Ceny obnovitelných zdrojů klesají, náklady na výrobu elektřiny ale nadále porostou

Cituji: "LCOLC naproti tomu pro rok 2021 dosahují 6,49 ct/kWh a v roce 2040 dokonce 7,68 ct/kWh."=77 EUR/MWh

A přidávám: a u nového jádra v EU je to dokonce ještě dvojnásobek této ceny, a to by jádro muselo pracovat nepřetržitě, což asi nebude....

Než něco napíšete, měl byste si asi nejdříve přečíst článek, na který reagujete.

Citát toho podstatného: "vyrovnané náklady na pokrytí zatížení (LCOLC)"

LCOLC se nepřipočítávají k ceně elektřiny z jádra. Tam jsou a budou 0.

Naopak LCOLC musíte připočíst k LCOE ceně FV elektřiny, abyste ji mohl porovnat s cenou elektřiny (LCOE) z jádra.

V článku se jasně píše, že právě kvůli nákladům na vyrovnání zatížení (tedy akumulaci a záložním zdrojům) nebude cena elektřiny z OZE (a nejvíce se to týká právě FVE) klesat, ale naopak stoupat.

Což je v přímém rozporu s tím, co nám tu stále opakovaně tvrdíte.

Přesně tak , to ví každý kdo má FVE , pokud si dá panely na střechu a nemá akumulaci no tak je cena sice nižší ale jeho FVE vyrábí podle počasí. A to jsou právě ty náklady na stabilitu zdroje. Stejné je má síť i když fungují na jiných principech. A majitel FVE nepouští do sítě elektřinu podle potřeby , ale jen nahodile svoje přebytky - typicky když si nabije baterii ,tak prodává.

Nenašel jsem definici LCOLC, ale pokud tomu rozumím, tak jde o dadatečné náklady, které potřeba uplatnit, aby elektřina mohla být správně využitá (externality). To znamená, že I JE mají svojí LCOLC. Proč si myslíte, že byla postavevá PVE Dliouhé stráně? Pak tu máme cenu za distribuci (ze známých důvodů se JE staví v poměrně velké vzdálenosti od větších sídlišť), takže ztráty a pak tu máne propustnost sítě. Unese současné vedení z Dukovan a Temelína navýšení příkonu do sítě o další 2GW? Pokud ne, je to dtto jako OZE. Každý zdroj potřebuje dostatečně robusní vedení, pokud nejde o ostrovní systém.

Tady se spíše ukazuje výhodnost kombinovaných zdrojů OZE s bateriemi a paroplynovými elektrárnami, kdy se naopak propustnost sítě může vysokým stupněm decentralizace a dalšími možnostmi regulace zlepšit.

Ano, máte pravdu, i jaderné zdroje mají své externality, není to jen jaderný odpad, nebo jaderné havarie 7. stupně. Neexistuje zřejmě nějaká země, kde by měli stále stejnou spotřebu elektřiny a přitom pro ekonomiku jádra je důležité vyrábět naplno neustále. Jinak je elektřina z jádra ještě dražší a nové jádro je nyní ten nejdražší způsob výroby.

Vždy jde o to, jak ten energetický mix daného propojeného regionu namíchat aby výroba byla pružná, dle požadavků zákazníků (i ty lze ovlivnit) aby jednotlivé komponenty nešly proti sobě.

Jádro jde dohromady s vodními elektrárnami, ale FVE a VtE nejdou s jádrem dohromady; občas, a bude to stále častější, vyrábí až příliš moc a "příliš levně".

Stokrát vyvrácené lži, dokonce i samotným Vaněčkem mnohokrát odkazovaným zdrojem Lazards.

to si myslí Emil, zhruba 99% investorů do energetiky si to nemyslí

To si nemyslí Emil, to je přímo napsáno ve zdroji, kterým se tu sám oháníte, Vaněčku.

