Žádný ze států Evropské unie nedělá dost pro splnění cílů stanovených v Pařížské dohodě, jak vyplývá z nové studie organizace Climate Action Network Europe (CAN). Ta ohodnotila a seřadila státy EU podle toho, jaká opatření byly schopny zavést a jak ambiciózní tyto jsou. Středo- a východoevropské státy jsou pozadu, Česká republika a Slovinsko patří ovšem mezi progresivnější země této skupiny.

Studie hodnotila to, jak si evropské státy stojí z hlediska snahy o zavádění ambicióznějších opatření na ochranu klimatu na území celé Unie a jak pokročily ve snižování emisí, zlepšování energetické účinnosti a přechodu na obnovitelné zdroje energie. Celkově evropské státy zaostávají ve snaze o dosažení cílů Pařížské dohody (tedy nezvýšit průměrnou globální teplotu v tomto století o více než 2 stupně Celsia).

Vede Švédsko, Dánsko a Německo zaostávají

V celkovém hodnocení si nejlépe vedou Švédsko, následované Portugalskem, Francií, Nizozemskem a Lucemburskem. Stejně tak je to opět Švédsko, Lucembursko a Francie, které vedou žebříček ve snaze o prosazování ambicióznějších cílů na celoevropské úrovni. Naproti tomu Belgie, Dánsko, Německo a Spojené království spadly z vedoucích pozic žebříčku. Podle CAN nedostatečně prosazují ambicióznější cíle a začínají zaostávat v přijímání účinnějších opatření, navzdory jejich velmi dobré ekonomické situaci.

Žádný stát EU neplní nutná opatření nutná k dosažení cíle Pařížské dohody dostatečně. Některé státy si cíle navíc stanovily poměrně nízko a i když je plní, nejsou tyto celkově dostatečné.

Studie rovněž vyhodnotila, které státy zaznamenávají nejvyšší pokrok v dosažení cílů pro rok 2020. Jsou to především Řecko, Rumunsko a Chorvatsko. CAN ale upozorňuje na to, že státy jsou často velmi progresivní pouze díky faktu, že si cíle nastavily poměrně snadno dosažitelné.

Česko nejlepší z nejhorších

Většina států střední a východní Evropy se dle agentury CAN nesnaží o prosazování ambicióznějších cílů a opatření. Ačkoliv některé země si v konečném pořadí nestojí zle, často je to díky nízko nastaveným cílům a nebo nízké spotřebě elektřiny. Česko společně se Slovinskem byly ohodnoceny pozitivněji než ostatní země regionu. Mezi státy s nejhorším hodnocením CAN se zařadilo Estonsko, Polsko a možná překvapivě i Irsko, a to především kvůli jejich dlouhotrvajícímu negativnímu postoji vůči klimatickým politikám EU.

CAN pracuje s pěti indikátory hodnocení přístupu ke klimatické politice (viz tabulka níže) a poskytuje doporučení jednotlivým hodnoceným státům. Česká republika by měla urychlit vyřazení uhlí a zavést opatření k omezování emisí z dopravy a zemědělství, stejně tak jako zavést lepší opatření pro zavádění obnovitelných zdrojů energie a silněji propagovat klimatické cíle obecně.

Zdroj dat a grafu: CAN

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *