Důvody poklesu ceny ropy

Klesající ceny ropy jsou stále jednou z největších světových energetických událostí. Díky poklesu se po světě ceny pohonných hmot vrací k hodnotám, na které jsme byli zvyklí několik let nazpět. Příznivé jsou ceny pro nakupující, ale země jako je Venezuela a Rusko kvůli nim trpí.

Po převážnou čast minulého desetiletí byly ceny ropy kolem $100 dolarů za barell (od roku 2010) zejména kvůli stoupající spotřebě v zemích jako je Čína. Na cenách se v tomto období podepsaly také konflikty v klíčových ropných zemích, mezi které patří například Irák. Z těchto a dalších důvodů nemohla produkce adekvátně vyrovnávat poptávku a ceny ropy se neustále zvedaly.

Od roku 2014 byla nabídka ropy mnohem vyšší než poptávka po ní

V podstatě došlo k velice rychlým změnám, které vyvolaly klesající trend. Vysoké ceny ropy pobídly USA a Kanadu k těžbě na nových ložiscích, kde byla těžba náročnější (např. břidlicová ložiska v Severní Dakotě a další v Albertě). Na druhé straně došlo       v posledních letech ke snížení poptávky po ropě v Evropě, Asii a USA díky slabší ekonomice a novým pravidlům s ohledem na energetickou účinnost zařízení.

Zdroj: vox.com

Ke konci roku 2014 byla světová nabídka ropy na cestě k tomu, aby značně převýšila aktuální poptávku, jak ukazuje graf níže      od IEA. Velké množství ropy bylo skladováno na pozdější doby a po uvolnění zásob v září 2014 začaly ceny ropy prudce padat.

 Zdroj:IEA

S postupným poklesem cen mnozí očekávali zda OPEC, největší kartel těžící ropu, sníží objem dobývané ropy, aby tak vrátil cenu na původní hladinu (hodně členských států OPEC potřebuje vyšší ceny ropy k tomu, aby vybalancovali svůj rozpočet např. Saudská Arábie a Irán). I přes veškerá očekávání na svém setkání žádné kroky ke zvýšení ceny nepodnikly. Saudská Arábie se odmítla vzdát svého podílu na trhu a odmítla snížit produkci ropy v naději, že nízké ceny přibrzdí „břidlicový boom“ v USA.       Pro trh se jednalo o velice překvapivý krok, proto začaly ceny padat ještě strmněji.

Prudký pád cen ropy nyní převrací celou globáĺní ekonomiku a má dopad prakticky na všechny světové státy. Nízké ceny jsou skvělou zprávou pro velké spotřebitele ropy, jako jsou USA a Japonsko, kde ceny ropy dosáhly nejnižších hodnot za posledních několik let. Opačný efekt je zřetelný u států, které jsou naopak závislé na těžbě a exportu ropy. Největší problémy jsou u tradičních exportérů, jakými jsou Venezuela a Rusko, které balancuje na hraně ekonomické stability. I ostatní, lépe připravené státy, ale budou pod značným tlakem, pokud ceny ropy zůstanou nadále nízké.

V dalším textu budou důvody podrobněji rozebrány.

Proč ceny v roce 2014 poklesly

K úplnému pochopení důvodů je nutné se vrátit do období po roce 2005. Od té doby došlo k výraznému nárůstu cen ropy kvůli zvyšující se spotřebě – především v Číně – a v této době jednoduše těžba nemohla dosahovat takových objemů a držet adekvátní krok s poptávkou po ropě. To vedlo k vysokým – špičkovým cenám ropy, které se mezi lety 2011 a 2014 pohybovaly nad $100 za barel.

V této době se začaly obracet energetické firmy k těžbě ropy z ložisek, které nebyly tak snadno dostupné, protože v těchto cenách se jednalo o výnosnou činnost. Společnosti v USA začaly používat techniky hydraulického štěpení a „horizontal drilling“ k vytěžení břidlicových ložisek v Severní Dakotě a Texasu. V Kanadě naopak docházelo k využívání plynů k extrakci ropy z ropných písků.

To vedlo až k boomu v nekonvenční těžbě ropy. Jen USA přidaly ke světové produkci další 4 milióny barelů ropy denně  od roku 2008. (O významnosti zvýšení produkce USA vypovídá i to, že denně je na světě vytěženo kolem 75 miliónů barelů ropy).

