Finský jaderný regulátor <a style="font-weight: bold;" href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Finland-performs-remote-inspection-of-new-nuclear">STUK provedl plánovanou inspekci výstavby nové jaderné elektrárny Hanhikivi</a>. Inspekce výstavby řízené společností RAOS Project, dceřinou společností Rosatomu, byla provedena na dálku přes Skype a to plně v souladu s nařízeními vydanými finskou vládou v boji proti pandemii koronaviru.
Dle Rosatomu byla třídenní inspekce ve dnech 20. až 22. dubna historicky první vzdálenou inspekcí zahraničního dodavatele jaderné elektrárny. Inspekce se zúčastnilo více než 30 pracovníků společnosti RAOS Project.
<blockquote>„Odborníci STUK pozitivně hodnotili funkčnost správy objednávek na podnikovém portálu, zaznamenali pokrok ve vývoji řídících procesů pro dokumentaci a ocenili také kvalitu technické podpory pro kontrolu ve vzdáleném pracovním prostředí. Během inspekce byly úspěšně uzavřeny tři z pěti požadavků, které byly formulovány po předešlé inspekci. RAOS Project bude na zapracování zbylých dvou požadavků nadále pracovat,“ uvedl Rosatom.</blockquote>
Na základě výsledků inspekce stanovili odborníci <a href="https://www.stuk.fi/web/en">STUK</a> nový požadavek na systém řízení projektu.
<blockquote>„Finský regulátor zdůraznil, že je třeba zahájit aktivní studii problémů projektového řízení v další fázi jeho provádění – ve fázi výstavby jaderných elektráren. Regulační orgán musí zhodnotit organizaci projektového řízení v horizontu celého projektu – šestiměsíční tranzitní období, celou dobu výstavby, instalaci a uvedení do provozu,“ uvedl Rosatom.</blockquote>
Další inspekce STUK je předběžně naplánována na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Fennovoima zahájila výkopové práce v lokalitě Hanhikivi v Pyhäjoki v severním Finsku v lednu 2016. RAOS Project předpokládala získání stavebního povolení v roce 2018, uvedení do provozu bylo plánováno na rok 2024. V září 2017 však společnost oznámila, že neočekává obdržení stavebního povolení až do roku 2019, protože přezkum dokumentace vztahující se k její žádosti trval déle než se původně očekávalo. V prosinci 2018 Fennovoima uvedla, že v roce 2021 očekává získání stavebního povolení.
Rosatom staví 1. blok jaderné elektrárny Hanhikivi s jaderným reaktorem VVER-1200 typu AES-2006. Finská společnost <a href="https://raosproject.fi/">RAOS Project</a>, dceřiná společnost <a href="http://rusatom-energy.com/about/">JSC REIN (Rusatom Energy International)</a> patřící pod Rosatom, je generálním dodavatelem 1. bloku jaderné elektrárny Hanhikivi od dubna 2015.
Zdroj úvodní fotografie: Fennovoima