Ve zdroji Lazards, ver. 16, je napsáno přímo toto:

p.2 solar PV+storage, utility scale....24-96 USD/MWh,

oproti tomu Nuclear ....141-221 USD/MWh

p.9 (historický vývoj, grafy), nejlepší u PV, nejhorší (nejdražší nyní) u JE

Čísla hovoří za vše.

A taky je tam napsáno, str. 2, Solar PV—Rooftop Residential - 117-282 USD/MWh, což už samo o sobě usvědčuje Vaněčka ze lži, nehledě na to, že to rozmezí u jaderných elektráren je pouze pro prvních 40 let provozu, pro druhých 40 let provozu uvádějí 31 USD/MWh, takže když to zprůměrujeme, dostaneme pro JE rozmezí 86-126 USD/MWh, což je na stejné úrovni jako těch utility scale FVE se započtením aspoň části nákladů na integraci do sítě, které uvádějí na str. 8, nehledě na to, že cenu elektřiny z JE odvozují od jediného prototypového projektu v USA, a cenu OZE odvozují od přírodních podmínek v USA, které jsou v ČR nedosažitelné, takže stejná elektrárnu tu vyrobí jen polovinu elektřiny, a tím pádem je i elektřina z ní dvojnásobně drahá oproti cenám uváděným u Lazards.

Čísla hovoří za vše.

Srovnávat fotovoltaiku na střechách můžete pouze s "jadernou minielektrárnou" ve sklepě, to je opravdu trapné a zoufalé porovnávat ji s GW výrobou velké JE.

Ale když srovnáváte "utility scale" fotovoltaiku plus baterie s jadernou elektránou, tak je to jasně levnější než jaderné elektrány. To vidí 99% lidí....

Fakta hovoří, čísla jsou jasná, vývoj cen taky,

technický pokrok nezastaví nikdo.....

Ano, Vaněčku, "to je opravdu trapné a zoufalé", srovnávat něco s něčím co jste si sám vymyslel a ve skutečnosti to vůbec neexistuje.

"Fakta hovoří, čísla jsou jasná", že jste si opět vymýšlel, a váš vlastní zdroj ukazuje úplně něco jiného než vy tvrdíte, stačí se na tu str. 8 podívat, jaké jsou náklady na "utility scale" fotovoltaiku plus baterie v Kalifornii, a dokonce i ve srovnání s prototypem jaderné elektrárny nové generace to vychází dráž, a to se bavíme o Kalifornii, která má podmínky nesrovnatelně lepší než ČR. "To vidí 99% lidí..."

Já srovnávám jablka s jablky, utility scale fotovoltaiku plus baterie a jaderné elektrárny (ty jsou jen velké, malé se tprve připravují).

to je na p.2 (=stránka 2) a p. 9 (=stránka 9) jejich studie, verse 16.

A tam je to jasně napsáno

24-96 USD/MWh pro velkou fotovoltaiku s bateriemi

ku

141-221 USD/MWh pro "nuclear"

Je to přece naprosto jasné a každý US investor vidí, co je pro něj a USA lepší.

Jádro je doopravdy moc drahé i pro bohatou Ameriku.

Já srovnávám akorát "jablka s jablky", to znamená velkou fotovoltaiku s bateriemi ku jaderným elektrárnám (malé zatím neexistují).

A ve studii Lazards, verse 16 je to napsáno jasně, na straně 2 (p.2)

cena 24-96 USD/MWh pro fotovoltaiku s bateriemi

ku

141-221 USD/MWh pro jadernou elektrárnu

To je jasná informace pro americké investory i USA.

ad Milan Vaněček 15. duben 2024, 13:09

Citát p. Vaněčka: "Srovnávat fotovoltaiku na střechách můžete pouze s "jadernou minielektrárnou" ve sklepě, to je opravdu trapné a zoufalé porovnávat ji s GW výrobou velké JE."

Jak vůbec můžete srovnávat a uvažovat o nějakém doplňování střešních FVE s nějakými paroplynovými elektrárnami a větrnými parky s výkony většími, než bloky JE?

