Největší dodavatel elektřiny v Česku, skupina ČEZ, sníží od října cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Za každou megawatthodinu (MWh) zákazníci podle firmy uspoří zhruba 230 korun, což při průměrné roční spotřebě domácností ve výši 3,5 MWh znamená, že lidé ročně ušetří několik stovek korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vyjádření dalších prodejců ČTK shání.
<blockquote>&#8222;Ceny elektřiny i plynu na burzách během epidemie covidu klesly a nám se je pro naše zákazníky podařilo nakoupit výhodněji. Plníme tak svůj slib, že pokud ceny na burzách vydrží níže delší dobu, budou z toho mít prospěch i naší zákazníci,&#8220; uvedl dnes místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.</blockquote>
Ve stejné výši jako domácnostem klesnou podle firmy od října také ceny pro živnostníky a malé firmy.
Od listopadu pak sníží cenu v obdobném rozsahu také společnost ČEZ ESCO, která dodává elektřinu a plyn středním a větším firmám nebo veřejné správě. Zákazníci podle ČEZ nemusí pro získání slevy nic dělat. V případě takzvaných nefixovaných produktů na dobu neurčitou se jim cena elektřiny i plynu sníží od 1. října automaticky. U fixních produktů na dobu určitou se pak cena aktualizuje k datu prodloužení smlouvy.
Analytici, které před prázdninami oslovila ČTK podzimní pokles cen elektřiny a plynu pro domácnosti před topnou sezonou očekávali. Důvodem je pokles cen na velkoobchodních burzách. Kolik přesně peněz lidé ušetří, záleží podle nich logicky na tom, na co všechno danou komoditu používají.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně necelých 44 eur (zhruba 1180 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziročně o 16,3 procenta méně. Cena plynu tamtéž pak meziročně <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">klesla</a> ještě výrazněji, a to o 28 procent na 14 eur (zhruba 380 Kč) za MWh.
Snížení ceny plynu už někteří dodavatelé avizovali. Jeho největší dodavatel v Česku, společnost innogy, na začátku září oznámila, že od října sníží všem zákazníkům jeho cenu o pět procent. Rodina, která zemním plynem vytápí dům a ohřívá vodu, podle firmy ročně ušetří zhruba 1500 korun. Zlevňovat plánují i některé další společnosti &#8211; ČEZ oznámil, že u jeho základního produktu klesne cena plynu o 11 procent, MND pak nastávající topné sezoně 2020/2021 plánuje plošné snížení cen plynu o zhruba šest procent.
ČEZ Prodej je s počtem 2,8 milionu zákazníků největším dodavatelem energií v Česku. Firma uvádí, že je lídrem mezi dodavateli elektřiny a dvojkou mezi dodavateli plynu. &#8222;U všech produktů si mohou zákazníci nové ceníky už teď prohlédnout na našich webových stránkách. Jak u elektřiny, tak u plynu snižujeme ceny ještě před nastávající topnou sezonou, aby měli z tohoto kroku zákazníci co největší užitek,&#8220; uvedl dnes generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Energetika v ČR

