Průměrná cena silové elektřiny v Německu vloni meziročně poklesla o 19 %. Důvodem byly nízké ceny paliv, nízká poptávka po elektřině a vyšší výroba obnovitelných zdrojů energie (OZE). <a href="https://www.ewi.uni-koeln.de/de/news/ewi-merit-order-tool-2021/">Informaci uvedl</a> Institut energetické ekonomie (EWI) při univerzitě v Kolíně nad Rýnem.
Průměrná cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu v loňském roce dosáhla 30,47 EUR/MWh, což je o 7 EUR/MWh nebo o 19 % méně než v roce 2019. Svého minima cena dosáhla v dubnu, kdy se Německo nacházelo ve svém prvním lockdownu.
<figure id="attachment_91659" class="wp-caption alignnone" style="width: 648px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png"><img class="size-full wp-image-91659" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png" sizes="(max-width: 648px) 100vw, 648px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png 648w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020-512x300.png 512w" alt="" width="648" height="380" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu. Zdroj: EWI</figcaption></figure>
<h2>Pokles spotřeby</h2>
Opatření k omezení šíření onemocnění COVID-19 významně ovlivnily spotřebu elektřiny v Německu, ta se v konečném součtu za rok 2020 podle EWI snížila o 3,2 % (16 TWh). Spotřeba poklesla zejména v dubnu v době prvního lockdownu, zůstala však i v dalších měsících nízká. Teprve v srpnu se spotřeba zotavila na úroveň předchozího roku. Druhý lockdown, který započal v listopadu a pokračuje dodnes, měl v roce 2020 pouze malý vliv na spotřebu elektřiny.
<h2>Nižší náklady na palivo</h2>
V důsledku celosvětového poklesu poptávky vlivem opatření proti pandemii COVID-19 došlo v roce 2020 k poklesu cen energetických paliv. Ceny plynu se již v roce 2019 dostaly pod tlak kvůli vysoké nabídce. V roce 2020 však dosáhly nových minim, vlivem poklesu spotřeby plynu, mírné zimě, která omezila spotřebu v teplárenství, a měla tak za následek <a class="sc-16wd66l-13 cYrlXM" href="https://oenergetice.cz/plyn/evropske-zasobniky-jsou-konci-zimy-rekordne-plne-predzvesti-nizkych-cen-plynu">rekordní zaplnění zásobníků po zimě</a>, a vysokého dovozu, a to jak ve formě LNG, tak prostřednictvím plynovodů.
Evropská energetická burza (EEX) od 1. října 2020 dokonce <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/burza-eex-umozni-spotovych-trzich-zaporne-ceny-plynu">začala umožňovat záporné ceny</a> na svých spotových trzích se zemním plynem.
Cena evropských emisních povolenek (EUA) se v důsledku snížené hospodářské aktivity v dubnu rovněž propadla, ale <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/experti-vyvoj-na-trhu-emisnich-povolenek-byl-letos-nejzajimavejsi-vubec">díky rychlému oživení</a> zůstala v průměru za celý rok stabilní.
Nižší ceny paliv snížily mezní náklady elektráren, změnilo se i pořadí elektráren v <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> a tím i  posloupnost jejich nasazování pro výrobu elektřiny.
<blockquote>„Vzhledem k poklesu cen paliv se merit order u  konvenčních elektráren v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 ještě výrazněji vyrovnal. Paroplynové elektrárny těžily z nízkých cen zemního plynu a dostaly se v některých okamžicích v pořadí, v jakém byly využívány, dokonce před hnědouhelné elektrárny, “ uvádí Dr. Simon Schulte, manažer v EWI.</blockquote>
<h2>Vyšší výroba OZE</h2>
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2020 meziročně vzrostla o přibližně 9,2 TWh. Výroba pevninských větrných elektráren  vzrostla o 3,5 %, v případě větrných elektráren na moři to bylo dokonce 11,1 %. Výroba fotovoltaických elektráren si připsala  9,3 %.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Rychlé zprávy

