Domů
Přenos elektřiny
Aktualizováno: Evropská přenosová soustava zažila v pátek nejzávažnější incident za posledních 14 let
Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

Aktualizováno: Evropská přenosová soustava zažila v pátek nejzávažnější incident za posledních 14 let

Aktualizace 12. 1. 2021 19:19. Prozatím blíže nespecifikovaná událost v pátek 8. ledna způsobila, že na více než hodinu byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy. Obě oddělené části soustavy se musely vyrovnat s výraznou výkonovou nerovnováhou. O události informovalo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) ve své tiskové zprávě. V důsledku působení automatických opatření se situace během několika minut stabilizovala. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.

Příčinou rozdělení synchronní zóny bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska, uvedla ve své tiskové zprávě společnost ČEPS, provozovatel přenosové soustavy v ČR. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy s přebytkem výkonu krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz.

Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu, tedy do rozmezí 49,8-50,2 Hz.

Ve 14:09 již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Po splnění podmínek fázování provedl chorvatský provozovatel přenosové soustavy v 15:07 resynchronizaci obou oddělených částí soustavy.

„Oblast v jihovýchodní části propojené soustavy byla během tohoto období oddělena od zbytku kontinentální Evropy. Byl zaznamenán dočasný pokles frekvence přibližně o 250 mHz. Koordinované kroky a okamžitá reakce provozovatelů kontinentální evropské přenosové soustavy zajistily, že ve většině evropských zemí nebyla ovlivněna stabilita systému,“ uvedlo ENTSO-E ve své zprávě.

„V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům,“ řekl dnes ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.

Mapa Synchronních zón ENTSO-E, neboli propojených oblastí pracujících se synchronní frekvencí. Zdroj: ČEPS

Zajištění stability soustavy

Pro zajištění stability systému bylo v části soustavy kontinentální Evropy, od které se balkánská část oddělila, automatickými systémy zajištěno navýšení výkonu elektráren. Ovšem například ve Francii došlo také k odpojování průmyslových podniků, jak uvedl francouzský provozovatel přenosové soustavy, společnosti RTE.

„Vlivem krátkého poklesu kmitočtu mimo běžné provozní pásmo pouze přešly elektrárny do režimu regulace otáček. To znamená, že elektrárny automaticky regulují svůj výkon podle okamžité frekvence,“ dodal Šula k opatřením, která byla provedena v České republice.

Společnost ČEZ dnes sdělila, že operátoři obou českých jaderných elektráren v pátek dohromady uskutečnili přes 30 úkonů k tomu, aby pomohli situaci v síti řešit. K zajištění stability soustavy přispěly ale i například české uhelné elektrárny.

„Bezprostředně po razantním poklesu frekvence roztočené elektrárenské stroje nečekaly na pokyn a automaticky se přepnuly z výkonových režimů do režimu regulace otáček a ostrovního provozu. Elektrárny laicky řečeno automaticky přidaly plyn, aby vyrovnaly frekvenci. V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávaly na všech výrobních blocích asi deset megawattů. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady,“ uvedl dnes směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy.

Se silným tvrzením přišel dolnorakouský energetický dodavatel EVN, podle něj se blackoutu, neboli rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny, podařilo v pátek zabránit jen těsně. I Rakousko přispělo ke stabilizaci sítě využitím elektrárny v obci Theiss nedaleko Kremže. Rakouský provozovatel přenosové soustavy, APG, nicméně uvedl, že příčina poklesu frekvence leží mimo Rakousko.

O tom, co takový blackout může způsobit se v roce 2018 přesvědčili obyvatelé německého Lübecku. Porucha v rozvodně tenkrát výrazně narušila život celého města se 220 000 obyvateli. Výpadek dodávek elektřiny způsobil chaos v dopravě, uzavřené obchody a restaurace, nefunkční mobilní sítě a mnozí obyvatelé byly posláni domů z práce.

Frekvence při rovnováze výroby a spotřeby elektřiny v soustavě dosahuje 50 Hz. Odchylka od této nominální hodnoty signalizuje, v případě poklesu frekvence, nedostatek, či při jejím nárůstu, přebytek výkonu v soustavě. Velikost odchylky frekvence závisí na velikosti výkonové nerovnováhy a na aktuálním zatížení soustavy.

  • Udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou, tedy zajištění chybějícího výkonu při převaze spotřeby nad výrobou nebo snížení výroby či zajištění spotřeby, jedná‑li se o jev opačný, je v případě běžných událostí zajištěno službami výkonové rovnováhy (SVR, dříve nazývaných podpůrné služby), skrz které mají provozovatelé přenosových soustav k dispozici předem definovaný pohotovostní regulační výkon.
  • V případě mimořádných událostí (při kombinaci více poruch) je dle deterministického přístupu ENTSO-E akceptováno k zajištění provozní bezpečnosti využití opatření k přerušení dodávek elektřiny, tedy odpojování spotřebitelů.
  • Příčina události bude prozkoumána na evropské úrovni

    Dle ENTSO-E aktuálně probíhá vyšetřování příčiny události, výsledky šetření mají být včasně zveřejněny. Spouštěčem byla zjevně blíže nespecifikovaná událost v Rumunsku, kde v některých oblastech došlo k přerušení dodávek elektřiny až na 1,5 hodiny.

    Podle rakouské společnosti pro prevenci krizí (GfKV) šlo o nejzávaznější událost v evropské energetické soustavě za více než 14 let. Právě před 14 lety, v listopadu roku 2006 došlo k blackoutu, který zasáhl 15 milionů obyvatel v Německu, Francii, Itálii, Belgii, Španělsku a Portugalsku. K obnovení standardního provozu došlo až po dvou hodinách. Příčinou byla lidská chyba při odpojení linky k umožnění průjezdu lodi ze severoněmecké loděnice Meyer Werft do Severního moře.