Střešní FVE prosím pane Vaněčku příště srovnávat jen s domácími bioplynovými generátory vyrobenými z plastových barelů, domácími kogeneračními jednotkami a domácími VE s výkonem 100W z Aliexpresu.

PVE Dlouhé Stráně nebyla postavena kvůli jaderným elektrárnám, nestává se totiž, že by elektřinu z jaderných elektráren nebylo kde uplatnit, to se týká především uhelných elektráren, takže ani tento pokus vymýšlet jaderným elektrárnám neexistující externality nevyšel.

Extra náklady na distribuci s jadernou elektrárnou rovněž vůbec nesouvisí, protože ta se nepřipojuje do distribuční soustavy.

Tady máte odkaz, že PVE byla zamýšlená hlavně kvůli tomu, aby akumulovala v noci vysoký baseload z JE. https://oenergetice.cz/elektrina/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2

Taky sice neznám úplně přesnou definici LCOLC, ale podle toho, co píšou se domnívám, že náklady na distribuci se do toho nepočítají. Píšou tam:

"doplňkové technologie, jako jsou bateriová úložiště nebo plynové elektrárny a v budoucnu i elektrárny na vodík."

Ostatně sítě je spíše potřeba masivně posílit kvůli OZE.

Co se týká JE, tam je to s přizpůsobování výkonu složitější. Co se týká regulace v průběhu roku, tam je to OK. V zimě mají z fyzikálních důvodů vyšší výkon a výrobu a dále v létě se provádí údržba a výměna paliva. Samozřejmě se ale nepočítá s tím, že budou dorovnávat výrobu FVE. Ač se to panu Vaněčkovi nebude líbit, to jsou náklady (LCOLC) FVE.

Co se týká regulace denní, z principu a zvláště ty novější reaktory umí ve špičkách výkon zvýšit a na noc svůj výkon patřičně snížit. Potom mají sice nižší zisk a dražší elektřinu, ale nepřipočítává se LCOLC. Nebo jedou v průběhu dne pořád stejně a pak na špičky použijí elektřinu akumulovanou (třeba v PVE) a na naakumulování dodávají v noci při nižší poptávce. Pak se připočítá patřičná částka LCOLC.

Ovšem LCOLC JE oproti LCOLC FVE i při ideálních podmínkách pro FVE podstatně nižší. Potřebují akumulovat jak kratší dobu, tak méně energie v přepočtu na jednotku. A v průběhu roku dál od ideálních podmínek se pro FVE bude LCOLC FVE dále zvyšovat. Jednak při zatažené obloze a pak hlavně při zkracování solárního dne. V zimě pak nebude stačit ani akumulace krátkodobá (která stačí pro JE), ale hlavně daleko nákladnější akumulace dlouhodobá přes vodík. Ostatně ta může být potřebná i při dlouhodobě špatném počasí i na jaře a na podzim.

Nemůžete srovnávat JE a jen FVE,

FVE jsou součástí obnovitelných zdrojů energie, které se navzájem doplňují, musíte brát všechny dohromady, přirozeně podle místních podmínek pro ně. OZE to je koncert který vytváří mnoho nástrojů, pracujících v souladu.

Jakékoliv srovnávání JE - FVE nebo JE - VtE je jen argumentační slaměný panák

Žádný slaměný panák.

Je to odpověď na Váš příspěvek, kde jste zavlekl téma JE a jejich externalit do diskuse o externalitách OZE.

Regulační schopnost VE je je u nás poměrně malá (k potřebám) a už nyní využita na maximum, nemůžete s ní počítat pro další OZE.

Další OZE jako biomasa a bioplyn jsou z hlediska výroby elektřiny ještě více marginální a nemají regulační funkci, vyrábějí pořád stejně, bez ohledu na potřebu.

Dominantní OZE jsou u nás právě FVE.