Průměrná cena silové elektřiny v Německu vloni poklesla téměř o pětinu

Cena elektřiny na denním (spotovém) trhu N2EX ve Spojeném království zaznamenala včera svoji rekordní hodinovou hodnotu přesahující 1000 liber/MWh. Tento významný nárůst ceny elektřiny byl způsoben nízkou dostupností elektráren, chladným a bezvětrným počasím a sníženou efektivností využití přenosových kapacit po dokončení Brexitu. <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2174102-record-price-spikes-in-uk-dayahead-power-market">Informaci uvedla agentura Argus media</a>.
Cena na spotovém trhu pro dodávku elektřiny ve Spojeném království v dnešní den mezi 17:00-18:00 místního času dosáhla 1000,45 GBP/MWh, což je dle operátora trhu, společnosti Nord Pool, historicky nejvyšší hodinová cena. Následkem toho vzrostla i celková denní cena elektřiny na 145,08 GBP/MWh, nejvyšší hodnotu od 19. září 2016, kdy došlo k jejímu zúčtování na 168,25 GBP/MWh.
<figure id="attachment_91506" class="wp-caption aligncenter" style="width: 736px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/UK_power-price.png"><img class="size-full wp-image-91506" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/UK_power-price.png" sizes="(max-width: 736px) 100vw, 736px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/UK_power-price.png 736w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/UK_power-price-512x369.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/UK_power-price-725x522.png 725w" alt="" width="736" height="530" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Cena elektřiny na denním trhu N2EX ve Spojeném království. Zdroj: Rachel Morison, Twitter</figcaption></figure>
Aukce ve skutečnosti proběhla dvakrát, protože cena v počáteční aukci překročila maximální hranici 750 GBP/MWh, uvedl Nord Pool. Když k tomu dojde, knihy objednávek se znovu otevřou a účastníci trhu mají možnost upravit nabídky a poptávky.
Maximální hranice byla snížena z původních 1500 GBP/MWh poté, co Spojené království 1. ledna opustilo <a href="https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/45/vnitrni-trh-s-energii">vnitřní trh s energií</a> (IEM), aby bylo usnadněno členům vyrovnat se s potenciálně volatilními cenami během prvních týdnů fungování mimo IEM, uvedl Nord Pool.
Britský trh po svém decouplingu (odchodu) z IEM již není propojen s ostatními evropskými trhy, přidělování přenosových kapacit tak probíhá explicitně, tedy odděleně od obchodování elektřiny. To zpravidla znamená <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/market-coupling-propojovani-evropskych-energetickych-trhu">snížení efektivity ve využití přenosových kapacit</a>.
Zároveň se po decouplingu rozcházejí ceny denních trhů N2EX a <a href="https://www.epexspot.com/en/brexit">Epex Spot GB</a>. Pro zmiňovanou obchodní hodinu (17:00 – 18:00 místního času) dosáhla cena na Epex Spot mnohem nižší hodnoty, 737,45 GBP/MWh, a  celkové denní ceny 130,04 GBP/MWh.
<h2>Nedostatek dostupného výkonu a rostoucí spotřeba</h2>
Provozovatel přenosové soustavy ve Spojeném království, společnost National Grid ESO, včera uvedl, že mezi dnešním a pátečním dnem předpovídá nízký rezervní výkon v soustavě a prozkoumá možnosti, jak jej navýšit. Dle předpovědi z včerejšího poledne byla pro dnešních 17:30 výkonová rezerva dokonce záporná, a to ve výši -273 MW.
Důvodem jsou nízké teploty, nízká výroba větrných elektráren a odstávky několika významných elektrárenských zdrojů. I předtím, než Spojené království opustilo IEM, byl trh po celou zimu náchylný k cenovým výkyvům kvůli nízké výkonové dostupnosti, v souvislosti s tím <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/naklady-stabilizaci-britske-site-vzrostly-letos-50-ve-srovnani-rokem-2010-jsou-trojnasobne">vzrostly náklady na udržování výkonové rovnováhy</a>.
Včerejším předpokladem bylo, že dnešní teploty v Londýně klesnou pod nulu, a dosáhnou tak hodnoty o 3 °C nižší než je teplotní normál, což by mělo za následek vyšší poptávku po vytápění. Špičkové zatížení soustavy bylo předpovězeno na 47,9 GW v 17:30. Dosud nejvyšší zatížení soustavy bylo v  letošní zimě zaznamenáno 8. prosince, a to ve výši 46,5 GW.
<h2>Nízká výroba z větru a odstávky elektráren</h2>
<figure id="attachment_89953" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1600px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/hinkley-point-B-e1609938833837.jpg"><img class="size-full wp-image-89953" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/hinkley-point-B-e1609938833837.jpg" alt="" width="1600" height="1047" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Hinkley Point B. Zdroj:EDF</figcaption></figure>
Výroba z větrných elektráren měla  dnes v 17:00 místního času poklesnout na pouhých 2,9 GW, což je téměř o 4 GW méně než včera. Zároveň se předpokládá, že teploty i rychlost větru zůstanou relativně nízké i ve čtvrtek a pátek.
Jaderné elektrárny Hinkley B (1 GW) a  Dungeness B (1,1 GW) jsou aktuálně v dlouhodobé odstávce. Mimo provoz zůstává i 27. září odstavený první blok jaderné elektrárny Heysham, u kterého bylo opakovaně odsunuto uvedení do provozu. Reaktor by měl být uveden do opětovného provozu zítra a plného výkonu by měl dosáhnout 16. ledna.
Zakonzervovány byly také paroplynové elektrárny o celkovém výkonu 2,3 GW společnosti Calon Energy po jejím překvapivém úpadku.
K tomu se 8. prosince přidalo neplánované odstavení z provozu 1GW propojovacího vedení Britned, propojujícího Spojené království s Nizozemskem. To mělo za následek cenové výkyvy v době slabého větru a vysoké poptávky již minulý měsíc, přičemž hodinová cena 8. prosince dosáhla až 350 GBP/MWh, což bylo čtyřleté maximum.
Úvodní fotografie: Dispečerský sál společnosti National Grid. Zdroj: National Grid

