Německo kvůli válce na Blízkém východě uvolní část svých ropných rezerv

Berlín 11. března (zpravodaj ČTK) - Německo kvůli dopadům války na Blízkém východě na ceny pohonných hmot uvolní část svých ropných rezerv. Na tiskové konferenci to dnes oznámila ministryně hospodářství Katherina Reicheová, která tak potvrdila dřívější informaci agentury DPA. Ministryně rovněž potvrdila, že Německo hodlá čerpacím stanicím zakázat, aby zdražovaly pohonné hmoty častěji než jednou denně.

V pondělí o možném koordinovaném uvolnění ropy ze strategických rezerv jednali ministři financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Rozhodnutí tehdy ale podle francouzského ministra financí Rolanda Lescurea nepadlo. Ministři nicméně požádali Mezinárodní agenturu pro energii (IEA), aby situaci vyhodnotila.

Americký List The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje dnes napsal, že IEA navrhla zatím největší uvolnění rezerv, aby omezila prudký růst cen ropy v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem. Současnou válku na Blízkém východě rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, když poslední únorový den zaútočily na Írán.

IEA podle Reicheové navrhla, aby členské státy z rezerv uvolnily 400 milionů barelů ropy. To je výrazně více než na začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, kdy členové IEA uvolnili 182 milionů barelů. Podle listu Handesblatt odpovídá navrhované množství ropy objemu, který před válkou proplul na tankerech Hormuzským průlivem za 20 dní.

Ministryně hospodářství uvedla, že žádosti IEA vyhoví. "Když trh zbavíme obav z nedostatku, uvolníme ceny a rozhodně předpokládáme, že nastane tlumivý efekt," uvedla Reicheová. Německo podle ní uvolní 2,64 milionu tun ropy, což odpovídá 19,51 milionu barelů. Celkové rezervy ropy v Německu činí nyní podle mluvčí ministerstva hospodářství 19,5 milionu tun, tedy zhruba 144 milionů barelů. Německo se tak chystá uvolnit zhruba 14 procent svých zásob.

Uvolnění ropy z rezerv podle Reicheové několik dní potrvá, protože je nutné, aby to členské státy IEA schválily. "Předpokládáme ale, že tak učiní," dodala. Oznámila také, že vláda hodlá zakázat čerpacím stanicím zdražování častěji než jednou denně. "Naproti tomu snížení ceny je možné kdykoliv," dodala.

Dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu, ochromila válka vyvolaná americko-izraelským útokem na Írán. Průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Obavy z dlouhodobějšího narušení dopravy v průlivu vedly k výraznému nárůstu cen ropy.

V noci na pondělí se cena severomořské ropy Brent vyšplhala až na téměř 120 dolarů za barel. Později sestoupila pod 90 dolarů za barel, protože americký prezident Donald Trump naznačil, že válka s Íránem by se mohla blížit ke konci. Krátce před dnešní 15:00 SEČ cena Brentu vykazovala růst o 4,1 procenta nad 91,40 dolaru za barel. Ještě začátkem února se cena Brentu pohybovala pod 70 dolary.