Před rokem bylo zpřístupněno rekultivační jezero Milada

DomůRychlé zprávyPřed rokem bylo zpřístupněno rekultivační jezero Milada

Povrchovými doly zničená krajina bývá mnohdy rekultivována zatopením. Vzniklá jezera, spolu s pozdější vegetací a infrastrukturou, utváří zcela nový ráz kdysi „měsíční“ krajiny a přináší nové rekreační i hospodářské možnosti. Jednou z takto vzniklých nových vodních ploch je jezero Milada u Chabařovic na Ústecku, které bylo loni 30. května poprvé zpřístupněno veřejnosti.

Jezero Milada vzniklo rekultivací a zatopením těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Napouštět se začalo v roce 2001 a v létě 2010, kdy plnění vodou skončilo, dosáhlo rozlohy 252 hektarů, čímž se řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. Nyní jezero, které se stalo oblíbeným cílem turistů, čeká na vybudování infrastruktury.

Rekultivace v České republice

Rekultivací jsou myšlena komplexní a souhrnná opatření, která zahlazují nežádoucí antropogenní zásahy do krajiny. V České republice jsou předmětem rekultivace především území postižena těžbou hnědého a černého uhlí. Konkrétně se zahlazují zbytkové jámy po povrchové těžbě uhlí, upravuje se podoba výsypek a rekultivují se usazovací nádrže. Po ukončení těžby tak vznikají pole, lesy případně rekreační oblasti či tzv „nové divočiny“.

Krom Milady vzniklo v severních Čechách rekultivací těžebních jam například jezero Most, jehož rozloha přesahuje 310 hektarů. Na Sokolovsku je již téměř plné jezero Medard, které by po úplném napuštění mělo mít bezmála 500 hektarů. V budoucnosti se počítá se vznikem jezer, které překonají tisíc hektarů. Pro srovnání – největší jihočeský rybník Rožmberk má zhruba 490 hektarů a největší česká vodní nádrž Lipno asi 4870 hektarů.

Zdroj úvodní fotografie: www.jezeromilada.cz