Jaderné elektrárny

Infografika: Malé modulární reaktory (SMR) v pokročilé fázi vývoje

<p><strong>V roce 2020 mají být podle aktuálních plánů v Evropské unii zprovozněna čtyři nová propojovací přenosová vedení. Jak informuje webový <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/122019-feature-new-french-connections-set-to-boost-european-power-flows">portál S&amp;P Global Platts</a>, tři z nich budou zprovozněna na hranicích Francie, čtvrté propojí Dánsko a Německo prostřednictvím offshore větrného parku. </strong></p>
<p>Hned čtyři nová propojovací vedení mají pomoci Evropské unii lépe zvládat integraci obnovitelných zdrojů a přispět k volnému obchodování s elektřinou v Evropské unii. Mimo to má vyšší přenosová kapacita mezi členskými státy snížit cenové rozdíly mezi jednotlivými trhy.</p>
<p>Nejvíce se přenosová kapacita rozroste na hranicích Francie, kde mají být uvedena od provozu hned tři nová přenosová vedení. Z pohledu Francie je přitom propojení s okolními státy klíčové – nejenže je Francie největším evropským exportérem elektrické energie a díky dalšímu propojení může své prvenství dále utvrdit, ale současně je ve velké míře závislá na elektřině při vytápění, což může při extrémně nízkých teplotách vyvolat vysokou poptávku po dovozu elektřiny. V případě extrémních mrazů a případných odstávek jaderných bloků tak Francie může těžit z vyšších přeshraničních přenosových kapacit.</p>
<p>Dvě ze tří nových vedení na francouzských hranicích budou přenášet elektrickou energii do a z Velké Británie. Jedná se o dva nové projekty – <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/prace-propojeni-francie-velke-britanie-zacaly-navzdory-brexitu/">ElecLink</a> a <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/IFA-2">IFA 2.</a> V případě obou propojení se jedná o <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/">stejnosměrná HVDC vedení</a> o přenosové kapacitě 1000 MW.</p>
<p>Třetím propojovacím vedením je stejnosměrné HVDC vedení mezi Francií a Itálií označované podle počátečního a koncového bodu Piedmont-Savoy. Ani dodatečné připojení, které zvýší přenosovou přeshraniční kapacitu Itálie na 4,4 GW, zřejmě nesrovná ceny mezi Itálií a okolními státy a Itálie bude mít i nadále mírně vyšší ceny elektrické energie. Francouzko-italské vedení má být spouštěno v polovině příštího roku.</p>
<p>Čtvrtým projektem, který má být spuštěn v prvním čtvrtletí 2020, je propojení německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánského Zealandu. Projekt, který je znám pod názvem <a href="https://www.50hertz.com/en/Grid/Griddevelopement/Offshoreprojects/CombinedGridSolution">Kriegers Flak Combined Grid Solution, má mít po spuštění přenosovou kapacitu 400 MW</a>.</p>
<figure id="attachment_79323" class="wp-caption alignleft" style="width: 1724px;"><img class="size-full wp-image-79323" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN.jpg 1724w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-446x512.jpg 446w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-768x882.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-892x1024.jpg 892w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-725x833.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/161221_50Hertz_Netzkarte_Offshore_Kriegers-Flak_EN-800x919.jpg 800w" alt="Německo-dánské propojení prostřednictvím offshore větrného parku" width="1724" height="1980" /><figcaption class="wp-caption-text">Německo-dánské propojení prostřednictvím offshore větrného parku</figcaption></figure>
<p>Cílem Evropské unie je i nadále podporovat přenosová vedení spojující jednotlivé členské státy. Od toho si EU slibuje snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými obchodními zónami a současně lepší integraci obnovitelných zdrojů do soustavy.</p>
<p>Do vydání tzv. čtvrtého energetického balíčku (označován také jako „Clean energy for all Europeans package“) bylo cílem EU, aby každý členský stát disponoval přeshraniční přenosovou kapacitou ve výši alespoň 10 % celkového instalovaného výkonu v zemi. Nová směrnice o trhu s elektřinou, která byla vydána v rámci tohoto balíčku, již zmiňuje 15% cíl propojení členských států do roku 2030.</p>


Přenos elektřiny

Přeshraniční přenosová vedení se v EU rozrostou o čtyři další projekty, nejvíce na hranicích Francie

