Na Chomutovsku dnes oficiálně skončí provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Za svou třiapadesátiletou existenci vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé republice. Zaměstnanci přecházejí do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru, řekl ČTK mluvčí skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Ekologické organizace konec Prunéřova I vítají, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Dohromady byly elektrárny Prunéřov I a II největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon byl 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan).
Elektrárna Prunéřov I do poslední chvíle zajišťovala dodávky tepla pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří, protože v sousední elektrárně se uskutečnila celozávodní odstávka. &#8222;Zjednodušeně řečeno odstavení elektrárny probíhá tak, že se postupně snižuje výkon jednotlivých výrobních bloků na nulu. Následně musí vše vychladnout, pak nastane vypouštění, vyčištění apod. tak, aby elektrárna byla zajištěna jak po ekologické, tak i protipožární a bezpečnostní stránce,&#8220; uvedl Schnepp. Všechny práce potrvají podle Schneppa minimálně půl roku.
V elektrárně pracovalo zhruba 150 kmenových zaměstnanců ČEZ. Někteří z nich přecházejí do sousední elektrárny Prunéřov II nebo do nedaleké elektrárny Tušimice, případně do provozů v jiných lokalitách. Další opustili ČEZ natrvalo, protože šli do důchodu. Někteří odešli i proto, že si mezitím sami našli práci jinde.
Zhruba třetina zaměstnanců zůstává ještě v elektrárně Prunéřov I právě kvůli dokončení odstavování provozu a demontážním pracím, jsou tam také jako údržba toho, co z provozní technologie zbude.
Elektrárna se bude likvidovat systematicky a to samé se týká i provozní technologie. &#8222;Tedy žádný nájezd bagrů a buldozerů, aby se vše srovnalo najednou se zemí. Prostě až bude známo, jaká plocha, kde, jak a pro co bude zapotřebí, tak bude docházet i k likvidaci jednotlivých staveb a zbytkové technologie,&#8220; uvedl mluvčí. Zbylí zaměstnanci se postupně rozptýlí po okolních elektrárnách, případě se přeškolí na provoz budoucího využití, které už bude podle Schneppa vysoce ekologické a bezemisní.
ČEZ chce lokalitu podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Odstavení elektrárny přivítali ekologové. Podle hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Elektrárny v ČR

Na Chomutovsku končí provoz elektrárny Prunéřov I

Elektrárny v Evropě

Německo se dohodlo na odklonu od uhlí. Představilo kompletní harmonogram odstavování hnědouhelných elektráren

