Teplárna České Budějovice plánuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Stálo by v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. Počítá s tím Strategie pro zelené město, kterou teplárna dokončila. Koncepci podnik projednává se zastupiteli města. ČTK to řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Město je stoprocentním akcionářem teplárny.
Teplárna, jež dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.
<blockquote>&#8222;ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady. Přispěje ke splnění evropských cílů. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro využití vyrobených energií,&#8220; řekl Král.</blockquote>
Výtopna ve Vrátě s kapacitou 66 tun páry za hodinu nebude časem splňovat zpřísňující se emisní limity a teplárna potom její provoz nahradí zařízením pro energetické využití odpadů. Výtopna nyní funguje jako záložní zdroj. &#8222;Díky ní zákazníci v Budějovicích neznají, co to je výpadek teplé vody během odstávek hlavního zdroje,&#8220; řekl Král.
Město České Budějovice chce snižovat spotřebu fosilních paliv a reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.
Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení teplárny dřevní štěpku, komunální odpady a také jadernou elektrárnu Temelín, která bude od příští topné sezony zásobovat Budějovice díky novému horkovodu. Třicet procent dodávek tepla do budějovické sítě bude z Temelína, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních, obnovitelných zdrojů. Zálohou za všechny je zemní plyn, který může teplárna spalovat na dvou kotlích.
Jihočeský kraj zadal loni zpracování studie, jak by bylo možné energeticky využívat komunální odpady. V kraji zatím žádné takové zařízení není. ZEVO chce v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 firma C-Energy. Náklady odhadl generální ředitel firmy Libor Doležal až na 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. V Plané nad Lužnicí funguje ve zkušebním provozu zařízení na spalování 2400 tun plastů. Je to společný projekt firem C-Energy a Eveco Brno, do nějž C-Energy investovala přes 50 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš. V jižních Čechách se ze všech odpadů zatím energeticky využije 0,01 procenta, jak dříve informoval Jihočeský kraj.

Teplárenství

Budějovická teplárna plánuje ZEVO za 2,8 miliardy Kč

Brněnská městská společnost SAKO loni vyrobila z 233.000 tun odpadu rekordních 2,4 milionu gigajoulů tepla. O rok dříve to bylo 2,3 milionu gigajoulů. Firma o tom informovala v tiskové zprávě.
Městská odpadová firma zpracovává směsný komunální odpad ve speciálním kotli, který navazuje na turbínu a generátor. Vyrábí z něj teplo a elektrickou energii.
<blockquote>&#8222;Z 2,4 milionu gigajoulů tepla putoval více než milion gigajoulů zpět k obyvatelům Brna, dodaná elektřina dosáhla hodnot 52.000 MWh. V Brně má energetické využití odpadu dlouhou tradici, neboť v roce 1905 byla zprovozněna první spalovna na území celého Rakouska-Uherska, která již tehdy vyráběla elektrickou energii,&#8220; uvedl Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno (KDU-ČSL).</blockquote>
Loni se podle něj zvýšil i objem tříděného plastu, papíru a skla. Sklo je recyklováno ze 100 procent ve sklárnách v Kyjově, 90 procent ze svezeného papíru SAKO prodává k recyklaci do papíren a z plastového odpadu se na dotřiďovací lince vytřídí asi 30 až 35 procent PET lahví a tvrdých plastů, jako jsou například kanystry od pracích a čistících prostředků.
<blockquote>&#8222;Na řadu plastů zatím v Česku neexistují zpracovatelské technologie, ale to by se mělo změnit, protože recyklace plastů je prioritně podporovaný cíl environmentální politiky EU i ČR. I proto SAKO připravuje stavbu nové velkokapacitní automatické dotřiďovací linky,&#8220; dodal Leder.</blockquote>

