Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má k dispozici ještě 6,3 miliardy korun z evropských dotací na snížení energetické náročnosti bytových domů. Od roku 2016 v současném programovém období přidělil 3,3 miliardy korun, zhruba pětina šla do Moravskoslezského kraje. Na tiskové konferenci to dnes řekl náměstek MMR Zdeněk Semorád. O dotaci mohou žádat vlastníci bytových domů, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. 
<blockquote>
&#8222;Cílem těchto aktivit je snížení konečné spotřeby energie, s tím spojené snížení emisí skleníkových plynů a rovněž také úspory v platbách za energie. Významným přínosem je také prodloužení životnosti budov, zlepšení hygienických podmínek a celkového komfortu bydlení,&#8220; uvedl Semorád.
</blockquote>
 Minimální dotace na jeden dům je 300.000 korun, maximální 90 milionů korun. Maximální míra podílu evropských dotací na projekt je 40 procent. 
<blockquote>
&#8222;Začínali jsme na 20 procentech, výzvy jsme se postupně snažili vylepšit. Dotaci 40 procent může dostat žadatel, který vlastní dům minimálně s energetickou náročností třídy B. Zájem o dotace postupně roste,&#8220; doplnil Semorád.
</blockquote>
 Ministerstvo podle něj zároveň připravuje pro žadatele zvýhodněný úvěr na čerpání zbylé částky, kterou evropská dotace nepokryje. Předložit ji chce do konce roku. 
 Aktuálně je spuštěna výzva za 2,5 miliardy korun, o podporu v ní lze žádat do 29. listopadu 2019, podle Semoráda bude ale o rok prodloužena. 
 Současné programové období je sice oficiálně vymezeno od roku 2014 do roku 2020, dotace však lze čerpat až do konce roku 2023. Program Energetické úspory v bytových domech v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ministerstvo spustilo v roce 2016. 
<blockquote>
&#8222;Podle zájmu budeme vyhlašovat další výzvy nebo prodlužovat ty stávající. Kdybychom viděli, že není zájem, vyjednali bychom s Evropskou komisí přesun dotací do jiných programů. Ale myslím, že to není na pořadu dne,&#8220; dodal Semorád.
</blockquote>
 Dotace se netýká pouze zateplování polystyrenem, ale například také výměny tepelného zdroje, pořízení <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárních</a> ohřevů vody na střechu nebo zavedení systému větrání s rekuperací odpadního vzduchu. 
<figure id="attachement_16066" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/solar-panels-800x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/solar-panels-800x483.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Evropské dotace z IROP mohou čerpat všechny kraje s výjimkou Prahy. Té se týká program Nová zelená úsporám při ministerstvu životního prostředí. MMR zatím podpořilo přes 1500 projektů za 3,3 miliardy korun. Týkalo se to asi 40.000 domácností, MMR jich chce do konce současného období podpořit 123.000. Nejvíce peněz šlo zatím do Moravskoslezského kraje (652 milionů korun), nejméně do Pardubického kraje (160 milionů korun). 
 Integrovaný regionální operační program (IROP) navazuje na sedm regionálních operačních programů a částečně na Integrovaný operační program z období 2007 &#8211; 2013. V současném programovém období z něj mohou příjemci čerpat i s dodatečným navýšením 123 miliard korun z evropských fondů a dalších zhruba 19 miliard korun prostřednictvím národního spolufinancování. Spolu s dalšími devíti operačními programy může Česko celkem čerpat 23,9 miliardy eur (614 miliard korun).

Úspory energie

MMR má ještě 6,3 miliardy na snížení energetické náročnosti domů

Několik <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/more-banks-join-eu-backed-pilot-scheme-for-green-mortgages/">bank v Evropě</a> nabízí v pilotní fázi hypotéky na energeticky efektivní stavby či opatření. Energy Efficient Mortgages Initiative je financována EU a cílí na vytvoření hypotéky, skrze kterou jsou kupující domu pobízeni k vylepšení energetické efektivity jejich budovy, nebo k získání již energeticky efektivní budovy. Pilotní fáze této iniciativy je zacílena na otestování kritérií této hypotéky.