Ale ve studii máte i kombinaci FVE + VtE a ani tam to není dobré. Navíc je to studie pro Německo, kde poměr FVE ku VtE je daleko výhodnější (pro LCOLC), takže pro náš mix budou hodnoty LCOLC někde mezi, ale blízké čisté FV.

OZE je koncert mnoha nástrojů hrajících v souladu? To je asi ironie, protože právě kvůli tomu, že nehrají v souladu vznikají náklady, které vedou k vysoké ceně elektřiny pro koncového zákazníka. O tom je i článek.

Bobe, mýlíte se, není pravda Vaše tvrzení, že "Naopak LCOLC musíte připočíst k LCOE ceně FV elektřiny"

Porovnávám to dobře, a samozřejmě k ceně jádra již nic nepřipočítávám.

Najdete to v síti LinkedIn, pod Anders Osterlund

Ne, Vy nepřipočítáváte, Vy rovnou u jádra násobíte dvakrát...

No coment

Snad ostatní čtenáři lépe pochopí, co je v článku napsáno.

Bobe, nebo si to můžete přečíst ve Frankfurter Allgemeine z 10.4. 2024

Ono je problem to, ze pan Vanecek ani netusi o com pise ;)

teď už tuší a ví, přečtěte si to niže

Kde je ta původní studie? Pokud zadám do Google LCOLC ta na mě vyběhnou "Hodiny posledního soudu"???

Dalo to pořádný kus hledání, ale asi jsem to našel: www . utn . de / files/2024/04/Grimm-Policy-Brief-CD-EN.pdf

Jsem trochu skepticky k takovym vypoctum (bez ohled na to pro koho je vysledek vyhodny). V budoucnu se muze stat spousta veci, ktere s tim muzou zamavat tak, ze ty kalkulace nebudou sedet ani radove.

Míra mého skepticismu vždy roste, když je článek bez odkazu na původní zdroj a když si někdo začne vymýšlet nějaká nová, předtím neviděná, kritéria a pojmy.

Jak mám zjistit, jestli ta studie za něco stojí, nebo je to odpad? Jak si mám ověřit, že nedošlo k záměrné či nezáměrné dezinterpretaci původní studie?

Níže máte odkaz přímo na stránky univerzity v Norimberku, dvě minuty hledání na googlu a můžete začít rozkrývat ty "záměrné či nezáměrné dezinterpretace". Těším se na výsledky, hlavně na info o aktuální míře vašeho skepticismu.

utn. de/files/2024/04/Grimm-Policy-Brief-CD-FINAL. pdf

Jsem si to mezitím našel sám, což ovšem nemění nic na to, že by mělo být slušností mít odkaz na původní zdroj v článku.

A nyní nás můžete obohatit o váš názor "jestli ta studie za něco stojí, nebo je to odpad? Jak si mám ověřit, že nedošlo k záměrné či nezáměrné dezinterpretaci původní studie?"

Sepsáno, máte radost?

Ta studie (díky za přesný odkaz na 18ti stránkový pramen, pane Veselý) má podobnou hodnotu jako některé české studie studie, i když jsou určeny pro různé publikum:

ukázat, že vše MůŽE být velmi drahé.

V případě německé studie, když zvolíte předpoklad, jako autorka, pro 2040, že povolenka bude stát šílených 225 ERU/t, akumulace JEN na baterie, BEZ mezistátního obchodu s elektřinou (když uvážíme, že okolo Německa jsou země se zcela jinou skladbou výroby elektřiny, Alpské země a Skandinávie-vodní a přečerpávací elektrárny, Francie-jádro), která DOPLŇUJE to co právě Němcům chybí)

tak SAMOZŘEJMĚ musíte dostat vysokou cenu,

musíte, každá pitomost těchto předpokladů se musí projevit

Beru tu studii jen jako německé varování vůči šílenství některých německých zelených a ne jako rozumný scénář.

Takový scénář by žádný z Fraunhoferových vědeckých ústavů doporučit nemohl.

Tečka.