Brněnské SAKO vyrobilo loni z odpadu rekordní množství tepla

Firma C-Energy Planá chce v areálu v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 zařízení pro energetické využití odpadu (takzvané Zevo). Odhad nákladů je 800 až 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. ČTK to dnes na konferenci Komunální odpad po roce 2024 řekl generální ředitel C-Energy Planá Libor Doležal.
Firma také požádala o zkušební provoz menšího zařízení pro ekologicky šetrné využití plastového odpadu s roční kapacitou 2400 tun, do nějž investovala 52 milionů Kč. Spalováním plastů bude vyrábět teplo, a to podle firmy ekologičtěji než spalováním uhlí.
Na zařízení s kapacitou 50.000 tun má firma studii proveditelnosti. &#8222;Myslíme si, že je to pro tu komunitu zásadní věc, začít se zajímat o to, jakým způsobem se bude nakládat s odpady. A vzhledem k tomu, že v regionu Planá, Sezimovo Ústí a Tábor existuje poměrně funkční centrální zásobování teplem, tak se nabízí využít energeticky komunální odpad,&#8220; řekl Doležal.
Dodal, že spalování uhlí bude čím dál nákladnější hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Odpad pro spalování chce firma svážet z okruhu 30 až 40 kilometrů.
Menší Zevo plánuje i písecká teplárna, která zásobuje 8173 bytů. Do deseti let by mělo částečně nebo zcela nahradit uhelný kotel, řekla na konferenci ředitelka teplárny Andrea Žáková.
Konference jednala mimo jiné o tom, že od roku 2024 bude zakázáno ukládat na skládky směsný komunální odpad, stejně jako recyklovatelné a využitelné odpady. Velké Zevo s kapacitou kolem 100.000 tun v Jihočeském kraji do roku 2024 postavit nelze, řekl dnes projektový manažer firmy Plzeňská teplárenská Pavel Drápela. Firma ve spalovně odpadu v Chotíkově u Plzně vyrobí ročně až 400.000 gigajoulů (GJ) tepla. Podobný projekt trvá až devět let. &#8222;Nejde to rychleji. Valná většina obyvatel protestuje. V Chotíkově jsme čtyřikrát přišli o stavební povolení,&#8220; řekl Drápela.
Jednatel SEVEn Energy Tomáše Voříšek dnes vyčíslil náklady na Zevo s roční kapacitou 100.000 tun na dvě miliardy Kč. Výnosy z prodeje tohoto tepla jsou 750 Kč za tunu. Z tuny odpadu lze podle něj vyrobit 5GJ tepla. Předseda představenstva firmy Termizo Pavel Bernát uvedl, že na skládkách končí ročně 1,5 milionu tun odpadu, který se dá energeticky využít.
Doležal v budoucnu čeká snahy zamezit vzniku komunálního odpadu, třeba formou rozložitelných obalů. Loni se v Jihočeském kraji vyprodukovalo 2,05 milionu tun odpadů, z toho 334.000 tun komunálního. Ze všech odpadů se jich loni energeticky využilo 0,01 procenta.
C-Energy Planá zásobuje teplem a energiemi obyvatele v aglomeraci Planá nad Lužnicí &#8211; Sezimovo Ústí &#8211; Tábor. Skupina investovala do modernizace svého energetického zdroje v Plané nad Lužnicí od roku 2012 přes dvě miliardy korun. Letos v září spustila největší bateriové úložiště v ČR za 70 milionů korun, výkon je čtyři megawatty a kapacita 2,5 megawatthodin.

C-Energy chce v Plané postavit ZEVO za téměř miliardu Kč

K plánované spalovně ve Vsetíně není vyloučeno uspořádání místního referenda. ČTK to dnes sdělil starosta města Jiří Růžička (KDU-ČSL). Projekt vzbuzuje u některých obyvatel obavy. Vedení radnice chce získat od investora spalovny veškeré informace, zašle mu co nejdříve dopis. Spalovnu chce postavit soukromá společnost <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/'>Zásobování teplem</a> Vsetín v místě své současné plynové kotelny za sběrným dvorem. Nyní se dělá také EIA, které zhodnotí vlivy spalovny na životní prostředí. 
<blockquote>
&#8222;Jde o významnou investici na území Vsetína, máme proto právo se v zájmu našich obyvatel ptát na mnoho věcí. Získané podklady podrobíme důkladné odborné analýze a poté se rozhodneme, jaký radnice zaujme postoj k záměru vybudovat spalovnu,&#8220; uvedl Růžička.
</blockquote>
 Radnici zajímá, jaký bude mít projekt vliv na životní prostředí, dopravu a cenu tepla a odpadu. 
 Pro město budou důležité záměry EIA. 
<blockquote>
&#8222;Závěry tohoto zjišťovacího řízení budou pro naše další rozhodování zcela zásadní, stejně jako názory občanů,&#8220; uvedl místostarosta Pavel Bartoň (ANO).
</blockquote>
 Snaha vybudovat spalovnu souvisí s chystaným zákazem skládkování směsného komunálního odpadu. 
<blockquote>
&#8222;Podle návrhů by měl začít platit od roku 2030 a uloží městům a obcím povinnost zajistit vyšší míru recyklace a využití odpadů. Současná právní úprava, ve které je stanoven konec skládkování v roce 2024, však stále platí. Ty druhy odpadů, které nelze recyklovat, bude nutné přednostně nabídnout k energetickému využití,&#8220; uvedla mluvčí města Jana Raszková.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Jde o velmi složitou záležitost, kterou je potřeba s předstihem řešit, byť patříme k městům s nízkou produkcí komunálního odpadu a přepočtu na osobu jsme lepší než rakouská města. Legislativa je však neúprosná a odpady jsou velkým tématem. Určitě se budeme ptát i v jiných městech, jak hodlají dopady zákazu skládkování odpadu řešit,&#8220; uvedl Růžička.
</blockquote>
 Při prosincové debatě se zástupci investora vadilo obyvatelům zejména umístění zvažované spalovny v centru města s přímou návazností na obytnou zástavbu. Lidé se kromě zhoršeného prostředí obávali také hrozících havárií, dopravní zátěže či snížení cen nemovitostí v okolí. 
 Zařízení pro energetické využití odpadů má primárně spalovat komunální odpad a také vyrábět teplo a elektrickou energii. Ročně se v něm má spálit asi 12.000 tun odpadu. Technické služby svážejí odpad ze Vsetína a dalších okolních obcí, předloni vyvezly ze Vsetína přes 9000 tun odpadu.

