Krajský soud v Brně dnes nanovo rozhodoval v části kauzy solárních elektráren na Chomutovsku. Zprostil obžaloby bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou, a stejně rozhodl i u bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaely Schneidrové. Obě v úterý u soudu opětovně vinu odmítly, dnešního vyhlášení rozhodnutí se neúčastní. Soud nyní rozhodnutí vyhlašuje.
V případu šlo o licence, které podle obžaloby majitelé elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun dostali neoprávněně na základě nepravdivých revizních zpráv. Získali tím právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010.
Vitáskovou krajský soud původně poslal na 8,5 roku do vězení za zneužití pravomoci, Vrchní soud v Olomouci ji obžaloby zprostil. V neprospěch Vitáskové podal dovolání nejvyšší státní zástupce. Nejvyšší soud (NS) pak krajskému soudu uložil, aby zpřesnil důvody zproštění, soud tak musel rozhodnout znovu. V případě Schneidrové bylo podle NS zapotřebí doplnit dokazování. Schneidrovou nechal loni v prosinci Nejvyšší soud propustit z výkonu sedmiletého trestu.

Osobnosti v ČR

Soud v Brně osvobodil v kauze solárů Schneidrovou i Vításkovou

Jihlavský soud dnes uložil bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové za zneužití pravomoci podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců. Soud tím zopakoval loňský verdikt zrušený později odvolacím soudem. Soudce nyní čte odůvodnění. Uvedl mimo jiné, že nové dokazování nepřineslo žádný posun.
Vitásková, která se k dnešnímu jednání ze zdravotních důvodů nedostavila, čelila obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinností při správě cizího majetku. Místopředsedkyní úřadu totiž v minulosti jmenovala bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou. To bylo v rozporu se zákonem, neboť Vesecká neměla patřičnou praxi v energetice.
Vitásková před soudem během líčení řekla, že podmínka praxe nebyla v době nástupu Vesecké důsledně definovaná. Odmítla, že pozici místopředsedkyně úřadu vytvořila účelově pro někdejší nejvyšší státní zástupkyni Veseckou. Úřad podle ní čelil nárůstu právní agendy a potřeboval zkušeného právníka zejména z oblasti státní správy, což Vesecká splňovala. Personální otázku podle svých slov řešila Vitásková se Soudcovskou unií nebo Unií státních zástupců.
Vitásková stála v čele úřadu v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015.

Za zneužití pravomocí dostala bývalá  předsedkyně ERÚ Vitásková opět podmíněný trest

Obvodní soud pro Prahu 2 dnes zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, která od státu požaduje 170.000 korun odškodného za nepřiměřenou délku svého trestního stíhání v kauze solárních podvodů. Rozhodnutí není pravomocné.
Soudce Ondřej Růžička v krátkém odůvodnění rozsudku uvedl, že celková délka trestního řízení nepřiměřená nebyla. Upozornil zejména na rozsáhlost celého trestního řízení.
Trestní kauza Vitáskové se týká solárních elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun. Majitelé, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, byli odsouzeni za to, že dostali od ERÚ licence na základě nepravdivých revizních zpráv a získali podvodně právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu.
Vitásková čelí obvinění od roku 2013. Brněnský krajský soud ji původně poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, odvolací senát ji však v lednu 2018 pravomocně zprostil obžaloby. Do případu se letos vložil Nejvyšší soud, který stanovil, že důvody zproštění je potřeba zpřesnit.
Podle právního zástupce Vitáskové Pavla Kohúta žena na odškodnění nárok má. K rozhodnutí soudu se po jednání vyjádřit nechtěl. Kohút v žalobě poukazoval například na to, že vyhotovení rozsudku brněnskému soudu trvalo déle než sto dní. Celé řízení by podle něj také mohlo být rychlejší, kdyby byla věc Vitáskové projednávána odděleně.
S tím nesouhlasila zástupkyně státu Kateřina Tomášková, která upozornila na to, že trestní věci spolu souvisely a nemohly být řešeny zvlášť. Celá kauza podle ní byla navíc mimořádně složitá. Soudní jednání byla nařizována v krátkém časovém sledu po sobě, podotkla také Tomášková. Rozsudek brněnského soudu měl podle ní navíc 167 stran, tudíž byla délka jeho zpracování příměřená.
Vitásková čelí ještě druhé obžalobě. Podle kriminalistů porušila povinnosti při správě cizího majetku a zneužila svou pravomoc, když jmenovala místopředsedkyní ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou bez potřebné praxe. Jihlavský soud v případu rozhodne 1. listopadu.
Obvodní soud už v minulosti zamítl žalobu Vitáskové, ve které za stíhání požadovala 35 milionů korun. Důvodem zamítnutí bylo to, že její stíhání ještě neskončilo. Vitásková zažalovala ministerstvo spravedlnosti v době, kdy měla v ruce pravomocný rozsudek, který ji zprostil viny.
Manažerka Vitásková stála v čele ERÚ v letech 2011 až 2017. Prezident Miloš Zeman ji loni vyznamenal medailí Za zásluhy.

