Návrh daně z neočekávaných zisků jde do 3. čtení, dosavadní průběh projednávání byl rozporuplný

Poslanecká sněmovna bude v pátek 4. listopadu projednávat ve 3. čtení tzv. daňový balíček, jehož součástí je i daň z neočekávaných zisků (dále WFT). Ta se má vztahovat na výrobu a obchod s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžbu energetických komodit, petrochemii a velkoobchod s pohonnými hmotami. Dosud však na její výsledné podobě nepanuje shoda ani uvnitř koalice, jak v úterý informovala ČT.

Návrh WFT

Ministerstvo financí (dále MF) představilo počátkem října několik měsíců očekávaný návrh parametrů WFT. Dle návrhu má daňová přirážka, o kterou se navýší sazba DPPO, činit 60 %. Tato sazba by se měla uplatňovat po dobu tří let – 2023, 2024 a 2025 na neočekávané zisky. Jako neočekávané zisky se považují zisky, které převyšují průměr z let 2018 až 2021 navýšený o 20 %.

Přestože se MF často odkazuje na prvotní práci poradního orgánu vlády, Národní ekonomické rady vlády (NERV), ani jeho členové nebyli s představeným návrhem spokojeni a poukazovali na závažné ekonomické vady. Vlákno od zastánce WFT a člena NERVu, Libora Duška, si můžete přečíst zde.

Ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček označil návrh MF dokonce za paskvil a vyjádřil obavu, že se z něj stane během legislativního procesu ještě větší paskvil.

Rozporuplné stanovení nepřiměřených zisků a výběr daně

Co u daně vzbuzuje rozpaky, je odůvodnění nastavení. U energetiky se nezohledňuje vývoj trhu, zvláště pak ceny emisních povolenek. Ty i po odeznění nedostatku zemního plynu a souvisejícího poklesu jeho cen zapříčiní, že cena elektřiny nalezne nový normál, přičemž tento normál bude vysoko nad cenami, na které jsme byli zvyklí. Nový normál se odhaduje mezi 100-150 EUR/MWh. Nelze však opomíjet ani vliv nízké disponibility francouzské jaderné flotily na ceny elektřiny na propojených evropských trzích.

Diskutabilní je v ČR také souběh cenových stropů pro výrobce, jenž byl stanoven na úrovni EU pro období prosinec 2022 až červen 2023 na 180 EUR/MWh (členské státy mohou výši stropu měnit) a WFT. Z evropského návrhu tento souběh nevyplývá a naopak by podle některých názorů umožněn být neměl.

Co rovněž nesedí, jsou výpočty a čísla prezentovaná MF, jak poukazují mnozí odborníci s odkazem na parametry daně dané MF. Zvláště pak u bankovního sektoru, kde se očekává podstatně jiný výběr než prezentovaný. MF počítá s 33 mld. Kč za rok 2023, propočty pak ukazují pouze na jednotky mld. Kč.

Negativně pak pro tržně orientovanou ekonomiku působí zdůvodnění WFT u bankovního sektoru a vystoupení ministra Zbyňka Stanjury v pořadu Kapitola.

„Omlouvám se, že mluvím tak otevřeně, ale banky si za to mohou samy,“ pronesl ministr. „V Česku máme vysokou základní úrokovou míru, komerční banky ji využívají, ovšem jaká je jejich nabídka klientům? Střadatelům? To se nedá porovnat!“ domnívá se Stanjura. „Pokud by banky dlouhodobě byly vstřícnější vůči svým střadatelům, nabízely jim lepší podmínky na běžných a spořicích účtech, tak by neměly tak vysoké zisky a my bychom řekli, že se o ty peníze se svými klienty dělí. Ale to se neděje v dostatečné míře. To je myslím pravý důvod, proč jsme o tom začali přemýšlet.“

Pokud pomineme fakt, že bankovní sektor je vysoce konkurenčním prostředím, tak informace o abnormální ziskovosti bank je nepodložená. Procentuální zisk bankovního sektoru na aktiva je na úrovni roku 2019. Absolutně vyjádřený zisk je pak vyšší v porovnání s rokem 2019 z důvodu, že jsou vyšší celková aktiva bank, poukazuje ekonom Jakub Seidler s odkazem na statistiku České národní banky (ČNB).

Poškození kapitálových trhů a odliv investorů

Návrhy proto vzbuzují na trhu velmi vysokou nejistotu, jelikož mohou působit bez adekvátního zdůvodnění subjektivně a nahodile, což může zapříčinit odliv investorů z ČR. A to i s ohledem na samotný průběh schvalování WFT. K situacím, kdy MF oznámí, že WFT není možné uplatnit za rok 2022, aby následně někteří představitelé vládních stran oznámili dohodu koalice, že daň bude platit i pro rok 2022 a další den se toto prohlášení dementovalo, by docházet rozhodně nemělo.

Společnosti, jako je např. ČEZ, Komerční Banka nebo Erste, jsou veřejně obchodované společnosti. Tyto zprávy jsou kurzotvorné – tzn. ovlivňující cenu akcie. Po zveřejnění informace, že daň bude v platnosti i za rok 2022, klesla hodnota zmíněných společností o necelých 31 miliard Kč. Pirátský poslanec, Jakub Michálek, k tomu nicméně uvedl, že jde o přepočty virtuálních kurzů.