Bytové domy potřebují zateplit. Půlka jich byla rekonstruována či postavena před více než 40 lety
Bytové domy jsou v Česku vesměs nezateplené a energeticky náročné, což je dané jejich stářím. Dotační program Nová zelená úsporám pro ně od loňského podzimu nabízí lepší podmínky. I tak se ale některé domy do akce kvůli vysokým nákladům nehrnou.
Pro bytové domy aktuálně ministerstvo životního prostředí (MŽP) eviduje 1009 žádostí, 846 jej již schválených (jedná se o údaje od září 2023 do začátku února 2024, pozn. aut.). Rozdělit by si měly schválené projekty něco přes 1,3 miliardu korun.
„V oblasti bytových domů je největší zájem o podporu zateplení a fotovoltaiku. V menší míře je zájem o výměnu zdrojů a další úsporná opatření, napsala Ekonews Veronika Krejčí, tisková mluvčí ministerstva s tím, že v této výzvě převažují zájemci ze strany společenství vlastníků jednotek (SVJ), žádosti od bytových družstev tvoří zhruba 12 procent.
Bezmála polovina bytových domů na území Česka – celkem 99209 z celkových 207540 domů byla podle šetření Českého statistického úřadu postavena nebo naposledy rekonstruována mezi roky 1945 a 1980. Zatímco dílčí úpravy, jako je třeba výměna oken, v těchto domech proběhly, na komplexní zateplení fasády často nedošlo. To je přitom nejefektivnějším opatřením pro úniky tepla, shodují se odborníci z iniciativy Zateplujeme Česko. Následuje zateplení střechy, případně stropů pod půdou.
Důvody pro otálení jsou jasné. Nutnost vysoké investice, ještě donedávna relativně levné energie a složitý proces dohadování v rámci bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. Nejstarší domy se také často nacházejí v nízkopříjmových lokalitách, kde mají „jiné starosti“.
„Rozhodnutí o zateplení bytových domů často předchází diskuse družstev nebo společenství vlastníků jednotek. (…) Rozhodně je ale žádoucí nezůstat pouze u ní, ale tyto plány dále konzultovat s odborníky. (…) Přesně pro tyto případy jsou Ministerstvem průmyslu a obchodu zřízeny poradny EKIS – Energetická konzultační a informační střediska – kde může každý bezplatně konzultovat svůj záměr, doporučuje Pavel Svoboda předseda Cechu pro zateplování budov ČR.
Nové, výhodnější podmínky
Nová zelená úsporám pro bytové domy běží v podstatě už od roku 2013, nicméně loni se možná výše dotace zvedla zhruba o dvacet procent. Nyní mohou bytová družstva a SVJ dosáhnout údajně až na 50 procent celkových realizačních výdajů, v případě domů ve vlastnictví obcí, krajů a jiných veřejných subjektů se jedná až o 70 procent.
Výše dotace se odvíjí od stupně zateplení a zateplované plochy, případně dalších opatření. Novinkou je také bonus až 150 tisíc korun pro nízkopříjmové domácnosti a sociální byty. Družstva a SVJ zároveň mají možnost využít předfinancování, tedy získat peníze předem.
„Bytovým domům se to podle mých zkušeností jednoznačně vyplatí. Na rozdíl od rodinných domů totiž často dodržují hygienické předpisy a společné prostory dostatečně vytápějí, takže u nich je pak úspora znát. V rodinných domech mnohdy vytápějí jen jednu místnost, a tam to už tak dobře nevychází, sdělil Ekonews energetický poradce, který si přál zůstat v anonymitě.
Například loňský říjnový měsíčník Priorita, který vydává Státní fond životního prostředí, uvádí modelový příklad paneláku ze 70. let v Kralupech nad Vltavou. V tomto případě celkové náklady na zateplení a stavební práce na vstupu a lodžiích činily 4,2 milionu korun včetně DPH. V rámci pravidel NZÚ vyšly způsobilé výdaje na 3,5 milionu korun (včetně DPH). Dotace představovala 600 tisíc korun a pokryla tak 17 procent způsobilých výdajů.