Energetika v zahraničí

Problémy s dostupným výkonem v Británii vyhnaly cenu elektřiny na rekordní hodnotu

Německý trh na konci minulého týdne opět zažil den s převahou záporných cen elektrické energie. Na poklesu cen až několik desítek eur pod nulu se kromě nižší sváteční a víkendové poptávky podepsalo zejména větrné počasí, díky kterému větrné elektrárny dokázaly po většinu dne pokrývat přibližně dvě třetiny tamní spotřeby.
S koncem letošního roku dorazilo do střední Evropy větrné počasí, díky kterému se výroba elektřiny ve větrných elektrárnách dostala výrazně nad průměrné hodnoty. Výroba německých větrných elektráren byla vysoká celý uplynulý víkend, a to především v neděli, kdy v průběhu celého dne neklesla pod 30 GW a během odpoledních a večerních hodin přesahovala i 40 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1609278900.json“}
Se silně větrným počasím často přichází i období záporných cen elektrické energie na denním trhu, kdy kromě vysoké výroby větrných elektráren běží i část konvenčních zdrojů. Přebytek výroby elektřiny se tak tradičně podepsal na spotových cenách, které v průběhu neděle klesaly až k -30 EUR/MWh. Vzhledem k tomu, že záporná cena byla zobchodována pro většinu nedělních hodin, se tak do záporu dostal i celodenní průměr, který činil -13,45 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1609278949.json“}
Krátká, několikahodinová období záporných cen nejsou v posledních letech žádnou výjimkou, avšak počet hodin se zápornou cenou v letošním roce výrazně vzrostl. <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny" target="_blank" rel="noopener">Již loňský rok byl s 45% meziročním nárůstem na 211 hodin rekordním</a>. V letošním roce přitom ceny na denním trhu v Německu klesly pod nulu ve 298 případech, tedy o více než 40 % častěji než v roce 2019.
Jedním z faktorů tohoto nárůstu mohlo být i snížení poptávky po elektřině vlivem opatření pro omezení šíření koronaviru. Velký podíl však mělo i větrné počasí na začátku roku, jelikož přibližně třetina ze všech hodin se zápornou cenou v letošním roce byla dosažena během února, tedy před jarním poklesem poptávky.
V letošním roce se během celkem 8 dní ceny propadly tak výrazně, že byl záporný i jejich celodenní průměr. Tato situace obvykle nastává o víkendu, kdy klesá spotřeba elektřiny. V průběhu letošního dubna však <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prumerna-cena-elektriny-dennim-trhu-pracovni-den-se-nemecku-vubec-poprve-historii-propadla-zaporu" target="_blank" rel="noopener">průměrná cena na denním trhu vůbec poprvé klesla do záporu i během pracovního dne</a>, jelikož se spolu setkala vysoká výroba z větrných i fotovoltaických elektráren.
K omezení počtu záporných hodin na německém trhu by mělo pomáhat i takzvané šestihodinové pravidlo, kdy provozovatelé obnovitelných zdrojů ztrácí nárok na provozní podporu při dosažení záporné ceny na denním trhu v šesti po sobě jdoucích hodinách. Toto pravidlo se nicméně vztahuje pouze na zdroje uvedené do provozu od roku 2016. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-schvalilo-reformu-zakona-oze-zmeny-podpore-snaha-zapojeni-obci-zejmena-vyrazna-vlna-kritika" target="_blank" rel="noopener">S reformou zákona o obnovitelných zdrojích</a> by pro nové elektrárny mělo být toto období zkráceno na 4 hodiny.
Autor úvodní fotografie: Sandri Alexandra