Soud zamítl žalobu bývalé šéfky ERÚ kvůli stíhání, chtěla 170 tis. Kč

Odvolaný radní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vladimír Vlk nesouhlasí s pondělním vyjádřením mluvčího úřadu Michala Keborta, žádá veřejnou omluvu. Řekl to dnes ČTK. Vadí mu reakce úřadu na prohlášení Teplárenského sdružení ČR, které kritizovalo ERÚ za snížení podpory pro zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) s výkonem nad pět megawattů (MW), kam patří teplárny, pro rok 2020. Aktuální vyjádření úřadu ČTK shání.
<blockquote>&#8222;Rada ERÚ v současném složení pouze nepodlehla argumentaci, se kterou uspělo Teplárenské sdružení u předchozí rady ERÚ loni v prosinci. Reakci Teplárenského sdružení ČR považujeme za velmi přehnanou. Její forma sama o sobě ilustruje, jaký přístup si sdružení vybudovalo k regulátorovi za doby působení odvolaných radních,&#8220; uvedl v pondělí Kebort.</blockquote>
Proti této formulaci se Vlk vymezuje. &#8222;Z prohlášení mluvčího Keborta to vyznívá tak, že i já jsem si s Teplárenským sdružením budoval nějaký účelový vztah, či že jsem dokonce Teplárenské sdružení dokonce poslouchal,&#8220; uvedl. &#8222;Důrazně se proti takovému útoku a pomluvě ohrazuji,&#8220; dodal.
Vlk tvrdí, že se vždy rozhodoval nezávisle a odborně a s nikým si žádné vztahy nebudoval a nikdy nejednal účelově a proti zájmům spotřebitele. &#8222;Vždy jsem tvrdil a tvrdím, že celková výše podpory u KVET nad pět MW je závislá na udělení osvědčení k vysoce účinné kombinované výrobě ministerstvem průmyslu a obchodu. Tuto problematiku jsem řešil jak s bývalým ředitelem odboru elektroenergetiky a teplárenství a současným členem rady ERÚ Ladislavem Havlem, tak i s náměstkem Reném Nedělou,&#8220; dodal.
ERÚ v pondělí uvedl, že výše podpory těchto zdrojů se pro rok 2020 vrací na úroveň před vydáním mimořádného cenového rozhodnutí ERÚ z prosince minulého roku, které schválila předchozí rada úřadu, mimo jiné i Vlk. Úřad tehdy oznámil, že zdroje KVET v roce 2019 dostanou asi o 900 milionů korun vyšší podporu, než původně plánoval. Odůvodnil to mimo jiné růstem cen primárních paliv. Plánovaná podpora těchto zdrojů by tak letos měla činit zhruba 2,1 miliardy korun. Rada úřadu nyní rozhodla, že příští rok se její výše zase vrátí do dřívějších relací.
<blockquote>&#8222;Rozhodnutí rady ERÚ považuji za nekompetentní. Rada zřejmě nezná své zákonné povinnosti, neví jaká jsou pravidla veřejné podpory ani jak funguje systém emisního obchodování,&#8220; uvedl v pondělí mimo jiné předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Vlka a dalšího radního ERÚ Vladimíra Outratu odvolala na konci července vláda. Skončil i tehdejší předseda rady Jan Pokorný, kterému nebyl prodloužen mandát. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) to odůvodnil tím, že všichni tři jednali v souladu se zájmy regulovaných subjektů, tj. nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů. Odvolaní s tímto tvrzením nesouhlasí.
Hospodářské noviny (HN) dnes <a target="_blank" href="https://archiv.ihned.cz/c1-66650290-babis-odvolal-radniho-energetickeho-uradu-outratu-kvuli-plynovodu-nejspis-chtel-pomoci-kretinskeho-eph">napsaly</a>, že konkrétně Outrata skončil kvůli podezření, že v sedmi případech ohrozil nezávislost úřadu. Údajně to vyplývá z dopisu, který mu na konci července poslal premiér Andrej Babiš (ANO). Outrata nařčení odmítá.
K nejvážnějším z obvinění patří podle listu tvrzení, že chtěl ve prospěch nejmenované energetické firmy ovlivnit rozhodování o rozvoji plynárenství. Podle tří zdrojů HN šlo o Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Mluvčí firmy Daniel Častvaj deníku řekl, že firma důvody Outratova odvolání nezná.
rdo rot

