Serafin von Roon: S přebytky elektřiny v síti nebude mít Německo žádné větší problémy
Serafin von Roon
Ředitel mnichovského Výzkumného institutu pro energetické hospodářství (Forschungsstelle für Energiewirtschaft). Ve své vědecké práci se mimo jiné zaměřuje na kogenerační jednotky. Disertační práci napsal o vlivu chyb v prognózách výroby elektřiny z větru na její prodej.
Ambiciózní jen na papíře
Četl jsem, že Bavorsko má značně ambiciózní cíle v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. V roce 2025 by měly představovat celých 70 %. Je to pravda?
Ano, je. Ten cíl je relativně nový, aktualizován byl před rokem, možná dvěma. Sice to zní ambiciózně, zejména v mezinárodním srovnání, ale když se na to podíváme podrobněji, zjistíme, že ten cíl až tak ambiciózní není. Ten podíl se totiž vztahuje na výrobu a v Bavorsku se právě připravuje vypnutí jaderných reaktorů, takže kromě obnovitelných zdrojů toho u nás moc nezbyde. Většina poptávky tak bude uspokojena pomocí elektřiny z jiných částí Německa (Podle odhadů by v roce 2025 mohlo Bavorsko dovážet 40-50 % své spotřeby z jiných spolkových zemí, respektive zahraničí – JK). Pokud již dnes odečteme od naší výroby jaderné elektrárny, budeme už skoro v cíli.
Je stále v platnosti takzvané pravidlo 10H, které říká, že větrná turbína nesmí stát blíže k obytnému domu, než je desetinásobek její výšky? Jaký je jeho vliv?
Toto nařízení stále platí a potenciál větrné energetiky v Bavorsku omezuje podstatným způsobem. Je ale třeba dodat, že to nařízení není zcela závazné. Pokud všechny obce, které jsou novou větrnou turbínou zasaženy, jí chtějí stejně povolit, mohou tak učinit.
To ovšem nezní jako velká změna oproti předchozí situaci. Ostatně bavorská zemská vláda na to upozorňovala. Nebo je jen čistá teorie, že projekt dostane povolení ode všech postižených obcí?
Je příznačné, že od zavedení pravidla 10H je projektů pomálu. Je totiž opravdu daleko snazší jakýkoli projekt překazit. Projekty, které dostaly povolení dříve, se ale postavit mohou.
Zdroj: převzato z Bayern wird Stromimportland, Martin Stümpfig, 15. listopadu 2017 (https://www.gruene-fraktion-bayern.de/index.php?id=5840)
Nové vedení bude, ale pod zemí
Pokud řekneme českým energetikům „Bavorsko“, vybaví se jim zejména nové trasy elektrického vedení ze severu Německa na jih. Je odpor bavorského obyvatelstva vůči nim stále tak velký?
Nyní se plánují dvě velké trasy ve směru do Bavorska a ty se podle všeho nakonec postaví. Podle přání bavorské zemské vlády bude ale velká část zakopána do země. Tím odpadá hlavní příčina odporu ze strany občanů. Přetrvávají už jen problémy s jednotlivými obcemi a okresy, které jsou zasaženy přímo.
Dalo by se říci, že problém byl odstraněn zejména pomocí nemalého množství peněz? Zakopat kabely do země je sice velmi nákladné, ale člověk to rád zaplatí, než aby se dále hádal.
Ano, na jedné straně to byly peníze. Na druhou stranu ovšem také pomohlo lepší zapojení obyvatelstva, například práce s veřejností na místě. Podle mne tento faktor také významně pomohl.
Jak velkou roli v přenici o trasy vedení hrála skutečnost, že v případě upuštění od jejich výstavby by asi musela být zrušena jednotná cenová zóna v Německu?
Bavorský průmysl se opravdu obával, že jednotná cenová zóna bude opuštěna. Po jejím zrušení by totiž ceny elektřiny v Bavorsku stouply. Ačkoli bychom měli ihned dodat, že cenový nárůst by byl pro většinu podniků irelevantní. Ve zpracovatelském průmyslu představují náklady na energie v průměru okolo 2 % celkových nákladů. Pokud průmyslový podnik v Německu platí 15 centů za kilowatthodinu, z čehož ovšem je jen něco přes 3 centy burzovní cena, tak nárůst ceny byť o jeden celý cent nepředstavuje nic zásadního. V celkové diskuzi ale bylo toto téma pro průmyslové svazy velmi důležité. Bavorsko se také do poslední chvíle silně zasazovalo o zachování cenové zóny s Rakouskem.