Německo odškodní provozovatele hnědouhelných elektráren, které budou v rámci německého odklonu od uhlí uzavřeny, mnohem nižší částkou, než provozovatelé elektráren očekávali. Do roku 2023 má být v rozpočtu na odstavování hnědouhelných elektráren 1 mld. eur. <a style="font-weight: bold;" href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-10-02/germany-likely-to-offer-utilities-less-cash-to-close-coal-plants">Informovala o tom agentura Bloomberg</a>.
Německá vláda vyčlení na uzavření hnědouhelných elektráren do roku 2023 1 miliardu eur (25,7 miliardy korun). Podle agentury Bloomberg to uvedl to jeden z vládních úředníků, který požádal, aby zůstal v anonymitě, jelikož tyto informace zatím nejsou veřejné.
Dle harmonogramu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">stanoveného uhelnou komisí</a> má být do roku 2022 odstaveno 5 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren, při zohlednění současných plánů to však znamená dodatečné odstavení 3 GW hnědouhelných. To by odpovídalo cca 0,33 mld. eur na každý odstavený GW.
To je několikanásobně nižší částka, než očekávali provozovatelé elektráren. Šéf RWE, Rolf Martin Schmitz <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/rwe-bude-za-odstaveni-svych-uhelnych-elektraren-vyzadovat-tucne-odskodne">se v březnu vyjádřil</a>, že za předčasné vyřazení uhelných elektráren z provozu očekává 1,2-1,5 miliard eur (30,9-38,6 mld. korun) na GW. To je 4-5krát vyšší částka v porovnání s tím, co má v plánu provozovatelům vyplatit německá vláda.
Hnědouhelné elektráren o výkonu 2,7 GW, které byly od roku 2016 převáděny do tzv. hnědouhelné rezervy, obdržely odškodnění ve výši 670 milionů euro (17,2 mld. korun) za GW. Schmitz nutnost navýšení odškodnění odůvodnil nutností kompenzace za ovlivnění těžby hnědého uhlí.
<blockquote>„Skutečnost, že kompenzace za vyřazování dalších elektráren musí být výrazně vyšší než v minulosti, je zřejmá. Na rozdíl od dřívějších zásahů jsou nyní postiženy také hnědouhelné doly, další vyřazování hnědouhelných elektráren z provozu bude mít přímý vliv na povrchovou těžbu,“ uvedl Schmitz.</blockquote>
<h2>Černouhelné elektrárny čekají aukce, ale pouze do roku 2030</h2>
To, že černouhelné elektrárny budou soutěžit výši kompenzace v aukcích, zaznělo již <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">v závěrečné zprávě uhelné komise z letošního ledna</a>. Dle nedávno uniklého návrhu zákona o plánovaném odstavování černouhelných elektráren, vyplývá, že ministerstvo hospodářství plánuje pořádat tyto aukce pouze do roku 2030. Po tomto datu by provozovatelé nedostali žádnou náhradu a elektrárny by byly postupně odstaveny podle jejich věku, uvádí list Tagesspiegel.
Hnědouhelné elektrárny nebudou muset vstupovat do aukcí, jejich odškodnění bude bilaterálně projednáno s jednotlivými provozovateli.
Vládou sestavená uhelná <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">komise v lednu představila harmonogram odstavování uhelných zdrojů</a> s doporučením, že poslední uhelná elektrárna má být odstavena nejpozději do roku 2038. Nyní je na vládě, aby tento návrh proměnila v návrh legislativy předtím, než dostane konečné slovo parlament.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE

Německo

Německo plánuje za odstavení hnědouhelných elektráren vyplatit násobně nižší částku, než požadují provozovatelé