Trh s elektřinou

Ceny elektřiny se v Německu kvůli silnému větru propadly do záporných hodnot

Španělská vláda navrhla nový zákon, který má za cíl postupně oddělit financování podpory obnovitelných zdrojů energie od účtů za elektřinu. Nový mechanismus financování počítá s penězi od obchodníků, ropných a plynárenských společností. Vláda předpokládá, že pokud by nedošlo ke změně, náklady za elektřinu by vzrostly o 10 až 15 procent. Zákon též přináší definici velkých spotřebitelů, kteří budou moci čerpat další výhody.
Španělsko chystá změnu mechanismu financování podpory obnovitelných zdrojů energie formou nového zákona, jak informovala zahraniční <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/121620-spain-to-remove-renewable-subsidies-from-consumer-bills">agentura Platts</a>. Návrh nového zákona počítá s přesunem nákladů na podporu OZE ze spotřebitelů na Národní fond pro udržitelnost elektroenergetického systému (FNSSE).
<blockquote>„Nový mechanismus má tři základní cíle. A to zabránit zvyšování nákladů na elektřinu, vyslat signál k elektrifikaci ekonomiky a vytvořit jasný a vyvážený systém. Ten by měl podpořit nezbytné investice v příštích letech,“ uvedla španělská vláda v prohlášení.</blockquote>
Nově by na <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko">španělské obnovitelné zdroje</a> měly do fondu přispívat obchodníci, ropné a plynárenské společnosti. Dalšími příjmy fondu pak mají být příjmy z emisních povolenek, výrobní daně a z evropského a národního rozpočtu. Celý přechod bude proveden postupně v průběhu pěti let, přičemž na konci tohoto období fixní položka na podporu obnovitelných zdrojů z účtů spotřebitelů zcela zmizí.
Náklady <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spanelsko-chce-behem-5-let-vypsat-aukce-obnovitelne-zdroje-celkovem-objemu-20-gw">na podporu OZE ve Španělsku</a> dosáhly v roce 2019 výše 7,2 miliardy EUR (zhruba 190 miliard Kč). Španělsko se v posledních letech potýká se svým systémem podpory obnovitelných zdrojů, který je i přes pokusy o jeho změnu deficitní. Pokud by tak nedošlo k navrhované změně, vláda předpokládá, že by spotřebitelé čelili zhruba 10 až 15 procetnímu nárůstu svých účtů za elektřinu.
<h2>Velcí spotřebitelé získají výhody</h2>
Součástí představené změny je také uzákonění mechanismu pro velké průmyslové spotřebitele. Ten bude pro kvalifikované spotřebitele znamenat speciální práva a jistoty v souvislosti s jejich náklady na energie. Mezi takové spotřebitele Španělsko zařadí ty, jejichž spotřeba přesáhla 1 GWh ve dvou z posledních tří let a kteří spotřebovávají alespoň polovinu energie v hodinách mimo špičky odběru. Vláda očekává, že zvýhodní přes 600 společností.
Zdroj úvodního obrázku: Seagul na pixabay.com

Obnovitelné zdroje

Španělská vláda chce ulevit konečným spotřebitelům od poplatků za OZE

Podmořské kabelové vedení Nordlink, které propojilo elektrizační soustavy Norska a Německa, zahájilo v minulém týdnu komerční provoz. Ve stejné době se již po několikáté v poslední době v Evropě sešly nízká výroba z obnovitelných zdrojů s vyšší poptávkou. To vyhnalo ceny ve večerních hodinách ke 100 EUR/MWh, což v případě Norska znamenalo nejvyšší ceny od ledna 2019.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které v letošním roce propojilo přenosové soustavy Německa a Norska, bude po úplném dokončení disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny, a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Dlouho očekávané vedení o celkové délce 623 km zahájilo v minulém týdnu komerční provoz s omezenou přenosovou kapacitou okolo 700 MW. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/120920-norway-german-power-cable-start-lifts-nordic-prices" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru S&amp;P Global</a> by toto omezení neměl trvat déle než 4 týdny. Podle samotných provozovatelů <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-starts-trial-operation-of-nordlink/" target="_blank" rel="noopener">by po komplexních zkouškách mělo být vedení zcela dokončeno na jaře příštího roku</a>.
<blockquote>„Dnes jsme vůbec poprvé napřímo propojili trhy s elektřinou v Norsku a Německu,“ uvedl při příležitosti zahájení komerčního provozu Tim Meyerjürgens, provozní ředitel společnosti TenneT.</blockquote>
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-spusteni-noveho-vedeni-norska-garantuje-117-kapacity" target="_blank" rel="noopener">Podle norského provozovatele přenosové soustavy Statnett bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<h2>S propojením trhů ceny konvergují</h2>
Zahájení provozu nového vedení přišlo v době, kdy se podmínky pro výrobu elektrické energie z větrných elektráren již tři týdny, až na několik výjimek, držely v Německu pod normálovými hodnotami. Patrné je to především u větrných elektráren, které hrají hlavní roli v období, kdy výroba fotovoltaických elektráren klesá ke svému ročnímu minimu.
S novým přeshraničním vedením tak tato situace do velké míry ovlivnila i trh v Norsku, na kterém se ceny po většinu letošního roku držely na velmi nízkých úrovních vzhledem k příznivé hydrologické situaci, jelikož Norsko většinu elektrické energie vyrábí ve vodních elektrárnách.
<blockquote>„Nordlink přispěl velkou měrou, protože 720 MW teče z obchodní zóny NO2 (Kristiansand) do Německa,“ <a href="https://www.reuters.com/article/norway-power-prices/southern-norway-power-prices-hit-2-yr-high-on-new-germany-cable-idUSL8N2IO49K" target="_blank" rel="noopener">uvedl Ole Tom Djupskaas, analytik u společnosti Refinitiv</a>.</blockquote>
S růstem dostupné kapacity by se ceny v Německu a Skandinávii mělo přibližovat ještě více a po delší dobu v roce. Aktuální spotové ceny, které v posledních týdnech <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektriny-prudce-rostou-cr-nemecku-cena-pristi-rok-vzrostla-od-zacatku-listopadu-vice-nez-6-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">ve špičce atakují hranici 100 EUR/MWh</a>, však nejsou zcela běžné. Kromě velmi nízké výroby větrných elektráren v minulém týdnu přispěla i omezená dostupnost výkonu vodních a jaderných elektráren ve Francii z důvodu stávek zaměstatnců.
<blockquote>„Není to něco, co by mělo trvat dlouhodobě, ale myslím si, že takto silné propojení díky novému kabelu bylo pro účastníky trhu překvapením. Takže měl dopad na trh do značné míry,“ sdělil agentuře Reuters Tor Reier Lilleholt, vedoucí analýzy u Wattsight.
Úvodní fotografie: Výstavba podmořského kabelového vedení NordLink, zdroj: TenneT</blockquote>

Cena elektřiny na jihu Norska dosáhla po propojení s Německem dvouletého maxima

Souhra vyšší poptávky a nízké výroby obnovitelných zdrojů během středečního odpoledne vyhnala ceny elektrické energie na řadě evropských trhů na násobky jejich běžných hodnot. Zatímco již na denním trhu se některé hodiny obchodovaly za více než 100 EUR/MWh, během vnitrodenního obchodování přesáhly ceny v některých intervalech i 1000 EUR/MWh.
Začátek měsíce přinesl nejen podprůměrné teploty, ale rovněž i bezvětří s oblačností. Kombinace těchto dvou faktorů měla za následek růst cen elektřiny na krátkodobých trzích v mnoha evropských zemích, kde vyšší poptávku musely pokrývat takřka veškeré dostupné výrobní kapacity.
Očekávaná nízká výroba větrných a solárních elektráren byla patrná již z úterních výsledků denního trhu, kdy se jednotlivé hodiny pro středeční ranní a večerní špičku zobchodovaly v Německu, Francii a několika okolních zemích za více než 100 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1607019456.json“}
Ke slovu se tak v Německu dostaly ve větším i elektrárny spalující topný olej, které mezi 9. a 19. hodinou vyráběly stabilně přes 600 MW výkonu, přičemž v některých hodinách dodávaly do tamní soustavy i přes 900 MW výkonu.
<h2>Na vnitrodenním trhu šla cena k 1000 EUR/MWh</h2>
S příchodem středy následně došlo k revizi předpovědi výroby solárních elektráren, která byla nižší než v úterý. I tento faktor se pravděpodobně podepsal na vyšší poptávce po elektrické energii v Německu, kdy zatížení sítě v průběhu dne <a href="https://transparency.entsoe.eu/load-domain/r2/totalLoadR2/show?name=&amp;defaultValue=false&amp;viewType=GRAPH&amp;areaType=CTY&amp;atch=false&amp;dateTime.dateTime=02.12.2020+00:00|CET|DAY&amp;biddingZone.values=CTY|10Y1001A1001A83F!CTY|10Y1001A1001A83F&amp;dateTime.timezone=CET_CEST&amp;dateTime.timezone_input=CET+(UTC+1)+/+CEST+(UTC+2)#" target="_blank" rel="noopener">podle dat tamních provozovatelů soustavy</a> převýšilo předpověď z předcházejícího dne o 2 až 4 GW.
Vyšší rozdíl mezi předpokládanou výrobou a poptávkou tak vyhnal nahoru ceny na evropských vnitrodenních trzích. 17. a 18. hodina se v Německu, Francii a okolních zemích obchodovala v průměru nad 200 EUR/MWh, přičemž maximální cena dosáhla až nad 800 EUR/MWh. Vůbec nejvyšších cen však bylo <a href="https://www.epexspot.com/en/market-data" target="_blank" rel="noopener">podle dat burzy EPEX SPOT</a> dosaženo v Německu ve čtvrthodinách mezi 12:45 až 13:30, a to přes 1000 EUR/MWh.
Německo během středečního rána a odpoledne dováželo z okolních zemí až téměř 3 GW výkonu. Francie, která je při nízkých teplotách běžně dovozcem elektřiny vzhledem k rozšířenému elektrickému vytápění, naštěstí nemusela na dovoz po většinu dne spoléhat a do záporné bilance se tamní saldo dostalo až po 17. hodině.
<figure id="attachment_90412" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-90412" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020.png 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-512x257.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-768x386.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-1024x515.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-725x364.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-800x402.png 800w" alt="Dovoz a vývoz elektřiny do sousedních zemí Německa dne 2.12.2020. Zdroj: agora-energiewende.de" width="1600" height="804" /><figcaption class="wp-caption-text">Dovoz a vývoz elektřiny do sousedních zemí Německa dne 2.12.2020. Zdroj: agora-energiewende.de</figcaption></figure>
Rozsáhlé bezvětří podobně potrápilo evropské trhy již v polovině září, kdy <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-se-nemeckem-trhu-utery-vysplhala-az-stonasobek-beznych-hodnot" target="_blank" rel="noopener">chyběl pouhý jeden cent, aby cena elektřiny na vnitrodenním trhu dosáhla stanoveného maxima 4000 EUR/MWh</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Vysoká poptávka a nízká výroba OZE opět vyhnaly nahoru cenu elektřiny na evropských trzích