    Páteční incident vyvolal reakce také v Německu. Mluvčí pro energetickou politiku parlamentní strany FDP, Martin Neuman, zdůraznil, že incident ukazuje, že bezpečnost dodávek elektřiny v Evropě stojí na vratkých nohou. Podle něj jsou k zajištění stability systému v Evropě zapotřebí holistické koncepty.

    Problémem je dle ředitele vídeňské energetické společnosti Wien Energie rozvoj obnovitelných zdrojů energie, s nímž souvisí kolísání výroby elektřiny v závislosti na intenzitě slunečního záření a na rychlosti větru.

    „Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ řekl Strebl.

    Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

    Komentáře

    (76)

    Jaroslav

    11. leden 2021, 17:32

    V článku se píše: Mluvčí pro energetickou politiku parlamentní strany FDP, Martin Neuman, zdůraznil, že incident ukazuje, že bezpečnost dodávek elektřiny v Evropě stojí na vratkých nohou. Podle něj jsou k zajištění stability systému v Evropě zapotřebí holistické koncepty.

    Co je holistický přístup-

    (medicína) celostní-ve zdravotnictví se nesoustředit na jeden fyzický zdravotní problém, ale hledat příčiny i v nemocné duši.

    ijn

    11. leden 2021, 17:55

    Holistický přístup při nedostatku elektřiny == vymezení těch odběratelů, kteří mohou být odpojeni,..... naposledním místě MHD a zdravotnictví,.....namísto podpory a výstavby PVE a dalších spolehlových zdrojů EE, přenáší odpovědnost na holistické koncepty, ...tak jednají politici, vyhrotit krizi v EE a poté přinášet koncepty, jak hloupé a lidsky odporné jednání, napřed krizia potom honem řešení do médií,...!!! NEMEHLA nám vládnou!!!!!!!!! Jak dlouho ještě????????

    Jan Veselý

    11. leden 2021, 17:58

    Incident ukazuje na závažné chyby v designu přenosových sítí. Prostě chybí mechanismy, kdy by se místo problému "odstřihlo" a po vyřešení poruchy znovu připojilo.

    Emil

    11. leden 2021, 18:09

    A to místo problému je podle vás které konkrétně? Pokud myslíte severozápad Rumunska, tak ten se odstřihl docela ukázkově.

    Jaroslav

    11. leden 2021, 18:17

    Ten problém je v tom, že například Rakousko, které se odklonilo od JE, bylo pravděpodobně v pátek závislé na dovozu i z Rumunska. A když v Rumunsku něco vypadlo, tak to ohrozilo i to Rakousko a další státy.

    pr

    11. leden 2021, 22:16

    Asi bude nutno počkat na konečnou zprávu jak je v článku naznačeno, ale máte-li již nyní nějaké zdroje podporující Vaši teorii že i Rakousko bylo problémové, sem s nimi. Dík.

    Stejně by mne zajímalo jaké síly v tu dobu působily na turbínu (hřídel) v Tunelínu. Odchylku 1/4 Hz sice uvedli, ale důležitá je i doba po kterou k tomu výkyvu docházelo a jak dlouho trvalo opětovné vyrovnání frekvence.

    A další - hodiny řízené sítí - jak dlouho jim bude trvat než dorovnají počet sinusových kmitů aby ty hodiny nebyly zpožděny .....

    Martin Hajek

    11. leden 2021, 18:29

    Zase jste snídal vtipnou kaši? Co asi jiného se stalo?

    Petr

    11. leden 2021, 19:24

    Dost těžko se můžete odstřihnout, když jste vzal za vlastní filozofii - Elektřina je snadno obchodovatelná věc a jednoduše ji dovezeme od těch, co ji vyrábí nejlevněji (a nejnespolehlivěji).

    pr

    11. leden 2021, 22:20

    A proč by nemohl? Zakazuje mu to snad nějaký zákon ať již právní či fyzikální?

    Josef

    11. leden 2021, 20:56

    To jsou kecy pane Veselý, problém je v tom že se mění struktura, spolehlivost a umístnění zdrojů. Ty sítě byly navrhnuty dobře jenže pro tehdejší zdroje a jejich rozmístění byly jiné o spolehlivosti nemluvím a žádné mechanismy nechybím když dojde k přetížení odběratelé se postupně odpojí automaticky v tom není problém. Robustnost soustavy se samozřejmě zhoršuje a pokud se nebudou stavět nové stabilní zdroje a linky bude k těmto situacím docházet pravidelně. Při OZE variantě cena záložních zdrojů akumulace a linek způsobí růst nákladů na investice do zdrojů a sítě proti jaderné variantě o 100% o to také stoupne cena el. energie pro domácnosti. Samozřejmě musíte krajinu také mnohem více zadrátovat....

    pr

    11. leden 2021, 22:26

    Nebo-li problém není v "tom", ale v distribučních a přenosových sítích a je třeba povyhazovat ze seslí vosoby odpovědné za rozvoj sítí v organizacích které se o rozvoj mají starat?

    To asi nee, že?

    Josef

    12. leden 2021, 00:33

    Problém je asi v tom ,že rozvoj sítě a záložních zdrojů pokulhává za "rozvojem" OZE. Samozřejmě ten důvod je jasný rozvoj a budování záloh nebo akumulace je velmi drahý a vedení, která se postaví budou logicky průměrně málo vytížená tím se celá distribuce prodraží... a tím opět stoupne cena el. energie... až na úroveň, kdy část populace padne do energetické chudoby.

    pr

    11. leden 2021, 22:32

    O těch záložních zdrojích a akumulaci - dáte nám link na zdroj, který dokládá růst nákladů o 100% oproti nákladům na jaderné zdroje?

    Josef

    12. leden 2021, 00:27

    Na MPO v sekci energetika najdete v koncepcích různé varianty rozvoje , jsou tam celkové náklady, kde tzv. decentrální varianta je přesně 2x dražší než centrální / jaderná/. Link nemám, ale je to oficiální studie.... zaplacená státem.

    Link jsem jednou zde dával do diskuse P. Vaněčkovi už ho nemám.

    Carlos

    12. leden 2021, 19:17

    Pokud to neaktualizují co dva roky, tak to nemusí vůbec vycházet dnes tak jak je to tam. Zvlášť jestli to mají na starých datech. On by byl třeba už zase čas tu energetickou koncepci celou zaktualizovat.

    Další věc je že pro nejednoho odběratele není zajímavé za kolik bude elektřina někde na burze, ale za kolik ji dostane u sebe. A tam by to nemuselo být o tolik dražší.

    Omega

    13. leden 2021, 11:32

    S tím souhlasím.

    V tomto konkrétním případě byl problém nedostatek zdrojů v Rakousku.

    Takže odstřihnout Rakousko od zbytku sítě by bezproblémově zabránilo šíření.

    Lukas

    11. leden 2021, 18:44

    V jednej z Rakuskych televizii ale aj v novinach sa pisalo, ze Rakusku a okolitemu regionu pomohli hlavne JE v CZ a na SLovensku... takze najprv by nas za JE ukamenovali, ale teraz sme im boli dobry? Hlavne ze zasoba vody je potencionalne vysoka v tuto dobu, mohli rychlo zareagovat napriklad zvysenim vykonu s VE ale nehli ani prstom.

    Dalsia vec je, že zijem v regione v horach kde teraz teploty idu ako dnes rano napriklad k -23, aktualne -15,7 a cely dom sa vykuruje elektricky (nastastie ja to neplatim), neviem si predstavit co by som robil keby nastane blackout :D

    Martin Hajek

    11. leden 2021, 19:52

    Zásoba vody v Rakousku? Kde? Navíc při takto masivním zhoupnutí frekvence jsou vodní elektrárny už pomalé. Pokud se soustrojí už netočí a nejde na něj jen pustit víc vody, tak nemůže stihnout zareagovat. Ovšem z jaderek se také těžko podařilo vyždímat více výkonu, takže nás ve skutečnosti zachraňovaly uhelné a plynové elektrárny. Tedy ty fosilní hnusy, co se jich chceme co nejdříve zbavit.

    Roman

    11. leden 2021, 20:55

    Uhelky asi těžko.

    Bizon

    11. leden 2021, 22:58

    Tak to záleží na průběhu, většina selhání je spíš kaskádová než okamžitá, ale v tomto případě zatím nevíme. V síti spolupracují všechny typy záloh, roztočené přifázované zálohy jsou nezbytné, ale PVE jsou právě hodně dobré jako 5-minutové zálohy, většina záložního výkonu je ještě pomalejší.

    S těmi fosily ale máte bohužel naprostou pravdu, to je prostě tvrdá realita, nejlepší regulační/záložní zdroj je plyn. Rychlý nájezd i manévrování, nízké investiční náklady, staví se to rychle. Bojím se že už teď se na něm stáváme docela závislí, a nevidím moc šanci že se to příštích 50 let změní.

    ludvik

    12. leden 2021, 01:47

    Nejrychlejší je UPS ... jen si neumím představit ty velikosti a náklady pro tyto výkony.

    Bizon

    12. leden 2021, 02:37

    Už to existuje, koukám že nedávno dokončili největší Li-ion UPSku na světě, 250MW/250MWh (tj. 1 hodina plného plynu). Taky mi to příjde pořád trochu crazy:D

    Náklady jsou právě ta největší otázka. Do určitého podílu je to určitě super část skladovacího mixu právě tím jak je to rychlé, všechny následující zálohy pak mají víc času a elektrárny nemusí tolik mrcasit výkonem. Ukládání velkých objemů je ale zatím ekonomicky nejasné, nejsou dlouhodobé zkušenosti. Může to zlevnit, přijít lepší techy, vzniknout nějaký skladovací mix, ale v současných podmínkách a cenách podpůrných služeb je ekonomičtější mít záložní elektrárny, v Německu jim i platí ztrátu když neprodukují aby zůstaly v provozu. Část je pak chladná, část horká, a část je on-line přifázovaná k síti, jen na volnoběh (spinning reserve), podle toho poskytují různě rychlou zálohu i mají různé náklady.

    Petr

    12. leden 2021, 11:45

    Už odepsané uhelky, kde se nehledí na postupné poškozování jsou ve skudečnosti dnes často více flexibilní než moderní plynovky, kde si je musí šetřit, aby jim vydrželi až do roku 2050.

    petr

    11. leden 2021, 19:22

    Dobrý večer,

    jen si dovolím vzpomenout, když jsem jako dítko ZŠ v roce 1978-1979 zažil téměř blackout v ČSSR. Tehdy však byla extrémní zima známý příběh ze Silvestra na Nový rok z + 14 C na - 25 C během asi 3 hodin. Tenkrát zamrzly pasy v elektrárnách dopravující uhlí, vagony s uhlím a též došlo k nedodávce do sítě RVHP - Mír z Rumunska. Tedy opět stejný slabý článek energetického řetězu. Když k tomu dnes přidáme dnes zrušené JE v SRN a dále bezvětří a tmu nad SRN pak je to vlastně zázrak, že k tomu nedošlo...

