Domů
Emise CO2
Německo začalo jako první na světě vyrábět "zelené" letecké palivo

Německo začalo jako první na světě vyrábět "zelené" letecké palivo

Nevládní organizace na ochranu ovzduší Atmosfair a její partneři v Německu uvedli do provozu první výrobnu CO2-neutrálního leteckého paliva na světě, které je certifikováno pro komerční leteckou dopravu.  Tzv. E-kerosin, vyráběný za pomoci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, bude přímo dodáván německé letecké společnosti Lufthansa. I přes svou CO2-neutralitu však E-kerosin neznamená klimaticky neutrální létání.

Zařízení v severoněmeckém městě Werlte bylo dokončeno minulý týden a vyrábí palivo pro letadla synteticky pomocí zeleného vodíku vyráběného z vody a obnovitelné elektřiny z větrných elektráren v okolí. K výrobě CO2-neurálního parafínu je následně využito odpadní CO2 z bioplynové stanice, která recykluje potravinový odpad, a CO2 zachycený z okolního vzduchu.

Od roku 2022 se bude v pravidelném provozu denně vyrábět osm barelů surového parafínu, který se bude rafinovat na syntetické palivo Jet A1 pro letadla a dodávat na hamburské letiště. Pilotním zákazníkem paliva E-kerosin bude Lufthansa Group, která toto syntetické palivo zařadí do svého palivového mixu. Výroba paliva se obejde bez veřejných prostředků.

Německo si stanovilo cílovou kvótu 0,5 % podílu E-kerosinu na leteckých palivech do roku 2026 a 2 % do roku 2030. Ministryně Schulzeová uvedla, že tyto cíle zaručí odbyt pro paliva typu power-to-X a pomohou v rozvoji tohoto odvětví.

"Nikdo se nechce vzdát snu o létání. Proto potřebujeme parafín šetrný ke klimatu. Projekt ukazuje, že tato technologie je dostupná a funguje," řekla při slavnostním zahájení provozu výrobny spolková ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD).

Ministryně dodala, že klasická letadla jsou dlouhodobou investicí a obvykle jsou v provozu až 30 let, což znamená, že pro pohon stávající flotily je třeba zavést nové druhy paliv již nyní. Protože paliva z biomasy již dosahují svých limitů, může být řešením pouze zelený vodík, uvedla.

I německá kancléřka, Angela Merkelová, ve své video zprávě ocenila průkopnického ducha organizace Atmosfair a uvedla, že pomáhá Německu stát se průkopníkem v celosvětové energetické transformaci.

CO₂-neutrální letecké palivo neznamená klimaticky neutrální létání

Výrobna CO2-neutrálního leteckého paliva společnosti Atmosfair. Zdroj: Atmosfair

CO₂-neutralita v případě E-kerosinu znamená, že při jeho spálení vyprodukuje motor letadla stejné množství CO₂, které bylo využito k jeho produkci. I přesto však využívání E-kerosinu neznamená klimaticky neutrální létání.

Letecká paliva májí totiž řadu dalších klimatických účinků. Patří mezi ně zejména tvorba kondenzačních stop a ozonu ve velkých výškách, které se souhrnně nazývají "ne-CO₂ efekty". Ty podle organizace Atmosfair ve skutečnosti ohřívají klima dvakrát více než při letu produkované CO₂.

Svá paliva si podle kritérií Atmosfair mohou nechat certifikovat i ostatní výrobci

Atmosfair vyvinula katalog kritérií, dle kterých lze výrobu kerosinu certifikovat jako CO2-neutrální a označit pečetí „Fair fuel“ i pro ostatní výrobce.

Nevládní organizace Atmosfair vyvíjí a provozuje projekty na ochranu klimatu, poskytuje poradenství společnostem v oblasti dekarbonizace a prodává kompenzace emisí CO2 z projektů v zemích globálního Jihu.

Komentáře

(30)

Martin Prokš

11. říjen 2021, 14:29

Dobrý den,

Hahaha, cituji: ... Od roku 2022 se bude v pravidelném provozu denně vyrábět osm barelů surového parafínu, který se bude rafinovat na syntetické palivo Jet A1 ...

Jeden barel cca 900 litrů. Hustota parafínu je srovnatelná (nebudu teď přesně hledat) jako výsledné palivo JET A1, takže lze přibližně počítat parafín = výsledný produkt. Takže jedno A320 NEO s nádržema cca na 26 000 litrů by to plnilo asi tři a půl dne na jeden let.

Takže ano, titulek (možná) nelže, ale stejný titulek by si zasloužila kdejaká vysokoškolská laborka kde v množství mililitrů něco podobného už někdo udělal. Význam by byl podobný.

A že se to obejde bez veřejných prostředků? No při tom kolik málo to vyrábí to jen na reklamně už teď vydělalo dost na několik let provozu. Aerolinka si plácne Greene plakete za palivo a hurá!

Kamil Kubů

11. říjen 2021, 15:24

To jste s velikostí barelu sakra přehnal. Klasický barel používaný jako jednotka objemu v petrochemickém průmyslu má 42 US galonů neboli 159 litrů. Jinými slovy, ta třistadvacítka by na vzlet čekala tak tři týdny. Ale to je prostě jen otázka škálování, první rafinerie na světě také nedokázala vyrobit benzín pro víc jak pár aut. Jiná otázka je účinnost přeměny energie a ta je přímo tragická. Tudy fakt cesta asi nevede.

Martin Pprokš

11. říjen 2021, 16:25

Dobrý den

Máte naprostou pravdu, zamotal jsem se do těch barelů. Těch cca 900 litrů je už těch 8 barelů a 3 neděle jak píšete. A plně souhlasím i s tím dalším.

Jen jsem se chytal za hlavu nad bombastický titulkem vs. realita demonstrační laboratoře.

Jan Stehlik

11. říjen 2021, 15:04

Včera jsem to poslouchal v rádiu . Ze 100% energie vložené se dostanete na výtěžnost 10 až 15% energie obsažené v palivu . Jak povídal redaktor oproti tomu elektroauta jsou na 70% energie . Totální ekonomický nesmysl.

Jan Veselý

11. říjen 2021, 15:59

Odkdy se ekonomická smysluplnost hodnotí pomocí energetické účinnosti? Nedělá se to náhodou přes peníze? A v letectví, zdá se, se výroba syntetického kerosinu asi vyplatí. Kde jinde by se mělo začínat než s tím nejdražším ropným palivem, které je zatím jen těžko nahraditelné?

Třeba jednou budou aerolinky na bateriový pohon a třeba se pak tahle (akorát mnohem vychytanější a účinnější a levnější) technologie uplatní pro skladování energie na zimu. Nebo prostě pro letadla ještě dlouho nebudou dostatečně dobré baterie.

Ivan Novák

11. říjen 2021, 17:19

Přes neregulované peníze, tj. ryze teoreticky, ano. Složitější je smysl měřený CO2-neutralitou, jak to zřejmě chce Lufthansa předstírat a prodávat - představte si, že všechno, co bylo použito, primárně, sekundárně, do alelujá, by mělo vznikat jen pomocí udržitelné energie ... vlivem nízké účinnosti přeměn energetická náročnost výsledku kombinatoricky exploduje ... s civilním létáním by byl konec.

Vlado

11. říjen 2021, 18:55

Jo, dopravní letadla na baterky - pro delší lety se zkonstruuje létající airpowerbanka, která bude za letu napájet baterková letadla elektřinou, tak jako se dnes tankují za letu stíhačky. To bude šrumec.

Jan Veselý

11. říjen 2021, 20:40

Ne, "jen" tomu chybí dostat se s měrnou kapacitou baterek na 1 kWh/kg, tj. asj na 2.5-3x vyšší měrnou kapacitu současných článků. Třeba to časem bude, posměváčku. Nebo se budou moc hodit ta syntetická paliva.

Marek Kuchejda

11. říjen 2021, 22:26

Pane Veselý, víte co znamená přistávací hmotnost v letectví? Nastudujte si to. Pak zjistíte, že na baterky se lítat nikdy nebude (kromě nějakých miniletadélek pro pár osob na krátkou vzdálenost). Navíc, 1 kWh/kg je u akumulátoru fyzikální nesmysl. S takovým akumulátorem nepočítejte.

Carlos

11. říjen 2021, 23:10

Ad přistávací hmotnost. Baterie jsou prostě nové omezení se kterým se musí nějak počítat. Inženýři si s tím poradí.

Ad energetická hustota. Proč je to fyzikální nesmysl? Opravdu by mne to zajímalo, měl jsem za to že kapacita akumulátorů je dána zejména chemickými vlastnostmi a pak až teprve fyzikou. Eventuálně mechanickým návrhem článků. Myslím že ten krok Tesly, geniálně jednoduchý, kterým zvedli výkon (ale ne kapacitu) je dnes už obecně známý a nejspíš si kvůli němu desítky, ne-li stovky lidí po světě rvaly vlasy.