Elektřina a plyn lidem příští rok nezdraží, část domácností za ně uspoří. Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesne v průměru o 1,7 procenta a u plynu o 1,6 procenta. Vyplývá to z dnešního oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. Podobný vývoj cen očekávají i analytici, podle kterých mohou někteří lidé celkově za energie ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu danou komoditu využívají.
U elektřiny tvoří regulovaná část stanovována ERÚ přibližně polovinu výsledné ceny, u plynu necelou třetinu. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
<blockquote>„Nejvíce ušetří ty domácnosti, které intenzivně danou komoditu využívají. To znamená, kteří buď elektřinou nebo plynem nejen vaří, ale zejména topí. Celkové úspory se v odhadu mohou pohybovat u domácností pro větší spotřeby na úrovni čtyř procent, u plynu je to až kolem sedmi procent celkových ročních nákladů na energii,“ řekl dnes novinářům předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
ERÚ také uvedl, že u elektřiny klesne na hladině nízkého napětí regulovaná část ceny na území ČEZ Distribuce o 2,6 procenta a PREdistribuce o 0,46 procenta, u E.ON Distribuce naopak vzroste o 0,28 procenta. U plynu klesne regulovaná složka pro maloodběratele na distribučním území GasNet o 2,76 procenta a E.ON Distribuce o 0,43 procenta, zatímco v Praze na území Pražské plynárenské Distribuce regulované ceny vzrostou o 4,74 procenta.
<blockquote>„Absolutní pokles regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti ERÚ naposledy oznamoval v listopadu roku 2014. Tentokrát se nám to povedlo díky dobrému nastavení takzvaného pátého regulačního období, kde jsme výrazně snížili míru výnosnosti, které mohou regulované společnosti od ledna příštího roku při svých investicích dosáhnout,“ uvedl Trávníček.</blockquote>
Odlišný trend v jednotlivých regionech je podle úřadu způsoben mimo jiné rozdílnou potřebou investic v konkrétních distribučních soustavách. Jde například o modernizaci starších plynovodů.
<blockquote>„Regulované ceny plynu pro příští rok na většině území klesají. Výjimku tvoří Praha, kde se uskutečňuje nutná obměna plynovodů v nebývalém rozsahu. Jde o specifický problém této distribuční soustavy, jejíž jednotlivé části jsou velmi staré,“ dodal Trávníček.</blockquote>
Analytici, které před víkendem oslovila ČTK, uvedli, že dnešní oznámení ERÚ trend stagnace či mírného poklesu cen energií v příštím roce zásadním způsobem nezmění. Větších úspor mohou dosáhnout lidé, kteří jsou na trhu aktivnější a sami od sebe výhodné nabídky vyhledávají, míní experti.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda dnes uvedl, že právě nyní může být ideální čas pro fixaci cen energií. Důvodem podle něj je to, že roste pravděpodobnost brzkého vyvinutí účinné koronavirové vakcíny. „Cena elektřiny klesá, ale brzy už tomu tak být nemusí. Velcí dodavatelé elektřiny v čele s podnikem ČEZ od posledního čtvrtletí letošního roku zlevňují své dodávky domácnostem, menší dodavatelé se postupně přidávají. Důvodem je pandemie koronaviru, která celosvětově srazila ceny energií kvůli slabší globální poptávce,“ uvedl.
Důvodem předpokládaného poklesu cen jsou především velkoobchodní ceny. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL" target="_blank" rel="noopener">činí</a> aktuálně asi 43,7 eur (zhruba 1145 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 13,3 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL" target="_blank" rel="noopener">klesla</a> ještě výrazněji, a to o přibližně o čtvrtinu na zhruba 14 eur (asi 367 Kč) za MWh.
Očekávané průměrné celkové náklady pro domácnosti – elektřina
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Regulovaná část ceny</td>
<td valign="middle">Očekávané celkové náklady (bez DPH)</td>
<td valign="middle">Celková roční úspora</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Byt s malou spotřebou</td>
<td valign="middle">6335 Kč</td>
<td valign="middle">10.880 Kč</td>
<td valign="middle">354 Kč (-3,15 procenta)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ohřev vody akumulačním spotřebičem</td>
<td valign="middle">8044 Kč</td>
<td valign="middle">15.395 Kč</td>
<td valign="middle">544 Kč (-3,41 procenta)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Vytápění přímotopem</td>
<td valign="middle">9952 Kč</td>
<td valign="middle">23.102 Kč</td>
<td valign="middle">730 Kč (-3,06 procenta)</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: odhad ERÚ
Očekávané průměrné celkové náklady pro domácnosti – plyn
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Regulovaná část ceny</td>
<td valign="middle">Očekávané celkové náklady (bez DPH)</td>
<td valign="middle">Celková roční úspora</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Byt: vaření</td>
<td valign="middle">1172 Kč</td>
<td valign="middle">1856 Kč</td>
<td valign="middle">86 Kč (-4,4 procenta)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Byt: vaření, ohřev vody a topení</td>
<td valign="middle">5485 Kč</td>
<td valign="middle">18.032 Kč</td>
<td valign="middle">1399 Kč (-7,2 procenta)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rodinný dům: vaření, ohřev vody a vytápění</td>
<td valign="middle">7840 Kč</td>
<td valign="middle">28.751 Kč</td>
<td valign="middle">2309 Kč (-7,4 procenta)</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: odhad ERÚ