V Evropě již 37 bank nabízí v pilotní fázi tzv. zelených hypoték v Energy Efficient Mortgages Initiative (<a href="//hypo.org/emf/market-initiative/emf-ecbc-energy-mortgages-initiative/">EEMI</a>), jež je financovaná EU. Tyto banky společně reprezentují více než 3 biliony euro (asi 76,8 bilionů korun) možných půjček. To je přibližně 20 % HDP EU. Pilotní fáze je přitom zacílena na otestování nových kritérií hypoték <a href="http://oenergetice.cz/uspory-energie/eia-energeticke-spolecnosti-usa-predloni-vynalozily-zvyseni-energeticke-ucinnosti-36-miliard-dolaru/">energetické efektivity.</a>
Skrze takovéto hypotéky jsou majitelé či kupující nemovitostí pobízeni k vylepšení energetické efektivity svých budov nebo k získání již <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/novelizace-smernice-energeticke-efektivite-predmetem-sporu-eu/">energeticky efektivních</a> staveb. Pobídky jsou zprostředkovány příznivými finančními podmínkami navázanými na hypotéky, jako jsou například nižší úrokové míry nebo další kapitál.
<blockquote>
„Evropané si jsou vědomi rizik týkajících se jejich znečisťujících aut, ale stále nám chybí dostupné finance, které by pomohly majitelům modernizovat jejich znečišťující domovy.“ 
James Drinkwater, ředitel evropské sítě World Green Building Council
</blockquote>
<h2>Budovy jsou klíčové v boji proti změnám klimatu</h2>
Rezidenční i komerční <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/deloitte-v-budovach-uradu-se-hospodari-s-energii-neefektivne/">budovy</a> mají na svědomí 40 % primární spotřeby energie v EU a 36 % emisí CO2. Jsou tedy považované za klíčový aspekt v boji proti změnám klimatu. Podle odhadů Evropské komise by při současném tempu renovace 1 % budov ročně trvalo století dekarbonizovat všechny budovy v EU.
<blockquote>
 „Miliony vlastníků domů promeškávají úspory, vyšší hodnotu majetku a pohodlnější bydlení z důvodu nedostatku snadno a cenově dostupných financí k investování do vylepšení energetické efektivity. Hypotéky energetické efektivity mají potenciál být významným hybatelem.“ 
Michael Lewis, CEO britského E.ON 
</blockquote>

V EU probíhá pilotní fáze projektu zelených hypoték

Do roku 2020 bude podle Freedonia Group celosvětově každý rok pokryto sklem 8,3 miliard čtverečních metrů na nových budovách.  Kdyby byla tato plocha pokryta solárními panely, její instalovaný výkon by byl více než 1 terawatt a během jednoho roku by dokázala vyrobit přibližně 2 200 TWh elektrické energie. To je zhruba 9 % světové spotřeby elektrické energie v roce 2016. K využití tohoto potenciálu a zachování původní funkčnosti by se dala využít <a href="https://spectrum.ieee.org/energy/renewables/the-dawn-of-solar-windows">solární okna</a>.
<a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/usvit-solarnich-oken-1-dil/">Úsvit solárních oken – 1. díl</a>
<h2>Využití perovskitu 
</h2>
Princip této technologie je podobný solárním oknům využívajícím <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/usvit-solarnich-oken-1-dil/">organický materiál,</a> tedy technologii, kterou vyvíjí společnost SolarWindow. V tomto případě je ale centrální vrstva namísto organického polymeru nahrazena <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/perovskitove-fv-clanky-zaznamenavaji-rychly-pokrok-ve-zvysovani-ucinnosti/">perovskitovým materiálem</a>. Na rozdíl od polymerové vrstvy, která je absorpční, jsou perovskity polovodiče. Ty umožňují díky elektronové vodivosti odstranit, anebo zmenšit ostatní nanášené podpůrné vrstvy, které zastávaly funkci vodivosti u polymerových vrstev. 