Bavoři soucítí s Rakušany
Před dvěma lety bylo téma již zmíněných nových tras elektrického vedení velmi populární. Nebylo ovšem značně rozporuplné, když například ministerský předseda Horst Seehofer na jednu stranu nechtěl ani nové trasy vedení ani nové větrníky, na druhou stranu se ale ani nechtěl vzdát jednotné cenové zóny. Do jaké míry šlo o téměř populistickou politiku? Nebo ty plány byly alespoň trochu reálné?
Obecně šlo hlavně o vzkaz směrem k tradičním voličům CSU. Hodně se mluvilo o plynových elektrárnách, které mohou zajistit jistý stupeň autarkie. Ty ovšem nejsou za současných tržních podmínek ziskové. Nesmíme totiž zapomínat, že Bavoři se stále vidí do značné míry jako samostatná entita. Rostoucí závislost na zbytku Německa nepociťují úplně jednoduše.
Bavorsko bylo jasně proti rozdělení cenové zóny s Rakouskem. Proč vlastně? Bez Rakouska se sníží tlak na zrušení vnitroněmecké cenové zóny. Nebo se Bavorsko bálo precedentu?
Myslím, že šlo také o jistou historickou spřízněnost. I v energetice těsně spolupracujeme s Rakouskem. Systémově, třeba s ohledem na přečerpávací elektrárny v Rakousku, jsme se vždy považovali za jeden celek. Ale strach z možné, čistě bavorské cenové zóny hrál roli také.
A zrušení vnitroněmecké cenové zóny není nyní na pořadu dne?
Ne. Proti podobnému návrhu, například ze strany EU, by se rozhodně postavila spolková vláda. Mimochodem byl nedávno přijat nový zákon k síťovým poplatkům, který jde opačným směrem. Síťové poplatky mají být stejné ve všech čtyřech německých přenosových zónách. Existuje zde tedy jasná tendence rozdíly zahlazovat, ne vytvářet nové.
Je ale tato tendence obecně řečeno správná? Mohli bychom argumentovat, že pokud budeme mít odlišné ceny a třeba i síťové poplatky, vznikly by ekonomické stimuly pro výstavbu nového vedení. Mohl bych například kupovat levný proud na severu Německa a na jihu ho draze prodávat.
Z ekonomického úhlu pohledu je úvaha správná. Pak bychom ale museli rovnou přejít k nodálnímu stanovování ceny elektřiny (systém, ve kterém se cena elektřiny určuje pro jednotlivé body v síti zvlášť). To by vytvořilo stimuly zejména pro výstavbu nových elektráren na místech s vyšší cenou. Méně už by to vedlo k výstavbě nových sítí, protože kvůli unbundlingu nemá správce přenosové sítě z arbitrážních obchodů vůbec nic. Buď by správce sítě musel mít možnost sám s elektřinou obchodovat a využít případné nové kapacity, nebo by musel alespoň mít povoleno je vydražit.
Hezké pro ekonomy, horší pro politiky
Německá spolková vláda se nakonec rozhodla proti zavedení robustní kapacitní rezervy. Jak se na věc dívalo Bavorsko?
Toto téma u nás nebylo příliš akcentováno, na rozdíl od zmíněné debaty o uspokojení bavorské poptávky z místních zdrojů. Zde si můžeme připomenout případ paroplynové elektrárny Irsching, který nás mrzí obzvláště. Postavili jsme patrně nejmodernější plynovou elektrárnu na světě, která ale není skoro vůbec využita. Co se týče kapacitních trhů, tak zde existovala studie, která dokládala, že by kapacitní trhy nemusely být tak drahé. S ní operovala také zemská vláda v Bádensku-Württembersku. Nakonec jsme ale za svůj přijali celoněmecký kurz. Ostatně není v kompetenci spolkových zemích o těchto věcech rozhodovat. Nyní je jasné, že máme k dispozici dostatek kapacit, dokonce se hovoří od nadkapacitách na trhu. Šlo ale také o to, že se v Bavorsku velmi kriticky nahlíží na EEG-Umlage (příspěvek na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů) a kapacitní platby by cenu elektřiny dále zvýšily.
