ENTSOG: EU může do října dosáhnout 90% naplnění zásobníků plynu

Podle sdružení evropských provozovatelů přepravních soustav (ENTSO-G) může EU do října naplnit své plynové zásobníky alespoň z 90 % i bez dodávek ruského plynu. Situaci pomáhá rekordní stav zásob před vtláčecí sezónou. Úplné ukončení dodávek plynu z Ruska by si však v následující zimě vyžádalo snížení spotřeby plynu ze strany spotřebitelů.

Úroveň naplnění plynových zásobníků v EU činila 1. dubna 625 TWh, což odpovídá 55 % skladovací kapacity a představuje více než dvojnásobek naplněnosti z dubna minulého roku.

K tomuto rekordnímu objemu plynu v zásobnících na začátku období vtláčení přispělo snížení spotřeby plynu v důsledku relativně mírné zimy, efektu vysokých cen plynu, opatření zavedených členskými státy a chování jednotlivých uživatelů, uvádí ENTSOG ve své zprávě.

I přes absenci dodávek plynu z Ruska může Evropa dosáhnout 90 % naplnění svých zásobníků zemního plynu před následující zimou. Západoevropské země, jako je Belgie, Španělsko, Francie, Portugalsko a Spojené království, by mohly do konce září dosáhnout dokonce 100 % naplnění zásobníků.

Dodatečné dodávky LNG nad historické úrovně dovozu by mohly umožnit dosažení vyššího cíle naplněnosti pro všechna skladovací zařízení. Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Srbsko by však mohly mít problémy vzhledem k omezené kapacitě propojení z Chorvatska do Maďarska a z Řecka do Bulharska pro dovoz LNG.

"Jedním z možných řešení dodávek plynu do východních zemí je dodávka plynu z Polska, Slovenska nebo Maďarska přes Ukrajinu do Rumunska," uvádí ENTSOG.

Dodávky plynu do Evropy

Chorvatská plovoucí skladovací a regasifikační jednotka (FSRU). Zdroj: LNG Croatia

Největšími zdroji dodávek plynu do EU jsou dodávky LNG a plynovodní dodávky z Norska. Za předpokladu maximalizace dodávek z těchto zdrojů, které jsou omezeny přepravní kapacitou plynárenské sítě a potenciálem dodávek LNG, by dodávky plynu z Ruska představovaly okolo 2 % celkových dodávek plynu do EU.

Podle modelu ENTSOG by bez ruského plynu EU letos v létě pravděpodobně získávala 34 % plynu dovozem LNG a 33 % z Norska. Přibližně 17 % by bylo pokryto vlastní těžbou, 10 % dodávkami z Alžírska, 4 % z kaspické oblasti a 2 % z Libye.

Stav zásob po nastávající zimě

Za předpokladu naplněnosti zásobníků na 90 % kapacity k 1. říjnu by zásoby plynu v kombinaci s flexibilitou dodávek byly dostatečné k pokrytí poptávky v zimě a dosažení cílové úrovně zásob ve výši 30 % na konci zimy ve všech zemích EU. To za předpokladu pokračujících dodávek plynu z Ruska skrze plynovod TurkStream a přes Ukrajinu.

V případě úplného ukončení dodávek plynu z Ruska by zásobníky byly v některých zemích využívány na maximum k pokrytí poptávky a nemohly by dosáhnout cílové úrovně 30 % naplněnosti na konci zimy. To by omezilo flexibilitu, kterou zásobníky obvykle poskytují v situacích vysoké poptávky. Zároveň by to znamenalo, že na konci března 2024 by průměrná úroveň zásob dosáhla 11 %, což by ohrozilo připravenost zemí EU na další zimu.

V případě úplného ukončení ruských dodávek by kombinace zvýšených přepravních kapacit ze strany provozovatelů soustav, snížení poptávky po plynu o 15 % a dodatečných dodávek LNG zajistila schopnost dosáhnout 30 % úrovně naplnění zásobníků do konce března 2024 pro všechny země EU.

Pokud by k výše zmíněnému navíc došlo k extrémní zimě nastávající s pravděpodobností jednou za 20 let, bylo by zapotřebí kombinace zvýšených přepravních kapacit, snížení poptávky po plynu o 15 % a dodatečných dodávek LNG, aby se zabránilo riziku omezení dodávek plynu spotřebitelům a bylo možné dosáhnout 30 % úroveň zásob na konci zimy.