Odvolaný radní ERÚ Vlk nesouhlasí s pondělním vyjádřením úřadu

Bývalý radní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vladimír Vlk žaluje kvůli svému odvolání vládu i samotný úřad. Vlk to dnes řekl ČTK. Jeho a dalšího radního ERÚ Vladimíra Outratu odvolal kabinet na konci července, skončil i tehdejší předseda rady Jan Pokorný, kterému nebyl prodloužen mandát. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) to odůvodnil tím, že všichni tři jednali v souladu se zájmy regulovaných subjektů, tj. nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů.
<blockquote>„Nic jsem neprovedl, mám čisté svědomí. Proto to chci dát k soudu,“ uvedl dnes Vlk.</blockquote>
Havlíček se při oznamování zásadních změn ve vedení pětičlenné rady úřadu odvolával na informace bezpečnostních složek. „Nejednalo se o náhodný akt,“ uvedl tehdy ministr. Člena rady ERÚ může vláda odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností. Aktuální vyjádření ministerstva průmyslu i Úřadu vlády ČTK shání.
Zatímco žaloba na vládu se podle Vlka týká samotného odvolání, žaloba na úřad je na formu rozvázání pracovního poměru. Podle informací ČTK se jedná o náhradu mzdy, kterou Vlk a Outrata po svém odvolání nedostali. „Pracovní vztah s panem Vladimírem Vlkem byl ukončen v souladu se zákonem,“ reagoval dnes mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Novými členy rady úřadu vláda jmenovala konzultanta poradenské společnosti EY Stanislava Trávníčka, který se stal jejím předsedou, bývalou místopředsedkyně úřadu Martinu Krčovou a dosavadního ředitele statistického odboru ERÚ Petra Kusého. Dalšími členy rady jsou Rostislav Krejcar a Ladislav Havel. Na konci července příštího roku skončí mandát Krejcarovi.
Podle některých médií byla rada ERÚ dříve rozdělena na dvě skupiny, z nichž jednu tvořili Vlk, Outrata a Pokorný a druhou Krejcar a bývalý předseda rady Vratislav Košťál, který na konci loňského listopadu rezignoval. Odůvodnil to tehdy vzájemnými spory členů rady. Košťál pro ERÚ znovu pracuje, podle webu úřadu je členem rozkladové komise pro oblast ochrany spotřebitele.
Nová pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku předloňského srpna. Nahradila tehdejší předsedkyni úřadu Alenu Vitáskovou, které vypršel šestiletý mandát. Rada ERÚ má mít do budoucna pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden z nich vždy bude jejím předsedou. Předseda může vést radu nejdéle tři roky. Plánem bylo, že se bude rada obměňovat postupně, v prvních letech zavedení rady tak nemají všichni členové mandát na celých pět let.
rdo mal