    Poučením pro nás asi by mělo být přestat žvanit kraviny a okamžitě zahájit výstavbu 2 - 3 000 MW výkonu v JE a současně modernizovat stávající JEDU.

    Martin P

    11. leden 2021, 20:40

    Okamžitě to asi nepůjde, ale až do roku 2027 bych se zahájením stavby nečekal. Ty Dukovany mají potenciál provozu dvou nových víc než 1100MWattových bloků a paralelně s nimi i dvou starých bloků. Dává to šanci zvednout výrobu jaderné elektřiny k 40% .

    ijn

    11. leden 2021, 21:55

    EDU56 tak tak vyjdou s chladící vodou a odlesněním vysočiny kůrovcem bude vody sotva na EDU12345, musí dostavět ETE34=ETE12 a "stavět zítra" + nový Kopeček u Nechranic + TETOV!!! TAK BY JEDNALI ODPOVĚDNÍ POLITICI A ENERGETICI,.....to nelze čekat od vlády ČR! ta bude šmelit se zakázkou EDU5 do r.2029, než začne stavba!!!

    PetrV

    12. leden 2021, 04:10

    Tušíte vůbec jak se pracuje s vodou v jaderných elektrárnách? Voda se recykluje a chladí. V zimě je spotřeba vody u jaderek menší nežli v létě - nízká teplota vody, rychlejší chlazení v chladících věžích. V létě jsou jaderky odstavovány pro údržbu.

    Navíc vedle Dukovan jsou Dalešice. Jako zdroj vody a hlavně jako 1. zdroj, který najede po blackoutu. Po něm nahodí Bloky v Dukovanech a pak teprve Temelín.

    Temelínu chybí v blízkosti přečerpávací elektrárna.

    Míl s Benešem to vědí a mají studii předělání VE Orlík a Slapy na přečerpávačky. Malé náklady, velký výkon +-5 minut regulace.

    Návratnost 15 let. S Temelínem a Prahou propojit podvodním vedením v korytech přehrad a Vltavy.

    Vinkler

    12. leden 2021, 08:07

    Ono s tou vodou a kůrovcem je to diskutabilní.

    Smrk je žrout vody, odpaří a nevrátí. Lepší jsou listnaté stromy. Odtok z vysočiny by mohl i vzrůst.

    Carlos

    12. leden 2021, 18:45

    ČEZ má jenom studii na 150MW na Orlíku, o slapech jsem tu uvažoval kdysi já.

    Jaroslav Studnička

    12. leden 2021, 19:03

    Pane Carlosi, z diskuzí jsem pochopil, že vám jsou vodní elektrárny hodně blízké asi i profesně.

    Tak jako např. p. Wagner dělá každoroční sumář jaderné energetiky, nestálo by za to zpracovat nějaký souhrnný přehled reality / plánů v oblasti vodních elektráren? Případně nemáte odkaz na již nějaký zpracovaný podklad? Děkuji

    Carlos

    12. leden 2021, 21:48

    Pane Studničko, blízké ano, profesně bohužel ne, tam je zaměření někde v trochu abstraktnějším oboru.

    Mohl bych něco zkusit dát dohromady, pokud najdu čas, ale já se spíš dívám na možnosti které jsou, které by byly, dělat roční sčoty mne tak moc nebaví. Mne baví hledat cesty, řešit problémy a trošku tím provokovat místní konsenzus. Ale je pravda že bych mohl opět asi po půl roce něco vydat (pan Veselý ví :) ), ale než něco takového napíšu, tak potřebuji alespoň nějakou elementární finanční rozvahu a na to co mám na backlogu tak vstupy chyběly.

    Stejně jako mi chybí testovací sada na sjetí takového menšího scriptu co bych chtěl dát někdy veřejně jako repozitář, ale vím teď že to funguje na malé sadě dat, velká je příliš velká na preprocesing, který se musí dělat ručně (konfigurace simulace) a nevím jak na to právně. Jedna věc je risk z napsaného článku, ten je malý, předání SW volně k užívání je něco jiného. Navíc zase je něco jiného dát to veřejně s dokumentací a něco jiného mít to u sebe a mít k tomu jen pár poznámek. Není to tedy hotové dostatečně.

    Tomáš Krátký

    12. leden 2021, 21:49

    Za ten souhrnný přehled (P)VE bych se taky rád přimluvil.

    Jaroslav Studnička

    13. leden 2021, 12:39

    Pane Carlosi, je to samozřejmě pouze a jen na vás. I s ohledem na to, že např. zde na oenergetice je vodní energetika spíše okrajovou záležitostí a moc článků prezentováno nebývá, tak by to byly jistě zajímavé informace.

    Bizon

    13. leden 2021, 18:38

    Taky se přimlouvám pane Carlos. Sice se často neshodneme, ale diskuze s váma bývá často poučná.

    pr

    11. leden 2021, 22:44

    Otevírám si pivo a koukám na přenos z areálu EDU. Ještě Vás tam nevidím a ani krompáč pro Vás. A to už uběhly 3 hodiny. Nějak sám nefungujete dle vlastních rad sobě.

    Na rozdíl od nás, kteří to i s tou akumulací máme doma.

    V tom je totiž rozdíl. Vy fantazírujete a makáte cizími pažemi za cizí peníze, kdežto my děláme a za své.

    Pavel

    12. leden 2021, 18:18

    Ty děláš kulové, leda se hrabeš v cizích kapsách.

    T

    11. leden 2021, 19:29

    Ze to vyplavalo na povrch az dnes?Nevidim to dal ruzove a nebude lip,i kdyz to jedna strana slibuje...Na vojne jsme meli na strazi krasne hunate ovci kozichy,tak se rychle po nejakem ohlednete,ovecky tam snad mate!A hlavne se snazim byt co nejmene zavysly na pripojce EE.A to jeste nerozjeli poradne E auta...Kdyz nekdo spoleha na EE potom se nemuze divit...

    energetik

    11. leden 2021, 19:53

    Dle legislativy: "Přechod do ostrovního

    provozu je detekován jednoznačně dosažení odchylky frekvence ±200 mHz bez záměrného zpoždění."

    Takže dle legislativy byla Evropa při poklesu o 250mHz v ostrovním provozu. Nebo také výrobny které to umí, mohli přejít do ostrovního provozu.

    Nové výrobní moduly C a D (od 30MW výše) musí být schopny provozu v ostrovní režimu.

    Při poklesu frekvence o 250mHz je evidentní že ta regulační prodleva od zaznamenaní odchylky přes přiložení do kotle nebo vytažení regulačních tyčí k navýšení množství páry je moc dlouhá.

    Pokud chtějí udržovat odchylku frekvence do -+ 250mHz tak to při náhlém výpadku velkého zdroje nebo více zdrojů nemají šanci tepelné elektrárny s rotačními zdroji na menší odchylku stabilizovat.

    Kdyby už bylo dovoleno spravedlivě dodávat systémové služby i akumulačním systémům a všem kteří je chce jí poskytovat, tak by k takovému poklesu frekvence nedošlo.

    Mimochodem všechny nové OZE a akumulace mají povinnost zůstat v síti a poskytovat ji podporu i při kolísání frekvence až +-2Hz (RoCoF). Bohužel ale nemohou poskytovat podpůrné služby sítě při menší frekvenci než 50,2 Hz, protože tato oblast je vyhrazená pro smluvní dodavatele systémových služeb.

    Takže když je pohodička a frekvence kolísá jen kolem 50Hz +-0,2Hz tak si těch 5 miliard Kč ročně rozděluje (slízne smetánku) pár vyvolených, ale když je větší problém a frekvence kolísá více, tak se na stabilizaci sítě musí podílet i ostatní, ale musí to už dělat zadarmo. Takže pohodička je bohatě placena a napravování průseru už musí být zadarmo.

    Je tedy evidentní že je nutné přehodnotit hodnoty a nastavit spravedlivé tarify a odměny za systémové služby a bez současné diskriminace některých technologií.

    Emil

    11. leden 2021, 20:15

    Některé střídače se však v pátek rozhodly tuto povinnost nerespektovat a hromadně se odpojovaly.

    ijn

    11. leden 2021, 22:10

    240 nouzových zásahů v Rakousku, okolo 800 v SRN, atd. do dodávek EE vstupují zelené koncepce bez jakékoliv odpovědnosti, chtějme BO a vypráskat z ENERGETIKY EU "ŠÍLENÉ (zelené) KONCEPCE", a pokud se odborníci bojí zvednout hlas a odborné postoje obhájit, tak ať už BO je !!!

    pr

    11. leden 2021, 22:57

    píše NOVÉ OZE! Jak si to soudruzi přáli mít, tak to mají. Dotazování zaměřené na ochotu ve starých OZE k investicím teprve proběhne. Jak dopadne po podrazech ala dispečerské řízení, šrotbusiness, ... atd. Vám asi je jasné i bez nápovědy. Kalousek je jednička!

    Martin Hajek

    11. leden 2021, 22:45

    Na to že o tématu nic nevíte jste předvedl celkem slušný slovní průjem. Normální odchylka frekvence je pouze od 150 mHz. 200 mHz už je havarijní stav, kdy je aktivován signál „snížený nebo zvýšený

    kmitočet“ a bloky se automaticky přepínají do otáčkové proporcionální regulace a odpínají se od centrálního regulátoru. Při poklesu frekvence v pásmu 49 – 47.5 Hz automaticky odpínají odběratelé s vlastní výrobou elektřiny do ostrovního provozu na jejich požadavek (mezní frekvence je stanovena dohodou s ČEPS nebo DS), přičemž vydělené ostrovy nesmí obsahovat vývody pro frekvenční odlehčování a

    musí být v okamžiku odpínání deficitní.

    energetik

    12. leden 2021, 06:39

    Já pouze citoval aktuální platnou legislativu co je aktuálně požadováno v PPDS příloha 4. z roku 2020 na straně 43 a 44. Pokud se vám to nelíbí kontaktujete komisi PPDS a navrhněte něco jiného a lepšího.

    Ivan Novák

    11. leden 2021, 22:00

    Vyčkám rozboru ENTSO-E. Stalo se to blízko předělu obchodních hodin, to už taky párkrát vedlo ke zmatkům. OZE v soustavě byly, ale nijak extrémně. Zatížení taky obyčejné. Podle místního energostatu Rumunům vypadla VE, ale opět, nic mamutího. Kdyby vypadla linka, noviny by to zmínily. Divné. Podezírám, že do řídícího SW byl někde přibastlen zlepšovák s vedlejšími účinky.

    Emil

    11. leden 2021, 22:10

    Podle Transelectrica to mohlo být i v důsledku výpadku linky, tahle zpráva byla hned mezi prvními ještě v pátek:

    "V pátek odpoledne došlo v důsledku výpadku energetické přenosové sítě k výpadku elektřiny v několika oblastech na severozápadě Rumunska, oznámili zástupci společnosti Transelectrica. Několik lokalit v Transylvánii zůstalo zcela nebo částečně bez elektřiny téměř hodinu a půl, zatímco v jiných oblastech došlo pouze k výkyvům napětí. Mezi zástupci Transelectrica oznámila, že ve skutečnosti bude příčiny výpadku napájení v Rumunsku bude analyzovat na evropské úrovni, protože tam byly problémy v jiných zemích."

    www. rfi. ro/social-129284-pana-de-curent-aproape-toata-transilvania-transelectrica-au-fost-probleme-si-alte-tari

    David Hanslian

    11. leden 2021, 22:56

    Tušíte někdo, jaký vztah měly k té události obnovitelné zdroje?