Jan Veselý

12. říjen 2021, 00:00

Přistávací hmotnost? O tomhle uvažovat u bateriemi poháněných letadel je jako když se u prvních aut předpokládalo, že řidič bude sedět na vyvýšeném kozlíku, opratě mít nebude.

A jaký fyzikální zákon porušují 1 kWh/kg baterie.

jozka

12. říjen 2021, 15:42

Slo by tu myslenku o pristavaci hmotnosti rozvest? Bavime se porad jeste o letadle?

Tomáš

11. říjen 2021, 21:11

Pokud se nepletu, letecké palivo Jet 1a je pouze parafinu zbavená obyčejná motorová nafta. Zjednodušeně řečeno. Jinak se dá koupit v maloobchodní siti i syntetický benzín Aspen, ovšem s cenovkou jinde než běžné benzín y.

Jaroslav Srba

11. říjen 2021, 19:39

Další důkaz pro to, že opravdu nemáme zatím po ruce něco, co dává smysl.

JVr

12. říjen 2021, 08:16

Myslím, že MgH2 bude vhodnější palivo pro budoucí letadla, nicméně bude to vyžadovat předělávku leteckých motorů na vodík.

Do té doby v zájmu zelených ideí míchat do kerosinu tuto dobotu ve 2% je sice hezké, avšak nepříliš efektivní řešení, ale jako proof-of-concept, že tudy cesta nevede stejně jako u míchání řepkového oleje do nafty je to dobré :)

Galipoli

12. říjen 2021, 09:39

No jo, ale ta účinnost.... z 26 kg MgH2 dostanete po zahřátí max 2 kg vodíku. Je pravdou, že další kilo vodíku můžete získat zničení této baterie vodou. Ale to asi nebude cílem. Toto řešení mi přijde použitelné snad jenom u vojáků (tam na cenu nehledí), nebo u záchranných složek.

JVr

12. říjen 2021, 12:26

MgH2 není baterie, míchá se to s vodou a říká se tomu Powerpaste, v součtu to vygeneruje poměrně velké množství vodíku ve výsledku to má dvojnásobnou hustotu energie vůči benzínu. Navíc se to dá "tankovat" a z části se to spotřebovává.

Tedy právě pro leteckou dopravu by to nemuselo být špatné řešení.

Galipoli

12. říjen 2021, 13:09

MgH2 se používá jako „skladovadlo" vodíku. Tepelným rozkladem lze vodík získat a použít (např. v palivovém článku, nebo spálit). Hořčík je pak možné opět nechat zreagovat s vodíkem („nabít") a použít znova. Pokud jej však necháte zreagovat s vodou, získáte sice o polovinu více vodíku než v přechozím případě, ale vznikne vám hydroxid hořečnatý, který je ale již dále nepoužitelný. A bude mít značně větší objem. Jinak baterie (skutečné baterie) používající MgH2 se vyvíjejí a testují. viz např: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0360319920336727

Galipoli

12. říjen 2021, 13:47

Co jsem se dočetl, tak je několik způsobů použití MgH2. „Reverzní" způsob, kdy se MgH2 rozkládá teplem na Mg a H2 a vodík spotřebovává v palivovém článku a nebo (jako píšete) „nevratném" článku, kde se nechá zreagovat s vodou. Tam je zisk vodíku o polovinu vyšší (3 kg oproti reverzibilnímu 2kg), ale to je vykoupeno nevratností reakce a vznikem objemného hydroxidu hořečnatého.

Jinak se používají baterie využívající MgH2 a LiBH4 s teoretickou kapacitou 2036 mAh/g. Dal jsem tam i odkaz na web science direct, ale asi je to nestravitelné.

Galipoli

12. říjen 2021, 16:57

a ještě dovětek k tvrzení: „...a z části se to spotřebovává." Z každých 26 kg MgH2 a minimálně 36 kg vody dostanete 58 kg hydroxidu hořečnatého a 4 kg vodíku. „Spotřeba" je cca 6,5 %.

Pavel Karásek

12. říjen 2021, 11:01

Je to sice hezké, ale letecká doprava, která je hodně nadužívaná je energeticky velmi náročná a spotřebuje hodně energie. Ta přebytečná energie by se dala využít třeba pro domácnosti. Nemusí nikdo každý rok létat na dovolenou na Ibizu, nebo Mallorku. Alternativou jsou jezera v Bavorsku, nebo FKK na Rujáně.

Milan

12. říjen 2021, 11:45

Pane Karasek, nejste nahodou komunista? U nich je běžné, že určují lidem co mají dělat a jak to mají dělat. Proč myslíte, že letecká doprava je hodně nadužívaná? To proto, že vy nepotřebujete létat? A o té dovolené je to už zcela mimo mísu.

Mrazik

12. říjen 2021, 13:41

Me by zajimala ta uvaha o energii, ktera by se dala vyuzit pro domacnosti. O ktere energii pise ?

Ivan Novák

12. říjen 2021, 15:53

Patrně by bylo racionální "řešit" GHG v pořadí merit order nákladů na opatření a vlivu na klima všech druhů fosilních paliv. Na spásu světa prostřednictvím H2 příliš nevěřím, ale řekl bych, že když už, tak větší efekt při předpokládaném množství by např. přineslo ho mírně přimíchávat do obyčejného plynu, než z něj vyrábět palivo Jet 1a. Dokud však nedojde na elektrifikaci hromadné dopravy (tedy beze ztrát konverzí na jiné palivo) všude tam, kde už se to dobře umí, jedná se u jakoby průmyslových aplikací jen o vypečené dotační hry.

Pavel Karásek

13. říjen 2021, 11:00

Milane, konunista určitě nejsem. Komunisté byli ti, kdo propagovali konzumní způsob života i když to mpři plánovaném komunistickém hospodářství SSSR a jeho satelitů nemohlo dobře funovat. Byla to jejich filosofie. Motivovat lidi k nelétání je potřebné finančně. Zavedení daně na letecké palivo, zvýšení poplatků za přelet a přistání by bylo řešením. Svět spotřebuje zkrátka moc energie a zbytečné létaní může znamenat, že někdo zase bude hladovět.

Vinkler

13. říjen 2021, 06:22

Pane Karásek, a dovedete si představit dopad zastavení turistiky na přírodu?

Turistické destinace jsou už teď bez peněz, Africké rezervace nemají na stráže. Bez turistů sežerou místní všechny druhy v okolí. Vykácí pralesy....

Pavel Karásek

13. říjen 2021, 11:06

Pane Vinkler, to je jen Vaše ničím nepodložená dedukce. Jinak z hladovějící Afriky se vyváží jídlo, nebo krmivo pro zvířata do bohatých rozvinutých zemí. Víte o tom? Globální spotřeba energií bude mít za následek změny klimatu a tedy zřejmě i menší produkci potravin. Potom tam nebudou mít jídlo. Jinou kapitolou je populační exploze.

Vinkler

13. říjen 2021, 13:48

Není to dedukce, je to realita. Můžete si to i vygůglovat.

Drahá energie bude mít násobící efekt. Produkce potravin je závislá na levné energii. Hnojiva, pesticidy, stroje....Například po válce u nás byly výnosy obilovin asi 20q a teď jsou asi 70q/ha.

Populační explose vyžaduje taky levnou energii, pokud nechcete řešit pokles populace triviálně (hlad, epidemie).

Carlos

13. říjen 2021, 14:15

Prozatím je drahá energie událost spojená s příliš rychlým oživením, nízkou produkcí dolů (mimochodem v Číně to prý zase nějaké zatopilo) a v Evropě možná trubkovým vydíráním. To se ale může zkorigovat během následujících měsíců. Vzhledem k tomu že je celá ekonomika přehřátá (akcie jsou prý nadhodnocené, chybí lidi...) tak bych čekal během dalšího roku ještě klasickou ekonomickou krizi, která bude mít za následek zase propad cen energií. Takže s hnojivy nebude myslím dlouhodobý problém. Otázka ale je jak se zachovají výrobci po odeznění drahých energií, o kolik sníží ceny a jak moc zůstanou vysoké.

Druhá věc je že takováto situace by měla vést k maximálnímu úsilí o budování vlastních zdrojů, eventuálně by se měly více objevovat kompaktní celky, které budou produkovat přímo suroviny pro daný segment. Ve vztahu k hnojivům je primární zejména vodík.

Pavel Karásek

13. říjen 2021, 22:28

To je opět jen dedukce a vygůglovat si můžete cokoliv.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.