Evropská komise představila strategii nazvanou „Renovační vlna“, jejímž cílem je, aby evropské budovy, na které nyní připadá 40 % spotřeby energie v EU, snížily do roku 2030 spotřebu energie o 14 %, spotřebu energie na vytápění a chlazení o 18 % a emise skleníkových plynů o 60 %. Aby se tak stalo, je <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1835" target="_blank" rel="noopener">dle tiskové zprávy Evropské komise</a> nutné v příštích letech zdvojnásobit tempo renovací budov a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Stanovený cíl snížení emisí skleníkových plynů z budov o 60 % je dle Komise nezbytný k dosažení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/komise-zvyseni-unijnich-energeticko-klimatickych-cilu-nutnosti" target="_blank" rel="noopener">navrhovaného přísnějšího cíle pro snížení celkových emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990</a>. O finální hodnotě tohoto cíle probíhá aktuálně debata na úrovni Evropského parlamentu a členských států EU, přičemž europoslanci požadují ještě ambicióznější cíl v podobě 60% snížení emisí.
Podle Evropské komise je pro dosažení uvedených cílů pro spotřebu energie a emise skleníkových plynů z budov nutné, aby došlo ke zdvojnásobení současného tempa renovací budov a k zajištění toho, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Do roku 2030 by dle Komise mohlo být zrenovováno 35 milionů budov a v důsledku toho vytvořeno až 160 000 nových „zelených“ pracovních míst ve stavebnictví.
<blockquote>„Na budovy připadá přibližně 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů. Avšak pouze 1 % budov každoročně projde energeticky účinnou renovací, takže účinná opatření mají zásadní význam pro to, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální,“ uvedla Komise.</blockquote>
<h2>Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101420-ec-wants-eu-buildings-energy-use-cut-14-by-2030-through-renovation" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, fosilní paliva představovala v roce 2017 zhruba 77 % energie spotřebované na vytápění budov a tato oblast bude tudíž nejvíce ovlivněna představenými plány Komise.
<blockquote>„Modernizace systémů využití energie v budovách je klíčem k jejich dekarbonizaci, využití potenciálu obnovitelných zdrojů a snížení závislosti EU na dovážených fosilních palivech,“ dodala Komise.</blockquote>
EK dále uvedla, že posoudí možnost zpřísnění evropského cíle z roku 2018 pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v oblasti vytápění a chlazení. Tento nezávazný cíl po členských státech požaduje, aby podíl OZE v sektoru vytápění a chlazení stoupal mezi lety 2020 a 2030 v průměru o 1,3 % ročně. Vyloučen dále není ani požadavek na určité minimální množství podílu energie z OZE v budovách či podpora využití dekarbonizovaných plynů.
Autor úvodní fotografie: Cjp24

Úspory energie

EU chce do roku 2030 zrenovovat 35 mil. budov. Plán má vést k 60% poklesu emisí CO2 v tomto sektoru

Dohodu o zvyšování energetické účinnosti a spolupráci na úsporách energie u konečného spotřebitele dnes podepíšou vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Podpis se uskuteční na ministerstvu průmyslu a obchodu, na akci bude také představen projekt energetických úspor týkající se studentských kolejí ČVUT v Praze.
Letos v lednu ČEZ oznámil, že areály vysokoškolských kolejí ČVUT v Praze čeká zateplení, renovace vytápění, vzduchotechniky, osvětlení a výměna oken i dveří. Modernizace kolejí měla podle tehdejšího vyjádření firmy vyjít na 220 milionů korun bez DPH a univerzitě snížit spotřebu energie o 20 milionů korun ročně.
Vláda v pondělí schválila zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti. Vyplývá z ní, že Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Zpráva podotýká, že závazek ČR v oblasti je stanoven na 204,4 petajoulů (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, ale za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok po zaslání závěrečné zprávy tak Česku hrozí od Bruselu sankce.