Nyní tedy v Německu bez kapacitních plateb. Jak to ale vidíte v delším časovém horizontu? Může energy-only-market fungovat i dlouhodobě?
Můj osobní názor je, že v budoucnu, tedy v systému s velkým podílem obnovitelných zdrojů, budeme kapacitní trh potřebovat. Pochybuji totiž, že se najdou investoři, kteří postaví elektrárnu jen s tím, že někdy, dopředu ale není vůbec jasné kdy, budou na trhu panovat tak vysoké ceny, že se jim jejich peníze vrátí. Situace bez kapacitního trhu může ale trvat značně dlouho. Nejdříve se totiž postaví nová propojení v Evropě, která mohou vykrýt špičky ve spotřebě elektřiny. Pak tu máme nadkapacity, které člověk může nejprve převést do rezervy, odkud mohou v případě potřeby zachránit systém před blackoutem. To je mimochodem také takový skrytý kapacitní trh. Nyní tedy nepanuje nutnost zavádět v Německu žádný další trh (a Německo zavedlo poměrně robustní kapacitní rezervu – JK). Později ale patrně stejně přijde.
Existují odborníci, kteří věří, že kapacitní trh nebudeme potřebovat nikdy.
Když se na otázku podíváme z čistě ekonomického hlediska, mohou mít pravdu. Otázka je, jestli je to také proveditelné ze společenského a politického hlediska. Bez kapacitního trhu systém nepůsobí tak bezpečně jako s ním, ačkoli ve skutečnosti to tak být vůbec nemusí. Proto si myslím, že politici spíše kapacitní trh zavedou, než aby čekali, jestli se trh s elektřinou bez něho opravdu obejde. Obecně doufám, že bude všechno koordinováno na úrovni EU a že kapacitní mechanismy se nebudou zavádět na národní úrovni bez ohledu na sousedy.
Berlínské babičky to nemají lehké
Zmínil jste zajímavé téma, EEG-Umlage, tedy příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny. Nemyslím nyní debatu o jeho výši, jako spíše skutečnost, že z peněz vybíraných například v Bavorsku jsou podporovány také zdroje v jiných spolkových zemích. Přemýšlí se o EEG-Umlage tímto způsobem? Vadí to někomu?
Téma EEG-Umlage se vždy po nějaké době objeví, ale není příliš dominantní. Podle mého názoru by mohl regionální aspekt způsobit ostřejší diskuzi, ale zatím jasně převažuje sociální hledisko. Nediskutujeme tedy o rozložení zátěže mezi jednotlivé regiony, nýbrž mezi jednotlivé společenské skupiny. Stále znovu se uvádí babička z Berlína, která musí platit vysokou cenu za elektřinu, aby dostaly podporu projekty bohatých sedláků nebo zubařů v Bavorsku.
Je to tedy opačně a Bavoři v konečném součtu neplatí na projekty v jiných spolkových zemí více, než dostávají?
Ano, když se podíváme na situaci netto, je Bavorsko v plusu. Bavorsko totiž vede ve fotovoltaice a navíc zde bylo mnoho projektů postaveno zcela na začátku Energiewende, kdy člověk mohl dostat podporu až 400 EUR/MWh. V tomto ohledu je Bavorsko tedy jasný vítěz, například ve srovnání se Severním Porýním-Vestfálskem, které platí hodně a zpátky dostává málo. Možná i proto se toto téma v Bavrosku tak neakcentuje.
Zdroj: převzato z Bayern wird Stromimportland, Martin Stümpfig, 15. listopadu 2017 (https://www.gruene-fraktion-bayern.de/index.php?id=5840)
Baterie nejsou rozhodující
Na závěr jedna určitě o něco složitější otázka. Pokud byste musel předpovídat budoucnost, kdo podle Vás dodá do sítě potřebnou flexibilitu? Někteří lidé sní o bateriích a věří, že se už za pět let masově rozšíří. Jiní tvrdí, že baterie nebudou v následujících desetiletích hrát žádnou podstatnou roli. Co si myslíte Vy?
