Novým členem představenstva státního provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS bude od dubna Karel Slončík, který je předsedou představenstva dceřiné společnosti ČEPS Invest. Do funkce ho dnes zvolila dozorčí rada firmy. Nahradí Stanislava Votrubu, které v dubnu končí funkční období. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Třiačtyřicetiletý Slončík je absolventem Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava, katedry elektroenergetiky. Působil na různých pozicích ve strojírenských a inženýrských společnostech. Od roku 2012 pracuje v ČEPS Invest.
Předseda představenstva ČEPS Martin Durčák poděkoval Votrubovi za dlouholetou profesionální práci a nasazení. &#8222;Jako člen představenstva zodpovídající za správu a provoz přenosové soustavy významně přispěl k bezpečnému provozu a dalšímu rozvoji soustavy, a tím k plnění klíčové role ČEPS,&#8220; uvedl Durčák.
<figure id="attachement_4924" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/dispecink_10-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/dispecink_10-800x532.jpg" alt="Dispečink společnosti ČEPS. Zdroj: ČEPS" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dozorčí rada dnes také od října zvolila na další funkční období do představenstva firmy současného člena Svatopluka Vnoučka. Představenstvo má pět členů. Předsedou je Durčák, místopředsedou Vnouček, členy jsou Pavel Šolc a Radek Hartman, od dubna k nim místo Votruby přibude právě Slončík.
ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a provozuje 43 rozvoden se 77 transformátory a vedení o celkové délce více než 5500 kilometrů. Sto procent akcií společnosti vlastní přes ministerstvo průmyslu a obchodu stát.

Společnosti

V představenstvu ČEPS nahradí Votrubu od dubna Karel Slončík

Už 40 % vozů skupiny GasNet, největšího českého plynárenského distributora, jezdí na stlačený zemní plyn (CNG), který má oproti benzinu nebo naftě výrazně nižší emisní stopu i hospodárnější provoz. Nyní pokryje spotřebu těchto automobilů biometan (bioCNG), který se vyrábí z biologicky rozložitelného odpadu. Znamená to úsporu nejméně 1 356 tun emisí CO2.
Při kontrolách plynovodní sítě, která měří 65 000 kilometrů, najezdí inspektoři a terénní pracovníci GasNetu ročně 20 milionů kilometrů. Od roku 2014 firma postupně navyšuje počet svých vozidel poháněných CNG. V letošním roce nahradí v GasNetu CNG kompletně za bioCNG, a to v objemu 800 tisíc m3.
„Jsme plynaři a plynu věříme. Biometan je společně s vodíkem nebo syntetickým metanem možnou budoucností našeho odvětví. Rozhodnutím přejít u našich aut ze stlačeného zemního plynu na biometan naplňujeme naši strategii, která stojí na odpovědném chování vůči životnímu prostředí, společnosti a na udržitelném podnikání,“ řekl Thomas Merker, finanční ředitel GasNetu.
<h2>Zelený plyn s garantovaným původem</h2>
Smlouvu na rok 2021 podepsal GasNet s dodavatelem, který garantuje obnovitelný plyn pokročilého typu. Na jeho výrobu se používají odpady: zbytky z jídel, kafilérie, kejdy nebo kompostový odpad.
Oproti dieselovému pohonu neprodukuje motor na CNG žádné rakovinotvorné pevné částice. Přechod ze CNG na bioCNG znamená v praxi ještě vyšší ochranu životního prostředí, protože ekologicky šetrný je už samotný původ biometanu.
Pro českého lídra v distribuci plynu to není první zkušenost s biometanem. Už přes rok jako první v České republice vtláčí biometan do své plynárenské sítě z bioplynové stanice v Rapotíně na severní Moravě.
V GasNetu odhadují, že se biometan uplatní i v dalších odvětvích jako například v silniční nákladní dopravě nebo ve vytápění. Do roku 2030 by mohl biometan tvořit až 10 % spotřebovaného plynu v České republice.