Stát a ČEZ podepíšou dohodu o zvyšování energetické účinnosti

Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací. Svaz moderní energetiky, aliance Šance pro budovy a Národní centrum energetických úspor (NCEÚ) proto společně přicházejí se sérií opatření, která podle nich mají mít dlouhodobý pozitivní efekt na českou společnost a zároveň pomoci opětovně nastartovat tuzemskou ekonomiku.
<blockquote>&#8222;Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily,&#8220; řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podotkl, že Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. &#8222;Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít,&#8220; zdůraznil.
Realizace předkládaných opatření by podle Sedláka vyžadovala investice ve výši 25 až 30 miliard korun. Návrhy podle svazů kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici dvě až čtyři miliardy korun, tvrdí zástupci asociací.
Mezi navržená opatření patří například ponechání dostatečného množství peněz ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov, podpora vysoce úsporných novostaveb, příprava masivního programu energetické renovace vládních budov nebo příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí.
Ředitel Šance pro budovy Petr Holub dnes řekl, že stavebnictví bude současnou krizí velmi zasaženo a je potřeba ho podpořit cílenými kroky. &#8222;V prvé řadě je potřeba i pro období po roce 2020 zachovat programy podporující energeticky úsporné budovy ve všech segmentech: pro bydlení, ve veřejné sféře i podnikatelských aktivitách. Potenciál těchto programů je proti současnosti dvoj- až trojnásobný,&#8220; uvedl.
Podle ředitele NCEÚ Martina Boruty se pro restart ekonomiky doslova nabízí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Podle posledních dostupných dat nesplňuje 586 budov ze 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost. &#8222;Na základě výpočtu Deloitte z roku 2018 stát utratí za energie v těchto budovách zbytečně 500 milionů korun ročně. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o zbytečnou ztrátu 12 miliard korun ročně,&#8220; uvedl Miroslav Lopour ze společnosti Deloitte ČR, který se dnešní konference také účastnil.

Navržená podpůrná opatření:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Ponechání dostatečného množství prostředků ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov a zajištění plynulého přechodu do programovacího období 2020 až 2027, tak aby stát umožnil kontinuitu čerpání prostředků</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Podpora vysoce úsporných novostaveb s kvalitním vnitřním prostředím, například těch, které jsou adaptovány na změny klimatu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Příprava masivního programu energetické renovace vládních budov</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Přeřazení technologií, materiálů a prací pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie do desetiprocentní snížené sazby DPH</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Svaz moderní energetiky, Šance pro budovy, NCEÚ

Energetika v ČR

Oborové asociace: Zelené investice pomohou rozhýbat ekonomiku ČR

Pro Kladno vzniká mapa, která má ukázat úniky tepla z městských budov i dalších objektů infrastruktury. Vychází z letecky pořízených termosnímků. Hotová by měla být ještě v dubnu, město ji hodlá zveřejnit. Na základě mapy město naplánuje na potřebných místech opatření, která ušetří energii, informovala dnes v tiskové zprávě mluvčí kladenské radnice Lucie Steinerová.
Snímání města trvalo během jedné březnové noci téměř pět hodin. &#8222;Letadlo z výšky 800 metrů nasnímalo více než 3000 leteckých snímků, pokrývajících území města o rozloze 44 kilometrů čtverečních. Z nich vznikne termální orftofotomapa, kterou dodavatelská firma v současné době zpracovává,&#8220; uvedl primátor Dan Jiránek (ODS).
Mapování energetických úniků je součástí mezinárodního evropského projektu SPARCS, zaměřeného na ekonomicky udržitelný rozvoj měst zejména v oblasti energetiky. Kladno na něm spolupracuje s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Buštěhradu u Kladna.
V rámci termosnímkování nechalo Kladno také udělat výpočet oslunění objektů v areálu základní školy v Moskevské ulici, což se dá využít pro vhodné umístění fotovoltaických panelů.
<figure id="attachement_3685" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Projekt SPARCS pomůže navrhnout řešení pro dosažení vyváženosti mezi výrobou a spotřebou energie, pro snižování emisí skleníkových plynů i třeba pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Do návrhů se mohou zapojit i Kladeňáci.
<blockquote>&#8222;V brzké době započne tvorba Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima. Tento dokument určí, co vše je třeba na území Kladna dělat v oblasti energetiky, životního prostředí, mobility a dalších. Pracovat na dokumentu budeme přibližně rok,&#8220; dodal radní Lukáš Hanes.</blockquote>
Součástí projektu je také úkol vytipovat místo alespoň pro jeden energeticky soběstačný až plusový komplex budov či městskou čtvrť. Energeticky plusový objekt dokáže vyrobit více energie, než sám spotřebuje.