Bývalý radní ERÚ Vlk žaluje kvůli svému odvolání vládu i úřad

Jihlavský okresní soud se bude dnes znovu zabývat případem údajného zneužití pravomoci bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové. Podle žalobce se ho dopustila, když jmenovala místopředsedkyní úřadu Renátu Veseckou bez potřebné praxe. Jednání je nařízené i na úterý. Původně jihlavský soud rozhodl o podmíněném trestu. Odvolací soud v Brně mu ale věc v březnu vrátil k doplnění dokazování.
Jihlavský okresní soud vynesl v kauze rozsudek loni 21. listopadu, Vitáskové vyměřil za zneužití pravomoci úřední osoby podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců. Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Vesecká před soudem tvrdila, že potřebnou praxi, kterou požaduje energetický zákon, získala při řešení soudních případů týkajících se energetiky. Soud takovou argumentaci tehdy neuznal.
Obhájce Vitáskové požadoval zproštění obžaloby, proti rozsudku se odvolal. Státní zástupce pro ni chtěl nepodmíněný trest 3,5 roku vězení. Soudce uložený nižší trest odůvodnil i délkou soudního řízení, které začalo v lednu 2016.
Vitásková stála v čele energetického úřadu sídlícího v Jihlavě v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015.

Jihlavský soud se dnes vrátí ke kauze Aleny Vitáskové

Soud dnes zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, která se domáhá 35 milionů korun od státu za své trestní stíhání v kauze solárních podvodů. Důvodem zamítnutí bylo to, že stíhání ženy ještě neskončilo. Soud se tak věcně nezabýval tím, zda Vitáskové fakticky vznikla nemajetková újma a v jaké výši. Rozhodnutí není pravomocné, lze se proti němu odvolat.
Vitásková zažalovala ministerstvo spravedlnosti v době, kdy měla v ruce pravomocný rozsudek, který ji zprostil viny. Nejvyšší soud však následně tento verdikt zrušil a trestní věc vrátil k dalšímu projednání.
<blockquote>&#8222;Za dané situace neexistuje odpovědnostní titul (státu),&#8220; konstatoval dnes soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Růžička.</blockquote>
Upozornil, že soud musí rozhodovat podle skutkového stavu věci ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, nikoliv ke dni podání žaloby. Dal tak za pravdu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který argumentoval tím, že žaloba je předčasná.
Právní zástupce Vitáskové Pavel Kohút nechtěl na dotazy novinářů specifikovat, jak jeho klientka dospěla k požadované částce 35 milionů. Soudy obvykle za nezákonná stíhání přiznávají odškodné maximálně v řádu statisíců korun.
Trestní kauza Vitáskové se týká solárních elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun. Majitelé, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, byli odsouzeni za to, že dostali od ERÚ licence na základě nepravdivých revizních zpráv a získali podvodně právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu. Vitáskovou původně brněnský krajský soud poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, odvolací senát ji však poté pravomocně zprostil obžaloby. Do případu se letos vložil Nejvyšší soud, který stanovil, že důvody zproštění je potřeba zpřesnit.
Podle právníka Kohúta z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že Vitásková bude znovu osvobozena a že se bude pouze formálně řešit, z jakého právního důvodu. Soudce Růžička ale uvedl, že jeho soud nemá pravomoc předjímat, jaký bude další postup v trestním řízení Vitáskové. Jako příklad uvedl, že by nemuselo skončit rozsudkem, ale některou z jiných forem ukončení stíhání, které připouští trestní řád.
Vitásková se žalobou domáhala ještě 170.000 korun za nepřiměřenou délku trestního stíhání. Tuto část jejího nároku soudce vyloučil k samostatnému projednávání, protože o něm může rozhodnout dříve. Vyžádá si k tomu trestní spis Vitáskové.
Manažerka Vitásková stála v čele ERÚ v letech 2011 až 2017. Prezident Miloš Zeman ji loni vyznamenal medailí Za zásluhy.
Žena čelí ještě druhé obžalobě. Podle kriminalistů porušila povinnosti při správě cizího majetku a zneužila svou pravomoc, když jmenovala místopředsedkyní ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou bez potřebné praxe. Jihlavský soud se věcí začne znovu zabývat 12. srpna. Vitáskové původně uložil dvouletou podmínku, odvolací soud mu však kauzu poslal zpátky.