Energetika v zahraničí

Finsko provedlo dálkovou inspekci výstavby nové jaderné elektrárny Hanhikivi

Jaderný blok Olkiluoto 3 se v roce 2005 stal prvním reaktorem typu EPR ve výstavbě, stále ovšem čeká na uvedení do provozu. Stavba bloku Olkiluoto 3 začala již v srpnu 2005 a blok měl být do komerčního provozu uveden dle původního harmonogramu v roce 2009.
K dnešnímu datu je uvedení do provozu zpožděno již o více než 11 let, jelikož se předpokládá, že komerční provoz bude zahájen v březnu 2021. Zatím jediné bloky typu EPR byly uvedeny do provozu v čínském Taishanu, jejichž stavba ovšem začala později než ta v Olkiluotu a Flamanville.
Stavbu jaderné elektrárny Olkiluoto zahájil její provozovatel, společnost TVO (Teollisuuden Voima Oyj), žádostí o schválení záměru již na konci roku 2000. Vláda obecnou žádost o záměru výstavby jaderné elektrárny schválila na počátku roku 2002 a o tři roky později schválila i výstavbu samotnou.
Výstavba byla zahájena <a href="https://www.world-nuclear.org/reactor/default.aspx/OLKILUOTO-3">12. srpna 2005</a>. O téměř patnáct let později jaderný blok Olkiluoto 3 stále nebyl připojen k soustavě a nebyl spuštěn v komerčním provozu.
Původně se přitom počítalo ještě se čtvrtým blokem ve stejné lokalitě – plány na dostavbu tohoto bloku byly pozastaveny v polovině roku 2015, a to právě kvůli průtahům při stavbě třetího bloku. Provozovatel ovšem budoucí oživení projektu Olkiluoto 4 nevyloučil.
<h2>Problémy bloku Olkiluoto 3 začaly ještě před zahájením stavby</h2>
Jako hlavní dodavatel pro Olkiluoto 3 bylo vybráno konsorcium společností Areva (nyní pod názvem Framatome) a Siemens, kterému byla zakázka zadána formou dodávky na klíč. Konsorcium se stalo vítězem především díky nízké ceně (ta byla hlavním kritériem v tendru), když v tendru předstihlo konsorcium společností General Electric a ABB. Poslední účastník tendru, ruský Atomstrojexport, nebyl hodnocen, jelikož nebyl schopen dodat návrh v rozsahu dle zadávacích podmínek.
Ačkoliv to při výběru hlavního dodavatele ještě nebylo zřejmé, již v této fázi bylo „zaděláno“ na problémy. Areva byla po letech bez většího projektu odhodlána zvítězit v tendru za každou cenu. Uchýlila se tak nejen k velice ambicióznímu harmonogramu, ale i k relativně nízké ceně, která navíc byla stanovena fixní částkou na 3,2 mld. EUR. To vše v situaci, kdy nabízela typ reaktoru, který ještě nikde na světě nebyl ve výstavbě.
<figure id="attachment_81542" class="wp-caption alignleft" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-81542" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3720466920_91c980a4ef_h-800x600.jpg 800w" alt="Výstavba JE Olkiluoto" width="1600" height="1200" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Olkiluoto Zdroj: Flickr</figcaption></figure>
První problémy se přitom objevily již před samotným zahájením výstavby. V březnu 2004 se objevily v médiích zprávy, že příprava návrhu a dokumentace projektu byla opožděna. Současně byla Areva zpožděna s povolovacím procesem před místním orgánem jaderného dozoru.
Obecně se již v počátku ukazovalo na problémy s koordinací prací na stavbě (často i kvůli jazykové bariéře), komunikací a neznalostí místního prostředí ze strany Arevy. Tomu nepomohla ani skutečnost, že Areva nevyužívala místních subdodavatelů, na čemž se údajně dohodla s TVO, ačkoliv o tom ve smlouvě nebyla zmínka. Namísto toho se na stavbě pohybovali dělníci z různých evropských států, což se také podepsalo na průběhu stavby. Zatímco velká část dělníků <a href="https://www.academia.edu/4078171/Dimensions_of_distance_in_a_project_network_Exploring_Olkiluoto_3_nuclear_power_plant_project">pocházela z Polska, vedoucí pracovníci byli zpravidla Francouzi, Němci nebo Finové</a>.
Jedním z konkrétních problémů v počátcích stavby bylo, když společnost Forssan Betoni dodala pro stavbu materiál pro betonování základů o špatné kvalitě a část betonovacích prací musela být zdemolována a provedena znovu.
I v důsledku tohoto pochybení již v počátcích stavby zahájil finský úřad jaderného dozoru kontrolu průběhu výstavby. Přestože neobjevil žádné problémy ve vztahu k jaderné bezpečnosti, upozornil na to, že za problémy výstavby stojí především <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2006/07/13/9288817/poor-project-management-behind-olkiluoto-delay-regulator/">špatný projektový management</a>, neschopnost Arevy projekt řídit a nedostatek zkušeností dodavatelů v oboru výstavby jaderných elektráren.
Podle regulátora konsorcium Arevy a Siemens zvolilo subdodavatele, kteří nemají žádné dřívější zkušenosti s výstavbou jaderných elektráren a tito subdodavatelé neměli dostatečné instrukce a dohled, aby mohli plynule postupovat v práci.
S postupem prací se objevovaly i další obtíže, které lze u výstavby prvního reaktoru tohoto typu očekávat. Další zpoždění výstavby bylo nabráno jak při testech řídících a kontrolních systémů, tak i při horkých zkouškách, které trvaly déle, než bylo plánováno.
<h2>Spory ohledně zpoždění</h2>
Opakované problémy při výstavbě se postupně projevily i na vztazích mezi Arevou a TVO. Ty se dostaly plně na veřejnost v roce 2007, přičemž došlo i na rozpory ohledně uplatňování smluvních sankcí. Sami účastníci prohlašovali, že spor předají svým právníkům. Výměna názorů ohledně odpovědnosti za zpoždění tak podle očekávání skončila před soudem.
TVO již od počátku měl podstatně silnější pozici, když z pozice objednatele měl nárok na výstavbu elektrárny v daném čase a termínu (včetně stanovených pokut za prodlení). Samotná Areva ovšem přiznávala, že na zaplacení veškerého prodlení <a href="https://www.academia.edu/4078171/Dimensions_of_distance_in_a_project_network_Exploring_Olkiluoto_3_nuclear_power_plant_project">není připravena</a>. Ostatně problémy s výstavbou jaderné elektrárny Olkiluoto se významně podílely na úpadku společnosti Areva, která skončila nuceným převzetím od francouzské státní společnosti EDF (převzata byla pouze část Arevy bez projektu Olkiluoto, který byl vyčleněn zvlášť).