ČEZ sníží cenu elektřiny pro domácnosti v průměru o devět procent

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Trh s elektřinou

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Růst ceny elektřiny kvůli drahým emisním povolenkám bude brzdit nižší ekonomická aktivita po opatřeních proti šíření koronaviru. Shodla se na tom většina dodavatelů a analytiků, které dnes ČTK oslovila. Agentura Reuters informovala, že ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na maximum za 14 let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu.
<blockquote>&#8222;Nárůst cen emisních povolenek se promítne do zdražení silové elektřiny. Tato komodita však s nejvyšší pravděpodobností vykáže více tlumený cenový vzestup, jelikož ji ovlivňuje i celková ekonomická aktivita. Ta se sice v posledních měsících normalizuje, její návrat na předkrizové úrovně však potrvá delší dobu,&#8220; uvedl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.</blockquote>
Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny. Cílem systému obchodování s emisními povolenkami je snižování emisí skleníkových plynů. Cena povolenky s vypořádáním v prosinci 2020 dnes ráno vystoupila až na 30,13 eura, nejvýše od roku 2006. Podle obchodníků stojí za zdražováním kombinace faktorů, včetně zhoršeného výhledu u produkce větrné energie a příznivého vývoje na akciových trzích.
<blockquote>&#8222;Velkoobchodní ceny elektřiny během pandemie sice krátkodobě poklesly, ale zase se vrátily na úroveň před jejím vypuknutím. Nyní se na pražské burze pohybují přibližně na úrovních z letošního února. Důvodem je právě rostoucí cena povolenky, která spadla během krize až k 15 eurům, ale nyní je zhruba na dvojnásobku,&#8220; doplnil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
<figure id="attachement_13158" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/binary-options-trading-broker-800x368.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/binary-options-trading-broker-800x368.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle něj za tím stojí pokračující snaha Evropy chránit klima, což cenu povolenek zvyšuje a zároveň snižuje atraktivitu výroby elektřiny z fosilních zdrojů.
<blockquote>&#8222;Spotřeba elektřiny celkově klesá, a to nejen kvůli koronaviru, ale již od minulého roku kvůli slabému německému průmyslu. Obnovitelné zdroje jsou v letošním roce obzvláště štědré, což dále oslabuje poptávku po povolenkách. Výsledkem je tedy dramatický nárůst přebytků povolenek na trhu,&#8220; sdělila mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná.</blockquote>
Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda uvedl, že Evropská komise navíc výhledově plánuje rozšíření systému emisních povolenek také v oblastech letecké a námořní dopravy. &#8222;Zatížení letecké a námořní dopravy povolenkami může vést ke zdražení letenek či zboží z dovozu, které je přepravováno námořní cestou. Růst cen povolenek by tak byl indikátorem nejen možného zdražování elektřiny jako doposud, ale také právě letenek nebo dováženého zboží typu ovoce, oblečení nebo třeba elektroniky,&#8220; dodal Kovanda.

Elektřina

Růst ceny elektřiny kvůli povolenkám zbrzdí nižší aktivita po koronaviru, tvrdí dodavatelé a analytici

S částečným zotavením poptávky po elektrické energii, která v Evropě značně poklesla v souvislosti s koronavirovou pandemií, ceny elektrické energie na spotovém trhu stoupají. Průměrná cena na německém trhu tak v červnu meziměsíčně vzrostla o bezmála polovinu, tamní obnovitelné zdroje by na ni však stále nedosáhly.
Evropa se postupně vzpamatovává z první vlny koronavirové pandemie, což má vzhledem k zotavování poptávky po elektřině vliv na její cenu, která stoupá. Poté, co z lednových zhruba 35 EUR/MWh průměrná cena na německém spotovém trhu klesla během dubna a května až na přibližně 17 EUR/MWh, červen přinesl poměrně slušný růst.
Zatímco v květnu se elektřina na německém denním trhu obchodovala průměrně za 17,6 EUR/MWh, v červnu průměrná cena vystoupala o bezmála polovinu na 26,18 EUR/MWh.
Na německém trhu by si v červnu polepšili i provozovatelé obnovitelných zdrojů, u kterých by vážený průměr cen, které by si na trhu zajistili, vzrostl ještě výrazně více. Solární a větrné elektrárny si vzhledem ke svému vlivu na spotový trh nedokáží vždy zajistit stejnou průměrnou cenu, jako je na trhu.
V období vysoké výroby snižují obnovitelné zdroje cenu na spotovém trhu, přičemž klesá i vážený průměr výsledné dosažené ceny, jelikož do období nižších cen je soustředěna značná část jejich celkové výroby.
<figure id="attachment_85661" class="wp-caption aligncenter" style="width: 876px;"><img class="size-full wp-image-85661" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06.png 876w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-512x325.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-768x487.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-725x460.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Prumerna-cena-nemecky-spot-a-OZE-2020_01-06-800x508.png 800w" alt="Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020" width="876" height="556" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena na německém spotovém trhu a cena dosažená OZE v období první poloviny roku 2020</figcaption></figure>
Nejhorším měsícem byl z pohledu průměrné dosažené ceny duben, kdy se setkala nízká poptávka s relativně vysokou výrobou z obnovitelných zdrojů. Zatímco průměrná cena na denním trhu v Německu dosáhla zhruba 17,1 EUR/MWh, solární a větrné elektrárny <a href="https://www.netztransparenz.de/EEG/Marktpraemie/Marktwerte" target="_blank" rel="noopener">by si zajistily ještě výrazně nižší ceny</a>. Zatímco offshore větrné elektrárny by v průměru prodávaly za 11,3 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině pouze za 9,4 EUR/MWh. Nejnižší průměrné ceny by dosáhly solární elektrárny, a to 8,9 EUR/MWh.
V červnu se již situace nicméně zlepšila, kdy průměrná cena elektřiny na německém spotu vzrostla na 26,2 EUR/MWh. K této ceně se přiblížily i větrné a solární elektrárny. Nejlépe by si na trhu vedly solární elektrárny s průměrnou cenou 24,7 EUR/MWh, větrné elektrárny na pevnině i moři by svou výrobu prodávaly v průměru za 22 EUR/MWh.