Podle rozsahu zateplení a podlahové plochy bytů mohl dům ještě dostat bonus na nízkopříjmové domácnosti. Tepelná ztráta fasádou by u takto zatepleného domu měla klesnout o 23 procent, čímž se sníží potřeba tepla na vytápění zhruba o 26 procent. Podle osloveného energetického poradce u podobných projektů s procentuálním podílem dotace výrazně zahýbá právě příspěvek na nízkopříjmové domácnosti. „Já jsem teď jeden dům počítal a určitě jsme se dostali až ke 45 procentům,“ říká.
Zadlužení nás neláká
Dalším příkladem je jeden z pražských bytových domů, který si motivován novými zvýhodněnými podmínkami NZÚ nechal zhotovit průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a zjišťoval si, jak by se jim dotace vyplatila. Dům ze čtyřicátých let minulého století s již vyměněnými okny je podle najatých expertů v energetické třídě E, přičemž po navržených opatření by měl šanci dostat se do energetické třídy C.
Při celkovém zateplení obálky budovy a stropu pod půdou by dotace mohla činit zhruba 1,45 milionu korun. Zatím pouze rámcově odhadnuté náklady se však mohou vyšplhat až k pěti milionům korun. Dotace je tak spíše zajímavým „příspěvkem“ a družstvo by si muselo vzít na zbytek částky úvěr.
„Je složité zejména lidem v důchodovém věku vysvětlit, že by měli investovat do budoucích energetických úspor. Asi se tak nakonec vydáme cestou zateplení jedné stěny a půdy. Ani nás neláká vidina výrazného zadlužení, říká jeden z členů družstva, který nechce blíže specifikovat svou adresu.
V domě, který už má přes deset let plastová okna, představuje zateplení nejen výrazný výdaj, ale i estetickou újmu, protože k stávajícím výklenkům u oken by přibylo dalších minimálně 15 centimetrů. „Je pravda, že nejlepší je dělat okna i fasádu najednou. Okna lze sice trochu předsadit, ale v praxi se s takovým řešením moc nesetkávám,“ radí oslovený expert.
Vzniká renovační pas
Podle Michala Čejky z organizace Centrum pasivního domu by alespoň v budoucnu vedení družstev a SVJ nemusela hned zkraje investovat tisíce do průkazů energetické náročnosti budovy, protože by měl vzniknout jakýsi „renovační pas“.
„Jednalo by se v podstatě o návod, jak dům zrenovovat, a zároveň by měl být na rozdíl od průkazu zdarma. Není cílem kontrolovat, jestli energetický specialita nezapomněl na pár metrů čtverečních na střeše, ale zaměřit se na majitele a jednoduchou formou jim sdělit návod, jak mají renovovat, jaké dosáhnou provozní úspory a zda-li na to mohou dostat dotaci, vysvětluje Čejka.
Každá budova by pak měla mít takový pas, aby se vědělo, co se s ní má dělat, aby se neopakovaly chyby sousedů. Renovační pas už podle experta testuje a na jeho konečné podobě pracují ministerstva průmyslu a životního prostředí. „V tuto chvíli se vlastně jedná o ‚návrh energetických opatření‘, který lze získat přes poradny v síti EKIS. Právě pro staré domy je to nejvíce vhodné řešení,“ uzavírá.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Ono se lidem špatně říká, že se něco musí. Ale představme si, že někdo zateplí výměnou zanová okna, za pět let zateplí 10 cm polystyrenu, a teď po třeba dalších 10 letech by bylo fajn, aby přidal dalších 10 cm a nová okna s trojskly. A za pár let ještě vzduchotechniku s rekuperací a výměna vysokoteplotních radiátorů za nízkoteplotní podlahové topení s tepelným čerpadlem. U každé jednotlivé akce lidem řekneme, že se jim to za dvacet let vrátí.
