Těžební společnost OKD začne 10. srpna s přípravou všech svých pracovišť na obnovení provozu. Přípravné práce potrvají několik dnů. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Naďa Chattová. Společnost OKD se rozhodla pro dlouhodobou odstávku kvůli rozšíření koronavirové nákazy mezi horníky.
Firma o přerušení těžby v celé společnosti informovala 2. července, o den později společnost zahájila přípravné práce na zhruba šestitýdenní odstávku. V té době už byl z důlní těžby odstaven Důl Darkov, kde se ohnisko nákazy koronavirem vyskytlo nejdříve. Důl koncem května přešel na technologické provozní minimum, kdy se v něm odčerpávala voda a větralo. Šíření nákazy se ale nepodařilo zabránit a výrazně pronikla i do Dolu ČSM. Podle hygieniků se i tady už podařilo situaci stabilizovat.
V souvislosti s Dolem ČSM-Sever hygienici evidují 817 pozitivně testovaných osob, u Dolu ČSM-Jih je to 402 pozitivních. V posledních dnech už hygienici v této souvislosti nové případy neevidují nebo jde o jednotlivce. Do Dolu ČSA nákaza výrazně nepronikla.
Dlouhodobá odstávka neznamenala, že by v dolech nebyli žádní zaměstnanci. OKD před přerušením těžby uvedlo, že i v době odstávky se na každém z dolů bude pohybovat zhruba 200 lidí. Jde o zaměstnance, kteří se starají o bezpečnost dolu.
Právě kvůli nákaze mezi pracovníky dolů černouhelné firmy OKD a jejich blízkými je Karvinsko nejvíce zasaženým okresem v kraji. Od počátku pandemie se nakazilo na Karvinsku 2353 z celkových 4466 pozitivně testovaných v kraji, tedy téměř 53 procent ze všech nemocných v regionu.
mtk dr

Uhlí

Přípravné práce na obnovení těžby v OKD začnou 10. srpna

Sokolovská uhelná a. s. (SUAS) ukončí v srpnu provoz tlakové plynárny ve Vřesové. Firma nenašla společné řešení s vládou, které by umožnilo plynárnu dál provozovat. Až tisícovka zaměstnanců, kteří by tak mohli přijít o práci, má šanci na pomoc od státu v rámci zmírnění dopadů útlumu uhelné těžby, uvedla dnes SUAS v tiskové zprávě.
V Karlovarském kraji se kvůli dopadům epidemie koronaviru na lázeňství a cestovní ruch prudce zvedla nezaměstnanost. Propouštění ze Sokolovské uhelné by mohlo znamenat významný přírůstek počtu lidí bez práce. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes na dotaz ČTK uvedlo, že z jednání resortu se zástupci vedení společnosti vyplynulo, že i na zaměstnance Sokolovské uhelné by se nově mohlo vztahovat nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem těžebních společností.
<blockquote>&#8222;Jde o rychlou a především cílenou pomoc konkrétním lidem, kteří přijdou o práci v rámci útlumu těžby a zpracování uhlí,&#8220; řekl dnes náměstek MPO Eduard Muřický.</blockquote>
Pokud by vláda návrh přijala, získali by zaměstnanci Sokolovské uhelné, které útlum nebo restrukturalizace postihne, nárok na státní pomoc ve výši 5300 korun měsíčně, v závislosti na odpracovaných letech, a to až po dobu 60 měsíců. Kdy ministři úpravu projednají, zatím není známo, záleží na tom, kdy bude bod zařazen na jednání vlády.
Pokud si to nevyžádá zhoršení epidemie koronaviru nebo jiná mimořádná situace, sejde se vláda na pravidelném zasedání 17. srpna. Příští týden začínají vládní prázdniny, při nichž zastupuje premiéra Andreje Babiše (ANO) v případě nutnosti vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO).
Ukončení provozu tlakové plynárny, která zpracovávala hnědé uhlí, je podle Sokolovské uhelné důsledkem tlaku na ukončení využívání uhlí a prudce rostoucích cen emisních povolenek. SUAS v červnu zahájila jednání s vládou a nabídla, že pokud se najde způsob, jak by stát těžařskou firmu zbavil nákladů na emisní povolenky, provoz prodlouží.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) to ale není možné. &#8222;Stát nemůže sponzorovat jakoukoli firmu kvůli emisním povolenkám. Protože to by byla řetězová reakce a my bychom se museli chovat ke všem firmám stejně. Nám se nelíbí cena emisních povolenek, nám se vůbec nelíbí ten nástroj. Je to velmi brutální nástroj Evropské komise,&#8220; uvedl při nedávné návštěvě Karlovarského kraje Havlíček.
Řekl ale, že zaměstnanci Sokolovské uhelné, kteří kvůli útlumu přijdou o práci, by měli získat státní podporu. &#8222;Ti, kteří budou končit na dole, tak dostanou specifický režim, který mají i jiné doly, to znamená že tam bude delší jakési odchodné po dobu několika let, které bude korespondovat podle toho, v jakém typu práce byli,&#8220; dodal Havlíček.
Ukončení provozu tlakové plynárny bude znamenat zánik až tisícovky pracovních míst. SUAS ale ujišťuje, že se pokusí pro co nejvíce lidí najít uplatnění ve svých dceřiných firmách a že usiluje o vytvoření pracovních příležitostí i mimo skupinu Sokolovské uhelné. Plynárna po ukončení provozu projde konzervací technologie.
Technologie pro přechod na plyn uhelná firma pořídila nebo připravuje. Paroplynová elektrárna ve Vřesové už je nyní schopna přepnout na zemní plyn, dva plynové kotle postavila firma i v elektrárně v Tisové.

