Domů
Uhlí
Výroba elektřiny z uhlí v Německu meziročně výrazně vzrostla, nahrává jí zejména drahý plyn
Černouhelná elektrárna Heyden. Zdroj: Flo89 / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-3.0
Zdroj: Flo89 / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-3.0 (licence)

Výroba elektřiny z uhlí v Německu meziročně výrazně vzrostla, nahrává jí zejména drahý plyn

Po loňském roce, který zásadně ovlivnila pandemie onemocnění COVID-19, se německým uhelným elektrárnám blýská na lepší časy. Kromě nižší výroby elektřiny z větrných elektráren pomáhají hnědo i černouhelným elektrárnám především extrémně vysoké ceny zemního plynu, které jsou nezbytné pro vytlačení části plynových zdrojů z výroby elektřiny a uvolnění plynu pro zásobníky.

Zatímco v posledních letech výroba elektřiny v uhelných elektrárnách v Německu i řadě dalších evropských zemí s růstem cen emisních povolenek stabilně klesala, v letošním roce se situace zásadně změnila. Po loňském roce, kdy uhlí z energetického mixu země vytlačovala jak nižší poptávka po elektřině, tak i nadprůměrně silná výroba větrných elektráren a levný zemní plyn, se výroba elektřiny hnědo i černouhelných elektráren výrazně zvýšila.

Za zvýšením ziskovosti uhelných elektráren stojí kombinace několika faktorů. Navzdory pokračujícímu růstu instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, a to zejména větrných elektráren, jejichž tempo výstavby v Německu v první polovině letošního roku meziročně vzrostlo o 62 %, jejich výroba poklesla.

Zatímco během první poloviny roku 2020 vyrobily německé onshore větrné elektrárny přes 59 TWh, letos výroba činila necelých 47 TWh, tedy o bezmála čtvrtinu méně. V případě offshore větrných elektráren byl pokles z loňských 13,7 TWh na letošních 11,5 TWh méně výrazný. Důvodem takto zásadního meziročního propadu byla mimo jiné nadprůměrně silná výroba během loňského prvního čtvrtletí.

Dalšími faktory bylo zotavení poptávky po elektřině, kterému napomohl i chladný duben, ale především růst cen zemního plynu způsobený silnou globální poptávkou a omezenou nabídkou ve srovnání s loňským rokem.

Výroba elektřiny v hnědouhelných elektrárnách tak v Německu v období mezi letošním lednem a červnem dosáhla zhruba 45,8 TWh, tedy o třetinu více oproti loňskému prvnímu pololetí, kdy činila pouhých 33,7 TWh. Ačkoliv v případě černouhelných zdrojů je nárůst z loňských 13,1 TWh na letošních 20,6 TWh v absolutní hodnotě nižší, v relativním srovnání se jedná o více než 57% růst.

Ceny zemního plynu dosahují historických maxim

Zatímco v průběhu loňského léta spotové ceny zemního plynu na evropských trzích klesaly až na nižší jednotky EUR/MWh, v letošním roce je situace diametrálně odlišná. Po výrazně teplotně podprůměrném dubnu, který pozdržel začátek vtláčení plynu do podzemních zásobníků, začaly ceny plynu stabilně růst. Aktuálně se tak pohybují již okolo 40 EUR/MWh, tedy na vůbec nejvyšších hodnotách v novodobé historii.

Rekordní ceny plynu nicméně nepanují pouze na spotových trzích, ale týkají se i forwardových kontraktů. V případě uhlí přitom cena s každým dalším měsícem postupně klesá, což má za následek další očekávaný pokles konkurenceschopnosti plynových zdrojů v následujících měsících. Pokud se situace na globálních trzích v nejbližší době zásadně nezmění, lze očekávat velmi silnou výrobu elektřiny z uhlí i po zbytek letošního roku i v průběhu příští zimy.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(27)
Jimi
5. srpen 2021, 11:34

šlo by prosím takhle zpracovat i Polsko a Maďarsko? Děkuji

Jaroslav
5. srpen 2021, 17:16

k čemu to?

Eduard Majling
5. srpen 2021, 17:30

Dobrý den,

určitě by šlo, ale v nejbližší době takový článek v plánu zatím není. Pokud Vás ale toto srovnání zajímá, můžete využít náš modul Energostat, který Vám nabídne stejná data za několik posledních let pro všechny země EU, ale také i Norsko a Švýcarsko, historicky i pro Spojené království - snad jsem na nic nezapomněl. Tato data byla využita i v tomto článku.

Pro přehledné srovnání si můžete naklikat několik grafů pod sebou, když kliknete na plusko pod lištou na výběr země, typu dat a časového intervalu.

Data se mohou mírně lišit například od dat statistických úřadů či jiných institucí v jednotlivých zemích, které takové statistiky vyhodnocují, jelikož zdrojem je v tomto případě transparency platforma sdružení ENTSO-E, do které data zasílají jednotliví provozovatelé přenosových soustav (PPS), tedy například za ČR společnost ČEPS. Stejně tak mohou být data v některých případech ne zcela kompletní, jelikož jejich kvalita závisí na vstupech od PPS.