K plánované spalovně ve Vsetíně by se mohlo konat referendum

Elektrárny spalující biomasu či odpad ve Spojených státech vyrobily v loňském roce 70 TWh elektrické energie, tedy zhruba 2 % z celkové výroby elektřiny v zemi. Po desetiletí trvajícím růstu mezi lety 2004 a 2014 tak výroba elektřiny z biomasy a odpadu v USA v posledních letech stagnuje.
Největší podíl (30 %) mezi biomasou a odpady mělo <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=39052" target="_blank" rel="noopener">podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> tradičně dřevo, ze kterého se v USA loni vyrobilo 21,4 TWh elektřiny. Spalován je zejména odpad z produkce či zpracování dřeva či odpad z papíren a dalších průmyslových odvětví.
Druhým nejvyužívanějším biopalivem (28 %) pro výrobu elektřiny je v USA černý louh, odpadní produkt vznikající při výrobě buničiny. Černý louh je podle EIA rovněž hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie v amerických papírnách. Jelikož vzniká jako odpadní produkt, jeho produkce je závislá na poptávce po buničině. Přestože celková výroba papíru v USA v posledních letech vzrostla, poptávka po buničině vzhledem k využívání recyklovaného papíru v podstatě nevzrostla.
<figure id="attachment_70159" class="wp-caption aligncenter" style="width: 587px;"><img class="size-full wp-image-70159" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/vyroba-elektriny-z-biomasy-a-odpadu-v-USA.png" sizes="(max-width: 587px) 100vw, 587px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/vyroba-elektriny-z-biomasy-a-odpadu-v-USA.png 587w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/vyroba-elektriny-z-biomasy-a-odpadu-v-USA-512x241.png 512w" alt="Vývoj výroby elektrické energie z biomasy a odpadu v USA mezi lety 2004 a 2018. Zdroj: EIA" width="587" height="276" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výroby elektrické energie z biomasy a odpadu v USA mezi lety 2004 a 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Výroba elektřiny z tuhého komunálního odpadu, který obsahuje i biogenní složky, je podle EIA stabilní od 2010. Výroba elektřiny z odpadu stagnuje především kvůli většímu úsilí v oblasti recyklace a snahám omezit růst objemu komunálního odpadu.
Kromě biomasy zahrnuje tuhý komunální odpad i další složky, a to zejména použité pneumatiky a plasty. Drť z vyhozených pneumatik má přitom ze všech složek komunálního odpadu nejvyšší výhřevnost a kromě výroby elektřiny je rovněž využívána například v cementárnách. Největší podíl mezi odpady nebiogenního původu ale mají plasty, které podle EIA tvoří 16 % komunálního odpadu.
Posledním z významných odpadních produktů sloužících k výrobě elektřiny či tepla je skládkový plyn, který vzniká na skládkách při rozkladu odpadu organického původu. Výroba elektřiny ze skládkového plynu se podle EIA v USA mezi lety 2004 a 2014 více než zdvojnásobila, od roku 2014 nicméně růst s poklesem dalších dostupných kapacit výrazně zpomalil.