 

Zdroj: EIA.gov

Až donedávné doby měl vzrůst produkce v USA velice nízký vliv na celkovou cenu. To bylo způsobeno především tím, že ve stejnou dobu probíhaly politické konflikty v klíčových státech pro těžbu ropy. Proběhla občanská vláka v Libyi a Irák se vypořádával se vzrůstajícími hrozbami ze strany Islámského státu. USA společně s Evropskou Unií uvalily sankce na Irán a omezili tak jeho export.V souhrnu tyto konflikty denně snižovaly produkci ropy o 3 milióny barelů.

V polovině roku 2014 tyto konflikty ubraly na intenzitě a pro ropný průmysl přestaly být klíčové. Přesto produkce USA a Kanady nadále stoupala a spolu s ní i světová nabídka na trzích.

Mnohem výrazněji se začala snižovat poptávka po ropě a jejich produktech v oblasti Asie a Evropy, zejména díky snížení poptávky v Číně a Německu. Obdobně se snížení spotřeby projevilo v USA, které se dříve řadily k největším spotřebitelům benzínu a nafty, hlavně díky snižování spotřeby v dopravních prostředcích.

Kombinace nižší než očekávané poptávky a neustále rostoucí produkce způsobily, že ceny ropy začaly klesat ze svého vrcholu, který v červnu dosahoval $115 za barel ropy. V polovině listopadu se cena dostala až na $80 a to byl teprve začátek opravdového poklesu.

Rozhodnutí OPEC nesnižovat produkci

Na celou situaci má značný vliv kartel OPEC, který sdružuje státy produkující kolem 40% celkového množství ropy. V minulosti se tento kartel pokusil několikrát ovlivnit cenu ropy pomocí zvýšení nebo snížení těžby ropy.

Na Vídeňské schůzi členů OPEC dne 27. listopadu proběhla debata o tom, jak adekvátně reagovat na výrazný propad v cenách ropy na světových trzích. Některé ze států, Venezuela a Irán, požadovaly po OPECu snížení produkce jako reakci na propad cen a opravný mechanismus k navrácení cen na původní hladinu. Tyto země požadovaly dosažení vyšších cen především kvůli tlaku vlády na navrácení poskytnutých peněz na těžbu.

Na druhé straně této debaty byla Saudská Arábie, druhý největší producent ropy, který navrhoval zachování stávající produkce. Bylo zřejmé, že Saudská Arábie souhlasí s tím, aby se ceny i dále snižovaly.

Otázkou zůstává, proč Arábie prosazovala tento názor. Arabové se pravděpodobně chtěli vyvarovat opakování situace, která nastala v 80 letech dvacátého století. Stejně jako nyní i tehdy došlo k poklesu cen ropy a byla snížena její produkce, aby se ceny vrátily na původní hodnoty. Výsledek se ale nedostavil a pokles nadále pokračoval. Saudové tak pouze ztratili svůj podíl na trhu. To však nebylo vše, v globálním měřítku se jednalo o signál, že Saudové v krátkém období dokáží vycházet i s nižšími cenami.

„Saudská Arábie nepodpořila zásah proti nízkým cenám ropy“

Závěrem bylo, že se OPEC neshodl na žádné reakci na nízké ceny a zanechal produkci na stávájících hodnotách. Podle prohlášení Abdalla El-Badriho bude produkce 30 miliónů barelů zachována a dalších 6 měsíců se bude sledovat, jak zareaguje trh.

Výsledky tohoto jednání způsobily, že ceny začaly klesat ještě hlouběji. Pouze v několika dnech klesla cena z $80 na $70. Pokles se ani dál nezastavil a cena klesla na $60 v polovině prosince a na $50 v lednu roku 2015.

Nyní je možné pozorovat, že OPEC je v „cenové válce“ s USA. OPEC je v tomto ohledu v lepší pozici, protože těžit ropu       z ložisek v Saudské Arábii a Kuvajtu je relativně levné. Naopak těžba ropy v oblastech Texasu a Severní Dakoty je relativně cenově náročná. S klesajícími cenami se dá předpokládat, že některé těžařské společnosti přestanou být výdělečné a budou se z trhu stahovat až se ceny ropy opět stabilizují. Alespoň v to doufá OPEC.

