Německá vláda schválila smlouvy o kompenzaci pro odstavované hnědouhelné zdroje
Německá vláda schválila smlouvy s provozovateli německých hnědouhelných elektráren o kompenzaci za jejich předčasné uzavření. V součtu má německá vláda v plánu odškodnit provozovatele částkou 4,35 mld. EUR (cca 114 mld. Kč), přičemž významná část poputuje i k českým energetickým společnostem. Informovala o tom agentura Reuters.
V rámci plánu na odstavení uhelných elektráren v Německu došlo k dalšímu významnému milníku. Zatímco odstavování černouhelných elektráren již probíhá, jsou dané kompenzace a první elektrárny budou odstaveny již od 1. ledna 2021, ohledně uzavírání těch hnědouhelných dosud k podepsání kompenzačních dohod nedošlo.
To se ale může brzy změnit, jelikož znění smluv o kompenzaci již odsouhlasila německá vláda. Podle těchto smluv si jednotliví provozovatelé hnědouhelných elektráren přijdou v souhrnu na 114 mld. Kč. Podmínkou ovšem je, že se vzdají práv na napadení vyrovnání v budoucnu, například v řízení před soudem.
Největší část bude rozdělena pouze mezi dvě společnosti – německou RWE a LEAG, která je vlastněná společnostmi EPH a PPF Investments s českými vlastníky. Ty se přitom dostaly k většině svých německých uhelných aktiv teprve nedávno – v roce 2016 tato aktiva koupily od společnosti Vattenfall.
V rámci německého odklonu od uhlí má společnost RWE odstavit celkem 8,8 GW a LEAG 6,6 GW instalovaného elektrického výkonu.
Poměrně významná část výkonu má být odstavena ještě před koncem roku 2022 (celkem cca 2,8 GW). Jedna z elektráren, Niederaußem D, dokonce již tento rok. Poslední hnědouhelný blok pak má být v Německu odstaven na konci roku 2038.
I přes souhlas německé vlády ještě není znění smluv definitivní. Koncem listopadu, kdy byl schválen systém kompenzací pro černouhelné elektrárny ve formě aukcí, se totiž Evropská komise vyjádřila v tom smyslu, že i systém kompenzací pro hnědouhelné elektrárny zřejmě bude posuzovat z pohledu slučitelnosti s pravidly vnitřního trhu EU. Souhlas se ovšem dá předpokládat, jelikož odstavení elektráren naplňuje cíle Evropské unie v oblasti životního prostředí.
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý kauf pro křetínského s kellnerem. Mohli by zainvestovat do ruského jaderného reaktoru v Blahutovicích. nebo podzemní přečerpávací elektrárny pro vyrovnávání špičky. Nejlepší návratnost z celé energetiky a bez dodací jako slunečníky větrníky. Nejsmyslupnější projekty. Lipno ne, rakušani by mohli prskat, že jim berem vodu z dunaje.
Lipno - Jochenstein by převáděl vodu z Dunje do Labe a jedná se tedy vnitroněmecký převod s pomocí ČR a to lze,...... i RMD převádí 30m3/s vody z Kelheimu-Dunaj do Bamberku-Mohan, je to o dohodě a teče-li v Jochensteinu 1200m3/s i 30 m3/s by byla 1/40=zanedbatelné množství!!! pozor čerpáme z +300mnm do 725mnm (+425m) a může se zpracovat až 580 m spádu!!! Labe + Vltava do Hamburku, ale dokončením stupňů Děčín a další i více!!!!!!!!!!vyrobíme více EE než zpracujeme!!!!!!!!!!!!
To Lipno jako PE by mělo smysl za předpokladu dohody s Rakouskem na společném rozdělení přínosů a zároveň i investic. V případě odlehčení průtoku na Dunaji v případě povodní a neohrožení našeho území by to byl přínos pro nás. Záleží na situaci.
Energeticky využitý spád Dunaje od nadmořské výšky horní vody Jochensteinu k pod Železná vrata je mírně vyšší než pod Geesthacht na Labi. Čili zeleně správně by bylo převádět vodu opačným směrem, pod hrází Lipna ve Vltavě jen sanační průtok.