Elektřina

Elektřině z biomasy a odpadu se v USA nedaří, výroba elektřiny stagnuje

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a> plánuje v Británii postavit zařízení na energetické využití odpadů. Investorem záměru bude britská dceřiná firma EP UK Investments, projekt má stát zhruba 300 milionů liber (8,7 miliardy korun). Informaci webu <a target="_blank" href="https://www.euro.cz/byznys/novy-byznys-kretinskeho-eph-bude-vyrabet-elektrinu-z-britskych-odpadku-1436029"> Euro.cz </a> ČTK potvrdil mluvčí EPH Daniel Častvaj. 
 Web uvedl, že zařízení bude umístěno v areálu <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/'>plynové elektrárny</a> South Humber Bank Power Station u přístavního města Kingston upon Hull.
V současnosti podle něj investor čeká na vyjádření regionálního úřadu oblasti North East Lincolnshire, rozhodnutí by mělo padnout do konce března. Nový zdroj by měl spalovat až 620.000 tun vytříděných odpadů za rok a vytvořit 50 nových pracovních míst. 
<blockquote>
&#8222;Jsme velmi potěšeni, že oznamujeme navrhovaný vývoj energetického centra v elektrárně South Humber Bank a pokračování naší nedávné investice ve výši 53 milionů liber (1,5 miliardy korun) do tohoto místa,&#8220; uvedl James Crankshaw ze společnosti EP UK Investments.
</blockquote>
 Kromě elektrárny South Humber Bank provozuje EPH na ostrovech paroplynovou elektrárnu Langage, ve zkušebním provozu je pak elektrárna Lynemouth, kde holding přestavěl původně černouhelnou elektrárnu na zdroj na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>spalování biomasy</a>.
Činnost naopak ukončila někdejší uhelná elektrárna Eggborough, na jejímž místě zvažuje EPH stavbu nové plynové elektrárny. 
 Dopady brexitu na její podnikání firma příliš komentovat nechce.
<blockquote>
&#8222;V tuto chvíli nelze seriózně kvantifikovat dopady brexitu na hospodaření EPH, protože není jasné, jakou bude mít odchod Británie z EU přesnou podobu. V obecné rovině však platí, že jak EPH, tak naše dceřiné společnosti působící ve Spojeném království jsou na základní scénáře brexitu připraveny a nepředpokládáme žádný dramatický dopad,&#8220; řekl ČTK už před Vánoci Častvaj.
</blockquote>
 Většinovým vlastníkem EPH se stal Křetínský předloni, který nyní drží 94 procent akcií. Firmu opustili podnikatel Patrik Tkáč a investoři spojení se skupinou J&amp;T. Křetínský je podle loňského žebříčku časopisu <a target="_blank" href="https://miliardari.forbes.cz/"> Forbes </a> pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 59 miliard korun. Podnikatel je mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha.

EPH plánuje v Británii postavit zařízení na energetické využití odpadu

Energetické využití odpadu není v protikladu s recyklací. Konkurenčním procesem pro obě tato využití je skládkování. Na dnešním semináři Trendy v nakládání s odpady v budově Poslanecké sněmovny to řekl Michal Šyc z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V České republice se podle Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou před dvěma týdny projednala vláda, zhruba 45 procent komunálního odpadu ukládalo na skládky, 37,5 procenta bylo materiálově a 12 procent energeticky využito. 
V Evropě se odpady výrazně energeticky využívají například ve Švýcarsku, v Německu, Nizozemsku či ve Skandinávii, zatímco skládkování významně převažuje v Bulharsku, Rumunsku, Řecku nebo Chorvatsku.
Jedna tuna směsného komunálního odpadu má podle Šyce výhřevnost na úrovni osmi až 11 megajoulů na kilogram, což je srovnatelné s tunou <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/">hnědého uhlí</a>, třetinou tuny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">černého uhlí</a> nebo 250 litry ropy.
<blockquote>
&#8222;Benefitem energetického využití odpadu je také možnost snížení emisí oxidu uhličitého. Zhruba 60 procent světového odpadu končí na skládce a způsobuje asi 20 procent emisí metanu,&#8220; uvedl.
</blockquote>
V Evropě se využije zhruba 80 až 90 milionů tun zbytkových odpadů při energetickém zpracování.
<blockquote>
&#8222;Představuje to teplo zhruba pro 15,2 milionu domácností a elektřinu pro 18 milionů domácností. Zařízení pro energetické využití odpadů dokážou nahradit primární zdroje, jimiž jsou spalování uhlí či dalších fosilních paliv. Představuje to jejich úsporu na úrovni deset až 49 milionů tun,&#8220; řekl.
</blockquote>
V Česku jsou čtyři zařízení pro energetické využití odpadů, spalovny v Praze, Liberci, Brně a Plzni. Podle Šyce dodávají teplo do zhruba 42 000 domácností a elektřinu pro 44 000.
Častým argumentem proti stavbě spaloven je podle Šyce environmentální dopad v podobě dioxinů. Některé z těchto sloučenin, jejichž čas rozkladu je dlouhý a mají schopnost se akumulovat, jsou karcinogenní, teratogenní či mutagenní.
Šyc ale uvedl, že spalovny byly jedněmi z nejvýznamnějších zdrojů dioxinů například před 30 lety, od té doby se však zavedly emisní limity či systémy pro čištění spalin, a situace je tak odlišná.
<blockquote>
&#8222;V ČR zařízení pro energetické využití odpadů zaznamenají roční emise dioxinů 118,6 miligramu. Pro srovnání, když shoří skládka se zhruba 170 tunami odpadu, má to stejný dopad z hlediska emisí dioxinu jako roční emise spaloven, jež využijí zhruba 700.000 tun odpadu,&#8220; poznamenal Šyc.
</blockquote>

Rychlé zprávy

Energetické využití odpadu není v protikladu s recyklací, tvrdí expert z Akademie věd