To nejdůležitější je opravdu výstavba přenosové sítě, včetně propojení se zahraničím. Pak můžeme využít i zahraniční flexibilitu. Nad to povede výstavba sítí k lepšímu rozložení výroby ze solárních panelů a větrných turbín. Bude vyrovnanější. Velký potenciál má také elektrifikace tepelných procesů v průmyslu stejně jako ukládání tepla, které je daleko výhodnější než ukládání elektřiny. Takto mohou být dobře využity přebytky v síti. V dlouhodobé perspektivě, tedy směrem k roku 2050 s plnou dekarbonizací výroby elektřiny, by se mohla na výsluní dostat technologie power-to-gas (ať už výroba metanu nebo vodíku z přebytečné elektřiny, zajímavý může být také zelený metanol). Nejprve ale přijde virtuální power-to-gas, kdy namísto zemního plynu využijeme pro výrobu tepla levnou elektřinu. Tím ušetříme plyn, který později, pokud bude potřeba, použijeme k výrobě elektřiny.
Baterie jste vůbec nezmínil. Znamená to, že jim vůbec nevěříte?
S přebytky elektřiny v síti nebudeme mít žádné větší problémy. Zde se odběratelé najdou. Problém může být spíše s nedostatkem elektřiny, a to zejména v delším časovém horizontu. Baterie nám pomohou překlenout výpadek ve výrobě v řádu hodin, třeba když přestane foukat vítr. Dlouhodobě existují podle mého názoru vhodnější technologie. Samozřejmě nevylučuji, že nakonec lidé budou mít baterie u sebe ve sklepě, zejména pokud to podpoří vláda. Také akumulátory v elektromobilech se využijí. Zde existuje určitý potenciál. Ale nevěřím, že budeme mít systém, který se bude skládat jen z baterií a fotovoltaiky. Pomocí baterií stěží v zimě využijete „letní slunce“. K tomu se vůbec nehodí.
Ve Vašem odhadu budoucího vývoje počítáte jen s nyní již relativně běžnými technologiemi.
Ano. Technologicky už máme k dispozici všechno, co potřebujeme. Je jen otázka, jestli si to chceme už dovolit, jestli jsme ochotni za to zaplatit. Samozřejmě nechci vyloučit, že dojde k technologickému pokroku, který všechno postaví na hlavu.
Mohlo by vás zajímat:
Takže pokud to shrneme, tak v Bavorsku šly do kytek větrníky i fotovoltaika. Až se odstaví jádro, bude masivní dovoz z jiných částí Německa. Tak to je pro zemi se srovnatelnými přírodními podmínkami moc prima scénář, snad se z něj ČR dokáže včas poučit.
Podívejte se na ty stránky odkazu, uvidíte že i při současném útlumu OZE v Bavorsku už vyrábějí VÍCE elektřiny než jádro, to jediné v Bavorsku jde do kytek (to je jejich politické rozhodnutí). Kdyby útlum nebyl tak by němci už museli většinu energie z OZE vyvážet. Nový rozkvět nastane až poklesnou dvacetileté závazky starých dotací.
Rozhodně jádro už brzy skončí a OZE budou stále růst v Bavorsku, jistota toho se přibližuje 100%.
Ja to vidim na tom poslednom grafe uplne inak s tou buducnostou OZE, na grafe s fotovoltaikou. Vieme, ze cena FVE uz vraj klesla na uroven konkurencie schopnosti. Len nechapem, preco od roku 2010 do 2016 je tak mohutny pokles. Kde udelali soudruzi z NDR chybu?
Pane Vaněčku, když už jste ten odkaz četl, tak by bylo dobré ho přečíst do konce. Tak byste si přečetl, že Bavorsko počítá s tím, že bude v roce 2025 dovážet 40 - 50 % svých potřeb elektřiny. Z exportéra elektřiny, která zajistila Bavorsku prosperující průmysl, se stane importér, který si zajistí pouze okolo poloviny svých potřeb. A kromě větrné elektřiny ze severu Německa počítá Bavorsko s tím, že bude dovážet uhelnou elektřinu z ostatních německých spolkových zemích a tak elektřinu z Česka. Otázkou však je, zda to bude možné, protože u nás budeme už v té době mít také nedostatek výkonu a výroba bude tak zhruba (možná) postačující. Podrobně jsem to popsal zde: http://www.osel.cz/9692-mozne-scenare-a-rizika-vyvoje-elektroenergetiky-v-cesku.html . A teď otázka, můžeme si my dovolit jít cestou Bavorska?