Soud zamítl požadavek bývalé šéfky ERÚ na 35 milionů Kč od státu

Obvodní soud pro Prahu 2 se dnes začne zabývat žalobou Aleny Vitáskové na ministerstvo spravedlnosti. Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se domáhá 35 milionů korun a úroků v souvislosti s jejím trestním stíháním v kauze solárních elektráren bratrů Alexandra a Zdeňka Zemkových. ČTK nicméně řekla, že bude chtít řízení o odškodném přerušit, protože Nejvyšší soud v mezičase zrušil její osvobozující rozsudek.
Majitelé elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun byli odsouzeni za to, že dostali od ERÚ licence na základě nepravdivých revizních zpráv a získali podvodně právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu. Vitáskovou původně brněnský krajský soud poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, odvolací senát ji však poté pravomocně zprostil obžaloby. Do případu se ale letos vložil Nejvyšší soud, který stanovil, že důvody zproštění je potřeba zpřesnit.
Žalobu na odškodnění podávala Vitásková v době, kdy měla v ruce pravomocný zprošťující rozsudek. Nechtěla totiž promeškat zákonné lhůty a zpětně zjistit, že je její nárok promlčený. Nyní se bude domáhat toho, aby soud jednání o odškodném přerušil do pravomocného skončení jejího stíhání. Zamítnutím žaloby by totiž přišla o několikatisícový soudní poplatek, který již uhradila. K soudnímu jednání se nechystá přijít, sdělila ČTK.

Soud začne řešit žalobu Vitáskové na stát kvůli trestnímu stíhání

V Evropě v současnosti neexistuje důvěra ve volný energetický trh, do budoucna bude naopak růst vliv státu. Na dnešní debatě o roli české energetiky v měnícím se odvětví to uvedla náměstkyně ministra průmyslu pro sekci energetiky Lenka Kovačovská. Situace se tak podle ní vrací do období zhruba před 20 roky, tedy před tím, než se začal <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/'>trh s elektřinou</a> a plynem liberalizovat. To je podle ní špatně. 
<blockquote>
&#8222;Bohužel, dostáváme se zase do období, kdy to budou politici, státní úředníci a regulátoři ve spolupráci s provozovateli zdrojů, kteří budou rozhodovat, jak drahou konečnou cenu elektrické energie a všech ostatních energií tady budeme mít,&#8220; řekla Kovačovská.
</blockquote>
 Náměstkyně v této souvislosti zmínila takzvaný zimní balíček energetických návrhů, který v loni listopadu představila Evropská komise (EK). Komise soubor návrhů nazvala 
<blockquote>
&#8222;Čistá energie pro všechny Evropany&#8220; a kromě jiného v nich zohlednila závazky související s pařížskou dohodou o ochraně klimatu.
</blockquote>
 Jejich součástí jsou tak návrhy na snížení plýtvání energií, lepší integraci <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a> a postupné odstraňování dotací pro výrobu elektřiny z uhlí. 
<figure id="attachement_20920" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/power-lines-840000_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/power-lines-840000_1280-725x483.jpg" alt="Elektrické vedení" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Česká republika řadu listopadových návrhů EK kritizuje. Nelíbí se ji například existence takzvaných kapacitních mechanismů, které údajně mohou zvýhodňovat ekonomicky silnější země. Praha také zdůrazňuje, že to musí být členské země, které si nadále podrží odpovědnost za určování svého energetického mixu i podoby spolupráce se sousedy. 
<blockquote>
&#8222;Obávám se a nedovedu si představit, že energetika tak relativně malá, a tak silně otevřená, jako je ta naše, bude jediná, která by si mohla dovolit být ostrovem čisté liberalizace, bez tržních ingerencí (zásahů),&#8220; uvedla dnes Kovačovská.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;To bychom pak měli konsolidaci poměrně jasnou. Prostě bychom to tady zavřeli (energetické zdroje) a všechno bychom dováželi ze zahraničí, za předpokladu, že by bylo odkud,&#8220; dodala.
</blockquote>

