Drill, baby, drill! Amerika za časů Donalda Trumpa. Jak tepe její průmyslové srdce? Zanevřel Bílý dům na ochranu přírody a na reakci na klimatickou změnu? A co to znamená pro Evropu? Analyzuje to Jan Kaliba, klimatický zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trumpovy ropné sny. Jak se mění USA?

Ceny obnovitelných zdrojů klesají, náklady na výrobu elektřiny ale nadále porostou

Offshore větrné elektrárny mají být pilířem budoucí energetiky. Poslední vývoj ovšem naznačuje opak

@Bob 31. srpen 2025, 13:43
Zkusíme to jinak, od základu.
V těch vašich přepočtených 2024 jsou jaká normalizovaná data?
Z roku 2024 nebo 2025?

Emise CO2 v EU vzrostly v 1. čtvrtletí o 3,4 %, nejvyšší nárůst byl v Bulharsku a Česku

To Jarda 31. srpen 2025, 11:23 druhá odpověď:
Nebo z Vašeho odkazu:
"přepočtené - zpětně (rok-4) – na jejich základě se provádí rozdělení spotřeby za uplynulé zúčtovací období, stanovení přepočtené roční spotřeby a odhady spotřeby
normalizované – do budoucna (rok+4) – na jejich základě se provádí výpočet záloh na budoucí období"
Když my nyní (v 8. měsíci 2025) počítáme spotřebu v 1.1. 2025, tak ji počítáme zpětně!
Takže používáme TDD normalizované, ale nemůžeme použít ty přepočtené dle teplot 2025 (nemáme jejich součet za celé zúčtovací období). Použijí se přepočtené dle 2024.
Představte si, že konec zúčtovacího období je třeba listopad 2025. Fakturu dostanete v prosinci a tam je spotřeba rozdělena dle TDD rozdělena (protože nějaká změna v době mezi fyzickými odečty) k nějakému dni. Musíte dle TDD spočítat spotřebu k tomu dni. Potom dle odkazu nahoře se jedná o "přepočtené - zpětně" a "rozdělení spotřeby za uplynulé zúčtovací období". Rozhodně se nejedná o výpočet záloh do budoucna s použitím normalizovaných TDD.
A opět: ani v prosinci 2025 ještě nemají celoroční normalizované TDD přepočtené na teploty 2025, takže použijí ty přepočtené na 2024.
Ostatně, proto v tom excelu pro výpočty na 2025 jsou ty TDD přepočtené dle teplot 2024 a nejsou tam přepočtené dle 2025.

To Jarda 31. srpen 2025, 11:23
Čemu nerozumíte hned na 1. větě toho dokumentu z odkazu:
"Tento soubor obsahuje hodnoty TDD, které v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou (č. 408/2015) slouží jako jeden z podkladů pro výpočet plánované roční spotřeby jednotlivých zákazníků pro aktuální rok 2025" 
Poznámka: je to soubor s přepočtenými TDD za 2024 a 2023.
ad 4) Už asi po desáté: nemáme všechny pro výpočet potřebné přepočtené (podle teplot) TDD za 2025.
Ano používají se přepočtené z 2024. A to je náš případ, protože hledáme v historii. Zadáváme totiž změřenou spotřebu za 2024 a dáváme ji jako odhad na 2025. Logicky spotřebě za 2024 přináležejí přepočtené TDD (a teplotní koeficienty) za 20224.
I kdybychom tu spotřebu naměřenou za 2024 pokládali za stejnou, jaká bude za 2025 (tu ale budeme v našem příkladu vědět až po 31.12. 2025), tak nemůžeme počítat z přepočtených za 2025, když je neznáme až do konce roku (nemáme jejich součet do konce roku). 
Obecně: nemáme přepočtené TDD do konce zúčtovacího období.

@Bob 30. srpen 2025, 12:42
Myslíte ten váš odkaz, kde je uvedeno v komentáři:
1) podklad pro výpočet plánované roční spotřeby
2)Jedná se tedy o TDD, které vychází z aktuálně platné verze TDD pro rok 2025
3)převedeny do historie let 2023 a 2024 a přepočteny na tehdejší skutečné průběhy teplot
4)Pro rok 2025 jsou již průběhy teplotně skutečných TDD postupně k dispozici na webu OTE
---
Váš soubor obsahuje normalizované TDD z 2025, ale s teplotními koef. z 2023 a 2024.
Používá se pro výpočet budoucí plánované roční spotřeby, kdy tepl. koef z 2025 ještě nejsou.
Ale to není náš případ, my hledáme výsledek v historii a tepl. koef. známe.
---
Postup je sjednocený a tomu kdo to počítá správě, tak vyjde stejný výsledek.
Nám stejný výsledek vyjít nemůže, když vy ho počítáte ze špatných vstupních dat.
To je celý problém.

