Bulharský předseda vlády Bojko Borisov požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von Leyenovou o podporu při odklonu Bulharska od uhlí. Podle Borisova Bulharsko bez pomoci nezvládne dosáhnout případných vyšších cílů snížení emisí do roku 2030. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/bulgaria-calls-for-eu-help-to-phase-out-coal/">Euractiv</a>. 
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">Evropská komise</a> navrhla zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % vůči roku 1990, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030/">Evropský parlament</a> navrhl zvýšit tento cíl až na 60 %. Zároveň skupina jedenácti členských zemí EU vydala společné <a href="https://www.permanentrepresentations.nl/binaries/nlatio/documents/publications/2020/10/14/joint-statement-on-the-revision-of-the-eu%E2%80%99s-2030-climate-target/Joint+statement+EU+2030+target.pdf">prohlášení</a>, ve kterém vyjádřila podporu cíli snížit emise o alespoň 55 % do roku 2030. Mezi tyto státy patří Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
<h2>Komise by podle Bulharska měla přijít s plánem</h2>
Bojko Borisov, bulharský premiér, ovšem řekl, že <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/soud-v-sofii-zrusil-zablokovani-prodeje-aktiv-cez-v-bulharsku">Bulharsko</a> je samo schopno dosáhnout pouze snížení emisí o 40 %. Zároveň dal jasně najevo, že země potřebuje podporu Evropské komise, aby vyššího společného cíle EU dosáhla. Premiér ale neokomentoval, jakým způsobem by podpora Komise mohla vypadat.
Uhlí se na výrobě elektrické energie v Bulharsku v roce 2017 podílelo z 45,9 %, přičemž zásoby uhlí by zemi měly vystačit na výrobu elektřiny na dalších 60 let.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí, snížení emisí velice podporujeme. Zároveň ale chceme, aby Evropská komise přišla pro země střední a východní Evropy, kde se vyrábí většina energie z uhlí, s plánem. To se týká i Bulharska – téměř 60 % naší energie je vyrobeno z uhlí,“ uvedl Bojko Borisov.</blockquote>
Podle portálu Euractiv Borisov řekl, že se s předsedkyní Komise von Leyenovou dohodl, že skupina odborníků začne zkoumat, jakým možným problémům by Bulharsko čelilo, pokud by se rozhodlo urychlit svůj odchod od uhlí.
<h2>Bulharsko zatím konkrétní plán odklonu od uhlí nemá</h2>
V minulém týdnu Komise zveřejnila zhodnocení finální verze <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/implementation-eu-countries/energy-and-climate-governance-and-reporting/national-energy-and-climate-plans_bg">národního klimaticko-energetického plánu</a> Bulharska. Ve <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/staff_working_document_assessment_necp_bulgaria.pdf">zhodnocení</a> Komise mimo jiné komentuje absenci detailnějších informací o tom, kdy a jak bude dosaženo odklonu od uhlí. Nepřítomnost těchto informací podle Komise komplikuje vyhodnocení možných dopadů přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku prezentovaných v plánu.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com

Energetika v zahraničí

Bulharsko žádá od Evropské komise pomoc s transformací tamní energetiky

Kanadská vláda plánuje investovat 20 milionů kanadských dolarů (přibližně 353 milionu korun) z federálních fondů do urychlení vývoje elektrárny využívající solí chlazeného reaktoru (ISMR) společnosti Terrestrial Energy. <a href="https://www.terrestrialenergy.com/2020/10/terrestrial-energy-receives-canadian-government-funding-for-imsr-generation-iv-nuclear-plant/">Společnost Terrestrial Energy to uvedla ve svém tiskovém prohlášení</a>. Malé modulární reaktory mají podle očekávání hrát významnou roli v dosažení kanadského cíle na dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050.
Investici do Terrestrial Energy oznámil kanadský Ministr pro inovace, výzkum a průmysl, Navdeep Bains. Finance mají pocházet ze Strategického inovačního fondu, jedná se o první případ finanční podpory vývoje malých modulárních reaktorů z tohoto fondu. Vyvíjená elektrárna má poskytovat účinnou výrobu elektrické energie, její vysokoteplotní provoz navíc může mít další průmyslová využití, jako je například výroba bezemisního vodíku.
<blockquote>„Kanadská vláda podporuje využití této inovativní technologie pro poskytování čistých energetických zdrojů a budování postavení globálního lídra v technologiích SMR. Tím, že pomůžeme přinést tyto malé reaktory na trh, podporujeme významné environmentální a ekonomické benefity, včetně výroby energie s nižšími emisemi, vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a rozvoj duševního vlastnictví v Kanadě.“ – Navdeep Bains, Ministr pro inovace, výzkum a průmysl
„SMR je průlomovou technologií, která má potenciál hrát zásadní roli při boji s klimatickými změnami a obnově naší ekonomiky po pandemii COVID-19.“ – Seamus O’Regan, Ministr přírodních zdrojů</blockquote>
<h2>Terrestrial Energy oznámení uvítala, sama do vývoje proinvestuje alespoň dalších 91 milionů kanadských dolarů</h2>
<blockquote>„Kanadská vláda postupuje s jasným záměrem národního rozvoje SMR reaktorů a uznává velké průmyslové a environmentální výhody současných jaderných inovací. Děkujeme Ministru Bainsovi a O’Reganovi za jejich vizi, vedení a partnerský vztah při prosazování našeho programu pro vyvinutí cenově dostupné a ekonomicky konkurenceschopné jaderné energie pro kanadské podniky a domácnosti s využitím technologií reaktorů IV. Generace.“ – Simon Irish, výkonný ředitel Terrestrial Energy.</blockquote>
Přijetím podpory se společnost zavázala vytvořit a udržovat 186 pracovních míst. Společnost zároveň utratí dalších 91,5 milionu kanadských dolarů (přes 1,6 miliardy korun) na výzkum a vývoj. S tím, jak se společnost blíží k postupnému komerčnímu nasazení elektráren s reaktory ISMR do konce tohoto desetiletí, plánuje využít kanadského jaderného dodavatelského řetězce a potenciálně vytvoří až 1000 nových pracovních míst.
Oznámení o investici přichází pouze týden po té, co společnost Ontario Power Generation oznámila posílení spolupráce s Terrestrial Energy a dalšími dvěma developery SMR reaktorů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.terrestrialenergy.com/media/imsr-power-plant-illustration/">Terrestrial Energy</a>

Rychlé zprávy

Kanada plánuje investovat 20 mi. dolarů do malého modulárního reaktoru společnosti Terrestrial Energy

Největší polská energetická skupina PGE plánuje do konce roku 2021 oddělit svá uhelná aktiva od dalších aktivit. Uvedl to generální ředitel Wojciech Dombrowski. V současnosti státní firma vyrábí většinu elektřiny z uhlí a lignitu, plánuje se však do roku 2050 stát klimaticky neutrální a do roku 2030 investovat 75 miliard zlotých (446,9 miliardy Kč) do výstavby zdrojů obnovitelné energie a dalších projektů.
<blockquote>&#8222;Naše strategie je odpovědí na změny trhu. Z transformace není cesty zpět. PGE bude hrát významnou úlohu v dosažení klimatické neutrality Polska,&#8220; prohlásil Dombrowski na tiskové konferenci.</blockquote>
Polsko je jediným státem EU, který se nepřipojil k unijnímu slibu být do roku 2050 klimaticky neutrální. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že země potřebuje více času k přesunu ekonomiky z uhlí ke zdrojům s nulovými emisemi, napsala agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Je to mimořádný a důležitý den pro polský energetický sektor, protože máme první komplexní strategii PGE, která spadá pod energetickou politiku země, strategii, která se vydává směrem ke stoprocentní zelené energii v roce 2050,&#8220; zdůraznil ministr pro klima Michal Kurtyka.</blockquote>
PGE se chce stát klimaticky neutrální prostřednictvím oddělení svých uhelných aktiv, která zahrnují důl na lignit a elektrárny, a také pomocí investic do větrných farem, na pevnině i na moři, solárních elektráren a zařízení na ukládání energie. Oddělení uhelných aktiv také pomůže PGE získat další finance od bank, které se zdráhají půjčovat skupinám napojeným na uhlí.
<blockquote>&#8222;Podle našeho názoru by bylo optimální oddělit aktiva do konce roku 2021,&#8220; řekl Dombrowski.</blockquote>
Dodal, že analýzy PGE ukazují, že banky a další finanční instituce jsou otevřené tomu, že poskytnou peníze firmě, pokud nebude mít uhelná aktiva.
Zatímco investoři plány skupiny vítají, ekologové je kritizují. &#8222;Transformace zahrnující oddělení uhelných aktiv není transformací. Z hlediska životního prostředí, polských žen a mužů a klimatické krize je to jen přesun špinavých aktiv z jedné kapsy do druhé,&#8220; prohlásil energetický analytik Greenpeace Piotr Wójcik.