Ze CNG na ekologicky šetrnější bioCNG přejde i pojízdná dílna GasNetu. Zdroj: GasNet

Plynaři z GasNetu budou jezdit na zelený biometan

Švédský výrobce baterií <a href="https://northvolt.com/newsroom/Systems-Poland">Northvolt v pátek oznámil svůj záměr investovat 200 milionu dolarů do nového závodu na bateriové systémy.</a> Plánovaná továrna o rozloze 50 000 m2 má být vybudována poblíž polského Gdańsku, do provozu by měla být uvedena v roce 2022.
Plánovaná továrna má mít roční výrobní kapacitu přibližně 5 GWh, po realizaci druhé fáze by v budoucnosti mohla roční výroba vzrůst až na 12 GWh. Investice do nové továrny má Northvoltu umožnit dodávat kompletní řešení bateriových systémů hlavně dlouhodobým velkoodběratelům.
Nová továrna se má primárně soustředit na montáž samotných lithium-iontových bateriových systémů. Lithium-iontové články pro závod mají být dodávány z nové velké továrny na články Northvolt Ett ve Švédsku. Velkovýroba článků v této továrně má začít letos.
<blockquote>„Zajištění výroby bateriových článků v Evropě je klíčové pro její průmyslovou budoucnost, stejně důležitá je ale také schopnost průmyslově integrovat bateriových článků do konečných řešení. To je to, co bude nová továrna schopná dodat – sofistikované a udržitelné systémy skladování energie pro podporu transformace evropské elektroenergetiky a průmyslu.“ – Peter Carlsson, spoluzakladatel a výkoný ředitel Northvolt</blockquote>
<h2>Northvolt se chce stát světovým lídrem ve vývoji bateriových systémů</h2>
Výstavba nového závadu podle Northvoltu reflektuje jeho ambice stát se světovým lídrem v oblasti vývoje kvalitních a udržitelných bateriových úložišť, a významným dodavatelem těchto řešení na evropský trh. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/bnef-cina-dominuje-dodavatelskemu-retezci-li-ion-baterie-cesko-15-miste">V současné době přitom na poli výroby lithium-iontových baterií výrazně dominuje Čína.</a>
Nová továrna má navazovat na stávající továrnu v lokalitě, která začala s provozem v roce 2019. Příprava výstavby nového závodu již započala, podle Northvoltu by samotné stavební práce na první fázi závodu měly začít letos na podzim. K plánovanému zprovoznění první fáze by následně mělo dojít již příští rok. Spolu s novou továrnou má v lokalitě vzniknout i nové moderní centrum pro výzkum a vývoj. Celkem má díky novému komplexu vzniknout 500 pracovních míst.
<blockquote>„Společnost Northvolt v Polsku působí tři roky, jsme ohromeni profesionalitou a kvalitou techniků a výrobních pracovníků, se kterými zde spolupracujeme. Jsme nadšení z toho, že budeme moci přijmout dalších 500.“ – Emad Sand, prezident sekce bateriových systémů za Northvolt</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://northvolt.com/newsroom#press-kit">Northvolt</a>

Akumulace energie

Northvolt investuje 200 milionů dolarů do továrny na baterie v Polsku

Elektrárenská společnost EDF se stane pouze <a href="https://www.reuters.com/article/edf-restructuring/edf-will-be-relegated-to-energy-second-division-without-reform-ceo-idUSP6N29102D">druhořadou energetikou</a>, pokud nedojde k restrukturalizaci její francouzské jaderné divize a reformě podmínek pro jaderné elektrárny ve Francii. Restrukturalizace společnosti a s tím spojená reformace jaderné energetiky je aktuálně předmětem vyjednávání v Bruselu.
Ředitel francouzské společnosti EDF Jean-Bernard Levy si v rámci prezentace hospodářských výsledků společnosti postěžoval na průběh jednání o restrukturalizaci společnosti EDF. Diskuze totiž neprobíhají zdaleka tak rychle, jak si představoval.
Hlavní zdržení představuje jednání s Evropskou unií ohledně restrukturalizace a reformy podmínek pro provoz jaderných elektráren. Kromě oddělení jaderných aktiv EDF do samostatné společnosti by se totiž měly zvýšit i minimální garance, za které je elektřina z jaderných elektráren prodávána třetím osobám. To se jeví v rámci posuzování Evropskou unií jako hlavní problém. V případě EDF, ve které je většinovým vlastníkem francouzský stát, by se totiž mohlo jednat o nedovolenou státní podporu.
Pro EDF je dle vyjádření generálního ředitele reforma mimořádně důležitá i z hlediska financí. Zdržení, které by znamenalo dokončení reformy po roce 2023, by mohlo mít negativní finanční dopad na společnost.
<blockquote>„Jsme rádi, že můžeme říci, že jsme nějak zabezpečení do konce roku 2022 a díky tomu máme dostatek času na přípravu restrukturalizace s francouzskou vládou,“ uvedl v konferenčním hovoru s analytiky generální ředitel společnosti EDF Jean-Bernard Levy.</blockquote>
EDF má před sebou řadu významných nákladů, především údržba stárnoucích francouzských jaderných elektráren v následujících letech bude významnou zátěží . K tomu nepomáhají ani vyšší náklady se stavbou jaderné elektrárny Flamanville, Olkiluoto a Hinkley Point C. O tíživosti situace svědčí i to, že se po finančně slabším roce 2020 společnost dohodla s francouzskou vládou, že jí jako ústupek bude dividenda vyplacena v akciích.
<h2>EDF zvýšila cíl provozovaného výkonu v OZE na 60 GW a plánuje rozvíjet jádro</h2>
Společnost zároveň reaguje na aktuální vývoj na energetickém trhu a obdobně jako její konkurenti se zaměřuje na rozvoj obnovitelných zdrojů. Nedávno dokonce zvýšila svůj cíl, dle kterého má mít v roce 2030 celkem 60 GW instalovaného elektrického výkonu v obnovitelných zdrojích.
Jako tradiční výrobce elektřiny z jaderných zdrojů ovšem plánuje i další rozvoj jaderné energetiky. Do roku 2030 má na trh uvést novou generaci jaderného <a href="https://www.montelnews.com/en/story/edfs-earnings-plunge-43-due-to-eur-1-5bn-virus-impact/1196610">reaktoru type EPR a dokonce i jeden malý modulární reaktor</a>.
Mezi lety 2017 a 2030 chce navíc snížit svoje emise C02 na polovinu.

EDF netrpělivě čeká na reformu jaderného sektoru. Bez ní budeme druhořadou energetikou, tvrdí její šéf

Společnost Siemens Energy, dodavatel vybavení pro elektrárny, do roku 2025 zruší 7800 pracovních míst, což odpovídá 8,5 procentům celkové pracovní síly. Cílem tohoto kroku je zvýšení ziskové marže a konkurenceschopnosti, uvedla dnes firma.
Siemens Energy se loni oddělila od německé průmyslové společnosti Siemens. Vyrábí plynové turbíny, generátory větrné energie, transformátory a kompresory. Vlastní podíl 67 procent ve firmě Siemens Gamesa zaměřené na turbíny pro větrné elektrárny.
<blockquote>&#8222;Energetický trh se výrazně mění, což nám nabízí příležitosti, ale zároveň nám přináší velké výzvy,&#8220; řekl generální ředitel Christian Bruch.</blockquote>
<figure id="attachement_14997" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/SST-600-1_l.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/SST-600-1_l.jpg" alt="Turbína SST-600" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dodal, že propouštění se uskuteční &#8222;sociálně nejodpovědnějším způsobem&#8220;.
Firma dnes současně oznámila, že snížení nákladů jí pomohlo v prvním fiskálním čtvrtletí vykázat čistý zisk 99 milionů eur (2,6 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 195 milionů eur před rokem, napsala agentura Reuters.

Siemens Energy, výrobce vybavení pro elektrárny, zruší 7800 pracovních míst

Výměna dosluhujících ochranných a ovládacích terminálů atypické rozvodny, nutnost zvýšit přesnost měření instalovaných senzorů a integrace digitálních řešení. To byly, kromě dalších, hlavní požadavky společnosti EG.D v projektu modernizace rozvodny R22 kV Bahňák, na které se podílela společnost Hitachi ABB Power Grids.  
Rozvodna R22 kV Bahňák v areálu firmy Toma Otrokovice, a.s. byla dostavěna v roce 1970. Venkovní část tvoří technologie rozvodny 110 kV s VVN/VN transformátory, ve vnitřní části je pak kromě společných provozů vnitřní rozvodna 22 kV, zcela atypicky vybavená sensory měření. Právě tato konfigurace proměnila tento projekt v ojedinělou akci – ve společnosti EG.D  nikde jinde sensory v rozvodně využity nejsou.
Výše zmíněná rozvodna prošla v roce 1999 rekonstrukcí, v jejímž rámci byl instalován GIS (plynem izolovaný) rozváděč 22 kV. Právě při této rekonstrukci byla nasazena technologie senzorů pro zpracování měření napětí a proudu. Po 20 letech provozu nastala potřeba vyměnit dožité ovládací a ochranné terminály rozváděče za moderní terminály s komunikačním protokolem IEC 61850.
<figure id="attachment_92186" class="wp-caption alignleft" style="width: 1213px;"><img class="size-full wp-image-92186" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640.png 1213w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-512x289.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-768x434.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-1024x578.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-725x409.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/LinkedIn-Bahnak-REX640-800x452.png 800w" alt="Atypická rozvodna Bahňák má díky Hitachi ABB Power Grids unikátní systém chránění a řízení" width="1213" height="685" /><figcaption class="wp-caption-text">Atypická rozvodna Bahňák má díky Hitachi ABB Power Grids unikátní systém chránění a řízení</figcaption></figure>
Hlavním cílem byla nejen revitalizace ochran, ale i fakt, že moderní ochranné terminály bylo třeba připojit na stávající měřicí technologii. U senzorů proudu bylo třeba provést kalibraci a výpočet nových korekčních faktorů s cílem zvýšit přesnost naměřených hodnot na 1% a tím i spolehlivost provozu rozvodny. U senzorů napětí byla situace složitější. Cíl zvýšit přesnost měření znamenal doplnit pole měření, které bylo vybaveno konvenčními přístrojovými transformátory.
<blockquote>„Vhodné řešení jsme hledali více než dva roky a nalezli jsme ho s příchodem nových ochran typu REX 640,” uvedl Martin Fabián, vedoucí oddělení Správy ochran a automatik společnosti EG.D, a.s. „Rozhodli jsme se také otestovat novou technologii, digitální sběrnici, která nám umožňovala provádět měření polí digitálně a nechali jsme si od společnosti Hitachi ABB Power Grids zpracovat nabídku.”</blockquote>
Díky využití digitální sběrnice pro měření napětí se podařilo dosáhnout požadované přesnosti měření, při minimalizaci finančních nákladů, jelikož nebylo nutné senzory napětí nahradit ve všech polích. Pro zajištění spolehlivosti měřených hodnot bylo třeba vytvořit speciální topologii komunikační sítě. V tomto ohledu se obě strany musely vypořádat s návrhem náročného řešení a následnou realizací.
<blockquote>„EG.D se společně s námi vydal unikátní cestou tak, abychom zachovali stávající primární technologii a modernizovali pouze systém chránění a řízení. Jednak to pro zákazníka znamenalo výrazně nižší investici oproti kompletní rekonstrukci rozvodny a zároveň došlo k daleko menšímu provoznímu omezení během uvádění do provozu,“ dodal Jakub Schwarz, ředitel realizace Hitachi ABB Power Grids.</blockquote>
Další kroky po podepsání smlouvy následovaly v nezvykle rychlém sledu. „Zatímco obvyklý proces zahrnuje zhruba roční přípravu projektu – výběr hlavního dodavatele, subdodavatele a následně realizaci zakázky, v tomto případě se vše zvládlo během pouhého půl roku,“ přidal Jakub Schwarz.
„Projekt tohoto typu a rozsahu se samozřejmě nevyhnul ani nejrůznějším výzvám, ať už technickým nebo organizačním. Mezi hlavní patřila situace a vývoj pandemie COVID-19, vyžadující velké nasazení všech zúčastněných stran. V této souvislosti velice oceňuji přístup celého týmu Hitachi ABB Power Grids, který se velmi poctivě a aktivně snažil tyto komplikace vyřešit,“ uvedl Martin Fabián.