Pro Kladno vzniká mapa, která má ukázat úniky tepla z budov

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo Strategické prohlášení / Dobrovolnou dohodu v oblasti dosahování energetické efektivity. K uvedené dohodě se mohou dle MPO připojit subjekty napříč podnikatelským sektorem, které chtějí přispět k naplnění cílů v oblasti zvyšování energetické účinnosti. <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/navrh-vnitrostatniho-planu-v-oblasti-energetiky-a-klimatu-ceske-republiky--243377/" target="_blank" rel="noopener">Podle návrhu Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) </a>by měly dobrovolné dohody přinést do roku 2030 až 23,2 PJ/rok nových úspor energie.
Uvedené dobrovolné dohody, <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/spolecnosti--ktere-pusobi-na-trhu-s-energii--mohou-prispet-ke-zlepseni-klimatu--uzavrit-dohody-o-energeticke-efektivite--252949/" target="_blank" rel="noopener">které mohou s MPO jakožto regulujícím subjektem uzavřít společnosti aktivní na trhu s energií</a>, připravilo MPO ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Českým plynárenským svazem a Českým sdružením regulovaných elektroenergetických společností.
<blockquote>„Pouze společné úsilí státu, subjektů na trhu s energetickými službami a dalších podniků pomůže zvyšovat energetickou účinnost, aniž by to významněji dopadlo na konečné spotřebitele energie. Rád bych tak vyzval nejen energetické distribuční a obchodní společnosti, ale všechny společensky odpovědně smýšlející podnikatele, aby se ke strategickému prohlášení připojily. A ochotu podílet se na udržitelné spotřebě energie a zvyšování energetické účinnosti deklarovaly konkrétní dohodou, kterou s MPO uzavřou,“ řekl vicepremiér a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček</blockquote>
MPO připomnělo, že Česká republika má v letech 2021 až 2030 s ohledem na změny klimatu a nutnost snižovat emise skleníkových plynů každý rok uspořit 0,8 % z konečné spotřeby energie. V absolutních hodnotách to znamená nové roční úspory ve výši 8,4 PJ/rok a celkové nové úspory do roku 2030 ve výši 84 PJ/rok.
<figure id="attachment_81464" class="wp-caption aligncenter" style="width: 915px;"><img class="size-full wp-image-81464" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory.jpg 915w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-512x304.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-768x457.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-235x141.jpg 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-725x431.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-800x476.jpg 800w" alt="Stanovení kumulovaného závazku ČR dle čl. 7 pro období 2021-2030 (v PJ). Zdroj: NKEP" width="915" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Stanovení kumulovaného závazku ČR dle čl. 7 pro období 2021-2030 (v PJ). Zdroj: NKEP</figcaption></figure>
Jedním z hlavních opatření pro dosažení tohoto cíle mají být právě dobrovolné dohody, které mají podle NKEP přinést do roku 2030 nové úspory ve výši 23,2 PJ/rok. Podle NKEP se přitom jedná o teoretický potenciál deklarovaný zástupci dotčených subjektů (distribučních společností a obchodníků s energií v oblasti plynárenství, elektroenergetiky a teplárenství) jako dosažitelný. Předpokladem pro jeho využití je zapojení většiny významných subjektů na trhu do tohoto schématu.
<blockquote>„Dohody je možné uzavírat ihned. Stačí se seznámit s její vzorovou podobou na webu www.mpo.cz a obrátit se na náš resort s představou, v jaké podobě by ji společnost chtěla uzavřít. Po shodě nad konkrétním zněním může být uzavřena takřka obratem,“ dodal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.</blockquote>