Společnost <a href="https://www.ft.com/content/65396228-b83e-11e8-b3ef-799c8613f4a1">Suez</a> plánuje ve Velké Británii postavit další zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Tento krok je v souladu s vývojem přístupu ke zpracování odpadu v zemi. Počet skládek v zemi v posledních letech rapidně klesá a počet zařízení na spalování odpadu naopak roste. V roce 2017 bylo ve Velké Británii na energii přeměněno 39,1 % reziduálního odpadu. 
Francouzská společnost Suez plánuje investovat 100 milionů liber (2,86 miliard korun) do nové elektrárny na odpad na severovýchodě Anglie. Suez se tak snaží finančně zhodnotit rostoucí poptávku po alternativních způsobech, jak <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spalovani-odpadu-by-podle-nekterych-nemelo-byt-brano-jako-obnovitelny-zdroj/">zpracovat odpad</a>.
<figure id="attachment_6070" style="width: 504px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-6070 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/evo.jpg" alt="" width="504" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Cyklus energetického zpracování odpadu. Ilustrativní foto.</figcaption></figure>
Společnost Suez plánuje postavit nové zařízení na spalování <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/">odpadu</a>, které má být uvedeno do provozu v roce 2022. ZEVO má mít výkon přibližně 25 MW, což by mělo stačit k zásobování energií asi 30 000 domácností. Elektrárna bude mít kapacitu zpracovat 200 tisíc tun reziduálního odpadu ročně. Reziduální odpad je definován jako pevný, hořlavý směsný <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spalovani-odpadu-by-podle-nekterych-nemelo-byt-brano-jako-obnovitelny-zdroj/">odpad</a>, který je bezpečný a který zůstane po recyklaci.
<h2>Energetické zpracování odpadu ve Velké Británii</h2>
Počet skládkových lokalit ve Velké Británii v posledních letech rapidně poklesl. Daňové úlevy podporují přesun <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/energeticke-vyuziti-odpadu-alternativa-za-fosilni-paliva/">odpadů</a> ze skládek do zařízení, ve kterých se z nich vyrábí energie. Průmysl ovšem tvrdí, že pokles skládek je rychlejší než zavádění alternativních možností. V 90. letech minulého století bylo ve Velké Británii několik tisíc skládek, nicméně odhaduje se, že v roce 2020 jich v zemi bude pouze okolo 50.
<a href="http://www.tolvik.com/reports/">Analytická společnost Tolvik</a>, která se zaměřuje na odpadový a bioenergetický sektor, v červnu 2018 vydala pravidelnou roční zprávu o výrobě energie z odpadu ve Velké Británii. Podle této zprávy bylo v prosinci 2017 ve Velké Británii 40 zařízení vyrábějících energii z odpadu. Podle odhadů bylo v zemi na energii přeměněno 39,1 % reziduálního odpadu.
<figure id="attachment_55370" style="width: 538px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-55370" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Trh-s-odpady-v-UK.png" alt="" width="538" height="435" /><figcaption class="wp-caption-text">Trh s reziduálními odpady ve Velké Británii. Černá barva: skládky; tmavě modrá barva: zařízení na energetické zpracování odpadu; tečkovaná čára: exporty odpadu; šrafovaná čára: jiný způsob zpracování odpadu. Zdroj: Tolvik</figcaption></figure>
V roce 2017 bylo dle odhadů v zařízeních na výrobu energie z odpadu zpracováno 10,9 milionů tun reziduálního odpadu. Z tohoto objemu odpadu pak bylo pro potřeby Velké Británie vyrobeno 6 187 GWh elektřiny, což představuje přibližně 1,9 % z celkové výroby elektřiny v Británii v 2017.