Obnovitelné zdroje

Cena elektřiny na německém spotu v červnu vzrostla, obnovitelné zdroje by na ni stále nedosáhly

Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení, která zavádí kompenzace vysokých nákladů na elektřinu způsobených vyšší cenou povolenky pro největší české průmyslové podniky. V současnosti navrhuje kompenzovat firmy částkou 2,4 miliardy korun za rok 2020, v připomínkovém řízení se tato částka ale může ještě změnit.
MŽP vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení. První zavádí systém vyplácení kompenzací, druhé pak stanovuje samotnou částku, která bude podnikům vyplacena.  Obě nařízení vznikla na základě ustanovení § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s emisemi. Jejich přijetí však nebylo povinností, ale pouze možností – dle současného znění zákona. S novelou, která bude platit od ledna 2021 a která reaguje na revizi směrnice o EU ETS, už MŽP bude povinno podporu vyplácet každoročně.
Aby se podniky kvalifikovaly pro výplatu kompenzací, musí patřit mezi odvětví, u kterých je zjištěno značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. U těchto firem hrozí, že se kvůli vysokým nákladům na environmentální regulace dostanou do potíží a výroba by se tak mohla přesunout do zemí mimo EU, kde by byla veskrze mnohem neekologičtější. Stát má tedy zájem o zachování těchto sektorů v zemi.
Reálně jde o energeticky náročné průmyslové sektory, které si budou moci o podporu žádat – například ocelářský, chemický či cementářský průmysl. Nařízení rovněž nastavuje, že kompenzace se budou proplácet až od určitého množství spotřebované elektřiny. Na podporu si tak v konečném důsledku sáhnou pouze největší podniky, nikoli malé a střední (ačkoli by mezi ohrožená odvětví jinak spadaly). Kompenzovat by se tak mělo přibližně čtyřiceti českým firmám.
Výše vyplácených prostředků se ale ještě může změnit. V mezirezortním připomínkovém řízení lze očekávat, že do debaty o výši podpory zasáhne ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu (s požadavkem na vyšší kompenzace) a Ministerstvo financí. Prostředky totiž poputují ze státního rozpočtu.
Elektřina pro české firmy zdražila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami. Cena EUA v posledních třech letech vzrostla z přibližně 5 euro až na 27 euro. Povolenky tak po letech konečně začaly plnit svůj účel. Následkem však bylo zdražení elektřiny, když výrobci elektřiny z fosilních paliv přenesli náklady na povolenky do velkoobchodních cen.