Sokolovská uhelná ukončí v srpnu provoz tlakové plynárny

Správní soud v Sofii zrušil rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ bulharské společnosti Eurohold. Napsal to dnes bulharský portál money.bg, podle něhož soud verdikt vynesl ve středu.
Uvedené rozhodnutí znamená, že věc se vrací bulharské antimonopolní Komisi na ochranu hospodářské soutěže (KZK) k novému projednání. Komise se podle webu money.bg může proti tomuto závěru sofijského správního soudu do čtrnácti dnů odvolat k bulharskému nejvyššímu správnímu soudu.
Antimonopolní úřad o zablokování prodeje aktivit ČEZ v Bulharsku rozhodl 24. října. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že smlouva za 335 milionů eur (v té době 8,6 miliardy korun) by vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy.
ČEZ i firma Eurohold následující měsíc podaly proti rozhodnutí každá za sebe správní žalobu. &#8222;Budeme se domáhat u soudu zrušení tohoto rozhodnutí, protože nám nepřijde jako relevantní. Eurohold prostě nemá nic v energetice v Bulharsku, a naopak je to relativně silná stabilní společnost, takže nehrozí, že by převzal bulharskou energetiku někdo, kdo na to nemá,&#8220; řekl tehdy ČTK finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Společnosti