Omlouvám se Bobovi, teď když jsem si přečetl pramen a ne to novinářské povídání, tak vidím, že měl pravdu

a že ta studie má zrovna takovou cenu jako ty její (nebezpečné a varovné a nesmyslné) předpoklady.

Takže poradní výbor německé vlády vlastně varuje "vůči šílenství některých německých zelených", kteří v té vládě sedí. Made my day. :-D

Tak samozřejmě pane Veselý, když nečo nakousnu, tak je správné to dokončit.

Nicméně Emilovo připomenutí vašich prognóz cen emisních povolenek tak nějak dokládá vaši věrohodnost.

Kouknul jsem se na to. První dojem je, že studie netvrdí, že ceny porostou, ale že nebudou tak rychle klesat.

To je první poznatek. Druhý poznatek je, že ono tajemné LCOLC znamená "Levelized Cost of Load Coverage", jinými slovy, je to rozšíření LCOE o externality, Na jednu stranu se to dá chápat jako vlastně kombinovaný zrdoj s celkovým LCOE (např. FVE + Bateriové úložiště + paroplynový zdroj + vodík), na stranu druhou, jako spravedlivě rozpočítaná částka od virtuální kombinované elektrárny. Nic proti tomu nenamítám, dává to smysl a účelem studie i bylo zahájit seriózní debatu o výši ceny za OZE.

Tak jsem se na ten původní text díval. Studie, jako taková, je pěkná a překvapivě dobrá ve srovnání s tím odpadem, který se tady občas objeví. I, co se týče předpokladů výpočtu, byli autoři transparentní. Je ovšem třeba zdůraznit, že je tam několik jejich předpokladů je dost nerealistických, což způsobuje, že samotná čísla nelze brát moc vážně:

- Ignoruje se existence elektráren na biomasu, bioplyn a vodu, i když je to aktuálně nějaký 15% německé výroby, jsou to pružné zdroje vyrábět podle potřeby a určitě vyjdou levněji než vodík nebo zemní plyn s emisní povolenkou s předpokládanou cenou 225 EUR/tCO2.

- Ignoruje se efekt přesunu části spotřeby do časů s nízkou cenou elektřiny, když bude foukat a/nebo svítit Slunce. Při předpokládaném cenovém rozdílu mezi obdobími, kdy to bude nebo nebude, to budou tato opatření velmi lukrativní.

- Předpokládá se, že nadvýroba větrné a solární elektřiny se nevyužije a fakticky zahodí. Já si naopak myslím, že lidi budou hodně kreativní v hledání využití pro energii za velmi nízkou cenu.

- Předpokládá se, že vodík bude z domácí produkce. Mezitím německá vláda a německé podniky objíždějí svět a hledají místa, kde by ten vodík mohl být vyráběn podstatně levněji a importován do Německa.

- Předpokládá fixní a hodně vysokou cenu emisní povolenky. To je ovšem jen politické rozhodnutí a to se může změnit ze dne na den.

Z těchto důvodů si myslím, že ta studie je především horní odhad možných cen německé silové elektřiny okolo roku 2040 a v reálu to spíše bude o kus míň. A při předpokládaných investičních nákladech FV elektráren 332 EUR/kW mi běhá mráz po zádech, uměl by z toho někdo spočítat jestli v tom případě nebudou FV panely levnější než běžná střešní krytina?

- Loni dosáhla minimální zaručená výkupní cena v německých aukcích na výrobu elektřiny z biomasy a bioplynu 189,2 €/MWh, takže nijak výrazně levnější než u zemního plynu s emisní povolenkou za 225 € nejsou a pružné zdroje to také nejsou, protože zároveň často slouží i k výrobě tepla a navíc je zmiňovaná provozní podpora k flexibilitě nijak nemotivuje.