Kovačovská: Důvěra v tržní principy v energetice neexistuje, vliv státu bude růst

Norská společnost Statoil <a href="http://www.statoil.com/en/NewsAndMedia/News/2016/Pages/15dec-wind-new-york.aspx" target="_blank">vysoutěžila v aukci území</a> u pobřeží amerického státu New York, jež nabízí možnost výstavby offshore větrných zdrojů o výkonu až 1 GW. Oblast o rozloze bezmála 80 tisíc akrů společnost získala za 42,5 milionů dolarů.
Území o rozloze 79 350 akrů (321 kilometrů čtverečních) se nachází ve vzdálenosti od 30 do 60 km od pobřeží a pokrývá hloubky mezi 20 až 40 metry. Oblast nabízí potenciál k výstavbě elektráren o výkonu až 1 GW, avšak v první fázi Statoil plánuje výkon v rozmezí 400 až 600 MW.
<blockquote>
„Jsme nadšeni, že jsme podali nejlepší nabídku ve vysoce atraktivním projektu, který je prvním pronájmem společnosti Statoil v oblasti offshore větrné energetiky ve Spojených státech. Těšíme se na spolupráci se státními agenturami státu New York, při které budeme pomocí svých inženýrských zkušeností pomáhat státu plnit jeho budoucí energetické potřeby.“
Irene Rummelhoff, výkonná viceprezidentka Statoil divize New Energy Solutions
</blockquote>
Dalším krokem v projektu bude zpracování studií mapujících mořské podloží v dané oblasti a možnosti připojení větrných zdrojů do sítě.
<h2>Statoil proniká do oblasti offshore větrné energetiky</h2>
Plánovaný projekt u pobřeží New Yorku není zdaleka prvním projektem výstavby offshore elektráren, který bude Statoil realizovat.
V průběhu příštího roky by měla svůj provoz zahájit <a href="https://cleantechnica.com/2016/05/19/masdar-statoil-statkraft-secure-1-3-billion-dudgeon-offshore-wind-farm/" target="_blank">větrná farma Dudgeon</a> o výkonu 402 MW vznikající u pobřeží Anglie, která se tak stane druhou větrnou farmou společnosti.
Nejvýznamnějším projektem, na němž Statoil v současné době spolupracuje v rámci čtyřčlenného konsorcia, je 2,4GW větná farma Dogger Bank, rovněž u pobřeží Anglie. Celkový potenciál oblasti Dogger Bank se nyní odhaduje na 7,2 GW, přičemž dřívější odhady hovořily až o 9 GW.
Norský ropný a plynárenský gigant rovněž spolupracuje na výstavbě jedné z největších <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/statoil-vybuduje-nejvetsi-plovouci-vetrnou-elektrarnu-vcetne-baterioveho-uloziste/" target="_blank">plovoucích větrných farem</a> na světě, která má vyrůst u pobřeží Skotska. Projekt zahrnuje výstavbu celkem pěti plovoucích turbín, každé o výkonu 5 MW.