Dle modelu londýnského think-tanku Sandbag klesl hrubý zisk německých hnědouhelných elektráren <a href="https://sandbag.org.uk/wp-content/uploads/2019/07/2019-Cash-Cow-report-1.3.pdf">v první polovině letošního roku o 54 %</a>. Nejhůře jsou na tom starší elektrárny zprovozněné před rokem 1990. Forwardové ceny elektřiny a ceny emisních povolenek navíc indikují, že elektrárny budou ztrátové i ve střednědobém horizontu.
Podle modelu institutu Sandbag hrubý zisk hnědouhelných elektráren, tedy bez uvažování fixních nákladů, klesl v první polovině roku z 1 109 milionů EUR na 513 milionů EUR. Při započítání fixních nákladů na provoz a údržbu německé hnědouhelné elektrárny v prvních šesti měsících letošního roku zaznamenaly teoretickou ztrátu 664 milionů EUR. V první polovině loňského roku to bylo 68 milionů EUR.
<blockquote>„Ziskovost elektráren spalujících hnědé uhlí byla v první polovině roku skutečně velmi nízká, ale je to také kvůli zvláštní situaci na trhu,“ vysvětluje expert trhu s elektřinou Fabian Huneke z výzkumné společnosti Energy Brainpool.</blockquote>
Provozovatelé se potýkají zejména s vysokou cenou emisních povolenek, která <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2/">nyní atakuje hranici 30 EUR</a> za každou tunu CO2 vypuštěného do ovzduší.
Důležitým faktorem je také rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie, které  postupně vytlačují z trhu zdroje s vyššími mezními náklady. Zprvu byly  vytlačovány zejména plynové elektrárny a později také černouhelné elektrárny. Současná nízká cena zemního plynu <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecko-coal-gas-switching-zpusobil-cervnu-mezirocni-snizeni-emisi-co2-fosilnich-elektraren-33">však poměry na trhu mění</a> a paroplynové elektrárny se v <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> dostávají před starší hnědouhelné elektrárny.
<h2>Neprofitabilní jsou zejména starší elektrárny – výsledky je však nutné brát jako orientační</h2>
Podle Sandbag jsou obzvláště tvrdě zasaženy hnědouhelné elektrárny, které byly připojeny k rozvodné síti před rokem 1990. V první polovině roku činil jejich hrubý zisk dle modelu 188 mil. EUR, to při fixními nákladech ve výši 650 mil. EUR znamená teoretickou ztrátu 476 mil. za pouhých šest měsíců. Paralelní výpočet pro novější elektrárny představuje ztrátu 188 milionů EUR.
Hodnoty je však nutné uvažovat jako teoretické, jelikož Sandbag ve výpočtech uvažoval aktuální ceny elektřiny na burze a rovněž aktuální ceny emisních povolenek. Ve skutečnosti probíhá velká část prodeje elektřiny a nákup povolenek v předstihu za předem stanovené ceny. Ne všechny elektrárny jsou navíc provozovány čistě na tržní bázi.
<blockquote>„Ne všechny elektrárny jsou uváděny na trh dlouhodobě a mnoho z nich pro tento trh vyrábí jen malou nebo dokonce žádnou elektřinu. Některé z našich elektráren jsou v síťové rezervě, nebo jsou provozovány na základě smluv s průmyslovými partnery,“ říká Georg Oppermann, tiskový mluvčí společnosti Uniper.</blockquote>
Rovněž RWE zdůraznila význam uzavírání forwardových smluv na prodej elektřiny. Výroba společnosti v roce 2019 je tímto způsobem téměř ze 100 % zajištěna proti kolísání tržních cen.
<h2>Ani budoucnost není pro uhelné elektrárny růžová</h2>
Pohled do budoucna je již zajímavější, jelikož uvažuje s forwardovými cenami elektřiny a emisních povolenek. Na jejich základě model Sandbag počítá u starších uhelných elektráren v letech 2020-2022 se ztrátou 1,8 miliardy EUR. I nové uhelné elektrárny jsou dle modelace ve světle svých celkových nákladů stěží ziskové.
Sandbag dále dodává, že pouze provozovatelé elektráren znají přesnou ziskovost a náklady svých zdrojů. Nicméně upozorňuje, že německá vláda by měla indikovaný vývoj na trhu zohlednit při jednáních o kompenzacích pro odstavované elektrárny v rámci svého odklonu od uhlí.
Německá „uhelná komise“, pověřená vládou k připravení akčního plánu pro postupný odklon Německa od uhlí, <a href="https://cloud.sefep.eu/index.php/s/BBnAPsw57GMgx8t#pdfviewer">v lednu stanovila harmonogram</a> odstavování uhelných elektráren a rok 2038 jako konečné datum výroby elektřiny z uhlí.
První vlna odstavování má dle doporučení komise proběhnout do roku 2022. Harmonogram stanovuje, aby v roce 2022 instalovaný výkon hnědouhelných elektráren dosáhl 15 GW. To oproti roku 2017 znamená odstavení 5 GW,  instalovaného výkonu těchto zdrojů. Při zohlednění již existujících plánů se jedná o odstavení dodatečných 3 GW instalovaného výkonu.
Kompletní studie Sandbag – <a href="https://sandbag.org.uk/wp-content/uploads/2019/07/2019-Cash-Cow-report-1.3.pdf">The cash cow has</a> 
<a href="https://sandbag.org.uk/wp-content/uploads/2019/07/2019-Cash-Cow-report-1.3.pdf">stopped giving: Are Germany’s lignite plants now worthless?</a>
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Schwarze Pumpe, LEAG,. Zdroj: SPBer, Wikimedia Commons

Uhlí

Sandbag: Profitabilita německých hnědouhelných elektráren se v H1 2019 propadla o více než polovinu