Doufám, že jsem Vám alespoň trochu pomohl. Přeji hezký večer,

EM.

Nefi
5. srpen 2021, 14:10

Evropa bojuje s Asií o plyn. Řešení samozřejmě je - ještě intenzivnější tlak na výstavbu obnovitelných zdrojů a na řešení power to gas.

V českých podmínkách - pro 50TWh ročně ze slunce potřebujete plochu pouhých 500 km2. Na kolika hektarech se pěstuje řepka..

Jinak anomálie forwardových cen roku 2022 nic nemění na tom, že nejpozději v roce 2025 budou uhelné elektrárny kaput. Nikdo rozumný je se těmi ztrátami provozovat nebude, leda by přispěchal na pomoc český stát hodlal vlastníkům ztráty platit.

petr
5. srpen 2021, 16:49

Jediné co zastaví růst cen zemního plynu je jeho nespotřebování pro výrobu elektrické energie.

Pokud pomatené zelené trouby budou i nadále troubit ten svůj green deal, pak rusáci si nás vychutnají a američané se s LNG přiživí...

Tedy jak na to ? - jádro, jádro a ještě jednou jádro... pak to půjde...

Proto tak rusofilní zelení nenávidí jaderné zdroje...

Jaroslav
5. srpen 2021, 17:27

asi něco víte o technologiích ale ne o geopolitice...což by jste asi měli vědět, když jde o strategické suroviny.

Green deal mi je u zádě, ale reinkarnovat uhlí je mimo. Plyn je obchodovatelná surovina a řídí se také trhem mimo jiné ale hlavně je občas využit jako politicky prodloužená ruka. Proto má určitě větší smysl se zbavit takové závislosti vydírání od Ruska aplikací technologie výroby vodíku a jeho dopravy...

Jádro je v tuhle dobu naprosto v ČR mrtvá varianta, protože jsme zaspali deset let. Kdyby jsme v těchto dnech spouštěli bloky jaderný, tak můžeme jásat jinak není o čem se bavit. To vaše natčení pokulhává tedy na obě nohy a říká se tomu cena emisní povolenky, kterou musíme aktuálně řešit a nebo se na ten systém vys..t to jinak nepůjde, jestli nemáme být ekonomicky tímto systémem slíknutý z kalhot

Nefi
6. srpen 2021, 09:17

Až si bude Evropa vyrábět obrovská množství zeleného plynu, zasadí to naopak Rusku ránu, bude to strategická změna.

Mimochodem předběžné projektové záměry z modernizačního fondu byly na 24000MW obnovitelných zdrojů z toho necelých 5000MW s akumulací.

K tomu jádru. Prosím Vás, víte stejně dobře jako já, že se nic nepostaví. Pokud by vláda chtěla něco stavět, tak by už loni vykopla Rusy a Číňany z tendru a ten tendr spustila v srpnu 2020.

Či ještě lépe, vzhledem k tomu, že jediný, kdo má požadovaný reaktor je Westinghouse, tak by to rovnou objednala u nich podobně jako Poláci. Dnes už by Američané/Kanaďané pracovali na engineeringu projektu.

Michal K.
6. srpen 2021, 20:18

na vyrobu toho zeleneho plynu, bude potrebna energia. kde ho europa zoberie ?

ci tak ako nam to ukazali nemci ? z uhlia ?

Marek Kuchejda
7. srpen 2021, 07:22

Westinghouse je zkrachovalá firma. Ta už nikdy nic nepostaví. A ještě k tomu Power to gas, abyste uchoval aspoň 30 TWh na zimu, tak potřebujete postavit 100 TW ve slunci. Takže tohle je naprostá utopie. Cena takovéto energie bude daleko vyšší než z jádra.

Milan Bačík
7. srpen 2021, 13:30

To není problém, uměle navýšíme cenu u jádra. Levné bloky z Ruska a Číny vyloučíme z "politických" dúvodú. Takže budeme srovnávat výrazně dražší reaktory z EU a USA s levnými solárními a větrnými elektrárnami z Číny. To by v tom byl čert aby to konečně nevyšlo.

Jan Veselý
7. srpen 2021, 13:53

@Milan Bačík: V roce 2019 bylo 6 největších výrobců větrných turbín - Siemens, Vestas, GE, Enercon, Nordex, Senvion. Ani jeden z těchto podniků není čínský. Jinými slovy, kecáte.