<figure id="attachment_81543" class="wp-caption alignleft" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-81543" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/3719655559_4e126704a6_h-800x600.jpg 800w" alt="Výstavba jaderné elektrárny Olkiluoto vyústila ve spor mezi Arevou a TVO. Zdroj: Flickr" width="1600" height="1200" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba jaderné elektrárny Olkiluoto vyústila ve spor mezi Arevou a TVO. Zdroj: Flickr</figcaption></figure>
Spor obou společností byl nakonec vyřešen dohodou – Areva se zavázala zaplatit TVO 450 mil. EUR, přičemž Areva měla nárok na 150 mil. EUR v případě, že bude stavba dokončena do května 2019. Součástí vyrovnání bylo i ustanovení o dodatečné pokutě v případě, že elektrárna nebude spuštěna ani do konce roku 2019. To se nestalo, a tak má<a href="https://www.reuters.com/article/us-tvo-areva-olkiluoto-settlement/frances-areva-to-pay-554-million-to-settle-finnish-reactor-dispute-idUSKCN1GN0R5"> Areva zaplatit TVO dalších 400 mil. EUR</a>.
<h2>Dodavatelský model pro Olkiluoto 3</h2>
Vítězné konsorcium společností Areva a Siemens nabídlo výstavbu bloku za cenu 3,2 mld. EUR (<a href="https://www.carbonbrief.org/new-nuclear-finlands-cautionary-tale-for-the-uk">link</a>), přičemž se jednalo o fixní částku – i to pomohlo Arevě v tendru vyhrát, přestože se později začalo ukazovat, jak podhodnocené odhady nákladů byly. Areva především spoléhala na <a href="https://www.independent.co.uk/news/science/power-failure-what-britain-should-learn-from-finlands-nuclear-saga-770474.html">jednoduchost stavby nového designu reaktoru</a> a z toho vyplývající usnadnění a zrychlení stavby, což se ale nakonec nepotvrdilo.
Společnost TVO preferovala dodavatelský model na klíč. Ten je typický minimální účastí investora (TVO) a relativní volností hlavního dodavatele, který je odpovědný za celkové řízení projektu a činností v místě stavby, dodávky, projektování a výstavbu.
Řadu problémů, které výstavbu jaderné elektrárny Olkiluoto postihly, lze přičítat právě dodavatelskému modelu a z něj vyplývajícímu projektovému řízení, k čemuž se obsáhle vyjádřil i <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2006/07/13/9288817/poor-project-management-behind-olkiluoto-delay-regulator/">místní úřad pro jaderný dozor</a>. V důsledku minimální účasti TVO měla Areva relativně široké možnosti výběru subdodavatelů – to Areva využila k přidělování subdodávek společnostem, které měly minimum zkušeností a byly cenově nejvýhodnější, za což byla <a href="https://www.independent.co.uk/news/science/power-failure-what-britain-should-learn-from-finlands-nuclear-saga-770474.html">Areva kritizována</a>.
V lednu 2009 se z dodavatelského konsorcia <a href="https://www.nytimes.com/2009/01/26/business/worldbusiness/26iht-26nuclear.19695526.html">stáhla společnost Siemens</a>, která měla na starost dodávku konvenčního ostrova, jelikož tato část výstavby probíhala bez významnějších potíží. Zpoždění s dodávkou konvenčního ostrova se <a href="https://www.power-eng.com/2010/09/01/lessons-learned-from-olkiluoto-3-plant/">odhaduje na cca rok</a>.
<h2>Spuštění elektrárny je očekáváno na březen 2021</h2>
Podle posledních veřejně dostupných informací má být Olkiluoto 3 spuštěn v březnu 2021. Stane se tak zřejmě prvním jaderným blokem typu EPR, který bude uveden v Evropě do provozu. S ohledem na historii projektu to ovšem nemusí být konečné datum.
<figure id="attachment_37666" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-37666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Vystavba-jaderne-elektrarny-Olkiluoto-3.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Vystavba-jaderne-elektrarny-Olkiluoto-3.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Vystavba-jaderne-elektrarny-Olkiluoto-3-512x273.jpg 512w" alt="Výstavba finské jaderné elektrárny Olkiluoto 3" width="725" height="387" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba finské jaderné elektrárny Olkiluoto 3</figcaption></figure>
Na zpoždění projektu, od kterého si Areva slibovala nový začátek pro jaderný průmysl v období po černobylské havárii, se nejvíce podepsala především ztráta zkušeností samotné Arevy, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a snaha získat novou zakázku za každou cenu. Podle auditu, který si nechala zpracovat francouzská vláda, musela samotná Areva uvádět nepravdivé informace ohledně plánované délky výstavby, aby zakázku vůbec mohla získat.
Areva navíc, i přes relativně málo zkušeností z posledních let, převzala řízení celé dostavby. Ani s řízením celé stavby neměla dostatek zkušeností, jelikož obvyklou praxí bylo, že na místě hlavního dodavatele byla francouzská EDF, zatímco Areva byla pouze dodavatelem jaderného ostrova.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o významnější zakázku po mnoha letech, byl zřejmý nedostatek zkušeností. V kombinaci s EPC smlouvou tak řízení projektu měla v rukou společnost, která neměla dostatek zkušeností a ani potřebnou znalost finského prostředí. Nastavení smlouvy mezi TVO a Arevou navíc vedlo k relativně pasivnímu chování investora, čímž bylo umožněno hlavnímu dodavateli spoléhat na levné subdodavatel s minimem zkušeností, což je pro výstavbu kritické.
Na druhou stranu je nutné dodat, že hlavním problémem na počátku výstavby byl nedokončený design elektrárny. Následné výstavby v Číně, u kterých již bylo hotov, takovým zpožděním netrpěly. To ovšem bylo dáno i místním prostředím a zapojením lokálních stavebních a montážních společností, které měly stavbu lépe organizovanou.