    Martin Hajek

    12. leden 2021, 12:52

    Bezprostřední příčinu byla zřejmě porucha vedení nebo rozvodny. OZE stále více komplikují reakci na podobné situace. Je to tím, že zpravidla nemají synchronní generátory, které fungují jako sklad energie. Když je odběr energie větší než výroba, synchronní generátory se brzdí a dodávají na úkor svojí kinetické energie, to OZE se střídačem neumí. Další věc je, že parní elektrárny s roztočenou turbínou umí velmi rychle o pár procent přidat, když je potřeba, OZE to neumí. Zvládnout podobný stav s vysokým podílem OZE je tedy stále těžší a těžší. Abychom kompenzovali ztrátu parních elektráren a točitých strojů, potřebovali bychom obří baterky, které ale po valnou část doby budou jen nabité sedět a čekat, až přijde podobný průšvih. To je obrovský náklad, který jde za rozvojem OZE, ale zatím si to nikdo nechce úplně přiznat. A bezpečnost soustav postupně klesá. Až přijde blackout, tak se politici probudí a začne se to řešit. A každý větrník a fotovoltaika si bude muset pořídit baterku odpovídající velikosti. A pak se ukáže, kolik tahle levná energie opravdu stojí.

    David Hanslian

    12. leden 2021, 13:28

    Děkuji za vysvětlení. OZE tedy nebyly příčinou, ale nepřispívaly k řešení nastálé situace. Jestli to ale dobře chápu, tak v tomto ohledu jde především o FVE, protože větrníky i biomasové zdroje mohou (nebo aspoň by mohly) tuto regulaci poskytovat také. Nebo je v tom nějaký fundamentální problém? Pokud jde o baterky, tak pro tento typ regulace asi není nutná nějaká horentní kapacita, ne? Předpokládám, že jde o baterie, kterých se týká toto: https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/ceps-vyslysela-volani-trhu-zavadi-baterie-moznost-samostatneho-poskytovani-podpurnych-sluzeb

    Ivan Novák

    12. leden 2021, 17:18

    Bez záruky, že si pamatuji, co mi zde nedávno vysvětlovali kolegové, ale snad to příliš nezkreslím: vrtule sice rotuje a jistou setrvačnost má, ale u moderních VTE se přeměn energie postupně děje několik, elektřinu do sítě nakonec vyrábí pomocí střídače, tedy obdobně jako FVE.

    Dodaná energie se samozřejmě pro krytí potřeby jinde hodí, ale rychlé kolísání síťové frekvence, když k němu dojde, střídač moc nesnáší, resp. při práci mimo relativně úzké pásmo roste pravděpodobnost jeho poruchy. Proto se některé "střídačové" výrobny v takové situaci raději odpojí (ale i jiné - před cca 15 lety se italská síť sesypala, když se tam při zákmitu frekvence houfně odpojila velká skupina starých malých točivých generátorů) a jejich provozovatelé riskují popotahování, že měli ochrany nastaveny v rozporu s kodexem soustavy a podmínkami připojení. Podobně se ovšem bude chovat i elektrochemická akumulace.

    Bizon

    12. leden 2021, 19:19

    NĚKTERÉ VtE dokáží poskytovat regulaci i kompenzaci účiníku, zejména ty s DFIG alternátory. Bohužel velké off-shore parky jsou k síti často připojeny přes HVDC link, takže tuto schopnost poněkud ztrácí. Energie uložená v rotoru je ale samozřejmě plus pro krátkodobé podržení sítě, pokud jsou střídače dostatečně nadimenzovány.

    Se střídači je to složitější, pokud se frekvence mění plynule a bez harmonických distorzí tak by neměl být problém zůstat synchronizovaný, ale v praxi větši pokles frekvence znamená že už je průser takže podmínky nejsou optimální. Když se nemají pořádně čeho chytit tak divergují a odpojí se. Ty první FVE se všechny střídače nastavovaly na stejný cut-off, takže se odpojily všechny najednou, to byla třeba začátečnická chyba.

    Teď navíc začínají frčet synchronvertory, střídače se syntetickou setrvačností, v síti se chovají jako synchronní generátory, čímž nahrazují ztrátu točivých strojů o které páše pan Hájek. Takové zdroje jsou jednodušší na řízení, ale aby fungovaly správně tak nemůžou jet na 100%, musí mít odkud sosnout výkon na tu syntetickou setrvačnost. Takže připadá v úvahu i plně polovodičová stabilizace sítě, na nejjemnější frekvenční regulaci a účiník/jalovinu už existují superkapacitory připojené právě přes synchronvertory se syntetickou setrvačností, a to by drželo frekvenci a dělalo buffer pro následující regulaci baterkama. I některé baterky jsou rozdělené, rychlejší primární regulace Li-ion, pomalejší dlouhodobější sekundární regulace termální baterky sodík-síra. Zatím ale drží stabilitu ta setrvačnost rotující hmoty, v UK teď blízko FVE staví synchronní kompenzátory nebo nechávají točit alternátory elektráren bez připojené turbíny, aby se ty klasické střídače měly čeho chytit a nerozjely se.