Nevýhodou materiálu je náchylnost na vlhko. Britský <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Startup">startup</a>, Oxford Photovoltaics, tvrdí, že řešení problému je vyvíjení méně senzitivních formulí a pevným zapouzdřením při instalaci. Oxford Photovoltaics se zabývá vývojem solárních oken, ovšem momentálně se společnost soustřeďuje na využití jejich nejpokrokovějšího produktu proti vlhkosti , semitransparentní perovskitové vrstvy, u klasických fotovoltaických panelů. Tím by došlo by k vytvoření tzv. „ tandemového článku“, jehož účinnost je okolo 25 %.
<blockquote>
„Mým největším strachem bylo, že vytvoření fotovoltaického produktu, který by se dal integrovat přímo do budovy, bude trvat déle, než si můžeme dovolit,“ uvedl Chris Case, hlavní technolog firmy Oxford PV.
</blockquote>
Jako s každým novým materiálem, zvětšení z prototypového článku o ploše 1 cm čtvereční na plochu o rozměru okna o velikosti 60 na 120 cm vyžaduje hodně práce. Společnost tedy nejprve zamýšlí zlepšit svoji výrobní technologii na malých plochách a doufá, že postup bude moci aplikovat na výrobu ploch běžných rozměrů oken. Firma očekává, že „tandemové články“ by se mohly objevit na trhu již v roce 2019, a perovskitová solární okna do několika let.
Sarah Kurtzová, fotovoltaický expert v Americké Národní laboratoři pro obnovitelné zdroje, uvedla, že účinnost malých zařízení založených na této technologii roste.
<blockquote>
„Doufáme, že to bude úspěch, ale ještě jsem neviděla data, která by napovídala, že účinnost větších ploch perovskitových článků je vyšší než účinnost zavedených technologií,“ uvedla Kurtzová.
</blockquote>
Chris Case (hlavní technolog Oxford Photovoltaics) by preferoval, kdyby jeho konkurenti přivedli solární okna na trh jako první. Vyřešili by tím základní regulační, architektonické a praktické problémy, které se objeví při zavádění na trh. Je si jistý, že jejich technologie bude nakonec mít vyšší účinnost než ostatní a bude nejvyužívanější.
<h2>Činská CNBM využívá kadmia telluridu</h2>
V listopadu 2017 otevřela CNBM (Chinese National Building Material) <a href="http://europe.chinadaily.com.cn/a/201712/29/WS5a45aabca31008cf16da4345.html">továrnu v Čcheng-tu</a>, které je hlavním městem provincie S’-čchuan.
Skelná tabule o rozměrech 1,6 na 1,2 metru, vyrobená firmou CNBM, může vyrobit 260 KWh elektrické energie za rok. Továrna může ročně vyprodukovat solární okna o instalovaném výkonu až 80 MW.
JiangMeng, technický inspektor společnosti, uvedl, že jejich technologie spočívá v nanášení <a href="https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139604/">kadmia telluridu (CdTe)</a> na skelný povrch. Tento materiál je díky dobrému převodu optické energie na elektrickou vhodný pro přípravu solárních článků vyšší generace. Účinnost CdTe článků je vyšší než u křemíkových článků, což by se mohlo odrazit ve výrobě elektrické energie ze solárních oken. CdTe fotovoltaiky jsou používány například v solárním parku <a href="https://www.google.cz/search?source=hp&amp;ei=7rx4WpKdKcfFwALh7I-YDQ&amp;q=Topaz+Solar+Farm&amp;oq=Topaz+Solar+Farm&amp;gs_l=psy-ab.3..0l2j0i22i30k1l8.740.740.0.942.1.1.0.0.0.0.95.95.1.1.0....0...1c.1.64.psy-ab..0.1.90....0.29A2dTDwT_o">Topaz Solar Farm</a>. V životním cyklu má CdTe nejmenší uhlíkovou stopu a nejkratší návratnost investice. Bohužel toxicita kadmia vytváří obavy z hlediska životního prostředí při recyklaci modulů na konci jejich <a href="http://www.clca.columbia.edu/papers/Life_Cycle_Impact_Analysis_Cadmium_CdTe_Photovoltaic_production.pdf">životnosti</a>.