Po vypršení starých závazků na dotace do obnovitelných zdrojů žádný nový rozkvět v Bavorsku nenastane. Bavorské větrníky nemohou konkurovat podmínkám na severu a bez dřívějších hodnot dotací se prostě nevyplatí. V době ideálního větru je cena nízká a nyní už často u nuly. Bavorské větrníky opravdu nemůžou na aukcích konkurovat severským přímořským větrníkům. U fotovoltaiky je už teď v celém Německu vidět, že snížení dotací vedlo v podstatě k zmrazení růstu výroby elektřiny z nich. Bude zajímavé sledovat, co se stane po vypršení dotačního období a životnosti první generace bavorských fotovoltaik s velkými dotacemi, ze kterých Bavorsko těží ze současné EEG.
To že Bavorsko bude dovážet elektřinu znamená asi stejně jako že střední a severní Čechy dováží a budou dovážet elektřinu z Čech severozápadních a jižních.
Tím že u nás bude nedostatek výkonu elektráren začal hrozit pan Wagner už před stavbou Temelína před 20 lety. A jaká je realita - to ať si soudný čtenář uvědomí sám.
Během postupného přechodu k decentralizované energetice (přesněji k podstatné části energetiky) bude stále pozvolna narůstat lokální výroba, jako to bylo kdysi, před obdobím "poručíme větru dešti" a "vybudujeme gigawattové elektrárny" pro prvé místo na světě ve výrobě oceli.
"Bude to zajímavé sledovat..."
Tož tak.
Pane Vaněčku, Bavorsko je zhruba stejně velké jako Česko. Takže opravdu je situace zásobování Bavorska z mořského pobřeží Německa vzdálenostně (nejen) velmi odlišná věc. V Německu se nepozoruje žádný nárůst decentralizované produkce elektřiny. Právě naopak, centralizace (budování stále větších turbín a farem ) roste a také přeprava stále větších výkonů na stále větší vzdálenosti. Kde zde vidíte nárůst lokální výroby?
Pro Vás polopatě: když máte jadernou elektrárnu či hnědouhelnou elektrárnu v místě ložiska uhlí, snažíte se z ekonomických a u JE i bezpečnostních důvodů aby byla co největší (GW). Když zavádíte třeba kogeneraci tak co největší elektrárna nedává smysl, ba právě naopak. Totéž u FVE či on shore VtE, tam GW najednom místě ale opravdu smysl nedávají. No a ufotovoltaiky na střechách-to Vám už snad nemusím ani argumentovat. Biomasa a bioplyn jak by smet. Tož tak pane kolego.
Pane Vaněčku, takže pro Vás také po lopatě. Jestliže doposud Bavorsko dokázalo produkovat celou svou potřebu elektřiny ze svých (místních) zdrojů a nyní se dostane do situace kdy téměř polovinu svých potřeb elektřiny bude uspokojovat ze zdrojů mimo Bavorsko a často vzdálených i tisíc kilometrů, tak to opravdu není přechod k lokálním zdrojům v místě spotřeby.
Pane Wagnere, řešit import/export EE Bavorska je jako řešit import/export elektřiny okresu Svitavy, jsou to entity uvnitř státu se (suverénní, alespoň doufám) zahraniční politikou. Zajímavé je že jsem si nikdy nevšiml že byste vystupoval proti tomu že po uzavření Dukovan (i po stavbě 5. blok), Dětmarovic a s velkou pravděpodobností Třebovic, zůstane území Moravy a Českého Slezska s více než 4 miliony obyvateli a těžkým průmyslem na severu v podstatě bez zdrojům elektřiny. V čem to je jiné než to když bude proud dovážet Bavorsko? Mimochodem u Moravy pak zbude, bez PVE, nejvýš kolem 500MW tepelných elektráren, spíš ale méně. (Nějak nepočítám s tím že by se 5. blok postavil, to spíš novým jaderkám předpovídám situaci "hlavas") Z toho 100MW na zdroji co možná taky skončí a asi 150MW v teplárnách. Sice s jakousi kapacitou PVE, ale se situací kolem OZE u nás to nevypadá že by vůbec byla naděje je rozumě využít.