Společnost ENBW za současných podmínek panujících na energetickém trhu nevidí uplatnění pro jeden z bloků elektrárny Lippendorf s instalovaným výkonem přes 900 MW. Blok S, který je ve vlastnictví EnBW a provozován společností LEAG, tak od poloviny června nevyrábí elektřinu.  Naproti tomu blok R, který je ve vlastnictví LEAGu a je vlastnicky spjat s dodavatelem uhlí pro elektrárnu, se aktuálně vyplatí provozovat.
Německá společnost EnBW, vlastník hnědouhelného bloku S elektrárny Lippendorf, minulý týden <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/070219-enbws-900-mw-german-lignite-unit-standstill-may-last-longer?fbclid=iwar0bcnfp5wmgin9m1x08ysztx0faivf74to5tvsgpcxxjxniwdekk5se6zg">pro S&amp;P Global Platts uvedla</a>, že současné odstavení bloku z ekonomických důvodů může trvat ještě déle. Blok S s instalovaným výkonem 920 MW nevyrábí elektřinu již od půlky června.
<blockquote>„Současný klidový stav v elektrárně Lippendorf S je způsoben výhradně stavem na trhu. Současné rámcové podmínky neumožňují ekonomický provoz,“ uvedla EnBW.</blockquote>
Rozhodnutí nevyrábět elektřinu vychází dle EnBW čistě z ekonomických analýz a pokud se situace na trhu zlepší, je společnost připravena blok opět rychle uvést do provozu.
Elektrárna Lippendorf disponuje ještě jedním blokem, s označením R. Oba bloky provozuje společnost LEAG, která zároveň vlastní blok R. Uhlí do elektrárny dodává společnost Mibrag, přičemž společnosti LEAG i Mibrag patří do českého Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniela Křetínského.
<blockquote>„Blok R v Lippendorfu je plně dostupný trhu a jeho provoz je za současných podmínek ekonomický,“ uvedl mluvčí společnosti LEAG.</blockquote>
Elektrárna v Lippendorfu byla uvedena v provoz v letech 1999 a 2000. Kromě dodávek elektřiny (v roce 2018 vyrobila 12 TWh) zásobuje i blízké Lipsko teplem s celkovou účinností 42 %.
<h2>Rostoucí cena povolenky tlačí na výrobce z uhlí</h2>
Rostoucí ceny emisních povolenek vytváří na provozovatele uhelných elektráren značný ekonomický tlak, za poslední rok její cena vystřelila na dvojnásobek a obchoduje se zhruba za 27 EUR/t. Spolu s tím rychlejší pokles cen plynu již způsobil, že některé plynové elektrárny v merit order předběhly ty spalující černé uhlí.
Uhelná energetika je v Německu na ústupu – ještě v roce 2018 mělo hnědé uhlí největší podíl na výrobě elektřiny, a to 22 %, v prvním pololetí roku 2019 jej však předehnala výroba z větru. Během letošního prvního pololetí vyrobily německé uhelné elektrárny 53 TWh elektřiny (o 13 TWh méně v meziročním srovnání) s průměrnou výrobou 12,3 GW (o 3 GW méně než loni) .
Zdroj úvodní fotografie : LEAG

Německá hnědouhelná elektrárna Lippendorf S zůstává odstavena kvůli tržním podmínkám