- Neignoruje se "efekt přesunu části spotřeby do časů s nízkou cenou elektřiny", uvádí se tam, že " Flexibilita poptávky však s sebou nese i náklady, protože by se musely instalovat sklady pro meziprodukty v průmyslové výrobě a v důsledku delších prostojů a flexibilních provozních dob systémů vznikají vyšší výrobní náklady. Flexibilizace poptávky bude tedy pravděpodobně

probíhat pouze v omezené míře a nebude schopna plně přizpůsobit křivku zatížení generačním vzorcům (viz např. Ambrosius et al. (2018))."

- Myslet si můžete leccos, ale že si vy něco myslíte je celkem irelevantní, když jde jen o váš ničím nepodložený dojem.

- Náklady na přepravu vodíku přes celý svět jsou extrémně vysoké, takže není žádný důvod předpokládat, že by byl importovaný vodík s přepravou nějak zásadně levnější.

- Připomínám, že vám připadala "hodně vysoká" i povolenka za 40 €, cituji: "Nesouhlasím s Michalem Šnobrem v jeho odhadu, že Němci budou chtít vyšroubovat cenu emisních povolenek k 35-45 EUR/t CO2 a už vůbec ne s 40-50 EUR/t CO2 pana Wagnera. Jsou to čiré spekulace." Tvrdil jste "V reálu očekávám, že cena emisních povolenek bude dlouhodobě konvergovat do cenového intervalu, který si jako cíl stanovila EU, tj. 20-30 EUR/t CO2." Takže tyto vaše úvahy rovněž nemají žádnou váhu.

Naopak jste úplně pominul značně konzervativní předpoklady v té studii, jako např.

- Sami autoři přiznávají, že hodnoty úrokových sazeb jsou nastaveny příliš nízko.

- Popočítají LCOLC bez zohlednění dalších systémových nákladů, rovněž zmíněno.

- Podhodnocují LCOE minimálně u větrných elektráren, výsledky aukcí z posledních let ukazují výrazný nárůst cen oproti roku 2021, ze kterého vychází jejich data o LCOE.

- Nejsou zohledněny marže na trhu s elektřinou, síťové a koncesionářské poplatky a daně

Nic tedy nenasvědčuje tomu, že "studie je především horní odhad možných cen německé silové elektřiny okolo roku 2040 a v reálu to spíše bude o kus míň", naopak se klidně může stát, že jsou ty náklady ještě podstřelené. Se započtením nákladů na služby sítě je to prakticky jistota.

- Aukce v Německu už několik let nereprezentují reálné ceny. Důvod je jednoduchý, kvalitní projekty prodávají jejich investoři přímo klientům skrze korporátní PPA a vyhnou se tak všemu tomu papírování a zdržování při jednání se státem.

- To, že výrobci elektřiny z bioplynu vyrábějí určitým způsobem, vůbec neimplikuje to, že to u nich jinak nejde. Naopak, němečtí provozovatelé bioplynek deklarovali, že jsou schopni poskytnout 12 GW pružného výkonu, pokud o to bude zájem. Je to jen otázka toho, že se přikoupí nějaké další plynové motory a plynojemy, žádná velká věda.

- Jaké náklady s sebou nese flexibilita? To, že se něco jen tak odpinkne je jen známka lenosti se tím zabývat. Nikdo taky po nich nechce plnou flexibilitu a přizpůsobení se výrobním křivkám FVE a VtE, ale každá troška pomůže. A spousta opatření je fakt levná. Existuje spousta opatření v oblasti řízení, kde je ekonomická návratnost flexibility v oblasti spotřeby hodně pod jeden rok, je to jen otázka lepšího řízení už existujících technologických celků.

- Vaše předpoklady o ceně vodíku a jeho importu jsou rovněž irelevantní.

Na závěr: Vidím, že jste si na mě "pořídil složku". A krásně vytrháváte věci z kontextu. ten text je z roku 2018. Za tu dobu se změnilo hodně věcí, včetně vlády v Německu a jedné takové menší války na Ukrajině. A to se promítá i do politiky okolo cen emisních povolenek, která se rozhoduje na poli EU, ne v Německu. Přání (bývalé) německé vlády a současná politika EU nemusí být ve schodě.

