<p><strong><a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">První část článku</a> vysvětluje pojem „Projekty společného zájmu“ (PCI) a definuje podmínky, jež musí projekty splnit, aby byly do této kategorie zařazeny. Zároveň blíže představuje projekt vnitrostátního vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1. </strong><strong>Ve této části jsou postupně představeny zbývající projekty PCI v ČR.</strong></p>
<h2>2. Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice PCI 3.11.2</h2>
<p>Nové dvojité vedení 400 kV Vítkov – Přeštice s provozním označením V490/491 s celkovou délkou přibližně 87 km bude přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V221/222 spojující rozvodny Přeštice a Vítkov.</p>
<p>Trasa nového vedení V490/V491 bude umístěna na území Karlovarského a Plzeňského kraje a bude v maximální možné míře využívat koridor stávajícího vedení V221/V222 (80 km).</p>
<p>Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy v západních Čechách, zajištění spolehlivého napojení nové rozvodny 420 kV Vítkov na přenosovou soustavu, zvýšení stability provozu a zvýšení spolehlivosti dodávek v západních Čechách i v případě výstavby obnovitelných zdrojů energie na Karlovarsku, a je to také systémové opatření pro účely postupného útlumu sítě 220 kV.</p>
<p>V prosinci 2017 bylo tomuto záměru vydáno rozhodnutí o umístění stavby a v roce 2019 začala výstavba nového vedení, která by měla skončit v roce 2021.</p>
<h2>3. Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín PCI 3.11.3</h2>
<h3>a) Rozvodna Kočín, komplexní rekonstrukce</h3>
<p>Rekonstruovaná rozvodna 420 kV bude situována na stávajících pozemcích společnosti ČEPS a z části na nových pozemcích východně od stávajícího areálu rozvodny.</p>
<p>Už dnes je rozvodna Kočín významným uzlem české přenosové soustavy, zejména proto, že zajišťuje vyvedení výkonu jaderné elektrárny Temelín do sítě 400 kV.</p>
<p>Rekonstrukce a rozšíření rozvodny zajistí obnovu dožitých prvků rozvodny a možnost zaústění všech připravovaných rozvojových záměrů ČEPS v oblasti. V případě, že v budoucnu dojde výstavbě 3. a 4. bloku JE Temelín bude možné tento nový výkon přes rozvodnu vyvést do přenosové soustavy.</p>
<p>Tato komplexní rekonstrukce přinese vyšší spolehlivost vyvedení stávající jaderné elektrárny, vyšší stabilitu, bezpečnost a v neposlední řadě efektivitu provozu české přenosové soustavy.</p>
<p>V lednu 2015 bylo vydáno stavební povolení pro tento projekt. V dubnu 2017 bylo stavba předána zhotoviteli a začali stavební práce. Dokončení realizace komplexní rekonstrukce rozvodny je plánováno na rok 2023.</p>
<figure id="attachment_4514" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-4514" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-512x370.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-768x555.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-725x524.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg 800w" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" height="740" /><figcaption class="wp-caption-text">Podoba JE Temelín v případě provedení dostavby 3. a 4. bloku.</figcaption></figure>
<h3>b) V432/429 Kočín – Přeštice</h3>
<p>Vedení V432/429 bude mít délku přibližně 117 km a povede na územích Plzeňského a Jihočeského kraje. Trasa bude v maximální možné míře kopírovat trasu dnešního jednoduchého vedení V432 (cca 97 km), které vede také z rozvodny Přeštice do rozvodny Kočín a bude v rámci tohoto projektu zdvojeno. Pouze 20 km trasy nového dvojitého vedení  400 kV bude mimo stávající koridor.</p>
<p>Posílení existujícího přenosového profilu Přeštice – Kočín pomůže usměrnit toky výkonu z míst výroby do míst spotřeby (ze západu na východ). Tyto výkonové toky vznikají i kvůli tranzitním tokům protékajícím přes Českou republiku z Německa do Rakouska.</p>
<p>Aby mohlo být toto vedení realizováno musí také dojít k realizaci přeložek části vedení Chrást – Přeštice (V431/831), Kočín – Dasný (V473/873) a také k realizaci přeložky stávajícího vedení Kočín – Dasný (V1344/1345)</p>
<p>Zdvojení vedení V432  na V432/429 je plánováno v letech 2026 – 2028.</p>
<h2>4. Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka PCI 3.11.4</h2>
<h3>a) Rozvodna Mírovka, komplexní rekonstrukce a rozšíření</h3>
<p>K rozšíření rozvodny se využijí volné pozemky v majetku společnosti ČEPS ve stávající rozvodně 420 kV Mírovka, která leží u Havlíčkova Brodu v kraji Vysočina.</p>
<p>Stávající rozvodna tímto bude rozšířena o nová pole pro vedení, která jsou nezbytná pro bezpečné vyvedení výkonu z případných nových jaderných bloků v elektrárně Temelín. Toto rozšíření je zároveň nutné pro zlepšení toků výkonu přes českou přenosovou soustavu, pročež budou do rozvodny v dalších letech zaústěna nová vedení (V406/407, smyčka z V413 a zdvojení V422).</p>
<p>Záměr na rozšíření a rekonstrukci rozvodny je rozdělen do etap tak, aby byly respektovány časové návaznosti realizace jednotlivých vedeních.</p>
<h3>b) V406/V407 Kočín – Mírovka</h3>
<p>Nové vedení 400 kV s označením V406/V407 bude mít délku přibližně 121 km a bude procházet Jihočeským krajem a krajem Vysočina. Vedení povede z rozvodny Kočín nejprve jižním směrem, aby se poté zlomilo směrem na východ a pokračovalo v souběhu se stávajícím vedením V474 (Kočín – Dasný). Po opuštění tohoto souběhu se vedení ve své trase směřující severovýchodně dostane ještě do souběhu s vedeními 110 kV společnosti E.ON Distribuce, vedením 220 kV Tábor – Sokolnice a vedením 400 kV Hradec – Mírovka. Do rozvodny pak bude nové vedení zaústěno od jihovýchodu.</p>
<p><em>Celá trasa je ke zhlédnutí <a href="http://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDI4MV9vem5hbWVuaURPQ18xLnBkZg/MZP281_oznameni.pdf">zde</a>. Vede severně od Soběslavi, Choustník a Černovice míjí z východu, poté se nad Obrataní stáčí o 90° směrem na východ, severně míjí Kámen a Pelhřimov, u Vyskytné se stáčí na sever, v blízkosti obce Herálec překonává dálnici D1 a následně zaúsťuje rozvodny Mírovka.</em></p>
<figure id="attachment_12806" class="wp-caption alignnone" style="width: 616px;"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg"><img class="wp-image-12806 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg" sizes="(max-width: 616px) 100vw, 616px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg 616w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406-512x288.jpg 512w" alt="" width="616" height="347" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení V406/407, Zdroj: Česká televize</figcaption></figure>
<p>Důvodem pro výstavbu tohoto vedení je předpokládané zvyšování výkonu zdrojů v severozápadních a jižních Čechách, nutný transport tohoto výkonu směrem na východ a jihovýchod České republiky a také evropské tranzitní toky severojižním směrem, které zvyšují nároky na českou přenosovou soustavu. Toto nové vedení umožní požadované vyvedení výkonu do spotřební oblasti napájené z transformace 400/110 kV v rozvodně Mírovka.</p>
<p>K tomuto připravovanému investičnímu záměru bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA a probíhá příprava realizace akce, ke které by mělo dojít v letech 2021 až 2024.</p>
<figure id="attachment_12805" class="wp-caption alignnone" style="width: 605px;"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg"><img class="wp-image-12805 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg" sizes="(max-width: 605px) 100vw, 605px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605-512x383.jpg 512w" alt="" width="605" height="453" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rekonstrukce rozvodny Mírovka, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<h2>5. Vnitrostátní vedení Mírovka-V413 PCI 3.11.5</h2>
<p>Výstavba smyčky z vedení V413 (Řeporyje – Prosenice) do rozvodny Mírovka o délce přibližně 23 km je zásadní pro usměrnění toků výkonu výkonu v přenosové soustavě a stabilizaci napětí v rozvodně Mírovka. K realizaci došlo v letech 2018 a 2019.</p>


