Francouzský ropný gigant Total si v nadcházejícím desetiletí klade za cíl rozšířit své aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG) a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Současně plánuje utlumit svou činnost související s prodejem ropy a ropných produktů, jelikož má ambici stát se energetickou společností s nízkými emisemi uhlíku.
<h2>Rozvoj LNG a nízkouhlíkových zdrojů</h2>
V aktualizaci podnikové strategie ze 30. záři letošního roku uvedl výkonný ředitel Totalu, Patrick Pouyanne, že se Total bude i nadále zaměřovat na těžbu ropy a plynu, získané prostředky z této oblasti ale použije také na rozvoj aktivit na poli LNG a OZE.
<blockquote>„Chceme transformovat Total tak, aby splnil dvojí výzvu – více energie a méně uhlíku. Nastal správný čas na urychlení rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Skutečným rizikem je nezúčastnit se tohoto přechodu a zůstat pozadu,“ uvedl Poyanne během webové prezentace.</blockquote>
V příští dekádě plánuje Total zvýšit svou celkovou produkci energie přibližně o jednu třetinu. A to ze 3 miliónů barelů ropného ekvivalentu (BOE) denně na 4 milióny BOE/d, přičemž nárůst produkované energie připadne rovným dílem na LNG a elektřinu, především tu z OZE. Ve stejném období mají být omezeny prodeje ropných produktů, a to až o 30 %.
<h2>LNG</h2>
Celkové prodeje zkapalněného zemního plynu společnosti Total by měly do roku 2025 dosáhnout 50 miliónů tun za rok, oproti aktuálním 35 miliónům tun ročně se tak jedná o podstatný nárůst a ambiciózní cíl.
Poyanne dále prohlásil, že Total bude těžit z aktuální situace na trhu se zemním plynem a LNG, kdy mnohé projekty zaměřené na LNG byly odloženy, nebo dokonce zrušeny. O krizi trhu s LNG jsme psali například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/trh-lng-celil-problemum-jiz-pred-covid-19-spotove-ceny-asii-jsou-nyni-rekordne-nizko">zde</a>.
<blockquote>„Jsme v dobré pozici, abychom mohli těžit z vývoje na trhu s LNG,“ řekl Poyanne.</blockquote>
Total má podíl na třech velkých projektech týkajících se LNG, které mají být uvedeny do provozu během let 2023 a 2024. Jedná se o projekty Arctic LNG 2, Mosambik LNG a sedmé zkapalňovací zařízení Nigérie.
<blockquote>„V následujících 10 letech nebudeme moc utrácet za fúze a akvizice, jelikož máme v rukou to, co potřebujeme,“ uvedl k situaci ohledně LNG Poyanne.</blockquote>
Poukázal pak také na sílicí pozici Totalu v oblasti dekarbonizace plynu a budoucí produkci biometanu a vodíku.

Společnosti

Francouzský gigant Total aktualizoval svou strategii, zaměřit se chce na OZE a LNG