Legislativa ČR

MŽP navrhuje kompenzovat energeticky náročné podniky částkou 2,4 miliardy

Dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Předpokládaným růstem velkoobchodních cen vláda spolu s možným nedostatkem elektřiny v Evropě odůvodňuje investici do nového jaderného bloku v Dukovanech. Server Seznam Zprávy dnes <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlada-sazi-na-prudky-rust-ceny-elektriny-podrazit-ma-az-trojnasobne-107799">uvedl</a>, že podle analýz, jimiž disponuje stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů, stoupne do doby dostavby nové elektrárny kolem roku 2036 cena elektřiny až trojnásobně.
Na velkoobchodních trzích nakupují elektřinu dodavatelé, kteří pak určují zhruba polovinu ceny pro spotřebitele. Zbylou polovinu výsledné ceny tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje Energetický regulační úřad. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, ale také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) dnes uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle oslovených analytiků lze ale cenu elektřiny dlouhodobě predikovat jen stěží.
<blockquote>&#8222;Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji takto dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; uvedl výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že velký růst cen v modelu vyplýval zejména z německých plánů na odstavení uhelných elektráren. &#8222;Od té doby ale EU vyhlásila ještě před covidem bilion eur investic do zelené energie, a po covidu k nim přidala další zhruba bilion investic do obnovy ekonomik, které mají také být vedeny zeleně. Proti analýzám proto vzrostla budoucí nabídka elektřiny na trhu a klesla budoucí poptávka. Proto ceny nemohou dosáhnout trojnásobku,&#8220; podotkl.
Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora je vládní idea růstu cen založena na rychle rostoucí spotřebě a naopak na nedostatku kapacit. &#8222;Tento nedostatek vskutku hrozí po odstavení jaderných a postupně i uhelných bloků v Německu. Nicméně všechny tyto faktory mohou být přehlušeny ekonomickými problémy a s nimi souvisejícím poklesem poptávky a cen. Tak jak se to děje nyní. Je ale pochopitelné, že nikomu se nechce prognózovat dlouhodobou recesi,&#8220; uvedl Gavor.
Opačně stojí logika podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka. &#8222;Ceny elektřiny bude stoupat v průměru o dvě až tři procenta ročně. Nicméně je to zcela naopak, než co tvrdí ministr Havlíček. Při růstu cen elektřiny lidé prodělají. Sice je možné, že bude stát kupovat levnější cenu z dostavěného bloku v Dukovanech, ale ten bude pořád pokrývat jenom deset procent spotřeby. Zbylých 90 procent elektřiny se bude kupovat za tržní ceny. Lidé mohou jenom doufat, že nárůst cen do roku 2036 nebude až trojnásobný,&#8220; uvedl Tomčiak.
Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) na dnešní tiskové konferenci několikrát zopakovali, že cílem stavby nového jaderného bloku je zajištění přiměřené a nízké ceny elektřiny pro spotřebitele a energetické soběstačnosti ČR.