Elektroenergetika

Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie – 2. část

<p><strong>Tento článek pojednává o takzvaných projektech společného zájmu v oblasti elektrické energie. Bude popsáno, co tyto projekty jsou, jaké podmínky musí určitý projekt splnit, aby mohl být do tohoto seznamu zařazen, a co to pro něj následně znamená. Následně budou podrobněji popsány jednotlivé projekty v oblasti elektrické energie, které jsou v České republice připravovány a jsou v seznamu projektů PCI. Vzhledem k obsáhlosti tématu bude článek rozdělen na dvě části – 1. část o projektech PCI obecně a o jednom konkrétním projektu a 2. část o zbývajících projektech.</strong></p>
<h2>Projekty společného zájmu (PCI – Projects of Common Interest)</h2>
<p>Projekty PCI jsou definovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (Evropské unie) <a href="http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R0347&amp;qid=1404817276655&amp;from=CS">č. 347/2013</a> a jejich smyslem je pomoc v dosažení cílů, jež byly schváleny jako závazné pro jednotlivé členské státy Evropské unie nebo obecně pro Evropu.</p>
<p>Zmíněné nařízení Evropského parlamentu a Rady uděluje prioritní postavení projektům majícím nadnárodní význam. Cílem tohoto prioritního postavení je zaručení nejvyššího možného národního významu a režimu, ve kterém se na ně budou vztahovat specifická ustanovení směřující k urychlení povolovacích procedur. Dále také mohou po splnění podmínek obdržet finanční podporu EU.</p>
<p>Základní podmínky uvedené v článku č. 4 tohoto nařízení, tedy požadavky na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu nejen přenosové soustavy dané členské země, ale i přispění k naplnění evropských cílů s ohledem na bezpečnost provozu celé propojené soustavy, splňují i některé projekty z investičního plánu <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/" target="_blank" rel="noopener">společnosti ČEPS</a>.</p>
<p>Tyto projekty společnosti ČEPS byly hodnoceny na základě uveřejněné metodiky hodnocení přínosů v rámci procesu zpracování Evropského desetiletého plánu rozvoje, který vytváří <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/" target="_blank" rel="noopener">Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu</a> („ENTSO-E“). V hodnocení přínosů níže uvedené projekty uspěly a byly proto zařazeny na seznam projektů společného zájmu.</p>
<p>Projektů společnosti ČEPS zařazených mezi projekty PCI je pět:</p>
<ul>
<li>Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov</li>
<li>Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice</li>
<li>Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín</li>
<li>Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka</li>
<li>Vnitrostátní vedení Mírovka-V413</li>
</ul>
<p>Jak je vidět na schématu níže, tato vedení tvoří přenosovou cestu z Ústeckého kraje přes západní a jižní Čechy do stávajícího vedení V413 na Vysočině.</p>
<p>Tato přenosová cesta již dnes do jisté míry existuje, ale realizací těchto projektů dojde k jejímu výraznému posílení.</p>
<figure id="attachment_11106" class="wp-caption alignnone" style="width: 625px;"><figcaption class="wp-caption-text"><img class="alignnone size-large wp-image-76546" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-1024x590.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-1024x590.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-768x443.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-725x418.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-800x461.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019.jpg 1242w" alt="" width="525" height="302" /><br />
Mapa PCI v ČR, Zdroj: European Commission</figcaption></figure>
<h2>1. Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1</h2>
<h3>a) Rozvodna Vernéřov, nová rozvodna 420 kV</h3>
<p>Nová rozvodna 420 kV Vernéřov je umístěna na území Ústeckého kraje severozápadně od města Kadaň. Umístění rozvodny bylo zvoleno s ohledem na minimalizaci jejího vlivu na životní prostředí a přitom umožňující co nejhospodárnější přenášení elektrického výkonu v přenosové soustavě.</p>
<p>Výstavba této rozvodny byla navržena zejména na základě žádosti distribuční společnosti ČEZ Distribuce na zajištění rezervovaného příkonu a výkonu. Požadavek vznikl na základě vývoje zdrojové základny a vývoje spotřeby v distribuční oblasti, hlavně<span style="line-height: 1.5;"> jako náhrada za plánované odstavení dvou bloků elektrárny Prunéřov I, která je do R 110 kV Vernéřov vyvedena. Dále je tato rozvodna potřebná pro vyvedení výkonu z plánovaného větrného parku v oblasti Chomutova. </span></p>
<p>Výstavba této rozvodny byl významný koncepční krok při řešení energetické situace v severozápadní části PS.</p>
<p>Stavba rozvodny začala v roce 2015 a v září 2017 bylo vydáno povolení k předčasnému užívání rozvodny a rozvodna byla uvedena do provozu. Následně v prosinci téhož roku byl rozvodně vydán kolaudační souhlas. V první polovině roku 2018 ještě probíhaly dokončovací práce a poté byla tato část PCI 3.11.1 úspěšně ukončena.</p>
<h3>b) Rozvodna Vítkov, nová rozvodna 420 kV</h3>
<p>Nová rozvodna 420 kV Vítkov bude umístěna na území Karlovarského kraje jižně od města Sokolov. Umístění je voleno v těsném sousedství stávající transformační stanice 220/110 kV z důvodů vyhovění požadavkům na ochranu životního prostředí a zároveň co nejhospodárnější technické provedení stavby.</p>
<p>Výstavba rozvodny je navržena jako opatření pro zajištění zásobování přilehlých oblastí Karlovarska elektřinou, dále bude také rozvodna využita při vyvedení výkonu plánovaných obnovitelných zdrojů v západních Čechách do přenosové soustavy. Výstavbou této rozvodny bude posílena přenosová soustava západních Čech a tím bude umožněn postupný přechod ze systému 220 kV na 400 kV.</p>
<p>V září 2016 bylo vydáno stavební povolení a v dubnu 2018 byla stavba předána zhotoviteli, čímž byly zahájeny stavební práce, které by měly být ukončeny v roce 2020.</p>
<h3>c) V487/488 Vernéřov – Vítkov</h3>
<p>Nové dvojité vedení 400 kV Vernéřov – Vítkov s provozním označením V487/488 s celkovou délkou 83 km bude převážně (cca 70 km) přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V223/224 vedoucího mezi rozvodnami 220 kV Hradec a Vítkov. Vedení V487/488 povede přes území Ústeckého a Karlovarského kraje.</p>
<p>Část trasy vedení V487/488 od nové rozvodny Vernéřov do blízkosti rozvodny Hradec dlouhou zhruba 13 km bude nutné vystavět na „zelené louce“. Od rozvodny Hradec pak bude dále využit koridor stávajícího vedení V223/224 až do rozvodny Vítkov s jednou jedinou výjimkou. Tou je lokalita u obce Nadlesí, kde bude vedení vymístěno ze stávajícího koridoru.</p>
<p>Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy v severozápadních Čechách, zajištění spolehlivého napojení obou výše uvedených rozvoden do přenosové soustavy, zvýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie v oblasti Karlovarského a Ústeckého kraje a je to také systémové opatření pro účely postupného útlumu sítě 220 kV.</p>
<p>K tomuto projektu již bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA a v červnu 2018 byl koridor budoucího vedení zanesen do Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje. Výstavba vedení je plánována na roky 2021 až 2023.</p>
<p>Jak je již uvedeno výše, zbylé 4 projekty PCI budou představeny ve druhé části tohoto článku.</p>
<p><em>Zdroje: ČEPS a.s., European Commission</em></p>


Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie - 1. část

Přenos elektřiny

Česká přenosová a distribuční soustava – 4. díl: Vedení 400 kV

<p><strong>Po dílu věnujícímu se <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/">rozvodnám přenosové soustavy</a> se bude tento díl minisérie zabývat vedeními VVN a ZVN, která jsou provozována společností ČEPS. Vzhledem k obsáhlosti se budeme vedeními přenosové soustavy věnovat ve více článcích. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o vedení obecně, včetně ochranných pásem a seznam vedení o napěťové hladině 110 kV a 220 kV se základními informacemi o nich.</strong></p>
<p>Na našem webu už vyšly články zabývající se<span style="color: #ff0000;"><span style="color: #000000;"> <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/">stožáry</a> a</span> <span style="color: #000000;"><a href="http://oenergetice.cz/?s=vodi%C4%8De">vodiči</a>, </span></span>což jsou nepostradatelné součásti každého vedení.</p>
<h2>Ochranná pásma vedení</h2>
<p>Pro odvětví energetiky je klíčový zákon <a href="https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&amp;nr=458~2F2000&amp;rpp=15#seznam">č. 458/2000 Sb.</a> o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, zkráceně energetický zákon. Tento zákon definuje i pojem ochranné pásmo vedení, což je prostor v bezprostřední blízkosti vedení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.</p>
<p>Ochranná pásma chrání nejen nadzemní vedení, ale i podzemní vedení a rozvodny. Ochranné pásmo nadzemního vedení VVN a ZVN je souvislý prostor vymezený svislými rovinami na obou stranách vedení, které jsou v definované vzdálenosti měřené kolmo na vedení od krajního vodiče.</p>
<p>Tyto vzdálenosti od krajních vodičů jsou závislé na napěťové hladině nadzemního vedení a podle v současnosti platné legislativy jsou definovány takto:</p>
<ul>
<li>vedení 110 kV – 12 m</li>
<li>vedení 220 kV – 15 m</li>
<li>vedení 400 kV – 20 m</li>
</ul>
<p>Na velikosti ochranného pásma má vliv doba výstavby vedení, respektive datum ukončení kolaudačního řízení. Pro vedení s nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí před 31. 12. 1994 jsou ochranná pásma větší, konkrétně:</p>