Sedm z deseti aut, která v prvním čtvrtletí letošního roku koupili zákazníci v Norsku, mělo elektrickou zásuvku. Budou trend ze severské země, která je dlouhodobě průkopníkem e-mobility, následovat i další evropské, potažmo světové trhy?  Optimistické prognózy zaznívaly už na počátku minulé dekády. A zůstaly nenaplněny. Nyní ale mají nejrůznější předpovědi reálnější základ. Evropské automobilky musí letos poprvé splnit v průměru za prodanou flotilu aut emisní limit 95 gramů CO2 na kilometr. Což je prakticky nedosažitelné bez elektrických vozidel – bateriových nebo plug-in hybridů.
V letošním roce jejich prodej kvůli následkům koronavirové pandemie celosvětově poklesne na 1,7 milionu, ale vzhledem k propadu celého automobilového trhu elektromobily mírně zvýší tržní podíl na 2,7 procenta, předpovídá ve své publikaci Electric Vehicle Outlook 2020 agentura BloombergNEF.
V roce 2025 by už auta do zásuvky měla představovat desetinu a na konci dekády 28 procent všech prodaných osobních vozidel na světě. V roce 2030 by jich tak mělo jezdit 116 milionů, tedy osm procent z celkové flotily. Dlužno podotknout, že o ekologičtější autodopravu neusiluje zdaleka jen Evropa. Zhruba polovina prodejů elektrických aut se má během následující desetiletky podle uvedené prognózy odehrát v Číně.
<img class="alignleft size-full wp-image-34885" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily.jpg 1855w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily-800x533.jpg 800w" alt="" width="1855" height="1237" />
K podobným číslům celosvětového rozvoje elektromobility dospívá ve své publikaci Global EV Outlook 2020 i Mezinárodní energetická agentura. Ve scénáři založeném na současných státních politikách předpovídá v roce 2030 celosvětovou flotilu 140 milionů elektrovozidel, včetně lehkých užitkových aut, autobusů a náklaďáků.
<blockquote>„Je ovšem třeba dodat, že scénář udržitelného rozvoje hovoří o čísle až 240 milionů. Snaha omezovat emise CO2 a bojovat tak s klimatickou změnou směřuje minimálně v evropském kontextu stále více k rychlejšímu nástupu čistější mobility, která by měla být celkově bezemisní do roku 2050,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která vytváří produkty s názvem ChargeUp pro správu a obsluhu dobíjecích stanic. </blockquote>
<h2>Evropa raketově nebo mírně napřed?</h2>
Vyspělý evropský trh bude podle analytiků BloombergNEF směřovat k o něco rychlejšímu rozvoji e-mobility. Letos by elektrická vozidla měla představovat 3,75 procenta a na konci dekády 34,5 procenta prodejů.
Například autoři webu CleanTechnica považují takový odhad za nemístně podhodnocený a argumentují tím, že už za první dva měsíce roku se podíl aut do zásuvky v Evropě pohyboval kolem 6,5 procenta a v dubnu a březnu vzhledem k poklesu celkového automobilového trhu vyskočil k desetině. Celoroční rozumný odhad tak podle nich zní sedm až osm procent, což ovšem vrhá na zcela jinou trasu i desetiletou prognózu.
<img class="alignleft size-full wp-image-1852" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Elektromobily-Norsko.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Elektromobily-Norsko.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Elektromobily-Norsko-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Elektromobily-Norsko-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Elektromobily-Norsko-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Elektromobily-Norsko-800x531.jpg 800w" alt="" width="1024" height="680" />
„Z řady důvodů předpovídám minimálně 75procentní tržní podíl elektrických aut na konci dekády,“ píše senior reportér CleanTechniky Maximilian Holland. A poukazuje mimo jiné na tzv. Osbornův efekt, který vykládá tak, že jakmile se nová technlogie uchytí a je vnímána jako předurčená k růstu a zdokonalování, zákazníci začnou minimálně upouštět od nákupu technologie překonané. Nárůst novinky pak nebývá lineární, ale výrazně dynamičtější.
Expert na automobilový trh z české pobočky PwC Michal Razim je naopak výrazně skeptičtější. „S předpověďmi o tom, že by tržní podíl elektrických aut byl v roce 2030 okolo 75 procent, je velmi těžké se ztotožnit. Pro takto silný nástup této technologie podle našeho odhadu není prostor,“ říká. A dodává, že jakékoli předpovědi zůstávají ošidné vzhledem k „divokým kartám“, jakými jsou vodíkový pohon či syntetická paliva. „Nyní není ani stoprocentně jasné, že elektrovozy jsou budoucím tržním vítězem,“ podotýká.
<h2>Zdrženlivé Česko</h2>
Předpovědi pro domácí trh jsou spíše opatrné. Svaz dovozců automobilů předpokládá pozvolný nárůst prodejů čistě elektrických, tedy bateriových, vozů na 21 tisíc (cca osm procent trhu) v roce 2025 a 35 tisíc (cca 14 procent trhu) v roce 2030. Na konci desetiletí by tak v Česku mohlo silnice brázdit kolem 218 tisíc bateriových vozů, což budou zhruba tři procenta vozového parku. Takové číslo odpovídá i střednímu scénáři aktualizovaného Národního akčního plánu Čistá mobilita. Vysoký scénář pak hovoří o 500 tisících čistých elektrovozů, tedy osmi procentech vozového parku v tuzemsku v roce 2030.
<blockquote>„Kloníme se jednoznačně k vyššímu číslu, kterému bude třeba přizpůsobit i veřejnou dobíjecí síť, která by podle doporučeného poměru deset ku jedné měla čítat 50 tisíc dobíjecích bodů,“ říká Ondřej Synek z platformy ChargeUp. </blockquote>
Zatížení rozvodné sítě pak podle něj nebude možné zvládat jinak než chytrým řízením celé infrastruktury, při kterém bude hrát software rozhodující roli.