To Petr Karásek 30. srpen 2025, 21:30
Dejte odkaz na nějaké komerční TČ s údaji COP citát: "vzduch voda 3,5 při Tmax 55°C (-15°C ) 
Jednak (proč asi) se neuvádějí hodnoty COP při nízkých teplotách? To většinu výkonu pak zaobstará v TČ umístěná topná spirála.
Jednu z výjimek, kde udávají alespoň hodnoty pro -7 a 55°C je třeba TČ od Panasonicu v odkazu: allegro.cz/produkt/tepelne-cerpadlo-panasonic-aquarea-t-cap-12-kw-wifi-modul-wh-mxc12
+7/55 COP 3,05. +2/55 COP 2,42. -7/55 COP  2,00.
A pro PD platí, že se topí až při venkovních mínusových teplotách (nad °C většinou stačí vnitřní zisky). To znamená COP při topení do radiátorů a ohřev TV 55°C někde mezi 2,5 a 2.
Dále z prospektu:
Topení – chladná teplota (voda 35 °C /voda 55°C) Sezónní energetická účinnost ηs % 169 / 127 169 / 127 -- - SCOP 4,31 / 3,26 4,31 / 3,26 
Máte sice SCOP 4,31 a 3,26, ale to důležitější je sezónní účinnost a ta je jen 169 a 127%.

Panasonic otevřel v Plzni závod na tepelná čerpadla za osm miliard korun

Projektový/á  manažer/ka  investiční výstavby

Analytik GIS systémů

Povědomí o možnostech, jak získat dotaci na energetickou renovaci nemovitostí je v Česku poměrně nízké. Nová zelená úsporám je sice dostupná, ale Češi ji kvůli neznalosti nevyužívají. Vyplývá to z průzkumu společnosti Šance pro budovy. Ten zkoum

Energetické úspory jsou pro Čechy dostupné, ti o nich ale skoro neví

Většina obyvatel očekává, že se blackouty budou opakovat. Připravenost veřejnosti na ně je ovšem nízká.

Češi při blackoutu nejvíc postrádali internet, připravenost je slabá, zjistil průzkum

Rolls-Royce zvažuje získání kapitálu pro svou divizi malých modulárních reaktorů, kde podíl drží i ČEZ. Možností je i vstup na burzu. Firma plánuje tři reaktory v Británii, jeden má vzniknout v Temelíně.

Rolls-Royce zvažuje možnosti financování divize modulárních jaderných reaktorů

Od spuštění registrací u Elektroenergetického datového centra ke sdílení elektřiny uplynul rok. Aktuálně v Česku sdílí 25 029 odběrných a 16 861 výrobních míst. Spolu si vyměnily elektřinu v celkovém objemu více než 33 gigawatthodin. Proces zapo

Sdílení elektřiny přineslo nižší ceny. Některé zákazníky ale čekalo vystřízlivění

V Česku se loni formou národních dotací, které rozděluje centrální vláda nebo putují k podnikatelům či neziskovým organizacím, vyplatilo 75 až 83 miliard korun. Vyplývá to z nové studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. Škrty v národn

Ceny obnovitelných zdrojů klesají, náklady na výrobu elektřiny ale nadále porostou

Offshore větrné elektrárny mají být pilířem budoucí energetiky. Poslední vývoj ovšem naznačuje opak

Energetické úspory jsou pro Čechy dostupné, ti o nich ale skoro neví

Češi při blackoutu nejvíc postrádali internet, připravenost je slabá, zjistil průzkum

Rolls-Royce zvažuje možnosti financování divize modulárních jaderných reaktorů

Sdílení elektřiny přineslo nižší ceny. Některé zákazníky ale čekalo vystřízlivění

Na národních dotacích se loni vyplatilo až 83 miliard. Výdajům vévodí obnovitelné zdroje, druhá je doprava

Naši partneři

Odebírejte náš newsletter