Firmy mohou uzavírat se státem dohody o energetické efektivitě. Mají přispět ke snížení spotřeby energie o 23 PJ/rok

Eurostat zveřejnil <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10341545/8-04022020-BP-EN.pdf/39dcc365-bdaa-e6f6-046d-1b4d241392ad">nová data</a> týkající se vývoje spotřeby energie pro rok 2018. V souvislosti s nastaveným cílem v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 z dat vyplývá, že <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-way-off-the-mark-on-energy-savings-goal-latest-figures-show/">EU svůj cíl zřejmě nesplní</a>. V roce 2018 byla spotřeba primární energie o 4,9 % vyšší než nastavený cíl pro rok 2020. 
Podle nově zveřejněných dat Statistického úřadu EU (Eurostatu) byla spotřeba primární energie o 4,9 % vyšší než cíl energetické účinnosti pro rok 2020. Finální spotřeba energie pak byla vyšší o 3,2 % nad stanovenou hranicí pro 2020. Od roku 2017 se data změnila minimálně – spotřeba primární energie klesla o 0,71 % a konečná spotřeba energie vzrostla o 0,02 %.
V roce 2012 byl ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iea-ke-zvysovani-energeticke-ucinnosti-dochazi-prilis-pomalu-rok-2018-nejhorsim-rokem-za-posledni-dekadu">energetické účinnosti</a> stanoven cíl dosáhnout 20 % energetických úspor do roku 2020 ve srovnání se spotřebou energie, která byla pro rok 2020 predikována. V konkrétních číslech se jedná o konečnou spotřebu energie ne vyšší než 1 086 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe) a spotřebu primární energie ne vyšší než 1 483 Mtoe. Dosažení těchto cílů pro rok 2020 se ovšem zdá nepravděpodobné.
<figure id="attachment_80921" class="wp-caption aligncenter" style="width: 808px;"><img class="size-full wp-image-80921" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018.png 808w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018-512x315.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018-768x472.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018-725x446.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/primární-spotřeba-energie-EU-2018-800x492.png 800w" alt="" width="808" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba primární energie v EU. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba energie klesá v méně než polovině členských zemích</h2>
Mezi největší provinilce z řad členských států patří Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta a Irsko. V těchto zemích se spotřeba primární energie a/nebo konečná spotřeba energie zvýšila o více než 4 % mezi lety 2017 až 2018.
Spotřeba primární energie konkrétně ve 12 členských zemích vzrostla, ve 4 zůstala stejná a v 11 poklesla mezi lety 2017 až 2018. Ve stejném období konečná spotřeba energie vzrostla v 15 členských zemích EU, zůstala stabilní v 6 a poklesla v 6.
<figure id="attachment_80922" class="wp-caption aligncenter" style="width: 833px;"><img class="size-full wp-image-80922" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018.png 833w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018-512x345.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018-768x518.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018-725x489.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/finální-spotřeba-energie-EU-2018-800x540.png 800w" alt="" width="833" height="562" /><figcaption class="wp-caption-text">Konečná spotřeba energie EU. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Výhledy pro rok 2030 nejsou o mnoho lepší</h2>
V říjnu 2019 Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své <a href="https://www.eea.europa.eu/highlights/climate-change-significant-drop-in">zprávě</a> varovala, že hrozí, že EU cíl pro rok 2020 energetické účinnosti nesplní. Podle této zprávy je nejznepokojivější vývoj v oblasti budov (mezi roky 2014-2017 nárůst finální spotřeby energie o 8,3 %) a dopravy (ve stejném období nárůst o 5,8 %).
Zpráva se věnovala i predikcím dosažení cílů pro rok 2030. Za stávajícího vývoje by byl cíl zvýšení energetické účinnosti o 32,5 % do 2030 minut o 6,2 procentuálních bodů. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, tak by se spotřeba energie musela snižovat dvakrát rychleji ve srovnání s obdobím mezi lety 2005 až 2017.
Podle mluvčího pro energetiku a klima, Tima McPhie, si je <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zreviduje-pravidla-statni-podporu-zameri-se-i-kompenzace-uhelnych-elektraren">Evropská komise</a> těchto čísel vědoma. Podle jeho vyjádření byly členské státy urgovány k podniknutí ambicióznějších kroků a nastavení nových opatření. Pokud by i po implementaci opatření z <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/priprava-klimaticko-energetickych-planu-nebyla-byrokratickym-cvicenim">národních klimaticko-energetických plánů</a> přetrvávaly obavy, že cílů nebude dosaženo, Komise zváží zavedení dodatečných opatření na evropské úrovni.