Společnosti ve světě

Polská PGE chce do konce roku 2021 oddělit uhelný majetek

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Safety-upgrade-plan-approved-for-Kashiwazaki-Kariw">Japonský Úřad pro jadernou regulaci NRA (Nuclear Regulatory Authority) schválil bezpečnostní opatření předložená společností TEPCO pro 7. blok jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa</a>. Schválení přináší blok o krok blíže k restartu po havárii v jaderné elektrárně Fukušima Daiichi. TEPCO souběžně se 7. blokem žádá o schválení opatření i pro 6. blok, ale rozhodnutí ještě nepadlo.
Společnost TEPCO (Tokyo Electric Power Company) v září 2013 požádala NRA o schválení svého návrhu a plánu modernizace 6. a 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa. Oba bloky typu ABWR (Advanced Boiling Water Reactor) byly prvními japonskými varnými reaktory (<a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren">BWR – Boiling Water Reactor</a>), které byly předloženy k restartu.
Společnost TEPCO následně předložila změny uvedeného plánu v prosinci 2018, červenci 2019, v září a říjnu tohoto roku. Oba bloky mají instalovaný elektrický výkon 1356 MWe a byly uvedeny do provozu v roce 1996 a 1997.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/tepco-splnilo-zprisnena-bezpecnostni-opatreni-restart-dalsi-jaderne-elektrarny">V říjnu 2017 NRA schválila návrh zprávy</a>, která dospěla k závěru, že 6. a 7. blok splňují nové bezpečnostní standardy země. Dokument nařídil řadu bezpečnostních opatření, která mají být okamžitě přijata. Patří mezi ně seismické výztuže a výstavba hráze.
Dokument také uvádí seznam opatření, která je třeba přijmout, aby se zabránilo vážné nehodě v případě ztráty napájení elektrickou energií. Podle nových bezpečnostních požadavků musí být BWR vybaveny ventilačními systémy s požadovaným filtračním systémem.
NRA schválila plán společnosti TEPCO na implementaci těchto dodatečných bezpečnostních opatření v 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa. TEPCO plánuje dokončit všechny práce do prosince 2020.
Jaderná elektrárna Kashiwazaki-Kariwa nebyla ovlivněna zemětřesením a vlnou tsunami z března 2011, které poškodily jadernou elektrárnu Fukušima Daiichi. Všechny bloky byly odstaveny již od roku 2007 od zemětřesení Niigata-Chuetsu, které způsobily poškození areálu elektrárny, samotné bloky však zůstaly nepoškozeny. Od roku 2007 byly v areálu elektrárny prováděny práce na zlepšení odolnosti elektrárny proti zemětřesení.
Přestože společnost TEPCO dokončila práce na dalších nečinných blocích v areálu elektrárny, soustředí své zdroje na 6. a 7. blok. Znovuspuštění těchto dvou bloků by zvýšilo výnosy společnosti o odhadovaných 950 milionů dolarů (22 miliard korun) ročně.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.tepco.co.jp/en/index-e.html">TEPCO</a>

Jaderné elektrárny

Plán modernizace bezpečnosti schválen pro první japonský BWR blok, který zažádal o znovuspuštění