Analytici: Dlouhodobý výhled cen elektřiny je vždycky nejistý

Ceny elektrické energie, které platí evropské domácnosti, v posledních letech stabilně rostou, přičemž výjimkou ve většině zemí EU, včetně ČR, nebylo ani loňské druhé pololetí. Oproti druhému pololetí roku 2018 ceny elektřiny v průměru vzrostly o více než 1 %. Nejlevnější elektřinu mají domácnosti v Bulharsku a Maďarsku, naopak nejvyšší ceny jsou v Dánsku a Německu.
Po prudkém růstu velkoobchodních cen elektřiny v roce 2018, za kterým stál zejména nárůst cen emisních povolenek, museli evropští odběratelé elektrické energie počítat s tím, že se tato skutečnost následně projeví i na jejich účtech za elektřinu.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589296770.json“}
Podle <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10826603/8-07052020-AP-EN.pdf/2c418ef5-7307-5217-43a6-4bd063bf7f44" target="_blank" rel="noopener">dat evropského statistického úřadu Eurostat</a> dosahovala průměrná cena elektřiny pro domácnosti EU v druhé polovině loňského roku 216 EUR/MWh.
Meziročně tak elektřina v průměru podražila o 1,3 %, což podle úřadu zhruba odpovídá míře inflace v daném období. Stejně jako elektřina v Unii podražil i zemní plyn, a to v průměru o 1,7 %.
<figure id="attachment_83740" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1017px;"><img class="size-full wp-image-83740" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019.png 1017w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-512x233.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-768x349.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-725x329.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Vyvoj-prumerne-ceny-elektriny-pro-evropske-domacnosti-2009-2019-800x363.png 800w" alt="Vývoj průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti v EU mezi lety 2009 a 2019. Zdroj: Eurostat" width="1017" height="462" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti v EU mezi lety 2009 a 2019. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Navzdory největšímu poklesu je elektřina v Dánsku stále nejdražší</h2>
Přestože v průměru elektřina v EU podražila, v některých zemích se domácnosti mohly těšit z poklesu. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenalo Dánsko, a to o 6,3 %, následované Řeckem (-5,8 %) a Portugalskem (-4,9 %). Naopak nejvíce elektřina podražila v Nizozemsku (+19,6 %), Litva (+14,3 %) a Česku (+11 %).
Přestože cena nejvíce poklesla v Dánsku, právě tamní domácnosti s 292 EUR/MWh platily nejvyšší cenu ze všech domácností EU. Za Dánskem následovalo Německo (287 EUR/MWh) a Belgie (286 EUR/MWh). Naopak nejméně za elektřinu platí domácnosti v Bulharsku (96 EUR/MWh), Maďarsku (110 EUR/MWh) a Litvě (125 EUR/MWh). V ČR domácnosti platily průměrně 177 EUR/MWh.
<figure id="attachment_83741" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1018px;"><img class="size-full wp-image-83741" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019.png 1018w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-512x223.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-768x335.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-725x316.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Prumerna-cena-elektriny-pro-domacnosti-v-EU-v-druhem-pololeti-2019-800x349.png 800w" alt="Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU v druhé polovině roku 2019. Zdroj: Eurostat" width="1018" height="444" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v EU v druhé polovině roku 2019. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
Pro přesnější srovnání cen, které domácnosti platí v jednotlivých zemích, je nicméně nutné zohlednit rozdílnou cenovou úroveň a příjmy. Při přepočtu na standard kupní síly (PPS) se podle Eurostatu mohou z „nejlevnější“ elektřiny těšit domácnosti ve Finsku (144 PPS/MWh), Lucembursku (146 PPS/MWh) a na Maltě (154 PPS/MWh). Naopak nejdražší je elektřina pro domácnosti v Rumunsku (278 PPS/MWh), Německu (268 PPS/MWh) a Španělsku (262 PPS/MWh).

Cena elektřiny pro domácnosti loni ve většině zemí EU opět vzrostla, nejvyšší je v Dánsku a Německu

Německo má za sebou další rekord v podobě extrémně nízké průměrné ceny dosažené na denním trhu. Záporné hodinové ceny elektrické energie nejsou v Německu v posledních letech ničím neobvyklým, pro průměrnou cenu za celý den však zas tak běžné nejsou. Kvůli kombinaci vysoké výroby obnovitelných zdrojů, spolu s nižší poptávkou způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru, tak vůbec poprvé v historii klesla průměrná cena na německém denním trhu pro pracovní den do záporných hodnot.
Současná pandemie onemocnění COVID-19 vedla k přijetí řady restriktivních opatření napříč celou Evropou, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nemecku-francii-italii-zrejme-dosahla-sveho-dna-dale-klesa-uk-spanelsku" target="_blank" rel="noopener">což se projevuje sníženou poptávkou po elektrické energii</a>. S koncem zimy zároveň dochází k postupnému růstu výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren, což aktuálně zvyšuje nabídku.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587508959.json“}
V pondělí tak výhled na kombinaci vysoké výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, spolu s nižší poptávkou po elektřině, srazil cenu na denním trhu pro dodávku v úterý. Vůbec poprvé se baseload cena, tedy průměr všech 24 hodinových cen, pro pracovní den dostala do záporných hodnot, a to konkrétně na -16,1 EUR/MWh.
Peakload cena, tedy průměr cen mezi 8. hodinou ranní a 8. hodinou večerní, s ohledem na změnu struktury poptávky, kdy kvůli opatřením proti šíření koronaviru klesá především odběr během špičky, klesla ještě hlouběji a to na -39,4 EUR/MWh.
<figure id="attachment_83147" class="wp-caption aligncenter" style="width: 758px;"><img class="size-full wp-image-83147" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL.png 758w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL-512x301.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/DE-Power-Spot-20200421_BL_PL-725x426.png 725w" alt="Cena elektřiny na německém denním trhu pro úterý 22.4.2020 dosáhla extrémně nízkých hodnot. Zdroj: EPEX SPOT" width="758" height="445" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena elektřiny na německém denním trhu pro úterý 22.4.2020 dosáhla extrémně nízkých hodnot. Zdroj: EPEX SPOT</figcaption></figure>
V případně jednotlivých hodinových cen bylo nejnižší hodnoty dosaženo pro 15. hodinu, která spadla na bezmála -84 EUR/MWh. Naopak nejdráže se elektřina zobchodovala za 16,52 EUR/MWh pro ranní špičku mezi 8:00 a 9:00.

