Růst ceny elektřiny kvůli drahým emisním povolenkám bude brzdit nižší ekonomická aktivita po opatřeních proti šíření koronaviru. Shodla se na tom většina dodavatelů a analytiků, které dnes ČTK oslovila. Agentura Reuters informovala, že ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na maximum za 14 let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu.
<blockquote>&#8222;Nárůst cen emisních povolenek se promítne do zdražení silové elektřiny. Tato komodita však s nejvyšší pravděpodobností vykáže více tlumený cenový vzestup, jelikož ji ovlivňuje i celková ekonomická aktivita. Ta se sice v posledních měsících normalizuje, její návrat na předkrizové úrovně však potrvá delší dobu,&#8220; uvedl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.</blockquote>
Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny. Cílem systému obchodování s emisními povolenkami je snižování emisí skleníkových plynů. Cena povolenky s vypořádáním v prosinci 2020 dnes ráno vystoupila až na 30,13 eura, nejvýše od roku 2006. Podle obchodníků stojí za zdražováním kombinace faktorů, včetně zhoršeného výhledu u produkce větrné energie a příznivého vývoje na akciových trzích.
<blockquote>&#8222;Velkoobchodní ceny elektřiny během pandemie sice krátkodobě poklesly, ale zase se vrátily na úroveň před jejím vypuknutím. Nyní se na pražské burze pohybují přibližně na úrovních z letošního února. Důvodem je právě rostoucí cena povolenky, která spadla během krize až k 15 eurům, ale nyní je zhruba na dvojnásobku,&#8220; doplnil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
<figure id="attachement_13158" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/binary-options-trading-broker-800x368.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/binary-options-trading-broker-800x368.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle něj za tím stojí pokračující snaha Evropy chránit klima, což cenu povolenek zvyšuje a zároveň snižuje atraktivitu výroby elektřiny z fosilních zdrojů.
<blockquote>&#8222;Spotřeba elektřiny celkově klesá, a to nejen kvůli koronaviru, ale již od minulého roku kvůli slabému německému průmyslu. Obnovitelné zdroje jsou v letošním roce obzvláště štědré, což dále oslabuje poptávku po povolenkách. Výsledkem je tedy dramatický nárůst přebytků povolenek na trhu,&#8220; sdělila mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná.</blockquote>
Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda uvedl, že Evropská komise navíc výhledově plánuje rozšíření systému emisních povolenek také v oblastech letecké a námořní dopravy. &#8222;Zatížení letecké a námořní dopravy povolenkami může vést ke zdražení letenek či zboží z dovozu, které je přepravováno námořní cestou. Růst cen povolenek by tak byl indikátorem nejen možného zdražování elektřiny jako doposud, ale také právě letenek nebo dováženého zboží typu ovoce, oblečení nebo třeba elektroniky,&#8220; dodal Kovanda.

Elektřina

Růst ceny elektřiny kvůli povolenkám zbrzdí nižší aktivita po koronaviru, tvrdí dodavatelé a analytici

S částečným zotavením poptávky po elektrické energii, která v Evropě značně poklesla v souvislosti s koronavirovou pandemií, ceny elektrické energie na spotovém trhu stoupají. Průměrná cena na německém trhu tak v červnu meziměsíčně vzrostla o bezmála polovinu, tamní obnovitelné zdroje by na ni však stále nedosáhly.
Evropa se postupně vzpamatovává z první vlny koronavirové pandemie, což má vzhledem k zotavování poptávky po elektřině vliv na její cenu, která stoupá. Poté, co z lednových zhruba 35 EUR/MWh průměrná cena na německém spotovém trhu klesla během dubna a května až na přibližně 17 EUR/MWh, červen přinesl poměrně slušný růst.
Zatímco v květnu se elektřina na německém denním trhu obchodovala průměrně za 17,6 EUR/MWh, v červnu průměrná cena vystoupala o bezmála polovinu na 26,18 EUR/MWh.
Na německém trhu by si v červnu polepšili i provozovatelé obnovitelných zdrojů, u kterých by vážený průměr cen, které by si na trhu zajistili, vzrostl ještě výrazně více. Solární a větrné elektrárny si vzhledem ke svému vlivu na spotový trh nedokáží vždy zajistit stejnou průměrnou cenu, jako je na trhu.
V období vysoké výroby snižují obnovitelné zdroje cenu na spotovém trhu, přičemž klesá i vážený průměr výsledné dosažené ceny, jelikož do období nižších cen je soustředěna značná část jejich celkové výroby.
<figure id="attachment_85661" class="wp-caption aligncenter" style="width: 876px;"><img class="size-full wp-image-85661" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png 876w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-512x325.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-768x487.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-725x460.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-800x508.png 800w" alt="Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020" width="876" height="556" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020</figcaption></figure>
Nejhorším měsícem byl z pohledu průměrné dosažené ceny duben, kdy se setkala nízká poptávka s relativně vysokou výrobou z obnovitelných zdrojů. Zatímco průměrná cena na denním trhu v Německu dosáhla zhruba 17,1 EUR/MWh, solární a větrné elektrárny <a href="https://www.netztransparenz.de/EEG/Marktpraemie/Marktwerte" target="_blank" rel="noopener">by si zajistily ještě výrazně nižší ceny</a>. Zatímco offshore větrné elektrárny by v průměru prodávaly za 11,3 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině pouze za 9,4 EUR/MWh. Nejnižší průměrné ceny by dosáhly solární elektrárny, a to 8,9 EUR/MWh.
V červnu se již situace nicméně zlepšila, kdy průměrná cena elektřiny na německém spotu vzrostla na 26,2 EUR/MWh. K této ceně se přiblížily i větrné a solární elektrárny. Nejlépe by si na trhu vedly solární elektrárny s průměrnou cenou 24,7 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině i moři by svou výrobu prodávaly v průměru za 22 EUR/MWh.

Obnovitelné zdroje

Cena elektřiny na německém spotu v červnu vzrostla, obnovitelné zdroje by na ni stále nedosáhly

Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení, která zavádí kompenzace vysokých nákladů na elektřinu způsobených vyšší cenou povolenky pro největší české průmyslové podniky. V současnosti navrhuje kompenzovat firmy částkou 2,4 miliardy korun za rok 2020, v připomínkovém řízení se tato částka ale může ještě změnit.
MŽP vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení. První zavádí systém vyplácení kompenzací, druhé pak stanovuje samotnou částku, která bude podnikům vyplacena.  Obě nařízení vznikla na základě ustanovení § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s emisemi. Jejich přijetí však nebylo povinností, ale pouze možností – dle současného znění zákona. S novelou, která bude platit od ledna 2021 a která reaguje na revizi směrnice o EU ETS, už MŽP bude povinno podporu vyplácet každoročně.
Aby se podniky kvalifikovaly pro výplatu kompenzací, musí patřit mezi odvětví, u kterých je zjištěno značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. U těchto firem hrozí, že se kvůli vysokým nákladům na environmentální regulace dostanou do potíží a výroba by se tak mohla přesunout do zemí mimo EU, kde by byla veskrze mnohem neekologičtější. Stát má tedy zájem o zachování těchto sektorů v zemi.
Reálně jde o energeticky náročné průmyslové sektory, které si budou moci o podporu žádat – například ocelářský, chemický či cementářský průmysl. Nařízení rovněž nastavuje, že kompenzace se budou proplácet až od určitého množství spotřebované elektřiny. Na podporu si tak v konečném důsledku sáhnou pouze největší podniky, nikoli malé a střední (ačkoli by mezi ohrožená odvětví jinak spadaly). Kompenzovat by se tak mělo přibližně čtyřiceti českým firmám.
Výše vyplácených prostředků se ale ještě může změnit. V mezirezortním připomínkovém řízení lze očekávat, že do debaty o výši podpory zasáhne ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu (s požadavkem na vyšší kompenzace) a Ministerstvo financí. Prostředky totiž poputují ze státního rozpočtu.
Elektřina pro české firmy zdražila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami. Cena EUA v posledních třech letech vzrostla z přibližně 5 euro až na 27 euro. Povolenky tak po letech konečně začaly plnit svůj účel. Následkem však bylo zdražení elektřiny, když výrobci elektřiny z fosilních paliv přenesli náklady na povolenky do velkoobchodních cen.