Zničí nízké ceny ropy její těžbu z břidlic?

V lednu 2015 již bylo jasné, že nízké ceny začínají těžaře v USA a Kanadě citelně zraňovat. Jedinou otázkou je, v jaké míře budou mít nízké ceny vliv na odliv producentů ropy z břidlic. Analytici se často zaměřují na tzv. „breakeven price“ pro projekty těžby ropy. „Breakeven price“ je cena ropy, při které společnost těžící ropu dosahuje přiměřených zisků.

Breakeven price pro jednotlivé projekty těžby ropy v Severní Americe byla zkonstruována od banky ScotiaBank:

Zdroj: ScotiaBank

Břidlicová ložiska v USA jsou zvláště zranitelná, pokud ceny klesnou pod $60 za barel. Hydraulické štěpení (pozn. anglicky „fracking“) je typické tím, že se rychle vyčerpá a produkce po prvním roce poklesne o 65 %, takže vrty musí být stále renovovány. Tudíž mohou společnosti při poklesu cen rychle zareagovat a přesunout se na nová těžiště. Již se ale postupně stává, že některým společnostem dochází místa ke štěpení. Počet nových vrtů klesl v lednu meziměsíčně o 15 % a zároveň klesl na nejnižší hodnotu od roku 2011.

Ne každý chce kvůli nízkým cenám ropy z trhu odejít. Některé společnosti snížily náklady a pokračují v těžbě  i přes určité „utahování opasků“. Přístup k nízkým cenám se mění společnost od společnosti. Za zmínku stojí také odlišnost projektů v Kanadě. Tyto projekty, kdy čerpání probíhá z ropných písků, mají obrovské počáteční náklady, ale po splacení, produkují ropu velice levně po mnoho desetiletí (viz graf výše).

Proto je velice složité predikovat, jak se celá situace vyvine v budoucnu, a kde se budou pohybovat nejnižší ceny. Podle informací US Energy Information Administration se předpokládá stálý nárůst produkce ropy v roce 2015. Bude zajímavé sledovat, jak se budou ceny a objemy produkce pohybovat ve světle aktuálních událostí.

Jak mohou nízké ceny ropy olivnit Rusko, Írán a USA?

Pád cen ropy má mnoho závažných ekonomických důsledků po celém světě. Zde je několik příkladů:

Pád ceny ropy – Rusko

Situace v Rusku získává v současné době nejvíce pozornosti. Hospodářství země je z velké části závislé na produkci ropy                  a zemního plynu (z výnosů z prodeje ropy je postaven ze 45 % státní rozpočet). Pro zemi jsou poklesy cen výraznou změnou             k horšímu.

„Objem ruské ekonomiky se sníží o 4,5 % v příštím roce, pokud ceny zůstanou na hranici $60 za barel.“

Současná situace na trhu s ropou společně s mezinárodními sankcemi způsobila kolaps ruské měny, což uvnitř Ruska způsobilo značný rozruch a zvýšilo inflaci, protože se výrazně zvýšila cena importu. Řada Rusů se obává, že jejich úspory budou znehodnoceny a kupují vše, co má stálejší hodnotu než ruská měna, včetně automobilů a dalšího spotřebního zboží.

Mezitím se ruská centrální banka snaží s nastalou krizí vypořádat. Dne 15. prosince 2014 Rusko neočekávaně zvedlo úrokovou míru z 10,5 na 17 % s očekáváním, že přesvědčí obyvatele, aby přestali prodávat rubly. Je ale pravděpodobné, že zvýšení úrokových sazeb ještě více zpomalí ekonomiku.

Pád cen ropy – Írán

Íránská ekonomika se po dlouhé době dostala z recese a vrací se do kladných čísel. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že       v příštím roce by mohla ekonomika dosáhnout růstu 2,3 %. Pro tyto předpoklady byla však použita čísla z období před propadem cen ropy, což je v případě Íránu podstatná složka hospodářství.

Značným problémem pro Írán je, že se potřebuje pohybovat s cenami ropy kolem $100 za barel, aby dosáhl vyrovnaného rozpočtu. Situace je o to těžší, že v důsledku západních sankcí je mnohem těžší ropu exportovat. Pokud budou ceny i nadále klesat, bude muset Írán najít výnosy pro státní rozpočet jinde.

Pád cen ropy – Venezuela

Venezuela je další stát, který znatelně trpí současnou situací na trhu s ropou. Národní hospodářství Venezuely, které je značně závislé na tržbách z prodeje ropy, by mělo dle předpokladů letos klesnout o 3 % a mělo by dojít ke zvyšování inflace.

Pád cen ropy – Saudská Arábie

Není žádných pochyb o tom, že Saudská Arábie jako druhý největší producent ropy (druhá v pořádí za prvním Ruskem) poklesem cen finančně trpí. Pokud se cena bude i nadále pohybovat kolem $60 za barel, bude státní deficit Saudské Arábie roven 14 % HDP.

Prozatím Saudové nedávají najevo, že by byli změnami znepokojeni, jako tomu bylo v minulosti. Země zatím hromadí finanční prostŕedky, aby mohla krýt své ztráty. V prosinci ministr ropného průmyslu Ali al-Naimi prohlásil, že pro něj není důležité, zda ceny klesnou na $20 nebo $40 dolarů za barel a že ze své pozice neustoupí.

„Není v zájmu členů OPEC, aby jakkoliv snižovali produkci ropy, jakkoliv je cena nízká, nebo vysoká“ Ali al-Naimi, ministr pro ropný průmysl Saudské Arábie

Pád cen ropy – USA

V USA mají klesající ceny ropy pozitivní i negativní efekt. Pro širokou veřejnost to bude znamenat neobvyklý ekonomický boom, protože ceny ropy znamenají nižší ceny pohonných hmot, které v USA klesly na $2,04 za galon (což je nejnižší cena od roku 2009 pozn. autora).

Dle projektu zpracovaného agenturou EIA američtí řidiči v průměru ušetří  $550 za pohonné hmoty oproti roku 2014.   To dává možnost utratit ušetřené peníze jinde.

Některé státy USA ale pocítí i negtivní vliv pádu cen. Například Texas a Severní Dakota, kde je velké množství ropného průmyslu, očekává pokles výnosů a ekonomické aktivity. Současný vývoj na trzích s ropou vytváří tlak i na rozpočet státu Aljaška. V souhrnu lze říci, že ceny ropy budou mít pozitivní vliv na 42 států v USA a negativní na 8 států.

 

Zdroj: vox.com

Pokud přetrvají nízké ceny ropy po delší dobu, může to některé lidi motivovat k tomu, aby spotřebovali více pohonných hmot a ve svém důsledku i více ropy. Stejně tak byli Američané v posledních letech motivování ke koupi menších aut s nižší spotřebou. To vše díky vyšším cenám pohonných hmot. Pokud ceny opět klesnou na původní hodnoty, může nastat comeback velkých aut a SUV s vysokou spotřebou.

Další vývoj cen ropy

Následný vývoj cen ropy je velice složité předpokládat, protože na výslednou cenu působí obrovské množství faktorů. Pokud bude vysoká produkce zachována a zároveň se bude neustále snižovat spotřeba ropy, je možné, že se ceny ustálí kolem $50 za barel.

Vliv na ceny mohou mít i politické konflikty ve státech, které jsou významnými producenty ropy. Konflikty mohou opět vzplát       v Líbyi nebo Íráku, které mohou snížit světovou denní produkci ropy. Ekonomika Číny může znovu posílit, Evropská ekonomika může zvýšit svoji spotřebu ropy, Saudská Arábie může upustit od svých postojů a produkci snížit. Kterýkoliv z těchto faktorů může významně zamíchat s budoucími cenami ropy.

„Někteří experti tvrdí, že bychom se měli připravit na nevyhnutelný nárůst cen“

Zatím ale nesledujeme žadný signál, který by naznačoval, že se ceny opět zvednou. Ve skutečnosti jsou zde spíš opačné tendence – v lednu Írák i Rusko oznámili, že exportují více ropy, než kdy dřív.

Pokud bychom vycházeli z historických trendů a ceny by se měly opět zvednout, jednalo by se o dlouhodobý proces.