Vodní elektrárny mohou Evropě pomoci s potřebným navýšením flexibility
Ve vodě se skrývá obrovský potenciál, který může napomoci Evropě k efektivnímu snížení emisí. I navzdory tomu, že megalomanské projekty těch nevětších přehrad vybudovaných v Evropě už zažily svůj zlatý věk, vodní energie pořád nabízí další možnosti využití. Tou nejzásadnější je možnost přečerpávat vodu na místech, kde už leží stávající infrastruktura. Tyto informace zazněly během debaty s názvem "Vodní energie - Zlepšení poskytování flexibility a ukládání energie pro zelenější budoucnost" organizované Euractivem ve spolupráci s rakouskou společností illwerke vkw.
Není náhoda, že se seznam zemí EU, které disponují nejnižšími emisemi z výroby elektřiny, se shoduje s žebříčkem zemí, které mají ve svém energetickém mixu nejvyšší podíl vodní energie.
Řeč je především o zemích, jako je Švédsko, Rakousko a Francie. Tyto státy profitují z robustní infrastruktury vodních elektráren vybudovaných před několika desítkami let, kdy financování podobných projektů bylo politicky a finančně značně jednodušší. V posledních letech byl však přírůstek nových vodních elektráren podstatně menší, což nabádá k otázce, jak efektivně využít stávající infrastrukturu.
Nejvýznamnějším přínosem může být právě poskytování služeb v rámci flexibility elektrizační soustavy. Podle expertky na vodní energii Yasminy Abdelilahové, která pracuje pro Mezinárodní energetickou agenturu, existují v současnosti dvě hlavní oblasti, které vyžadují okamžité investice. V první řadě je nutné modernizovat stávající infrastrukturu vodních elektráren. Pak následuje zaměření se na vybudování přečerpávacích nádrží. Průměrné stáří evropských vodních elektráren se pohybuje v rozmezí 40 až 60 let.
Evropa bude potřebovat stále více flexibility
Přečerpávací vodní elektrárny se skládají z dvou vodních nádrží v různých nadmořských výškách, které mohou vyrábět energii, když se voda pohybuje dolů a prochází turbínou.Nastavení současné prioritizace technologií na trhu však podle vyjádření Abdelilah nehraje v prospěch těchto elektráren. Zároveň je stále obtížné získat financování pro tyto projekty a povolovací proces se může táhnout i několik let. Výjimkou jsou projekty, které se staví v rámci již existující infrastruktury.
Kromě toho, že tato technologie dokáže generovat energii, je možné chápat skladování energie uložené ve vodě jako fyzickou baterii. Lze ji využít v době, kdy si to trh vyžaduje a její "nabití" je možné skrze energetické přebytky z obnovitelných zdrojů.
Jedním z takových navrhovaných přečerpávacích projektů je Lünerseewerk II v západním Rakousku poblíž hranic s Německem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Podle vyjádření energetické společnosti illwerke vkw, která má projekt na starosti, by elektrárna mohla poskytnout přibližně 1 050 megawattů výkonu a 230 gigawatthodin skladovací kapacity. A to nejen pro Rakousko, ale i pro sousední země.
Projekt přečerpávací elektrárny Lünerseewerk II
Odhadované investiční náklady pro projekt Lünerseewerk II jsou 2 miliardy EUR. Momentálně se projekt nachází v procesu povolování, přičemž přečerpávací elektrárna by byla postavena v rámci stávající infrastruktury.
Povolovací procesy
Cosimo Tansini z Evropského úřadu pro životní prostředí (EEB) během debaty řekl, že souhlasí s tím, že rychlejší zpracování nemusí nutně znamenat méně pečlivé posouzení vlivů na životní prostředí.
Rovněž však dodal, že je stále důležité, aby byly dodrženy všechny náležitosti s ohledem na potenciální škody na životním prostředí. „Nová pravidla EU jsou zásadní a musíme zajistit, aby místní, regionální a vnitrostátní orgány byly vybaveny zdroji a zaměstnanci, aby bylo možné skutečně urychlit posuzování vlivů na životní prostředí. Podle nové směrnice RED nemusí být vyžadována úplná EIA.“
Mohlo by vás zajímat:
Ano. Vidim toto jako naprosto skvelou akumulaci prebytku elektriny, kterou "zrovna ted nikdo nechce". A asi je to mnohem ucinnejsi nez vodik. Vydrzi mnohem dele nez jakakoliv baterie.
Ty přečerpávačky se měly stavět již dřívé nejenom kvůli akumulaci energie, ale rovněž k ochraně přírody v případě sucha k zadržení vody v krajině, ale opačně i při hrozících záplavách. Takových 6 GW bylo kdysí vytipováno. Ta stavba na Vltavé je správná cesta, ale pouze kosmetickou úpravou. Z rostoucí výrobou z OZ jakou jsme svědky se to dalo předpovídat již dávno, zase jsme přešlapovali, těžko říct na co. Místo toho se nachala zmanipulovat většinová veřejnost ke stavbě nákladných a kontraverzních po více stránkách jaderných mamutů. Vždyť i ty Dlouhé stráně se budovaly z důvodu výpadku z Dukovan. Řešení na dostatek energie v budoucnu tedy je a mi si zvolíme tu nejdražší variantu jak už to u nás bývá zvykem. Že to povede k budoucím nepokojům z nedostatku začínáme vidět již dnes.
Dlouhé stráně se nebudovaly kvůli výpadku Dukovan, ani Temelína.
Budovaly se kvůli využití elektřiny vyráběné v noci za malého odběru. Nejen v JE, ale třeba i uhelných.
Zde máte zdroj:
cs.wikipedia.org/wiki/Přečerpávací_vodní_elektrárna
Mimochodem k najetí elektrárny Temelín "ze tmy" (to je ale něco jiného, než náhrada při výpadku JE) zajišťují vodní elektrárny Vltavské kaskády. Ty zajistí po výpadku sítě potřebné množství elektřiny pro "nastartování" Temelína.
novinky.cz/clanek/ekonomika-temelinu-by-v-nouzi-pomohl-vodni-trpaslik-345217
Dlouhé stráně slouží podobně po výpadku sítě pro nastartování elektrárny Chvaletice.
cs.wikipedia.org/wiki/Přečerpávací_vodní_elektrárna_Dlouhé_stráně
V tom s vámi polemizovat nebudu, je to logické vysvětlení. Již nyní by jsme dali za vděk, kdyby těch přečerpávaček bylo víc, když vemu v úvahu pouze tu energii. V krajním případě to umožní získat potřebný čas úplně v té nejkrajnější nepřízní pro najetí paroplynu ze studené zálohy.
Samozřejmě Dlouhé stráně mají svůj vliv na stabilitu sítě (spolu s ostatními opatřeními). Takže i omezený vliv při výpadku nějakého zdroje (včetně bloku JE), ale rozhodně nebyly stavěny jako záložní zdroj pro JE.
Nahradit výrobu naší největší paroplynky (Počerady) do doby jejího nastartování by Dlouhé stráně mohly jedině za předpokladu, že bude horní nádrž plná.
Takže ani s tímto využitím nelze pro krizové situace moc počítat. Protože, co když nebude horní nádrž dost plná?
Paroplynka Počerady je schopna najet za 1 den po zadání požadavku. Na tak dlouho a takový výkon by Dlouhé stráně nestačily ani s plnou horní nádrží.
oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr
Ale jinak souhlas, PVE bychom potřebovali více a "včera bylo pozdě".
Ale rozhodně ne, jako záloha JE při výpadku bloku.
Další jsou potřeba hlavně pro krátkodobou akumulaci OZE.
Z čeho vychází, že bychom potřebovali víc PVE? Proč tedy Dlohé Stráně nevyrobí alespoň elektřinu v objemu kapacita nádrže * 1 plný cyklus denně * 365 dnů = 1350 GWh za rok, ale zhruba jen polovinu?
Protože už jen z tohoto mi přijde logické, že další taková PVE musí zákonitě ty současné alspoň částečně kanibalizovat a narovnávat rozdíly v cenách min/max, tedy i ekonomicky zhoršovat.
To Jiří Švarc 28. duben 2024, 11:14
Podle Vás tedy žádnou akumulaci nepotřebujeme?
Já (a hlavně odborníci) to tedy vidí jinak.
Důvodů, proč není 100% využití by se našlo hodně. Namátkou:
V noci z Pá na So se načerpá plná horní nádrž, v So a Ne nízká spotřeba, horní nádrž zůstává plná až někdy do Po odběrové špičky.
V Zimě velká spotřeba i v noci, malé přebytky, nenačerpá se nic, nebo málo.
Ne každý cyklus znamená načerpat a vypustit celou horní nádrž. Záleží na konkrétních podmínkách a pravděpodobně si vždy nechávají nějakou rezervu pro nepředvídatelné události.
Kde proboha v mém příspěvku vidíte, že nepotřebujeme akumulaci?
A mám tedy dotaz na ty odborníky, proč se nestaví co každý druhý rok jedna PVE, když je to tak extrémně výhodné? Schválně mi pojďte vyjmenovat všechny PVE, které se začaly stavět v posledních 30 letech. K jejich spočítání vám budou stačit prsty žádné ruky.
A jinak jste vůbec nereagoval na to, co jsem psal. Je jedno které dny se čerpá a které ne. Já se ptám, jestli jste si tak jistý (spolu s těmi všemi odborníky), že další tak velký akumulační zdroj jako jsou Dlouhé Stráně, bude mít stejný odbyt a nebudou se navzájem ovlivňovat a dále, zda zdroj, který dodá za 10 let přibližně 1400x kapacitu horní nádrže, je ekonomicky životaschopný.
Do roku 2025 se předpokládá, že bude ve FVE instalován výkon cca 5 GW. To je za jeden slunečný den výroba cca 10 GWh ale soustředěných převážně mezi 9.-15. hodinou. Potřebujeme pokrýt odběr mezi 6.-22. hodinou se špičkami někdy kolem 8. a 21. hodiny. Hrubým odhadem bychom tedy potřebovali optimálně akumulovat jen pro FVE minimálně 2/3 z těch 10 GWh, tj. 6 GWh. K FVE přitom bylo postaveno minimum a to ještě jen u domácích FVE, které ale nejsou řiditelné dle potřeb sítě.
Z hlediska % využití akumulace je úplně jedno, zda to bude jedna velká, nebo více menších PVE, nebo mnoho akumulátorů, pokud budou řízeny stejně dispečersky na základě potřeb sítě. Domácí akumulátory řízené jednotlivými malovýrobci se uplatní velmi omezeně a nelze se na ně spoléhat.
PVE se samozřejmě v Evropě i ve světě staví. Namátkou v Pobaltí: oenergetice.cz/akumulace-energie/eib-se-bude-podilet-na-financovani-rozvoje-precerpavaci-elektrarny-v-pobalti
V Rakousku: info.cz/zpravodajstvi/svet/rakousko-postavi-novou-precerpavaci-elektrarnu-v-cesku-zustavaji-na-papire
Dlouhé stráně se zaplatily za 7 let provozu a to tehdy měly nižší využití než dnes. Náklady by dnes byly podstatně vyšší, ale to i cena elektřiny a její rozdíly v průběhu dne. Není důvod, aby stavba PVE neměla i dnes dostatečnou ekonomickou návratnost.
Nestavěly se ani jiné potřebné energetické stavby, třeba paroplynové elektrárny. Jeden z důvodů byl velký odpor aktivistů.
PVE jsou zařízení, pokud se je podaří postavit přes všechny ekozelenoškůdce, nejefektivnější systém uložení elektrické energie. Jejich životnost je na rozdíl od baterií mnohonásobná, téměř nekonečná (tedy pokud se budou správně provozovat a udržovat).
Co takhle projekt Lipno - Dunaj ???
Jinými slovy postavme v ČR 2-4 000 MW v JE a pak hurá do PVE - dalších 2 - 4000 MW....
A máme skoro vyřešeno....
Fajn nápad.
Tedy... nápad... pro kohokoli, kdo o tom něco ví, to žádný nápad není - je to notorieta.
Ano, PVE jsou nejspolehlivější a nejúčinnější - a vlastně jediný - způsob akumulace energie v průmyslovém měřítku. Proto je Zelení Khmérové blokují všude, kde se o nich jen mihne zmínka. V Česku je vytipováno asi 8-10 lokalit vhodných pro vybudování PVE. Kolikpak jich ZK nesabotují? Správně - ani jednu... všechny jsou fujfujfujneekologické...
@Vítězslav Novák 27. duben 2024, 14:01
Dovolím si poznámku.
Zelení Khmérové je neblokují proto, že PVE jsou nejspolehlivější a nejúčinnější - a vlastně jediný - způsob akumulace energie v průmyslovém měřítku.
Ale proto, že považují ochranu přírody za vyšší prioritu než energetiku.
Běžte se podívat na Dlouhé stráně, jak krásně zapadají do přírody. Ale blízký kopec, který už v CHKO není chtějí ochranáři (nevím z jakého důvodu) před PVO chránit.
Nebo Novomlýnské nádrže. Ochránci přírody je zpočátku vůbec nechtěli povolit. Dnes je to chráněná unikátní ptačí oblast.
Vodní nádrž může být pro přírodu i lepším řešením, než původní prostředí.
Pro PVE by se daly použít i bývalé povrchové doly na hnědé uhlí.
To tvrdí...
Není nejúčinnější, není jediný, to ví každý. Pro kohokoli, kdo o tom něco ví, to není nic nového. A za "Zelené Khméry" považujete koho? Úředníky že správ CHKO a NP, kteří jednají jak musí, tj. podle zákona?
@Bob 27. duben 2024, 20:55
Já s PVE nemám výrazný problém.
Já se jen pozastavil nad kauzalitou uvedenou p. Novákem:-)
Ale pan Novák to napsal dobře.
Ochranáři protestují proti úplně všemu a to i v případě, když je to nakonec pro přírodu prospěšné.
Nebo si myslíte, že by se v horském údolí u, nebo v CHKO lépe vyjímalo pole kontejnerů s akumulátory? Ono by se nevyjímalo ani jinde.
Pole kontejnerů hlavně v CHKO nemusíte stavět, tam nemají smysl. Ony baterie nejsou omezeny reliéfem terénu, staví se v místech, kde to dává největší smysl z hlediska sítě, ne, kde to dovolí výškový profil, geologie podloží a hydrologické poměry.
Proto se taky staví v průmyslových areálech, trafostanicich apod.
V trafostanicích těžko, tam na pořádnou kapacitu není místo.
Naše největší baterie akumulátorů je postavena ve Vítkovicích, ale má kapacitu pouhých 10 MWh (Dlouhé stráně 3 700 MWh). Pro odpovídající akumulátory budete hledat těžko podobný průmyslový areál, kde nebudou "na očích". A pokud zaberete brownfield a něco jiného (průmysl, sklady) pak musíte kvůli tomu postavit na orné půdě, tak to také není "to pravé ořechové".
PVE by se daly postavit i místech hnědouhelných dolů a jejich horní nádrže na přilehlých kopcích.
@Bob 28. duben 2024, 16:24
PVE Dlouhé stráně je jedna, tedy spotřeba i výroba do jednoho jediného bodu a s tím i zatížení DS.
Je jasné, že není cílem postavit podobnou kapacitu AKU centralizovaně.
Právě možnost decentralizace akumulace pomocí např. kontejnerů AKU je super možnost jak optimalizovat a rozložit zatížení DS.
Umístění kontejnerů na očích v nějakém průmyslovém nebo skladovém areálu fakt nikomu vadit nebude, to samé vedle velké FVE.
Když to zjednoduším, přivezete kontejner, zapojíte vedení a můžete fungovat kdekoliv za krátkou dobu.
To se o PVE říct nedá, tam se vše musí podřídit vhodnosti výstavby a provozu o době výstavby nemluvě.
Pokud akumulátory nestavíte přímo u těch solárních parků, tak tu síť zatěžujete stejně a potřebné investice jsou ještě podstatně vyšší. K Dlouhým stráním se postavilo jedno VVN vedení do nejbližší velké rozvodny.
V decentrální síti s nejasnými toky elektřiny musíte tu síť posílit "všemi směry". Nikdy nevíte od kterého decentrálního zdroje a do které decentrální akumulace ta elektřina poteče.
Taky nikdo netvrdí, že každá PVE musí být tak výkonná, jako Dlouhé stráně. Máme i daleko menší.
PVE je v každém případě biotop. Akumulátory industriální stavba zabírající půdu. V tom lepším případě nějaký brownfield.
Ostatně i ty velké oplocené FV parky vidím v přírodě jako problém. Ta akumulace by jim na kráse nepřidala. Ovšem největší problém je, že se k nim ta akumulace ani nestaví. Spoléhají na to, že to postaví a hlavně zaplatí někdo jiný. Socializace nákladů a kapitalizace zisku par excelanse.
@Bob 28. duben 2024, 18:02
Akumulace z AKU může mít jasně definované toky, stačí ji inteligentně řídit a změny jsou možné v řádu sekund.
Buď pro SVR nebo "jen" na optimalizaci nákupu EE pro odběratele/investora, případně je možná kombinace obojího.
Industriální stavba u dalších industriálních staveb už není takový problém, každopádně asi schůdnější, než někde uříznout další špičku hory nebo hýbat s hladinou o metry na nějaké přehradě:-)
Ale samozřejmě můžeme to vidět rozdílně.
Souhlas, akumulace u velkých FVE by měla být.
Tady to je na státu, aby pro to stanovil podmínky, snad OZE LEX III pomůže.
Vaši "socializaci nákladů a kapitalizaci zisku" umožnil stát, ne investoři do FVE:-)
@Bob 27. duben 2024, 21:40
Tak ještě jednou, pozastavuji se nad touto souvislostí p. Nováka:-)
"PVE jsou nejspolehlivější a nejúčinnější - Proto je Zelení Khmérové blokují"
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se