Čistá mobilita

Kolik se bude prodávat aut do zásuvky? Předpovědi se liší i dvojnásobně

Provozovateli energetické přenosové soustavy ČEPS v letošním prvním pololetí meziročně klesl zisk před zdaněním o pětinu na 1,8 miliardy korun. Celkové výnosy naopak vzrostly o 9,2 procenta na 13 miliard korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí společnosti Hana Klímová. Uvedla, že ČEPS v pololetí navzdory pandemii koronaviru investoval do rozvoje soustavy 1,5 miliardy korun.
Významný vliv na růst výnosů a ve stejné výši i nákladů měl podle firmy objem přenesené energie v rámci mezistátních propojených trhů (takzvaný MC shipping a coupling). Výnosy ČEPS po odečtení MC shippingu dosáhly v prvním pololetí 8,1 miliardy korun, meziročně asi o dvě procenta více.
<blockquote>&#8222;Meziročně vzrostly zejména celkové tržby z prodeje licencovaných činností. Na celkovém objemu výnosů se po odečtení MC shippingu podílely z 98 procent,&#8220; řekl dnes předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.</blockquote>
Celkové náklady před zdaněním činily podle něj v pololetí 11,2 miliardy korun, po odečtení MC shippingu pak 6,3 miliardy korun. Firma dále uvedla, že od začátku ledna do konce června přenesla asi 32.000 gigawatthodin elektřiny.
ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Udržuje, obnovuje a provozuje 43 rozvoden se 77 transformátory a vedení o celkové délce přes 5500 kilometrů. Sto procent akcií společnosti vlastní přes ministerstvo průmyslu a obchodu stát.

ČEPS v pololetí meziročně snížil zisk, výnosy mu vzrostly

Britsko-nizozemská energetická společnost Royal Dutch Shell se chystá po celém světě zrušit až 9000 pracovních míst, což je více než deset procent její pracovní síly. Firmu k tomu nutí odklon od fosilních paliv a s tím související změna strategie v podnikání. Pracovní místa hodlá firma zrušit do konce roku 2022, plán počítá s 1500 odchody po dohodě. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Na konci loňského roku měl podnik zhruba 83.000 zaměstnanců. Reorganizací chce od roku 2022 ušetřit ročně dvě až 2,5 miliardy dolarů (až 57,9 miliardy Kč).
Od začátku pandemie nemoci covid-19 se firma kvůli propadu poptávky po palivech potýká s poklesem zisku. V prvním pololetí jí čistý zisk meziročně klesl o 46 procent na 2,9 bilionu dolarů, ve druhém čtvrtletí o 82 procent na 638 milionů dolarů. Před pěti měsíci firma poprvé od druhé světové války rozhodla o snížení dividendy.
<figure id="attachement_36212" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shell-cogen-europe.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shell-cogen-europe.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Museli jsme jednat rychle a rozhodně. Učinili jsme rázná finanční rozhodnutí, včetně snížení dividendy, abychom byli odolnější,&#8220; konstatoval šéf podniku Ben van Beurden.</blockquote>
Zopakoval, že podnik má v úmyslu stát se nejpozději do roku 2050 energetickou společností s nulovými emisemi. To znamená, že bude prodávat jiné typy produktů.
<blockquote>&#8222;V roce 2050 budeme mít v energetickém mixu nějakou ropu a zemní plyn, ale převážně v něm bude elektřina a biopaliva &#8211; oboje s nízkými emisemi uhlíku. Dále vodík a celá řada jiných řešení,&#8220; řekl van Beurden.</blockquote>

