Německá kapacitní rezerva: Elektrárny pro zajištění bezpečnosti dodávek
Německo mimo podpory obnovitelných zdrojů energie také mimotržně podporuje konvenční elektrárny v rámci několika rezerv udržujících v pohotovosti potřebný výkon pro různé účely. Jedná se na jedné straně o rezervy zajišťující výkon pro stabilizaci přenosové soustavy a na straně druhé o rezervy sloužící pro pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů.
Německo aktuálně drží konvenční elektrárny v pohotovosti v následujících rezervách:
- rezerva sítě - pro zajištění výkonu elektráren pro stabilizaci přenosové soustavy
- speciální síťová zařízení - pro zajištění výkonu elektráren na jihu Německa pro stabilizaci přenosové soustavy
- kapacitní rezerva – pro pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů
- zásobovací rezerva - pro úsporu plynu v energetice aktivací uhelných elektráren
Bezpečnostní rezerva pro snížení emisí oxidů uhličitého v odvětví energetiky odstavením hnědouhelných elektráren a současně udržením jejich výkonu v pohotovosti byla v provozu do roku 2022. Část elektráren z bezpečnostní rezervy byla převedena do zásobovací rezervy.
Tento článek blíže popíše německou kapacitní rezervu.
Předchozí díl série se zabýval rezervou sítě a speciálními síťovými zařízeními.Kapacitní rezerva
Kapacitní rezervu drží provozovatelé přenosové soustavy za účelem zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Kapacitní rezerva tak slouží k navýšení dostupného výkonu v případě, že nabídka na německých trzích s elektřinou nemůže plně pokrýt spotřebu elektřiny.
Zařízení v kapacitní rezervě jsou aktivována v den dodávky, pokud by v aukci na denním nebo vnitrodenním trhu nebylo možné dosáhnout vypořádání trhu, případně při výskytu otevřených nabídek na nákup elektřiny ve výši technického cenového limitu v rámci nepřetržitého vnitrodenního obchodování.
Elektrárny nebo skladovací zařízení v kapacitní rezervě nemohou aktivně působit na trzích s elektřinou, a mohou tak reagovat pouze na pokyny provozovatelů přenosové soustavy.
Velikost kapacitní rezervy
Kapacitní rezerva v Německu byla zavedena od zimního období 2020/2021. Výběrová řízení pro kapacitní rezervu organizují provozovatelé přenosové soustavy od roku 2019. Pro všechna dosavadní období byla kapacitní rezerva vypsána v objemu 2 GW instalovaného výkonu elektráren.
Německo mělo v minulosti problémy se zajištěním tohoto objemu. V rámci prvního výběrového řízení pro období od října 2020 do konce září 2022 bylo přiděleno oprávnění pro umístění 1 GW elektráren do rezervy z celkově požadovaných 2 GW. Úspěšné nabídky podaly tři společnosti, RWE s 680 MW, Lausitz Energie Kraftwerke AG (Leag) s 270 MW a Statkraft se 106 MW. Provozovatelé obdrželi 68 tis. eur ročně za každý MW výkonu v rezervě.
Plynová elektrárna Thyrow společnosti LEAG, jejíchž všech pět bloků se nachází v kapacitní rezervě. Zdroj: LEAG
Pro období od října 2022 do konce září 2024 byl opět přidělen 1 GW výkonu z požadovaných 2 GW. V tendru uspěly opět stejné společnosti, RWE se 710 MW, LEAG s 270 MW a Statkraft s celkem 106 MW. Provozovatelé obdrží 63 tis. eur za MW a rok v rezervě.
Výběrové řízení pro období od října 2024 do konce září 2026 právě probíhá s termínem podávání nabídek do 1. listopadu.
Odměňování elektráren v kapacitní rezervě
Elektrárny, akumulační systémy nebo regulovatelné spotřební zařízení v kapacitní rezervě obdrží roční odměnu, která je stanovena v rámci zadávacího řízení provozovatele přenosové soustavy. Náklady na kapacitní rezervu jsou hrazeny prostřednictvím síťových poplatků.
Zařízení se mohou zadávacího řízení na kapacitní rezervu zúčastnit vícekrát. V okamžiku, kdy elektrárny opustí kapacitní rezervu, musí být odstaveny (zákaz návratu na trh). Tento požadavek se však nevztahuje na spotřební zařízení v kapacitní rezervě.
