Německo začalo jako první na světě vyrábět "zelené" letecké palivo

Dobrý den,

Hahaha, cituji: ... Od roku 2022 se bude v pravidelném provozu denně vyrábět osm barelů surového parafínu, který se bude rafinovat na syntetické palivo Jet A1 ...

Jeden barel cca 900 litrů. Hustota parafínu je srovnatelná (nebudu teď přesně hledat) jako výsledné palivo JET A1, takže lze přibližně počítat parafín = výsledný produkt. Takže jedno A320 NEO s nádržema cca na 26 000 litrů by to plnilo asi tři a půl dne na jeden let.

Takže ano, titulek (možná) nelže, ale stejný titulek by si zasloužila kdejaká vysokoškolská laborka kde v množství mililitrů něco podobného už někdo udělal. Význam by byl podobný.

A že se to obejde bez veřejných prostředků? No při tom kolik málo to vyrábí to jen na reklamně už teď vydělalo dost na několik let provozu. Aerolinka si plácne Greene plakete za palivo a hurá!

To jste s velikostí barelu sakra přehnal. Klasický barel používaný jako jednotka objemu v petrochemickém průmyslu má 42 US galonů neboli 159 litrů. Jinými slovy, ta třistadvacítka by na vzlet čekala tak tři týdny. Ale to je prostě jen otázka škálování, první rafinerie na světě také nedokázala vyrobit benzín pro víc jak pár aut. Jiná otázka je účinnost přeměny energie a ta je přímo tragická. Tudy fakt cesta asi nevede.

Dobrý den

Máte naprostou pravdu, zamotal jsem se do těch barelů. Těch cca 900 litrů je už těch 8 barelů a 3 neděle jak píšete. A plně souhlasím i s tím dalším.

Jen jsem se chytal za hlavu nad bombastický titulkem vs. realita demonstrační laboratoře.

Včera jsem to poslouchal v rádiu . Ze 100% energie vložené se dostanete na výtěžnost 10 až 15% energie obsažené v palivu . Jak povídal redaktor oproti tomu elektroauta jsou na 70% energie . Totální ekonomický nesmysl.

Odkdy se ekonomická smysluplnost hodnotí pomocí energetické účinnosti? Nedělá se to náhodou přes peníze? A v letectví, zdá se, se výroba syntetického kerosinu asi vyplatí. Kde jinde by se mělo začínat než s tím nejdražším ropným palivem, které je zatím jen těžko nahraditelné?

Třeba jednou budou aerolinky na bateriový pohon a třeba se pak tahle (akorát mnohem vychytanější a účinnější a levnější) technologie uplatní pro skladování energie na zimu. Nebo prostě pro letadla ještě dlouho nebudou dostatečně dobré baterie.

Přes neregulované peníze, tj. ryze teoreticky, ano. Složitější je smysl měřený CO2-neutralitou, jak to zřejmě chce Lufthansa předstírat a prodávat - představte si, že všechno, co bylo použito, primárně, sekundárně, do alelujá, by mělo vznikat jen pomocí udržitelné energie ... vlivem nízké účinnosti přeměn energetická náročnost výsledku kombinatoricky exploduje ... s civilním létáním by byl konec.

Jo, dopravní letadla na baterky - pro delší lety se zkonstruuje létající airpowerbanka, která bude za letu napájet baterková letadla elektřinou, tak jako se dnes tankují za letu stíhačky. To bude šrumec.

Ne, "jen" tomu chybí dostat se s měrnou kapacitou baterek na 1 kWh/kg, tj. asj na 2.5-3x vyšší měrnou kapacitu současných článků. Třeba to časem bude, posměváčku. Nebo se budou moc hodit ta syntetická paliva.

Pane Veselý, víte co znamená přistávací hmotnost v letectví? Nastudujte si to. Pak zjistíte, že na baterky se lítat nikdy nebude (kromě nějakých miniletadélek pro pár osob na krátkou vzdálenost). Navíc, 1 kWh/kg je u akumulátoru fyzikální nesmysl. S takovým akumulátorem nepočítejte.