Jaderné elektrárny

Olkiluoto 3: Ztráta zkušeností a ambiciózní plány stojí za více než desetiletým zpožděním

Provozovatel nového finského jaderného bloku Olkiluoto 3 uzavřel servisní smlouvy se společností Framatome. Smlouvy pokrývají oblasti výpadků a údržby, inženýrských prací a nedestruktivních testovacích služeb. Olkiluoto 3, nechvalně proslulé neustálým prodlužováním výstavby, by mělo být připojeno k síti na konci tohoto roku.
Francouzská společnost Framatome, jejíž většinovým vlastníkem je EDF, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-contracts-Framatome-for-Olkiluoto-3-long-term?fbclid=IwAR1PJCDRs4IV9DAWO76lOnVBvPkLnssCkbW1eGI22IvvYFr6eni8dRf97Mo">podepsala servisní smlouvy</a> se společností Teollisuuden Voima Oyj (TVO). TVO je provozovatelem jaderné elektrárny Olkiluoto na západním pobřeží Finska, a to včetně nového třetího bloku.
Hodnota kontraktů, které pokrývají výpadky a údržbu, včetně inženýrských služeb, I&amp;C a nedestruktivních testovacích služeb, nebyla zveřejněna.
<blockquote>&#8222;Naše přítomnost ve Finsku nám umožní účinně naplňovat servisní smlouvy pro EPR blok Olkiluoto 3 a dává nám prostor, abychom dále podporovali naše partnery v oblasti služeb ve Finsku a Švédsku,&#8220; uvedla Catherine Cornandová, výkonná viceprezidentka společnosti Framatome.</blockquote>
Framatome pracuje na výstavbě a uvedení do provozu celkem šesti bloků typu EPR: dva v Taishanu v Číně, jeden v Olkiluoto ve Finsku, jeden ve Flamanville ve Francii a dva v Hinkley Point ve Velké Británii.
<blockquote>&#8222;Na základě našich globálních zkušeností a odborných znalostí se celý tým Framatome těší na vývoj dalších nabídek pro stávající i potenciální zákazníky v severní Evropě,&#8220; dodala Cornandová.</blockquote>
<h2>Zprovoznění Olkiluoto 3 v příštím roce?</h2>
Práce na výstavbě bloku 3 začaly v roce 2005 a blok měl být spuštěn v květnu 2009. Od té doby ale projekt čelil mnohaletým zpožděním a<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/komercni-provoz-olkiluoto-3-opet-odlozen-stavba-jaderne-elektrarny-ve-finsku-potrva-nejmene-16-let"> jeho výstavba se pravděpodobně protáhne na 16 let</a>.
V březnu loňského roku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/novy-finsky-jaderny-blok-olkiluoto-3-ziskal-ocekavanou-provozni-licenci">získala TVO od finské vlády provozní licenci.</a> Zavážení paliva však bylo odloženo na červen letošního roku kvůli pomalému pokroku v systémových testech a problémům s dodávkou náhradních dílů. Připojení jaderného bloku typu EPR Olkiluoto 3 je proto v současné době naplánováno na letošní listopad a uvedení do provozu se očekává v březnu 2021.
Zdroj úvodní fotografie: TVO