Elektřina

Elektřina a plyn domácnostem nezdraží, část domácností za ně uspoří

Firmám a podnikům na rozdíl od domácností příští rok zřejmě poroste cena elektřiny. Vyplývá to z dnešního oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. Důvodem je podle úřadu předpokládaný nárůst podpory pro takzvané zelené zdroje. ERÚ už dříve uvedl, že náklady na její financování stoupnou asi o dvě miliardy korun. Cena plynu pro velkoodběratele by naopak mohla klesnout.
Úřad dnes oznámil, že regulovaná složka ceny elektřiny pro velmi vysoké a vysoké napětí, které využívají právě mimo jiné průmyslové podniky, vzroste pro příští rok o 11,5, respektive 6,5 procenta. Pro domácnosti proti tomu regulovaná část ceny elektřiny klesne v průměru o 1,7 procenta. U plynu bude situace opačná &#8211; u velkoodběratelů počítá ERÚ s poklesem celorepublikového průměru cen o 3,2 procenta, u maloodběratelů včetně domácností regulovaná cena klesne průměrně o 1,6 procenta.
U elektřiny tvoří pro podniky regulovaná složka kolem 40 procent výsledné ceny, u plynu necelou čtvrtinu. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Hlavním důvodem očekávaného nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření úřadu pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny, která tvoří druhou část výsledné ceny, určují sami dodavatelé.
Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci. &#8222;Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste,&#8220; uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
<figure id="attachement_15630" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_21-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_21-800x532.jpg" alt="Ztráty v přenosové soustavě" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
ERÚ kvůli předpokládanému navýšení nákladů požádal dopisem ministerstvo financí, aby zvážilo navýšení příspěvku ze státního rozpočtu, který má v roce 2021 činit podobně jako letos 27 miliard korun.
Zelený bonus garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené energie poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz.

