Čína bude studovat podloží pro výstavbu hlubinného úložiště pro jaderný odpad

Čínská provincie Gān-sù (Gansu) bude hostit podzemní laboratoř Běi-shān. V hloubce 560 metrů pod povrchem bude probíhat studium a charakterizace podloží pro účely ukládání vysoce radioaktivních odpadů.

Dlouhodobé hlubinné skladování radioaktivních odpadů vyžaduje důkladné studium podloží. Tato úložiště mohou vznikat pouze na stabilních podložích s jasně definovanými podzemními vodami a puklinami. Těmi totiž může probíhat transport radionuklidů v případě porušení všech inženýrských bariér.

Analýzy poté vždy počítají s rozšířením radionuklidů do okolí prostřednictvím spodních vod. Právě z těchto důvodů je charakterizace a vhodný výběr lokality tím nejdůležitějším aspektem. Do hodnocení lokality v České Republice vstupuje celá řada parametrů, jejichž význam můžete nalézt v dokumentu Státního úřadu radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Za účelem hlubinného skladování vysoce radioaktivních odpadů v Číně vznikne také v hloubce 560 metrů v granitovém podloží pouště Gobi hlubinná laboratoř  Běi-shān (Beishan). Projekt výstavby laboratoře patří mezi stovku nejvýznamnějších vědeckých projektů třináctého čínského plánu pro roky 2016 a 2020. V roce 2019 získal projekt povolení od pekingského institutu geologie.

Veškerá povrchová zařízení budou rozmístěna na ploše přibližně 247 hektarů, přičemž budovy a laboratoře zaberou přibližně 2,43 hektaru. Hlubinné úložiště bude tvořeno přibližně 13,4 km tunelů s celkovým objemem 514 200 metrů krychlových.

Předpokládané náklady na 7letou výstavbu komplexu jsou asi 420 milionů dolarů. Nadcházející provoz je naplánovaný na minimálně 50 let. Pokud půjde výzkum a analýza podloží podle plánu, mělo by hlubinné úložiště vzniknout poblíž této laboratoře do roku 2050.

Hlubinné úložiště Běi-shān se skládá ze spirálovité rampy a tří vertikálních tunelů a horizontálních galerií Zdroj: CAEA

Slavnostní ceremonie začátku výstavby proběhla 17. června a zúčastnily se jí zástupci z čínské autority pro atomovou energii (CAEA), ministerstva ekologie a životního prostředí, provincie Gansu a dalších.

„Půjde o největší světovou podzemní laboratoř s nejpokročilejšími funkcemi i zastoupením. Díky tomuto zařízení získáme důležitou vědecko-výzkumnou základnu pro výstavbu hlubinného geologického úložiště, které pojme vysoce radioaktivní odpady. Zároveň nám komplex umožní urychlit proces bezpečného ukládání odpadů a zajistí jak ochranu lidského zdraví, tak udržitelný rozvoj jaderného průmyslu,“ sdělil zástupce CAEA.

Jaderná energetika v Číně

Ukládání radioaktivních materiálů a použitého jaderného paliva je pro Čínu klíčové. Podle plánů čtrnácté pětiletky plánuje Čína v nejbližších letech snížit emise oxidu uhličitého optimalizací struktury spotřeby energie a zvýšením podílu nefosilní energie na přibližně 20 %.

Tyto ambice chce splnit s pomocí jaderných elektráren, které se nyní podílí přibližně 5 % na veškeré vyrobené energii v Číně. Se svými 49 provozovanými reaktory se Čína nachází světově na 3. místě za USA a Francií. Dalších 16 jaderných reaktorů je nyní v Číně ve výstavbě.

Průmyslové ukládání nízko a středně aktivního odpadu je v Číně zajištěno ve třech lokalitách:

• Poblíž Yù-mén (pinyin: Yumen), severozápadně od provincie Gansu.
• Sklad Beilong v provincii Guǎng-dōng (pinyin: Gunagdong).
• Zařízení Feifengshan v provincii Sìchuānhuà (pynyin: Sichuan).