Ono je otázka jaký má dodatečné zateplení smysl. 10 cm polystyrenu sníží prostup tepla u paneláku o 88 procent, dalších 10 cm polystyrenu to zvedne na 94 procent. Výsledkem je, že se dodatečné zateplení nikdy nemá šanci vrátit. Podobně je to s okny za trojskla a dalšími věcmi. Obzvláště v paneláku, kde se byty vytápí navzájem, je předimenzované zateplení zbytečné.
To je relativní pohled , panelák s 3 sklem a 20cm EPS bude mít o 40% menší tepelné ztráty než standardně zateplený panelák tedy 2 skla a 10cm EPS. Jenže spotřeba tepla pro vytápění se nesníží o 40% , ale sníží se mnohem více a proč se sníží , protože bytový dům má velké tepelné zisky žije tam hodně lidí mají velkou spotřebu elektřiny na m2 obálky budovy a to znamená že téměř nemusíte topit , navíc topíte na nižší teplotu v radiátorech. Já vám říkám, že spotřeba klesne o 80%. Proti klasicky zateplenému domu. Celková návratnost takových opatření je velmi dobrá. Nízká spotřeba navíc chrání před vysokou platbou za vytápění bytů.
Pokud se nebudou posouvat okna, tak širší polystyren bude znamenat menší solární zisky v zimě, s tím je také potřeba počítat. Dalších 10 cm EPS nedává ekonomicky smysl z hlediska návratnosti. Bydlel jsem jednu dobu v paneláku, zatepleno 10 cm EPS, dvojska a topit jsem prakticky nemusel, naopak jsem musel i v zimě větrat, protože tam bylo vedro. Prostě 10 cm EPS znamená pokles prostupu tepla o 88%, takže úspora je ve skutečnosti větší - solární zisky jsou zhruba stejné a teplo, které vyrobí domácnost taky.
Dalších 10 cm EPS znamená obrovské náklady - v podstatě nové zateplení na stávající včetně všech vrstev a finální omítky. To se nemá šanci vrátit ani za 50 let.
Nicméně také jsou paneláky, které nejsou zateplené vůbec a tam je rozhodně potřeba zateplit.
Praktická zkušenost:
Panelák. Strženo staré nedostatečné zateplení a nahrazeno novým 20 cm, stará netěsná rozpadající se okna s 2 sklem nahrazena novými s 3 sklem, nově zateplena střecha, strop nad suterénem (předtím nebyl zateplen).
Rozhodně nedošlo k úspoře tepla o 80%. Nebylo to ani 50%.
Mimochodem 3 sklo znamená nižší solární zisky.
Celková návratnost: pokud by nebyla dotace, nebylo by to vůbec návratné. I s dotací bude návratnost někde k 20 letům, protože původní nízké nájmy lze z legislativních důvodů zvedat jen pomalu.
Dodatek: Protože bylo zatepleno už předtím, tak dotace byla získána "s odřenýma ušima". Je tam totiž podmínka určeného % úspor. V tomto mají výhodu objekty, kde doposud není zateplení, ani okna s 2 skly. Stačí vyměnit původní okna s u=2,5 za novější s 2 skly+ třeba zateplí půdu a pak už máte s dotací problém. Kdo to dělá postupně, tak na další etapy většinou už dotaci nedostane.
Asi tak. A to předpokládám, že původní zateplení nebylo 10 cm polystyrenu, ale třeba jen 5 cm nebo i méně, což se dříve běžně dělalo. Rozpadající se a nětesná okna také nemá typický panelák, kde se dělalo zateplení. Takže Vy máte návratnost s dotací 20 let. Pokud má panelák nyní lepší zateplení než máte Vy, tak bude doba návratnosti mnohonásobně delší i s dotací.
10cm polystyrenem zateplený panelák má smysl zateplit 20 cm vatou už jen z požárních důvodů.
Polystyren je nyní již z důvodů PO zakázaný nad 4 patra výšky, protože ten polystyren výborně hoří a suprově šíří požár mezi patry (pokud někdo dole způsbí požár celekm rychle je to po celé bydově a zařve přitom dost obyvatel takové budovy). Tedy pokud bych bydlel v paneláku zatepleném 10 cm polystyrenu celkem bych usloval o zaplení 20-25 cm vaty, protože bych se v tom necíti úplně bezpečně .