Také je u Bavorska dost otázka jestli pro růst decentralizované energetiky, či lépe OZEnergetiky jsou v Bavorsku podmínky srovnatelné, nebo lepší než v jiných spolkových zemích, co jsem před nějakou dobou četl, tak se na větší OZE moc netváří. Pokud místní zákony jsou postaveny tak že je složité zdroje stavět, nebo pokud je tam obyvatelstvo nechce, tak holt budou tahat proud stovky kilometrů z jiných zemí, kde jsou lepší podmínky.
Ovšem je to z části rozhodnutí jich samotných, respektive je to částečně důsledek Bavorské politiky, která nebyla schopná zajistit dostatečnou atraktivnost pro OZE, přestože bylo na spolkové úrovni rozhodnuto o energetickém přerodu Německa. V čem je ale jiná situace Porýní/Porúří že neslyšíme podobně děsivé věci o této průmyslové oblasti?
Pane C, až nastane Vaše předpověď (odstavení klasických zdrojů a nepostavení náhrady), tak odkud bude ta Morava zásobována? deficit bude v celé 4R ... tak z již teď deficitního Rakouska? Nebo z Polska?
Snad to kolega Wagner pochopil jak jsem mu to"polopatě" vysvětlil. Pro jeho další informaci, Bavorsko patří mezi německé lídry v Energiewende, v hustotě fotovoltaických instalací je jednička a i ve větru není poslední. To vše je lokální, žádné GW na jednom místě. Ale Bavorsko má nejvyšší zátěž (Němci to tak negativně berou) ve vysokém počtu JE které nahrazuje pomocí OZE, takže ta náhrada bude zdlouhavější než v regionech které měly třeba jen jednu JE.
Proto se kolega Wagner tak upíná na Bavorsko a doufá, že s Energiewende zkrachuje. Bohudík se mýlí, tak jako v minulosti.
Bavorsko jako jednička v německé hustotě fotovoltaických instalací z nich vyrábí pouze necelých 10 % potřebné elektřiny a ve větru pouze 1,5 %. Nechám na každém, aby posoudil, do jaké míry mohou tyto zdroje nahradit odstavované jádro.
V Německém národním průměru slunce plus vítr už odstavené jádro víc než nahradily. Uvidíte to na datech za 2017.
Samozřejmě jak píši, v Bavorsku mají z hlediska Energiewende, které jde o odstranění jaderných a uhelných elektráren, nejhorší posici díky největší zátěži jaderných elektráren. Tak to prostě v této části Německa bude trvat trochu děle než v části jiné.
Trend a rozhodnutí průmyslové velmoci je jasné.
Pane Závodský,
to by mne také zajímalo při našem přístupu, který se nám teď více méně točí kolem 2 nových bloků JE a teď se majitelé klasik tváří dotčení a zaskočení přísnou regulací.
Podle mne je scénář "Hlavas" pro jaderné elektrárny stále celkem reálný, oba víme co to znamená.
Je to spíš narážka na to že pa Wagner se děsí toho jak bude Bavorsko závislé na dovedení proudu od moře, celou 1/2, ale to že při současné koncepci 1+1 bude třeba 3/4 spotřeby, při scénáři "Hlavas" v podstatě 100% EE dovážet část republiky, jej možná nezajímá, navíc ta část, která je více propojená s už teď problematickou oblastí Panonie.
Scénář "Hlavas" nastane pokud bude stavba JE finančně neúnosná, nebo (geo) politicky neúnosná, neumím si představit schválení nových JE pokud by měla cena být podobná jako v HPC, nebo že by JE měly stavět Rusové a vztahy EU a Ruska dále okorávaly, navíc Rusku také mohou rychle dojít prostředky, které používá na sražení ceny proudu z JE.
Bůh ví jak to bude, protože se teď snaží do EU dostat plyn skoro každý, nejnověji Izrael, ale i Írán, možná se o to pokusí Egypt, Sýrie až se vzpamatuje, středoasijské státy možná obejdou Rusko... Írán měl zájem, pokud se pamatuji... Pokud se EU zbaví závislosti na Rusku, alespoň teoreticky, tak možná ještě přitvrdí proti němu. Což by stavbu JE mohlo ovlivnit, negativně.
Připadá mi že v tento moment nemáme řešení co s energetikou právě krom stavby JE, na které se upínáme, ale tyto nebudou stačit, jednak se ty 2GW staví pozdě a je možné že se prosadí takové regulace, které u nás zlikvidují starší uhelné elektrárny dřív, než se s tím počítá skrz těžbu uhlí.Když se na to podíváme, tak NJZ má najet +- v roce 2035, uhlí má končit někdy 2040, pak zůstaneme s 4.5GW JE a asi 1.1GW PPE a něčím v teplárnách a pod, ale zdaleka to nebude 10-12GW. Nebo se snad ostaví jen jeden blok současných Dukovan a bude tak k dispozici 6GW JE? Máme v té koncepci, zdá se, dost velkou díru, kterou nejsme schopní zadělat protože tu panuje fixace, nebo snad umanutost, na to že se to vyřeší jen novými jaderkami, když by bylo asi spíš třeba začít s akcí na více frontách. Otázka nakolik se to dá aby se to navzájem nepožralo. Na co se soustředit.
Jak naložit s tím že maloodběr má asi 25TWh, kolik z toho připadá na domácnosti a málo náročných živnosti je otázka, ale je tu něco co může být zásadně ovlivněno distribuovanými OZE, konkrétně FVE. Pokud platí to co říká energetiky, tedy že tu není ani pořádně prostředí pro domácí FVE, respektive že to jde levněji a distributoři se tomu brání všelijak, a toto se změní, tak by mohlo dojít k podstatným změnám. Pak se třeba nabízí jako zajímavá služba prodej akumulační kapacity nějakého síťového úložiště jednotlivcům. Pokud by se obnovila PVE Pastviny, tak by mohla zálohovat asi 300FVE o výkonu 10kW. Vypadá to málo, ale něco co má 3MW/24MWh, se vleze na dost míst už, ale musí se změnit předpisy.
Pane C, souhlasím, že 3 nové jaderné bloky nebudou stačit a že přijdou do provozu později, že je potřeba. Je prostor pro nové OZE i plynovky .... A jsme zpět u mixu a spotřeby ... a pracovat na všech frontách.
Pro začátek bych viděl jako nutnost náhradu Dětmarovic/Třebovic něčím v té oblasti, vzhledem k situaci s těžbou uhlí se buď bude vozit černé z Polska, nebo asi plyn. Toto by se mělo asi vyřešit ještě před zavřením Dětmarovic. I kdyby se ještě před dostavbou nových JE rozjela stavba dalších, tak zase budou končit jiné, tak ten zdroj bude mít před sebou 20-40 let existence. Můžeme také zplyňovat uhlí v podzemí.
Dále bych navrhoval změkčit podmínky pro FVE, včetně instalací na zemědělské půdě, pokud při této nemá vzniknout betonová/asfaltová, či kompletně štěrková plocha (zpevnění hlavních komunikací štěrkem samozřejmě umožnit), Vyjde to jednak levněji a jednak tak vzniká zatravněná plocha v jinak zemědělské krajině (nevím jestli se už dělal výzkum biologické skladby) a část půdy nebude zatěžována zemědělstvím. Pro FVE na budovách nastavit takové podmínky aby se instalace nepředstavovala zásadnější problémy. Zejména prověřit jak je to s případným odmítáním připojení FVE, pokud má pro síť představovat problém připojení zdrojů v hodnotě rezervovaného výkonu, tak tu něco nehraje. Dále postup upravit podle toho jak se kryjí přebytky s přebytky na Baltu.
Spolu s revitalizací krajiny zřídit program na obnovu MVE s výkony do 100kW, sem by měla asi spadnout většina starých mlýnů, elektráren...
Připravit se na měnící se situaci v zahraničí a na to že u nás bude zájem nakupovat levný proud, tedy najít model pro obchod s akumulačními kapacitami, prověřit jak lze pomoci PVE s rozvojem. Respektive co je třeba změnit, vyjednat... ze strany státu aby se například udělala PVE Lipno-Dunaj, Orlík, Kamýk, Slapy. Vybrat a prověřit další místa a koncepty s minimálním zásahem do krajiny. To se bude asi ovlivňovat s bodem o FVE.
Protože se nedá předpokládat že dostatečně rychle tu bude dost JE, nebo OZE, tak připravit plán náhrady asi 6-8GW současných uhelných elektráren novými zdroji, ať už plynovými, nebo moderními na uhlí tak, aby došlo k výraznější redukci emisí.
Zrušit podporu biopaliv a prostředky spíše přesunout k syntetickým palivům.