Plynová elektrárna Gersteinwerk společnosti RWE je také v kapacitní rezervě. Zdroj: RWE
Kritika německé kapacitní rezervy ze strany Evropské komise
Mechanismy kapacitních rezerv v členských státech EU jsou pod přísným dohledem Evropské komise. Podle pravidel EU by kapacitní mechanismy měly být zaváděny pouze v případě, že jsou nezbytně nutné, a měly by být co nejvíce nákladově neutrální.
Komisařka EU pro hospodářskou soutěž Margrethe Verstagerová v tiskové zprávě z dubna 2017 vyjádřila pochybnosti o plánované německé kapacitní rezervě s ohledem na právo státní podpory.
"V současné době máme pochybnosti o nezbytnosti tohoto opatření a obavy o jeho podobu," uvedla Verstagerová. Komise navíc nabyla dojmu, že německá vláda zřejmě neplánuje rychlé ukončení kapacitní rezervy. Kromě toho bylo kritizováno, že podmínky pro účast v kapacitní rezervě diskriminují odezvu na straně spotřeby, vyloučeni byli také zahraniční poskytovatelé.
Evropská komise v roce 2018 schválila německou kapacitní rezervu a povolila její provoz do 30. 9. 2025, tj. na tři po sobě jdoucí dvouletá období. Komise předpokládala, že první období kapacitní rezervy začne dne 1. 10. 2019. Vzhledem k časovým prodlevám však první období začalo o rok později od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2022.
Mohlo by vás zajímat:
Gyrotronem do 20 km hloubky za pár měsíců. Quaise: Komerční využití superkritické geotermální energie z velkých hloubek. Vývoj pokračuje, V 2028 plánované 1. spuštění elektrárny. Neomezená energie se přiblížuje. Všechno muže být samozřejmě v termínech jinak, ale vývoj jako v každé oblasti na poli hloubkových vrtů se určitě nezastavý. K čemu nám potom ty nově plánované kontraverzní velké JE budou. Budeme mít problém s nákladnou likvidací těch starých, Němci o tom ví svoje.
I kdyby se podařil revoluční objev a bylo by možné získávat energii čistě a skoro zdarma, tak než se vybuduje potřebná kapacita, tak se budou stávající zdroje provozovat mnoho desítek let.
Viz např. výše uvedený geotermální zdroj. Zatím se ověřuje, že je něco takového možné. Zjišťuje se jak to postavit, jaké to bude mít reálné parametry, jak optimalizovat výkon a jaký je možné z toho dostat. Jak dlouho vydrží (přenos tepla v Zemské kůře je dost malý - proto ještě nevychladla :)), tzn. kolik energie můžu odebírat, aby mi "přitékala" další a neochladil jsem si kolektor. A dalších milion věcí. Současně zjistit, kde jsou vhodné podmínky pro vrt, atd. Tzn., že pokud se podaří první elektrárnu, jako technologický demonstrátor, zprovoznit v roce 2028, tak po nějakých cca 10ti letech provozu budeme znát nějaké provozní vlastnosti.
Pak může nastat "masivní" budování kapacit (jestli vyjde ekonomika). A protože se jedná o náhradu výkonů v řádech TW, tak to bude nějakou dobu trvat. Cca klidně desítky let. (Vždyť jen stavební povolení na větrník je cca 5-7 let! A to je známá a ověřená technologie. Co když se vrtem může probudit nějaká lokální tektonická činnost - určitě se najde někdo, kdo tím bude strašit. :) ).
Dále není dobré, vše sázet na jednu technologii, je vhodné zdroje diverzifikovat. Takže nemám strach, že, pokud se postaví nějaký další reaktor, tak pro něj nebude dalších 100 let využití. ;)
PS: dovedete si představit podmínky v hloubce 20km? Že i současné materiály pro vrty se v této hloubce podobají plastelíně. Kolik tun cementu je potřeba na jeden vrt. Jaké výkony musí mít čerpadla, aby rozproudily ve vrtu kapalinu a jaké tlaky se musí uzavřít a kontrolovat. Je to zajímavá výzva. Jen mi není jasné, jak se zabezpečuje takový vrt. Dle prospektů dochází k odpaření horniny. Ty páry se "odvětrají" až na povrch? Nebudou po trase kondenzovat? Jak se zajistí protitlak po odpařené hornině, aby nedošlo k destrukci vrtu (v současnosti se to řeší právě kapalným výplachem, který odnáší odvrtanou horninu a zároveň působí tlakem na "prázdné" místo.). :)
zní to jako aplikovaný kocourkov
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se