Ropa

Shell zruší 9000 míst, nutí ho k tomu odklon od fosilních paliv

Německá energetická společnost Uniper uvažuje o prodeji svého pětinového podílu v plynovodu Opal, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.
Opalem proudí ruský plyn přepravený do kontinentální Evropy plynovodem Nord Stream 1, který vede Baltickým mořem. Plynovod Opal je dlouhý 470 kilometrů a jeho přepravní kapacita činí 36 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně.
Uniper podle zdrojů s konečným rozhodnutím ohledně prodeje podílu v Opalu počká na výsledek listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech. Washington nyní kritizuje přílišnou závislost Evropy na ruském plynu a snaží se zabránit dokončení nového plynovodu Nord Stream 2. To vyvolává nejistotu, která by mohla odradit některé investory.
Společnost Uniper vlastní 20procentní podíl v Opalu prostřednictvím své dceřiné firmy Lubmin-Brandov Gastransport. Zbývajících 80 procent vlastní společnost WIGA Transport, která je společným podnikem ruského Gazpromu a německé ropné firmy Wintershall DEA, píše agentura Reuters.

Plynárenství

Reuters: Uniper zvažuje prodej podílu v plynovodu Opal

Největší dodavatel elektřiny v Česku, skupina ČEZ, sníží od října cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Za každou megawatthodinu (MWh) zákazníci podle firmy uspoří zhruba 230 korun, což při průměrné roční spotřebě domácností ve výši 3,5 MWh znamená, že lidé ročně ušetří několik stovek korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vyjádření dalších prodejců ČTK shání.
<blockquote>&#8222;Ceny elektřiny i plynu na burzách během epidemie covidu klesly a nám se je pro naše zákazníky podařilo nakoupit výhodněji. Plníme tak svůj slib, že pokud ceny na burzách vydrží níže delší dobu, budou z toho mít prospěch i naší zákazníci,&#8220; uvedl dnes místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.</blockquote>
Ve stejné výši jako domácnostem klesnou podle firmy od října také ceny pro živnostníky a malé firmy.
Od listopadu pak sníží cenu v obdobném rozsahu také společnost ČEZ ESCO, která dodává elektřinu a plyn středním a větším firmám nebo veřejné správě. Zákazníci podle ČEZ nemusí pro získání slevy nic dělat. V případě takzvaných nefixovaných produktů na dobu neurčitou se jim cena elektřiny i plynu sníží od 1. října automaticky. U fixních produktů na dobu určitou se pak cena aktualizuje k datu prodloužení smlouvy.
Analytici, které před prázdninami oslovila ČTK podzimní pokles cen elektřiny a plynu pro domácnosti před topnou sezonou očekávali. Důvodem je pokles cen na velkoobchodních burzách. Kolik přesně peněz lidé ušetří, záleží podle nich logicky na tom, na co všechno danou komoditu používají.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně necelých 44 eur (zhruba 1180 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 16,3 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> ještě výrazněji, a to o 28 procent na 14 eur (zhruba 380 Kč) za MWh.
Snížení ceny plynu už někteří dodavatelé avizovali. Jeho největší dodavatel v Česku, společnost innogy, na začátku září oznámila, že od října sníží všem zákazníkům jeho cenu o pět procent. Rodina, která zemním plynem vytápí dům a ohřívá vodu, podle firmy ročně ušetří zhruba 1500 korun. Zlevňovat plánují i některé další společnosti &#8211; ČEZ oznámil, že u jeho základního produktu klesne cena plynu o 11 procent, MND pak nastávající topné sezoně 2020/2021 plánuje plošné snížení cen plynu o zhruba šest procent.
ČEZ Prodej je s počtem 2,8 milionu zákazníků největším dodavatelem energií v Česku. Firma uvádí, že je lídrem mezi dodavateli elektřiny a dvojkou mezi dodavateli plynu. &#8222;U všech produktů si mohou zákazníci nové ceníky už teď prohlédnout na našich webových stránkách. Jak u elektřiny, tak u plynu snižujeme ceny ještě před nastávající topnou sezonou, aby měli z tohoto kroku zákazníci co největší užitek,&#8220; uvedl dnes generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Energetika v ČR