Soud v Sofii zrušil zablokování prodeje aktiv ČEZ v Bulharsku

Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku by podle skupiny 11 evropských provozovatelů přepravních soustav stálo mezi 27 a 64 miliardami EUR. V České republice by mohl být pro přepravu vodíku jako první přizpůsoben plynovod Gazela. 
Využití vodíku v energetice je zejména v posledních měsících velice diskutovaným tématem. Zatímco v minulém týdnu zveřejnila Evropská komise novou <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu</a>, nyní skupina 11 provozovatelů přepravních soustav zveřejnila studii, která se věnuje rozvoji infrastruktury pro přepravu vodíku.
Nová studie ukazuje, že stávající plynárenskou infrastrukturu lze upravit tak, aby přepravovala vodík za přijatelných nákladů. Studie nazvaná <a href="https://gasforclimate2050.eu/sdm_downloads/european-hydrogen-backbone/">European Hydrogen Backbone</a> počítá s tím, že přepravní soustava pro vodík by měla být ze tří čtvrtin založena na již existující infrastruktuře, zbývající čtvrtinu bude nutné nově vybudovat.
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku je aktuálně jedním z cílů již zmiňované vodíkové strategie vypracované Evropskou komisí, tato infrastruktura by měla být zahrnuta jak do plánů rozvoje trans-evropské energetické soustavy (tj. mezi <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/temer-polovina-projektu-spolecneho-zajmu-pci-nestiha-planovany-termin-spusteni">projekty společného zájmu</a>) tak do evropských desetiletých plánu rozvoje soustav.
<blockquote>„V širším kontextu transformace energetiky jsou tyto náklady zvládnutelné,“ uvedla skupina 11 provozovatelů evropských přepravních soustav ve studii.</blockquote>
Odhad nákladů na vybudování nové vodíkové soustavy vyčíslili provozovatelé soustav, mezi kterými byl i provozovatel české soustavy NET4GAS, na 27 až 64 miliard EUR. Za tuto částku má být do roku 2040 vybudováno nebo upraveno v souhrnu téměř 23 000 km infrastruktury. Studie přitom předpokládá, že s úpravou a výstavbou prvních částí navrhované infrastruktury by se začalo již v této dekádě.
Velký rozptyl v horním a spodním limitu nákladů je autory zdůvodněn náklady na úpravu kompresorových stanic, které se pohybují v závislosti na scénáři od 10 do 36 mld. EUR. Polovina nákladů bude podle autorů nutná pro úpravu současné infrastruktury (tj. celkem 75 % celkové délky), zbylé náklady jsou nutné na vybudování infrastruktury nové.
<figure id="attachment_85951" class="wp-caption alignleft" style="width: 1146px;"><img class="size-full wp-image-85951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44.png 1146w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-512x272.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-768x407.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-1024x543.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-725x385.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-800x424.png 800w" alt="Cena vodíkové infrastruktury" width="1146" height="608" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena za vybudování a provoz vodíkové soustavy v jednotlivých scénářích</figcaption></figure>
Studie vyzdvihuje i relativně nízké náklady na samotnou přepravu – v průměru tyto náklady (při využití přepravní kapacity po 5000 hodin ročně) vychází na 0,09 – 0,17 EUR za kilogram vodíku na 1000 km. Cena kilogramu vodíku je přitom odhadovaná na 1 – 2 EUR, přepravní náklady jsou tedy na úrovni cca 10 %.
<h2>V České republice nejdříve Gazela, omezením jsou dlouhodobé kontrakty</h2>
Díky tomu, že v České republice jsou plynovody často složeny ze dvou nebo i tří větví, je možné dle studie jednu z nich využít zcela pro přepravu vodíku.
Rozvoj vodíkové infrastruktury je ovšem omezen dlouhodobými kontrakty na přepravu plynu, přičemž hlavní kontrakty vyprší v roce 2034 a 2039. Zejména proto se nedá předpokládat, že by do roku 2030 jakákoliv část české infrastruktury mohla přepravovat pouze vodík.
Studie, na které se podílel i NET4GAS, uvádí, že první by mohla být pro tyto účely využita Gazela. Ta by mohla umožnit propojení severu a jihu Německa.
<figure id="attachment_85958" class="wp-caption alignleft" style="width: 717px;"><img class="size-full wp-image-85958" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05.png" sizes="(max-width: 717px) 100vw, 717px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05.png 717w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05-512x447.png 512w" alt="Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU" width="717" height="626" /><figcaption class="wp-caption-text">Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU</figcaption></figure>
Dle předpokládaného rozvoje soustavy by následovalo propojení z hraničního bodu Brandov do hraničního přepravního bodu Lanžhot na hranicích se Slovenskem.
Studie v plném znění je ke stažení <a href="https://gasforclimate2050.eu/sdm_downloads/european-hydrogen-backbone/">zde</a>.

Plynárenství

Infrastruktura pro přepravu vodíku může vyjít až na 64 mld. EUR, v ČR by vodík přepravovala nejdříve Gazela