Elektrárny v Evropě

Jak bojovat se skládkováním odpadu? Británie sází na jeho energetické využívání

Koalice zelených neziskových organizací a zástupců průmyslu v oblasti recyklování, chemického průmyslu, lesnictví a bio ekonomiky napsala minulý týden dopis politickým činitelům EU. V dopise na ně naléhají, aby spalování odpadu přestalo být bráno jako obnovitelná energie. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/worries-mount-over-waste-incineration-as-renewable-energy/">Euractiv</a>. 
<a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2018/05/REDII-Industry-NGO-coalition-letter-3-May-2018.pdf">Dopis</a> je reakcí na nyní probíhající jednání o revizi Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Poslední návrh představený právě předsedajícím Bulharskem je podle koalice neziskových organizací a zástupců průmyslu „velmi špatný“. Návrh totiž smazal čtyři z pěti tzv. bezpečnostních opatření, která byla dříve přijata. Tato opatření měla zajistit, že by <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/">výroba elektřiny ze spalování odpadu</a> byla v unijní hierarchii nakládání s odpady až na posledním místě jako nejméně žádoucí možnost nakládání s odpadem.
V dopise tedy zástupci z řad neziskových organizací a průmyslu vyzývají členské státy EU, aby bylo již nyní jasně řečeno, že národní podpůrná schémata a politiky pro používání biomasy by neměly zásadně narušovat trhy se surovými materiály.
<h2>Dotace spalování odpadu by měly být postupně ukončeny</h2>
Je možné, že od roku 2023 bude v Evropské unii na základě nového <a href="http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/02/23/eu-ambassadors-approve-new-rules-on-waste-management-and-recycling/">balíčku předpisů o odpadech</a> povinné oddělené třídění nebo recyklování bioodpadu přímo u zdroje. Podle koalice by dotace na spalování odpadu byly v rozporu s tímto zákonem. Dalším klíčovým bodem dopisu je proto výzva k postupnému stažení podpůrných schémat a politik spalování směsného odpadu.
<blockquote>
„Oběžná bioekonomika přináší větší hodnotu, více pracovních míst a benefitů pro klima než přeměna dřeva v megawatty.“ 
Sylvain Lhôte, generální ředitel Evropské konfederace papírenského průmyslu (CEPI)
</blockquote>
Spalování odpadu bylo v Evropě povzbuzeno nedávným rozhodnutím Číny zakázat importy odpadu z celého světa. Podniky zabývající se spalováním navíc argumentují, že spalování může hrát důležitou roli v <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-v-brne-dochazi-odpad-i-z-nej-jde-teplo-domacnostem/">získávání energie z odpadu</a>, který již není recyklovatelný.
Podle aktuálních dat evropského svazu <a href="http://www.cewep.eu/2017/09/07/waste-to-energy-plants-in-europe-in-2015/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CEWEP</a> (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Tato čísla přitom nezahrnují zařízení spalující nebezpečné odpady. (Více o energetickém využívání odpadu v ČR i Evropě <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se můžete dozvědět zde</a>).
<figure id="attachment_50046" style="width: 1061px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-50046 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/ZEVO-v-Evrope.png" alt="Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě" width="1061" height="1060" /><figcaption class="wp-caption-text">Energetické využití odpadů je v dnešní době, kdy Evropa v čele s Německem nastoupila na cestu snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, stále častěji skloňovaným tématem.</figcaption></figure>
Mimo jiné, moderní technologie jsou podle nich schopny zabránit znečištění ovzduší ze spalování. Protiargumentem koalice, která poslala dopis zástupcům EU, ale je, že podpora spalování bude mít opačný efekt – spalování dřeva a další biomasy bude díky dotacím atraktivnější, než je přeměňovat v jiné produkty.

