Přestože se těžba plynu v Evropě postupně snižuje, jsou evropské zásobníky plynu před zimou na rekordně vysokých úrovních. Pomohly především cenové rozdíly u jednotlivých kontraktů na dodávky plynu a rekordní dovozy plynu z USA. ENTSOG přesto nevylučuje možné problémy <a href="https://www.entsog.eu/sites/default/files/2019-10/SO024-19%20Winter%20Supply%20Outlook%202019-20.pdf?fbclid=IwAR1RoEs_el3L5JWVRjGgxHRz5TW4DzUnfx0R9qONkkl9IksJk8maefD79TM">s dodávkami na jihovýchodě Evropy</a>. 
Dalo by se říct, že se Evropa před nadcházejícím zimním období velice svědomitě připravuje na případné nedostatky zemního plynu, případně i přerušení jeho dodávek. Z pohledu bezpečnosti dodávek je přitom udržování vyšších zásob tuto zimu na místě – po novém roce končí dlouhodobá smlouva na přepravu plynu přes Ukrajinu a zatím stále nebyla dojednána smlouva nová.
Zatímco Rusko prostřednictvím společnosti Gazprom preferuje pouze krátkodobou smlouvu, v zájmu Ukrajiny a EU je vyjednat smlouvu dlouhodobou, a tudíž zachovat poplatky za přepravu plynu pro Ukrajinu.
Dle <a href="https://www.entsog.eu/sites/default/files/2019-10/SO024-19%20Winter%20Supply%20Outlook%202019-20.pdf?fbclid=IwAR1RoEs_el3L5JWVRjGgxHRz5TW4DzUnfx0R9qONkkl9IksJk8maefD79TM">statistik ENTSOG</a> jsou zásoby plynu k 1. říjnu nejvyšší za posledních 8 let – objem skladovaného plynu je k 1. říjnu 2019 celkem 1060 TWh. Vysoké zásoby jsou dosaženy i díky tomu, že zásobníky byly relativně plné před polovinou roku, kdy se zásoby obvykle začínají zvyšovat.
Trendu napomáhá i vysoké využití dovozních LNG terminálů, kdy se dovoz za sledované období meziročně více než zdvojnásobil. Tomu podstatně pomáhá i vyšší <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dovoz-americkeho-plynu-evropy-letos-nekolikanasobne-vzrostl">dovoz zemního plynu z USA</a>.
<figure id="attachment_76953" class="wp-caption alignleft" style="width: 1318px;"><img class="size-full wp-image-76953" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/winter-supply-limitation.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/winter-supply-limitation.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/winter-supply-limitation-512x322.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/winter-supply-limitation-768x482.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/winter-supply-limitation-1024x643.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/winter-supply-limitation-725x455.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/winter-supply-limitation-800x503.jpg 800w" alt="Zvýšený dovoz LNG do Evropy dle ENTSOG" width="1318" height="828" /><figcaption class="wp-caption-text">Zvýšený dovoz LNG do Evropy dle ENTSOG</figcaption></figure>
Nezanedbatelný vliv měly i velice nízké ceny zemního plynu na evropských  spotových trzích v průběhu roku.
<figure id="attachment_76954" class="wp-caption alignleft" style="width: 832px;"><img class="size-full wp-image-76954" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Gas-day-ahead-price.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Gas-day-ahead-price.jpg 832w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Gas-day-ahead-price-512x336.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Gas-day-ahead-price-768x504.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Gas-day-ahead-price-725x476.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Gas-day-ahead-price-800x525.jpg 800w" alt="Klesající ceny zemního plynu na spotových trzích byly dalším důvodem pro rekordní zásoby plynu v Evropě před letošní zimou." width="832" height="546" /><figcaption class="wp-caption-text">Klesající ceny zemního plynu na spotových trzích byly dalším důvodem pro rekordní zásoby plynu v Evropě před letošní zimou.</figcaption></figure>
ENTSOG ovšem jmenuje i několik rizik s ohledem na dodávky plynu. Jedním je nedostatečná přepravní infrastruktura do Bosny a Hercegoviny, která může vést až k omezení dodávek plynu zákazníkům v době špiček v případě výrazně chladnějšího zimního období.
Varování zaznělo také pro případ, že dojde k omezení přepravy plynu přes Ukrajinu. V takovém případě by mohly být ohroženy dodávky na jihovýchodě Evropy, zejména v Bulharsku a Rumunsku. Na jihovýchodě Evropy by se ovšem situace měla postupně zlepšovat díky <a href="https://oenergetice.cz/plyn/gazprom-zacal-plnit-plynem-prvni-vetev-plynovodu-turkstream/">zprovoznění plynovodu TurkStream na přelomu roku</a>.