Musíte brát v potaz že přepouštění je jenom takový menší bonus, hlavní je provoz PVE s tím že se pak dá ještě různě čarovat a mělo by to nezanedbatelné pozitivní efekty na mnoho dalších věcí.
Proč myslíte, že by šli do projektů bez dotací? To je jako kdyby dobrovolně odmítli tuhle uhelnou kompenzaci. Jim jde o co největší a co nejrychlejší výdělky. Nějaká stabilita je nezajímá.
Takže si to spočítáme. Majitelé uhelných elektráren dostanou kompenzaci ~0.28 EUR/W, tj. zhruba desetinu investice nutné k výstavbě hnědouhelné elektrárny.
LEAG za svých 2.79 GW, které má odstavit v letech 2028 a 2029 dostane 788 milionů EUR. Jeden blok JE v Blahutovicích (1.2GW) by stál, podle optimistických předpokladů, zhruba 6 miliard EUR. Peníze za uhelné elektrárny v Německu by tedy Křetínskému zdaleka nestačily.
Sice mu zlé jazyky říkají "Kreténský", ale na rozdíl od vás nejspíše umí udělat jednoduchou finanční rozvahu. Jinak by nemohl být tak bohatý, že může dovolit tu nejdražší hračku v ČR - černou díru na peníze AC Sparta Praha.
PetrV vtip o ruském jaderném reaktoru v Blahutovicích mě totálně rozsekal, smíchy jsme si poprskal monitor, to je vtip, né roku, ale desetiletí, máš tam ještě něco podobného?
Dej si deset dřepů soudruhu...
Dobrý den,
Takže si to spočítejme. Němci tedy říkají, že do konce roku 2022 odstaví v řiditelných elektrárnách celkem asi 10,8GW (2,8 v uhlí a 8 v jádru). To jest od teď za dva roky. Při zimní špičkové spotřebě cca 90GW. To je prostě potvrzený plán, který lze brát za fakt.
Koncem roku 2022 dojde pravděpodobně Německo do zlomového bodu. Otázek naskakuje povícero.
a) Jak tuhá a větrná bude zima?
b) Mají dostatečné záložní kapacity pro zajištění spolehlivých dodávek po celý rok?
c) Zvládnou dostavět chybějící náhradní kapacity v plynu?
d) Jestliže nezvládnou, nebude to náhodou tak, že vlastníci co udrží jakékoli řiditelné elektrárny v provozuschopném stavu, budou na kolenou prošeni (no spíše jim bude nařízeno) aby je roztopili a přifázovali za jakoukoli cenu a drželi je v provozu co to půjde? Nicméně to není jen tak, těžko někdo bude mít nakoupené uhlí, olej a náhradní díly do foroty pro vyřazenou elektrárnu, těžko si bude několik měsíců držet personál když nebude mít perspektivu vyrábět.
Myslím že nás čekají móc zajímavé časy.
Když byly tyhle špičky spotřeby naposled, zvládli Němci nejen svou sitz, ale i 8-10 GW export a ještě měli v rezervě další výkon. Problém spíše budou mít Francouzi, kterým se tehdy ten výkon z Německa moc hodil.
Dosavadní "overcapacity" ale byla využitelně strukturovaná. Plynovou elektrárnu jde rozběhnout rychle, v zásobnících a v potrubí bylo pro každého dost. Když však chybí uhlí na elektrárenské skládce, není snadné ji znovu rozchodit, i kdyby zhasl kotel jen těsně předtím. O JE nemluvě. Až přejdou německé bloky, co mají nyní rezervní kapacitu, do běžného nasazení nebo naopak úplně odpadnou, bude jinak, než bývalo. Skandinávský akumulátor taky nezvládne všechno, a ani přenosová vedení.
Na druhou stranu, aspoň vznikne cena pro externalitu, která byla zatím zadarmo.
By mě zajímalo, kteří blbci vymýšlejí to uzavírání uhelek uprostřed zimy, když pár případů ukazuje, že to jde i daleko vhodněji k prvnímu dubnu.
Asi menší blbci než nějaký ..., který si myslí, že půlka zimy je 10 dní po jejím začátku.
Každopádně účetně vhodnější to není.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se