Obnovitelné zdroje

Spalování odpadu by podle některých nemělo být bráno jako obnovitelný zdroj

Energetické využití odpadů je v dnešní době, kdy Evropa v čele s Německem nastoupila na cestu snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, stále častěji skloňovaným tématem. Jak jsou na tom v oblasti energetického využití odpadů jednotlivé evropské státy a jak energeticky využívá odpad Česká republika? Na tyto a další otázky odpoví následující článek s infografikou (odkaz ke stažení infografiky v plném rozlišení je umístěn na konci článku).
Energetické využití odpadů znamená využití tepelné energie uvolněné při spalování odpadů k výrobě elektřiny a tepla. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kogenerační zařízení</a> využívající k výrobě elektřiny a tepla odpad jsou v České republice obecně označována jako zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).
Podle aktuálních dat evropského svazu <a href="http://www.cewep.eu/2017/09/07/waste-to-energy-plants-in-europe-in-2015/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CEWEP</a> (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Tato čísla přitom nezahrnují zařízení spalující nebezpečné odpady.
Nejvíce ZEVO je aktuálně v provozu ve Francii (126) a Německu (121). Největší celkovou roční kapacitu mají ZEVO v Německu (26 mil. t/rok), Francii (14,7 mil. t/rok) a ve Spojeném království (9,5 mil. t/rok).
Zajímavý je také pohled na kapacitu ZEVO vztaženou na obyvatele. V této statistice je na pomyslném prvním místě Dánsko (0,62 t/obyvatele), následované Švédskem (0,56 t/obyvatele), Švýcarskem (0,46 t/obyvatele) a Nizozemskem (0,44 t/obyvatele).
Právě Švédsko je současně jedinou zemí v Evropě, ve které hodnota kapacity ZEVO na obyvatele převyšuje produkci komunálního odpadu vztaženou na obyvatele (0,44 t/obyvatele). Švédsko je navíc velmi daleko v míře recyklace komunálních odpadů (<a href="http://www.cewep.eu/wp-content/uploads/2016/07/sweden_country_report_2016.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">52 % v roce 2014</a>). Důsledkem je skutečnost, že tato severská země velkou část odpadu spáleného ve svých ZEVO importuje ze zahraničí. <a href="http://www.scb.se/en/finding-statistics/statistics-by-subject-area/environment/waste/waste-generated-and-treated/pong/tables-and-graphs/import-and-export-of-waste/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle posledních dostupných dat</a> bylo v roce 2014 importováno do Švédska zhruba 2,7 mil. tun odpadů. V ZEVO bylo v tom samém roce spáleno 5,7 mil. tun, z čehož 2,1 mil. tun představoval švédský komunální odpad.
<figure id="attachment_50046" style="width: 1061px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50046" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/ZEVO-v-Evrope.png" alt="Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě" width="1061" height="1060" /><figcaption class="wp-caption-text">Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě</figcaption></figure>
Jak je patrné z obrázku výše, některé státy jsou v energetickém využívání odpadů značně napřed ve srovnání s ostatními. Pokud se podíváme na tyto státy jako celek, zjistíme, že od roku 2010 vzrostl jak počet, tak celková roční kapacita evropských ZEVO.
Zatímco počet ZEVO se mezi lety 2010 a 2017 zvýšil o přibližně 15 % z 451 na 518, celková roční kapacita ZEVO v Evropě vzrostla o téměř 30 % z 73,3 na 93,6 mil. tun. Z uvedených čísel a grafů na následujícím obrázku je tak zřejmý nastavený růstový trend v této oblasti.
<figure id="attachment_50053" style="width: 500px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-50053" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyvoj-poctu-a-kapacit-ZEVO-v-Evrope-396x512.png" alt="Vývoj počtu a kapacit ZEVO v Evropě" width="500" height="647" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu a kapacit ZEVO v Evropě</figcaption></figure>
<h2>Energetické využití odpadu v České republice</h2>
<a href="https://www.mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi_cr" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024 (POH ČR)</a>, který vláda ČR schválila 22. 12. 2014, stejně jako česká legislativa odpadového hospodářství jsou založeny na principu dodržování hierarchie nakládání s odpady, která je následující:
<ol>
<li title="">Předcházení vzniku odpadů</li>
<li title="">Příprava k opětovnému použití</li>
<li title="">Recyklace odpadů</li>
<li title="">Jiné využití, například energetické</li>
<li title="">Odstranění odpadů</li>
</ol>
POH ČR v prognóze nakládání s komunálním odpadem předpokládá, že na základě trendů v některých zemích EU (Dánsko, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a dalších) bude stále významnější roli hrát jeho energetické využití, které by postupně mělo nahradit odstraňování komunálního odpadu skládkováním.
Zatímco v roce 2013 bylo podle POH ČR téměř 50 % komunálního odpadu uloženo na skládky a pouze 11,6 % bylo energeticky využito, v roce 2024 by míra skládkování měla klesnout na 12,3 % a míra energetického využití vzrůst na 27,7 %. Kromě míry energetického využití komunálního odpadu má růst také míra kompostování (z 4,7 na 16,1 %) a míra materiálového využití (z 33,9 na 43,5 %).
Historický vývoj roční kapacity ZEVO v ČR a předpokládaný vývoj do roku 2024 podle POH ČR jsou uvedeny na následujícím obrázku.
<figure id="attachment_50108" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-50108" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyvoj-kapacit-ZEVO-v-CR-1024x434.png" alt="Vývoj kapacity ZEVO v ČR a výhled podle POH ČR." width="1024" height="434" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj kapacity ZEVO v ČR a výhled podle POH ČR.</figcaption></figure>
V České republice jsou v současné době provozována celkem čtyři ZEVO &#8211; SAKO Brno, ZEVO Malešice, ZEVO Termizo a nejmladší ZEVO Plzeň, které zahájilo zkušební provoz v roce 2016.
<h3>SAKO Brno</h3>