ERÚ: Firmy a podniky si příští rok za elektřinu zřejmě připlatí

Evropa by letos mohla znovu zažít relativně mírnou zimu, a to navzdory <a href="https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3097514-vychodni-pacifik-se-ochlazuje-prichazi-la-nina-a-nese-silnejsi-hurikany">jevu La Niña</a>, který obvykle přináší na severní polokouli chladnější podmínky, jak <a href="https://in.reuters.com/article/us-europe-weather/europe-could-experience-relatively-mild-winter-this-year-weather-company-idUSKBN27726X?fbclid=IwAR19MWtidjmNIIt1mlAhB6512ssD62AjZD_pmme6sdMhYp8PAQmLfCNFPq8">dle agentury Reuters uvedla</a> minulý čtvrtek ve svém zimním výhledu společnost Weather Company.
Společnost Weather Company, vlastněná americkou technologickou společností IBM, poskytuje předpovědi počasí zaměřené na komoditní a energetické trhy.
V posledních sedmi letech došlo v Evropě během zimních měsíců k výraznému nedostatku chladného počasí, zvláště pak v severní Evropě, uvedla ve své zprávě Weather Company.
<blockquote>„Nejaktuálnější klimatický model připomíná posledních sedm zim a naznačuje další vlhkou a větrnou zimu napříč severní Evropou, navzdory jevu La Niña,“ uvedl hlavní meteorolog společnosti Todd Crawford.</blockquote>
<h2>Mírná zima</h2>
<blockquote>„I při nynější relativně teplé předpovědi však neočekáváme nic podobného, jako byly loňské rekordní teploty ve většině regionu,“ dodal.</blockquote>
Jižní Evropa by mohla dle předpovědi meteorologické společnosti zažít vlhčí a větrnější zimu než v posledních několika letech s nízkým tlakem, zejména pak v prosinci a lednu.
Přesto, jak je obvyklé pro dlouhodobé předpovědi, existují rizika, která mohou naznačovat chladnější počasí a před vydáním finální zimního výhledu v příštím měsíci, konktrétně 12. listopadu, je bude společnost pečlivě sledovat.
<h2>Energetické trhy</h2>
Na německé EEX se závěrná cena baseload kontraktu na listopad naposledy dostala na 36,09 EUR/MWh, a za den tak poklesla o 0,55 EUR/MWh. Cena na českém trhu se pro obdobný kontrakt na burze PXE uzavřela na 37,94 EUR/MWh.
Vývoj ceny baseload produktu na příští rok na PXE uvádí graf níže, cena atakuje hranici 40 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604086041.json“}
Evropské zásobníky se zemním plynem jsou takřka plné a stav pozorovaných zásobníků je k dnešnímu dni na 94,4 % zaplnění.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604088300.json“}
</div>
</div>
<div class="styledComponents__DoubleWrapper-sc-4ieqpk-0 PdvyQ">
<div class="Button__StyledButtonContent-sc-1brqp3f-2 bmuxXg"></div>
</div>
Zavedení karanténních opatření má vliv také na cenu zemního plynu vzhledem k očekávánému snížení spotřeby, které limituje prorůstový tlak a obavy z nižších dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do regionu během letošní zimy.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604087592.json“}
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay
</div>
</div>

Komoditní trhy

Předpovědi naznačují pro většinu Evropy mírnou zimu. Cena energetických komodit klesá i ve spojitosti s COVID-19

Největší dodavatel elektřiny v Česku, skupina ČEZ, sníží od října cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Za každou megawatthodinu (MWh) zákazníci podle firmy uspoří zhruba 230 korun, což při průměrné roční spotřebě domácností ve výši 3,5 MWh znamená, že lidé ročně ušetří několik stovek korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vyjádření dalších prodejců ČTK shání.
<blockquote>&#8222;Ceny elektřiny i plynu na burzách během epidemie covidu klesly a nám se je pro naše zákazníky podařilo nakoupit výhodněji. Plníme tak svůj slib, že pokud ceny na burzách vydrží níže delší dobu, budou z toho mít prospěch i naší zákazníci,&#8220; uvedl dnes místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.</blockquote>
Ve stejné výši jako domácnostem klesnou podle firmy od října také ceny pro živnostníky a malé firmy.
Od listopadu pak sníží cenu v obdobném rozsahu také společnost ČEZ ESCO, která dodává elektřinu a plyn středním a větším firmám nebo veřejné správě. Zákazníci podle ČEZ nemusí pro získání slevy nic dělat. V případě takzvaných nefixovaných produktů na dobu neurčitou se jim cena elektřiny i plynu sníží od 1. října automaticky. U fixních produktů na dobu určitou se pak cena aktualizuje k datu prodloužení smlouvy.
Analytici, které před prázdninami oslovila ČTK podzimní pokles cen elektřiny a plynu pro domácnosti před topnou sezonou očekávali. Důvodem je pokles cen na velkoobchodních burzách. Kolik přesně peněz lidé ušetří, záleží podle nich logicky na tom, na co všechno danou komoditu používají.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně necelých 44 eur (zhruba 1180 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 16,3 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> ještě výrazněji, a to o 28 procent na 14 eur (zhruba 380 Kč) za MWh.
Snížení ceny plynu už někteří dodavatelé avizovali. Jeho největší dodavatel v Česku, společnost innogy, na začátku září oznámila, že od října sníží všem zákazníkům jeho cenu o pět procent. Rodina, která zemním plynem vytápí dům a ohřívá vodu, podle firmy ročně ušetří zhruba 1500 korun. Zlevňovat plánují i některé další společnosti &#8211; ČEZ oznámil, že u jeho základního produktu klesne cena plynu o 11 procent, MND pak nastávající topné sezoně 2020/2021 plánuje plošné snížení cen plynu o zhruba šest procent.
ČEZ Prodej je s počtem 2,8 milionu zákazníků největším dodavatelem energií v Česku. Firma uvádí, že je lídrem mezi dodavateli elektřiny a dvojkou mezi dodavateli plynu. &#8222;U všech produktů si mohou zákazníci nové ceníky už teď prohlédnout na našich webových stránkách. Jak u elektřiny, tak u plynu snižujeme ceny ještě před nastávající topnou sezonou, aby měli z tohoto kroku zákazníci co největší užitek,&#8220; uvedl dnes generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.