Elektřina

Hitachi ABB Power Grids realizovala pro EG.D unikátní modernizaci chránění rozvodny

Provozovatel přenosové soustavy spustil začátkem roku 2021 na svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu. Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.
Společnost ČEPS přijímá žádosti o sdělení o poloze sítí, o stanovisko do řízení a o souhlas s činností v ochranném pásmu v elektronické podobě, kromě tradiční „papírové“, již od roku 2012. V nedávné době učinila v digitalizaci procesu vyjadřování další významný krok – aplikaci příjmu žádostí zmodernizovala a 1. ledna 2021 ji spustila na svých webových stránkách pod názvem Vyjadřovací portál.
<figure id="attachment_91970" class="wp-caption alignleft" style="width: 1517px;"><img class="size-full wp-image-91970" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál.jpg 1517w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-512x190.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-768x286.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-1024x381.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-725x270.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-800x297.jpg 800w" alt="Nový vyjadřovací portál od ČEPS, a.s." width="1517" height="564" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový vyjadřovací portál od společnosti ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
Podání žádosti přes nový Vyjadřovací portál probíhá vyplněním potřebných údajů v šesti jednoduchých krocích. Pokud nenastane střet s technickou infrastrukturou či rozvojovým záměrem ČEPS, obdrží žadatel automatické vyjádření na kontaktní e-mail do 15 minut. V případě uvedeného střetu automaticky připravené vyjádření kontrolují a e-mailem odesílají příslušní pracovníci ČEPS. Zcela tak odpadá zasílání vyjádření „papírovou“ formou. Postupem podání žádosti uživatele portálu provede video návod.
<blockquote>„Zavedením Vyjadřovacího portálu jsme urychlili a zefektivnili proces podávání a vyřizování žádostí. Přijaté žádosti jsou zpracovávány i nadále zdarma a v neomezeném počtu, portál navíc přináší řadu výhod, jako jsou rozšířené možnosti lokalizace a zakreslení zájmového území či automatická detekce parcel dotčených zakresleným polygonem. V případě registrace uživatele se pak výrazně zrychlí zadávání dalších žádostí,“ říká ředitel sekce Správa energetického majetku ČEPS Jiří Hrbek.</blockquote>
Podatelna Vyjadřovacího portálu je k dispozici na webových stránkách <a href="http://www.ceps.cz">www.ceps.cz</a> v záložce Pro veřejnost (přímý odkaz <a href="https://vp.ceps.cz/">https://vp.ceps.cz/</a>).

ČEPS spustila nový Vyjadřovací portál

Bulharský energetický regulátor povolil české společnosti ČEZ prodat její distribuční firmu v Bulharsku pojišťovací a finanční skupině Eurohold. Umožnil tak dokončit transakci za 335 milionů eur (8,8 miliardy Kč). Kromě distributora dodávajícího elektřinu více než dvěma milionům lidí tak Eurohold získá i další aktiva firmy ČEZ v Bulharsku, uvedla dnes agentura Reuters.
Transakci už loni schválil bulharský antimonopolní úřad. Souhlas energetického regulátora byl ale poslední překážkou, která stála dokončení transakce v cestě. &#8222;Oficiální vyjádření od bulharského regulatorního úřadu jsme zatím neobdrželi. Jakmile jej budeme mít, budeme pokračovat v přípravě na vypořádání transakce,&#8220; řekla dnes ČTK mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.
ČEZ podepsal s Euroholdem dohodu o prodeji aktiv předloni v červnu. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud ale jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil.
Do balíku prodávaných firem patří společnost CEZ Bulgaria, která od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem, dále CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční firma CEZ Razpredelenie Bulgaria.
Eurohold dnes potvrdil, že už získal všechna povolení regulátorů nutná k dokončení transakce. Dodal, že jeho cílem je vytvořit přední regionální energetický podnik. Firma rovněž uvedla, že akvizici hodlá financovat kombinací vlastního kapitálu a půjček od předních investičních bank. Podle zdrojů Reuters by transakce měla být dokončena ve druhém čtvrtletí. Akcie Euroholdu po zprávě o schválení transakce posílily na burze v Sofii téměř o 13 procent.
<blockquote>&#8222;Máme podporu globálních investičních bank s dobrými zkušenostmi s financováním takových dohod. Po dokončení akvizice se zaměříme na vybudování přední regionální energetické společnosti,&#8220; uvedl Vasil Stefanov, který má v Euroholdu na starosti fúze a akvizice.</blockquote>
ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Arbitrážní řízení dosud neskončilo.
Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie ČEZ. Společnost se chce více soustředit na Česko a střední Evropu a také na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako je Německo a Francie. Koncem loňského roku ČEZ oznámil, že podepsal dohodu o prodeji většiny svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Cenu ale podniky neuvedly.
Expanzi společnosti ČEZ do zahraničí označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš. Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.

