EPH přestane do roku 2030 používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla, výjimkou bude Německo

Energetický průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského přestane do roku 2030 ve všech zemích, kde působí, používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Výjimkou bude Německo, kde bude firma postupovat v souladu se zákonem o ukončení využívání uhlí, na jejímž základě bude celonárodně ukončena výroba energie z uhlí nejpozději do roku 2038. ČTK to dnes řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj. V ČR se bude odklon od uhlí týkat elektrárny a teplárny v Opatovicích nad Labem na Pardubicku, Plzeňské teplárenské nebo firmy United Energy, která je provozovatelem teplárny v Komořanech, jež vyrábí teplo a elektřinu pro města Most a Litvínov.

„Hnědouhelné teplárny v České republice budou do roku 2028/2029 postupně přestavěny na nízkoemisní zdroje tepla a elektřiny,“ uvedl dnes Častvaj.

EPH tvoří čtyři pilíře, přičemž skupiny EP Infrastructure, EP Power Europe a EP Logistics International sdružují podniky z oblasti infrastruktury, výroby elektrické energie, těžby, logistiky, obchodu s uhlím a obnovitelných zdrojů. Zahrnují přes 70 společností v České republice, na Slovensku, v Německu, Itálii, Británii, Irsku, Maďarsku, Francii, Polsku a ve Švýcarsku. EP Real Estate zabezpečuje realitní projekty v rámci skupiny.

Hnědé uhlí má spolu s jadernými zdroji největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na jaderné elektrárny loni připadalo 37 procent výroby, na hnědouhelné zdroje pak 36 procent. Obnovitelné zdroje měly podíl na celkové výrobě elektřiny 13 procent, zemní plyn osm procent a černé uhlí dvě procenta. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR také polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná. ČEZ letos v aktualizaci své strategie oznámil, že bude pokračovat v útlumu uhlí a do roku 2030 ho přestane spalovat v teplárnách. Změny chystají i další energetické firmy.

Častvaj dnes uvedl, že EPH je přesvědčen, že důležitým pilířem dosažení cíle bezemisní energetiky bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu výroba a využívání vodíku. „Připravujeme několik projektů na budování vodíkových technologií v malém a středním měřítku napojených na naši plynárenskou infrastrukturu pro prokázání proveditelnosti daných řešení. Současně jsme zahájili práce na potenciálních robustních řešeních, jak akcelerovat přechod na vodík ve velkém měřítku,“ řekl dnes generální ředitel a předseda představenstva EPH Křetínský.

Holding připomněl, že například v Německu v minulých letech odstavil, popřípadě přesunul do rezervy uhelnou elektrárnu Mumsdorf, Buschhaus a asi 1000 megawattů (MW) instalovaného výkonu v elektrárně Jänschwalde. Ve Velké Británii ukončila firma provoz 2000 MW uhelné elektrárny Eggborough a dokončila přestavbu uhelné elektrárny Lynemouth na čistou biomasu.

„V roce 2021 EPH ukončí provoz německé elektrárny Deuben, dvou francouzských černouhelných elektráren Emile Huchet 6 a Provence 5 v letech 2021 a 2022 a rovněž plánuje ukončit provoz německé elektrárny Mehrum, kde učiněné rozhodnutí podléhá schválení ze strany provozovatele přenosové soustavy a síťového regulátora,“ dodal Častvaj.

Křetínský uvedl, že firma se mimo jiné soustředí na rozvoj rozsáhlých projektů obnovitelných zdrojů, které se realizují a budou realizovat mimo jiné v bývalých těžebních lokalitách, především v Německu. „V současné době pracujeme na projektech větrných a fotovoltaických elektráren výrazně přesahujících 1000 MW, které budou realizovány v nejbližších letech,“ doplnil. Výkon největšího tuzemského zdroje, Jaderné elektrárny Temelín, činí 2250 MW.

Křetínský je podle loňského žebříčku časopisu Forbes jedním z nejbohatších Čechů s majetkem v hodnotě 78 miliard korun.