ČEZ sníží cenu elektřiny pro domácnosti v průměru o devět procent

Energetická skupina ČEZ koupila prostřednictvím svého investičního fondu Inven Capital minoritní podíl ve švédské společnosti <a target="_blank" href="https://eliq.io/">Eliq</a>. ČTK to řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Firma se podle ní specializuje na vývoj aplikací, které energetickým společnostem pomáhají analyzovat harmonogramy spotřeby domácností a následně nabízet zákazníkům na míru šitá řešení úspor. Cenu ani výši podílu mluvčí neuvedla. Sdělila pouze, že Inven Capital byl iniciátorem a hlavním investorem aktuálního investorského kola, které má sloužit k navýšení kapitálu firmy o pět milionů eur (asi 135 milionů korun)
Kromě Inven Capital se současného investičního kola zúčastnil litevský kapitálový fond Contrarian Ventures, který se specializuje na investice do chytré energetiky. Obě společnosti budou mít v představenstvu firmy Eliq své zástupce. Horáková uvedla, že pro Inven Capital představuje Eliq v pořadí jedenáctou investici. Fond pro získání podílu ve firmě využil peníze ze společného fondu s kapitálem 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč), který vytvořil společně s Evropskou investiční bankou.
Aplikace od Eliq seskupují rozsáhlé množství dat o spotřebě, případně výrobě zákazníků z chytrých elektroměrů. Z chytrých senzorů v domácnosti si rovněž berou data o vnitřní teplotě a vlhkosti, provozu spotřebičů nebo výrobě střešní fotovoltaiky. Následně aplikace na základě těchto údajů doporučuje klientům nejvýhodnější tarif nebo vhodné nastavení záloh.
<blockquote>&#8222;Eliq zosobňuje budoucnost komunikace mezi energetickou firmou a jejími zákazníky. Staví na kombinaci a analýze dat z nejrůznějších zdrojů a na aktivním přístupu domácností k úsporám nákladů za energie,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač.</blockquote>
&#8222;Zaujalo nás, jak Eliq snižuje míru odlivu zákazníků energetických firem, u některých až o 70 procent,&#8220; doplnil výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec.
Společnost Eliq vznikla v roce 2010 pod názvem Exibea. O dva roky později uvedla na trh první mobilní aplikace pro sledování spotřeby, v roce 2016 začala dodávat na míru šité aplikace pro optimalizaci zákaznické spotřeby energetickým firmám. Řešení firmy využívají kromě švédského koncernu Vattenfall energetické společnosti v Norsku, ve Francii, ve Španělsku, v Británii a v Chile.
Aktuálně získané peníze plánuje firma využít k další expanzi na evropské trhy a také k pokročilému vývoji svých produktů. &#8222;Finance nám umožní uvádět na trh naše nová řešení rychleji a také rozšířit naši působnost do dalších zemí posílením týmů jak v centrále v Göteborgu, tak v Londýně,&#8220; uvedl výkonný ředitel a spoluzakladatel Eliq Håkan Ludvigson.
Inven Capital funguje jako fond, podle dřívějších informací má k dispozici až pět miliard korun a ročně prověřuje stovky investičních příležitostí. Letos v červnu prodal fond nadnárodní firmě Microsoft minoritní podíl v izraelské společnosti CyberX, která je dodavatelem komplexních řešení v průmyslové kybernetické bezpečnosti. Microsoft se stal jediným majitelem společnosti, odkoupil podíly všech ostatních investorů. Světová média tehdy <a target="_blank" href="https://www.cnbc.com/2020/06/22/microsoft-acquires-cyberx-terms-undisclosed.html">odhadovala</a>, že celkově Microsoft za firmu zaplatil 165 milionů dolarů (3,8 miliardy korun).