Legislativa ČR

MŽP navrhuje kompenzovat energeticky náročné podniky částkou 2,4 miliardy

Dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Předpokládaným růstem velkoobchodních cen vláda spolu s možným nedostatkem elektřiny v Evropě odůvodňuje investici do nového jaderného bloku v Dukovanech. Server Seznam Zprávy dnes <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlada-sazi-na-prudky-rust-ceny-elektriny-podrazit-ma-az-trojnasobne-107799">uvedl</a>, že podle analýz, jimiž disponuje stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů, stoupne do doby dostavby nové elektrárny kolem roku 2036 cena elektřiny až trojnásobně.
Na velkoobchodních trzích nakupují elektřinu dodavatelé, kteří pak určují zhruba polovinu ceny pro spotřebitele. Zbylou polovinu výsledné ceny tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje Energetický regulační úřad. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, ale také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) dnes uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle oslovených analytiků lze ale cenu elektřiny dlouhodobě predikovat jen stěží.
<blockquote>&#8222;Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji takto dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; uvedl výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že velký růst cen v modelu vyplýval zejména z německých plánů na odstavení uhelných elektráren. &#8222;Od té doby ale EU vyhlásila ještě před covidem bilion eur investic do zelené energie, a po covidu k nim přidala další zhruba bilion investic do obnovy ekonomik, které mají také být vedeny zeleně. Proti analýzám proto vzrostla budoucí nabídka elektřiny na trhu a klesla budoucí poptávka. Proto ceny nemohou dosáhnout trojnásobku,&#8220; podotkl.
Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora je vládní idea růstu cen založena na rychle rostoucí spotřebě a naopak na nedostatku kapacit. &#8222;Tento nedostatek vskutku hrozí po odstavení jaderných a postupně i uhelných bloků v Německu. Nicméně všechny tyto faktory mohou být přehlušeny ekonomickými problémy a s nimi souvisejícím poklesem poptávky a cen. Tak jak se to děje nyní. Je ale pochopitelné, že nikomu se nechce prognózovat dlouhodobou recesi,&#8220; uvedl Gavor.
Opačně stojí logika podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka. &#8222;Ceny elektřiny bude stoupat v průměru o dvě až tři procenta ročně. Nicméně je to zcela naopak, než co tvrdí ministr Havlíček. Při růstu cen elektřiny lidé prodělají. Sice je možné, že bude stát kupovat levnější cenu z dostavěného bloku v Dukovanech, ale ten bude pořád pokrývat jenom deset procent spotřeby. Zbylých 90 procent elektřiny se bude kupovat za tržní ceny. Lidé mohou jenom doufat, že nárůst cen do roku 2036 nebude až trojnásobný,&#8220; uvedl Tomčiak.
Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) na dnešní tiskové konferenci několikrát zopakovali, že cílem stavby nového jaderného bloku je zajištění přiměřené a nízké ceny elektřiny pro spotřebitele a energetické soběstačnosti ČR.