<p><strong><a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">První část článku</a> vysvětluje pojem „Projekty společného zájmu“ (PCI) a definuje podmínky, jež musí projekty splnit, aby byly do této kategorie zařazeny. Zároveň blíže představuje projekt vnitrostátního vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1. </strong><strong>Ve této části jsou postupně představeny zbývající projekty PCI v ČR.</strong></p>
<h2>2. Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice PCI 3.11.2</h2>
<p>Nové dvojité vedení 400 kV Vítkov – Přeštice s provozním označením V490/491 s celkovou délkou přibližně 87 km bude přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V221/222 spojující rozvodny Přeštice a Vítkov.</p>
<p>Trasa nového vedení V490/V491 bude umístěna na území Karlovarského a Plzeňského kraje a bude v maximální možné míře využívat koridor stávajícího vedení V221/V222 (80 km).</p>
<p>Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy v západních Čechách, zajištění spolehlivého napojení nové rozvodny 420 kV Vítkov na přenosovou soustavu, zvýšení stability provozu a zvýšení spolehlivosti dodávek v západních Čechách i v případě výstavby obnovitelných zdrojů energie na Karlovarsku, a je to také systémové opatření pro účely postupného útlumu sítě 220 kV.</p>
<p>V prosinci 2017 bylo tomuto záměru vydáno rozhodnutí o umístění stavby a v roce 2019 začala výstavba nového vedení, která by měla skončit v roce 2021.</p>
<h2>3. Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín PCI 3.11.3</h2>
<h3>a) Rozvodna Kočín, komplexní rekonstrukce</h3>
<p>Rekonstruovaná rozvodna 420 kV bude situována na stávajících pozemcích společnosti ČEPS a z části na nových pozemcích východně od stávajícího areálu rozvodny.</p>
<p>Už dnes je rozvodna Kočín významným uzlem české přenosové soustavy, zejména proto, že zajišťuje vyvedení výkonu jaderné elektrárny Temelín do sítě 400 kV.</p>
<p>Rekonstrukce a rozšíření rozvodny zajistí obnovu dožitých prvků rozvodny a možnost zaústění všech připravovaných rozvojových záměrů ČEPS v oblasti. V případě, že v budoucnu dojde výstavbě 3. a 4. bloku JE Temelín bude možné tento nový výkon přes rozvodnu vyvést do přenosové soustavy.</p>
<p>Tato komplexní rekonstrukce přinese vyšší spolehlivost vyvedení stávající jaderné elektrárny, vyšší stabilitu, bezpečnost a v neposlední řadě efektivitu provozu české přenosové soustavy.</p>
<p>V lednu 2015 bylo vydáno stavební povolení pro tento projekt. V dubnu 2017 bylo stavba předána zhotoviteli a začali stavební práce. Dokončení realizace komplexní rekonstrukce rozvodny je plánováno na rok 2023.</p>
<figure id="attachment_4514" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-4514" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-512x370.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-768x555.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-725x524.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg 800w" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" height="740" /><figcaption class="wp-caption-text">Podoba JE Temelín v případě provedení dostavby 3. a 4. bloku.</figcaption></figure>
<h3>b) V432/429 Kočín – Přeštice</h3>
<p>Vedení V432/429 bude mít délku přibližně 117 km a povede na územích Plzeňského a Jihočeského kraje. Trasa bude v maximální možné míře kopírovat trasu dnešního jednoduchého vedení V432 (cca 97 km), které vede také z rozvodny Přeštice do rozvodny Kočín a bude v rámci tohoto projektu zdvojeno. Pouze 20 km trasy nového dvojitého vedení  400 kV bude mimo stávající koridor.</p>
<p>Posílení existujícího přenosového profilu Přeštice – Kočín pomůže usměrnit toky výkonu z míst výroby do míst spotřeby (ze západu na východ). Tyto výkonové toky vznikají i kvůli tranzitním tokům protékajícím přes Českou republiku z Německa do Rakouska.</p>
<p>Aby mohlo být toto vedení realizováno musí také dojít k realizaci přeložek části vedení Chrást – Přeštice (V431/831), Kočín – Dasný (V473/873) a také k realizaci přeložky stávajícího vedení Kočín – Dasný (V1344/1345)</p>
<p>Zdvojení vedení V432  na V432/429 je plánováno v letech 2026 – 2028.</p>
<h2>4. Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka PCI 3.11.4</h2>
<h3>a) Rozvodna Mírovka, komplexní rekonstrukce a rozšíření</h3>
<p>K rozšíření rozvodny se využijí volné pozemky v majetku společnosti ČEPS ve stávající rozvodně 420 kV Mírovka, která leží u Havlíčkova Brodu v kraji Vysočina.</p>
<p>Stávající rozvodna tímto bude rozšířena o nová pole pro vedení, která jsou nezbytná pro bezpečné vyvedení výkonu z případných nových jaderných bloků v elektrárně Temelín. Toto rozšíření je zároveň nutné pro zlepšení toků výkonu přes českou přenosovou soustavu, pročež budou do rozvodny v dalších letech zaústěna nová vedení (V406/407, smyčka z V413 a zdvojení V422).</p>
<p>Záměr na rozšíření a rekonstrukci rozvodny je rozdělen do etap tak, aby byly respektovány časové návaznosti realizace jednotlivých vedeních.</p>
<h3>b) V406/V407 Kočín – Mírovka</h3>
<p>Nové vedení 400 kV s označením V406/V407 bude mít délku přibližně 121 km a bude procházet Jihočeským krajem a krajem Vysočina. Vedení povede z rozvodny Kočín nejprve jižním směrem, aby se poté zlomilo směrem na východ a pokračovalo v souběhu se stávajícím vedením V474 (Kočín – Dasný). Po opuštění tohoto souběhu se vedení ve své trase směřující severovýchodně dostane ještě do souběhu s vedeními 110 kV společnosti E.ON Distribuce, vedením 220 kV Tábor – Sokolnice a vedením 400 kV Hradec – Mírovka. Do rozvodny pak bude nové vedení zaústěno od jihovýchodu.</p>
<p><em>Celá trasa je ke zhlédnutí <a href="http://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDI4MV9vem5hbWVuaURPQ18xLnBkZg/MZP281_oznameni.pdf">zde</a>. Vede severně od Soběslavi, Choustník a Černovice míjí z východu, poté se nad Obrataní stáčí o 90° směrem na východ, severně míjí Kámen a Pelhřimov, u Vyskytné se stáčí na sever, v blízkosti obce Herálec překonává dálnici D1 a následně zaúsťuje rozvodny Mírovka.</em></p>
<figure id="attachment_12806" class="wp-caption alignnone" style="width: 616px;"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg"><img class="wp-image-12806 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg" sizes="(max-width: 616px) 100vw, 616px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg 616w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406-512x288.jpg 512w" alt="" width="616" height="347" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení V406/407, Zdroj: Česká televize</figcaption></figure>
<p>Důvodem pro výstavbu tohoto vedení je předpokládané zvyšování výkonu zdrojů v severozápadních a jižních Čechách, nutný transport tohoto výkonu směrem na východ a jihovýchod České republiky a také evropské tranzitní toky severojižním směrem, které zvyšují nároky na českou přenosovou soustavu. Toto nové vedení umožní požadované vyvedení výkonu do spotřební oblasti napájené z transformace 400/110 kV v rozvodně Mírovka.</p>
<p>K tomuto připravovanému investičnímu záměru bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA a probíhá příprava realizace akce, ke které by mělo dojít v letech 2021 až 2024.</p>
<figure id="attachment_12805" class="wp-caption alignnone" style="width: 605px;"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg"><img class="wp-image-12805 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg" sizes="(max-width: 605px) 100vw, 605px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605-512x383.jpg 512w" alt="" width="605" height="453" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rekonstrukce rozvodny Mírovka, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<h2>5. Vnitrostátní vedení Mírovka-V413 PCI 3.11.5</h2>
<p>Výstavba smyčky z vedení V413 (Řeporyje – Prosenice) do rozvodny Mírovka o délce přibližně 23 km je zásadní pro usměrnění toků výkonu výkonu v přenosové soustavě a stabilizaci napětí v rozvodně Mírovka. K realizaci došlo v letech 2018 a 2019.</p>