Meng také uvedl, že velikost fotovoltaické skelné tabule, kterou vyrábějí, je zatím největší na světě &#8211; 1,92 metru čtverečních. Doposud největší vyrobená skelná tabule měla plochu o rozměru 0,72 metrů čtverečních. Firma již obdržela dvě velké objednávky ze zahraničí na množství solárních oken o instalovaném výkonu 170 MW. Jedním z objednávajících je společnost Ford Motor, druhá dodávka je pro solární projekt ve Skotsku. Na domácí půdě bylo zatím objednána okna o instalovaném výkonu 63 MW.
<h2>Úspory energie a návratnost investic dle společnosti <a href="https://www.onyxsolar.com/feasibility-studies-roi">Onyx Solar</a></h2>
Společnost Onyx Solar, jeden z předních výrobců fotovoltaických oken, uvádí návratnost investice a úsporu elektrické energie po nainstalování jejích produktů. Jak je uváděno, tak fotovoltaické okno přináší úspory nejenom díky výrobě elektrické energie ale i díky izolačním vlastnostem.
<img class="aligncenter wp-image-47980" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Vystrizek.jpg" alt="" width="900" height="541" />
Zdroj: <a href="http://www.onyxsolardownloads.com/ROI/AMORPHOUS/EUROPE/ROI_AMORPHOUS_SKYLIGHT_PRAGUE.pdf">Onyx Solar</a>
Ve výše uvedené tabulce jsou výpočty pro zastavěnou plochu o velikosti 18 202 metrů čtverečních s plochou fotovoltaického skla 3442 metrů čtverečních. Budova se nachází v Praze &#8211; jedná se o provedení <a href="https://www.google.cz/search?q=skylight&amp;source=lnms&amp;tbm=isch&amp;sa=X&amp;ved=0ahUKEwijuKjz-4zZAhVBCMAKHWc0B7oQ_AUICigB&amp;biw=1536&amp;bih=747">skylight</a>. Všechny  výše uvedené údaje počítají se životností projektu ve výši 30 let a uvažují s úsporou nákladů na provoz budovy za vytápění, ventilaci a klimatizaci (HVAC). Onyx Solar nabízí různé konfigurace oken (zobrazuje levý sloupec) &#8211; solární sklo s transparentností <a href="https://columbuscaraudio.com/wp-content/uploads/2015/06/window-tinting-percentages.jpg">10-30 % </a>+ vzduchová nebo argonová mezera + jednoduché sklo nebo <a href="http://www.sklo-svoboda.cz/produkty/detail/18/sun-lowe">low-e sklo</a>.
Můžeme vypozorovat, že solární okna vybavená low-e vrstvou v kombinaci s mezerou plněnou argonem přináší úsporu hlavně díky tepelné izolaci, což je znázorněno ve čtvrtém sloupci. Výroba elektrické energie pomocí solárních oken klesá s transparentností a pohybuje se od 3 500 MWh do 2 559 MWh. Izolační vlastnosti okna uspoří 5100-5400 MWh elektřiny.  Z těchto údajů lze vyčíst, že 1 metr čtvereční, vyrobí cca 1 MWh během 30 let a okolo 34 kWh ročně.
Následující graf uvádí celkovou úsporu nákladů na energie. První sloupec představuje výchozí stav &#8211; klasické okno se dvěma tabulemi. Tepelná izolace díky low-e sklu se podílí více jak 50 % na celkové úspoře (na grafu znázorňují světle modré sloupce -Energy Savings).  Výroba elektrické energie solárními okny je na grafu znázorněna tmavě modrými sloupci – PV Energy Production.  V případě 3. sloupce dochází k úspoře provozu budovy ~ 11 % u 5. a 7. sloupce je to ~ 10 %. U sloupců pouze s fotovoltaickým sklem, bez low-e skla (pouze PV Energy Production), dochází k úspoře mezi 3-4 %.