Energetický regulátor v Bulharsku povolil firmě ČEZ prodej aktiv

Zaměstnanci těžební společnosti OKD, kteří ke konci února budou přecházet pod státní podnik Diamo, už absolvovali pohovory s firemními personalisty. Z 1770 zaměstnanců bude 493 nadále pracovat v Diamu, 1277 lidí bude připraveno k rozvázání pracovního poměru. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Naďa Chattová. OKD na konci února kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu černého uhlí v karvinských dolech ČSA a Darkov.
<blockquote>&#8222;Jsme velmi rádi, že se podařilo se státním podnikem Diamo vyjednat oproti původnímu plánu větší počet lidí, kteří v budoucnu budou pokračovat ve své práci a vykonávat útlumové práce na jednotlivých dolech,&#8220; uvedla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.</blockquote>
Nové uplatnění pomáhají personalisté zaměstnancům hledat také ve firemním projektu Nová šichta. &#8222;Naši lidé se aktivně podílejí na tom, aby zaměstnanci našli novou práci přesně podle jejich požadavků. A daří se nám také spolupráce s firmami v moravskoslezském regionu, které projevují zájem o naše lidi,&#8220; uvedla personální ředitelka OKD Radka Naňáková.
<figure id="attachement_13601" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg" alt="Horník, Velká Británie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od března zůstanou na Karvinsku v provozu už jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. Majitelem firmy je prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Na konci roku pracovalo v dolech OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 7000 lidí.
Podnik Diamo od OKD už od 1. ledna převzal 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Z nich si 200 nechá pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní v podniku skončí. Pracovní poměr ukončí většinou dohodou, která jim zajišťuje vyšší odstupné, až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.
Na konci prosince bylo v kraji bez práce přes 45.000 lidí, nezaměstnanost činila 5,6 procenta a byla nejvyšší v Česku. Úřad práce nabízel více než 13.400 volných pracovních míst.

V OKD skončí na konci února 1770 lidí, už absolvovali pohovory

Orgány Evropské unie, konkrétně evropský antimonopolní úřad, schválily prodej většiny rumunských aktiv polostátní společnosti ČEZ londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Informace agentury Bloomberg dnes ČTK potvrdila mluvčí ČEZ Alice Horáková. Vypořádání transakce ještě podléhá schválení Bezpečnostní rady rumunského státu.
Prodej rumunských aktiv ČEZ zahrnuje celkem sedm firem, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.
<blockquote>&#8222;Je tak naplněn další krok k realizaci transakce. Ještě zbývá souhlas ze strany Bezpečnostní rady rumunského státu. Management ČEZ na listopadovém konferenčním hovoru sdělil, že očekává vypořádání prodeje v letošním prvním nebo druhém čtvrtletí. ČEZ podepsal smlouvu o prodeji s firmou MIRA na konci loňského října,&#8220; řekl dnes analytik Fio banky Jan Raška.</blockquote>
Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.
<blockquote>&#8222;Hodnotu rumunské transakce jsme už dříve odhadovali v rozmezí 25 až 30 miliard korun, respektive posléze jsme se přikláněli k ceně v blízkosti 30 miliard korun. Šéf ČEZ Daniel Beneš pak koncem listopadu v médiích uvedl, že společnost získá za rumunská aktiva téměř miliardu eur, což by nakonec naznačovalo hodnotu u spodní hrany intervalu,&#8220; uvedl Raška.</blockquote>
Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005.
Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v listopadovém rozhovoru s ČTK řekl, že ČEZ nepočítá s výplatou mimořádné dividendy z prodeje rumunských aktiv. Uvedl, že peníze z transakce přispějí ke snížení dluhu a budou využity na rozvojové investice v ČR a stabilních zemích. K vyšší dividendě podle něj mohou přispět také, firma ale zatím počítá se schválením dividendy na standardní valné hromadě, která se každoročně koná v polovině roku.
<blockquote>&#8222;Prodejem rumunských aktiv ČEZ výrazněji posílí své cash flow, což podle našeho názoru vytváří v letošním roce potenciál pro výplatu mimořádné dividendy v rozmezí deset až 20 korun za akcii. Spolu s běžnou dividendou, kterou očekáváme v blízkosti 40 Kč by se pak celková letošní dividenda mohla přibližovat k hranici 60 Kč,&#8220; dodal dnes Raška.</blockquote>
Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním.