Naprostá většina Čechů podle sociologických průzkumů bere změnu klimatu vážně, jak ukázal například i projekt Rozděleni klimatem. Na tom, jak na situaci reagovat, už ale mezi nimi taková shoda není. „Češi chápou, že je klimatická krize problém a vláda by měla být aktivnější. Teď jde o to, jak ji řešit, a tam se ukazuje, že česká veřejnost má obrovský nedostatek informací,“ upozorňuje sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.Všechny díly podcastu Chyba systému můžete pohodlně poslouchat v mobilní a

Krajhanzl: Zelená dohoda je pro nás jako Marshallův plán. Nevíme ale, jak peníze investovat

Rozhovor

Serafin von Roon: S přebytky elektřiny v síti nebude mít Německo žádné větší problémy

Lze obchodovat s biomasou tak snadno jako s ropou? Litva zná odpověď

Agora Energiewende: Kdo chce, může se z německých chyb dobře poučit

Jörg Jasper: Za deset let budeme o flexibilitě přemýšlet jinak

Michael Kranhold (50Hertz): Němci sice platí za elektřinu více, ale jsou spokojeni

Energetika plná otazníků

Evropská mozaika trhů s elektrickou energií

Nová hráz proti zelené vlně

Zelená vlna a současný trh s elektřinou

Jak ukočírovat zelené zdroje

Trochu se zapomíná na dvě věci.
Jaderné zdroje mají střednědobou flexibilitu, která je dána plánovanými odstávkami reaktorů a navážením paliva. Je tedy možné koncentrovat odstávky všech reaktorů na letní období a tím zajistit vyšší nejvyšší výrobu v zimě, kdy je spotřeba elektřiny nejvyšší, a zároveň nevyrábět tolik v létě, kdy vznikají přebytky z OZE.
Jaderné zdroje poskytují v zimě díky lepšímu chlazení o něco vyšší výkon než v létě, což je opět přínosné, jelikož v zimě je spotřeba elektřiny vyšší než v létě. 
Samozřejmě ideální by bylo mít už před x lety dostavěné další bloky v Dukovanech a Temelíně, zajistit si tím prakticky veškerou spotřebu pomocí stabilních zdrojů a teď bychom byli vysmátí.

Německo skončilo s jádrem, řada zemí Evropy plánuje stavbu nových reaktorů

FVE vyrábí  docela dobře  i  když  je  zataženo  ono  je totiž  většinou zataženo.  Prakticky kdykoli  je  den  a  hustě neprší , pak  FVE  vyrábí 10%  svého  výkonu  a  výše.   Prakticky  když  to  vezmu  v číslech , pak  běžná domácnost  s 10kW FVE   pokud   elektřinu  nepoužívá k topení , pak  si vyrobí v průměru dost  el. energie i  lednu.  Samozřejmě  kdo má tepelné čerpadlo  tak to  už  je jiný  příběh ,ale  není pravda, že FVE nic nevyrábí.

Nesmysl, jaderné elektrárny neprodávají baseload po měsících ale obvykle po celých rocích, navíc marginální náklady, které určují jestli je elektrárna "použitelná", tj. jestli se uplatní na trhu, má prakticky stejné stará jako nová. Dále by mě moc zajímalo, jak jste přišel na to, že v létě je baseload pod náklady jaderné elektrárny. Buď vůbec netušíte jaké má náklady jaderná elektrárna a nebo vůbec netušíte za kolik se v létě prodává baseload. Nebo obojí.

Jad el.  se pro  letní provoz  nevyplatí ,  nevyplatí se  ani pro  jaro  první  část  podzimu   od   poloviny dubna do  konce záři  jsou JE  prakticky nepoužitelné.  Oni totiž  ten svůj  Base  load   prodají  v těchto měsících  pod  svoje  náklady.  Takže  se bavíme  prakticky  o  říjnu -  březnu.  tedy  polovinu  roku  bude  JE  k  ničemu.   Cena  el. energie  z  takové  nové JE  funkční polovinu roku bude  přes  10 kč  / kWh.   Ten celý problém je  ekonomický  problém.   Nové  JE  jsou  v kontextu OZE +  plyn  prostě příliš drahé. Výrobci  musí  hodně  zlevnit , stát  musí  snížit bezpečnostní standarty.  
 Něco jiného jsou  staré  funkční   investičně  už  odepsané  JE.  Těm  nízká  cena Base  load přes léto nebude  vadit.  Pojedou  i  za  0,5 kč /kWh , protože  platí jen  lidi  palivo a modernizace.

FVE panel skutečně vyrábí od východu slunce do jeho západu, tedy polovinu hodin v roce (8760/2=4380 hodin). Samozřejmě v prvních několika desítkách minut ráno a stejně tak navečer je výkon panelů nízký až zanedbatelný, výkon během dne odvisí od toho, zda je obloha jasná či nějak zatažená. 
Pro to, kolik FVE vyrobí, ať okamžitě, či ročně, je důležitá hodnota globálního slunečního záření (což je součet přímého a difuzního záření).

Specialista BOZP

Absolvent SŠ – elektro (absolventské místo)

Majitelé velkých bateriových úložišť energie již nebudou muset fungovat takříkajíc v legislativním vakuu. Právní úpravu ukládání a opětovné využití elektřiny obsahuje další novela energetického zákona, známá pod označením Lex OZE 3. Ministerstvo

Síkelův úřad dokončil novelu Lex OZE 3. Kromě úpravy akumulace energie obsahuje i bič na dodavatele energií

S tím, jak v Česku roste počet střešních fotovoltaik, se rozjely i nabídky obchodníků na výkup přebytečné elektřiny, kterou hlavně v létě vyrobí. Většina obchodníků nabízí pro malé solární zdroje výkupy přetoků za spotové ceny. Ty se ale mohou d

Centropol zastavil nabírání zákazníků u fotovoltaik. Nabízel 3,50 koruny za kWh přetoků elektřiny a zájem už byl moc velký

Výrobce baterií pro menší solární elektrárny a především systémů pro jejich řízení Sonnen bývá často označován za jednoho z lídrů, ne-li absolutního lídra oboru. Z tohoto pohledu bývá obvykle nahlíženo i na krátké angažmá energetické skupiny ČEZ

Shell prodává německé baterkáře Sonnen, které koupil od ČEZ. Vrací se k ziskovému „fosilu“

Už jen pár dní má vláda na to, aby rozhodla, kdo nakonec zaplatí miliardy spojené s výkupem „zelené“ energie. Podle diskutovaných návrhů to budou buď spotřebitelé, firmy, nebo stát. Europoslanec Alexandr Vondra razí jinou cestu.

Do faktury na energie se mohou vrátit staré poplatky.  Vondra má řešení

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo další novelu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetických odvětvích a další související zákony. Předmětem této novely je transpozice evropských směrnic a definování „nových“ pojm