Francouzská energetická společnost <a href="https://www.edf.fr/en/the-edf-group/dedicated-sections/journalists/all-press-releases/edf-upgrades-its-nuclear-output-estimate-in-france-for-2020">EDF ve středu oznámila navýšení odhadu</a> výroby svých jaderných elektráren, jejichž výroba běžně ovlivňuje ceny elektřiny v celé Evropě. I přes navýšení odhadu však dle analytiků může dojít k nedostatku výroby v případě, že by přišly tuhé mrazy. 
EDF zvýšila odhad výroby francouzských jaderných elektráren pro rok 2020 na 325-335 TWh. V dubnu společnost odhad vlivem koronavirové krize na plány údržby reaktorů snížila o 20 % na 300 TWh. V červenci jej následně zvýšila na 315-325 TWh.
<blockquote>„Revize není překvapením. Odráží změny [týkající se plánování a údržby] oznámené od července,“ uvedl jeden z obchodníků.</blockquote>
Ještě v únoru letošního roku přitom <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-slabem-roku-2019-snizila-letosni-odhad-vyroby-francouzskych-jadernych-elektraren">EDF počítala pro rok 2020 s výrobou v rozmezí 375-390 TWh</a>. Pro srovnání, v roce 2019 jaderné elektrárny EDF vyrobily 379,5 TWh.
<blockquote>„Obavy o dodávky na listopad a prosinec se sníží, ale velmi chladné období by přesto mohlo způsobit nedostatek v dodávkách elektřiny,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/frances-winter-power-supply-risk-lingers--analysts/1157449">uvedl Eylert Ellefsen</a>, analytik společnosti Montel.</blockquote>
Minulý měsíc <a href="https://www.rte-france.com/actualites/securite-dapprovisionnement-electrique-pour-lhiver-2020-2021-previsions-actualisees">francouzský provozovatel přenosové soustavy, RTE, varoval</a>, že od poloviny listopadu do prosince může ve Francii v případě nadprůměrně chladného počasí dojít při zohlednění očekáváné poptávky k nedostatku výroby elektrické energie.
<h2>Dubnový odhad</h2>
Někteří analytici nařkli EDF z „děšení“ trhu, když společnost v dubnu přišla s odhadem výroby ve výši 300 TWh. Podle některých bylo zřejmé, že tento odhad je příliš nízký.
<blockquote>„Nejprve vyděsili trh s cílem 300 TWh a poté jej pomalu zvyšovali, když [jsme] již věděli, že cíl je příliš nízký,“ uvedl dle agentury Montel jeden z obchodníků.</blockquote>
Úvodní fotografie: Francouzská jaderná elektrárna Fessenheim. Zdroj: EDF

Elektrárny v Evropě

EDF navýšila odhad výroby svých jaderných elektráren. Nedostatek výroby však stále není vyloučen

Německý účet na podporu obnovitelných zdrojů se v letošním roce propadl do značného deficitu, který vyvolal propad poptávky po elektřině a s ní spojený pokles velkoobchodních cen. Německá vláda se tak rozhodla výši příspěvku pro následující dva roky zastropovat, aby zamezila výraznému růstu ceny elektřiny pro koncové odběratele. Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh. 
Pandemie onemocnění COVID-19 a s ní spojená opaření mají závažný dopad na ekonomiku řady států světa, Německa nevyjímaje. Kvůli značnému poklesu poptávky po elektřině, který současně vedl k propadu velkoobchodních cen, se německý účet na podporu obnovitelných zdrojů ocitl letos v deficitu. K 30. září se bilance účtu podle dat tamních provozovatelů přenosové soustavy propadla na zhruba -4 miliardy eur.
Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů se v Německu každoročně mění v závislosti na několika faktorech, včetně předpokládané velkoobchodní ceny elektřiny, očekávané poptávky po elektřině, růstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, velikosti rezervy či stavu účtu na podporu OZE. Stav konta ke konci září tak má přímý vliv na výši poplatku na následující rok, přičemž v šesti z posledních deseti let byl účet v přebytku, a výši poplatku tak snižoval. Letošní záporná bilance by však vyvolala růst poplatku na následující rok.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201015_EEGUmlage.html;jsessionid=01A129BEC7316CA642F5E4E65048F0A8?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">Podle německého síťového regulátora</a> se celková výroba elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů v příštím roce odhaduje na 228 TWh. Provozovatelé přenosové soustavy předpokládají celkové platby provozovatelům těchto zdrojů ve výši 34 miliard eur, výnosy z prodeje elektrické energie na trhu odhadují nicméně na pouhých 7,2 miliard eur. To znamená, že 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu.
<h2>Více než třetinu očekávaných výdajů na podporu pokryje státní rozpočet</h2>
Aby německá vláda zamezila prudkému růstu koncových cen pro odběratele, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/cena-elektriny-domacnosti-loni-ve-vetsine-zemi-eu-opet-vzrostla-nejvyssi-dansku-nemecku" target="_blank" rel="noopener">které jsou již nyní jedny z nejvyšších v Evropě</a>, zhruba 40 % z předpokládaného objemu podpory pokryje v následujícím roce injekce ze státního rozpočtu ve výši 10,8 miliard eur.
<a href="https://www.netztransparenz.de/portals/1/Content/EEG-Umlage/EEG-Umlage%202021/2020-10-15%20Ver%c3%b6ffentlichung%20EEG-Umlage%202021.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle výpočtu provozovatelů německé přenosové soustavy</a> by tak poplatek v příštím roce činil 96,5 EUR/MWh. V posledních pěti letech byla výše poplatku relativně stabilní s hodnotami mezi 63,5 a 68,8 EUR/MWh. V letošním roce výše příspěvku činí 67,6 EUR/MWh. Pokud německá vláda nepřistoupila k jeho zastropování, meziročně by vzrostl o téměř 43 %.
Nakonec však v následujícím roce němečtí odběratelé budou přispívat 65 eury za každou spotřebovanou MWh, v roce 2022 má poplatek ještě klesnout, a to na 60 EUR/MWh.
Zdroj úvodního obrázku: pixabay.com

Obnovitelné zdroje

Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst

Solární průmysl Spojených států se již třetím rokem potýká s dovozními cly na solární panely, které mají za úkol ochránit tamní výrobce před levnou konkurencí především z Číny. Přestože výrobní kapacita pro panely v USA vzrostla, je podle Trumpa nutné cla oproti původnímu plánu navýšit a rovněž zrušit výjimku pro bifaciální panely, která omezuje jejich účinek.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/americka-solarni-cla-se-miji-ucinkem-prebytek-nabidky-globalnim-trhu-tlaci-ceny-dolu" target="_blank" rel="noopener">Cla zavedl americký prezident od roku 2018</a> na doporučení tamní Komise pro mezinárodní obchod (ITC). Na komisi se s žádostí o zavedení dovozních cel obrátil v dubnu roku 2017 americký výrobce solárních panelů Suniva, který pouhé dva týdny předtím vyhlásil bankrot. K žádosti se poté připojila i připojila i americká divize německé společnosti SolarWorld AG, kterou levný dovoz poslal do platební neschopnosti.
Cla začínala v roce 2018 na 30 %, přičemž v každém dalším roce klesala o 5 procentních bodů. V roce 2021 tak měla klesnout na 15 %, tedy polovinu počáteční hodnoty. Novým rozhodnutím, které <a href="https://www.whitehouse.gov/presidential-actions/proclamation-facilitate-positive-adjustment-competition-imports-certain-crystalline-silicon-photovoltaic-cells/" target="_blank" rel="noopener">Bílý dům oznámil ke konci minulého týdne</a>, však Trump hodnotu pro příští rok navýšil.
Jelikož pouhých několik měsíců po jejich zavedení Čína oznámila výrazné omezení podpory pro nové solární elektrárny. Čínští výrobci tak museli značnou část panelů určených původně pro domácí trh mimo Čínu, a tento přebytek panelů na globálním trhu způsobil další pokles cen. Po dočasném propadu <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dovoz-solarnich-panelu-usa-se-poklesu-se-zavedenim-cel-jiz-zotavil" target="_blank" rel="noopener">se tak dovoz panelů do USA rychle zotavil</a>.
Cla na ochranu domácích výrobců se nicméně nevztahovala na některé produkty, včetně bifaciálních panelů, které obdržely plnou výjimku loni v červnu. Podle Trumpa však výjimka pro bifaciální panely omezila účinnost původních opatření a pravděpodobně by ji omezovala i nadále, a je tedy nutné ji zrušit. Stejně tak je podle amerického prezidenta nutné navýšit dovozní cla pro čtvrtý rok jejich platnosti z původních 15 % na 18 %, aby byl tamní průmysl výroby solárních panelů efektivně chráněn.
Zdroj úvodního obrázku: Stefano Paltera/US Dept. of Energy

Trump zvýšil cla na dovoz solárních panelů do USA, výjimka pro bifaciální panely končí

Nedávno oznámený čínský závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. <a href="https://about.bnef.com/blog/chinas-long-road-to-carbon-neutrality-will-reshape-world-economy/" target="_blank" rel="noopener">Jak však upozornil zahraniční portál BloombergNEF (BNEF)</a>, největšího globálního emitenta CO2 čeká velmi složitá cesta, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.
Závazek Číny, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">který prozatím postrádá konkrétní obrysy</a>, uvítala také Evropská komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“ a druhým dechem dodala, že je nutné udělat ještě mnoho práce.
Na možnosti a výzvy dekarbonizace čínského národního hospodářství se blíže podívali výzkumníci z BNEF, kteří za nejvíce problémové oblasti označili průmysl a teplárenství. O poznání jednodušší bude dle BNEF dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Čína je největším světovým emitentem CO2 s 28,6% podílem na globálních emisích v roce 2018. Její primární zdroje emisí jsou výroba elektřiny a tepla, průmysl a doprava. Čínské uhlíkové emise z průmyslu dosáhly svého vrcholu v roce 2012 a od té doby klesají díky kombinaci recyklace, energetické účinnosti a přechodu z uhlí na plyn,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF dodal, že k dosažení uhlíkové neutrality bude muset Čína na jedné straně urychlit rozvoj existujících technologií, jako jsou elektromobily či solární panely, a na straně druhé se bude muset zaměřit na rozvoj nových technologií pro bezemisní produkci vodíku či zachytávání, ukládání a využívání emisí CO2.
<h2>První krok na dlouhé cestě</h2>
Oznámení cíle dosažení uhlíkové neutrality je prvním krokem na dlouhé cestě, která Čínu čeká. Jak již bylo uvedeno výše, závazek Číny prozatím postrádá konkrétnější obrysy. Prozatím například není jasné, jak bude Čína zacházet s tzv. vyrovnáním emisí CO2, jak bude zahrnuto zemědělství nebo zda některé sektory obdrží výjimku.
Jako další státy, které se vydaly na cestu k dosažení uhlíkové neutrality, bude i Čína muset stanovit dílčí cíle a milníky. Podle BNEF by tyto dílčí cíle měly být v optimálním případě rozděleny na sektorové cíle tak, aby mohla být navržena a následně aplikována konkrétní opatření.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Emise CO2

Čínská cesta k uhlíkové neutralitě: Největší výzvou bude průmysl a vytápění

Sektor elektroenergetiky je v Německu dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších odvětví v oblasti snižování emisí. V letošním roce podle předběžných odhadů Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství emise zatím meziročně poklesly o více než pětinu. Jednou z hlavních příčin je pokles poptávky po elektřině spojený s koronavirou pandemií, pomohla rovněž vyšší výroba z elektřiny z plynu a obnovitelných zdrojů.
Německu se v posledních letech daří výrazně snižovat emise spojené s výrobou elektřiny, a to především snižováním výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. To je způsobeno jak postupným rozvojem obnovitelných zdrojů, tak náhradou uhlí plynem a nižším vývozem elektřiny do zahraničí.
Podle odhadů Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) klesly emise z německé elektroenergetiky za období mezi letošním lednem a zářím meziročně o 36 milionů tun CO2, tedy o zhruba 22 %. Pomohl především výrazný propad ve výrobě elektřiny z černého i hnědého uhlí.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1602671370.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1602671373.json“}
Změna v podílu jednotlivých zdrojů na německém mixu je patrná z grafů výše. Nejvyšší nárůst zaznamenaly obnovitelné zdroje, a to díky příznivým větrným podmínkám na začátku letošního roku, stejně tak z důvodu nárůstu jejich instalovaného výkonu. Naopak výroba elektřiny z uhlí se propadla o zhruba 30 %.
<blockquote>„Žádný jiný sektor nedokázal během posledních snížit emise tak výrazně jako sektor elektroenergetiky,“ uvedla podle serveru Platts Kerstin Andreaeová, vedoucí spolkového svazu s tím, že bude třeba vyvinout další úsilí pro dosažení cíle snížení emisí pro rok 2030.</blockquote>
Podle Andreaeové budou se nicméně budou muset zapojit i další hospodářská odvětví, a to zejména dopravy. Emise z dopravy <a href="https://www.cleanenergywire.org/factsheets/germanys-greenhouse-gas-emissions-and-climate-targets" target="_blank" rel="noopener">se v Německu oproti roku 1990 nijak výrazně nezměnily</a>.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/101220-german-jan-sept-power-sector-co2-emissions-down-22-on-year-bdew" target="_blank" rel="noopener">Podle analýz S&amp;P Global Platts</a> je podobný trend patrný i na dalších velkých evropských trzích, kdy emise letos klesají spolu s poptávkou po elektřině, zejména z důvodu restriktivních opatření pro omezení šíření koronaviru.
Zdroj úvodního obrázku: flickr.com, autor: dé.wé.