Jestli ty domy doteď nezateplili, tak jsou to blázni. Ale zase, na druhou stranu viděl jsem film Vlastníci a mnoho scén z toho filmu i zažil.
Zateplujte si dum s metrovými zdmi . Připlácnete tam 20cm polyše , ale ze základu vám stejně pujde chlad . Takové barabizny je nejlépe sbourat . Jenže kamarádovi to ocenil pojištovák na 8 mio . Ale kdo by si to koupil ?
Polystyren na dům s metr tlustými zdi není třeba. Co je naopak nutné, je odizolovat základy a ty zdi vysušit. To už jsem viděl v seriálu Velké Sedlo. Takže až taková technologická novinka to není. Tchán si to udělal sám, hrál si s tím celé léto, ale ten rozdíl je u toho starého baráku neskutečný.
Metr tlustá zeď z pálených cihel je ekvivalent 5 cm polystyrenu z hlediska prostupu tepla.
Přesně . Plyn už dávno vzdal . Moderní okna , izolace ve stropě a stejně protopí tři vlečky dřeva . Prostě kamenný dum i když má metrové zdi a stojí na skále je zoufalství . Takhle se ale před staletími bydlelo . Vytápěla se jedna místnost a hotovo . Dnes všude radiátory .
Také pravděpodobně nemá zateplenou podlahu, to jsou další úniky tepla. A jestli nemá ve zdech cihly, ale kámen, tak je to ještě horší zděná zeď.
Mám dům přes 100 let starý s cihlovými zdmi v přízemí 68 cm.
Základem je provést funkční izolaci proti vlhkosti od základů. Hlavně v případě, že se chystáte zateplovat.
Protože mám podlahové topení, tak samozřejmostí byla důkladná tepelná izolace pod podlahami. Původní zdvojená okna v obytných místnostech před 20 lety upravena tak, že vnější sklo bylo nahrazeno 2 sklem.
V tomto stavu stačí na cca 100 m čtv. obytné plochy kotel 15 kW v oblasti s výpočtovou teplotou -18°C. To není až tak špatné.
K těm masivním stěnám a kamenným základům:
V zimě ztrátám tepla nezabráníte a tepelná izolace (jedině) pomocí pěnového skla by stála nehorázné peníze jen za to pěnosklo. Nicméně uvědomte si, že ten přestup tepla je do zeminy s teplotou cca 5°C. V zimě nevýhoda, v létě výhoda. Nepotřebujete klimatizaci. Na tom se podílejí i ostatní masivní konstrukce.
Masivní stěny jsou dobré na akumulaci. Když je venku pořádné vedro, tak trvá několik dní než se zdi prohřejí a vedro je i uvnitř. Nicméně prostup tepla nemá 68 cm cihla dobrý. V tomto případě se zateplení vyplatí. Pokud nyní nemáte zatepleno vůbec, tak kdyby jste přidal 15 cm polystyrenu, tak jen prostupem zdmi ušetříte zhruba 8000 kWh ročně. V tomto případě by se již zateplení vyplatit mohlo. Jenže z oken budou střílny, takže ideálně ještě nová okna a posunout je do úrovně vnějších zdí. Ve výsledku už peníze naskakují a návratnost taky nic moc.
Ale já psal o prostupu tepla z těch tlustých cihlových stěn do kamenného základu. Tam se to nevyplatí, protože by se muselo použít hodně drahé pěnové sklo. A když spočítáte, kolik by to bylo kubíků (pro zeď tl. 68 cm), zjistíte, že by to bylo dražší, než zateplení stěn celého domu.
Druhá věc je, že v zimě sice ztráty, které musíte pokrýt topením, ale zase v létě chlazení, díky kterému ušetříte energii za klimatizaci. Takže celková bilance není žádná tragédie.
I kamenné stěny jsou možné, pokud se zvenku zateplí, včetně podezdívky. Tam je spíše problém ta izolace proti vlhkosti. Jedině hodně drahé podřezání diamantovým lanem, protože tam nebývá rovná ložná spára.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se