- Ale reprezentují a zrovna u té biomasy bych moc chtěl vidět nějaký konkrétní PPA kontrakt s nějakou konkrétní cenou, který podle vás ty reálné ceny reprezentuje lépe. Je to totiž nesmysl a vy tu opět jen vyprávíte pohádky.

- Nikdo taky netvrdí že to nejde ale že se to prakticky vůbec neděje, právě proto, že jde obvykle o kogenerační výrobu elektřiny a tepla, takže se výroba řídí především potřebami dodávek tepla a to dost omezuje schopnost nějaké flexibility. Navíc je výroba elektřiny z biomasy extrémně drahá i v kogeneračním režimu a v režimu baseloadu, kdyby se měla začít chovat jako nějaká špičková elektrárna, byla by elektřina z ní logicky ještě mnohem dražší.

- To se ptáte vážně, jaké náklady s sebou nese flexibilita? Vaše "každá troška pomůže" docela dobře odpovídá předpokladu ve studii "Flexibilizace poptávky bude tedy pravděpodobně probíhat pouze v omezené míře".

- To nejsou "moje předpoklady", to jsou celkem snadno dohledatelná čísla, na rozdíl od vašich dojmů.

Na závěr: Nepořídil jsem si na vás složku, ale některé vaše věštby jsou prostě nezapomenutelné, tato je jedna z nich. Nic z kontextu nevytrhávám a cena povolenky tuto vaši věštbu zbořila už před před změnou německé vlády i před válkou.

Pane Veselý, uhodil jste hřebík na hlavičku.

Jsou zde jistoty, viz studie, že

1)cena fotovoltaiky půjde ještě dolů, na polovic

2) fotovoltaika jako střešní krytina (to je to co chce dělat a dělá Musk, zatím to dělá, podobně jako elektromobily, pro bohatší část USA) bude neporazitelná cenová výhoda každého nového či kompletně renovovaného rodinného domu, ti byrokraté nemusí nic takového uzákoňovat

3) něco jiného je přepovídat vývoj energetiky do 2030, to se nechá i finančně spočítat, tady záleží jen na ceně CO2 povolenek, buď zvítězí šílenství a vše bude drahé, nebo povolenky klesnou na 10-30 EUR/t a nastane rozumný pozvolný technický pokrok=rozvoj FVE a VtE

4) Výhled je nejasný, dokavad se nezastaví šílenství že musíme soutěžit kdo bude tak zvaně bezemisní CO NEJDŘÍVE (to je soutěž o největšího pitomce na světě, toho se Čína či USA či Indie=3 největší CO2 emitenti nezůčastňují)

Takže v 2030 uvidíme, co ve světové energetice dokáže cca 5 TW instalovaného výkonu FVE, terawatty VtE, terawatthodiny bateriové akumulace, levné čínské elektromobily, ...

a zda už konečně se ukončí klimatická hysterie, války o ropu či plyn či jiné suroviny (obrovská deviza FVE je jejich úplná recyklace, stále dokola, se stále delší periodou, dříve 20 let, v sočasnosti cca 35 let, v budoucnu přes 50 let, ...)

5) a ostatní jsou jen spekulace, modely mužete postavit tak že energetický přechod bude stát málo a bude cenově výhodný nebo hodně a bude velmi rychlý a drahý, nebo něco mezi tím.

Je to podobné jako u současných klimatických modelů, kde můžete modelovat vzestup teplot do 50 let jako +2 C (to je pro Evropu příjemné) nebo +5 C to by už byl velký světový problém.

Nebo se může ukázat, že všechny modely zatím podceňují vliv negativních (= klima stabilizujících) zpětných vazeb, třeba přes změny oblačnosti či jiné mechanizmy.

Rok 2030 bude klíčový, myslím, že ti co vsadí na jádro, tak jim zůstanou jen oči pro pláč... Na jádro mohou sázet jen státy co chtějí mít jaderné zbraně.