Německo

BDEW: Emise z výroby elektřiny v Německu za první tři kvartály klesly o 22%

Systém obchodování s emisemi by se ve Spojené království po roce 2021 měl co nejvíce cenově propojit s evropským systémem EU ETS. Pomůže to likviditě obchodování a snížení nákladů na zajištění rizika výrobců elektřiny, <a href="https://www.efet.org/Files/Documents/Press%20releases/2020/200912_EFET_PR_A%20linked%20UK%20ETS%20key%20for%20UK%E2%80%99s%20cost%20effective%20transition%20to%20net%20zero_FINAL.pdf">tvrdí EFET</a> (<a href="https://www.efet.org/">Evropská federace obchodníků s energiemi</a>).
Spojené království ještě není definitivně rozhodnuto, na jakých principech bude založen jeho trh s emisemi od začátku roku 2021. Aktuálně jsou zvažovány tři možnosti – samostatný systém obchodování s emisemi, systém obchodování s emisemi cenově navázaný na EU ETS nebo uhlíková daň.
Do rozhodování svým názorem přispěla i jedna z největších organizací, která spojuje obchodníky s energiemi. Ta se vyslovila pro systém, který bude cenově propojen s EU ETS.
Pokud by se Spojené království rozhodlo pro samostatný systém obchodování s emisemi, který by nebyl navázán na EU ETS, důsledkem by byla malá likvidita obchodování. Cena, za kterou by se emisní povolenky obchodovaly na trhu, by pak nemusela zcela věrně odrážet skutečnou cenu za snižování emisí a mohla by být více volatilní. To by ve svém důsledku mohlo vést k vyšším cenám za energie, protože by obchodníkům rostla cena za zajištění rizik nepředvídatelně vysokých nebo naopak nízkých cen.
<figure id="attachment_21805" class="wp-caption alignleft" style="width: 1280px;"><img class="size-full wp-image-21805" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-800x533.jpg 800w" alt="Emise CO2 v EU" width="1280" height="853" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: PixaBay.com</figcaption></figure>
Dopady do cen zajištění vidí EFET i v případě přechodu pouze na uhlíkovou daň. Cena za zajištění rizika z obchodování by vzrostla z toho důvodu, že by byla uhlíková daň stanovená každoročně, což by komplikovalo predikci cen na víceletá období. Současně by podléhala dohledu a možným úpravám regulátora.
Výhodou cenového propojení obou trhů s emisemi zároveň současně je, že snižuje riziko tzv. „úniku uhlíků“ (<a href="http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap/leakage/index_en.htm">carbon leakage</a>), neboli přesunu průmyslu a investic do jiných částí světa k dosažení nižších nákladů na emise.
Doporučením federace EFET je cenové propojení „ex ante“, tedy napojení na průměrné forwardové ceny EUA, a to bez dalšího navyšování této ceny nebo úpravy. Díky této vazbě by (především) pro výrobce elektřiny byly náklady za emise jednoduše predikovatelné, a ti by tak nemuseli vynakládat vysoké náklady na zajištění proti případným výkyvům ceny za vypouštění emisí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com