Framatome bude provádět servisní práce na finské JE Olkiluoto 3

Finský Úřad pro radiační a jadernou bezpečnost zahájil práce na získání znalostí potřebných k nastavení procesů licencování malých modulárních reaktorů. Finsko s přípravou začalo jak z národního, tak i mezinárodního zájmu o tato zařízení. První modulární reaktor společnosti Rolls-Royce by měl být v provozu v roce 2029.
Finský Úřad pro radiační a jadernou bezpečnost (STUK) <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Finnish-regulator-prepares-for-SMR-licensing">zveřejnil zprávu</a> o posouzení bezpečnosti a udělování licencí pro malé modulární reaktory (SMR). Ze zprávy vyplývá, že se Finsko začalo připravovat na licencování SMR jak z důvodu národního, tak i mezinárodního zájmu o ně.
<blockquote>„Musíme být schopni informovat strany zvažující využití jaderné energie o bezpečnostních požadavcích, které se vztahují na nové jaderné elektrárny, a musíme být schopni posoudit jejich bezpečnost,“ uvedl generální ředitel STUK Petteri Tippana.</blockquote>
Pracovní skupina zřízená finským Ministerstvem hospodářství a zaměstnanosti tak v současné době zkoumá potřebu upravit zákony o atomové energii. Další z diskutovaných oblastí je také vhodnost současného licenčního systému a monitorování radiační bezpečnosti malých reaktorů.
<blockquote>„Zatímco se technologie vyvíjí rychle, změna stávajícího licenčního systému a doplňkových právních předpisů nějakou dobu trvá. Navíc vybudování potřebné odborné znalosti neproběhne okamžitě. Připravujeme se na budoucnost, abychom zajistili, že bezpečnost SMR bude přinejmenším na stejné úrovni jako u stávajících jaderných elektráren,“ dodal Tippana</blockquote>
<h2>Výhody modulárních reaktorů</h2>
Malé modulární reaktory o instalovaném výkonu zhruba 300 MWe – tedy asi třetinu velikosti typického <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/finsko-jaderny-reaktor-epr-olkiluoto-3-muze-obdrzet-provozni-licenci">komerčního jaderného reaktoru </a>– mohou potenciálně nabídnout řadu silných stránek. Zejména se jedná o bezpečnost, výstavbu, umístění i potenciální ekonomické přínosy.
Díky modulárnímu charakteru mohou být reaktory vyráběny v továrnách a přepravovány na místo určení, což nabízí úspory z rozsahu a snižování nákladů i doby výstavby.
Do vývoje technologie SMR investují společnosti po celém světě. Společnost Rolls-Royce oznámila, že její první by měl <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rolls-royce-chce-modularnimi-reaktory-roku-2029-konkurovat-oze">být uveden do provozu již v roce 2029</a>.
Zdroj úvodního obrázku: Rolls-Royce

Finsko se připravuje na licencování malých modulárních reaktorů

Jaderný blok Olkiluoto 3 bude podle aktualizovaného harmonogramu spuštěn nejdříve v březnu roku 2021. Doba výstavby se tak protáhne o dalších 6 měsíců. Stále by se ovšem mělo jednat o první reaktor typu EPR, který bude v EU uveden do provozu.
První reaktor typu EPR, který má být uveden v Evropě do provozu, opětovně odkládá zahájení svého komerčního provozu. Podle čtvrtečního prohlášení jeho budoucího provozovatele, finské společnosti TVO, má být reaktor uveden do provozu v březnu roku 2021.
Není to přitom zdaleka první zpoždění, které Olkiluoto 3 ohlašuje. Ještě v polovině tohoto roku přitom společnost TVO opakovala, že reaktor bude spuštěn v červenci 2020.
Zcela první harmonogram přitom mluvil o spuštění bloku v květnu roku 2009. S ohledem na poslední odklad komerčního provozu je stavba opožděna již o téměř 12 let. Práce na stavbě přitom započaly v roce 2005.
{„country“:“FI“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-11-01″,“to“:“2019-11-31″,“caption“:“Výroba elektřiny Finsku v letošním listopadu“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-11-01“,“end_date“:“2019-11-31“,“lang“:“CZ“}
Obdobné problémy ovšem nepostihly pouze stavbu EPR v elektrárně Olkiluoto, obdobné zpoždění hlásí i elektrárna ve Flamanville, kde je ve výstavbě jeden blok od roku 2007. Původní spuštění bylo v plánu v roce 2012, přičemž podle aktuálního harmonogramu má být zprovozněn až ke konci roku 2022.
Jediné reaktory EPR, které jsou aktuálně v komerční provozu, jsou dva bloky v elektrárně Taishan v Číně. Evropa na své první bloky tohoto typu stále čeká. První blok JE Taishan byl uveden do komerčního provozu v prosinci 2018 a druhý v září 2019.
Pro Českou republiku, která je aktuálně v počátku přípravné fáze dostavby jaderné elektrárny, tento typ bloku ovšem není vhodný. Dle vyjádření zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla i ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je v lokalitě <a href="https://www.euro.cz/politika/investory-jadernych-bloku-budou-dcery-cez-stat-je-pripraven-pomoci-pri-problemech-1458093">Dukovany možné umístit blok o maximálním výkonu 1200 MW</a>. Reaktor typu EPR, který je ve výstavbě ve Flamanville a Olkiluoto, má jmenovitý výkon 1650 MWe, a proto jeho umístění není vhodné.

Komerční provoz Olkiluoto 3 byl opět odložen, stavba jaderné elektrárny ve Finsku potrvá nejméně 16 let