Elektroenergetika

Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie – 2. část

<p><strong>Tento článek pojednává o takzvaných projektech společného zájmu v oblasti elektrické energie. Bude popsáno, co tyto projekty jsou, jaké podmínky musí určitý projekt splnit, aby mohl být do tohoto seznamu zařazen, a co to pro něj následně znamená. Následně budou podrobněji popsány jednotlivé projekty v oblasti elektrické energie, které jsou v České republice připravovány a jsou v seznamu projektů PCI. Vzhledem k obsáhlosti tématu bude článek rozdělen na dvě části – 1. část o projektech PCI obecně a o jednom konkrétním projektu a 2. část o zbývajících projektech.</strong></p>
<h2>Projekty společného zájmu (PCI – Projects of Common Interest)</h2>
<p>Projekty PCI jsou definovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (Evropské unie) <a href="http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R0347&amp;qid=1404817276655&amp;from=CS">č. 347/2013</a> a jejich smyslem je pomoc v dosažení cílů, jež byly schváleny jako závazné pro jednotlivé členské státy Evropské unie nebo obecně pro Evropu.</p>
<p>Zmíněné nařízení Evropského parlamentu a Rady uděluje prioritní postavení projektům majícím nadnárodní význam. Cílem tohoto prioritního postavení je zaručení nejvyššího možného národního významu a režimu, ve kterém se na ně budou vztahovat specifická ustanovení směřující k urychlení povolovacích procedur. Dále také mohou po splnění podmínek obdržet finanční podporu EU.</p>
<p>Základní podmínky uvedené v článku č. 4 tohoto nařízení, tedy požadavky na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu nejen přenosové soustavy dané členské země, ale i přispění k naplnění evropských cílů s ohledem na bezpečnost provozu celé propojené soustavy, splňují i některé projekty z investičního plánu <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/" target="_blank" rel="noopener">společnosti ČEPS</a>.</p>
<p>Tyto projekty společnosti ČEPS byly hodnoceny na základě uveřejněné metodiky hodnocení přínosů v rámci procesu zpracování Evropského desetiletého plánu rozvoje, který vytváří <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/" target="_blank" rel="noopener">Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu</a> („ENTSO-E“). V hodnocení přínosů níže uvedené projekty uspěly a byly proto zařazeny na seznam projektů společného zájmu.</p>
<p>Projektů společnosti ČEPS zařazených mezi projekty PCI je pět:</p>
<ul>
<li>Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov</li>
<li>Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice</li>
<li>Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín</li>
<li>Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka</li>
<li>Vnitrostátní vedení Mírovka-V413</li>
</ul>
<p>Jak je vidět na schématu níže, tato vedení tvoří přenosovou cestu z Ústeckého kraje přes západní a jižní Čechy do stávajícího vedení V413 na Vysočině.</p>
<p>Tato přenosová cesta již dnes do jisté míry existuje, ale realizací těchto projektů dojde k jejímu výraznému posílení.</p>
<figure id="attachment_11106" class="wp-caption alignnone" style="width: 625px;"><figcaption class="wp-caption-text"><img class="alignnone size-large wp-image-76546" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-1024x590.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-1024x590.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-768x443.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-725x418.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-800x461.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019.jpg 1242w" alt="" width="525" height="302" /><br />
Mapa PCI v ČR, Zdroj: European Commission</figcaption></figure>
<h2>1. Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1</h2>
<h3>a) Rozvodna Vernéřov, nová rozvodna 420 kV</h3>
<p>Nová rozvodna 420 kV Vernéřov je umístěna na území Ústeckého kraje severozápadně od města Kadaň. Umístění rozvodny bylo zvoleno s ohledem na minimalizaci jejího vlivu na životní prostředí a přitom umožňující co nejhospodárnější přenášení elektrického výkonu v přenosové soustavě.</p>
<p>Výstavba této rozvodny byla navržena zejména na základě žádosti distribuční společnosti ČEZ Distribuce na zajištění rezervovaného příkonu a výkonu. Požadavek vznikl na základě vývoje zdrojové základny a vývoje spotřeby v distribuční oblasti, hlavně<span style="line-height: 1.5;"> jako náhrada za plánované odstavení dvou bloků elektrárny Prunéřov I, která je do R 110 kV Vernéřov vyvedena. Dále je tato rozvodna potřebná pro vyvedení výkonu z plánovaného větrného parku v oblasti Chomutova. </span></p>
<p>Výstavba této rozvodny byl významný koncepční krok při řešení energetické situace v severozápadní části PS.</p>
<p>Stavba rozvodny začala v roce 2015 a v září 2017 bylo vydáno povolení k předčasnému užívání rozvodny a rozvodna byla uvedena do provozu. Následně v prosinci téhož roku byl rozvodně vydán kolaudační souhlas. V první polovině roku 2018 ještě probíhaly dokončovací práce a poté byla tato část PCI 3.11.1 úspěšně ukončena.</p>
<h3>b) Rozvodna Vítkov, nová rozvodna 420 kV</h3>
<p>Nová rozvodna 420 kV Vítkov bude umístěna na území Karlovarského kraje jižně od města Sokolov. Umístění je voleno v těsném sousedství stávající transformační stanice 220/110 kV z důvodů vyhovění požadavkům na ochranu životního prostředí a zároveň co nejhospodárnější technické provedení stavby.</p>
<p>Výstavba rozvodny je navržena jako opatření pro zajištění zásobování přilehlých oblastí Karlovarska elektřinou, dále bude také rozvodna využita při vyvedení výkonu plánovaných obnovitelných zdrojů v západních Čechách do přenosové soustavy. Výstavbou této rozvodny bude posílena přenosová soustava západních Čech a tím bude umožněn postupný přechod ze systému 220 kV na 400 kV.</p>
<p>V září 2016 bylo vydáno stavební povolení a v dubnu 2018 byla stavba předána zhotoviteli, čímž byly zahájeny stavební práce, které by měly být ukončeny v roce 2020.</p>
<h3>c) V487/488 Vernéřov – Vítkov</h3>
<p>Nové dvojité vedení 400 kV Vernéřov – Vítkov s provozním označením V487/488 s celkovou délkou 83 km bude převážně (cca 70 km) přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V223/224 vedoucího mezi rozvodnami 220 kV Hradec a Vítkov. Vedení V487/488 povede přes území Ústeckého a Karlovarského kraje.</p>
<p>Část trasy vedení V487/488 od nové rozvodny Vernéřov do blízkosti rozvodny Hradec dlouhou zhruba 13 km bude nutné vystavět na „zelené louce“. Od rozvodny Hradec pak bude dále využit koridor stávajícího vedení V223/224 až do rozvodny Vítkov s jednou jedinou výjimkou. Tou je lokalita u obce Nadlesí, kde bude vedení vymístěno ze stávajícího koridoru.</p>
<p>Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy v severozápadních Čechách, zajištění spolehlivého napojení obou výše uvedených rozvoden do přenosové soustavy, zvýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie v oblasti Karlovarského a Ústeckého kraje a je to také systémové opatření pro účely postupného útlumu sítě 220 kV.</p>
<p>K tomuto projektu již bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA a v červnu 2018 byl koridor budoucího vedení zanesen do Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje. Výstavba vedení je plánována na roky 2021 až 2023.</p>
<p>Jak je již uvedeno výše, zbylé 4 projekty PCI budou představeny ve druhé části tohoto článku.</p>
<p><em>Zdroje: ČEPS a.s., European Commission</em></p>


Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie - 1. část

Česká přenosová a distribuční soustava – 4. díl: Vedení 400 kV

<p><strong>Po dílu věnujícímu se <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/">rozvodnám přenosové soustavy</a> se bude tento díl minisérie zabývat vedeními VVN a ZVN, která jsou provozována společností ČEPS. Vzhledem k obsáhlosti se budeme vedeními přenosové soustavy věnovat ve více článcích. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o vedení obecně, včetně ochranných pásem a seznam vedení o napěťové hladině 110 kV a 220 kV se základními informacemi o nich.</strong></p>
<p>Na našem webu už vyšly články zabývající se<span style="color: #ff0000;"><span style="color: #000000;"> <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/">stožáry</a> a</span> <span style="color: #000000;"><a href="http://oenergetice.cz/?s=vodi%C4%8De">vodiči</a>, </span></span>což jsou nepostradatelné součásti každého vedení.</p>
<h2>Ochranná pásma vedení</h2>
<p>Pro odvětví energetiky je klíčový zákon <a href="https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&amp;nr=458~2F2000&amp;rpp=15#seznam">č. 458/2000 Sb.</a> o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, zkráceně energetický zákon. Tento zákon definuje i pojem ochranné pásmo vedení, což je prostor v bezprostřední blízkosti vedení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.</p>
<p>Ochranná pásma chrání nejen nadzemní vedení, ale i podzemní vedení a rozvodny. Ochranné pásmo nadzemního vedení VVN a ZVN je souvislý prostor vymezený svislými rovinami na obou stranách vedení, které jsou v definované vzdálenosti měřené kolmo na vedení od krajního vodiče.</p>
<p>Tyto vzdálenosti od krajních vodičů jsou závislé na napěťové hladině nadzemního vedení a podle v současnosti platné legislativy jsou definovány takto:</p>
<ul>
<li>vedení 110 kV – 12 m</li>
<li>vedení 220 kV – 15 m</li>
<li>vedení 400 kV – 20 m</li>
</ul>
<p>Na velikosti ochranného pásma má vliv doba výstavby vedení, respektive datum ukončení kolaudačního řízení. Pro vedení s nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí před 31. 12. 1994 jsou ochranná pásma větší, konkrétně:</p>
<ul>
<li>vedení 110 kV – 15 m</li>
<li>vedení 220 kV – 20 m</li>
<li>vedení 400 kV – 25 m</li>
</ul>
<p>V ochranném pásmu nadzemního vedení je omezeno nakládání uživatele s touto částí pozemku a to tak, že je v ochranném pásmu zakázáno:</p>
<ul>
<li>zřizovat bez souhlasu vlastníka vedení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky</li>
<li>provádět bez souhlasu vlastníka vedení zemní práce</li>
<li>provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu vedení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob</li>
<li>provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k vedení</li>
</ul>
<p>Dále je také v ochranném pásmu nadzemního vedení zakázáno vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m. A nakonec v ochranném pásmu vedení, ale i mimo ně, je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit vedení nebo omezit a ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.</p>
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Vedení 110 kV</h2>
<h4>V9001</h4>
<ul>
<li>Temelín – Kočín</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 3 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1994</li>
<li>Jednoduché vedení</li>
<li>Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.</li>
</ul>
<h4>V9002</h4>
<ul>
<li>Temelín – Kočín</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 3 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1994</li>
<li>Jednoduché vedení</li>
<li>Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.</li>
</ul>
<h4>V1344/1345</h4>
<ul>
<li>Kočín – Dasný</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 30 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1995</li>
<li>Dvojité vedení</li>
</ul>
<h4>V1346/1347</h4>
<ul>
<li>Kočín – Hněvkovice</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 8 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1995</li>
<li>Dvojité vedení</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Hněvkovice do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<figure id="attachment_8763" class="wp-caption alignright" style="width: 341px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10.jpg"><img class="wp-image-8763 size-medium" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10-341x512.jpg" sizes="(max-width: 341px) 100vw, 341px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10-341x512.jpg 341w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10.jpg 681w" alt="Vedení VVN" width="341" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<h2>Vedení 220 kV</h2>
<h4>V001/002</h4>
<ul>
<li>Orlík – Milín</li>
<li>Kraj: Středočeský</li>
<li>Délka vedení: 9 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1962</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Orlík do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<h4>V011</h4>
<ul>
<li>Vítkov – Tisová</li>
<li>Kraj: Karlovarský</li>
<li>Délka vedení: 8 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1960</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z elektrárny Tisová do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<h4>V201</h4>
<ul>
<li>Výškov – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 85 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1951</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Jedná se o nejstarší trasu vedení přenosové soustavy, původně vedlo z Výškova do Opočínku a v roce 1960 bylo zaústěno do rozvodny Čechy – Střed</li>
</ul>
<h4>V202</h4>
<ul>
<li>Čechy-Střed – Opočínek</li>
<li>Délka vedení: 71 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Pardubický</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vzniklo postavením rozvodny Čechy – Střed, čímž bylo původní vedení V201 rozděleno.</li>
</ul>
<h4>V203</h4>
<ul>
<li>Opočínek – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 136 km</li>
<li>Kraje: Pardubický, Vysočina a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>První vedení přenosové soustavy, které propojilo Čechy a Moravu.</li>
</ul>
<h4>V204</h4>
<ul>
<li>Milín – Tábor</li>
<li>Délka vedení: 59 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Jihočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1962</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vedení původně vedlo z Milína do Sokolnice, ale bylo zaústěno do nově vzniklé rozvodny Tábor.</li>
</ul>
<figure id="attachment_8766" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg"><img class="size-full wp-image-8766" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-800x532.jpg 800w" alt="Vedení VVN" width="1024" height="681" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<h4>V205/206</h4>
<ul>
<li>Malešice – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 20 km</li>
<li>Kraje: Praha a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1967</li>
<li>Dvojité vedení – Donau</li>
</ul>
<h4>V207</h4>
<ul>
<li>Tábor – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 169 km</li>
<li>Kraje: Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1973</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vzniklo postavením rozvodny Tábor, čímž bylo původní vedení z Milína do Sokolnice rozděleno.</li>
</ul>
<h4>V208</h4>
<ul>
<li>Milín – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 86 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Praha</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V209</h4>
<ul>
<li>Čechy-Střed – Bezděčín</li>
<li>Délka vedení: 68 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Liberecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1964</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Donau (souběh s V454)</li>
<li>V roce 2007 bylo do provozu uvedené dvojité vedení V454/209, které vzniklo zdvojením původního vedení V209.</li>
</ul>
<h4>V210</h4>
<ul>
<li>Chotějovice – Bezděčín</li>
<li>Délka vedení: 98 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Liberecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1965</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V211</h4>
<ul>
<li>Výškov – Chotějovice</li>
<li>Délka vedení: 30 km</li>
<li>Kraj: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1965</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Donau a Soudek</li>
</ul>
<figure id="attachment_8765" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg"><img class="size-full wp-image-8765" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-800x532.jpg 800w" alt="Vedení VVN" width="1024" height="681" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<h4>V216</h4>
<ul>
<li>Přeštice – Milín</li>
<li>Délka vedení: 64 km</li>
<li>Kraje: Plzeňský, Jihočeský a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1963</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V221/222</h4>
<ul>
<li>Vítkov – Přeštice</li>
<li>Délka vedení: 86 km</li>
<li>Kraje: Karlovarský a Plzeňský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1963</li>
<li>Dvojité vedení – Dunaj</li>
<li>V roce 2019 bylo vedení zdemolováno a v koridoru v současnosti probíhá výstavba nového vedení o napěťové hladině 400 kV s označením V490/491</li>
</ul>
<h4>V223/224</h4>
<ul>
<li>Hradec – Vítkov</li>
<li>Délka vedení: 70 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Karlovarský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
<li>Vedení bude zdemolováno a nahrazeno novým vedení o napěťové hladině 400 kV.  Výstavba by měla probíhat od roku 2022.</li>
</ul>
<h4>V225/226</h4>
<ul>
<li>Výškov – Hradec</li>
<li>Délka vedení: 31 km</li>
<li>Kraje: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1957</li>
<li>Převážně dvojité vedení</li>
<li>Z vedení V226 je provedena odbočka do rozvodny VTŽ Chomutov.</li>
</ul>
<h4>V226T</h4>
<ul>
<li>Odbočka VTŽ Chomutov</li>
<li>Délka vedení: 9 km</li>
<li>Kraje: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1979</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Dunaj</li>
<li>Odbočka do původních Válcoven trub a Železáren Chomutov, dnes je na části území tehdejší továrny fotovoltaická elektrárna.</li>
</ul>
<h4>V243/244</h4>
<ul>
<li>Sokolnice – Bisamberg (Rakousko)</li>
<li>Délka vedení: 51 km</li>
<li>Kraj: Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1959</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>První postavené přeshraniční vedení do Rakouska.</li>
</ul>
<h4>V245/246</h4>
<ul>
<li>Lískovec – Kopanina (V245)/Bujakow (V246) (Polsko)</li>
<li>Délka vedení: 23 km</li>
<li>Kraj: Moravskoslezský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1959</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>První přeshraniční vedení do Polska, které bylo postavené.</li>
</ul>
<h4>V251/252</h4>
<ul>
<li>Prosenice – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 84 km</li>
<li>Kraje: Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1953</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
</ul>
<h4>V253/254</h4>
<ul>
<li>Lískovec – Prosenice</li>
<li>Délka vedení: 71 km</li>
<li>Kraje: Moravskoslezský a Olomoucký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
</ul>
<h4>V270</h4>
<ul>
<li>Lískovec – P. Bystrica (Slovensko)</li>
<li>Délka vedení: 61 km</li>
<li>Kraje: Moravskoslezský a Zlínský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>První vedení přenosové soustavy, které vedlo na území dnešního Slovenska.</li>
</ul>
<h4>V280</h4>
<ul>
<li>Sokolnice – Senica (Slovensko)</li>
<li>Délka vedení: 67 km</li>
<li>Kraje: Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1964</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Přeshraniční vedení na Slovensko.</li>
</ul>
<p><em>Zdroj: ČEPS a.s.</em></p>


Česká přenosová a distribuční soustava - 3. díl: Vedení (Ochranná pásma, vedení 110 kV a 220 kV)