<img class="aligncenter wp-image-47981" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/usetreni.jpg" alt="" width="900" height="493" />
Zdroj: <a href="http://www.onyxsolardownloads.com/ROI/AMORPHOUS/EUROPE/ROI_AMORPHOUS_SKYLIGHT_PRAGUE.pdf">Onyx Solar</a>
Následující tabulka uvádí prostou dobu návratnosti (ROI) pro období 30 let. ROI je několika násobně vyšší u konfigurace s low-e sklem. Třetí konfigurace uvádí (fotovoltaické okno s transparentností 10 % + argonová 12 mm mezera + low-e sklo) dosažené úspory na metr čtvereční ve výši 436,29 €. Zastavěná plocha je 3442 metrů čtverečních, úspora na celkové ploše je tedy potom 1 501 712 €, jak bylo uvedeno výše. Náklady na metr čtvereční dosahují 104,38 €, a 357 188 € pro celkovou plochu. ROI je následně určeno jako (celková úspora &#8211; celkové náklady)/celkové náklady. Návratnost investice v tomto případě bude menší než 8 let. IRR (vnitřní výnosové procento) uvádí průměrnou roční návratnost během investice ve výši 12 %. Poslední sloupec uvádí, kolikrát se během časového období znásobí investovaná částka.
<img class="aligncenter wp-image-47983 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/navratnost-1024x670.jpg" alt="" width="1024" height="670" />
Zdroj: <a href="http://www.onyxsolardownloads.com/ROI/AMORPHOUS/EUROPE/ROI_AMORPHOUS_SKYLIGHT_PRAGUE.pdf">Onyx Solar</a>
<h2>Závod o využití stávajících zasklených ploch</h2>
Zpětné aplikování této technologie na již existující budovy je vzhledem k nutnosti výměny oken komplikované a nákladné. Společnosti stále zkoumají ekonomicky přijatelné možnosti, jak aplikovat technologii na stávající okna. Je zřejmé, že perovskiho materiál a LSK metoda od UbiQD má stále několik let vývoje před sebou. Společnost Solar Window se svoji technologií polymerových vrstev by mohla přijít na trh již tento rok.
Proces o soběstačnost budov probíhá již více než dvě desetiletí. V průběhu 90. let 20. století Sir Norman Foster použil inovativní architektonický přístup a vytvořil v Berlíně jednu z prvních „zero-energy“ budov – <a href="https://www.fosterandpartners.com/projects/reichstag-new-german-parliament/">Reichstag</a>. Jeho slova o tom, proč potřebujeme takové inovace, jsou známá a zdůrazňují, proč by solární okna mohla být důležitým krokem v naší společnosti.
<blockquote>
„Solární architektura není o módě, ale spíše o přežití.“ Sir Norman Foster
</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BAPV_solar-facade.JPG">Wikimedia</a>.

Obnovitelné zdroje

Úsvit solárních oken - 2. díl

Do roku 2020 bude podle Freedonia Group celosvětově každý rok pokryto sklem 8,3 miliard čtverečních metrů na nových budovách.  Kdyby byla tato plocha pokryta solárními panely, její instalovaný výkon by byl více než 1 terawatt a během jednoho roku by dokázala vyrobit přibližně 2 200 TWh elektrické energie. To je zhruba 9 % světové spotřeby elektrické energie v roce 2016. K využití tohoto potenciálu a zachování původní funkčnosti by se dala využít <a href="https://spectrum.ieee.org/energy/renewables/the-dawn-of-solar-windows">solární okna</a>.
Výhled z kanceláře Ioannise Papakonstantinoua z Londýnské univerzity nabízí pohled na nevyužitou příležitost. Je to pohled na univerzitní nemocnici, vysoký obdélníkový blok, se zelenými skelnými tabulemi. Vypadají moderně, ale nemají žádný účel, a klasickými solárními panely by je nikdo nenahradil. Řešením by však mohlo být zachování estetického hlediska a značné zvýšení funkčnosti skelných tabulí při nahrazení solárními okny.
Papakonstantinou je jeden z mnoha, kteří sní o přeměně skelných tabulí na fotovoltaické moduly, které by mohly být integrovány přímo na budovy. Jeho laboratoř je mezi mnoha skupinami a společnostmi, které nezávisle rozvíjejí a experimentují s metodami, jak toho dosáhnout. Někteří už instalují svoje solární okna na budovy. Cíl je jasný. Solární okna by nenápadně generovala elektrickou energii pro budovu a současně zachovala dosavadní funkčnost oken.
Evropský regulační rámec dává podnět solárním oknům a jejich environmentálním benefitům, aby se brzo staly realitou. Evropská unie vyžaduje, aby všechny nové budovy splňovaly poždavek „<a href="https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-efficiency/buildings/nearly-zero-energy-buildings">nearly zero-energy</a>“ vycházející ze Směrnice o energetické náročnosti budov do konce roku 2020 a aby budovy využívané veřejnými orgány splňovaly tento požadavek od roku 2018. Japonsko po havárii jaderné elektrárny <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">Fukushima-Daiichi</a> zašlo ještě dále a vyžaduje, aby všechny nově postavené veřejné budovy byly „zero-energy“ od roku 2020. Solární okna nebudou nikdy dosahovat takové efektivnosti jako solární panely, protože musí zachovat průhlednost, ale mohou tvořit velkou síť malých fotovoltaických zdrojů.
<blockquote>
„V současné době je cenový rozdíl už malý, a návratnost na přidání komponent generující elektrickou energii k okenním materiálům, by mohla být 10 let,&#8220; uvedl Thomas Brown z Univerzity La Sapienza v Římě.
</blockquote>
<h2>V UbiQD jsou přesvědčení, že mají správnou technologii</h2>
Hunter McDaniel, ředitel společnosti UbiQD v Novém Mexiku, je přesvědčen, že technologie jeho firmy je klíčová v tomto odvětví. „QD“ v názvu firmy znamená quantum dot (kvantová tečka, dále již jako KT), což je ohraničená oblast polovodiče, schopná v důsledku nižší energie ve srovnání s energií vodivostního pásu okolního polovodiče vázat elektrony. Ty mohou nabývat pouze diskrétních hodnot energie, podobně, jako je tomu u atomu. KT se využívají ve speciálních součástkách, které jsou schopny pracovat s jednotlivými elektrony či fotony.
<img class="size-medium wp-image-47670 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/WhatisaquantumdotNanocrystals2-10nmdiametersemiconductors-512x384.jpg" alt="" width="512" height="384" />
KT může být součást transparentního materiálu solárního okna a vytvořit tak LSK (<a href="https://www.elektrina.cz/slovnik/luminiscencni-solarni-koncentrator">Luminiscenční solární koncentrátor)</a>. LSK zachytí světlo, které dopadá na plochu okna a přesměruje ho k solárnímu článku, který je namontovaný na okraji rámu. Po absorbování slunečného záření ho <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Fluorofor">fluorofory</a> změní na záření o delší vlnové délce, které se odráží mezi okenními povrchy směrem k solárnímu článku a zamezují tak unik anebo pohlcení této energie další tečkou.
Je žádoucí, aby KT znovu emitovaly značnou část absorbovaného slunečního záření. McDaniel tvrdí, že v UbiQD vytvořili infračervené KT fluorofory, které nemění barvy předmětů viděné skrze okno a přitom dosahují úřinnosti 80 %. Většina ostatních firem používá organické barvivo jako fluorofory, McDaniels ale tvrdí, že tato metoda není zvláště stabilní.
<blockquote>
„Dejte noviny na sluníčko a sledujte, jak rychle inkoust bledne. Stejný proces rozpadu způsobuje problémy se stabilitou solárních oken využívající <a href="http://www.chempoint.cz/weiter1">organických materiálů</a>,“ tvrdí McDaniels.
</blockquote>
McDaniels a Papakonstantinou uznávají, že LSK technologie je stále na počátku svého vývoje. Sarah Kurtz, fotovoltaický expert v Americké Národní laboratoři pro obnovitelné zdroje energie, uvedla, že nevidí žádné zprávy, které by tvrdily, že tato metoda se ubírá směrem k sériové výrobě.
<h2>Proces SolarWindow</h2>
Proces od společnosti SolarWindow spočívá v nasprejování kapaliny na sklo, kde se zformují pevné organické polymery v několika vrstvách. Centrální výplň je „absorpční“ polymerová vrstva, kde dochází k uvolňování elektronů. Ostatní polymerové vrstvy jsou podpůrné.