Státní firma Prisko vloží do své společnosti OKD 600 milionů korun navýšením základního kapitálu. Upozornil na to dnes server iDNES. V roce 2018 mělo OKD podle výroční zprávy základní jmění 12 milionů korun, nyní tedy bude 612 milionů. Černouhelná firma OKD v současnosti kvůli koronaviru netěží, v dolech na Karvinsku je ohnisko nemoci. Pomoc majitele má sanovat i ztráty způsobené poklesem cen uhlí.
Společnost Prisko o navýšení základního kapitálu OKD rozhodla v pátek. Rozhodnutí vyplývá z notářského zápisu z valné hromady, který je zveřejněn ve Sbírce listin. Za společnost Prisko o navýšení rozhodli předseda představenstva Marian Klásek a místopředseda představenstva David Rais.
<blockquote>&#8222;Základní kapitál společnosti se zvyšuje o částku ve výši šest set milionů korun českých, tedy z dosavadní výše základního kapitálu ve výši 12 milionů korun na novou výši základního kapitálu 612 milionů korun, s tím, že se nepřipouští upisování akcií nad ani pod navrhovanou částku zvýšení základního kapitálu,&#8220; stojí v notářském zápisu.</blockquote>
Firma svého akcionáře v červnu požádala o 1,2 miliardy korun, tedy o dvojnásobek navyšované částky. &#8222;Smlouva o koupi akcií OKD předpokládá, že společnost Prisko jako zástupce státu, našeho konečného vlastníka, ponese náklady na útlum. Ty jsme až do dnešního dne ve vzájemné shodě platili my,&#8220; vysvětlovala v červnu žádost těžební firmy o pomoc ze strany akcionáře Vanda Staňková, předsedkyně představenstva OKD.
Ceny uhlí jsou stále nízké, OKD navíc kvůli koronaviru na šest týdnů přerušila těžbu. &#8222;Cena uhlí se nacházela na nízkých úrovních již v loňském roce, kdy klesala pod vlivem obchodního konfliktu a obav ze zpomalování Číny. V tomto roce ovlivňuje ceny uhlí především pandemie koronaviru,&#8220; řekl serveru Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.
Výsledek hospodaření OKD zatím není znám, podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ale bude ve ztrátě ve stovkách milionů korun. &#8222;Ceny černého uhlí na rotterdamské burze totiž od začátku roku ztratily přes 13 procent, na takových úrovních je těžba nerentabilní. Lze proto očekávat, že OKD v roce 2020 prohloubí ztrátu,&#8220; míní Pfeiler.

Do OKD jde 600 mil. Kč od statni firmy Prisko

Prodej tuzemské energetické skupiny innogy maďarské firmě MVM Group její postavení na českém trhu neohrozí. Pro Maďary je akvizice především příležitostí proniknout na další trhy a zároveň navýšit vlastní hodnotu. Lze proto očekávat, že případné změny budou zatím jen minimální a postupné. Myslí si to analytici, které oslovila ČTK. MVM Group koupí innogy od německé společnosti E.ON, cenu transakce firmy nezveřejnily.
Innogy je největším dodavatelem plynu v Česku, v současné době má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy Kč).
Právě nejvyšší cena je podle Jiřího Gavora z konzultační firmy ENA zřejmě hlavním důvodem, proč z mnoha velkých zájemců uspěla MVM Group. Upozornil, že Maďaři budou na tuzemském trhu úplnou novinkou, obě strany si proto budou muset na sebe nejprve zvykat. Ačkoliv MVM Group nemá zkušenosti s českým trhem, fungování firmy to podle Gavora neohrozí. &#8222;Kupují stabilní podnik, nový majitel proto bude postupovat konzervativně. Není důvod něco zásadně měnit, proces případných změn proto bude jen pozvolný,&#8220; podotkl Gavor. Pro maďarský státní podnik je podle něj akvizice innogy také možnost získání nového know-how od velkého fungujícího podniku, které následně může využít i v jiných zemích.
Koupě innogy je podle analytiků zároveň cestou k navýšení hodnoty maďarské firmy. Tu nyní ze 100 procent vlastní maďarský stát, analytik společnosti Natland Petr Bartoň ovšem upozornil, že tamní vláda nyní zvažuje privatizaci firmy na burze. &#8222;V celém regionu střední a jihovýchodní Evropy tak činí akvizice, které by se měly projevit ve zvýšení prodejní ceny,&#8220; uvedl Bartoň. MVM Group svým postavením přirovnal k tuzemské společnosti ČEZ.
Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda vidí jako hlavní cíl maďarské společnosti rozšíření jejího postavení na středoevropském trhu a navýšení její hodnoty. Upozornil na to, že MVM Group získává innogy v rámci širší vlny svých akvizic, která zahrne zejména balkánské země. Společnost zároveň úzce spolupracuje s Ruskem při výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Paks.
MVM Group je v současnosti největším výrobcem elektřiny v Maďarsku. Vladimír Štěpán z ENAS proto předpokládá, že by se Maďaři v budoucnu mohli stát i konkurencí pro tuzemský ČEZ. Upozornil, že plyn bude v celé Evropě do budoucna i při výrobě elektřiny čím dál důležitější. &#8222;Nemusí to být špatná zpráva pro Českou republiku,&#8220; dodal.
Nákup innogy je druhou velkou transakcí během posledních dvou týdnů, kterou v Česku podnikla maďarská firma. Penta Investments v červnu prodala leteckého výrobce Aero Vodochody maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol, připomněl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. &#8222;Bude zajímavé sledovat, jak efektivně budou tento podnik spravovat. Dlouho jsme tu neměli maďarského vlastníka u takto významného podniku,&#8220; podotkl.
Innogy na konci loňského roku v Česku zaměstnávala zhruba 4100 lidí. Firma v Česku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby. MVM mimo jiné vlastní v Maďarsku jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a je také aktivní na trhu s plynem.