<p><strong>Minisérie o české přenosové a distribuční soustavě pokračuje. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/">V minulém dílu</a> jste se mohli dozvědět o elektrifikaci České republiky a o principiální funkci přenosové a distribuční soustavy. Dnešní díl  se bude věnovat jedné z nejdůležitějších částí české přenosové soustavy, a tou jsou rozvodny.</strong></p>
<p>Přenosová soustava, která je v České republice provozována společností <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS</a>, se skládá ze dvou hlavních částí, rozvoden a vedení, jež tyto rozvodny spojuje. Vedení  jsou provozována na třech napěťových úrovních: 400 kV (ZVN – zvláště vysoké napětí), 220 kV a 110 kV (oboje VVN – velmi vysoké napětí). Přesné délky vedení na území ČR jsou následující:</p>
<ul>
<li>400 kV (značeno V4xx) – 3 735 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení </em><em>1 371km)</em></li>
<li>220 kV (značeno V2xx) – 1 909 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 038km)</em></li>
<li>110 kV (značeno Vxxxx) – 84 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení 78 km)</em></li>
</ul>
<p>S okolními státy je česká přenosová soustava propojena 11 vedeními 400 kV a 6 vedeními 220 kV.</p>
<p>K těmto třem hladinám přísluší i odpovídající rozvodny, jichž je celkem 43. Transformaci zajišťuje celkem 78 transformátorů. Jejich součtový transformační výkon je 22 450 MVA. Tento výkon je rozdělený mezi 4 <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/">transformátory</a> 400/220 kV, 49 transformátorů 400/110 kV a 21 transformátorů  220/110 kV. Dále jsou v provozu 4 transformátory s řízeným posuvem fáze (PST-Phase-shifting Transformer) s transformačním výkonem 400/400 kV o velikosti 3 400 MVA.</p>
<p>Pro řízení přenosové soustavy je nezbytná možnost dodávat kompenzační výkon, k čemuž slouží 22 uzlových tlumivek o celkovém kompenzačním výkonu 1 518,6 MVAr.</p>
<p>Dále bude uveden seznam nejvýznamnějších rozvoden rozdělených podle napěťové hladiny, na které v přenosové soustavě v současnosti pracují, a stručné informace o nich, jako jsou zaústěná vedení, rok výstavby, poloha a jiné.</p>
<p>Všechna data v tomto příspěvku jsou aktuální k září 2019, není-li uvedeno jinak.</p>
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 400 kV</h2>
<ul>
<li>Nošovice (Označení stanice: NOS, rok uvedení do provozu: 1959, okres: Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V403, V404, V405, V444 a V460</li>
<li>V době vzniku zde byla pouze vedení 220 kV, ale všechna byla postupem času přestavěna na napětí 400 kV</li>
<li>Vedení V404 a V444 jsou přeshraniční, V404 vede na Slovensko a V444 vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Krasíkov (KRA, 1969, Ústí nad Orlicí)
<ul>
<li>V401, V402, V453, V457 a V458</li>
<li>Svým postavením rozvodna rozdělila původní vedení z Výškova do Prosenice.</li>
<li>Do této rozvodny byla v roce 1993 připojena <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/">přečerpávací vodní elektrárna</a> Dlouhé Stráně (V457).</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které propojilo rozvodnu Krasíkov s rozvodnou Horní Životice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Albrechtice (ALB, 1970, Karviná)
<ul>
<li>V443 a V460</li>
<li>Vedení V443 je přeshraniční, vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Čebín (CEB, 1974, Brno – venkov)
<ul>
<li>V422, V434 a V423</li>
<li>Rozvodna vznikla na trase původního vedení mezi Hradcem a Sokolnicí.</li>
<li>Mezi lety 2013 a 2015 proběhla celková rekonstrukce rozvodny.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 588px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg"><img class=" wp-image-7530" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg" sizes="(max-width: 588px) 100vw, 588px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg 904w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-800x534.jpg 800w" alt="Rozvodna Čebín" width="588" height="392" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Čebín, Zdroj: foto.fojt.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li>Řeporyje (REP, 1975, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V412, V413 , V475 a V414</li>
<li>Svým vznikem rozvodna rozdělila vedení z Hradce do Prosenice na V412 a V413.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Týnec (TYN, 1977, Kolín)
<ul>
<li>V400, V401 a V471/472</li>
<li>Do rozvodny Týnec je vyveden výkon z elektrárny Chvaletice (V471/472), kvůli jejíž výstavbě byla rozvodna vybudována a rozdělila tím původní vedení z rozvodny Čechy Střed do Krasíkova.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Otrokovice (OTR, 1977, Zlín)
<ul>
<li>V417 a V418</li>
<li>Původní vedení mezi rozvodnami Sokolnice a Prosenice bylo postavením této rozvodny rozděleno na vaedení V417 a V418,.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Slavětice (SLV, 1977, Třebíč)
<ul>
<li>V433, V434, V435/436, V437/438, V481/482, V483, V484, V485 a V486</li>
<li>Rozvodna uvedena do provozu společně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice (V481/2) a v roce 1985 byla do této rozvodny připojena jaderná elektrárna Dukovany (V483, V484, V485 a V486).</li>
<li>Vedení V437/438 je přeshraniční, vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Babylon (BAB, 1980, Česká Lípa)
<ul>
<li>V450, V451 a V470</li>
<li>Rozvodna vznikla z důvodu potřeby připojení elektrárny Mělník (V470).</li>
<li>Zajímavostí je, že byl roku od 1980 do roku 2013, kdy začala rekonstrukce, vybaven transformátorem britského původu (Hawker Siddeley), což byla v době železné opony výjimka, většina transformátorů byla sovětské nebo tuzemské výroby.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7512" class="wp-caption aligncenter" style="width: 382px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg"><img class=" wp-image-7512" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg" sizes="(max-width: 382px) 100vw, 382px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon-512x384.jpg 512w" alt="rozvodna Babylon" width="382" height="287" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Babylon, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Neznášov (NEZ, 1980, Náchod)
<ul>
<li>V452 a V453</li>
<li>Spolu s rozvodnou Babylon rozdělila původní vedení z Výškova do Krasíkova na tři samostatné části.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chrást (CHR, 1981, Plzeň – město)
<ul>
<li>V430 a V431</li>
<li>Svým postavením přivedla výkon z rozvodny Hradec do Plzeňského kraje na hladině 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Dasný (DAS, 1981, České Budějovice)
<ul>
<li>V473, V474 a V433</li>
<li>V1344/1345</li>
<li>Vznikem této rozvodny byl přes rozvodnu Chrást přiveden výkon ze severu Čech do jižních Čech vedením 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Mírovka (HBM, 1982, Havlíčkův Brod)
<ul>
<li>V413, V416, V420 a V422</li>
<li>Svým vznikem rozdělila vedení z Hradce do Čebína.</li>
<li>Mezi lety 2012 a 2015 proběhla komplexní rekonstrukce.</li>
<li>V roce 2019 proběhla výstavba smyčky z vedení V413, čímž bylo toto vedení rozděleno na V413 (Řeporyje – Mírovka) a V416 (Mírovka – Prosenice)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Horní Životice (HZI, 1987, Bruntál)
<ul>