Analytici: Dlouhodobý výhled cen elektřiny je vždycky nejistý

Ceny elektrické energie, které platí evropské domácnosti, v posledních letech stabilně rostou, přičemž výjimkou ve většině zemí EU, včetně ČR, nebylo ani loňské druhé pololetí. Oproti druhému pololetí roku 2018 ceny elektřiny v průměru vzrostly o více než 1 %. Nejlevnější elektřinu mají domácnosti v Bulharsku a Maďarsku, naopak nejvyšší ceny jsou v Dánsku a Německu.
Po prudkém růstu velkoobchodních cen elektřiny v roce 2018, za kterým stál zejména nárůst cen emisních povolenek, museli evropští odběratelé elektrické energie počítat s tím, že se tato skutečnost následně projeví i na jejich účtech za elektřinu.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589296770.json“}
Podle <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10826603/8-07052020-AP-EN.pdf/2c418ef5-7307-5217-43a6-4bd063bf7f44" target="_blank" rel="noopener">dat evropského statistického úřadu Eurostat</a> dosahovala průměrná cena elektřiny pro domácnosti EU v druhé polovině loňského roku 216 EUR/MWh.
Meziročně tak elektřina v průměru podražila o 1,3 %, což podle úřadu zhruba odpovídá míře inflace v daném období. Stejně jako elektřina v Unii podražil i zemní plyn, a to v průměru o 1,7 %.
<figure id="attachment_83740" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1017px;"><img class="size-full wp-image-83740" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019.png 1017w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-512x233.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-768x349.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-725x329.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-800x363.png 800w" alt="Vývoj průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti v EU mezi lety 2009 a 2019. Zdroj: Eurostat" width="1017" height="462" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti v EU mezi lety 2009 a 2019. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Navzdory největšímu poklesu je elektřina v Dánsku stále nejdražší</h2>
Přestože v průměru elektřina v EU podražila, v některých zemích se domácnosti mohly těšit z poklesu. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenalo Dánsko, a to o 6,3 %, následované Řeckem (-5,8 %) a Portugalskem (-4,9 %). Naopak nejvíce elektřina podražila v Nizozemsku (+19,6 %), Litva (+14,3 %) a Česku (+11 %).
Přestože cena nejvíce poklesla v Dánsku, právě tamní domácnosti s 292 EUR/MWh platily nejvyšší cenu ze všech domácností EU. Za Dánskem následovalo Německo (287 EUR/MWh) a Belgie (286 EUR/MWh). Naopak nejméně za elektřinu platí domácnosti v Bulharsku (96 EUR/MWh), Maďarsku (110 EUR/MWh) a Litvě (125 EUR/MWh). V ČR domácnosti platily průměrně 177 EUR/MWh.
<figure id="attachment_83741" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1018px;"><img class="size-full wp-image-83741" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019.png 1018w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-512x223.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-768x335.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-725x316.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-800x349.png 800w" alt="Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU v druhé polovině roku 2019. Zdroj: Eurostat" width="1018" height="444" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU v druhé polovině roku 2019. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
Pro přesnější srovnání cen, které domácnosti platí v jednotlivých zemích, je nicméně nutné zohlednit rozdílnou cenovou úroveň a příjmy. Při přepočtu na standard kupní síly (PPS) se podle Eurostatu mohou z „nejlevnější“ elektřiny těšit domácnosti ve Finsku (144 PPS/MWh), Lucembursku (146 PPS/MWh) a na Maltě (154 PPS/MWh). Naopak nejdražší je elektřina pro domácnosti v Rumunsku (278 PPS/MWh), Německu (268 PPS/MWh) a Španělsku (262 PPS/MWh).

Cena elektřiny pro domácnosti loni ve většině zemí EU opět vzrostla, nejvyšší je v Dánsku a Německu