V roce 2017 udělila společnost SolarWindow licenci na výrobu nástřiku firmě Triview Glass Industries, která se nachází v Los Angeles. Společnost získala peníze na vybavení a je připravena na spolupráci, nicméně ještě neuvedla, kdy začne s prodejem solárních oken založených na této technologii, a neuvedla ani cenu.
John Conklin, ředitel této společnosti, tvrdí, že jeho firma se produkt snaží přivést na trh s cenou, která se bude blížit klasickým <a href="https://www.homeadvisor.com/cost/doors-and-windows/replace-window-glass/">cenám oken</a> – okolo 500 dolarů (zhruba 10 200 Kč). Dalším cílem, kterého by společnost SolarWindow chtěla dosáhnout, je 85% propustnost světla.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BAPV_solar-facade.JPG">Wikimedia.</a>

Úsvit solárních oken - 1. díl

Firmy vidí úspory energie pozitivně a čím dál více jich zvažuje implementovat energeticky efektivní opatření. Přibližně 10 % společností se domnívá, že dosahování úspor by však mělo fungovat na čistě dobrovolné bázi. Většina respondentů také nepovažuje povinnost provádět opakovaně energetický audit za funkční cestu k dosažení úspor. Přesto uvádějí, že jim audit ukázal cestu, kudy se v úsporných opatřeních ubírat nebo potvrdil jejich správné směřování. Cílem průzkumu mimo jiné bylo větší propojení regulátora a těch, na které povinnost dopadá. 
Z průzkumu vyplynulo, že 70 % respondentů se rozhodlo splnit minimální požadavek novelizace zákona, tedy provedení energetického auditu. Zbylých 30 % se pak regulaci rozhodlo dostát zavedením a certifikací environmentálního (19 %), nebo energetického managementu (11 %).
<blockquote>
„Ohledně efektivity regulace v podobě energetického auditu panují mezi firmami velmi rozdílné názory. Někdo ji vnímá pouze jako administrativní záležitost, někdo jako nesmyslnou zátěž, dalším naopak otevřelo provedení auditu oči. To samé platí i u obou systémů energetického, respektive environmentálního managementu. I v jejich případě respondenti hovoří o formální administrativně náročné záležitosti,“ říká Petr Lux, manažer KPMG Česká republika.
</blockquote>
<img class="aligncenter size-full wp-image-30102" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/usporna-zarovka-725x483.jpg" alt="rp_usporna-zarovka-725x483.jpg" width="725" height="483" />
<blockquote>
 „Platí, že většina firem energetické úspory řeší sama od sebe, někde jim umožňují snižovat náklady, jinde se s vyšší efektivitou automaticky počítá u nových investic. V jiných, zejména nadnárodních společnostech, jsou bez ohledu na současnou regulaci energetické úspory nedílnou součástí průběžné optimalizace výrobního procesu, i jejich firemní kultury,“ dodává.    
</blockquote>
<h2>Nejvyšší potenciál úspor mají budovy</h2>
Nejvyšší potenciál pro úspory vidí společnosti ve spotřebě elektrické energie, a to až 14 %. U spotřeby zemního plynu pak odhadují potenciál úspor na 10 %. Z pohledu „spotřebiče energie“ mají nejvyšší potenciál úspor budovy, přibližně 16 %, provozní technologie pak 12 %. Na spotřebě ostatních technologií dokáží společnosti ušetřit až 6 % energie.
<blockquote>
„Zajímavé zjištění z průzkumu bylo, že společnosti, které provedly energetický audit, vidí vyšší potenciál pro úspory v budovách. Naproti tomu firmy s energetickým managementem předpokládají, že dokáží uspořit více než u budov v provozních technologiích.“ říká Petr Lux.
</blockquote>
Nejvíce firem podle zjištění průzkumu plánuje v následujících letech rekonstrukci osvětlení (22 %), dalších 18 % chystá investice do efektivnějších výrobních technologií, 17 % chce lépe využívat odpadní teplo a 14 % plánuje zateplovat objekty. 12 % firem také chystá zavést automatickou regulaci energetických zařízení a pouze 5,5 % plánuje investovat do vlastních obnovitelných zdrojů energie.