Vláda se na svém pondělním zasedání zabývala návrhem novely zákona o hospodaření s energií Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo se novelou snaží zhojit nedostatky předchozí úpravy, které jí vytkla Evropská komise. Zároveň zavádí nová pravidla pro plnění povinnosti zajistit minimální energetickou účinnost při změně stavby výrobny elektřiny či tepla. Vláda ale tuto část novely nakonec přijala se změnami.
Právě druhou část novely kritizují ekologické organizace, ve společné tiskové právě se proti ní ohradili především Hnutí DUHA a Greenpeace. Trnem v oku jim byla změna ustanovení, které říká, že minimum pro energetickou účinnost bude nově povinno plnit pouze zařízení, jehož modernizace má za následek změnu instalovaného výkonu. Starší výrobny, či zařízení, kterým se přestavbou instalovaný výkon nezmění, by povinnost zajistit alespoň toto minimum neměly. Dle organizací tak ministerstvo de facto podporuje prodlužování životnosti uhelných elektráren s nízkoúčinnou výrobou, kterých by se ale dle platných koncepčních dokumentů mělo postupně zbavovat, a brání rozvoji obnovitelných zdrojů.
<h2>Proti evropským cílům i SEK</h2>
Ustanovení je údajně přímo v rozporu se Státní energetickou koncepcí i cíli, ke kterým je Česká republika vázána v rámci Evropské unie (zvýšit energetickou účinnost o 32,5 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990). Státní energetická koncepce totiž předepisuje, že stát má znevýhodnit samostatnou výrobu elektřiny z hnědého uhlí v elektrárnách s obvyklou účinností 30 &#8211; 40 % a přednost ve využívání uhlí má dostat kombinovaná výroba elektřiny a tepla v teplárnách.
Novelou tak ministerstvo, dle ekologických organizací, jde přímo proti schválené koncepci. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom v minulosti samo deklarovalo, že pokud se bude spalovat uhlí, mělo by tomu být pouze s maximální účinností. Na novelu zákona reagovala i ekologická právní organizace Frank Bold.
<blockquote>
&#8222;Ministerstvo průmyslu a obchodu je vázáno Státní energetickou koncepcí, je proto alarmující, že postupuje přesně opačným způsobem, než který tento strategický dokument vyžaduje.&#8220; Laura Haiselová, právnička Frank Bold
</blockquote>
Vláda nakonec kontroverzní ustanovení z novely vyškrtla a novelizační zákon poslala dál se změnami. Ekologické organizace tento krok přivítaly.
První část novely, kterou bylo reagováno na výtky Evropské komise, zavádí povinnosti zveřejňovat na dobře přístupném a viditelném místě průkaz energetické náročnosti budovy. Ten musí být vystaven v budovách, do kterých má přístup veřejnost. Tuto povinnost vyplývající z evropské legislativy dosud Česká republika aplikovala a vymáhala nedostatečně.

Legislativa ČR

Vláda odmítla novelu zákona, která by podpořila neúčinné elektrárny

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů LEAG vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera postaví v areálu své hnědouhelné elektrárny v Lužici jednu z největších baterií v Evropě. Projekt s názvem Big Battery Lausitz by měl být zprovozněn v létě roku 2020. Společnost to uvedla ve své <a href="https://www.leag.de/de/news/details/leag-baut-50-mw-stromspeicher-bigbattery-lausitz/">tiskové zprávě.</a>
50MW lithium-iontová baterie s kapacitou 53 MWh za 25 milionů euro (644 mil. korun) bude pomáhat se stabilizací německé soustavy a zařadí se mezi největší bateriová úložiště v Evropě. Na projekt přispěje 4 miliony eur také spolková země Braniborsko, na jejímž území se bude baterie nacházet. Výstavba by měla začít na počátku léta příštího roku, ke spuštění by mělo dojít v létě o rok později.
<blockquote>
&#8222;BigBattery Lausitz je pro LEAG stěžejním projektem, který je v Evropě dosud jedinečný svou velikostí a technickým uspořádáním. Investujeme do inovativních technologií budoucnosti a rozšiřujeme naše stávající zařízení,&#8220; uvedl Hubertus Altmann, člen představenstva LEAG zodpovědný za divizi elektráren.
</blockquote>
Úložiště BigBattery Lausitz se bude vyznačovat podle slov společnosti inovativním řízením nabíjení a využívat bude i nového řídicího systému elektráren. Nabíjení a dodávka elektřiny bude zohledňovat podmínky v elektrizační soustavě i na trzích s elektřinou.
<blockquote>
&#8222;Pro stabilizaci elektrické sítě budeme baterii využívat ve dnech s vysokými výkyvy obnovitelných zdrojů energie. V kombinaci s našimi stávajícími elektrárnami můžeme poskytovat různé systémové služby a vyhovět rostoucím požadavkům elektrizační soustavy,&#8220; dodal Altmann.
</blockquote>
<h2>Česká stopa</h2>
Zodpovědnost za výstavbu převezme českobudějovická společnost EGEM. Ta s využitím regionálních dodavatelů zajistí vybudování 13 bateriových kontejnerů na ploše 120×44 metrů. Úložiště se bude nacházet v areálu hnědouhelné elektrárny Schwarze Pumpe a do soustavy bude připojeno na napěťové hladině 110 kV. V budoucnu je také plánována spolupráce s průmyslovým parkem.
<blockquote>
&#8222;Abychom posílili energetickou pozici společnosti Schwarze Pumpe, chceme spolupracovat se skladovacím zařízením na inovativních aplikacích, které mohou být realizovány ve spolupráci s průmyslovým parkem Schwarze Pumpe,&#8220; uvedl Altmann
</blockquote>
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Schwarze Pumpe. Zdroj: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:SPBer">SPBer</a>, Wikimedia Commons