Rychlé zprávy

Evropské zásobníky plynu jsou před zimou rekordně plné, pomohly dovozy LNG a nízké ceny plynu

Spotřeba plynu pro účely výroby elektrické energie by měla v Evropě během nadcházejících desetiletí významně stoupat. Podle <a href="https://www.entsog.eu/public/uploads/files/publications/TYNDP/2018/entsos_tyndp_2018_Final_Scenario_Report.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">reportu zpracovaného asociacemi ENTSO-E a ENTSO-G</a>, které sdružují evropské provozovatele přenosových a přepravních soustav, by spotřeba plynu v evropských elektrárnách měla do roku 2025 vzrůst o 20 až 70 %.
Asociace ve svém reportu, který je jedním ze vstupů pro jejich desetileté plány rozvoje evropských soustav, identifikovaly tři různé scénáře pokrývající období mezi lety 2020 a 2040 &#8211; scénář globálního boje proti klimatickým změnám, udržitelného přechodu a decentralizované výroby.
Ve všech uvažovaných scénářích asociace předpokládají, že se plynové elektrárny do roku 2030 zařadí v tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order" target="_blank" rel="noopener noreferrer">merit orderu</a> před uhelné zdroje &#8211; tedy, že marginální náklady na výrobu elektrické energie z plynu budou nižší než v případě černého uhlí. Vytlačování uhelných elektráren plynovými zdroji má být podpořeno cenovým vývojem a snahami o snižování emisí.
V krátkodobém výhledu do roku 2025 asociace počítají s oběma variantami, avšak i v případě, kdy bude uhlí v merit orderu stále před plynem, má v EU roční spotřeba plynu pro výrobu elektřiny do roku 2025 vzrůst na 984 TWh ve srovnání s 825 TWh v roce 2020, tedy zhruba o 19 %. Zásadní bude zejména vývoj cen energetických komodit a emisních povolenek, který představuje i v krátkodobém výhledu značnou nejistotu. Pokud by se plyn dostal před uhlí, jeho spotřeba v elektrárnách by měla ve stejném období vzrůst až na 1415 TWh, tedy o více než 70 %.
<figure id="attachment_50221" style="width: 643px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50221" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyhled-spotreba-plynu-v-Evrope.png" alt="Výhled roční spotřeby plynu v EU dle jednotlivých scénářů. Zdroj: TYNDP 2018 Scenario Report" width="643" height="366" /><figcaption class="wp-caption-text">Výhled roční spotřeby plynu v EU dle jednotlivých scénářů. Zdroj: TYNDP 2018 Scenario Report</figcaption></figure>
Navzdory růstu spotřeby plynu v elektroenergetice by jeho celková roční spotřeba v EU neměla v ani jednom z uvažovaných scénářů převýšit historický průměr z let 2010 až 2016. Pro období do roku 2025 bude pro spotřebu plynu rozhodující jeho role v elektroenergetickém sektoru.
V případě naplnění scénáře udržitelného rozvoje (ST) se bude poptávka po plynu vyvíjet podobně jako při zařazení plynu před uhlí, přičemž realizace úsporných opatření má vést k mírnému poklesu spotřeby plynu v sektoru průmyslu i na straně domácností. Scénáře decentralizované výroby (DG) a boje proti klimatickým změnám (GCA) předpokládají pokles spotřeby plynu pro účely vytápění, a to zejména díky širšímu využití tepelných čerpadel.
Ve všech uvažovaných scénářích by rovněž minimálně do roku 2030 měla v EU růst i spotřeba elektrické energie. Nejvyšší růst asociace předpokládají v případě scénáře decentralizované výroby, který počítá s vysokým růstem flexibility na straně spotřeby. Za růstem poptávky po elektřině má stát rozvoj tepelných čerpadel a elektromobility. Druhý nejvyšší růst do roku 2040 má nastat při naplnění scénáře boje proti klimatickým změnám, a to ze stejných důvodů jako ve scénáři decentralizované výroby. Naopak nejnižší růst předpokládá scénář udržitelného rozvoje, kdy má hlavní roli ve vytápění stále zastávat plyn.
<figure id="attachment_50222" style="width: 650px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-50222 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyhled-poptavka-po-elektricke-energii-v-Evrope.png" alt="Výhled vývoje spotřeby elektrické energie v EU dle jednotlivých scénářů ve srovnání s poptávkou v roce 2015. Zdroj: TYNDP 2018 Scenario Report" width="650" height="366" /><figcaption class="wp-caption-text">Výhled vývoje spotřeby elektrické energie v EU dle jednotlivých scénářů ve srovnání s poptávkou v roce 2015. Zdroj: TYNDP 2018 Scenario Report</figcaption></figure>