Německo má za sebou další rekord v podobě extrémně nízké průměrné ceny dosažené na denním trhu. Záporné hodinové ceny elektrické energie nejsou v Německu v posledních letech ničím neobvyklým, pro průměrnou cenu za celý den však zas tak běžné nejsou. Kvůli kombinaci vysoké výroby obnovitelných zdrojů, spolu s nižší poptávkou způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru, tak vůbec poprvé v historii klesla průměrná cena na německém denním trhu pro pracovní den do záporných hodnot.
Současná pandemie onemocnění COVID-19 vedla k přijetí řady restriktivních opatření napříč celou Evropou, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nemecku-francii-italii-zrejme-dosahla-sveho-dna-dale-klesa-uk-spanelsku" target="_blank" rel="noopener">což se projevuje sníženou poptávkou po elektrické energii</a>. S koncem zimy zároveň dochází k postupnému růstu výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren, což aktuálně zvyšuje nabídku.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587508959.json“}
V pondělí tak výhled na kombinaci vysoké výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, spolu s nižší poptávkou po elektřině, srazil cenu na denním trhu pro dodávku v úterý. Vůbec poprvé se baseload cena, tedy průměr všech 24 hodinových cen, pro pracovní den dostala do záporných hodnot, a to konkrétně na -16,1 EUR/MWh.
Peakload cena, tedy průměr cen mezi 8. hodinou ranní a 8. hodinou večerní, s ohledem na změnu struktury poptávky, kdy kvůli opatřením proti šíření koronaviru klesá především odběr během špičky, klesla ještě hlouběji a to na -39,4 EUR/MWh.
<figure id="attachment_83147" class="wp-caption aligncenter" style="width: 758px;"><img class="size-full wp-image-83147" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL.png 758w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL-512x301.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL-725x426.png 725w" alt="Cena elektřiny na německém denním trhu pro úterý 22.4.2020 dosáhla extrémně nízkých hodnot. Zdroj: EPEX SPOT" width="758" height="445" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena elektřiny na německém denním trhu pro úterý 22.4.2020 dosáhla extrémně nízkých hodnot. Zdroj: EPEX SPOT</figcaption></figure>
V případně jednotlivých hodinových cen bylo nejnižší hodnoty dosaženo pro 15. hodinu, která spadla na bezmála -84 EUR/MWh. Naopak nejdráže se elektřina zobchodovala za 16,52 EUR/MWh pro ranní špičku mezi 8:00 a 9:00.

Trh s elektřinou

Průměrná cena elektřiny na denním trhu pro pracovní den se v Německu vůbec poprvé v historii propadla do záporu

Se sníženou spotřebou elektřiny v Německu způsobenou opatřeními zavedenými proti šíření onemocnění COVID-19 jsou ceny elektřiny vysoce volatilní a více než kdy jindy závislé na povětrnostních podmínkách. Na Velikonoční pondělí sváteční nízká spotřeba a vysoká výroba větrných i solárních elektráren stlačily spotovou cenu elektřiny na 4měsíční minimum.
Snížená spotřeba elektřiny vlivem opatření zavedených pro boj se šířením onemocnění COVID-19 způsobeném novým koronavirem tlačí ceny elektřiny dolů a zvyšuje jejich volatilitu. Ceny elektřiny v Německu jsou tak více než kdy jindy závislé na výrobě větrných a solárních elektráren.
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587074518.json“}
</div>
<h2>Vysoká výroba větrných elektráren a sváteční spotřeba</h2>
Spotová cena elektřiny pro základní zatížení (baseload) s dodávkou na Velikonoční pondělí v Německu se obchodovala v průměru za -15,79 EUR/MWh, a dosáhla tak svého čtyřměsíčního minima. Mezi 5. a 18. hodinou, tedy celkem pro 14 po sobě jdoucích hodin, byla spotová cena záporná a svého minima dosáhla v 15:00, když se propadla na -78,15 EUR/MWh. Vnitrodenní cena <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-04-16/summer-brings-more-negative-prices-to-europe-s-power-markets">klesla dokonce až k -123 EUR/MWh</a>. Tento týden se tak stal pátým v řadě, kdy byly zaznamenány záporné ceny elektřiny.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587074409.json“}
</div>
Důvodem byla zvýšená výroba obnovitelných zdrojů energie (OZE) a nízká sváteční poptávka po elektřině. Výroba větrných elektráren dosáhla v průměru 24,2 GW a <a href="https://www.montelnews.com/de/story/german-baseload-prices-sink-to-eur--1597mwh-for-monday/1105570">podle dat agentury Montel</a> byla tak 11 GW nad svým normálem. Solární elektrárny ve své po polední špičce potom přidaly až 21,5 GW.  Podle Wood Mackenzie byla spotřeba elektřiny hlavních evropských trhů o velikonočních svátcích nejnižší za posledních minimálně pět let.
Spotřeba přitom dosáhla v průměru 41,8 GW, 1,6 GW pod normálem, když se pohybovala mezi 40 a 50 GW.  Nejvyšší hodinové ceny dosáhla elektřina pro 20. hodinu, když se obchodovala za 11,21 EUR/MWh.
<h2>Páteční snížená výroba větrných elektráren podpořila ceny elektřiny</h2>
Baseload spotová cena elektřiny v Německu s dodávkou v pátek se i přes podprůměrnou poptávku vlivem nižší výroby větrných elektráren vyšplhala na 26,25 EUR/MWh a stoupla tak oproti úterní ceně o více než 6 EUR/MWh a o cca 1 EUR/MWh oproti ceně pro dodávku ve čtvrtek.
Průměrná výroba větrných elektráren by se dle předpovědi provozovatelů přenosové soustavy měla v pátek pohybovat okolo 4,1 GW. Solární elektrárny by ve své polední špičce měly přidat 27,8 GW. Oproti čtvrtečnímu poledni by tak výroba větrných a solárních elektráren měla zaznamenat pokles o cca 4,5 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587074874.json“}
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova
</div>