Ad přistávací hmotnost. Baterie jsou prostě nové omezení se kterým se musí nějak počítat. Inženýři si s tím poradí.

Ad energetická hustota. Proč je to fyzikální nesmysl? Opravdu by mne to zajímalo, měl jsem za to že kapacita akumulátorů je dána zejména chemickými vlastnostmi a pak až teprve fyzikou. Eventuálně mechanickým návrhem článků. Myslím že ten krok Tesly, geniálně jednoduchý, kterým zvedli výkon (ale ne kapacitu) je dnes už obecně známý a nejspíš si kvůli němu desítky, ne-li stovky lidí po světě rvaly vlasy.

Přistávací hmotnost? O tomhle uvažovat u bateriemi poháněných letadel je jako když se u prvních aut předpokládalo, že řidič bude sedět na vyvýšeném kozlíku, opratě mít nebude.

A jaký fyzikální zákon porušují 1 kWh/kg baterie.

Slo by tu myslenku o pristavaci hmotnosti rozvest? Bavime se porad jeste o letadle?

Pokud se nepletu, letecké palivo Jet 1a je pouze parafinu zbavená obyčejná motorová nafta. Zjednodušeně řečeno. Jinak se dá koupit v maloobchodní siti i syntetický benzín Aspen, ovšem s cenovkou jinde než běžné benzín y.

Další důkaz pro to, že opravdu nemáme zatím po ruce něco, co dává smysl.

Myslím, že MgH2 bude vhodnější palivo pro budoucí letadla, nicméně bude to vyžadovat předělávku leteckých motorů na vodík.

Do té doby v zájmu zelených ideí míchat do kerosinu tuto dobotu ve 2% je sice hezké, avšak nepříliš efektivní řešení, ale jako proof-of-concept, že tudy cesta nevede stejně jako u míchání řepkového oleje do nafty je to dobré :)

No jo, ale ta účinnost.... z 26 kg MgH2 dostanete po zahřátí max 2 kg vodíku. Je pravdou, že další kilo vodíku můžete získat zničení této baterie vodou. Ale to asi nebude cílem. Toto řešení mi přijde použitelné snad jenom u vojáků (tam na cenu nehledí), nebo u záchranných složek.

MgH2 není baterie, míchá se to s vodou a říká se tomu Powerpaste, v součtu to vygeneruje poměrně velké množství vodíku ve výsledku to má dvojnásobnou hustotu energie vůči benzínu. Navíc se to dá "tankovat" a z části se to spotřebovává.

Tedy právě pro leteckou dopravu by to nemuselo být špatné řešení.

MgH2 se používá jako „skladovadlo" vodíku. Tepelným rozkladem lze vodík získat a použít (např. v palivovém článku, nebo spálit). Hořčík je pak možné opět nechat zreagovat s vodíkem („nabít") a použít znova. Pokud jej však necháte zreagovat s vodou, získáte sice o polovinu více vodíku než v přechozím případě, ale vznikne vám hydroxid hořečnatý, který je ale již dále nepoužitelný. A bude mít značně větší objem. Jinak baterie (skutečné baterie) používající MgH2 se vyvíjejí a testují. viz např: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0360319920336727

Co jsem se dočetl, tak je několik způsobů použití MgH2. „Reverzní" způsob, kdy se MgH2 rozkládá teplem na Mg a H2 a vodík spotřebovává v palivovém článku a nebo (jako píšete) „nevratném" článku, kde se nechá zreagovat s vodou. Tam je zisk vodíku o polovinu vyšší (3 kg oproti reverzibilnímu 2kg), ale to je vykoupeno nevratností reakce a vznikem objemného hydroxidu hořečnatého.

Jinak se používají baterie využívající MgH2 a LiBH4 s teoretickou kapacitou 2036 mAh/g. Dal jsem tam i odkaz na web science direct, ale asi je to nestravitelné.

a ještě dovětek k tvrzení: „...a z části se to spotřebovává." Z každých 26 kg MgH2 a minimálně 36 kg vody dostanete 58 kg hydroxidu hořečnatého a 4 kg vodíku. „Spotřeba" je cca 6,5 %.

Je to sice hezké, ale letecká doprava, která je hodně nadužívaná je energeticky velmi náročná a spotřebuje hodně energie. Ta přebytečná energie by se dala využít třeba pro domácnosti. Nemusí nikdo každý rok létat na dovolenou na Ibizu, nebo Mallorku. Alternativou jsou jezera v Bavorsku, nebo FKK na Rujáně.

Pane Karasek, nejste nahodou komunista? U nich je běžné, že určují lidem co mají dělat a jak to mají dělat. Proč myslíte, že letecká doprava je hodně nadužívaná? To proto, že vy nepotřebujete létat? A o té dovolené je to už zcela mimo mísu.

Me by zajimala ta uvaha o energii, ktera by se dala vyuzit pro domacnosti. O ktere energii pise ?

Patrně by bylo racionální "řešit" GHG v pořadí merit order nákladů na opatření a vlivu na klima všech druhů fosilních paliv. Na spásu světa prostřednictvím H2 příliš nevěřím, ale řekl bych, že když už, tak větší efekt při předpokládaném množství by např. přineslo ho mírně přimíchávat do obyčejného plynu, než z něj vyrábět palivo Jet 1a. Dokud však nedojde na elektrifikaci hromadné dopravy (tedy beze ztrát konverzí na jiné palivo) všude tam, kde už se to dobře umí, jedná se u jakoby průmyslových aplikací jen o vypečené dotační hry.

Milane, konunista určitě nejsem. Komunisté byli ti, kdo propagovali konzumní způsob života i když to mpři plánovaném komunistickém hospodářství SSSR a jeho satelitů nemohlo dobře funovat. Byla to jejich filosofie. Motivovat lidi k nelétání je potřebné finančně. Zavedení daně na letecké palivo, zvýšení poplatků za přelet a přistání by bylo řešením. Svět spotřebuje zkrátka moc energie a zbytečné létaní může znamenat, že někdo zase bude hladovět.

Pane Karásek, a dovedete si představit dopad zastavení turistiky na přírodu?

Turistické destinace jsou už teď bez peněz, Africké rezervace nemají na stráže. Bez turistů sežerou místní všechny druhy v okolí. Vykácí pralesy....

Pane Vinkler, to je jen Vaše ničím nepodložená dedukce. Jinak z hladovějící Afriky se vyváží jídlo, nebo krmivo pro zvířata do bohatých rozvinutých zemí. Víte o tom? Globální spotřeba energií bude mít za následek změny klimatu a tedy zřejmě i menší produkci potravin. Potom tam nebudou mít jídlo. Jinou kapitolou je populační exploze.

Není to dedukce, je to realita. Můžete si to i vygůglovat.

Drahá energie bude mít násobící efekt. Produkce potravin je závislá na levné energii. Hnojiva, pesticidy, stroje....Například po válce u nás byly výnosy obilovin asi 20q a teď jsou asi 70q/ha.

Populační explose vyžaduje taky levnou energii, pokud nechcete řešit pokles populace triviálně (hlad, epidemie).

Prozatím je drahá energie událost spojená s příliš rychlým oživením, nízkou produkcí dolů (mimochodem v Číně to prý zase nějaké zatopilo) a v Evropě možná trubkovým vydíráním. To se ale může zkorigovat během následujících měsíců. Vzhledem k tomu že je celá ekonomika přehřátá (akcie jsou prý nadhodnocené, chybí lidi...) tak bych čekal během dalšího roku ještě klasickou ekonomickou krizi, která bude mít za následek zase propad cen energií. Takže s hnojivy nebude myslím dlouhodobý problém. Otázka ale je jak se zachovají výrobci po odeznění drahých energií, o kolik sníží ceny a jak moc zůstanou vysoké.

Druhá věc je že takováto situace by měla vést k maximálnímu úsilí o budování vlastních zdrojů, eventuálně by se měly více objevovat kompaktní celky, které budou produkovat přímo suroviny pro daný segment. Ve vztahu k hnojivům je primární zejména vodík.

To je opět jen dedukce a vygůglovat si můžete cokoliv.