Spuštění jaderné elektrárny <a href="https://www.tvo.fi/news/2157?fbclid=IwAR28LWH4qDlE95CaQmHnoMKuJbpHjEj9YAxdUieatpR9TI2Z-ce4fRQ1cCk">Olkiluoto 3 nabralo další 6týdenní zpoždění oproti plánu.</a> Informovala o tom finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Nový časový harmonogram pro uvedení elektrárny do provozu má TVO od dodavatele elektrárny, konsorcia Areva-Siemens, obdržet příští měsíc.
Podle aktualizovaného harmonogramu, který TVO obdrželo v červenci, měl dodavatel elektrárny zavézt palivo do reaktoru v lednu 2020, první připojení do sítě pak mělo nastat v dubnu stejného roku. Výroba a dodávka elektrické energie do sítě pak měla začít v červenci 2020.
V pátek společnost TVO oznámila, že dle informací, které od dodavatele obdržela, dojde oproti harmonogramu k 6týdennímu zpoždění. Podle dodavatele elektrárny musí být konečná kontrola mechanických, elektrických, kontrolních a přístrojových systémů provedena pečlivě a s vysokou kvalitou.
<blockquote>„Přestože dokončení elektrárny nabralo další zpoždění, jsme již velmi blízko fázi zavážení paliva do reaktoru a spuštění JE OL3. TVO v současné době připravuje na zavážení paliva do reaktoru.“ Jouni Silvennoinen, vedoucí projektu pro TVO</blockquote>
TVO obdrželo provozní licenci pro reaktor v 7 března letošního roku. Pro zavezení paliva do reaktoru potřebuje společnost zvláštní povolení od finského státního Úřadu pro radiaci a jadernou bezpečnost.
Dodavatelé elektrárny, konsorcium Areva GmbH, Areva NP SAS a Siemens AG, staví reaktor tzv. &#8222;na klíč&#8220; s pevně stanovenou cenou. Odpovědnost za smluvní závazky pro dodavatele platí až do konce záruční doby.
O zpožděném zavážení paliva informovalo TVO v červenci letošního roku. Společnost tehdy prohlásila, že ačkoliv mělo k zavezení paliva podle tehdejšího harmonogramu dojít v červenci, k zavážce nedojde dříve než v srpnu.<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/dokonceni-finskeho-epr-reaktoru-olkiluoto-opet-odlozeno/"> Poslední odložení dokončení elektrárny proběhlo v červenci.</a>
Výstavba elektrárny začala v roce 2005 a podle původních plánů měla být dokončena již v roce 2009, projekt se však během realizace potýkal s mnohými problémy.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://imagegallery.tvo.fi/catalog/Teollisuuden%20Voima/r/648/viewmode=previewview/qsr=Olkiluoto">TVO</a>

Finský projekt jaderné elektrárny Olkiluoto hlásí další zpoždění

Významné rozdíly ve velkoobchodních cenách elektřiny ve Finsku a ostatních severských zemích byly ve Finsku během léta opět horkým tématem. <a href="https://www.fingridlehti.fi/en/the-substantial-differences-in-electricity-prices-in-the-nordic-region-are-due-to-different-electricity-generation-structures/?fbclid=IwAR3saPbvsihTNbbb2Gr235jfirM_sHsYWr872J4KO0dovj_LSFIiWjIb_kc" target="_blank" rel="noopener">Provozovatel přenosové soustavy Fingrid uvedl</a>, že zásadní vliv na tyto cenové rozdíly má o více než dekádu zpožděné zprovoznění třetího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto a pokles importu elektřiny z Ruska. 
Během některých letních týdnů byly velkoobchodní ceny elektřiny ve Finsku až dvojnásobné ve srovnání s cenami v sousedním Švédsku. Podle výkonného ředitele finského provozovatele přenosové soustavy Jukki Ruusunena jsou cenové rozdíly způsobeny především rozdílným zdrojovým mixem.
<blockquote>„V Norsku je většina elektřiny vyráběna ve vodních elektrárnách, zatímco ve Švédsku ve vodních a jaderných elektrárnách. V obou těchto zemích jsou ceny drženy nízko díky velmi nízkým variabilním nákladům zdrojů, které k výrobě elektřiny používají,“ uvedl CEO Fingridu.</blockquote>
Ruusunen dodal, že ve Finsku je často nezbytné spoléhat se na dražší formy výroby elektřiny a připomněl významně vyšší závislost Finska na importu ve srovnání s ostatními severskými zeměmi.
<blockquote>„Ceny ve Finsku a Švédsku se významně liší, když není dostatek přeshraniční přenosové kapacity mezi těmito zeměmi pro přenos množství elektřiny odpovídajícího poptávce na trhu,“ dodal Ruusunen.</blockquote>
{„country“:“FI“,“type“:“PIE“,“from“:“2018-01-01″,“to“:“2018-12-31″,“caption“:“Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny ve Finsku v roce 2018. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-01-01″,“end_date“:“2018-12-31″}
<h2>Zpožděné zprovoznění Olkiluoto 3 a pokles importů z Ruska</h2>
Fingrid v tiskové zprávě dále uvedl, že zásadní vliv na současnou situaci na finském trhu s elektřinou má o více než dekádu opožděné zprovoznění třetího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto 3. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/dokonceni-finskeho-epr-reaktoru-olkiluoto-opet-odlozeno/" target="_blank" rel="noopener">Podle zpráv z konce července letošního roku</a> bylo zahájení komerčního provozu odsunuto na červenec 2020.
<blockquote>„Zpoždění způsobilo výrobní deficit, který nemohl být zahrnut při rozvoji přenosové soustavy, jelikož investice do rozvoje přenosové soustavy jsou plánovány v horizontu 10 až 20 let. Plány počítaly se zprovozněním Olkiluoto 3 zhruba podle plánu,“ uvedl Fingrid.</blockquote>
Opožděné zprovoznění Olkiluoto 3 vyvolalo potřebu importu odpovídajícího množství výkonu, tedy zhruba 1 600 MW, z okolních států.
Situaci na finském trhu dále zhoršil „kolaps“ dodávek elektřiny ze sousedního Ruska, kde došlo vlivem zavedení podpory výroby elektřiny k navýšení velkoobchodních cen elektřiny a export do Finska tak již není tak lukrativní.
<blockquote>„Když je cena elektřiny na domácím trhu vyšší, nevyplatí se elektřinu exportovat. Kvůli kolapsu dodávek elektřiny z Ruska je nezbytné importovat zhruba 1 000 MW ze Švédska, což dále zvyšuje cenový rozdíl mezi Finskem a Švédskem,“ dodal Fingrid.</blockquote>
Podle Ruusunena by po dokončení výstavby jaderné elektrárny Olkiluoto 3 mělo dojít k vyrovnání cen mezi Finskem a ostatními severskými zeměmi.
<h2>Očekávaný rozvoj větrné energetiky</h2>
Pomoct s výrobním deficitem by měl také očekávaný rozvoj větrné energetiky. Ke konci roku bylo k finské elektrizační soustavě připojeno 698 větrných turbín, které ročně vyprodukují zhruba 5,8 TWh elektřiny.
Ve výstavbě je přitom aktuálně dalších 520 MW větrných elektráren, které by měly vstoupit do provozu v letošním nebo příštím roce.
Podle finské asociace Finnish Wind Power Association by <a href="https://www.fingridlehti.fi/en/wind-blows-power/?fbclid=IwAR2jTcQUeiXgxET76rvKFF0RIwYZLpaWS73OWZrmFdObE-s29dtDeb4MQF4" target="_blank" rel="noopener">v roce 2030 mohly větrné elektrárny pokrývat realisticky až 30 % spotřeby elektřiny ve Finsku. </a>V roce 2018 měly větrné elektrárny 8,5% podíl na výrobě elektřiny.

