Náklady spojené s útlumem OKD mají do konce roku 2024 činit devět miliard korun

Praha 4. dubna (ČTK) – Náklady státního podniku Diamo spojené s útlumem těžby černého uhlí společností OKD mají do konce roku 2024 činit devět miliard korun. Peníze vydá stát ze státního rozpočtu. Vyplývá to z informace o stavu útlumu hlubinného dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru, kterou v úterý dostane vláda. Částku tvoří mimo jiné náklady vynaložené v souvislosti s propouštěním nepotřebných zaměstnanců nebo náklady na zahlazování následků hornické činnosti.

Celkové náklady na útlum v OKD mají podle dřívějších informací do roku 2035 dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty i náklady na zajišťování báňské záchranné služby a státní příspěvek pro propuštěné zaměstnance. V letošním roce mají podle aktuálního materiálu, který kabinet dostane pro informaci, náklady činit 2,7 miliardy korun.

Odhad pro příští rok počítá zhruba s 1,8 miliardy korun, pro rok 2023 s asi 3,1 miliardy korun a pro rok 2024 se zhruba 1,3 miliardy korun. Předkladatel návrhu, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu, v podkladech upozorňuje, že zmíněná čísla mohou být významně ovlivněna rozhodnutím OKD o dřívějším či pozdější ukončení hornické činnosti na posledních fungujících závodech ČSM-sever a ČSM-jih.

OKD je jediným producentem černého uhlí v republice. Těžbu postupně ukončuje, protože se nevyplácí. V současnosti se v Česku těží černé uhlí jen v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, který podle únorového vyjádření ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) bude v provozu minimálně do konce roku 2022. OKD má přibližně 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků.

Horníci na konci února vyvezli symbolické poslední vozíky z Dolů Darkov a ČSA. Ještě před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo zhruba 17.000 lidí.

Ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že loni se v Česku vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Meziročně podle ní výrazněji klesla právě produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.