    Martin Hajek

    12. leden 2021, 20:25

    Biomasové zdroje určitě ano, ale musel by je někdo provozovat pod maximálním výkonem, aby mohly přidat. S ohledem na podporu se zpravidla provozují na maximum. Co se týče větrníků, ty rozhodně v synchronu se sítí nejedou. Dalo by se to řešit sofistikovaným střídačem, ale muselo by být kde brát energii. Tedy opět, větrník by nesměl jet v daném okamžiku na plný výkon, například natočením lopatek by musel trvale jet pod svým aktuálním maximem, aby mohl výkon okamžitě na povel zvýšit. Ten odkaz jsou baterie pro poskytování podpůrných služeb. To je za situace, kdy tu pořád máme ty roztočené synchronní generátory, které zajišťují základní tvrdost sítě a drží frekvenci. Kdyby tohle měly zajišťovat baterie (až se těch fosilních hrůz konečně zbavíme), tak je to objemově někde úplně jinde. Pro zajímavost si spočítejte, kolik energie je uloženo v roztočeném generátoru jednoho bloku Temelína a pak se zamyslete, jak velká baterie by to nahradila.

    Martin Hajek

    12. leden 2021, 20:31

    P.S. Jen hmotnost VT a NT dílů turbíny je dohromady 1700 tun, k tomu ještě generátor a točí se to 3000 otáček za minutu.

    Bizon

    12. leden 2021, 21:20

    Já s vámi souhlasím, píšeme povětšinou to samé nebo se doplňujeme, ale pro výpočet energie rotace by to chtělo aspoň odhad rozložení té hmotnosti nebo ideálně její moment setrvačnosti:D

    Tak jako tak však rotující mašiny jsou robustnější, zvládají obrovské krátkodobé přetížení, na pár sekund absorbují i hodně velký výpadek nebo přepětí. Ty syntetické setrvačnosti ze sofistifikovaných střídačů existuje jen pár let, zmiňuju je hlavně jako možnost do budoucna. Ty jako všechny měniče přes nominální hodnoty skoro nemůžou, musí být předimenzované, a ještě mít k dispozici tu energii navíc.

    Ivan Novák

    12. leden 2021, 23:25

    Nápad amatéra: tu syntetickou setrvačnost by střídač VTE mohl postavit na znalosti aktuální setrvačné energie své vrtule. Nicmoc, ale uložená tam je. A dále, pokud by šlo zařízení krátkodobě mírně přetížit (u klasik je to obvyklé), bylo by možné pro výpomoc s regulací sítě využívat situace, kdy vítr fouká víc, než stroj vyrábí, omezovač výkonu bývá u cca 12 m/s. Papir a procesor snesou všechno :-).

    Carlos

    13. leden 2021, 18:02

    Pane Nováku, mám protinávrh, pokud nemá být tento nadvýkon poskytován po dlouhou dobu, bylo by možné možná využít menší baterie v řádu stovek kWh. Vemte si že špičkový výkon Tesel je blízko či nad kapacitou baterií, pokud bude možné měnič i při plném výkonu z turbíny přetížit o několik desítek procent v řádu desítek minut, tak by takovéto řešení mohlo být také možné.

    Bizon

    13. leden 2021, 19:04

    Ad Novák: Některé VtE s DFIG to umí. Stator mají napevno na síti, ale rotor je připojený přes měnič, a tím že jsou schopny řídit rotorové pole podle potřeby, tak zvládají jak zabrat tak odlehčit v širokém spektru otáček/rychlostí větru. Měnič navíc nemusí být tak velký, prochází jím jen část proudu.

    Jaká je ale význam v síti nevím. Pan Hájek píše že to umí jen některé střídače, celkově jsou DFIG dnes vytlačovány permanentními magnety kde jde celý výkon přes střídač. Musím mrknout na řešení moderních HVDC terminálů, to jsou největší střídače co vím, něco naštuduju a přístě se podělím ať jsme zase o něco chytřejší.

    Kost

    23. leden 2021, 13:00

    Kolik procent z té kinetické energie lze využít, než dojde k poklesu otáček pod povolenou odchylku frekvence?

    Kost

    23. leden 2021, 14:17

    Kolik % z té kinetické energie se využije při poklesu otáček o 15ot/min, tedy o povolených 250mHz?

    ladislav Štrajt

    17. leden 2021, 19:07

    Pane Hájek!

    Váš příspěvek jistě četlo více laiků nejen já. Nerozumím Vašemu vysvětlení...OZE nemají synchronní generátory, které fungují jako sklad energie...

    Můžete prosím objasnit co je v tomto případě synchronní generátor?

    Děkuji.

    Ladislav Štrajt

    Milan Vaněček

    11. leden 2021, 23:20

    Souhlasím s panem Bizonem, že se ukázalo že nejlepší na rychlou náhle potřebnou regulaci je plyn. Tím se řídili i Rakušané, kteří o tom prví reportovali.

    A už předběžné varování přišlo z jaderné Francie kvůli problémům jejich jaderné flotily.

    Bizon

    11. leden 2021, 23:41

    Já z toho uplně radost nemám, ale ohledně regulace plynem je realita dost zřejmá. Zase lepší než uhlí, a nějaká přechodná doba stejně byla jasná, kdo věřil že fakt dekarbonizujeme podle těch směšných plánů byl naivní, bez fosilních paliv se ještě pár dekád prostě neobejdeme.

    Proč do pekla nemůže Jádro synergizovat s OZE, asi boží trest...

    PetrV

    12. leden 2021, 04:27

    Bizone, ta synergie je. Když potřebuješ odstavit Jaderku v létě, tak slunečníky, větrníky jedou. Listopad - únor jsou nevyhnutelné jaderky. Samo spotřeba v létě je menší nežli v zimě, takže OZE jsou potřeba jen pro parádu v krajině.

    Uhelky a plynové jsou v době inverze na houno. Jen tu inverzi zesilují a úspora co2 nula nula nic.