<ul>
<li>vedení 110 kV – 15 m</li>
<li>vedení 220 kV – 20 m</li>
<li>vedení 400 kV – 25 m</li>
</ul>
<p>V ochranném pásmu nadzemního vedení je omezeno nakládání uživatele s touto částí pozemku a to tak, že je v ochranném pásmu zakázáno:</p>
<ul>
<li>zřizovat bez souhlasu vlastníka vedení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky</li>
<li>provádět bez souhlasu vlastníka vedení zemní práce</li>
<li>provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu vedení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob</li>
<li>provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k vedení</li>
</ul>
<p>Dále je také v ochranném pásmu nadzemního vedení zakázáno vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m. A nakonec v ochranném pásmu vedení, ale i mimo ně, je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit vedení nebo omezit a ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.</p>
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Vedení 110 kV</h2>
<h4>V9001</h4>
<ul>
<li>Temelín – Kočín</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 3 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1994</li>
<li>Jednoduché vedení</li>
<li>Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.</li>
</ul>
<h4>V9002</h4>
<ul>
<li>Temelín – Kočín</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 3 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1994</li>
<li>Jednoduché vedení</li>
<li>Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.</li>
</ul>
<h4>V1344/1345</h4>
<ul>
<li>Kočín – Dasný</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 30 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1995</li>
<li>Dvojité vedení</li>
</ul>
<h4>V1346/1347</h4>
<ul>
<li>Kočín – Hněvkovice</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 8 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1995</li>
<li>Dvojité vedení</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Hněvkovice do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<figure id="attachment_8763" class="wp-caption alignright" style="width: 341px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10.jpg"><img class="wp-image-8763 size-medium" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10-341x512.jpg" sizes="(max-width: 341px) 100vw, 341px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10-341x512.jpg 341w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10.jpg 681w" alt="Vedení VVN" width="341" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<h2>Vedení 220 kV</h2>
<h4>V001/002</h4>
<ul>
<li>Orlík – Milín</li>
<li>Kraj: Středočeský</li>
<li>Délka vedení: 9 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1962</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Orlík do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<h4>V011</h4>
<ul>
<li>Vítkov – Tisová</li>
<li>Kraj: Karlovarský</li>
<li>Délka vedení: 8 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1960</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z elektrárny Tisová do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<h4>V201</h4>
<ul>
<li>Výškov – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 85 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1951</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Jedná se o nejstarší trasu vedení přenosové soustavy, původně vedlo z Výškova do Opočínku a v roce 1960 bylo zaústěno do rozvodny Čechy – Střed</li>
</ul>
<h4>V202</h4>
<ul>
<li>Čechy-Střed – Opočínek</li>
<li>Délka vedení: 71 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Pardubický</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vzniklo postavením rozvodny Čechy – Střed, čímž bylo původní vedení V201 rozděleno.</li>
</ul>
<h4>V203</h4>
<ul>
<li>Opočínek – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 136 km</li>
<li>Kraje: Pardubický, Vysočina a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>První vedení přenosové soustavy, které propojilo Čechy a Moravu.</li>
</ul>
<h4>V204</h4>
<ul>
<li>Milín – Tábor</li>
<li>Délka vedení: 59 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Jihočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1962</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vedení původně vedlo z Milína do Sokolnice, ale bylo zaústěno do nově vzniklé rozvodny Tábor.</li>
</ul>
<figure id="attachment_8766" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg"><img class="size-full wp-image-8766" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-800x532.jpg 800w" alt="Vedení VVN" width="1024" height="681" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<h4>V205/206</h4>
<ul>
<li>Malešice – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 20 km</li>
<li>Kraje: Praha a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1967</li>
<li>Dvojité vedení – Donau</li>
</ul>
<h4>V207</h4>
<ul>
<li>Tábor – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 169 km</li>
<li>Kraje: Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1973</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vzniklo postavením rozvodny Tábor, čímž bylo původní vedení z Milína do Sokolnice rozděleno.</li>
</ul>
<h4>V208</h4>
<ul>
<li>Milín – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 86 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Praha</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V209</h4>
<ul>
<li>Čechy-Střed – Bezděčín</li>
<li>Délka vedení: 68 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Liberecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1964</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Donau (souběh s V454)</li>
<li>V roce 2007 bylo do provozu uvedené dvojité vedení V454/209, které vzniklo zdvojením původního vedení V209.</li>
</ul>
<h4>V210</h4>
<ul>
<li>Chotějovice – Bezděčín</li>
<li>Délka vedení: 98 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Liberecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1965</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V211</h4>
<ul>
<li>Výškov – Chotějovice</li>
<li>Délka vedení: 30 km</li>
<li>Kraj: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1965</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Donau a Soudek</li>
</ul>
<figure id="attachment_8765" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg"><img class="size-full wp-image-8765" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-800x532.jpg 800w" alt="Vedení VVN" width="1024" height="681" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<h4>V216</h4>
<ul>
<li>Přeštice – Milín</li>
<li>Délka vedení: 64 km</li>
<li>Kraje: Plzeňský, Jihočeský a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1963</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V221/222</h4>
<ul>
<li>Vítkov – Přeštice</li>
<li>Délka vedení: 86 km</li>
<li>Kraje: Karlovarský a Plzeňský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1963</li>
<li>Dvojité vedení – Dunaj</li>
<li>V roce 2019 bylo vedení zdemolováno a v koridoru v současnosti probíhá výstavba nového vedení o napěťové hladině 400 kV s označením V490/491</li>
</ul>
<h4>V223/224</h4>
<ul>
<li>Hradec – Vítkov</li>
<li>Délka vedení: 70 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Karlovarský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
<li>Vedení bude zdemolováno a nahrazeno novým vedení o napěťové hladině 400 kV.  Výstavba by měla probíhat od roku 2022.</li>
</ul>
<h4>V225/226</h4>
<ul>
<li>Výškov – Hradec</li>
<li>Délka vedení: 31 km</li>
<li>Kraje: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1957</li>
<li>Převážně dvojité vedení</li>
<li>Z vedení V226 je provedena odbočka do rozvodny VTŽ Chomutov.</li>
</ul>
<h4>V226T</h4>
<ul>
<li>Odbočka VTŽ Chomutov</li>
<li>Délka vedení: 9 km</li>
<li>Kraje: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1979</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Dunaj</li>
<li>Odbočka do původních Válcoven trub a Železáren Chomutov, dnes je na části území tehdejší továrny fotovoltaická elektrárna.</li>
</ul>
<h4>V243/244</h4>
<ul>
<li>Sokolnice – Bisamberg (Rakousko)</li>
<li>Délka vedení: 51 km</li>
<li>Kraj: Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1959</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>První postavené přeshraniční vedení do Rakouska.</li>
</ul>
<h4>V245/246</h4>
<ul>
<li>Lískovec – Kopanina (V245)/Bujakow (V246) (Polsko)</li>
<li>Délka vedení: 23 km</li>
<li>Kraj: Moravskoslezský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1959</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>První přeshraniční vedení do Polska, které bylo postavené.</li>
</ul>
<h4>V251/252</h4>
<ul>
<li>Prosenice – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 84 km</li>
<li>Kraje: Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1953</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
</ul>
<h4>V253/254</h4>
<ul>
<li>Lískovec – Prosenice</li>
<li>Délka vedení: 71 km</li>
<li>Kraje: Moravskoslezský a Olomoucký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
</ul>
<h4>V270</h4>
<ul>
<li>Lískovec – P. Bystrica (Slovensko)</li>
<li>Délka vedení: 61 km</li>
<li>Kraje: Moravskoslezský a Zlínský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>První vedení přenosové soustavy, které vedlo na území dnešního Slovenska.</li>
</ul>
<h4>V280</h4>
<ul>
<li>Sokolnice – Senica (Slovensko)</li>
<li>Délka vedení: 67 km</li>
<li>Kraje: Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1964</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Přeshraniční vedení na Slovensko.</li>
</ul>
<p><em>Zdroj: ČEPS a.s.</em></p>