Nejstarším zařízením využívajícím energii spalovaného odpadu, jehož historie se datuje až na počátek 20. století, byla takzvaná brněnská smetárna (od slova smetí). Výstavba původní brněnské smetárny, vůbec první spalovny na území tehdejšího Rakouska-Uherska, byla zahájena na podzim roku 1904, do provozu byla uvedena za necelý rok. Již původní zařízení využívalo teplo z odpadu k výrobě elektrické energie. Tato spalovna však ukončila svůj provoz v roce 1941, o několik let později byla zničena při spojeneckém bombardování.
Výstavba současné brněnské <a href="http://www.sako.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">spalovny SAKO Brno</a> byla zahájena v roce 1984, její první kotel byl zprovozněn v roce 1989. Spalovna disponuje dvěma kotli, z nichž každý dokáže při plném provozu každou hodinu zpracovat 14 až 16 tun odpadu. Zařízení tak ročně dokáže s 85% účinností spálit 248 tisíc tun odpadu a jeho energii využít pro výrobu elektřiny a dodávku tepla do soustavy centrálního zásobování teplem (CZT). Brněnská spalovna je v letních měsících hlavním zdrojem tepla v Brně, svou roční výrobou by dokázala pokrýt energetické potřeby města s 30 tisíci obyvateli.
<h3>ZEVO Malešice</h3>
V pořadí druhým zařízením pro energetické využití odpadu v České republice se v roce 1998 stalo <a href="http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-firmam/zarizeni-pro-energeticke-vyuzivani-odpadu/energeticke-vyuzivani-odpadc5af/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pražské ZEVO Malešice</a>. Základem malešického ZEVO jsou čtyři kotle s válcovými rošty, přičemž každý může za hodinu spálit až 15 tun tuhého komunálního odpadu a vyrobit z něj 36 tun páry, která dále slouží k výrobě elektrické energie a dodávce tepla.
Přestože kapacita zařízení přesahuje 300 tisíc tun, ročně se v Malešicích zpracuje zhruba 210 tisíc tun komunálního odpadu, ze kterého ZEVO dokáže získat okolo 35 GWh elektrické energie a 840 TJ tepla. Po spálení se sníží původní hmotnost odpadu na přibližně čtvrtinu, jeho objem na pouhou desetinu. Vzniklá škvára navíc může být využita ke stavebním účelům.
<h3>ZEVO TERMIZO</h3>
Pouhý rok po zprovoznění pražské spalovny zahájilo provoz <a href="http://tmz.mvv.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO TERMIZO</a>, které vyrábí elektrickou energii a teplo pro odběratele v Liberci. Zařízení ročně využije až 96 tisíc tun komunálního odpadu, do sítě dodá 13 GWh elektrické energie a 700 TJ tepla. Obdobně jako brněnské SAKO, i ZEVO TERMIZO dokáže svou výrobou tepla v letních měsících pokrýt téměř veškeré potřeby města Liberec.
Liberecké ZEVO je spojeno s Teplárnou Liberec energetickým uzlem, což umožňuje využít synergického efektu, například při odběru vody potřebné pro výrobu páry, zemního plynu apod., stejně tak i při dodávkách vyrobené energie do soustavy CZT.
<h3>ZEVO Plzeň</h3>
Zatím nejmladším zařízením pro energetické využití odpadu v ČR je <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Plzeň u obce Chotíkov</a>, které zahájilo zkušební provoz teprve v roce 2016. <a href="https://www.zevoplzen.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Plzeňské ZEVO</a> dokáže energeticky využít široké spektrum odpadů, získávaná tepelná energie je následně využívána k dodávce tepla po celém území města a rovněž k výrobě elektrické energie.
Maximální tepelný výkon plzeňského ZEVO je 31,65 MWt s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 TJ. Instalovaný výkon generátoru činí 10,5 MWe, předpokládaná roční dodávka elektrické energie je přibližně 36 GWh.
<h2>Plánované projekty v ČR</h2>
V současné době je rovněž v plánu vybudování několika dalších ZEVO, která mají do budoucna pomoci omezit objem skládkovaného odpadu. Příkladem může být projekt <a href="http://www.evokomorany.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EVO Komořany</a>, který je již v pokročilé fázi realizace. Zařízení má být vybaveno technologickou linkou na energetické využití 150 tisíc tun předtříděného komunálního odpadu ročně.
Dalším místem, kde by měl být odpad namísto skládkování energeticky využíván, se má stát i Cheb. Tamní <a href="http://www.zevo-cheb.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Cheb</a> by se svou roční kapacitou 20 tisíc tun odpadu bylo výrazně menší než v současnosti provozovaná zařízení. Podobným směrem <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/prerov-bude-ziskavat-teplo-efektivnim-spalovanim-komunalniho-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se chce vydat i město Přerov</a>, jehož zástupci svůj záměr stvrdili podpisem memoranda. Tamní ZEVO by mělo být v provozu do roku 2022.
Výstavba zařízení na energetické využití odpadů o kapacitě srovnatelné s pražským ZEVO se plánuje i na Mělnicku, v areálu současné uhelné elektrárny. Dvě linky <a href="https://www.cez.cz/cs/zevo/zevo-melnik.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Mělník</a> by tak ročně mohly zpracovat až 320 tisíc tun odpadu, v současné době se počítá s energetickým využitím směsných komunálních odpadů primárně Středočeského kraje a oblastí v nejbližší svozové vzdálenosti elektrárenské lokality Mělník.
Samotná realizace nových ZEVO v ČR bude nicméně záviset na mnoha faktorech, přičemž jako hlavní překážky se jeví odpor enviromentálních organizací a části veřejnosti. Aktuálním příkladem může být <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/babis-na-melnicku-prevzal-petici-proti-planovane-spalovne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">petice proti ZEVO Mělník</a>, kterou na konci března předali zástupci petičního výboru Stop spalovně premiérovi v demisi Andreji Babišovi. <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Trnitou cestou si prošlo také nejnovější české ZEVO Plzeň</a>.
Kompletní infografika v plném rozlišení je ke stažení pod<a style="color: #00ccff" href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Energeticke_vyuzit_i_odpadu_v_Evrope_a_v_ceske_republice-3.png" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> tímto odkazem</a>.
Úvodní fotografie: Plánované největší ZEVO na světě Shenzhen East v Číně, které má po uvedení do provozu denně spálit 5 tisíc tun odpadu. zdroj: www.gottliebpaludan.com