Analytici: Prodej innogy neohrozí, Maďaři tím navýší svou hodnotu

Novým vlastníkem energetické skupiny innogy v Česku bude maďarská společnost MVM Group. Firmu odkoupí od německé E.ON. SE. Cenu transakce firmy nezveřejnily. ČTK o tom dnes informoval mluvčí české innogy Martin Chalupský. Společnost je největším distributorem plynu v Česku, v současné době má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy Kč).
Značka innogy i po prodeji maďarské firmě v Česku zůstane, měnit se nebudou ani současné smlouvy a ceny energetické firmy.
Akvizice české innogy je pro MVM Group důležitým krokem ve snaze o její expanzi ve střední Evropě. &#8222;Věříme, že tato transakce zvýší konkurenci na českém energetickém trhu. Těšíme se na spolupráci s vedením skupiny, společně chceme dále rozvíjet silnou pozici innogy na českém trhu,“ uvedl šéf MVM Group György Kóbor.
Výkonného ředitel innnogy v ČR Tomáš Varcoup si od spolupráce s novým vlastníkem slibuje další rozvoj nabídky. &#8222;Chci ujistit všechny naše zákazníky a partnery, že pro ně budeme i nadále spolehlivým partnerem,“ podotkl.
Transakce, kterou ještě musí schválit Evropská komise, je posledním krokem ke splnění podmínek, které společnost E.ON nabídla Evropské komisi v souvislosti se schválením transakce mezi RWE a E.ON. Německá firma už dříve prodala části byznysu v oblasti centrálního vytápění v Německu, části maloobchodního byznysu s elektřinou v Maďarsku, a také odstoupila od rezervovaných lokalit pro výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily na německých dálnicích.
Agentura Reuters v březnu napsala, že mezi zájemci o maloobchodní aktivity innogy v Česku byly například i Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka, společnost Sev.en Energy Pavla Tykače, PPF Petra Kellnera a Pražská energetika (PRE).
Innogy na konci loňského roku v Česku zaměstnávala zhruba 4100 lidí. Firma v Česku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby.
MVM mimo jiné vlastní v Maďarsku jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a je také aktivní na trhu s plynem.

Novým vlastníkem české innogy bude maďarská MVM Group

Německý automobilový koncern Daimler se dohodl na strategickém partnerství s čínským výrobcem baterií Farasis Energy. V rámci dohody v čínském podniku získá zhruba tříprocentní podíl. Daimler dnes také oznámil, že Farasis nyní staví továrnu v německém městě Bitterfeld-Wolfen, aby v budoucnu dokázal pokrýt rostoucí poptávku ze strany německých závodů Daimleru. Nová továrna by měla vytvořit až 2000 pracovních míst.
Dohoda podle Daimleru, který vyrábí luxusní automobily Mercedes-Benz, zahrnuje společný vývoj pokročilých bateriových technologií a stanovuje si ambiciózní cíle v oblasti cenové konkurenceschopnosti. Automobilka díky ní rovněž získá spolehlivý zdroj baterií pro své plány na přechod k vozům s elektrickým pohonem.
Nová dohoda prohlubuje dosavadní spolupráci mezi oběma podniky. Daimler upozornil, že díky převzetí podílu bude mít možnost nominovat svého zástupce do dozorčí rady společnosti Farasis. Získání podílu nicméně ještě musejí schválit regulační orgány.