Elektrárny v Evropě

Finsko: Zpoždění výstavby JE Olkiluoto 3 způsobuje významné rozdíly v cenách elektřiny

Finsko bude <a href="https://eu2019.fi/en/article/-/asset_publisher/paaministeri-antti-rinteen-puhe-euroopan-parlamentille" target="_blank" rel="noopener">podle svého premiéra Annti Rinneho</a> usilovat o dosažení dohody o uhlíkové neutralitě EU do roku 2050 před koncem svého předsednictví v Radě EU.  Uhlíkovou neutralitu EU v roce 2050<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nova-predsedkyne-komise-slibuje-navyseni-cilu-snizovani-emisi-sklenikovych-plynu/" target="_blank" rel="noopener"> označila v úterý za prioritu</a> také nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Finsko by rádo dosáhlo dohody o uhlíkové neutralitě ještě před koncem svého předsednictví v Radě EU, tedy do konce letošního roku. <a href="https://ec.europa.eu/clima/citizens/eu_en" target="_blank" rel="noopener">Současný dlouhodobý cíl EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů</a> je přitom pokles alespoň o 80 % do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990.
Nově zvolená předsedkyně Evropské komise von der Leyenová v úterý uvedla, že plánuje zakotvit cíl dosažení uhlíkové neutrality EU do roku 2050 do legislativy. Mimo to přislíbila zpřísnění cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných 40 % na 50 % ve srovnání s rokem 1990.
Finsko doufá v dosažení dohody s evropskými lídry na ambiciozním cíli pro rok 2050 na plánovaných jednáních v říjnu či v prosinci. Na červnovém jednání podpořilo uvedený cíl 24 z 28 členských států EU. Mezi čtyřmi státy, které návrh nepodpořily, byla kromě Polska, Maďarska a Estonska také Česká republika.
<blockquote>„Již nyní máme nejambicioznější cíle mezi industrializovanými ekonomikami a máme závazný právní rámec, který zajistí splnění našich závazků. Nesmíme se však zastavit. Pro EU znamená vedoucí pozice závazek ke klimatické neutralitě do roku 2050,“ řekl Rinne Evropskému parlamentu.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/071719-finnish-eu-presidency-to-push-2050-net-zero-co2-accord-by-end-2019" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts uvedl</a>, že EU musí podle podmínek plynoucích z Pařížské klimatické dohody zaslat Organizaci spojených národů svůj dlouhodobý klimatický plán v roce 2020.