Česká přenosová a distribuční soustava - 3. díl: Vedení (Ochranná pásma, vedení 110 kV a 220 kV)

<p><strong>Minisérie o české přenosové a distribuční soustavě pokračuje. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/">V minulém dílu</a> jste se mohli dozvědět o elektrifikaci České republiky a o principiální funkci přenosové a distribuční soustavy. Dnešní díl  se bude věnovat jedné z nejdůležitějších částí české přenosové soustavy, a tou jsou rozvodny.</strong></p>
<p>Přenosová soustava, která je v České republice provozována společností <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS</a>, se skládá ze dvou hlavních částí, rozvoden a vedení, jež tyto rozvodny spojuje. Vedení  jsou provozována na třech napěťových úrovních: 400 kV (ZVN – zvláště vysoké napětí), 220 kV a 110 kV (oboje VVN – velmi vysoké napětí). Přesné délky vedení na území ČR jsou následující:</p>
<ul>
<li>400 kV (značeno V4xx) – 3 735 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení </em><em>1 371km)</em></li>
<li>220 kV (značeno V2xx) – 1 909 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 038km)</em></li>
<li>110 kV (značeno Vxxxx) – 84 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení 78 km)</em></li>
</ul>
<p>S okolními státy je česká přenosová soustava propojena 11 vedeními 400 kV a 6 vedeními 220 kV.</p>
<p>K těmto třem hladinám přísluší i odpovídající rozvodny, jichž je celkem 43. Transformaci zajišťuje celkem 78 transformátorů. Jejich součtový transformační výkon je 22 450 MVA. Tento výkon je rozdělený mezi 4 <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/">transformátory</a> 400/220 kV, 49 transformátorů 400/110 kV a 21 transformátorů  220/110 kV. Dále jsou v provozu 4 transformátory s řízeným posuvem fáze (PST-Phase-shifting Transformer) s transformačním výkonem 400/400 kV o velikosti 3 400 MVA.</p>
<p>Pro řízení přenosové soustavy je nezbytná možnost dodávat kompenzační výkon, k čemuž slouží 22 uzlových tlumivek o celkovém kompenzačním výkonu 1 518,6 MVAr.</p>
<p>Dále bude uveden seznam nejvýznamnějších rozvoden rozdělených podle napěťové hladiny, na které v přenosové soustavě v současnosti pracují, a stručné informace o nich, jako jsou zaústěná vedení, rok výstavby, poloha a jiné.</p>
<p>Všechna data v tomto příspěvku jsou aktuální k září 2019, není-li uvedeno jinak.</p>
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 400 kV</h2>
<ul>
<li>Nošovice (Označení stanice: NOS, rok uvedení do provozu: 1959, okres: Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V403, V404, V405, V444 a V460</li>
<li>V době vzniku zde byla pouze vedení 220 kV, ale všechna byla postupem času přestavěna na napětí 400 kV</li>
<li>Vedení V404 a V444 jsou přeshraniční, V404 vede na Slovensko a V444 vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Krasíkov (KRA, 1969, Ústí nad Orlicí)
<ul>
<li>V401, V402, V453, V457 a V458</li>
<li>Svým postavením rozvodna rozdělila původní vedení z Výškova do Prosenice.</li>
<li>Do této rozvodny byla v roce 1993 připojena <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/">přečerpávací vodní elektrárna</a> Dlouhé Stráně (V457).</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které propojilo rozvodnu Krasíkov s rozvodnou Horní Životice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Albrechtice (ALB, 1970, Karviná)
<ul>
<li>V443 a V460</li>
<li>Vedení V443 je přeshraniční, vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Čebín (CEB, 1974, Brno – venkov)
<ul>
<li>V422, V434 a V423</li>
<li>Rozvodna vznikla na trase původního vedení mezi Hradcem a Sokolnicí.</li>
<li>Mezi lety 2013 a 2015 proběhla celková rekonstrukce rozvodny.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 588px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg"><img class=" wp-image-7530" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg" sizes="(max-width: 588px) 100vw, 588px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg 904w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-800x534.jpg 800w" alt="Rozvodna Čebín" width="588" height="392" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Čebín, Zdroj: foto.fojt.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li>Řeporyje (REP, 1975, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V412, V413 , V475 a V414</li>
<li>Svým vznikem rozvodna rozdělila vedení z Hradce do Prosenice na V412 a V413.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Týnec (TYN, 1977, Kolín)
<ul>
<li>V400, V401 a V471/472</li>
<li>Do rozvodny Týnec je vyveden výkon z elektrárny Chvaletice (V471/472), kvůli jejíž výstavbě byla rozvodna vybudována a rozdělila tím původní vedení z rozvodny Čechy Střed do Krasíkova.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Otrokovice (OTR, 1977, Zlín)
<ul>
<li>V417 a V418</li>
<li>Původní vedení mezi rozvodnami Sokolnice a Prosenice bylo postavením této rozvodny rozděleno na vaedení V417 a V418,.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Slavětice (SLV, 1977, Třebíč)
<ul>
<li>V433, V434, V435/436, V437/438, V481/482, V483, V484, V485 a V486</li>
<li>Rozvodna uvedena do provozu společně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice (V481/2) a v roce 1985 byla do této rozvodny připojena jaderná elektrárna Dukovany (V483, V484, V485 a V486).</li>
<li>Vedení V437/438 je přeshraniční, vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Babylon (BAB, 1980, Česká Lípa)
<ul>
<li>V450, V451 a V470</li>
<li>Rozvodna vznikla z důvodu potřeby připojení elektrárny Mělník (V470).</li>
<li>Zajímavostí je, že byl roku od 1980 do roku 2013, kdy začala rekonstrukce, vybaven transformátorem britského původu (Hawker Siddeley), což byla v době železné opony výjimka, většina transformátorů byla sovětské nebo tuzemské výroby.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7512" class="wp-caption aligncenter" style="width: 382px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg"><img class=" wp-image-7512" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg" sizes="(max-width: 382px) 100vw, 382px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon-512x384.jpg 512w" alt="rozvodna Babylon" width="382" height="287" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Babylon, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Neznášov (NEZ, 1980, Náchod)
<ul>
<li>V452 a V453</li>
<li>Spolu s rozvodnou Babylon rozdělila původní vedení z Výškova do Krasíkova na tři samostatné části.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chrást (CHR, 1981, Plzeň – město)
<ul>
<li>V430 a V431</li>
<li>Svým postavením přivedla výkon z rozvodny Hradec do Plzeňského kraje na hladině 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Dasný (DAS, 1981, České Budějovice)
<ul>
<li>V473, V474 a V433</li>
<li>V1344/1345</li>
<li>Vznikem této rozvodny byl přes rozvodnu Chrást přiveden výkon ze severu Čech do jižních Čech vedením 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Mírovka (HBM, 1982, Havlíčkův Brod)
<ul>
<li>V413, V416, V420 a V422</li>
<li>Svým vznikem rozdělila vedení z Hradce do Čebína.</li>
<li>Mezi lety 2012 a 2015 proběhla komplexní rekonstrukce.</li>
<li>V roce 2019 proběhla výstavba smyčky z vedení V413, čímž bylo toto vedení rozděleno na V413 (Řeporyje – Mírovka) a V416 (Mírovka – Prosenice)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Horní Životice (HZI, 1987, Bruntál)
<ul>
<li>V459 a V458</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které vede z rozvodny Krasíkov.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7537" class="wp-caption aligncenter" style="width: 540px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg"><img class="size-full wp-image-7537" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg" sizes="(max-width: 540px) 100vw, 540px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg 540w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice-512x384.jpg 512w" alt="Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz" width="540" height="405" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Chodov (CHD, 1993, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V414, V415 a V476</li>
<li>Rozvodna vznikala v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a díky této rozvodně je výkon dodáván pražské aglomeraci (spolu s rozvodnou Řeporyje).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kočín (KOC, 1994, České Budějovice)
<ul>
<li>V051, V052, V432, V473, V474 a V475/476</li>
<li>V1344/1345 a V1346/1347</li>
<li>Nedaleko rozvodny leží jaderná elektrárna Temelín, kvůli které vznikla a která je do této rozvodny připojena (V051 a V052) spolu s vodní elektrárnou Hněvkovice (V1346/1347).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kletné (KLT, 2012, Nový Jíčín)
<ul>
<li>V405 a V459</li>
<li>Rozvodna byla postavená v koordinaci se společností <a href="http://www.cez.cz">ČEZ Distribuce</a>.</li>
<li>Rozdělila původní vedení V459 na dvě samostatná vedení.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vernéřov (VER, 2017, Chomutov)
<ul>
<li>V461</li>
<li>Rozvodna byla postavena z důvodu požadavku distributora na novou transformaci v této oblasti.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h2>Rozvodny 400 kV a 220 kV</h2>
<ul>
<li>Výškov (VYS, 1951, Louny)
<ul>
<li> V410/419, V411, V450, V467, V468, V469 a V480</li>
<li>V201, V225, V226V a V211</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Opočínek.</li>
<li>Elektrárna Počerady je zde připojena do elektrizační soustavy (V467, V468 a V469).</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Sokolnice (SOK, 1952, Brno – venkov)
<ul>
<li>V417, V423, V424, V435/436 a V497</li>
<li>V203, V207, V243/244, V251/252 a V280</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu s Prosenicí a Lískovcem).</li>
<li>Rozvodna s největším počtem zaústěných vedení na Moravě.</li>
<li>Vedení V424, V497 a V280 jsou přes hraniční, vedou na Slovensko.</li>
<li>Vedení V243/244 je také přeshraniční, ale vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Prosenice (PRN, 1952, Přerov)
<ul>
<li>V402, V403, V416 a V418</li>
<li>V251/252 a V253/254</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu se Sokolnicí a Lískovcem).</li>
<li>První vedení 400 kV vedlo z rozvodny Hradec právě do rozvodny Prosenice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Hradec (HRA/HRD, 1959, Chomutov)
<ul>
<li>a) HRA
<ul>
<li>V411, V412, V461, V462, V441 a V463/464</li>
<li>V223/224 a V225/226H</li>
</ul>
</li>
<li>b) HRD
<ul>
<li>V420, V430, V445/V446 a V465/V466</li>
</ul>
</li>
<li>Do rozvodny Hradec u Kadaně je vyveden výkon z dvou uhelných elektráren, těmi jsou Prunéřov (V462, V465 a V466) a Tušimice (V463 a V464).</li>
<li>V roce 2004 byla tato rozvodna rozdělena na dvě na sobě nezávislé části (HRA a HRD).</li>
<li>V roce 2017 byly zprovozněny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/">transformátory s řízeným posunem fáze (PST)</a><em>.</em></li>
<li>Vedení V445/446 a V441 jsou přeshraniční, vedou do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_76437" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76437" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-800x450.jpg 800w" alt="Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1080" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<ul>
<li>Čechy – Střed (CST, 1960, Praha – Východ)
<ul>
<li>V400, V410/419, V415 a V454</li>
<li>V201, V202, V205/206, V208 a 209</li>
<li>Rozvodna svým vznikem rozdělila historicky první vedení přenosové soustavy mezi Výškovem a Opočínkem.</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Přeštice (PRE, 1963, Plzeň – Jih)
<ul>
<li>V431/432 a V442</li>
<li>V216</li>
<li>První rozvodna postavená na území dnešního Plzeňského kraje.</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Vítkov, na napěťovou hladinou 400 kV.</li>
<li>Vedení V442 je přeshraniční, vede do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Bezděčín (BEZ, 1964, Jablonec nad Nisou)
<ul>
<li>V451, V452 a V454</li>
<li>V 209 a V210</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chotějovice (CHT, 1965, Teplice)
<ul>
<li>V480 a V016</li>
<li>V210 a 211</li>
<li>Do této rozvodny je připojena elektrárna Ledvice vedením V016.</li>
<li>Od roku 2011 je zde zapouzdřená rozvodna izolovaná plynem SF6, jež vznikla v souvislosti s výstavbou nového nadkritického bloku v uhelné elektrárně Ledvice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7527" class="wp-caption aligncenter" style="width: 537px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png"><img class=" wp-image-7527" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png" sizes="(max-width: 537px) 100vw, 537px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png 654w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice-512x346.png 512w" alt="Zapouzdřená rozvodna Chotějovice" width="537" height="363" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zapouzdřená rozvodna Chotějovice, Zdroj: allforpower.cz</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 220 kV</h2>
<ul>
<li>Opočínek (OPO, 1951, okres Pardubice)
<ul>
<li>V202 a V203</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Výškov.</li>
<li>Od svého vzniku do této rozvodny nebylo přivedeno žádné nové vedení přenosové soustavy.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Lískovec (LIS, 1952, Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V245, V246, V253/254 a V270</li>
<li>Z této rozvodny vedlo první vedení přenosové soustavy na území dnešního Slovenska.</li>
<li>Vedení V270 vede na Slovensko.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vítkov (VIT, 1960, Sokolov)
<ul>
<li>V011, V017/018  a V223/224</li>
<li>Do rozvodny postavené v Sokolovské uhelné pánvi, jsou vyvedeny výkony z elektráren Tisová (V011) a Vřesová (V017/018).</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Přeštice, na napěťovou hladinou 400 kV, s čímž souvisí i výstavba nové rozvodny 420 kV v této lokalitě.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Milín (MIL, 1960, Příbram)
<ul>
<li>V001, V002, V204, V208 a V216</li>
<li>Vznik je úzce spjat s vodní elektrárnou Orlík, jež je do této rozvodny připojena (V001 a V002).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Malešice (MAL, 1967, Hlavní město Praha, Střed)
<ul>
<li>V205/206</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Tábor (TAB, 1973, Tábor)
<ul>
<li>V204 a V207</li>
<li>Rozdělila svým vznikem původní vedení mezi rozvodnami Milín a Sokolnice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>To by bylo vše k rozvodnám přenosové soustavy a příště se můžete těšit na stejně podrobný díl, tentokrát o vedeních přenosové soustavy.</p>
<p><em>Zdroj: ČEPS, a.s.</em></p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz</em></p>


Česká přenosová a distribuční soustava - 2. díl: Rozvodny přenosové soustavy

<p><strong>Tento příspěvek zahajuje miniseriál o přenosové a distribuční soustavě. V tomto díle  se dozvíte, jak byla elektrifikována naše republika během devatenáctého a dvacátého století, a také jak principiálně funguje přenosová a distribuční soustava dnes.</strong></p>
<h2>Elektrifikace České republiky</h2>
<figure id="attachment_6459" class="wp-caption alignleft" style="width: 129px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/obloukovka.png"><img class=" wp-image-6459" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/obloukovka.png" alt="Oblouková lampa" width="129" height="194" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Oblouková lampa, Zdroj:slavnifyzikove.xf.cz</figcaption></figure>
<p>Když byla prvně využita elektrická energie v českých zemích, což se stalo v roce 1878 v Moravské Třebové, kde sloužila k osvětlení tkalcovny lnu pomocí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Obloukov%C3%A1_lampa">obloukových lamp</a>, nebylo přenosové soustavy zapotřebí, protože vyrobená elektřina se spotřebovávala přímo v místě výroby. Ale už od následujících let, kdy byly elektrifikovány další a další  objekty, bylo potřeba elektřinu rozvádět z místa výroby k dalším odběratelům. Sloužilo k tomu zejména vrchní vedení nejrůznějších napěťových hladin, ale stále to byl zpravidla lokální rozvod elektřiny.</p>
<p>Postupem času vznikaly tzv. Městské elektrárny, které elektřinu nejen vyráběly, ale i distribuovaly, a zajišťovaly zejména veřejné osvětlení obcí. Na vzniklou síť byly následně připojovány domácnosti. První takovouto elektrárnu si postavilo město Praha – Žižkov v roce 1889. Jednalo se o instalaci dynama v místní plynárně.</p>
<p>Všechny první elektrárny byly stejnosměrné. Až na konci devatenáctého století (1897) byl schválen projekt výstavby první elektrárny dodávající střídavý proud a v roce 1900 byl zprovozněn první třífázový generátor v pražských Holešovicích. Budova elektrárny je na dobové fotografii níže.</p>
<figure id="attachment_6468" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png"><img class=" wp-image-6468" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png" sizes="(max-width: 634px) 100vw, 634px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png 793w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-512x353.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-768x530.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-725x500.png 725w" alt="Elektrárna Holešovice, Zdroj: http://www.hornictvi.info/" width="634" height="437" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Holešovice, Zdroj: www.hornictvi.info</figcaption></figure>
<p>Při vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo elektrifikováno 11 % měst a obcí, ve kterých žilo 34 % obyvatelstva. Nejdůležitějším impulzem ke vzniku přenosové a distribuční soustavy, tak jak je známá dnes, bylo vydání zákona <a href="http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1339&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2">č. 438/1919 Sb. „O státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace“</a>. Vzniklo 25 všeužitečných elektrárenských společností, které měly za povinnost zásobovat elektrickou energií na daném území každého, kdo o to požádá, s výjimkou toho, že by byla prokázána nerentabilita připojení odběratele. Bylo zvoleno síťové napětí 3x380V/220V s frekvencí 50 Hz a napětí primárních distribučních sítí 22 kV a 100 kV.</p>
<p>Elektrizační soustava poté od první poloviny dvacátého století směřovala k velkým, nějakým způsobem propojeným, elektrárnám. Tento trend vedl k tomu, že páteřní přenosová soustava byla prakticky dokončena v 80. letech minulého století.</p>
<h2>Jak dnes principiálně funguje přenosová a distribuční soustava?</h2>
<p>Elektrická přenosová soustava je systém zařízení, která zajišťují přenos elektrické energie od velkých zdrojů (elektráren) k velkým rozvodnám. Část elektrizační soustavy od těchto rozvoden k jednotlivým odběratelům se nazývá distribuce elektrické energie a slouží k ní distribuční soustava.</p>
<figure id="attachment_6629" class="wp-caption alignleft" style="width: 373px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg"><img class=" wp-image-6629" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg" sizes="(max-width: 373px) 100vw, 373px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605-512x384.jpg 512w" alt="jaderná elektrárna temelín" width="373" height="280" /></a><figcaption class="wp-caption-text">JE Temelín, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/synchronni-stroje-konstrukce-princip-a-pouziti/" target="_blank" rel="noopener">Alternátory</a> v elektrárnách většinou pracují na napětích pouze několika kV. Z toho důvodu, pak u velkých bloků elektráren teče z alternátorů proud o velikosti až desítky kA . Takto velké proudy by přinesly dva zásadní problémy. První by byl ten, že vodiče pro takovéto proudy by musely mít extrémně velké průřezy a byly by mechanicky namáhány značnými magnetickými silami. Druhý problém by byl ten, že ztráty na vedení jsou úměrné druhé mocnině proudu. Z těchto důvodů je pro přenos na velké vzdálenosti výhodnější použít vyšší přenosové napětí, kdy pro přenesení stejného výkonu postačí menší proud.</p>
<p>Napětí alternátorů se zvyšuje pomocí blokových <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/">transformátorů</a>, umístěných zpravidla přímo v areálu elektrárny, na vyšší napěťovou hladinu. Na výstupu z přenosové soustavy jsou zařazeny snižující transformátory, dodávající elektřinu do distribuční sítě na různých velikostech napětích. O používaných napěťových hladinách v české distribuční soustavě se více dozvíte v další části této minisérie.</p>
<figure id="attachment_6631" class="wp-caption aligncenter" style="width: 640px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg"><img class="wp-image-6631 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo-512x383.jpg 512w" alt="Blokový transformátor temelín" width="640" height="479" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Transformátor JE Temelín, Zdroj: technet.idnes.cz</figcaption></figure>
<p>Elektrická energie je výjimečná tím, že ji nelze <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/" target="_blank" rel="noopener">skladovat ve velkém</a>, a proto je nezbytné zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v každém okamžiku. Kvůli efektivitě přenosu je navíc dobré udržovat nízký fázový posuv mezi napětím a proudem, kvůli tomu jsou instalována v přenosové soustavě speciální kompenzační zařízení.</p>
<p>V blízké budoucnosti lze také očekávat výraznější rozvoj <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener">HVDC přenosů</a>, které mají menší ztráty, a navíc pro stejný přenášený výkon je potřeba zabrat méně prostoru v krajině.</p>
<figure id="attachment_6632" class="wp-caption alignleft" style="width: 439px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg"><img class=" wp-image-6632" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg" sizes="(max-width: 439px) 100vw, 439px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg 980w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-800x518.jpg 800w" alt="námraza stožár VVN" width="439" height="284" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zničený <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/">stožár VVN</a>, Zdroj:powerblog.cz</figcaption></figure>
<p>Problémy v přenosové soustavě bývají jednou z hlavních příčin rozsáhlých výpadků dodávek elektrické energie. Důvodem může být například poškození důležitých <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/" target="_blank" rel="noopener">venkovních vedení</a> působením nepříznivých přírodních podmínek, jako je námraza nebo silný vítr, ale i celkové přetížení soustavy. Přenosová soustava proto musí být vybavena prvky zajišťující odpojení předem definovaných odběratelů v případě, že by hrozil rozpad sítě vlivem jejího přetížení. Pokud by se tak nestalo, existovala by reálná možnost tzv. kaskádového šíření poruchy – odpojením přetíženého vedení vzroste přetížení zbytku sítě a jsou postupně odpojovány další a další prvky sítě. Poslední stadium by byl kompletní rozpad celé přenosové soustavy, kterému se také říká blackout. Z ekonomických důvodů je vhodné odpojovat nejprve ty odběratele, kde případný výpadek dodávek elektrické energie způsobí nejmenší hospodářské škody.</p>
<p>To je vše z krátké výpravy do historie české elektrizační soustavy a do jejího principiálního fungování. V příštím díle se můžete těšit na fakta o českých vedeních VVN, rozvodnách a na mnoho dalších věcí.</p>
<p><em>Zdroje: <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS a.s.</a>, <a href="http://www.cez.cz">ČEZ a.s.</a>, přednášky <a href="http://www.fel.cvut.cz">FEL ČVUT</a></em></p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz</em></p>


Elektřina

Česká přenosová a distribuční soustava - 1. díl: Elektrifikace a princip funkce

<p>V poslední době se při výstavbě a obnově elektrizační soustavy často skloňuje téma podzemních (kabelových) vedení VVN a ZVN, kdy část laické i odborné veřejnosti požaduje, aby veškerá nová vedení byla podzemní, případně při modernizaci stávajícího vedení došlo k jeho kabelizaci. Tento požadavek je ze strany části veřejnosti kladen nejen na vedení distribuční soustavy, ale i na vedení přenosové soustavy. Dochází k tomu zejména z toho důvodu, že podzemní vedení má údajně výrazně menší vliv na okolní prostředí než stožáry distribuční soustavy na hladině 110 kV a stožáry přenosové soustavy. Nicméně nic není černobílé, protože i podzemní kabelová vedení mají své nevýhody a ovlivňují život v prostředí kolem nich.</p>
<h2>Legislativa</h2>
<p>Podporu požadavku na výstavbu podzemního vedení VVN a ZVN veřejnost nacházela v legislativě. Ta nutila provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribučních soustav umisťovat vedení v zastavěných územích pod zem, případně si vyjednat výjimku. Ačkoliv většinou byla výjimka provozovatelům udělena, jednalo se o rozhodnutí, které trvalo nějaký čas a dalo se napadnout. Kvůli tomu se celé projednání výstavby nového vedení prodlužovalo.</p>
<p>Tuto situaci zčásti změnila novela zákona <a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-416">č. 416/2009 Sb</a>., účinná od 1. 1. 2018. V §2b odstavec 4 je následující ustanovení: „Elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší se v zastavěném území obcí umisťují nad zem.“ Od roku 2018 má tedy provozovatel přenosové soustavy umožněno stavět v zastavěném území nadzemní vedení ZVN bez nutnosti vyjednání výjimky. Nicméně pro vedení distribuční soustavy o napěťové hladině 110 kV tato změna neplatí. Provozovatelé distribučních soustav budou muset v zastavěných územích stavět podzemní kabelová vedení VVN nebo nadále žádat o výjimku.</p>
<h2>Porovnání nadzemního a podzemního vedení</h2>
<p>Každá technologie má své výhody i nevýhody. Nelze proto říci, že je ve všem lepší podzemní nebo naopak nadzemní vedení VVN, případně ZVN.</p>
<p>Jeden z nejzásadnějších rozdílů mezi technologiemi je v nákladech, a to nejen na výstavbu, ale posléze i na provoz a údržbu. Investiční náklady na výstavbu podzemního vedení VVN a ZVN jsou až cca 10 x vyšší, v závislosti na terénu a překážkách v trase, než u vedení nadzemního. Náklady na provoz a údržbu jsou u podzemního vedení také vyšší. Životnost podzemního vedení se předpokládá 25 až 35 let, kdežto u nadzemního vedení 40 až 60 let.</p>
<p>Velkou nevýhodou podzemního vedení (zejména ZVN) je obtížnější výstavba a její vliv na okolí. Například na každý kilometr podzemního dvojitého vedení ZVN je nutné vytěžit více než 10 000 m<sup>3</sup> zeminy. Toto množství odpovídá tisíci plně naložených vozů <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatra_815">TATRA T815</a>. To je nesrovnatelně více zeminy než při zakládání stožárů nadzemního vedení ZVN. Z uvedeného množství by musela být odhadem čtvrtina odvezena na skládku a nahrazena speciálním zásypem zabraňujícím nežádoucímu ohřívání půdy okolo kabelů.</p>
<p>U podzemního vedení je také problematičtější odstraňování případných poruch, které je výrazně komplikovanější, a tedy trvá i mnohem déle. Porucha nadzemního vedení je odstraněna v řádu dní, kdežto u podzemního vedení může trvat oprava poruchy až týdny. Rozsah stavebních a montážních prací pro opravu, případně výměnu, kabelů v trase je srovnatelný s rozsahem prací pro výstavbu nového vedení. K opravě je tedy nutná i těžká mechanizace a výkopy zeminy.</p>
<p>Celková šíře koridoru <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-3-dil-vedeni-ochranna-pasma-vedeni-110-kv-a-220-kv/">(ochranné pásmo vedení</a>) je v případě podzemního vedení 110 kV pouze 3,5 m. Nadzemnímu vedení 110 kV má šířku koridoru cca 30 m (v závislosti na typu stožáru). U vedení 400 kV je situace taková, že pro standardní dvojité nadzemní vedení je šířka ochranného pásma 69 m a pro podzemní vedení 400 kV se dá očekávat šířka zabraného území, se zahrnutím prostoru potřebného pro opakované ukládání zeminy z případných výkopů při opravách, do 40 m.</p>
<figure id="attachment_51311" style="width: 630px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-51311" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/kom-kabelova-trasa-v-krajine-real-1_denik-630.jpg" alt="" width="630" height="423" /><figcaption class="wp-caption-text">Kabelové vedení ZVN v krajině (Zdroj: AssetMedia)</figcaption></figure>
<p>Ačkoliv ochranná pásma podzemních vedení jsou v porovnání s nadzemním užší, je nutné vzít v potaz omezení v dalším používání těchto území. V ochranném pásmu podzemního vedení je následný provoz například zemědělské techniky velmi omezený, protože dle „energetického zákona“ není možné přejíždět kabelové vedení technikou nad 6 t. Zemědělská činnost, jež je běžná v ochranném pásmu nadzemního vedení, je u podzemního vyloučena. Dále také v ochranném pásmu podzemního vedení nesmí růst trvalé porosty. U nadzemního vedení mohou být porosty až do výšky 3 m.</p>
<p>Z důvodu omezené výrobní délky kabelů musí být řešeno napojování jednotlivých úseků po 600 – 800 m. Napojování by bylo u podzemního vedení 400 kV provedeno v betonových objektech zčásti zapuštěných pod zem o rozměrech cca 6 x 6 x 2 m. Dále by bylo často nutné vybudovat objekty, kde by došlo k napojení nadzemního vedení na kabelové vedení, což by mělo za následek další zábory pozemků. U podzemních vedení ZVN by bylo navíc z důvodu vyšší kapacitní reaktance nutné postavit <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/zpusoby-rizeni-vykonovych-toku-v-prenosovych-soustavach/">kompenzační zařízení</a>, což je vlastně menší rozvodna s tlumivkami a dalšími pomocnými objekty.</p>
<p>V porovnání s nadzemním vedením je komplikované řešit křížení podzemního vedení se silnicemi, dálnicemi, vodními toky a inženýrskými sítěmi. Naopak z hlediska vlivu počasí na provoz vedení je lepší podzemní vedení. Podzemní vedení není ovlivňováno například větrem nebo námrazou a tudíž by nedocházelo k poruchám a následným výpadkům z důvodů počasí.</p>
<h2>Stavět pouze kabelová vedení VVN a ZVN?</h2>
<p>Obecně nelze jednoznačně říci, že nová vedení VVN a ZVN mají být pouze podzemní kabelová nebo nadzemní. Musí se zohlednit, kudy má vedení vést. V případě zastavěných území je to otázka konkrétní situace.</p>
<p>Lze předpokládat, že případů, kdy bude podzemní vedení ZVN výhodnější, bude velmi výrazná menšina. Případů, kdy bude z hlediska vlivů na okolí vhodnější postavit kabelové vedení 110 kV, bude výrazně více než v případě vedení ZVN. Rozhodně je ale nutné posoudit každý případ zvlášť. A poté rozhodnout, zda přínosy kabelového vedení převáží negativa spojená s jeho výstavbou a provozem.</p>
<p><em>Zdroj úvodního obrázku: denik.cz</em></p>


Jsou podzemní kabelová vedení řešením pro českou krajinu?

<p>Česká přenosová soustava je v dobrém stavu a v porovnání s Evropou patří mezi nejlepší. I přes tento fakt je ale nutné ji dále modernizovat a rozvíjet. A to i z toho důvodu, že současná energetika se více či méně mění. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/prenosova-soustava-rekordni-tranzitni-zatizeni/">Výrazně narůstá množství přenesené elektrické energie</a> oproti dobám, kdy byly hlavní části naší přenosové soustavy postaveny, jednak vlivem růstu spotřeby a dále rovněž vlivem rostoucího mezinárodní obchodu s elektrickou energií. V souvislosti s nástupem výroby z OZE dochází i ke změnám energetického mixu a s tím související konfigurací elektrizační soustavy.</p>
<p>Aby byla elektrizační soustava neustále stabilní a dodávka elektřiny odběratelům spolehlivá, není možné se vyhnout investicím do infrastruktury, kterými jsou výstavba nových vedení, posílení přenosové schopnosti části stávajících vedení, modernizace rozvoden a v neposlední řadě i <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/">výstavba transformátorů s posunem fáze</a>.</p>
<p>Nicméně zejména výstavba nových vedení a zvyšování přenosových schopností stávajících vedení naráží na jeden společný a významný problém. Tím je velmi pomalý administrativně-legislativní proces, kdy každý investiční záměr podstupuje mnohaleté martyrium schvalovacího řízení od lokální úrovně až po celostátní. A tak, ačkoliv samotná výstavba vedení trvá rok nebo dva, plánování a příprava mohou trvat i desetiletí.</p>
<p>Proces výstavby vedení přenosové soustavy lze rozdělit do několika fází:</p>
<h2>1. Územní plánování</h2>
<p>Aby mohlo být vedení postaveno, musí být zaneseno v územních plánech jednotlivých obcí. Vláda ve svém usnesení v roce 2008 schválila Politiku územního rozvoje, která byla v roce 2014 aktualizována a další aktualizace se plánují 1x za 4 roky. Případná změna územního plánu trvá zhruba 2,5 roku.</p>
<h2>2. Předprojektová příprava</h2>
<h3>a) Územně-technická studie (ÚTS)</h3>
<p>Posuzuje možnost realizace vybraných variant včetně specifikování požadavků na zábor a výkupy pozemků potřebných k realizaci záměru. V rámci studie mohou vznikat variantní řešení zejména z hlediska rozsahu prací. ÚTS orientačně hodnotí investiční a časovou náročnost záměru. Studie slouží jako podklad pro rozhodování investora o výběru optimálního řešení. Doba vypracování včetně rozhodnutí o vítězné variantě trvá kolem 8 měsíců.</p>
<h3>b) EIA</h3>
<p>U staveb s rizikem negativního vlivu na životní prostředí, kam lze zahrnout i vedení VVN,  se musí před výstavbou vedení provést posouzení vlivů na životní prostředí neboli <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhodnocen%C3%AD_vliv%C5%AF_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD">EIA</a> (Environmental Impact Assessment).</p>
<p>V rámci EIA se posuzují vlivy plánovaných staveb a zařízení na veřejné zdraví a na životní prostředí (vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a jejich vzájemné působení a souvislosti).</p>
<p>V rámci procesu EIA musí být vypracováno oznámení, posléze proběhne zjišťovací řízení, musí se vypracovat dokumentace a nakonec probíhá řízení Ministerstva životního prostředí, kdy buď padne souhlasné, nebo zamítavé stanovisko. Délka zpracování a vyřízení EIA může trvat i 2 roky.</p>
<figure id="attachment_16725" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Electric-wiring.jpg"><img class="wp-image-16725 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Electric-wiring.jpg" alt="Electric-wiring" width="725" height="458" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Electric-wiring.JPG" target="_blank">Kriplozoik</a></figcaption></figure>
<h3> c) Dokumentace záměru akce (DZA)</h3>
<p>Dokumentace záměru akce je materiál obsahující podrobné technické řešení včetně harmonogramu a postupů prací  tak, aby bylo možné dosáhnout maximální přesnosti množství potřebných investičních prostředků, a tím minimalizovat nejistoty a rizika. DZA slouží jako podklad pro projektování výstavby vedení.</p>
<p>Doba vypracování tohoto dokumentu se pohybuje okolo 5 měsíců.</p>
<h2>3. Příprava realizace</h2>
<h3>a) Územní řízení</h3>
<p>Před realizací výstavby nového vedení musí proběhnout územní řízení. K tomuto řízení musí být vypracována dokumentace (DUR), její zpracování trvá přibližně 5 měsíců.</p>
<p>Následně dotčené orgány vypracovávají stanoviska, probíhá odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu a vyřízení souhlasu odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).</p>
<p>Nakonec proběhne samotné územní řízení , které i s nabytím právní moci trvá přibližně 7 měsíců. V součtu tedy tato etapa výstavby vedení zabere zhruba 16 měsíců.</p>
<h3>b) Práva k pozemkům</h3>
<p>Finále projednávání nového vedení je získání práv k pozemkům, na kterých bude vedení postaveno. Jde-li vše dobře, je s majitelem pozemku uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, případně, nedospěje-li se k dohodě, proběhne zřízení věcného břemene vyvlastňovacím řízením, které ale obvykle protáhne projednaní stavby až o 1 rok.</p>
<p>Dále dojde k odnětí pozemků z PUPFL.</p>
<h2>Celková doba výstavby vedení VVN</h2>
<p>V každém kroku plánování a projednávání může dojít k časovému zdržení, ale když vše probíhá dobře, tak lze mít projednané, navržené a postavené vedení i za 7,5 roku. Bohužel tento proces může trvat klidně i 12 let, jak je zřejmé z následující tabulky:</p>
<h2 class="tablepress-table-name tablepress-table-name-id-34">PROCES VÝSTAVBY VEDENÍ VVN</h2>
<table id="tablepress-34" class="tablepress tablepress-id-34">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Činnost</th>
<th class="column-2">Doba trvání</th>
</tr>
</thead>
<tfoot>
<tr class="row-11 odd">
<th class="column-1">Celková doba trvání</th>
<th class="column-2">90 &#8211; 144 měsíců (7,5 až 12 let!)</th>
</tr>
</tfoot>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Studie proveditelnosti, umístění trasy a územní otázky</td>
<td class="column-2">6 &#8211; 12 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Studie EIA a veřejná projednání</td>
<td class="column-2">18 &#8211; 24 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Zanesení trasy do katastrálních map (územní plán), předběžné dohody s vlastníky pozemků</td>
<td class="column-2">12 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Předběžný návrh stavby, požadavky do územně plánovací dokumentace, veřejné projednání a zapracování připomínek </td>
<td class="column-2">12 &#8211; 24 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Smlouvy s vlastníky pozemků</td>
<td class="column-2">6 &#8211; 12 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Projekt na provedení stavby</td>
<td class="column-2">6 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Projekční a stavební postupy</td>
<td class="column-2">12 &#8211; 18 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-9 odd">
<td class="column-1">Výběrová řízení, volba dodavatele včetně dořešení výhrad navrhovatelů</td>
<td class="column-2">6 &#8211; 12 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-10 even">
<td class="column-1">Skutečná výstavba</td>
<td class="column-2">12 -24 měsíců</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p></p>
<p>Také je patrné, že projednávání a schvalování obvykle trvá 54 měsíců (4,5 let) až 84 měsíců (7 let), následná projekční činnost a výběr zhotovitele 24 měsíců až 36 měsíců a samotná výstavba 1 až 2 roky.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Chris Hunkeler's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/chrishunkeler/">Chris Hunkeler</a></em></p>

Výstavba vedení VVN - plánování a schvalování

<p>Dnešní článek je věnován užití vysokoteplotního vodiče ACCC v praxi. Vodič byl již popsán detailněji v článku <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/vysokoteplotni-vodice-vedeni-vvn/">Vysokoteplotní vodiče vedení VVN</a>.</p>
<p>Jeho vlastnosti a přínosy užití při modernizaci vedení budou v tomto příspěvku demonstrovány na jednom konkrétním projektu, který se realizoval v Belgii.</p>
<p>Ve druhé části bude uvedeno několik závěrů a poznatků z dotazníkového šetření trhu provedeného výrobcem tohoto vodiče.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h3>Projekt výměny vodičů</h3>
<h4><strong>Důvod a požadavky</strong></h4>
<p>V roce 2007 byla společnost <a href="http://www.elia.be">Elia</a>, mající na starost přenos elektřiny v Belgii, informována o tom, že v roce 2010 bude připojen do belgické přenosové soustavy nový zdroj elektřiny o velikosti 400 MVA v oblasti jižní Belgie a zároveň ve stejný čas dojde k odpojení malé uhelné elektrárny ve stejné oblasti. Studie posuzující výkonovou bilanci v oblasti (load flow) a dodržení <a href="https://www.ceps.cz/CZE/Media/Stranky/Energeticky-slovnik.aspx" target="_blank">podmínky spolehlivosti N-1</a> po těchto změnách v soustavě ukázaly, že za určitých podmínek by mohlo dojít k přetížení jednoho dvojitého vedení o napěťové hladině 150 kV.</p>
<p>Na vedení byly <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/tvary-a-klasicke-typy-vodicu-vedeni-vvn/" target="_blank">klasické vodiče ACSR</a>, které mohly být dle belgické legislativy provozovány při teplotě 75°C,  a maximální přenosová kapacita každého systému byla 162 MVA.</p>
<p>Výzva, které Elia čelila, spočívala ve zvýšení přenosové schopnosti každého systému na 360 MVA, což je více než dvojnásobný nárůst, a to bez toho, aniž by muselo dojít k významnému zesilování základů stožárů a bez zvýšení environmentálního vlivu vedení na okolí. A navíc modernizace každého ze systémů měla proběhnout za provozu druhého.</p>
<figure id="attachment_5853" style="width: 108px" class="wp-caption alignleft"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/ACCC_uvodni-e1436993447262.png"><img class=" wp-image-5853" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/ACCC_uvodni-e1436993447262.png" alt="ACCC Elia" width="108" height="227" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Lamifil</figcaption></figure>
<h4><strong>Řešení</strong></h4>
<p>Po zvážení všech technických řešeních bylo rozhodnuto, že dojde k výměně vodičů. Toto řešení, za splnění určitých podmínek, nevyžaduje zesilování základů ani stožárových konstrukcí a je to jediné řešení, jež bylo realizovatelné v časovém horizontu, který byl požadován.</p>
<p>Průhyb nového vodiče při jeho maximálních provozních teplotách nemohl přesáhnout průhyb původního vodiče ACSR při teplotě 75°C z důvodu dodržení nejkratších bezpečných vzdáleností od země a významných křižovatek. A také vnější průměr vodiče a síly působící na stávající stožáry musely být menší než v případě původního vodiče ACSR. Společnost <a href="http://www.lamifil.be">Lamifil</a>, jež realizovala tento projekt, tak zkoušela, který z typů vodičů, nejlépe vyhoví.</p>
<p>Nakonec se rozhodla pro vodič typu ACCC, konkrétně Lisbon 325 mm<sup>2</sup> , jehož použití přineslo následující výhody:</p>
<ul>
<li>zdvojnásobení přenosové kapacity vedení vodičem stejné velikosti</li>
<li>žádné významné změny na stožárech</li>
<li>nižší průhyby redukují <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A9_pole">magnetické pole</a> u země</li>
<li>snížení časové náročnosti výměny vodičů vedlo k nejnižším celkovým nákladům ze všech posuzovaných variant</li>
</ul>
<p>Původní vodič a vodič vybraný pro modernizaci vedení jsou porovnány v následující tabulce.</p>
<figure id="attachment_6026" style="width: 541px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/tabulka.png"><img class=" wp-image-6026" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/tabulka.png" alt="Porovnání vodič, Zdroj: Lamifil" width="541" height="188" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání vodičů, Zdroj: Lamifil</figcaption></figure>
<p>Náhradou vodiče ACSR 298 mm<sup>2</sup> tedy došlo ke zdvojnásobení přenosové kapacity a také ke snížení ztrát, a to odhadem o 64 500 MWh za 30 let životnosti vodičů, což znamená, že se uspoří emise oxidu uhličitého o objemu přesahujícím 40 000 metrů krychlových.</p>
<p>Během výměny vodičů společnost Lamifil spolupracovala při monitorování tažení vodičů, instalaci příslušenství a kontrole kvality celé práce s výrobcem vodiče <a href="http://www.ctcglobal.com">CTC Global</a>. Všechny lisované spoje vodičů, k jejichž lisování na stožáru byl použit lehký lis se silou 60 tun,  byly vizuálně kontrolovány před uvedením do provozu a ihned po zprovoznění vedení byly spoje zkontrolovány ještě <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Termografie">termovizí</a>.</p>
<h4><strong>Zhodnocení projektu</strong></h4>
<p>Belgický provozovatel přenosové soustavy svůj první projekt zahrnující použití kompozitního vysokoteplotního vodiče ACCC zvládl  úspěšně, výměna celkem 125 km vodiče byla dokončena dokonce v předstihu oproti harmonogramu.</p>
<figure id="attachment_6030" style="width: 429px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/lis_ACCC.png"><img class=" wp-image-6030" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/lis_ACCC.png" alt="Zdroj: CTC Global" width="429" height="292" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: CTC Global</figcaption></figure>
<h4></h4>
<h3>Výsledky dotazníkového šetření</h3>
<p>Průzkum energetického trhu provedený společností CTC Global, jedním z největších světových výrobců vodičů ACCC, který byl proveden na severoamerickém trhu a kterého se zúčastnilo necelých 250 respondentů, přinesl následující poznatky:</p>
<ul>
<li>Jako nejvýznamnější důvod pro použití ACCC bylo zvýšení přenosové schopnosti vedení a snížení průhybu vodičů. Další důvody poté byly zvýšení spolehlivosti vedení, následně snížení ztrát při přenosu a překonání dlouhých rozpětí na vedení.</li>
<li>60 % respondentů uvedlo, že nezaznamenalo, žádnou poruchu vedení, kde byl instalován vodič ACCC. Z těch, co nějakou poruchu zaznamenalo, si skoro 70 % myslí, že se jednalo o chybu vzniklou při instalaci vodiče a nešlo a selhání samotného lana.</li>
<li>Od roku 2005, kdy byl vodič prvně komerčně užit, jeho cena klesla o více než 40 %, což 3/4 účastníků dotazníku nevědělo.</li>
<li>Nyní je vodič ACCC vyráběn ve více než 60 velikostech.</li>
<li>Vodič ACCC byl použit na více než 330 projektech ve 30 zemí světa. Nejblíže České republice to jsou 3 projekty v Německu a 12 v Polsku.</li>
<li>Přes 80 % respondentů uvedlo, že by užití vodiče ACCC zvažovalo, kdyby to snížilo investiční náklady výstavby nového vedení.</li>
<li>V současnosti příslušenství k vodiči vyrábí poměrně hodně výrobců po světě.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>Zdroje: CTC Global, Lamifil</p>


Modernizace vedení s využitím vysokoteplotního vodiče ACCC

<p>Tento příspěvek volně navazuje na předešlé články <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/tvary-a-klasicke-typy-vodicu-vedeni-vvn/">Tvary a klasické typy vodičů vedení VVN</a> a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/vysokoteplotni-vodice-vedeni-vvn/">Vysokoteplotní vodiče vedení VVN</a> zabývajícími se venkovními vodiči vedení VVN a bude se věnovat proudovou zatížitelností vodičů na vedení.</p>
<p>Je velmi důležité znát maximální proud, kterým lze daný vodič, případně vedení zatěžovat. A při jeho výpočtu se vychází z následujících úvah.</p>
<h2> <strong>Bilanční rovnice tepelných výkonů</strong></h2>
<p>Pro zhodnocení tepelných výkonů a teploty vodiče se nejčastěji využívá následující bilanční diferenciální rovnice, kde součtem všech výkonů (z pravé strany rovnice) je výkon akumulující tepelnou energii ve vodiči:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_1.jpg"><img class="alignnone wp-image-5282" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_1.jpg" alt="" width="374" height="55" /></a></p>
<ul>
<li>M &#8211; poměrná hmotnost vodiče (kg/m), která se spočítá dle vztahu</li>
<li>cp &#8211; měrná tepelná kapacita (J∙kg<sup>-1</sup>∙K<sup>-1</sup>)</li>
<li>Tav &#8211; je teplota vodiče (°C)</li>
<li>Pz &#8211; Jouleovy ztráty (W/m)</li>
<li>Ps &#8211; výkon dodaný slunečním zářením (W/m)</li>
<li>Pr &#8211; výkon odvedený radiací (W/m)</li>
<li>Pc &#8211; výkon odvedený konvekcí (W/m)</li>
</ul>
<p>Nejčastěji se zkoumá ustálený stav. To je takový stav, kdy parametry ovlivňující teplotu vodiče jsou konstantní. Jak bude popsáno podrobněji dále, jedná se o tyto parametry: elektrický proud protékající vodičem, rychlost a směr větru ochlazující vodič, sluneční záření dopadající na vodič a okolní teplota. Za předpokladu konstantních parametrů uvedených výše je časová změna teploty vodiče nulová, tím se rovnice (1) zjednoduší, a po úpravách přejde do tvaru:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_2.jpg"><img class="alignnone wp-image-5283" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_2.jpg" alt="" width="191" height="41" /></a></p>
<p>, což lze vyjádřit také jako:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_3.jpg"><img class="alignnone wp-image-5270" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_3.jpg" alt="rce_3" width="352" height="36" /></a></p>
<p>Na vodič působí i další tepelné výkony. Vodič je například zahříván vlivem koróny nebo ochlazován vypařováním, je-li v kontaktu s vodní párou obsaženou ve vzduchu nebo vodními kapkami. Nicméně oba tyto vlivy jsou zanedbatelné a v praxi se neuvažují.</p>
<h4><strong>1. Jouleovy ztráty</strong></h4>
<p>Významným tepelným výkonem zahřívající vodič jsou takzvané Jouleovy ztráty, které jsou vyvolané průchodem střídavého provozního proudu I<span style="font-size: 13.3333330154419px;line-height: 20px">p</span> tekoucím vodičem a jsou závislé na střídavém odporu vedení Rac<sub>. </sub>V katalozích lan, ale bývá uveden stejnosměrný odpor při určité teplotě, nejčastěji při teplotě 20°C (R<span style="font-size: 13.3333330154419px;line-height: 20px">dc20</span>), což skýtá dva problémy. První je ten, že teplota není oněch 20°C, ale zpravidla vyšší a druhý je, že vodičem teče střídavý proud.</p>
<p>Odpor kovů s rostoucí teplotou stoupá. To jak s teplotou odpor roste, je charakteristické pro každý materiál. Pak lze napsat následující:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_4.jpg"><img class="alignnone wp-image-5284" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_4.jpg" alt="" width="381" height="39" /></a></p>
<ul>
<li>Rdcx<sub> </sub>a Tdcx<span style="font-size: 13.3333330154419px;line-height: 20px"> &#8211; </span>odpory, které počítáme a teplota, při které je počítáme</li>
<li>b &#8211; teplotní součinitel odporu &#8211; hliník 4,03·10<sup>-3 </sup>K<sup>-1</sup> a železo 4,5·10<sup>-3 </sup>K<sup>-1</sup></li>
<li>R<span style="font-size: 13.3333330154419px;line-height: 20px">dc20 &#8211; </span>stejnosměrný odpor při 20°C (Ω)</li>
</ul>
<p>To, že vodičem teče střídavý proud a ne stejnosměrný, způsobuje ve vodičích přídavné ztráty, takže střídavý odpor je větší než stejnosměrný. Poměr mezi střídavým a stejnosměrným odporem vyjadřuje koeficient k<sub>AC</sub> a je vždy větší než 1. Jeho velikost závisí zejména na skinefektu, hysterezních ztrátách, vířivých proudech a proudovém zatížení. Při jeho odvození se vychází z předpokladu, že tepelný výkon vstupující do vodiče musí být při stejné teplotě stejný, ať se jedná o stejnosměrný nebo střídavý proud tekoucí vodičem. Platí tedy:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_5.jpg"><img class="alignnone wp-image-5285" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_5.jpg" alt="" width="215" height="42" /></a></p>
<p>Výsledný vztah pro Jouleovy ztráty s využitím výše uvedených poznatků a odvození pak je:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_6.jpg"><img class="alignnone wp-image-5286" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_6.jpg" alt="" width="620" height="44" /></a></p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<figure id="attachment_5452" style="width: 334px" class="wp-caption alignleft"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/vodice-a-slnce.jpg"><img class="size-full wp-image-5452" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/vodice-a-slnce.jpg" alt="slunce a vedení VVN" width="334" height="190" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: <a href="http://www.extremetech.com">extremetech.com</a></figcaption></figure>
<h4><strong>2. Výkon dodaný Sluncem</strong></h4>
<p>Druhý výkon dodávající teplo vodiči je <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_energie">sluneční záření</a>. Celkové sluneční záření dopadající na zemský povrch, a tedy zahřívající vodič, se skládá ze tří částí. Záření přímé, odražené a difúzní. Bez významné ztráty přesnosti je možné záření odražené a difúzní zanedbat, protože se na celkovém vyhřívání vodiče podílejí v kritických případech maximálně 4 %.</p>
<p>Pro tepelný výkon dodaný sluneční zářením můžeme napsat následující rovnici:</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_7.jpg"><img class="alignnone wp-image-5288" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_7.jpg" alt="" width="205" height="38" /></a></p>
<ul>
<li>α &#8211; koeficient pohltivosti slunečního záření daným povrchem (-)</li>
<li>D &#8211; průměr vodiče (m)</li>
<li>I<sub>p  &#8211; </sub>intenzita přímého slunečního záření dopadajícího na kolmou rovinu k směru slunečních paprsků (W/m<sup>2</sup>)</li>
<li>ω &#8211; úhel mezi osou slunečních paprsků a osou vodiče (rad)</li>
</ul>
<p>Hodnota koeficientu pohltivosti α, jež je závislá na materiálu vodiče, době provozu a na okolním prostředí, se musí volit. V národním normativním aspektu k platné normě ČSN EN 50341, jež se zabývá návrhem vedení nad 45 kV, se uvažuje velikost  α=0,5</p>
<p>Intenzita přímého slunečního záření je závislá na poloze slunce na obloze, která se mění v průběhu dne i během celého roku, dále na zeměpisné šířce místa na Zemi, nadmořské výšce tohoto místa, znečištění atmosféry a v neposlední řadě i na aktuálním počasí (oblačnost, mlha…). Pro podmínky České republiky se celkové sluneční záření I<span style="font-size: 13.3333330154419px;line-height: 20px">p</span> volí 1000 W/m<sup>2</sup>, jak je uvedeno v národním normativním aspektu k ČSN EN 50431. Zajímavostí je, že <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS</a> uvažuje pro letní období intenzitu slunečního záření 1200 W/m<sup>2 </sup>a pouze 400 W/m<sup>2</sup> pro zimní období.</p>
<p>Pro úhel ω, který svírají sluneční paprsky s osou vodiče, existují poměrně složité goniometrické vzorce. Tyto vzorce zohledňují měsíc a den v roce, azimut vodiče, zeměpisnou šířku a sluneční čas. S ohledem na bezpečnost návrhu, lze brát nejnepříznivější případ, kdy je sin ω = 1, což platí pro ω=90°. V normě ani národním normativním aspektu se velikost tohoto úhlu nepředepisuje.</p>
<h4><strong>3. Výkon odvedený konvekcí</strong></h4>
<p>Konvekce ochlazující vodič se dá rozdělit na volnou a nucenou. K volné konvekci dochází při bezvětří, kdy je proudění chladícího média (vzduchu) způsobeno rozdílem teplot vodiče a vzduchu, respektive změnou hustoty vzduchu u vodiče během jeho ohřívání. Na rozdíl od tohoto je při nucené konvekci proud vzduchu vyvolán větrem. Na ochlazování vodiče má tedy vliv průměrná rychlost větru, nárazovost větru, úhel mezi směrem větru a normálou k ose vodiče a výška vodiče nad terénem a jeho členitost.</p>
<p>Postup výpočtu součinitele přestupu tepla α (W·m<sup>-2</sup>·K<sup>-1</sup>) je poměrně náročný a jeho popis přesahuje rozsah tohoto příspěvku. Nicméně jeho znalost je klíčová pro výpočet odváděného tepelného výkonu konvekcí, pro který platí vztah:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_8.jpg"><img class="alignnone wp-image-5289" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_8.jpg" alt="" width="287" height="36" /></a></p>
<p>Při výpočtu odvedeného výkonu konvekcí se uvažuje nadmořská výška 400 metrů nad mořem. Ve vztahu je použit vnější průměr vodiče D, protože se stejně v mezerách mezi slaňovanými dílčími vodiči vytvoří vrstva vzduchu, která se na tepelné výměně konvekcí nepodílí. Teplotu okolí stanovují národní normativní aspekty na +35°C.</p>
<h4><strong>4. Výkon odvedený radiací</strong></h4>
<p>Druhým a zároveň posledním výkonem ochlazující vodič je tepelný výkon odvedený radiací (někdy také nazýván sáláním). Tento výkon je určen známým vztahem:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_9.jpg"><img class="alignnone wp-image-5290" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_9.jpg" alt="" width="534" height="39" /></a></p>
<ul>
<li>T<sub>AV &#8211; </sub>teplota vodiče (°C)</li>
<li>T<sub>a  &#8211; </sub>teplota okolí (°C)</li>
<li>D &#8211; průměr vodiče (m)</li>
<li>σ &#8211; Stefanova-Boltzmannova konstanta (σ = 5,67∙10<sup>-8</sup> W∙m<sup>-2</sup>∙K<sup>-4</sup>)</li>
<li>ε &#8211; koeficient emisivity tepelného záření (-)</li>
</ul>
<p>Velikost koeficientu ε je těžké přesně určit. Je závislý na povrchu vodiče, jež se v čase mění. Proto se velikost ε volí. Dle národních normativních aspektů normyČSN EN 50 341 se uvažuje ε = 0,5.</p>
<h2><strong>Výpočet proudové zatížitelnosti</strong></h2>
<p>Jestliže se počítá proudová zatížitelnost, jinak řečeno ampacita vedení, pro danou návrhovou teplotu vodiče, využívá se výše uvedených vzorců pro výpočet tepelných výkonů Ps<sub>, </sub>Pr<sub> </sub>a P<span style="font-size: 13.3333330154419px;line-height: 20px">c</span>.</p>
<p>Ustálený provozní proud se pak spočte následujícím vztahem:</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_10.jpg"><img class="alignnone wp-image-5291" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/rce_10.jpg" alt="" width="129" height="57" /></a></p>
<p>Proudová zatížitelnost konkrétního vodiče pak závisí na jeho technických parametrech, maximální provozní teplotě vodiče a na tzv. hraničních klimatických podmínkách, které spolu vstupují do výpočtů jednotlivých tepelných výkonů. Hraniční klimatické podmínky jsou nejnepříznivější klimatické podmínky, jež mohou nastat, a na tyto podmínky je vhodné dimenzovat vodič.</p>
<p>Jedná se o maximální teplotu okolí, minimální rychlost větru a maximální intenzitu slunečního záření. Při těchto hraničních podmínkách nám vyjde maximální proud, jímž lze vodič zatěžovat. Návrh musí respektovat zejména požadavky dle ČSN EN 50 341 a NNA, resp. projektové specifikace, ale provozovatel vedení může následně proudovou zatížitelnost měnit na základě aktuálních provozních podmínek (na několika vedeních přenosové soustavy již probíhají meteorologická měření v reálném čase, která ovlivňují dispečerské řízení).</p>
<p>Proudová zatížitelnost se s měnícími klimatickými podmínkami mění následovně. Roste s rostoucí rychlostí větru působícího na vodič a naopak klesá s rostoucí teplotou okolí, s rostoucím úhlem působení větru (čím víc vítr fouká rovnoběžněji s vodičem tím hůř), s rostoucí intenzitou slunečního záření a s rostoucí nadmořskou výškou.</p>
<p>Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.transenergy.cz">Transenergy</a></p>
