Domů
Energetika v zahraničí
Finská vláda projednává daň z neočekávaných zisků
Zdroj: Pixabay. Finská vlajka
Zdroj: Pixabay. Finská vlajka

Finská vláda projednává daň z neočekávaných zisků

Finská vláda projednává plán na uvalení daně z neočekávaných zisků. Vztahovat by se mohly od roku 2023 na energetické společnosti. Vláda a průmysl jsou však podle ministryně financí Anniky Saarikko v názoru na tuto myšlenku stále rozděleni.

Ministři energetiky EU se na konci září dohodli, že energetické společnosti, jejichž podnikání je ze 75 % závislé na fosilních palivech, by měly být zdaněny za své nadměrné zisky, nicméně žádná finská energetická společnost v současné době do této kategorie nespadá.

Přesto finská vláda v současné době diskutuje o dani z neočekávaných zisků, která by měla vstoupit v platnost počátkem roku 2023, uvedla Annika Saarikko v rozhovoru pro Keskisuomalainen s tím, že návrh by mohl být zaslán parlamentu před Vánocemi.

Bez negativních dopadů na OZE

Saarikko sice neuvedla odhad, kolik se na dani vybere, byla však neoblomná v tom, že daň nebude mít negativní dopad na investice do obnovitelných zdrojů, a uvedla, že nepoškodí běžný provoz společností.

Nejzarytějším zastáncem daně v pětičlenné vládě je Levicová aliance. Na straně podnikatelů se pro návrh vyslovily malé a střední podniky, zatímco energetický průmysl se domnívá, že taková daň by brzdila investice do energetické transformace.

Ve čtvrteční panelové diskusi, na níž se sešli odborníci na energetiku, Jukka Leskelä, výkonný ředitel finské společnosti Finnish Energy, uvedl, že návrh na zdanění nadměrných zisků energetických společností po pevně stanovenou dobu by v praxi rovněž představoval potíže. Proto je nezbytné, aby vládní plány jasně stanovily, jakým způsobem bude daň cílena, dodal Leskelä.

Zdanění nepředpokládaných zisků, které přinesla některým energetickým firmám energetická krize již dříve implementovalo Španělsko, Itálie, Francie nebo například Velká Británie. Jednání o jejím zavedení probíhají  také například v Irsku, na Slovensku nebo v Německu.

Česká perspektiva

Českým parlamentem prošel návrh na tuzemskou podobu daně z neočekávaných zisků (WFT). Senát 24. listopadu schválil daňový balíček, jehož je WFT součástí.

Dočasná mimořádná daň by měla platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let. Vztahuje se na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv.

WFT bude fungovat jako 60% daňová přirážka, která se bude uplatňovat na nadměrný zisk firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023-2025 a průměrem základů daně za poslední 4 roky navýšeným o 20 %.

Ministerstvo financí očekává výnos mimořádné daně do státního rozpočtu ve výši cca 85 mld. Kč v roce 2023, dalších cca 15 mld. Kč mají v příštím roce přinést cenové stropy EU pro výrobce elektrické energie.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
Ivan Švančara
29. listopad 2022, 08:43

europske vlady sa predbiehaju, kto urobi skor nesystemove, bolsevicke zdanovanie. Putko sa ide urehotat.

Ivan Švančara
29. listopad 2022, 08:52

Citujem: “ Firma RWE Gas Storage v Česku provozuje celkem šest podzemních zásobníků, což je většina těchto zařízení v zemi. Skladovat se v nich dá 2,7 miliardy metrů krychlových zemního plynu, což představuje zhruba třetinu roční spotřeby v Česku. V zimě by to vystačilo asi na dva měsíce.”

Z citovaneho vyplyva, ze Cesko vlastni mensinu. Aj ked ma zasobniky v mensine naplnene na 100%, ako moze byt Cesko zabezpecene plynom na zimu, ktora trva dlhsie ako 2 mesice?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se