Průměrná cena elektřiny na denním trhu pro pracovní den se v Německu vůbec poprvé v historii propadla do záporu

Se sníženou spotřebou elektřiny v Německu způsobenou opatřeními zavedenými proti šíření onemocnění COVID-19 jsou ceny elektřiny vysoce volatilní a více než kdy jindy závislé na povětrnostních podmínkách. Na Velikonoční pondělí sváteční nízká spotřeba a vysoká výroba větrných i solárních elektráren stlačily spotovou cenu elektřiny na 4měsíční minimum.
Snížená spotřeba elektřiny vlivem opatření zavedených pro boj se šířením onemocnění COVID-19 způsobeném novým koronavirem tlačí ceny elektřiny dolů a zvyšuje jejich volatilitu. Ceny elektřiny v Německu jsou tak více než kdy jindy závislé na výrobě větrných a solárních elektráren.
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587074518.json“}
</div>
<h2>Vysoká výroba větrných elektráren a sváteční spotřeba</h2>
Spotová cena elektřiny pro základní zatížení (baseload) s dodávkou na Velikonoční pondělí v Německu se obchodovala v průměru za -15,79 EUR/MWh, a dosáhla tak svého čtyřměsíčního minima. Mezi 5. a 18. hodinou, tedy celkem pro 14 po sobě jdoucích hodin, byla spotová cena záporná a svého minima dosáhla v 15:00, když se propadla na -78,15 EUR/MWh. Vnitrodenní cena <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-04-16/summer-brings-more-negative-prices-to-europe-s-power-markets">klesla dokonce až k -123 EUR/MWh</a>. Tento týden se tak stal pátým v řadě, kdy byly zaznamenány záporné ceny elektřiny.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587074409.json“}
</div>
Důvodem byla zvýšená výroba obnovitelných zdrojů energie (OZE) a nízká sváteční poptávka po elektřině. Výroba větrných elektráren dosáhla v průměru 24,2 GW a <a href="https://www.montelnews.com/de/story/german-baseload-prices-sink-to-eur--1597mwh-for-monday/1105570">podle dat agentury Montel</a> byla tak 11 GW nad svým normálem. Solární elektrárny ve své po polední špičce potom přidaly až 21,5 GW.  Podle Wood Mackenzie byla spotřeba elektřiny hlavních evropských trhů o velikonočních svátcích nejnižší za posledních minimálně pět let.
Spotřeba přitom dosáhla v průměru 41,8 GW, 1,6 GW pod normálem, když se pohybovala mezi 40 a 50 GW.  Nejvyšší hodinové ceny dosáhla elektřina pro 20. hodinu, když se obchodovala za 11,21 EUR/MWh.
<h2>Páteční snížená výroba větrných elektráren podpořila ceny elektřiny</h2>
Baseload spotová cena elektřiny v Německu s dodávkou v pátek se i přes podprůměrnou poptávku vlivem nižší výroby větrných elektráren vyšplhala na 26,25 EUR/MWh a stoupla tak oproti úterní ceně o více než 6 EUR/MWh a o cca 1 EUR/MWh oproti ceně pro dodávku ve čtvrtek.
Průměrná výroba větrných elektráren by se dle předpovědi provozovatelů přenosové soustavy měla v pátek pohybovat okolo 4,1 GW. Solární elektrárny by ve své polední špičce měly přidat 27,8 GW. Oproti čtvrtečnímu poledni by tak výroba větrných a solárních elektráren měla zaznamenat pokles o cca 4,5 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587074874.json“}
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova
</div>