Evropská Unie

EU zřejmě nesplní cíle pro energetickou účinnost do 2020

Sklo je nenahraditelnou složkou většiny staveb. Způsob jeho výroby je nyní klíčovou částí řešení, jak dlouhodobě ušetřit energii a přiblížit se naplnění cíle Evropy snížit množství skleníkových plynů. Sklářský průmysl je ale vytížená oblast, pro kterou zatím neexistuje okamžité řešení, jak přejít na čistou energii.  
Sklo jako materiál je snadno recyklovatelné a mnohonásobně zpětně použitelné. Dnes je 80 % vyprodukovaného skla použito v budovách, kde nebývá efektivně využito. 85 % takového skla se použije na výstavbu jednovrstvých nebo dvouvrstvých oken. Tyto typy oken propouštějí v budovách ven nejvíce tepla, přičemž jeho výroba je z pohledu celkového množství emisí vůbec nejproblémovější oblastí. V Evropě se vytápění podílí 36 % na celkové produkci emisí CO2.
Převážná část spotřebované energie a vyprodukovaných emisí ve sklářském průmyslu pochází ze spalování zemního plynu používaného k vytápění tavných pecí. Zemní plyn se však v tomto průmyslu ukazuje jako těžce nahraditelný. Existují sice elektrické tavné pece, avšak pro výrobu plochého skla ještě není k dispozici plně elektrická verze. Zajímavou možností by mohl být vodík, ale v současné době nenabízí potřebné záření pro tavení skla a vysoký podíl vodíku způsobuje pecím technické problémy. Vyžadovalo by to tedy také novou infrastrukturu.
<blockquote>“Sklářský průmysl se potýká s trvale vysokým přírůstkem emisí,” uvedl Philippe Bastien, oblastní president společnosti AGC Glass Europe.</blockquote>
Zástupci sklářského průmyslu vyzývají EU, aby prosadila legislativu, která by vyžadovala renovaci oken z důvodu zefektivnění prostupu tepla v budovách. Problémem zůstává, že EU v této oblasti v minulosti už rozsáhlé změny podnikla. Jeden energetický cíl v této oblasti byl stanoven v roce 2012. Legislativa, která požadovala energetická zdokonalení v budovách, přišla v roce 2010 a v roce 2018 byla revidována.
EU se však přesto v roce 2020 nepodaří dosáhnout cíle 20% zdokonalení v energetické účinnosti, protože vládám jednotlivých zemí se nepodařilo tuto legislativu efektivně uplatnit.
<blockquote>“Potřebnou legislativu k dosažení našich cílů máme, ale pak tady také jsou členské země, které neplní svou část dohody,” uvedl Nicolas González Casares, středo-levicový španělský člen Evropského Parlamentu. “Evropská komise musí tyto státy donutit jednat. Ony mají ty správné nástroje a Komise musí tyto státy donutit je použít. Nestačí jen vytvářet zákony,” dodal.</blockquote>
Plošně prosazení renovace oken je samozřejmě v zájmu sklářských společností. Pro průmysl by to znamenalo přístup k většímu množství recyklovaného materiálu a především zvýšenou poptávku po jejich produktech.