Německo

Německé ceny elektřiny jsou vlivem koronaviru více volatilní a více než kdy jindy závislé na výrobě OZE

Konečná cena elektřiny a plynu pro české domácnosti bude i přes aktuální významný pokles velkoobchodních cen klesat až za určitý čas a postupně. Vše závisí na délce trvání koronavirové krize, která má negativní vliv na burzy obecně. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Současná situace by podle nich mohla lidem částečně vykompenzovat poslední roky, kdy ceny elektřiny a plynu pro odběratele spíše rostly.
<blockquote>&#8222;V návaznosti na to, jak v minulém roce rostly ceny energií na burze, zvýšila letos většina dodavatelů koncové ceny elektřiny pro domácnosti. V průměru se toto zdražení pohybovalo v rozmezí osmi až deseti procent. Pokud se ovšem stávající trend snižování cen energií na burze udrží, můžeme očekávat, že jednotliví dodavatelé budou na tuto situaci postupně reagovat a začnou ceny pro zákazníky snižovat,&#8220; řekl ČTK analytik portálu Ušetřeno.</blockquote>
cz Tomáš Suchý. &#8222;Nepředpokládám, že plošné snížení cen by se projevilo dříve než na podzim,&#8220; uvedl.
Například velkoobchodní cena elektřiny na středoevropské energetické burze Power Exchange Central Europe (PXE) se <a target="_blank" href="https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/1MWh-eur-2-roky">snížila</a> v posledních dnech meziročně téměř o pětinu na zhruba 40 eur (asi 1100 Kč) za megawatthodinu a klesá tak k úrovním ze začátku roku 2018. Propadá se také velkoobchodní cena plynu. Podle odborníků je důvodem především současná koronavirová krize. &#8222;Jen od začátku letošního roku se cena elektřiny na burze snížila o asi 11 procent, u plynu šlo o pokles cen o 17 procent. U obou komodit se uskutečnilo nejvýznamnější snížení během posledního měsíce a půl, čili v období, kdy se celosvětově rozšířila koronavirová pandemie,&#8220; upozornil Suchý.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor dodal, že pro maloodběratele už obchodníci rozhodující část dodávek nakoupili v předstihu, ještě za vyšší ceny. &#8222;Současné nízké burzovní ceny se proto budou do konečných cen domácností promítat se zpožděním a postupně, nicméně určitě to pomůže srazit účty za energii v příštím roce. Konečné ceny se tak mohou vrátit zpět na úroveň roku 2019,&#8220; uvedl Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr připomněl, že už od počátku letošního roku se cena elektřiny pohybovala spíše mírně podprůměrem předchozího období. V době před opatřeními proti šíření nákazy byly podle něj hlavními důvody teplejší zima a obchodní válka mezi Saudskou Arábií a Ruskem. &#8222;Je velmi pravděpodobné, že s útlumem epidemie a následným zotavováním ekonomiky spotřeba elektřiny a její ceny opět porostou,&#8220; uvedl.
<blockquote>&#8222;Cena se pro konečného spotřebitele skládá z ceny komodity a z regulované složky, která tvoří většinu této ceny. Z toho soudím, že pokles ceny pro konečné spotřebitele nebude tak veliký. Pokud lidé tento pokles cen pocítí, tak to bude nejdříve s půlročním prodlením,&#8220; dodal Voltr.</blockquote>
&#8222;Dobrá zpráva pro těžaře a obchodníky a naopak špatná pro spotřebitele je ta, že jak u uhlí, plynu i elektřiny je kladná takzvaná forwardová křivka, tedy ceny pro vzdálenější období jsou vyšší než pro bližší. Trhy tedy čekají zotavení,&#8220; doplnil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