Prověřit (ne)výhodnost podzemního zplyňování uhlí a podobně, určit jestli je výsledný plyn reformovatelný na methan a jestli jeho použití může být konkurenceschopné k plynu dováženému.
Diskuse je spíš nutná kolem toho co tu bude třeba tak jako tak dočasně postavit, 6-8GW tepelných elektráren. Jaké, kde a za kolik (a kdo to dodá), kde budeme brát palivo. JE a OZE jsou tu spíš kouřová clona před skutečným problémem. To že to necháváme takto vyhnít a chodíme kolem toho jak kolem malomocného se nám šeredně vymstí v dalších deseti letech protože ať už se pak rozhodneme pro jadernou či zelenou energetiku, přechod nám bude trvat 20-30let a po tu dobu bude třeba nějak výkon zajistit. A i kdyby přišla levná syntetická paliva, tak bude pak třeba je někde spalovat. Zanedbávat otázku klasických elektráren je do období 2050/60 dost nezodpovědné.
Řekněme z čeho chceme mít těch 6-8G než vyřešíme přechod, ať už ten, nebo ten, já bych navrhoval buď podzemní zplyňování, nebo elektrárny se zplyňováním uhlí, dá se tak kombinovat výhoda vysoké účinnosti s palivem, které nemusíme vozit z nestabilních a jinak problematických regionů.
Jen technická poznámka: pro velkou fotovoltaiku rozhodně nepotřebujete podklad betonová/asfaltová či štěrková plocha. Jezdím okolo několika FVE které jsou pouze na zatravněné vždy posekané ploše. Němci dokonce už demonstrovali v okolí Bodamského jezera fotovoltaiku zvednutou na stožárech a pod ní normální zemědělské hospodaření s traktory a kombajny.
A několik GW výkonu můžete postavit za rok, bez problémů. Zkrátka období 6-8 měsíců s dostatkem sluníčka řešit dlouhodobě nemusíte. U nás musíte řešit jen zimu a to nejen na straně výroby ale i (redukování) spotřeby.
Pane Vaněčku,
já to vím, ale mám strach že když to tam nedáme do podmínek, tak to nějaký expert udělá. Kolem mnoha FVE jsem už také jel, akorát jedné s vyhýbám, mají tam nějaký plašič kun, nebo čeho, pes se mi tam málem pomátl a mě se udělalo zle.
Tu vyvýšenou FVE jsem viděl a dost se mi ten koncept líbí, myslím že je to, pokud se správně vypočítá, zajímavé řešení do některých oblastí jak omezit tepelnou zátěž půdy.
Celkem bych i věřil tomu že se podaří postavit několik GW FVE, ale spíš bude otázka, jestli s nimi udrží tempo i zbytek potřebné infrastruktury a to je ten problém. Nemyslím že je zcela reálné během roku vyměnit turbíny na Orlíku a postavit kus pod Kamýkem čerpací stanici... To se prostě nedá za rok stihnout. A k tomu aby se dala síť provozovat bez čehokoliv jiného v létě by bylo právě třeba aby byla dostupná akumulační kapacita nad 50GWh, řekněme 60-80GWh a výkon zhruba 5GW, pak by to už šlo, ale toto se za rok nedá, možná tak optimisticky za 5-10 let. V Evropě by bylo třeba najít také nějaký ekvivalent Snowy Hydro, ale to tu snad ani nemáme, krom asi polovičního Lipno-Dunaj.
Pane Vaněčku, tak se podívejte, kolik výkonu ve větru a fotovoltaice se instalovalo v Bavorsku v roce 2016, vezměte si kalkulačku a spočtěte si, jak dlouho by při tomto trendu trvalo, než tam OZE nahradí odstavované jádro (nerovnoměrnost výroby z OZE pro jednoduchost můžete zanedbat). Můj odhad je 500 let. Děkuji za pozornost.
Trojčlenku jste zvládl, tak si dejte do kalkulačky data 2009-14 a dostanete ale úplně jiný výsledek: během 5 let obrovskou nadkapacitu výroby. Holt někdy v Německu parlament přibrzdí a jindy zase přidá plyn, energetika OZE okamžitě (na rozdíl od staré jaderné energetiky) zareaguje. Tož tak.
Tys nezvládl ani lhaní na téma oze parodií na elektrárny natož trojčlenku.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se