EU se snaží najít řešení ke snížení emisí CO2 ve sklářském průmyslu

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/november/time-to-act-as-global-energy-efficiency-progress-drops-to-slowest-rate-since-star.html">IEA</a>) vydala zprávu o vývoji energetické účinnosti ve světové energetice s názvem <a href="https://www.iea.org/efficiency2019/?utm_content=bufferb85e8&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer">Energy Efficiency 2019</a>. Podle této zprávy trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 došlo k nejnižšímu zvýšení účinnosti využití energie od počátku této dekády. 
<h2>Energetická účinnost by se měla zvyšovat minimálně o 3 % ročně</h2>
Podle každoročně vydávané zprávy IEA trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 se tzv. světová primární energetická intenzita zlepšila pouze o 1,2 %. Jedná se o nejnižší tempo zlepšení od začátku této dekády.
Světová primární energetická intenzita je podle slov IEA důležitým indikátorem toho, jak je ve světové ekonomice využívaná energie. Je definována jako poměr celkové energetické spotřeby a HDP. Udává v podstatě množství energie nutné k vytvoření jednotky HDP. 
IEA jako minimální tempo zvyšování energetické účinnosti stanovila na 3 % – tímto tempem bude možné dosáhnout globálních <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/analyza-energeticka-transformace-neprobiha-dostatecne-rychle/">klimaticko-energetických cílů</a>. Tohoto tempa nebylo za posledních 18 let dosaženo ani v jednom roce.
<figure id="attachment_77441" class="wp-caption aligncenter" style="width: 661px;"><img class="size-full wp-image-77441" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita.png" sizes="(max-width: 661px) 100vw, 661px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita.png 661w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita-512x300.png 512w" alt="" width="661" height="387" /><figcaption class="wp-caption-text">Zlepšení primární energetické intenzity v různých letech. Zdroj: IEA Energy Efficiency 2019</figcaption></figure>
<blockquote>„Historické zpomalení v energetické účinnosti v 2018 – nejnižší tempo zlepšení od počátku dekády – volá po jasné reakci politiků a investorů. Energetickou účinnost můžeme zvýšit o 3 % ročně pouze využitím existujících technologií a nákladově efektivních investic. Není zde žádná omluva pro nekonání, musí být přijaty ambiciózní politiky, které stimulují investice a pomohou ke globálnímu rozšíření nutných technologií.“ 
Fatih Birol, generální ředitel IEA </blockquote>
<h2>Problémy pramení z několika různých faktorů</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/iea-instalovany-vykon-offshore-vetrnych-elektraren-eu-by-mohl-roku-2040-vzrust-180-gw/">IEA</a> ve své zprávě argumentuje, že pomalý růst energetické účinnosti je způsoben několika faktory.
Zaprvé se jedná o vliv průmyslu a počasí. Kupříkladu Čína a USA zvýšily svůj podíl ve světové průmyslové výrobě a zvýšily tak i poptávku po palivech. V USA měly chladnější zima a teplejší léto vliv na vyšší poptávku po energii v důsledku vyššího vytápění i chlazení prostor. Podobně, ovšem opačným směrem, počasí ovlivnilo vývoj energetické účinnosti v Evropě –díky mírné zimě se podařilo vylepšení energetické intenzity o 2 %.
<figure id="attachment_77444" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1017px;"><img class="size-full wp-image-77444" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1.png 1017w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-512x229.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-768x343.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-725x324.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-800x357.png 800w" alt="" width="1017" height="454" /><figcaption class="wp-caption-text">Globální produkce oceli v Číně a ve zbytku světa v posledních letech. Zdroj: IEA Energy Efficiency 2019</figcaption></figure>
Druhým faktorem jsou dlouhodobé strukturální trendy jako chování v oblasti dopravy a trend žít na větší obyvatelné ploše na osobu. Tyto trendy jdou proti technologickým změnám, a tedy možnému zvýšení energetické účinnosti a snížení poptávky po energii.
Třetí faktor souvisí s pokroky v oblasti vytyčených politik. Některá politická opatření a investice nestačí tempu růstu poptávky po energii. IEA proto doporučuje použití takových opatření, která jdou za hranice současných tradičních přístupů v energetice.