Energetika v ČR

Analytici: Konečná cena energií bude klesat za čas a postupně

Švédsko pravděpodobně v blízké době kvůli prudkému rozvoji větrné energetiky zažije poprvé situaci, kdy ceny elektřiny na denním trhu začnou v určitých hodinách klesat do záporných hodnot. Záporné ceny elektřiny se již řadu let vyskytují například na německém či českém denním trhu.
Prudký rozmach větrné energetiky ve Švédsku bude <a href="https://www.montelnews.com/en/story/sweden-may-soon-see-negative-power-prices--analysts/1078304?fbclid=IwAR2Kk7Tutbnx8aYA7g8QM6gaKUDs8lG577UpMARCeujS4k3pOqL_o8gY8cM">dle analytiků oslovených zahraničním serverem Montel</a> pravděpodobně brzy znamenat první výskyty záporných cen elektřiny na tamním denním trhu. Pouze během letošního a příštího roku by mělo do elektrizační soustavy začít dodávat elektřinu dalších 3,4 GW větrných elektráren.
<blockquote>„Pokud by tento výkon již byl v síti, Švédsko by již záporné ceny mělo. I přes postupné uzavírání jaderných elektráren pravděpodobnost výskytu záporných cen každým rokem roste,“ uvedl Christian Holtz, analytik ze společnosti Sweco.</blockquote>
Spotové ceny elektřiny v obchodní zóně SE3, která zahrnuje švédské metropole Stockholm a Göteborg a všechny švédské jaderné elektrárny, byly podle zahraničního serveru Montel v loňském roce nižší než 2,5 EUR/MWh v 52 hodinách, což je více než v letech 2012 až 2018 dohromady. Vůbec nejnižší cena byla zaznamenána 2. května mezi 4. a 5. hodinou ranní, a to 0,12 EUR/MWh.
<blockquote>„Záporné ceny elektřiny v některých hodinách nebudou nezbytně znamenat nižší průměrnou cenu, ale spíše existenci vyšší volatility,“ řekl Arne Osterlind, portfolio manažer ve společnosti Shepherd Energy.</blockquote>
Osterlind dodal, že více elektřiny ze solárních a větrných elektráren povede k nižšímu uplatnění tradičních zdrojů pracujících v základním zatížení a zároveň k vyšším cenám elektřiny v období, kdy nebude foukat.
<h2>Rekordní počet hodin se zápornou cenou v Německu</h2>
Zatímco ve Švédsku by se měly záporné spotové ceny elektřiny začít objevovat v následujících měsících či letech, v Německu se vlivem prudkého rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie objevují na denním trhu již od září roku 2008.
Od té doby jejich četnost roste a <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny">loňský rok byl v tomto ohledu rekordní</a>. Podle německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA) byly v roce 2019 na německém denním trhu s elektřinou záporné ceny elektřiny zaznamenány v celkem 211 hodinách, to je více než kdy předtím.
<img class="aligncenter size-full wp-image-79777" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2.png 1021w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-800x456.png 800w" alt="" width="1021" height="582" />
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prumerna-cena-elektriny-ceskem-dennim-trhu-klesla-mezirocne-15-zaporne-ceny-se-objevily-58-hodinach">I na českém denním trhu loni meziročně přibylo hodin se zápornou cenou elektřiny</a>, avšak ve srovnání s Německem byl počet takových hodin podstatně nižší. Podle dat českého operátora trhu OTE, a.s. klesla spotová cena elektřiny do záporných hodnot celkem v 58 hodinách.