Německo

Německé ceny elektřiny jsou vlivem koronaviru více volatilní a více než kdy jindy závislé na výrobě OZE

Konečná cena elektřiny a plynu pro české domácnosti bude i přes aktuální významný pokles velkoobchodních cen klesat až za určitý čas a postupně. Vše závisí na délce trvání koronavirové krize, která má negativní vliv na burzy obecně. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Současná situace by podle nich mohla lidem částečně vykompenzovat poslední roky, kdy ceny elektřiny a plynu pro odběratele spíše rostly.
<blockquote>&#8222;V návaznosti na to, jak v minulém roce rostly ceny energií na burze, zvýšila letos většina dodavatelů koncové ceny elektřiny pro domácnosti. V průměru se toto zdražení pohybovalo v rozmezí osmi až deseti procent. Pokud se ovšem stávající trend snižování cen energií na burze udrží, můžeme očekávat, že jednotliví dodavatelé budou na tuto situaci postupně reagovat a začnou ceny pro zákazníky snižovat,&#8220; řekl ČTK analytik portálu Ušetřeno.</blockquote>
cz Tomáš Suchý. &#8222;Nepředpokládám, že plošné snížení cen by se projevilo dříve než na podzim,&#8220; uvedl.
Například velkoobchodní cena elektřiny na středoevropské energetické burze Power Exchange Central Europe (PXE) se <a target="_blank" href="https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/1MWh-eur-2-roky">snížila</a> v posledních dnech meziročně téměř o pětinu na zhruba 40 eur (asi 1100 Kč) za megawatthodinu a klesá tak k úrovním ze začátku roku 2018. Propadá se také velkoobchodní cena plynu. Podle odborníků je důvodem především současná koronavirová krize. &#8222;Jen od začátku letošního roku se cena elektřiny na burze snížila o asi 11 procent, u plynu šlo o pokles cen o 17 procent. U obou komodit se uskutečnilo nejvýznamnější snížení během posledního měsíce a půl, čili v období, kdy se celosvětově rozšířila koronavirová pandemie,&#8220; upozornil Suchý.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor dodal, že pro maloodběratele už obchodníci rozhodující část dodávek nakoupili v předstihu, ještě za vyšší ceny. &#8222;Současné nízké burzovní ceny se proto budou do konečných cen domácností promítat se zpožděním a postupně, nicméně určitě to pomůže srazit účty za energii v příštím roce. Konečné ceny se tak mohou vrátit zpět na úroveň roku 2019,&#8220; uvedl Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr připomněl, že už od počátku letošního roku se cena elektřiny pohybovala spíše mírně podprůměrem předchozího období. V době před opatřeními proti šíření nákazy byly podle něj hlavními důvody teplejší zima a obchodní válka mezi Saudskou Arábií a Ruskem. &#8222;Je velmi pravděpodobné, že s útlumem epidemie a následným zotavováním ekonomiky spotřeba elektřiny a její ceny opět porostou,&#8220; uvedl.
<blockquote>&#8222;Cena se pro konečného spotřebitele skládá z ceny komodity a z regulované složky, která tvoří většinu této ceny. Z toho soudím, že pokles ceny pro konečné spotřebitele nebude tak veliký. Pokud lidé tento pokles cen pocítí, tak to bude nejdříve s půlročním prodlením,&#8220; dodal Voltr.</blockquote>
&#8222;Dobrá zpráva pro těžaře a obchodníky a naopak špatná pro spotřebitele je ta, že jak u uhlí, plynu i elektřiny je kladná takzvaná forwardová křivka, tedy ceny pro vzdálenější období jsou vyšší než pro bližší. Trhy tedy čekají zotavení,&#8220; doplnil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.