Rychlé zprávy

IEA: Ke zvyšování energetické účinnosti dochází příliš pomalu. Rok 2018 byl nejhorším rokem za poslední dekádu

Kladno chce efektivněji hospodařit s energiemi, snížit vypouštění emisí a uspořit. Vytipuje například budovy, kam umístí fotovoltaické panely, chystá i modernizace kotelen. Město dnes také uzavřelo spolupráci se společností ČEZ ESCO, která radnici pomůže s hledáním inovativních a ekologicky přívětivých postupů. Novinářům to dnes řekl kladenský primátor Dan Jiránek (ODS).
Úspora energií v některých budovách může podle primátora dosáhnout až desítek procent, investice do potřebných opatření by mělo být možné platit z dosažených úspor za energie.
Fotovoltaické panely by mohly být například na některých střechách bytových domů či škol a školek, dosluhující plynové kotelny by v městských objektech mohly nahradit moderní kogenerační jednotky, které vyrábějí elektřinu i teplo. &#8222;Myslíme si, že to může být dobrý příklad i pro majitele jak bytových, tak rodinných domů,&#8220; uvedl Jiránek. Kogenerační jednotky by mohly být podle primátora například v městských sportovních areálech.
Jiránek řekl, že město bude hledat i možnosti dalšího zateplování městských objektů, ale chce se vyhnout nevhodným postupům, kdy například po zateplení začalo v některých budovách vlhnout zdivo. Při opravách školních kuchyní Kladno používá jednotky, které slouží k zadržení tepla a zároveň k vyššímu odvětrávání.
<blockquote>&#8222;Jsme schopni například sledovat spotřebu veřejných budov a porovnávat ji s ideálním stavem nebo regulovat ji podle počasí,&#8220; dodal generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.</blockquote>
Město také uvažuje o vybudování dobíjecí stanice pro elektromobily při chystané rekonstrukci autobusového nádraží, zvažuje i využití elektromobilů jako služebních vozů.