Akumulace energie

Křetínského LEAG postaví v Německu obří 50MW baterii. Instalaci zajistí česká firma

Polská uhelná elektrárna Bełchatów, která se nachází v Lodžském vojvodství v samém centru Polska, je zařízením produkujícím nejvyšší množství emisí v celé Evropské unii. Elektrárna je dlouhodobě kritizována za téměř nulovou snahu o snižování emisí. Vedení elektrárny, společnost PGE, nyní navíc čelí nařknutí ze záměrného podhodnocování při vykazování emisí obsahujících nebezpečnou rtuť.
Bełchatów je druhou největší hnědouhelnou elektrárnou na světě, v roce 2017 vyprodukovala 37,6 Mt CO2 (na druhém místě následovaly německé Neurath a Niederaussem s 29,9 a 27,2 Mt), což představuje 8% nárůst oproti roku 2016. Elektrárna je mimo emise CO2 zodpovědná i za vysoké emise látek způsobujících lokální znečištění, což má neblahý vliv na lidské zdraví nejen v přilehlých oblastech.
Server <a href="https://metamag.org/2018/07/19/polish-coal-may-be-cheating-eu-limits/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">META </a>nyní informoval, že emise rtuti, které byly dle oficiálních výkazů v roce 2016 osmnáctkrát vyšší v porovnání s rokem 2015, ve skutečnosti nejspíše vzrostly ještě více. Celkové množství emisí obsahujících rtuť bylo údajně značně podhodnoceno, kdy místo vykázaných 2,82 t bylo celkové číslo o téměř 1,5 t vyšší. Bełchatów tak údajně produkuje víc rtuti než například celý španělský průmysl dohromady.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;PL&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;PIE&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Polsko vyrábí z černého a hnědého uhlí většinu své elektrické energie.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;}
<h2>Podhodnocování množství rtuti zhoršuje reputaci PGE</h2>
Rtuť je nebezpečnou látkou přenášející se na velké vzdálenosti. Nebezpečné je vdechování jejích par a konzumace potravin, které rtuť obsahují. Rtuť má bioakumulační účinky, v organizmech se tedy hromadí a zůstává v nich po velmi dlouhou dobu. Poté, co se informace o skutečném množství vypuštěných emisí rtuti dostaly do polských medií, společnost PGE vysvětlila, že velký výkyv v množství emisí v jednotlivých letech nastal kvůli novým pravidlům ohledně výpočtů a vykazování emisí ze zařízení.
Množství emisí některých látek byla v minulosti odhadována, nyní ale musí data vycházet ze skutečně prováděných měření. Server META ovšem uvedl, že i po zavedení nových pravidel pro reportování nebezpečných emisí, je možné, že čísla stále nejsou v souladu se skutečným stavem. Provozovatelé zařízení sice musí provádět měření pravidelně, ale následně vykazují průměr za celý rok. Je tedy možné, že vyšší hodnoty naměřené v průběhu roku byly pro účely výpočtu průměru vyřazeny.
PGE nyní usiluje o otevření nového hnědouhelného dolu, který má dále zásobovat elektrárnu Bełchatów. Dle plánu těžby by se kvůli rozšíření dolu muselo z oblasti vystěhovat na tři tisíce lidí. S pochybnostmi ohledně skutečného množství nebezpečných emisí je tak další rozšiřování těžby a prodlužování životnosti elektrárny v ohrožení.