    Šel jsem v prosinci na Travný v Beskydech. Výhled ze shora byla vidět inverzní peřina, která mizela ve cca 900 mnm.

    Ta inverze je stejná v zeleném pokryteckém rakousku, helmutově, stejně tak ve slezské pánvi.

    1.1. obdoba, z Bumbálky 900 mnm šly vidět západní tatry. Dole to byl šedivý hnus.

    Tolik o mých podzimních zážitcích v rámci Covid epidemie.

    Energetik 007

    12. leden 2021, 07:33

    Za celou situaci mohou tzv. liberalizační balíčky a klimatické balíčky, které nerespektují fyzikální elektrotechnické zákony.

    Tak např. obchodník sjedná dodávku 100MW z Francie do Německa - obchodní tok, fyzikálně ale z FR do DE teče pouze 36MW a zbytek se přelévá celou soustavou ENTSO, do FR teče 27MW z Belgie, 21 ze Švýcarska a 16MW z Itálie. Má to vliv i třeba na Rumunsko přes které proteče taky asi 1MW.

    Závěr: Chyba je v systému, v Californii si už na výpadky zvykli od asi 1996 kdy s liberalizací trhu přišli a situaci kdy se v létě oteplí naběhnou klimatizace ale elektřinu zrovna nikdo nenabízí tak to regulují tak že vypínají jednotlivé bloky, čtvrtě... bohužel i s nemocnicemi policejními stanicemi...

    Zapletal

    12. leden 2021, 13:16

    Zajímavé je, že dezinformátoři hned píšou, že za to můžou obnovitelné zdroje a že to zachraňovaly jaderné elektrárny. Ty ale jedou konstantně na plný výkon a výrobu tak nemůžou navyšovat. Řešením jsou špičkové elektrárny, ať už vodní, nebo plynové. Do budoucna se zřejmě neobejdeme bez ukládání přebytkové energie do vodíku a jejímu následnému využití, když to bude potřebné.

    PetrV

    12. leden 2021, 14:39

    OZE to podělaly jednoznačně, protože nedodávaly ani to lejno, co dodávají. Paroplynky jsou brutální závislost na rusku.

    Vodní ano, kopněte za mne ale do zadele zelené vyděrače, kteří blokují systémově všechny vodní projekty.

    Jaderky jsou záchrana všech zemí, co je mají.

    Rakušani jen parazitují na naší, madarské a slovenské stabilní výrobě.

    OZE- obnovitelné zdroje nicht - parafráze na rakouské blbečky před 20ti lety.

    Měli jsme je soudruhy nechat padnout do blackoutu. Hlavně, že jim jezdí lanovky na horách.

    Karásek

    16. leden 2021, 19:14

    Ten Petr V bude asi z Rosatomu, že tak chválí jaderné a očerňuje OZE. Přitom nemá žádnou myšlenku.

    Bizon

    12. leden 2021, 17:23

    Vodík rozhodně není jasná věc, už kvůli katastrofální účinnosti cca 25%. I baterky dávájí větší smysl, pro dlouhodobé ukládání přichází v úvahu např. flow baterie, ale pořád jsou tu i klasické PVE přečerpávačky.

    Masivní storage celkově je zatím nezodpovězená otázka, zatím jak píšete vedou špičkové plynové elektrárny.

    Vinkler

    14. leden 2021, 08:28

    Každá parní elektrárna ať plynová nebo uhelná nebo jaderná má možnost přetížení. Jde o desítky procent a nejezdí se tam trvale protože max účinnost je obvykle na tak 85 % max výkonu. Rezerva velmi krátká do 1s je v energii rotoru, v akumulaci páry v kotli tak 5 minut a pak se roztápí kotel.

    Najetí uhelky jsou hodiny. I plynová taky tak, paroplynová může být rychlejší ale na úkor životnosti zařízení. Zahřívat něco rychleji než 5°C/minutu, působí únavu.

    PetrV

    12. leden 2021, 14:43

    Jaké je teď přepětí v síti od OZE díky vichřici? Na Blackout bych to viděl cca v 10 večer.

    Energetik 007

    13. leden 2021, 06:28

    Největší pravděpodobnost blackoutu je léto v provozu jen jádro, teplárny a OZE.. a nebo také jako listopad prosinec 2011

    V Německu začne foukat a svítit a místo obvyklých 1000MW přes ČR teklo 3500MW o N-1 se mohlo jen zdát... všechno samozřejmě na náklady českých odběratelů - a v německu tomu říkají energie wende..

    Karásek

    13. leden 2021, 13:53

    Nechci spekulovat, co ten skoroblackout způsobilo, ale už to chce zneužít jaderná mafie, aby mohla prosazovat energii minulosti, tedy jadernou. Na ČR si brousí zuby ruský Rosatom, který nám tady chce stavět svoje reaktory VVER 1200. To by byl tunel tisíciletí.

    Jaroslav

    13. leden 2021, 16:19

    Pane Karásku, a vy jste odborník nebo politik?

    Karásek

    16. leden 2021, 19:09

    Pane Jarosalve, vy jste nestranný diskutující, nebo jste z jaderné lobby?

    Bizon

    16. leden 2021, 22:08

    Chápete že někteří lidi fandí jaderné energii z vlastní vůle? Jaderky i se všema nehodama zabijí zdaleka nejméně lidí na vyrobenou MWh, je to stabilní zdroj, tak co je špatně?

    Přidat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
    Vyžadované informace jsou označeny *
    Pravidla diskuze
    Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
    Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
    Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
    Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
    V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
    OM Solutions s.r.o.
    Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
    Třebíč
    IČ: 02682516
    SOCIÁLNÍ SÍTĚ
    © 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.