Ve Švédsku by se po vzoru Německa či Česka mohly brzy objevit záporné spotové ceny elektřiny

Průměrná cena elektřiny na denním trhu České republiky v minulém roce meziročně klesla na 40,22 EUR/MWh. Oproti roku 2018 mírně přibylo hodin s negativní cenou elektřiny, naopak na hranici 100 EUR nebo výše se cena elektřiny obchodovala pouze v 6 hodinách.
Elektroenergetika má za sebou z hlediska událostí významný rok, přesto alespoň na denním trhu došlo k relativnímu zklidnění oproti roku předcházejícímu. Ve srovnání s rokem 2018 byl loňský rok z pohledu cenové úrovně mnohem stabilnější a vyznačoval se nižšími cenami.
Jak je vidět z uvedeného grafu, nejčastěji se elektřina na českém denním trhu obchodovala za 34 EUR/MWh a to v 342 hodinách. Ve srovnání s rokem 2018 se jedná o cenu podstatně nižší (v roce 2018 se nejčastěji obchodovalo za 48 EUR/MWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1579016935.json“,“caption“:“Cena elektřiny na spotovém trhu dle cenové úrovně. Pro zobrazení dat pouze za jeden rok je nutné kliknout na osu dole. Graf lze přiblížit pomocí tažení myši.“}
Rok 2019 byl relativně klidný i s ohledem na cenové extrémy. V záporných hodnotách se elektřina obchodovala v 58 hodinách a to pouze v prvním pololetí roku. Za cenu 100 EUR/MWh nebo více se elektřina obchodovala pouze v jediný den v průběhu šesti hodin (24. ledna 2019). I díky extrémním cenám z 24. ledna se leden stal měsícem s nejvyšší průměrnou cenou elektřiny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1579022027.json“}
Při meziročním srovnání je nutné připomenout, že rok 2018 byl s ohledem na ceny na trhu extrémní – průměrná cena elektřiny vzrostla téměř o 10 EUR/MWh na 46 EUR/MWh. Naopak v roce 2019 obchodníci v průměru nakupovali elektřinu za 40,22 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1579021386.json“}
Zatímco v roce 2018 se na vyšší ceně elektřiny podepsaly kromě rostoucích cen emisních povolenek i vyšší ceny komodit, v roce 2019 naopak ceny komodit spíš klesaly a tudíž vytvářely větší tlak na cenu elektřiny. Díky mimořádně nízké ceně zemního plynu v Evropě pak docházelo k vyššímu nasazování elektráren spalujících zemní plyn, kterých je ve střední Evropě dostatek, a proto jejich výroba do jisté míry zastropovala další růst cen.
Dalším důležitým faktorem byla i vyšší výroba obnovitelných zdrojů v Německu. OZE se u našich západních sousedů podílely dle prvních odhadů na čisté výrobě elektřiny <a href="https://www.energy-charts.de/downloads/Stromerzeugung_2019_2.pdf">z celkem 46 % a meziročně vyrobily o 21 TWh více</a>. S ohledem na významnou korelaci mezi cenami na českém a německém denním trhu měl tento faktor vliv i na ceny v ČR.