Provozovatel největší evropské uhelné elektrárny čelí obvinění z podhodnocování emisí rtuti

Vítr si v letošním posledním kvartálu zajistil první místo ve výrobním mixu Německa. Tomuto výsledku napomohlo zejména velké množství bouří, které vyhnaly výrobu k rekordním hodnotám. Německo je tak ke konci roku na cestě k novému rekordu ve výrobě z větrných elektráren.
Zpravodajský portál <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/german-december-wind-power-output-on-track-for-26861951">Platts</a> informoval o rekordním počínání větrných elektráren v Německu. Dle dat od provozovatelů přenosové sítě v Německu shromážděných think-tankem Fraunhofer ISE a dle předpovědi počasí, větrné turbíny v Německu vyrábí v prosinci každou hodinu průměrně 19 GWh (pokud se naplní předpověď na posledních několik dnů letošního roku). Jednalo by se o rekordní měsíc a nárůst o více než 50 procent oproti loňskému prosinci.
<h2>Další rekord pokořen</h2>
Výroba z <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrných elektráren</a> v Německu dosáhla v roce 2017 dalšího milníku. Výroba poprvé překonala hodnotu 100 TWh a konečná hodnota za rok 2017 je odhadována na 104 TWh. Tuto neděli na Štědrý den byla průměrná výroba 34 GW a spotové ceny elektřiny nabývaly <a href="http://oenergetice.cz/nazory/elektrina-problem-negativnich-cen/">záporných hodnot</a>. Během celých vánočních svátků potom vítr pokryl téměř polovinu celkové poptávky v Německu.
V úterý byla dle dat z energetické burzy EPEX spotová cena elektřiny opět pod nulou. Díky tomu <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/diky-vetru-vanocich-padaly-rekordy-vyrabenou-elektrinu-nikdo-nechtel/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Vánoce za poslední dva roky vykázaly několik dnů se zápornými cenami na spotových trzích</a>. V roce 2017 jsme na německé burze <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/zapornych-cen-dennim-trhu-pribylo-jiz-nyni-jsou-castejsi-nez-loni/">viděli celkem 6 dnů</a>, kdy se průměrná spotová cena dostala do záporných hodnot s tím, že na nadcházející víkend je předpovězena silná bouře.
<h2>Energetický mix Německa</h2>
Příznivé podmínky posunuly celkovou výrobu elektřinu z větrných elektráren za poslední kvartál nad hodnotu 37 TWh, která tak předčila i výrobu z hnědouhelných elektráren odhadovanou na 33 TWh. Nicméně celkově za letošní rok zůstává hnědouhelná výroba na prvním místě s 22% podílem na elektroenergetickém mixu Německa. Vítr se díky rekordním výsledkům z posledního kvartálu umístí hned na druhém místě s podílem zhruba 16 %.
Instalovaný výkon jak onshore, tak offshore elektráren v Německu je odhadován ke konci letošního roku na hodnotu 55 GW. V letošním roce se dle nejnovějších dat přidalo rekordních 6 GW nového výkonu.
Zdroj úvodní fotografie: EP ENERGY

Za čtvrtý rozfoukaný kvartál větrné elektrárny v Německu předehnaly výrobou hnědé uhlí

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů Leag vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera se začátkem tohoto měsíce připojil k právnímu postupu proti přísnějším limitům EU pro škodlivé látky vypouštěné z elektráren. Podle společnosti jsou nové limity mimo současné dostupné technologie.
LEAG se připojil k evropskému uhelnému sdružení Euracoal, německému hnědouhelnému lobbistickému spolku DEBRIV a těžaři Mibrag v soudním řízení u Evropského soudního dvora proti emisním limitům oxidů dusíku a rtuti v revidovaných normách kvality ovzduší pro tepelné elektrárny s výkonem nad 50 MWt (LCP BREF). Aktéři argumentují tím, že stanovené limity nelze splnit současnými z ekonomického hlediska dostupnými technologiemi.
<blockquote>
&#8222;Dnešní přijetí prováděcího aktu ze strany Komise zavádí závěry týkající se nejlepších dostupných technik (BAT) pro velká spalovací zařízení. Jedná se o techniky, které jsou ekologické, ekonomicky životaschopné a technicky prokazatelné a rozvíjely se transparentním a důkladným procesem v průběhu několika let s členskými státy EU, průmyslovými a environmentálními nevládními organizacemi. Pro všechna dotčená zařízení (přibližně 3 500 zařízení v EU) Komise navrhuje, aby se revize jejich povolení uskutečnila do čtyř let, tak aby do poloviny roku 2021 byly splněny přísnější standardy pro všechny velké spalovací zařízení v celé EU,&#8220;  <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_MEX-17-2223_en.htm">uvedla Evropská komise</a> ke schválení přísnějších limitů pro emise NOx, SO2, rtuti a prachových částic vypouštěných z velkých spalovacích zařízení 31. července 2017.
</blockquote>
Společnost LEAG v roce 2016 k<a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/eph-spolecne-s-ppfi-dokoncil-nakup-nemeckych-hnedouhelnych-aktiv-od-vattenfallu/">oupila německé hnědouhelné elektrárny a doly</a> od společnosti Vattenfall. Nové standardy by ovlivnily celkem osm 500MW hnědouhelných bloků společnosti v elektrárnách Jänschwalde a Boxberg.
Dva z ohrožených bloků elektrárny Boxberg byly uvedeny do provozu v sedmdesátých letech a modernizovány byly v letech devadesátých. Šest bloků elektrárny Jänschwalde bylo postupně uvedeno do provozu mezi lety 1981 a 1989. Rovněž tyto bloky byly v devadesátých letech modernizovány.
Dva bloky elektrárny Jänschwalde budou postupně v letech 2018 a 2019 převedeny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecka-uhelna-zaloha-za-230-milionu-e-rocne-byla-schvalena/">do výkonové rezervy</a> o celkovém výkonu 2,7 GW, a již tak nebudou moci dodávat elektřinu na trh. V rezervě budou bloky po čtyři roky připraveny dodávat elektřinu na pokyn provozovatelů přenosové soustavy v případě nedostatku výkonu v síti a po čtyřech letech od zavedení do rezervy bude jejich provoz ukončen. LEAG za připravenost elektráren v rezervě obdrží 1,6 miliardy euro (40,7 miliard korun).
<h2>Klimatické cíle Německa</h2>
Německo disponující 21 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren, se těsně před hlasováním členských států EU pokoušelo navýšit limit pro emise oxidů dusíku pro hnědouhelné elektrárny z navrhovaných 175 mg/Nm³ na 190 mg/Nm³. Podle původních prohlášení se očekávalo, že sama Německá vláda bude žádat o <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-bude-ramci-novych-limitu-nox-zadat-vyjimky-sve-hnedouhelne-elektrarny/">zavedení výjimek pro své hnědouhelné elektrárny</a>, ta se ale odvolacího práva vůči Evropské komisi vzdala.
Německé ministerstvo životního prostředí na základě svých interních výpočtů totiž v říjnu upozornilo, že země s největší pravděpodobností nesplní své klimatické cíle a dodalo a že situace je <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pravdepodobne-nesplni-klimaticke-cile-tom-hure-nez-se-predpokladalo/">dramatičtější, než se původně předpokládalo</a>. Požadavek na výjimky pro nejstarší uhelné elektrárny by tak ve světle tohoto prohlášení nebyl pro zemi, která se snaží být lídrem v transformaci energetiky v Evropě, zrovna dobrou vizitkou.
Němečtí provozovatelé elektráren, tak museli začít jednat sami. Mimo retrofitu pro dosažení požadovaných emisních limitů mají rovněž možnost snížit počet provozních hodin od roku 2021 na maximálně 1 500 a zachovat stávající úroveň emisí škodlivých látek. Další možností je požádat o derogaci, jejíž dosažení ovšem bude složitý a časově náročný proces vyžadující vypracování cost-benefit analýzy a proces veřejné konzultace.
Úvodní fotografie: Německá uhelná elektrárna Jänschwalde. Zdroj: LEAG