EIB se bude podílet na financování rozvoje přečerpávací elektrárny v Pobaltí

Pobaltská energetická společnost Ignitis Group podepsala u Evropské investiční banky smlouvu o financování dalšího bloku přečerpávací vodní elektrárny Kruonis. Nový projekt o celkovém instalovaném výkonu 110 MW je pro Litvu strategicky důležitý a má přispět k větší flexibilitě celé elektroenergetické soustavy. Ta musí reagovat zejména na růst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů.

V rámci strategického rozvoje přečerpávací vodní elektrárny Kruonis podepsala společnost Ignitis Group dne 12. března finanční dohodu na 105 milionů EUR s Evropskou investiční bankou (EIB). Úvěr bude poskytován na dobu až 16 let a investice budou směřovat do výstavby 5. bloku o výkonu 110 MW.

"Jsme potěšeni, že můžeme podepsat dohodu s Evropskou investiční bankou, která otevírá dveře novým příležitostem rozšířením infrastruktury přečerpávací vodní elektrárny Kruonis a implementací udržitelných energetických řešení pro budoucnost. Nezbytné investice také zvýší výrobu elektřiny a usnadní rozvoj zelené výroby,“ uvedl Jonas Rimavičius, finanční ředitel skupiny a člen představenstva.

Maximální výkon rozestavěného bloku bude 110 MW a bude mít širší dosah v generátorovém režimu od 0 MW a v čerpadlovém režimu bude schopen pracovat od 59 MW. Instalací 5. bloku (110 MW) vzroste instalovaný výkon elektrárny Kruonis na 1 010 MW. Tím se stane jedním z největších energetických zásobníků v Evropě. Nová jednotka by měla být dokončena do konce roku 2026.

V současné době Kruonis provozuje čtyři bloky s jednotkovým maximálním výkonem 225 MW. Elektrárna je v pobaltských státech unikátní zařízení. Dnes má kapacitu nepřetržitě dodávat elektřinu celé Litvě po dobu 12 hodin o výkonu 900 MW.

Stávající jednotky mohou poskytovat služby výkonové rovnováhy. Dle společnosti ale bude jejich schopnost poskytovat některé z nových služeb souvisejících s řízením frekvence omezená. K tomu má dojít kvůli změnám v poptávce po doplňkových službách očekávaných v blízké budoucnosti a omezené flexibilitě stávajících jednotek.

Přečerpávací elektrárna Kruonis. Zdroj: Wikipedie

Přečerpávací elektrárny jsou potřeba, rozvoj je ale složitý

Přečerpávací vodní elektrárny jsou dnes dominantní formou skladování elektrické energie. Hrají tak důležitou roli při rozvoji obnovitelných zdrojů a jejich zapojování do sítě. Celosvětově přečerpávací vodní elektrárny poskytují regulaci, točivou rezervu a asi 96 % akumulace elektrické energie ve veřejném měřítku.

EU disponuje 46 GW instalovaného výkonu přečerpávacích elektráren. To je čtvrtina celosvětové instalované kapacity. Technická vyspělost vodních elektráren je dobře zavedená a celková účinnost obecně přesahuje 80 % a může dosáhnout 90 %.

Další rozvoj v Evropě je nicméně nejistý. EU sice předpokládá, že do roku 2030 bude ve státech EU zapotřebí až 108 GW nové instalované kapacity akumulačních kapacit, a to včetně přečerpávacích elektráren. Jedná se nicméně o prostorově, časově i nákladově velice náročné stavby, které mohou být realizovány jen v lokalitách se specifickými podmínkami. Technologii navíc začínají konkurovat projekty větších bateriových uložišť.

Náročnost realizace se dá ilustrovat na dalším projektu, který žádá financování od Evropské investiční banky – přečerpávací vodní elektrárna Amfilochia v Řecku. Ten je už od října 2013 charakterizován jako Projekt společného zájmu. Rozhodnutí o povolení k realizaci projektu a zahájení stavebních a konstrukčních prací nicméně byla vydána až v roce 2022. Celková investice se odhaduje na 685 milionů EUR, přičemž od Evropské banky se předpokládá financování v objemu 120 milionů EUR.