Fond ČEZ koupil minoritní podíl ve švédské společnosti Eliq

Ropná společnost bp hodlá dle svého dřívějšího vyjádření dosáhnout do roku 2030 instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE) ve výši 50 GW. Podle Deva Sanyala, výkonného ředitele zodpovědného za alternativní zdroje energie, připravuje aktuálně společnost projekty o celkovém instalovaném výkonu kolem 20 GW, z čehož více než 80 % tvoří solární elektrárny. 
Sanyal v úterní online prezentaci podle zahraničního serveru Platts uvedl, že z uvedených zhruba 20 GW výkonu je 9 GW v USA a 7 GW v Evropě. Nejvíce zastoupenou technologií jsou solární elektrárny (83 %), následované větrnými elektrárnami (15 %) a zdroji využívajícími bioenergii (2 %). Sanyal uvedl, že zacílení na solární elektrárny plyne z relativně rychlé doby realizace projektů.
<blockquote>„Můžeme se posunout od konceptu k výstavbě během 18 měsíců až dvou let, což nám umožní rychle zvyšovat objem připravovaných projektů v příštích pěti letech,“ uvedl podle Platts Sanyal.</blockquote>
Mezi připravované projekty patří například 300MW solární elektrárna Bighorn v Coloradu, která bude dodávat elektřinu do ocelárny Evraz, nebo 260MW solární elektrárna Impact v Texasu, jejíž produkci bude 100% odebírat bp.
<blockquote>„Kromě solárních elektrárny zahrnuje naše portfolio připravovaných projektů také offshore vítr, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ropne-spolecnosti-bp-equinor-budou-spolecne-budovat-offshore-vetrne-parky-u-pobrezi-usa" target="_blank" rel="noopener">včetně našeho nedávno oznámeného strategického partnerství s Equinorem v USA s počátečním instalovaným výkonem 4,4 GW</a>,“ dodal Sanyal.</blockquote>
Kromě již identifikovaných projektů vyhodnocuje bp aktuálně další projekty s celkovým instalovaným výkonem 21 GW, které jsou většinou v rané fázi. 
Podle nové strategie bp zveřejněné začátkem srpna plánuje společnost mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.

Obnovitelné zdroje

Ropný gigant bp se v první fázi rozvoje OZE bude zaměřovat zejména na solární elektrárny

Společnost <a href="https://sustainability.google/reports/">Google</a> oznámila, že se zavazuje do roku 2030 využívat pouze <a href="https://www.gstatic.com/gumdrop/sustainability/247-carbon-free-energy.pdf">bezuhlíkovou energii</a>.  Již v roce 2017 Google spotřeboval, či dokoupil veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Nicméně v některých okamžicích a na některých místech jeho data centra stále využívají elektřinu vyrobenou z uhlí, nebo zemního plynu, což poté kompenzuje dokupováním obnovitelné energie zpětně. To chce firma změnit.
Google byl první velkou společností, která se stala <a href="https://www.blog.google/outreach-initiatives/sustainability/carbon-neutrality-by-end-of-2007/">uhlíkově neutrální</a> v roce 2007.  Při sledování emisí firmy byly zohledněny emise kupované elektřiny, emise vypouštěné při dojíždění zaměstnanců do práce, při služebních cestách apod. Uhlíkové neutrality firma přitom firma dosahovala snížením spotřeby energie, investováním do a využíváním obnovitelných zdrojů energie a dalším snižováním emisí, například skrze financování konkrétních projektů.
V roce 2017 se Google stal první velkou společností, která spotřebovala, či <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/google-provedl-historicky-nejvetsi-nakup-obnovitelne-energie-za-2-mld-usd">dokoupila</a> veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Podle samotného Google je firma největším kupujícím obnovitelné energie na světě.
<h2>V současnosti využívá i elektřiny z uhlí a plynu</h2>
Jako další metu si Google stanovil do roku 2030 „vždy a všude“ využívat bezuhlíkovou energii. V současnosti totiž Google na některých místech v okamžicích, kdy není elektřina z obnovitelných zdrojů dostupná, využívá elektřinu vyrobenou z fosilních paliv. Firma tedy kupuje tolik obnovitelné elektřiny, kolik elektřiny celkově každoročně spotřebuje, nicméně přímo spotřebovaná elektřina není pouze z obnovitelných zdrojů.
<figure id="attachment_87673" class="wp-caption aligncenter" style="width: 829px;"><img class="size-full wp-image-87673" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png 829w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-512x430.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-768x646.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-725x610.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-800x673.png 800w" alt="" width="829" height="697" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrný podíl obnovitelné energie na celkové spotřebované energii v jednotlivých data centrech Google v roce 2019 (modrá čísla). Příklad skladby spotřebované elektřiny dle podílu uhlíku 14. září 2019 (v případě bezuhlíkové energie se nejedná pouze o energii přímo spotřebovanou, ale i zakoupenou). Zdroj: Google 24/7 by 2030: Realizing a Carbon-free Future</figcaption></figure>
Po zhodnocení průměrné spotřeby elektřiny v roce 2019 Google zjistil, že jeho data centra na světě spotřebovávají 3 – 96 % bezuhlíkové energie. Singapur s 3 %, Tchaj-wan s 19 % či americké státy Jižní Karolína s 19 % a Georgie s 26 % se přitom poměrně vymykají ostatním centrům. V <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/boom-technologickych-spolecnosti-irsku-bude-znamenat-zvyseni-poptavky-elektrine-i-vyssi-emise">data centrech</a> v Nebrasce a Oklahomě bylo v roce 2019 spotřebováno 96 % bezuhlíkové energie. Přestože firma díky dokupování statisticky globálně využívala v roce 2019 elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů energie, reálně z nich získala 39 % spotřebované energie.
Pro oblasti, ve kterých není k dispozici dostatek obnovitelných zdrojů, stejně tak pro pokrytí sezónních výkyvů ve výrobě solárních a větrných elektráren se Google plánuje zaměřit na nové technologie. Ty by mohly zahrnovat pokročilé jaderné reaktory, vylepšené geotermální zdroje, zelený vodík či zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).
<figure id="attachment_87672" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-87672" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie-512x452.png 512w" alt="" width="631" height="557" /><figcaption class="wp-caption-text">Zakoupená obnovitelná energie ve srovnání s celkovou spotřebovanou elektřinou. Zdroj: Google Environmental Report 2019</figcaption></figure>
<h2>Podpora vlád a existence potřebných politik je klíčová</h2>
Svého cíle chce <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/umela-inteligence-google-zvysila-ucinnost-vyuzivani-vetrnych-elektraren-20/">Google</a> dosáhnout díky několika aktivitám. Zaprvé, vyvinout nové přístupy, jak kupovat čistou energii, které by umožňovaly větší flexibilitu a odpovídaly požadavkům firmy. Zadruhé, podílet se na technologických inovacích, například v oblasti optimalizace, či komerčního rozšíření již existujících technologií, nebo rozvíjení nových řešení. Zatřetí, Google chce u vlád obhajovat nutnost přechodu na obnovitelnou energii, rozvíjet inteligentní energetické trhy a posilovat roli spotřebitelů.