Emil
7. srpen 2021, 14:07

No a loni už bylo všechno úplně jinak:

1) Vestas, Dánsko

2) Siemens Gamesa, Španělsko

3) Goldwind, Čína

4) GE, USA

5) Envision, Čína

6) MingYang, Čína

7) Windey, Čína

8) Nordex, Německo

9) Shanghai Electric, Čína

10) CSIC, Čína

blog. bizvibe. com/blog/energy-and-fuels/top-10-wind-turbine-manufacturers-world

Jaroslav Studnička
7. srpen 2021, 15:50

To je tak když si p. Veselý vybírá data, která se mu hodí...příště alespoň někoho neosočujte, že "kecá".

Jaroslav
5. srpen 2021, 17:20

ono tý Řepky tolik není na 500 km2. 500km2 je 6/5 našeho okresu to Řepka nedá

Zbyněk Poisl
5. srpen 2021, 18:33

Matematika není zrovna Vaše silná stránka. Že?

to se nedá
7. srpen 2021, 19:09

Proboha elektřina je nejdražší v historii lidstva - i po zaplacení emisní povolenky (nasypání do fondu pro výstavbu zdrojů, které nás v zimě nezahřejí) jsou naprosto nadšení ze spekulantů s CO2 povolenkami. Já si jdu půjčit na nákup akcií Gaspronu - myslím, že dneska můžu zajistit potomky na X generací.....

Zbyněk Poisl
5. srpen 2021, 18:36

Copak, copak. V Německu nefouká, nesvítí?

Martin Hájek
5. srpen 2021, 20:19

Zajímavé by bylo srovnání ještě s předcovidovým rokem 2019.

Michal K.
6. srpen 2021, 20:20

ja nerozumiem jednej veci.

vyroba elektriny z uhlia je asi najhorsia mozny sposob, minimalne z pohladu produkcie CO2.

kde su teraz vseci zeleni, greenpeace, ekoaktivisti.

Ocakaval by som, ze budu pozadovat zastavanie tohto zverstva.

Unikame mi nieco ?

Jiri
7. srpen 2021, 07:27

Jen doplním, že 2020 měl ektrémně nízkou produkci z uhlí. Koukám na první půli 2019 a tam je produkce z uhlí, hnědého i černého, vyšší než 2021.

Jan Veselý
7. srpen 2021, 08:05

Asi tak, rok 2020 byl odlehlé pozorování, anomálie způsobená vnějšími silami. A můžete počítat s tím, že všichni možní demagogové ho budou používat pro srovnávání, aby ukázali, že pokrok není. Stejně jako to dělali s rokem 2009.

Ondra
7. srpen 2021, 08:17

Souhlas jestli myslite demagogy který se loni plácali po zádech a mluvili o rekordnim poklesu uhlí a jeho konci nebo o rekordnim podílu OZE. Ale taky jaksi zapoměli na menší spotřebu elektřiny kvůli covidu a nízký ceny plynu kterej nahrazoval uhli - slušnej pokrok...

Jan Veselý
7. srpen 2021, 08:49

Ne, tihle se tím ohánět nebudou.

Ondra
15. srpen 2021, 07:56

Trochu sem na Vás zapoměl sorry. Tady jenom pár přikladů jak "se tím neoháněj":

renewablesnow .com/news/renewables-bring-47-of-germanys-power-in-2020-733592/

reneweconomy .com.au/2020-was-a-stunning-year-for-german-renewables-and-a-killer-one-for-coal-12069/

ieefa .org/renewable-energy-provided-more-than-half-of-germanys-electricity-in-first-nine-months-of-2020/

www. pv-magazine .com/2020/10/29/solar-other-renewables-heading-for-new-record-in-germany/

www. energylivenews .com/2020/12/22/renewables-made-up-almost-46-of-german-electricity-consumption-in-2020/

www. ctvnews .ca/climate-and-environment/germany-says-it-beat-2020-goal-to-cut-greenhouse-emissions-1.5293980

Buď covid nezmiňujou vůbec a nebo někde v posledim odstavci že to mohl trochu ovlivnit. V poslednim citujou Altmaiera kterej tvrdi že by Německo pravěpodobně dosahlo emisního cíle pro 2020 i bez covidu. Ale ostatni jeho nadšeni nesdílí. Často ani pro-zelený organizace.

Tohle jsou jenom přiklady. Určitě nechci házet všechny podporovatele OZE do jednoho pytle (sam nemám proti OZE vůbec nic) protože jsou i "zelený" weby/organizace který objetivně zhodnotily rok 2020 - vysokej podíl OZE kvůli menši spotřebě elektřiny a nadprůměrný výrobě VTE.

janek
7. srpen 2021, 19:40

Panu Vaněčka prosím už trošku šetřete ...je to vizionář a i ti se občas spletou

Milan Bačík
7. srpen 2021, 13:33

Umíte naspat i příspěvek bez argumentačního faulu?

Jan Veselý
7. srpen 2021, 13:48

Já jen prezentuju svoji smutnou zkušenost, kdy se x let srovnávaly např. německé emise CO2 s rokem 2009. Víceméně se s tím přestalo až předloni, chcete vědět proč? www . statista . com/statistics/449701/co2-emissions-germany/

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se