Emise CO2

Finsko chce do konce svého předsednictví v Radě EU protlačit dohodu o uhlíkové neutralitě do roku 2050

Finský provozovatel přenosové soustavy <a href="https://www.fingrid.fi/en/pages/news/news/2019/pilot-for-a-smaller-bid-size-in-balancing-energy-market/?fbclid=IwAR1n5Mi7usXWdWipgTfIv1Fy3ke_G_H0WtZSJLh_On8tTGI9MdhU2oVN5L4" target="_blank" rel="noopener">Fingrid na začátku června oznámil</a>, že na podzim zahájí pilotní projekt pro otestování snížení velikosti minimální nabídky regulační energie z minutových záloh (mFRR – zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací) . V současné době je ve Finsku minimální velikost nabídky regulační energie z mFRR 5 MW, pilotní projekt má ověřit možnost snížení této hranice na 1 MW.  
Fingrid plánuje společně s ostatními severskými provozovateli přenosových soustav otestovat možnost snížení minimální nabídky regulační energie z mFRR ze současných 5 MW na 1 MW.
<blockquote>„Menší minimální velikost nabídky je důležitým krokem ke snížení vstupních bariér na trhu s regulační energií. Menší velikost nabídky zároveň umožňuje efektivnější využití decentrálních poskytovatelů flexibility k udržování výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě,“ uvedl Fingrid.</blockquote>
Podle Fingridu představuje plánovaný pilotní projekt prostředek pro hladký přechod k aktuálně tvořenému evropskému trhu s regulační energií, kde je jako minimální velikost nabídky regulační energie z mFRR plánován právě jeden megawatt.
<h2>Česko má zatím u služby mFRR k 1MW hranici daleko</h2>
<a href="https://www.ceps.cz/cs/podpurne-sluzby" target="_blank" rel="noopener">V ČR došlo od 1. dubna 2019 v souvislosti s implementací příslušných evropských nařízení k přejmenování názvů podpůrných služeb</a>, kdy například dřívější primární regulace frekvence bloku (PR) je nově označována jako proces automatické regulace frekvence (FCP), respektive záloha pro automatickou regulaci frekvence (FCR). Dřívější minutové zálohy (MZt) jsou nyní označovány jako ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRPt), respektive zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací do t minut (mFRRt).
Kde však Česká republika za některými evropskými státy prozatím zaostává, je právě minimální velikost nabídky regulační energie, která je v současnosti spjatá s minimální velikostí regulační zálohy.
Například v případě mFRR, kde by v budoucnu měla být minimální velikost nabídky regulační energie právě 1 MW, je v Česku ve službě mFRR15+/- minimální velikost zálohy stanovena na 10 MW a ve službě mFRR5 dokonce na 30 MW.

Přenos elektřiny

Finsko zahájí pilotní projekt pro menší jednotky poskytující minutové služby výkonové rovnováhy

Nová <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/finland-pledges-carbon-neutrality-on-eve-of-eu-presidency/">finská vláda</a> 4. června uvedla, že země bude cílit na úplné snížení emisí do roku 2035. Tento závazek je obsažen v koaliční dohodě vlády složené z pěti politických stran. 
<h2>Oblast boje proti změně klimatu se ve Finsku stala velkým tématem</h2>
Finsko se tímto cílem zavazuje k tzv. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/svedsko-chce-byt-uhlikove-neutralni-jiz-v-roce-2045/">uhlíkové neutralitě</a>. To znamená, že země bude muset snížit své emise pod hranici, kdy budou finské lesy, mokřady a různé využívané technologie vypouštěné emise schopny úplně pohltit. <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/norsko-zaznamenalo-rekordni-spotrebu-elektricke-energie-hlavnim-tahounem-jsou-domacnosti/">Norsko</a> chce stejného cíle dosáhnout již do roku 2030. Finsko ovšem prohlásilo, že na rozdíl od svého souseda se nebude spoléhat na nákup mezinárodních uhlíkových kreditů / emisních povolenek.
V současnosti Finsko cílí na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045. Nový ambicióznější cíl by tedy bylo nutné zahrnout do Klimatického zákona. Finská vláda se rovněž nechala slyšet, že by do zákona chtěla vepsat cíl být uhlíkově negativní nejpozději do roku 2050.
<h2>Finské předsednictví by mohlo pomoci dokončení klimatického plánu EU do 2050</h2>
Od července 2019 bude Finsko předsedat Radě EU, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/juncker-nutne-aktivne-se-venovat-cilum-rok-2030-nesoustredit-se-jen-cile-rok-2050/">klimatický plán</a> do roku 2050, předložený v listopadu 2018 Evropskou komisí, stále není dokončen a Rada EU momentálně dojednává detaily o tom, jak by uhlíkové neutrality <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nove-slozeni-evropskeho-parlamentu-napovida-jaka-bude-budoucnost-klimaticko-energetickych-politik-eu/">EU</a> do 2050 bylo dosaženo.
Pokud zohledníme novou finskou vládu a její přísliby v této oblasti, tak lze očekávat, že se plán stane jednou z priorit finského předsednictví a <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/uhli-ma-ve-finsku-nahradit-biomasa-navzdory-obrim-lesum-zeme-chce-dovazet/">Finsko</a> se bude snažit o jeho dokončení.
Je ovšem důležité zdůraznit, že je v tomto ohledu nutné mnohé vyřešit. Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že „debata neprobíhá o tom zda, ale jak můžeme tohoto cíle dosáhnout“.