Google chce do roku 2030 spotřebovávat výhradně bezuhlíkovou energii

Česká energetická a technologická firma Nano Energies vstoupila na energetický trh v Německu a Rakousku, v rámci své divize Nano Energies Trade tam bude obchodovat s takzvanou spotovou elektřinu. ČTK to dnes sdělila mluvčí firmy Barbora Petrová. Firma tak podle ní nyní působí v sedmi evropských zemích &#8211; kromě nových zemí a Česka jde o Francii, Nizozemsko, Slovensko a Belgii.
Spotový trh je typ trhu, kde se nakupují a prodávají různá aktiva s okamžitým doručením, v tomto případě elektřina. Nano Energies připomněla, že obchodování s elektřinou se uskutečňuje většinou několik hodin před jejím reálným využitím &#8211; v této době má největší, nebo naopak nejmenší hodnotu.
Ve své obchodní divizi proto firma zaměstnává hlavně obchodníky, takzvané tradery. Protože se obchoduje neustále a navíc na sedmi trzích najednou, střídají se zde v několika směnách, uvedla společnost. &#8222;V obchodování se spotovou elektřinou kromě rychlého úsudku rozhoduje i kvalitní analýza,&#8220; řekl generální ředitel Nano Energies Stanislav Chvála.
<a target="_blank" href="https://www.nanoenergies.cz/">Nano Energies</a> působí na trhu od roku 2008. Podle konsolidované výroční zprávy zveřejněné ve <a target="_blank" href="https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=59953884&amp;subjektId=352979&amp;spis=85264">Sbírce listin</a> stouply společnosti v roce 2018 tržby o 30 procent na 1,1 miliardy korun. Firma se propadla do ztráty asi pět milionů korun, po dosažení čistého zisku 46,3 milionu korun v roce 2017. Novější výsledky nejsou k dispozici.
Do Nano Energies nedávno vstoupili dva strategičtí akcionáři, investoři Petr Němec a Petr Zahradník. Společně získali 37,5procentní podíl. V této souvislosti firma ohlásila plánovaný růst divize obchodující se spotovou elektřinou. &#8222;Lze očekávat, že další expanze a růst budou brzy následovat,&#8220; uvedla dnes. Hlavním akcionářem Nano Energies nadále zůstává zakladatel firmy Petr Rokůsek s podílem 37,5 procenta. Další akcionář, Tomáš Janeček, má ve společnosti čtvrtinový podíl.