Kladno chce efektivněji hospodařit s energiemi

Většina budov ústředních institucí typu ministerstev nebo státních úřadů nesplňuje požadavky na energetickou náročnost. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí obdrží vláda od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Podle dokumentu nevyhovuje požadavkům 586 budov z 771.
Sledovány jsou budovy 37 úřadů s energeticky vztažnou plochou větší než 250 metrů čtverečních o celkové ploše 2,4 milionu metrů čtverečních, přičemž zhruba 65 procent z toho nevyhovuje energeticky.
<blockquote>„V roce 2018 se realizovala energeticky úsporná opatření ve výši 142,2 milionu korun na 14 budovách ústředních institucí a 35 areálech Vězeňské služby ČR s výslednou úsporou energie v roce 2018 ve výši 2051 megawatthodin (MWh),“ píše ve zprávě MPO.</blockquote>
Většinou to podle něj byla opatření jako výměna oken, úprava obvodového pláště nebo výměna energetického zdroje či osvětlení.
Podle ministerstva se ale letos zájem úřadů o renovace zvýšil. „Konkrétně by se mělo jednat o 111 projektů, které plánuje realizovat 20 ústředních institucí ve výši 1,29 miliardy Kč na období 2019 až 2020 s předpokládanou úsporou ve výši 16.366 MWh,“ uvedlo ministerstvo. S financováním by podle něj měly pomoci Operační program Životní prostředí a program Nová Zelená úsporám. Potřebná zřejmě bude i zhruba půlmiliardová dotace ze státního rozpočtu.
MPO dodalo, že na základě provedené analýzy lze konstatovat, že pokud se plánované záměry uskuteční, splní Česko závazek směrnice Evropské unie. Brusel ukládá členským státům každoročně renovovat tři procenta podlahové plochy budov vládních institucí, případně zvolit alternativní scénář, který přinese stejné energetické úspory.
Počet a plocha objektů jednotlivých úřadů z hlediska energetické náročnosti:
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Instituce</td>
<td valign="middle">Počet objektů ve vlastnictví a užívání</td>
<td valign="middle">Počet vyhovujících objektů</td>
<td valign="middle">Energeticky vztažná plocha vyhovujících objektů [m2]</td>
<td valign="middle">Počet nevyhovujících objektů</td>
<td valign="middle">Energeticky vztažná plocha nevyhovujících objektů [m2]</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Česká národní banka</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">127.286</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Český báňský úřad</td>
<td valign="middle">5</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1235</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">9387</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Český statistický úřad</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">28.454</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">11.929</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Český telekomunikační úřad</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">10.504</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Český úřad zeměměřický a katastrální</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">775</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">25.034</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Energetický regulační úřad</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1975</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Kancelář veřejného ochránce práv</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">6880</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo dopravy</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">47.975</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo financí</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">62.121</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo kultury</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">12.165</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo obrany</td>
<td valign="middle">49</td>
<td valign="middle">14</td>
<td valign="middle">88.384</td>
<td valign="middle">35</td>
<td valign="middle">166.174</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo práce a sociálních věcí</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">36812</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo pro místní rozvoj</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">14.845</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">11.235</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo průmyslu a obchodu</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">3</td>
<td valign="middle">52.212</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo spravedlnosti</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">41.822</td>
<td valign="middle">9</td>
<td valign="middle">33.745</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">8332</td>
<td valign="middle">6</td>
<td valign="middle">12.998</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo zahraničních věcí</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">400</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">56.123</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo zdravotnictví</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">17.974</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo zemědělství</td>
<td valign="middle">63</td>
<td valign="middle">47</td>
<td valign="middle">105.781</td>
<td valign="middle">16</td>
<td valign="middle">56.523</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ministerstvo životního prostředí</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">17.015</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Národní bezpečnostní úřad</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">8973</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">5053</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Nejvyšší kontrolní úřad</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">3263</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Nejvyšší soud</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">12.496</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Nejvyšší správní soud</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">9939</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Nejvyšší státní zastupitelství</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">5532</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Poslanecká sněmovna PČR</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">11.353</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">48.717</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Senát PČR</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">33.591</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Správa státních hmotných rezerv</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">10</td>
<td valign="middle">11.015</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Státní úřad inspekce práce</td>
<td valign="middle">14</td>
<td valign="middle">6</td>
<td valign="middle">12.030</td>
<td valign="middle">8</td>
<td valign="middle">10.031</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Státní úřad pro jadernou bezpečnost</td>
<td valign="middle">6</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">465</td>
<td valign="middle">5</td>
<td valign="middle">12.696</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad pro ochranu hospodářské soutěže</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">9627</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad pro ochranu osobních údajů</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">3612</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových</td>
<td valign="middle">56</td>
<td valign="middle">9</td>
<td valign="middle">18.395</td>
<td valign="middle">47</td>
<td valign="middle">143.836</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad průmyslového vlastnictví</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">10.769</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Úřad vlády České republiky</td>
<td valign="middle">11</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">11</td>
<td valign="middle">34.452</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ústavní soud</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">17.308</td>
<td valign="middle">0</td>
<td valign="middle">0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Vězeňská služba ČR</td>
<td valign="middle">447</td>
<td valign="middle">58</td>
<td valign="middle">153.432</td>
<td valign="middle">389</td>
<td valign="middle">754.228</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Celkem</td>
<td valign="middle">771</td>
<td valign="middle">185</td>
<td valign="middle">831.780</td>
<td valign="middle">586</td>
<td valign="middle">1,565.128</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: MPO