V roce 2030-35 však již budou obnovitelné zdroje konkurenceschopné. Vědomě tedy odmítáme výhodnější cestu využití šetrné energetiky. Paradoxem je také snaha českého ministerstva průmyslu o zapojení se do soudních sporů kvůli jaderným dotacím v Británii.

Proces přípravy výstavby jaderných reaktorů je třeba vrátit na samý začátek. Posouzení vlivu na životní prostředí bylo připravené špatně. Zadavatel odmítl nulovou variantu a neporovnal možnost náhrady výkonu reaktorů s energetickým mixem obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. Navíc jsou v něm využita dávno překonaná data potenciálu i ekonomiky obnovitelných zdrojů. Takový proces pak vůbec nedává smysl a nemůže dát objektivní obrázek.

Souhlasíte s předčasným uzavřením jaderných elektráren v Německu? Přeci jen se jedná o bezemisní zdroj v blízkosti průmyslových oblastí jižního Německa, které jsou velmi energeticky náročné.

Německé odstoupení od jaderné energetiky není chvilkový rozmar našich sousedů, ale výsledek procesu, o kterém diskutují desítky let. Postupný útlum jaderných reaktorů kombinovaný s přechodem na obnovitelné zdroje jim umožní vytvořit novou ekonomiku, na které mohou následně vydělat. Zbaví se závislosti na drahých technologiích, které by postupně stejně potřebovaly velké investice do obnovy nebo náhrady úplně novými reaktory. Současně získají zkušenosti s novými technologiemi, které následně mohou exportovat. Proměna energetiky v Německu však není jen o obnovitelných zdrojích. Důležitou část tvoří také snižování spotřeby.

Klíčovým úkolem pro německé politiky je pak snížení podílu uhelné energetiky. Růst spotřeby uhlí v Německu sice patří mezi české pověry o německé energetice, ale aby zůstala transformace energetiky důvěryhodná, nemělo by Německo zaváhat v naplňování závazků snižování emisí.

Jaké jsou podle Vás možnosti zvyšování efektivity využívání energie v ČR?

V domech, které jsou závislé na vytápění uhlím, lze totiž snížit spotřebu tepla právě úsporami na polovinu. Postupným zateplením domů, výměnou oken za kvalitní s izolačními skly a pomocí dalších technologií (řízené větrání apod.). Už v roce 2008 spočítala vládní Pačesova komise, že součet možností k zateplování českých domů a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů je větší než kompletní spotřeba uhlí a plynu k vytápění. K úsporám v domácnostech vede také postupné zpřísňování nároků na spotřebiče. Účinnější elektromotory vysavačů, ledniček nebo kávovarů jsou tou správnou cestou, jak lze dále snížit výdaje domácností za energie.

Před prolomením územních limitů na dole Bílina se diskutovalo, zda bude toto uhlí společně s uhlím z dolu ČSA vůbec v budoucnu potřeba. Myslíte si, že by se bez něj ČR obešla?

Česká energetika uhlí pod Horním Jiřetínem nepotřebuje. Výstavba energeticky šetrných domů nebo energetická renovace stávajících budov je podstatně kvalitnější impuls pro českou ekonomiku než vrtání se v zemi. Zateplování domů a další opatření při opravách domů mohou vytvořit až 30 tisíc pracovních míst. Státu se každá miliarda investovaná do energetických úspor v budovách vrátí zpět právě v podobě vytvoření tisícovky pracovních míst.

Jak byste navrhl řešit problém nezaměstnanosti v severních Čechách po ukončení těžby. Mohou OZE nabídnout vznik dostatečného množství nových pracovních míst? A případně kolik?

V roce 2012 jsme vypracovali spolu s kolegy z EkoWATT pro Ústecký kraj studii, která mapovala potenciál obnovitelných zdrojů v tomto regionu. Propočty potvrdily, že velmi konzervativní postupný růst obnovitelných zdrojů a energetické modernizace budov v Ústeckém kraji může vytvořit 2300 nových pracovních míst, další pracovní místa vzniknou v navazujících segmentech sektoru služeb, dodavatelských podnicích nebo v zemědělství. Kraj má tedy jasné příležitosti, které může využít pro svou obnovu a zbavení se závislosti na povrchových dolech.

Jakou podle Vás bude mít česká energetika podobu v horizontu 10, případně 20 let?

Energetika se radikálně promění. Velkou výzvou spojenou s využitím solární energetiky jsou chytré sítě i systémy ukládání energie. Dnešní solární instalace na rodinných domech produkují nejvíce elektřiny v době, kdy většina majitelů pracuje mimo dům. Pomocí inteligentního řízení spotřeby půjde nastavit spotřebiče, tak aby využívaly maximum vlastní elektřiny ze sluneční elektrárny na střeše rodinného domu. Aktuálním trendem, který bude zřejmě ve využití solární energetiky v Česku v následujících letech dominovat, je využití sluneční elektřiny pro ohřev teplé vody za pomocí bojleru nebo pro pohon tepelných čerpadel. Prosadí se také nový typy solárních článků s vyšší účinností, které opět posunou využití energie ze slunce dopředu.

Bude tedy postupně růst význam lokálních zdrojů energie a naopak klesat podíl konvenční energetiky. Lze si také tipnout, že za deset bude vláda rušit tendr na výstavbu dalších reaktorů v Temelíně, neboť konečně pochopí, že tak astronomicky drahý projekt nikdy neobhájí před veřejností. Horní Jiřetín bude v příštím desetiletí rozvíjející se město, které bude na éru uhlí vzpomínat jen v muzeu.