<li>V459 a V458</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které vede z rozvodny Krasíkov.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7537" class="wp-caption aligncenter" style="width: 540px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg"><img class="size-full wp-image-7537" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg" sizes="(max-width: 540px) 100vw, 540px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg 540w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice-512x384.jpg 512w" alt="Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz" width="540" height="405" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Chodov (CHD, 1993, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V414, V415 a V476</li>
<li>Rozvodna vznikala v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a díky této rozvodně je výkon dodáván pražské aglomeraci (spolu s rozvodnou Řeporyje).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kočín (KOC, 1994, České Budějovice)
<ul>
<li>V051, V052, V432, V473, V474 a V475/476</li>
<li>V1344/1345 a V1346/1347</li>
<li>Nedaleko rozvodny leží jaderná elektrárna Temelín, kvůli které vznikla a která je do této rozvodny připojena (V051 a V052) spolu s vodní elektrárnou Hněvkovice (V1346/1347).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kletné (KLT, 2012, Nový Jíčín)
<ul>
<li>V405 a V459</li>
<li>Rozvodna byla postavená v koordinaci se společností <a href="http://www.cez.cz">ČEZ Distribuce</a>.</li>
<li>Rozdělila původní vedení V459 na dvě samostatná vedení.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vernéřov (VER, 2017, Chomutov)
<ul>
<li>V461</li>
<li>Rozvodna byla postavena z důvodu požadavku distributora na novou transformaci v této oblasti.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h2>Rozvodny 400 kV a 220 kV</h2>
<ul>
<li>Výškov (VYS, 1951, Louny)
<ul>
<li> V410/419, V411, V450, V467, V468, V469 a V480</li>
<li>V201, V225, V226V a V211</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Opočínek.</li>
<li>Elektrárna Počerady je zde připojena do elektrizační soustavy (V467, V468 a V469).</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Sokolnice (SOK, 1952, Brno – venkov)
<ul>
<li>V417, V423, V424, V435/436 a V497</li>
<li>V203, V207, V243/244, V251/252 a V280</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu s Prosenicí a Lískovcem).</li>
<li>Rozvodna s největším počtem zaústěných vedení na Moravě.</li>
<li>Vedení V424, V497 a V280 jsou přes hraniční, vedou na Slovensko.</li>
<li>Vedení V243/244 je také přeshraniční, ale vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Prosenice (PRN, 1952, Přerov)
<ul>
<li>V402, V403, V416 a V418</li>
<li>V251/252 a V253/254</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu se Sokolnicí a Lískovcem).</li>
<li>První vedení 400 kV vedlo z rozvodny Hradec právě do rozvodny Prosenice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Hradec (HRA/HRD, 1959, Chomutov)
<ul>
<li>a) HRA
<ul>
<li>V411, V412, V461, V462, V441 a V463/464</li>
<li>V223/224 a V225/226H</li>
</ul>
</li>
<li>b) HRD
<ul>
<li>V420, V430, V445/V446 a V465/V466</li>
</ul>
</li>
<li>Do rozvodny Hradec u Kadaně je vyveden výkon z dvou uhelných elektráren, těmi jsou Prunéřov (V462, V465 a V466) a Tušimice (V463 a V464).</li>
<li>V roce 2004 byla tato rozvodna rozdělena na dvě na sobě nezávislé části (HRA a HRD).</li>
<li>V roce 2017 byly zprovozněny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/">transformátory s řízeným posunem fáze (PST)</a><em>.</em></li>
<li>Vedení V445/446 a V441 jsou přeshraniční, vedou do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_76437" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76437" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-800x450.jpg 800w" alt="Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1080" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<ul>
<li>Čechy – Střed (CST, 1960, Praha – Východ)
<ul>
<li>V400, V410/419, V415 a V454</li>
<li>V201, V202, V205/206, V208 a 209</li>
<li>Rozvodna svým vznikem rozdělila historicky první vedení přenosové soustavy mezi Výškovem a Opočínkem.</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Přeštice (PRE, 1963, Plzeň – Jih)
<ul>
<li>V431/432 a V442</li>
<li>V216</li>
<li>První rozvodna postavená na území dnešního Plzeňského kraje.</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Vítkov, na napěťovou hladinou 400 kV.</li>
<li>Vedení V442 je přeshraniční, vede do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Bezděčín (BEZ, 1964, Jablonec nad Nisou)
<ul>
<li>V451, V452 a V454</li>
<li>V 209 a V210</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chotějovice (CHT, 1965, Teplice)
<ul>
<li>V480 a V016</li>
<li>V210 a 211</li>
<li>Do této rozvodny je připojena elektrárna Ledvice vedením V016.</li>
<li>Od roku 2011 je zde zapouzdřená rozvodna izolovaná plynem SF6, jež vznikla v souvislosti s výstavbou nového nadkritického bloku v uhelné elektrárně Ledvice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7527" class="wp-caption aligncenter" style="width: 537px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png"><img class=" wp-image-7527" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png" sizes="(max-width: 537px) 100vw, 537px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png 654w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice-512x346.png 512w" alt="Zapouzdřená rozvodna Chotějovice" width="537" height="363" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zapouzdřená rozvodna Chotějovice, Zdroj: allforpower.cz</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 220 kV</h2>
<ul>
<li>Opočínek (OPO, 1951, okres Pardubice)
<ul>
<li>V202 a V203</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Výškov.</li>
<li>Od svého vzniku do této rozvodny nebylo přivedeno žádné nové vedení přenosové soustavy.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Lískovec (LIS, 1952, Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V245, V246, V253/254 a V270</li>
<li>Z této rozvodny vedlo první vedení přenosové soustavy na území dnešního Slovenska.</li>
<li>Vedení V270 vede na Slovensko.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vítkov (VIT, 1960, Sokolov)
<ul>
<li>V011, V017/018  a V223/224</li>
<li>Do rozvodny postavené v Sokolovské uhelné pánvi, jsou vyvedeny výkony z elektráren Tisová (V011) a Vřesová (V017/018).</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Přeštice, na napěťovou hladinou 400 kV, s čímž souvisí i výstavba nové rozvodny 420 kV v této lokalitě.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Milín (MIL, 1960, Příbram)
<ul>
<li>V001, V002, V204, V208 a V216</li>
<li>Vznik je úzce spjat s vodní elektrárnou Orlík, jež je do této rozvodny připojena (V001 a V002).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Malešice (MAL, 1967, Hlavní město Praha, Střed)
<ul>
<li>V205/206</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Tábor (TAB, 1973, Tábor)
<ul>
<li>V204 a V207</li>
<li>Rozdělila svým vznikem původní vedení mezi rozvodnami Milín a Sokolnice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>To by bylo vše k rozvodnám přenosové soustavy a příště se můžete těšit na stejně podrobný díl, tentokrát o vedeních přenosové soustavy.</p>
<p><em>Zdroj: ČEPS, a.s.</em></p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz</em></p>


Česká přenosová a distribuční soustava - 2. díl: Rozvodny přenosové soustavy

<p><strong>Tento příspěvek zahajuje miniseriál o přenosové a distribuční soustavě. V tomto díle  se dozvíte, jak byla elektrifikována naše republika během devatenáctého a dvacátého století, a také jak principiálně funguje přenosová a distribuční soustava dnes.</strong></p>
<h2>Elektrifikace České republiky</h2>
<figure id="attachment_6459" class="wp-caption alignleft" style="width: 129px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/obloukovka.png"><img class=" wp-image-6459" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/obloukovka.png" alt="Oblouková lampa" width="129" height="194" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Oblouková lampa, Zdroj:slavnifyzikove.xf.cz</figcaption></figure>
<p>Když byla prvně využita elektrická energie v českých zemích, což se stalo v roce 1878 v Moravské Třebové, kde sloužila k osvětlení tkalcovny lnu pomocí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Obloukov%C3%A1_lampa">obloukových lamp</a>, nebylo přenosové soustavy zapotřebí, protože vyrobená elektřina se spotřebovávala přímo v místě výroby. Ale už od následujících let, kdy byly elektrifikovány další a další  objekty, bylo potřeba elektřinu rozvádět z místa výroby k dalším odběratelům. Sloužilo k tomu zejména vrchní vedení nejrůznějších napěťových hladin, ale stále to byl zpravidla lokální rozvod elektřiny.</p>
<p>Postupem času vznikaly tzv. Městské elektrárny, které elektřinu nejen vyráběly, ale i distribuovaly, a zajišťovaly zejména veřejné osvětlení obcí. Na vzniklou síť byly následně připojovány domácnosti. První takovouto elektrárnu si postavilo město Praha – Žižkov v roce 1889. Jednalo se o instalaci dynama v místní plynárně.</p>
<p>Všechny první elektrárny byly stejnosměrné. Až na konci devatenáctého století (1897) byl schválen projekt výstavby první elektrárny dodávající střídavý proud a v roce 1900 byl zprovozněn první třífázový generátor v pražských Holešovicích. Budova elektrárny je na dobové fotografii níže.</p>
<figure id="attachment_6468" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png"><img class=" wp-image-6468" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png" sizes="(max-width: 634px) 100vw, 634px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png 793w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-512x353.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-768x530.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-725x500.png 725w" alt="Elektrárna Holešovice, Zdroj: http://www.hornictvi.info/" width="634" height="437" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Holešovice, Zdroj: www.hornictvi.info</figcaption></figure>
<p>Při vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo elektrifikováno 11 % měst a obcí, ve kterých žilo 34 % obyvatelstva. Nejdůležitějším impulzem ke vzniku přenosové a distribuční soustavy, tak jak je známá dnes, bylo vydání zákona <a href="http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1339&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2">č. 438/1919 Sb. „O státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace“</a>. Vzniklo 25 všeužitečných elektrárenských společností, které měly za povinnost zásobovat elektrickou energií na daném území každého, kdo o to požádá, s výjimkou toho, že by byla prokázána nerentabilita připojení odběratele. Bylo zvoleno síťové napětí 3x380V/220V s frekvencí 50 Hz a napětí primárních distribučních sítí 22 kV a 100 kV.</p>
<p>Elektrizační soustava poté od první poloviny dvacátého století směřovala k velkým, nějakým způsobem propojeným, elektrárnám. Tento trend vedl k tomu, že páteřní přenosová soustava byla prakticky dokončena v 80. letech minulého století.</p>
<h2>Jak dnes principiálně funguje přenosová a distribuční soustava?</h2>
<p>Elektrická přenosová soustava je systém zařízení, která zajišťují přenos elektrické energie od velkých zdrojů (elektráren) k velkým rozvodnám. Část elektrizační soustavy od těchto rozvoden k jednotlivým odběratelům se nazývá distribuce elektrické energie a slouží k ní distribuční soustava.</p>
<figure id="attachment_6629" class="wp-caption alignleft" style="width: 373px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg"><img class=" wp-image-6629" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg" sizes="(max-width: 373px) 100vw, 373px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605-512x384.jpg 512w" alt="jaderná elektrárna temelín" width="373" height="280" /></a><figcaption class="wp-caption-text">JE Temelín, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/synchronni-stroje-konstrukce-princip-a-pouziti/" target="_blank" rel="noopener">Alternátory</a> v elektrárnách většinou pracují na napětích pouze několika kV. Z toho důvodu, pak u velkých bloků elektráren teče z alternátorů proud o velikosti až desítky kA . Takto velké proudy by přinesly dva zásadní problémy. První by byl ten, že vodiče pro takovéto proudy by musely mít extrémně velké průřezy a byly by mechanicky namáhány značnými magnetickými silami. Druhý problém by byl ten, že ztráty na vedení jsou úměrné druhé mocnině proudu. Z těchto důvodů je pro přenos na velké vzdálenosti výhodnější použít vyšší přenosové napětí, kdy pro přenesení stejného výkonu postačí menší proud.</p>
<p>Napětí alternátorů se zvyšuje pomocí blokových <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/">transformátorů</a>, umístěných zpravidla přímo v areálu elektrárny, na vyšší napěťovou hladinu. Na výstupu z přenosové soustavy jsou zařazeny snižující transformátory, dodávající elektřinu do distribuční sítě na různých velikostech napětích. O používaných napěťových hladinách v české distribuční soustavě se více dozvíte v další části této minisérie.</p>
<figure id="attachment_6631" class="wp-caption aligncenter" style="width: 640px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg"><img class="wp-image-6631 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo-512x383.jpg 512w" alt="Blokový transformátor temelín" width="640" height="479" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Transformátor JE Temelín, Zdroj: technet.idnes.cz</figcaption></figure>
<p>Elektrická energie je výjimečná tím, že ji nelze <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/" target="_blank" rel="noopener">skladovat ve velkém</a>, a proto je nezbytné zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v každém okamžiku. Kvůli efektivitě přenosu je navíc dobré udržovat nízký fázový posuv mezi napětím a proudem, kvůli tomu jsou instalována v přenosové soustavě speciální kompenzační zařízení.</p>
<p>V blízké budoucnosti lze také očekávat výraznější rozvoj <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener">HVDC přenosů</a>, které mají menší ztráty, a navíc pro stejný přenášený výkon je potřeba zabrat méně prostoru v krajině.</p>
<figure id="attachment_6632" class="wp-caption alignleft" style="width: 439px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg"><img class=" wp-image-6632" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg" sizes="(max-width: 439px) 100vw, 439px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg 980w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-800x518.jpg 800w" alt="námraza stožár VVN" width="439" height="284" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zničený <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/">stožár VVN</a>, Zdroj:powerblog.cz</figcaption></figure>
<p>Problémy v přenosové soustavě bývají jednou z hlavních příčin rozsáhlých výpadků dodávek elektrické energie. Důvodem může být například poškození důležitých <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/" target="_blank" rel="noopener">venkovních vedení</a> působením nepříznivých přírodních podmínek, jako je námraza nebo silný vítr, ale i celkové přetížení soustavy. Přenosová soustava proto musí být vybavena prvky zajišťující odpojení předem definovaných odběratelů v případě, že by hrozil rozpad sítě vlivem jejího přetížení. Pokud by se tak nestalo, existovala by reálná možnost tzv. kaskádového šíření poruchy – odpojením přetíženého vedení vzroste přetížení zbytku sítě a jsou postupně odpojovány další a další prvky sítě. Poslední stadium by byl kompletní rozpad celé přenosové soustavy, kterému se také říká blackout. Z ekonomických důvodů je vhodné odpojovat nejprve ty odběratele, kde případný výpadek dodávek elektrické energie způsobí nejmenší hospodářské škody.</p>
<p>To je vše z krátké výpravy do historie české elektrizační soustavy a do jejího principiálního fungování. V příštím díle se můžete těšit na fakta o českých vedeních VVN, rozvodnách a na mnoho dalších věcí.</p>
<p><em>Zdroje: <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS a.s.</a>, <a href="http://www.cez.cz">ČEZ a.s.</a>, přednášky <a href="http://www.fel.cvut.cz">FEL ČVUT</a></em></p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz</em></p>


Elektřina

Česká přenosová a distribuční soustava - 1. díl: Elektrifikace a princip funkce

<p><strong>Rakouská energetická společnost <a href="https://www.powerengineeringint.com/articles/2019/03/verbund-in-landmark-project-to-run-gas-plant-on-hydrogen.html?fbclid=IwAR1P7T1P_hnh8m-_JuHjH-3kniTPJDgV2rpPSa7LBS7smPj2fV23kQRJNAU">Verbund hodlá prozkoumat možnost náhrady zemního plynu za vodík</a>. V pilotním projektu bude vodík vyráběný z přebytečné elektřiny obnovitelných zdrojů přimícháván do zemního plynu spalovaného v rakouské elektrárně Mellach. Pilotní projekt má trvat celkem tři roky.</strong></p>
<p>Pro ověření náhrady zemního plynu za vodík byla vybrána <a href="https://oenergetice.cz/technologie/paroplynova-elektrarna-princip-funkce/">paroplynová elektrárna s kombinovaným cyklem</a> Mellach. Elektrárna má instalovaný elektrický výkon 838 MW a tepelný výkon pro teplárenské účely 400 MW. Do provozu byla uvedena v roce 2012.</p>
<p>Pilotní projekt s názvem Hotflex je společný projekt <a href="https://www.tugraz.at/home/">Technologické univerzity Graz</a> a německé společnosti <a href="https://www.sunfire.de/en/">Sunfire</a>. Společnost Sunfire vyvíjí a vyrábí vysokoteplotní elektrolyzéry a vysokoteplotní <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni/">palivové články</a>.</p>
<p>Vysokoteplotní elektrolýza je proces používaný k výrobě vodíku z vody. V nejnovější technologii společnosti Sunfire může vysokoteplotní elektrolýza reaktivovat nejen vodu, ale také oxid uhličitý. Tím lze přeměňovat spaliny přímo na vodík, který může nahradit ropné produkty nebo zemní plyn.</p>
<p>Pilotní projekt Hotlflex může spotřebovávat přebytečnou elektrickou energii ze solárních nebo větrných elektráren a přeměňovat vodu nebo spaliny na vodík pomocí vysokoteplotní elektrolýzy. Tento takzvaný „zelený“ vodík bude smícháván se zemním plynem pro pohon dvou plynových turbín.</p>
<p>Vodík má být vyráběn přímo v areálu paroplynové elektrárny Mellach vysokoteplotní elektrolýzou s výrobní kapacitou 40 metrů krychlových za hodinu.</p>
<p>Zvláštností pilotního zařízení je to, že může pracovat v reverzním režimu jako palivový článek. To umožňuje zařízení vyrábět elektrickou energii a teplo ze zemního plynu. Verbund otestuje tento provozní režim palivových článků především jako možnost vlastního nebo nouzového napájení elektrárny.</p>
<p>Výsledky pilotního projektu Hotflex budou analyzovány kompetenčním centrem společnosti Verbund, Technologickou univerzitou Graz a společností Sunfire během tříletého období.</p>
<p>Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.kleinezeitung.at/wirtschaft/5183325/Kein-Verkauf_Verbund-betreibt-GasKombikraftwerk-Mellach-weiter">Kleine Zeitung</a></p>


Energetika v zahraničí

Rakouský Verbund prozkoumá nahrazení zemního plynu "zeleným" vodíkem v pilotním projektu

<p><strong><a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/DOE-funding-for-Westinghouse-ATF-development">Westinghouse Electric Company získala dotaci ve výši 93,6 milionů amerických dolarů</a> (přibližně 2,1 miliardy kč) od Amerického ministerstva energetiky (DOE), pro svůj program EnCore havarijně odolného jaderného paliva.</strong></p>
<p>Společnost uvedla, že peníze využije k financování spolupráce se společností General Atomics, její národní laboratoře a univerzitními partnery pro urychlení představení prvních testovacích palivových proutků s pokrytím z karbidu křemíku pro běžné energetické reaktory do roku 2022.</p>
<p>Financování také podpoří zavezení první takovéto vsázky palivových souborů obsahující testovací proutky EnCore, která bude umístěna do reaktoru Exelon Generation&#8217;s Byron 2 v počáteční fázi tohoto roku. Westinghouse získal loni v prosinci první dodávku silicidových uranových pelet, které byly vyrobeny v Národních laboratořích Idaho.</p>
<h2>Vyšší odolnost a ekonomické benefity</h2>
<p>Jaderné palivo se zvýšenou odolností vůči haváriím (Accident-tolerant fuel &#8211; ATF) je termín užívaný pro nové technologie, které zvyšují bezpečnost a výkon jaderného paliva. Takové moderní palivo zahrnuje využití nových materiálů a návrhů pokrytí palivových pelet.</p>
<p>Ministerstvo energetiky od roku 2012 podporuje vývoj ATF konceptů skrze svůj Enhanced Accident Tolerant Fuel program, který se zaměřuje na vývoj nových materiálů pro palivo a jeho pokrytí, které dokáží poskytovat lepší odolnost při nehodách spojených se ztrátou odvodu tepla z aktivní zóny reaktoru a udržet nebo zlepšit současný výkon paliva a ekonomiku provozu.</p>
<figure id="attachment_59456" style="width: 525px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-59456" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/byron_hero-1024x365.jpg" alt="" width="525" height="187" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné reaktory Byron 1 a 2; Zdroj: Exelon</figcaption></figure>
<p>První fáze EnCore Fuel programu od Westinghouse zahrnuje nanesení chrómu na zirkoniové pokrytí  pro zvýšení odolnosti vůči oxidaci a korozi palivových proutků a vyšší hustotu samotných palivových pelet pro lepší ekonomiku paliva. Druhá fáze bude představovat kompozitní pokrytí z karbidu křemíku a pelety z uranových silicid s vysokou hustotou, které poskytnou vyšší bezpečnost a ekonomické benefity.</p>
<figure id="attachment_59459" style="width: 525px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-59459" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/6517588229_518bf452b4_b-1024x685.jpg" alt="" width="525" height="351" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Byron; Zdroj: Exelon</figcaption></figure>
<p>Testovací tyče s palivem EnCore, které budou vloženy do reaktoru Byron 2, mají obsahovat pochromované zirkoniové palivové proutky naplněné silicidovými uranovými peletami. Tyto pelety jsou vyrobeny ze sloučeniny uranu a křemíku, namísto dosud využívané sloučeniny UO3. Díky tomu by měly dosáhnout vyšší hustoty uranových atomů v každé peletě, což znamená delší provozní životnost, zvýšení výstupního výkonu a vyšší úroveň vyhoření.</p>
<p>Delší palivové kampaně dokáží provozovatelům jaderných elektráren ušetřit každý rok desítky miliónů. Materiál má také čtyřikrát vyšší tepelnou vodivost než současná keramická forma palivových pelet UO3 a tím dokáže udržet palivo při havarijních situacích déle neporušené.</p>
<h2>&#8222;Nejbezpečnější a nejpokročilejší technologie&#8220;</h2>
<p>Ken Canavan, hlavní technik Westinghouse, sdělil, že společnost velmi potěšilo, že byla zvolena pro udělení finanční podpory.</p>
<blockquote>
<p><strong>„Je to důkaz o schopnostech společnosti Westinghouse, stejně jako vlivu, který tyto investice mohou přinést, tedy nejbezpečnější a nejpokročilejší technologie na trhu,“</strong> uvedl Canavan.</p>
</blockquote>
<figure id="attachment_59457" style="width: 971px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-full wp-image-59457" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/Core-B1R19_.jpg" alt="" width="971" height="647" /><figcaption class="wp-caption-text">Aktivní zóna reaktoru Byron; Zdroj: Exelon</figcaption></figure>
<p>Americké ministerstvo energetiky v současnosti spolupracuje se třemi společnostmi (Framatome, Global Nuclear Fuel a Westinghouse) pro komercializaci jejich paliva a jeho umístění do klasických energetických reaktorů nejpozději v roce 2025.</p>
<p>Framatome také nedávno obdržel dotaci ve výši 49 milionů amerických dolarů pro urychlení vývoje a komercializace svého ATF.</p>