<h2>Firmy by v oblasti energetických úspor ocenily více informací od státu a sdílení know-how mezi firmami</h2>
Z kvalitativní části průzkumu mimo jiné vyplývá, že za největší nedostatek regulace v oblasti energetických úspor firmy pokládají nedostatek informací ze strany státu. Firmy také uvedly, že mají většinou negativní zkušenosti s čerpáním dotací na úspory energií.
Ministerstvo průmyslu a obchodu kromě toho, že poskytlo záštitu provedenému průzkumu, spolupracovalo při jeho přípravě. V poslední době věnuje MPO oblasti snižování energetické náročnosti stále větší pozornost, což prokázalo i zřízením samostatného odboru energetické účinnosti a úspor v sekci energetiky.
<blockquote>
„Úspory energie jsou pro nás velkým tématem a máme zájem v této oblasti své aktivity dále rozvíjet. Chceme více informovat spotřebitele energie o jejich možnostech zvyšovat energetickou účinnost, komunikovat o potřebách na straně spotřebitelů energie a podporovat přípravu a realizaci energeticky úsporných projektů, zejména neinvestičními dotacemi v podobě pobídek a dalších nástrojů, které motivují k úsporám. To je vidět například ve vyhlášeném programu EFEKT, kde jsou vyhlášené nové aktivity i pro podnikatelský sektor. Povinnost provádění energetických auditů a zejména jejich alternativu v podobě zavedení energetického managementu u velkých podniků je velmi vhodné využít a zjistit, jaká úsporná opatření se vyplatí připravit a realizovat,“ řekl Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor z MPO.
</blockquote>
Rovněž Státní energetická inspekce se, i přesto, že je dozorový orgán, podílela na přípravě tohoto průzkumu. SEI prošla v poslední době významnou transformací a snaží se nebýt v této oblasti pouze četníkem, i když to je její hlavní role, ale spolupracovat s MPO a dalšími dotčenými subjekty v oblasti snižování energetické náročnosti a nabyté informace předávat dále.
<blockquote>
„SEI si od tohoto průzkumu slibovala dostupnost informací, kterých by bylo možné využít pro vyhodnocení situace v naplňování zákonných povinností, a to se stalo,“ uvedl ústřední ředitel SEI Ing. Pavel Gebauer.
</blockquote>
<img class="aligncenter size-full wp-image-21296" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/energy-efficiency-154006_1280.png" alt="Energetická účinnost" width="725" height="407" />
<blockquote>
 „Obrací se na nás stále řada podnikatelů s dotazy týkajících se povinnosti zpracovat energetický audit či implementace a certifikace příslušných norem ISO. My se jim samozřejmě snažíme poskytovat co nejlepší informační servis o tom, jak povinnosti chápeme jako kontrolní úřad. Pokud ovšem někdo energetický audit chápe jen jako další nesmyslnou zátěž ze strany státu, je těžké něco vysvětlovat. A to je problém v oblasti úspor energie. Velmi často platí představa, že když budu chtít ušetřit za energii, tak to udělám a nepotřebuji k tomu žádný energetický audit nebo jiný energetický dokument. S tím není možné souhlasit. Osoba zpracovávající energetický audit je oprávněná k tomu, aby našla ekonomické možnosti uspořit energii i tam, kde je neškolené oko těžko najde. Je opravdu cítit, že oblast energetických úspor je stále ještě něco nového a zatím není zvykem takto investovat do budoucnosti. I když se situace postupně zlepšuje, je stále potřeba osvěty a vysvětlování benefitů z úspory energie tak, abychom o tom všichni začali uvažovat nejen při řízení firem, ale i při běžných každodenních činnostech,“ dodal Gebauer.
</blockquote>
O průzkumu:
Průzkum, jehož cílem bylo zmapovat energetickou efektivitu a budoucnost českého průmyslu v této oblasti, oslovil přes dva tisíce firem z České republiky. Více než 10 % z nich se do průzkumu zapojilo, přičemž čtvrtina z nich uvedla své odpovědi a údaje neanonymně. Kvantitativní část průzkumu probíhala v roce 2016 on-line na adrese <a href="http://www.usporyprumysl.cz">www.usporyprumysl.cz</a> a kvalitativní část pak formou osobních a telefonických rozhovorů.