Elektromobilita

Daimler získá podíl v čínském výrobci baterií Farasis

Bulharský antimonopolní úřad podle agentury Seenews udělil třem bulharským společnostem z energetické skupiny ČEZ pokutu celkem 4,4 milionu leva (šedesát milionů korun) kvůli zneužití dominantního postavení na trhu. Toho se měly společnosti CEZ Electro Bulgaria, CEZ Distribution a CEZ Bulgaria dopustit v roce 2016, když uzavřely smlouvu se společností Fast Pay, která poskytuje platební služby. Firmy se však rozhodly smlouvu vypovědět a Fast Pay tak byla donucena k přejednání kontraktu. Píše o tom dnešní deník E15. ČEZ zneužití postavení na trhu odmítá, pravděpodobně se proti rozhodnutí odvolá.
Firma Fast Pay nakonec s poskytováním služeb pro společnosti ČEZ souhlasila, aniž by realizovala jakýkoli zisk, aby si udržela své klienty, napsala agentura SeeNews. Podle ní Fast Pay ve stížnosti uvedla, že by v případě neuzavření dohody ztratila velkou část zákazníků.
Pro ČEZ je rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu překvapením, protože ve stejné kauze s totožným subjektem již jednou úřad došel k závěru, že ČEZ nepochybil, sdělila E15 mluvčí ČEZ Alice Horáková. &#8222;Naše společnosti v Bulharsku postupují striktně v souladu s místní i evropskou legislativou, včetně antimonopolního práva,&#8220; dodala. Podle ní se nyní ČEZ s rozhodnutím detailně seznámí, s velkou pravděpodobností se proti němu odvolá.
ČEZ na bulharský trh vstoupil v roce 2004, ale ze země se rozhodl odejít kvůli sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho investice v zemi. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu zhruba třem milionům z celkem 7,1 milionu obyvatel Bulharska. Počátkem loňského listopadu ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu.

Energetika v zahraničí

E15: Bulharský antimonopolní úřad udělil třem firmám ČEZ pokutu

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Dnes o tom rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 18,3 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá 12,8 miliardy korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ. Analytici už dříve uvedli, že podobnou výši dividendy očekávali. Loni byla dividenda 24 korun za akcii.
Akcionáři dále rozhodli o tom, že novým členem dozorčí rady ČEZ je Vladimír Černý, starosta obce Rouchovany, v jejímž katastru částečně leží Jaderná elektrárna Dukovany. Nahradil Lubomíra Lízala, který byl z rady odvolán. V dozorčí radě dále pokračují Vladimír Kohout, František Vágner a Ondřej Landa, kterým letos vypršel dosavadní čtyřletý mandát.
Valná hromada také souhlasila s vyčleněním zbývající části elektrárny Mělník &#8211; technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III &#8211; do dceřiné společnosti Energotrans, kam už patří modernizované bloky Elektrárny Mělník I. Energotrans je provozovatelem Elektrárny Mělník I od roku 1993. Od roku 2012 tuto společnost plně vlastní ČEZ. Krok má podle firmy mimo jiné vytvořit předpoklady pro dlouhodobou bezpečnou dodávku tepla pro Prahu.
S přístupem ČEZ na dnešní valné hromadě nebyl spokojen minoritní akcionář a kritik současného představenstva firmy Michal Šnobr. Tvrdí, že menšinoví vlastníci se vesměs nedočkali odpovědí na dotazy, které vedení firmy pokládali. Se schválenou dividendou 34 korun za akcii před zdaněním je spokojen. ČEZ reagoval tak, že snahou firmy je akcionáře maximálně informovat.
K plánované stavbě nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany dnes valná hromada ČEZ nepřijala žádné usnesení, ani to neměla v plánu. Projednávaný bod o této problematice měl pouze informativní charakter. Místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani dnes uvedl, že podpis plánovaných smluv mezi státem a ČEZ o stavbě bloku se z konce června posunul na polovinu července.
Dnešní jednání akcionářů firmy doprovázela přísná bezpečnostní opatření, především kvůli nebezpečí šíření koronaviru. Už před vstupem do Kongresového centra Praha, kde se valná hromada konala, hlídkovala policejní ochrana. Organizátoři akce měli od vstupu do budovy až po vchod do sálu nasazeny většinou plexisklové štíty.
Součástí byla povinná dezinfekce rukou a změření teploty. Před vstupem do sálu prošli účastníci důkladnou prohlídkou u rentgenového rámu. Prvním bodem na informačních tabulích byla zdůrazněná povinnost pro všechny účastníky mít po celou dobu konání hromady nasazeny roušky.
ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání resortu financí. Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy odrazily od pomyslného dna. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, vzrostl proti roku 2018 o 44 procent na 18,9 miliardy korun.