Plynárenství

Provozovatelé evropských soustav: Plyn bude mít ve výrobě elektřiny silnější pozici

Podle Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav (ENTSOG) si <a href="https://www.platts.com/latest-news/natural-gas/london/entsog-points-to-eu-grid-resilience-warns-on-26726377" target="_blank">klesající těžba zemního plynu v Evropě vyžádá nutné úpravy plynárenských soustav</a>, a to zejména v zemích severozápadní Evropy. Tamní soustavy jsou totiž stavěné na místní nízkokalorický plyn, a nemusí tak být kompatibilní s plynem dováženým z jiných soustav.
<a href="https://www.entsog.eu/public/uploads/files/publications/TYNDP/2017/entsog_tyndp_2017_main_170428_web_xs.pdf" target="_blank">V letošním vydání 10letého plánu rozvoje sítí</a> ENTSOG uvádí, že současná plynová infrastruktura je již blízko k dosažení unijního cíle zcela funkčního energetického trhu. Projekty plánované v nadcházejících letech by navíc měly tuto situace ještě dále vylepšit.
Podle sdružení provozovatelů soustav vzrostla i bezpečnost dodávek plynu, kdy je sousčasná infrastruktura odolnější vůči přerušení některé z přepravních cest. Přesto však podle ENTSOG Evropu čeká v nejbližších letech řada nelehkých úkolů, včetně zajištění dodávek v oblasti severozápadní Evropy vzhledem k poklesu těžby v nizozemském ložisku Groningen, největším ložisku plynu v Evropě.
<blockquote>
„Pokles evropské produkce je starostí na úrovni celé Unie – je ještě výraznější v případě těžby nízkokalorického plynu a to vzhledem k tomu, že nízko a vysokokalorický plyn nelze zaměňovat a počet ložisek nízkokalorického plynu je omezený,“ uvádí asociace ENTSOG.
</blockquote>
Podle ENTSOG tak Nizozemsko, Belgie, Francie a Německo, které pokles produkce nízkokalorického plynu může zasáhnout nejvýrazněji, musí pracovat na plánech konverze svých soustav. Asociace rovněž upozorňuje na omezení propojení se sousedními soustavami, jimiž proudí vysokokalorický plyn.
Belgie, Francie i Německo již podle ENTSOG národní plány na úpravu soustav připravily a proces jejich konverze má zahrnovat výstavbu specifické plynové infrastruktury za účelem integrace soustav nízko a vysokokalorického plynu.
Celkově sdružení evropskou plynovou infrastruktury chválí, jelikož již nyní poskytuje dostatečnou flexibilitu pro přepravu plynu do oblastí poptávky ve většině částí Evropy.