Cenové stropy na energie zrušte do konce roku, radí Evropská komise. Kvůli státnímu deficitu

Evropská komise vydala doporučení ohledně fiskální politiky pro všechny členské státy unie. S postupně klesajícími cenami elektřiny a zemního plynu se mezi doporučovaná opatření dostal také návrh na zrušení cenových stropů nejpozději do konce tohoto roku. V případě potřeby mají být cenové stropy opět zavedeny, ale pouze cíleně na zranitelné zákazníky. V České republice jsou ovšem ceny energií nedotknutelné, jejich jakémukoliv zvýšení se vláda vyhýbá.

Evropská komise na konci května vydala cílená doporučení pro členské státy EU v oblasti fiskální politiky. Z pohledu energetiky je hlavní zprávou doporučení, aby Česká republika do konce tohoto roku ukončila podporu s vysokými cenami energií. Pokud by měla podpora pokračovat i nadále, měla by být pouze cílená na vybrané skupiny odběratelů. Zaměřila by se tak například pouze na zranitelné spotřebitele nebo podniky.

V České republice byly cenové stropy zavedeny s účinností od 1. ledna 2023, tedy již v okamžiku, kdy byla energetická krize na ústupu. Po více než pěti měsících jejich účinnosti se nyní týkají především odběratelů, kteří v době vysokých cen zvolili fixované kontrakty na nejméně rok a do konce účinnosti jejich smlouvy se na ně uplatní tyto vyšší ceny, nebo cenový strop, jsou-li smluvní ceny vyšší než strop.

Nové nabídky dodavatelů elektřiny a plynu jsou v naprosté většině pod cenovými stropy. Řada dodavatelů nabízí také měsíční fixace, které v zásadě kopírují ceny na spotových trzích.

Doporučení Evropské komise je přitom logické. Ceny elektřiny i zemního plynu jsou na úrovních z roku 2021, tedy na úrovni cen před energetickou krizí. Odborníci se přitom shodují, že se již nadále nejedná o excesivně vysokou cenu, ale nový normál, který je vzhledem k, velice pravděpodobně trvalému, přerušení dodávek plynu z Ruska a transformaci energetiky k obnovitelným zdrojům energie zcela odůvodnitelný.

Ceny energetických komodit postupně klesají. Od 10. března 2023 poklesly ještě razantněji a přidala se také emisní povolenka. Zdroj: Oxford institute for energy studies, Argus

Postup je stanoven v energetickém zákoně

Jak by v takové situaci měla vláda reagovat? Postup si sama určila v energetickém zákoně. Podle toho platí, že pokud pomine mimořádná tržní situace, v tomto kontextu myšleno mimořádná tržní situace cen elektřiny a plynu, vláda nařízením cenové stropy neprodleně zruší, a to i před uplynutím doby, na které byly zavedeny.

Energetický zákon přitom vládě na výběr nedává, při splnění podmínek cenové stropy zrušit musí. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu přitom zrušení cenových stropů není na pořadu dne:

„Ačkoliv se vývoj na energetických trzích zdá být příznivý a na trzích v tuto chvíli převažuje stabilita po dobře zvládnutém zimním období, nelze energetickou krizi považovat za jednoznačně ukončenou. Vnímáme jako pozitivní, že dodavatelé energií v tuto chvíli reflektují trendy na energetickém trhu a nabízejí produkty pod stanoveným cenovým stropem. MPO za stávající situace tedy považuje stanovené cenové stropy spíše jako záchrannou brzdu pro další vývoj v roce 2023,“ uvedl na dotaz za Ministerstvo průmyslu a obchodu David Hluštík.

Cenové stropy jsou jednou z hlavních příčin, proč se rozpočet dostal v květnu do rekordního schodku, celkem 271,4 mld. Kč. Celoroční deficit přitom má být 295 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu za leden až květen. Zdroj: Ministerstvo Financí České republiky

Podle Ministerstva financí ČR za prvních pět měsíců vzrostly meziročně náklady na pomoc občanů a firmám s vysokými cenami energií o 40 mld. Kč. Nabízí se proto otázka, zda by v rámci úsporných opatřeních nemělo dojít k omezení podpory obyvatel s vysokými cenami energií. Ostatně jak to naznačuje také Evropské komise.

Ceny energií jsou nedotknutelné, a to i při rekordním deficitu

Ceny energií jsou v posledních měsících ovšem vysoce politické téma. Jakýkoliv zásah, který by ve výsledku způsobil zvýšení cen konečným odběratelům, je pro vládu tabu.

Jedním z příkladů, jak jsou ceny energií v poslední době citlivé, je například zvažované obnovení poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energie v ceně elektřiny. Díky jejich obnovení měl stát ušetřit až 18 mld. Kč. Ve chvíli, kdy se ukázalo, že by poplatek měli opět platit odběratelé, radši Ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil, k překvapení všech, že dotace zcela zruší bez náhrady.

„My ten objem chceme snížit minimálně o 14 miliard tak, aby ho neplatil nikdo – stát ani spotřebitelé. Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ uvedl pro web Respekt Stanjura.

Druhým příkladem je dotace společnosti ČEPS. Té stát přidělil v polovině února dotaci ve výši 22,7 mld. Kč na krytí nákladů na ztráty elektřiny a na zajištění systémových služeb. MPO přitom dodává, že tyto náklady by se za běžných okolností projevily v regulovaných cenách. Namísto regulovaných poplatků tak ČEPS tyto prostředky získá přímo ze státní pokladny. Zjednodušeně řečeno tak tuto částku opět platí všichni, pouze není viditelná v cenách energií, ale zatěžuje státní rozpočet.

„Naším cílem je co nejvíce snížit riziko toho, aby se domácnostem a firmám zdražovaly energie. Proto stát společnosti ČEPS poskytne dotaci na krytí nákladů na ztráty elektřiny ve výši 7,2 miliardy korun a dotaci na zajištění systémových služeb pro rok 2023 ve výši 15,5 miliardy korun. Celkově se tedy jedná o 22,7 miliardy korun,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Dalších 15,4 mld. Kč stát poslal provozovatelům distribučních soustav. I v tomto případě platí, že tuto částku by za běžných okolností získaly společnosti prostřednictvím regulovaných poplatků.