Klidně strkejte hlavu do písku a těšte se na záporné zpětné vazby, ale v současné době se řeší opačný problém, zdá se, že oteplování zrychluje ještě více, a někde působí naopak další neznámá pozitivní zpětná vazba.

www.irozhlas.cz veda-technologie/priroda/klima-oteplovani-klimatolog-radim-tolasz-pocasi-rozhovor_2404130020_jud

Krom toho, Evropa se už dávno o dva stupně oteplila, "Od roku 1960 – tedy za dobu života současných seniorů – stoupla průměrná teplota v Česku o 2,2 °C. "

Kontinenty se oteplují rychleji než oceány.

Klidně strkejte hlavu do písku a těšte se na záporné zpětné vazby, ale v současné době se řeší opačný problém, zdá se, že oteplování zrychluje ještě více, a někde působí naopak další neznámá pozitivní zpětná vazba.

Viz: Irozhlas "Oteplování způsobuje další oteplování. Nevíme jen, nakolik se zrychluje už teď, říká klimatolog Tolasz"

Krom toho, Evropa se už dávno o dva stupně oteplila, "Od roku 1960 – tedy za dobu života současných seniorů – stoupla průměrná teplota v Česku o 2,2 °C. "

Kontinenty se oteplují rychleji než oceány.

Petře, člověk žil na Zemi, i když tu bylo tepleji i když tu bylo chladněji (ale za chladu to bylo opravdu těžké, to už bychom asi obilí a rýži pro 8 miliard nevypěstovali).

Člověk se umí buď přizpůsobit změnám teploty, nebo zeměkouli trochu ochladit (aerosoly pomáhají vytvářet mraky odrážející sluneční záření zpět do vesmíru, silná negativní vazba, podívejte se na reporty IPCC, tam o tom píší a na tu obrovskou nejistotu v určení této zpětné vazby). Oteplit Zeměkouli, až se bude ochlazovat, to nedokážeme (dokážeme jen ubírat z toho co nám Slunce posílá, tu oteplující "deku" ze skleníkových plynů co nás ohřívá, abychom nezmrzli, už moc zvýšit nedokážeme, tolik fosilu ke spálení na Zemi není).

Já dělám fotovoltaiku už přes 40 let, tenkrát se ještě nemluvilo o globálním oteplování, tenkrát spíš šlo o to, že země s fosilními palivy (především ropa) mohly vydírat ty ostatní, viz Blízký východ.

A druhý důvod byly ty škodlivé externality toho spalování fosilu (CO2 se tehdá bralo jako dobrý plyn, emise síry, rakovinotvorných látek, ... byly ty škodliviny)

A my, tehdejší mladá a střední generace, co zažila povinnou vojenskou službu, jsme byly obecně proti vojně a válčení. V USA to bylo zvlášť silné koncem šedesátých let, studoval jsem tam.

Doba se změnila, v celém světě je to teď jinak, jen ty války (boj o moc, prachy a zdroje) zůstaly.

V klimatologii, aby to byla opravdu tvrdá věda, je nutno vědecky zkoumat celé klima, ne jen v současnosti upřednostňované (strach dobře prodává) kladné zpětné vazby které nám klima posunují od dlouhodobé (vzhledem k věku lidstva) rovnováhy ale i záporné zpětné vazby, které nám klima stabilizují už od poslední doby ledové.

Tož tak, je třeba podporovat vědu a nové technologie, nepropadat hysterii.

Pane Vaněčku mýlíte se v tom, že 3 největší zněčišťovatelé na světě se dekarbonizace nezúčastňují. Oni se zůčastňují.

Čína má emisní povolenky a rozsáhlý národní dekarbonizační plán (2060).

USA má svůj dekarbonizační plán (2050) a používá jiné ekonomické nástroje, zpravidla formou dotací. Ano pane, dotací. V USA se dotuje kdeco.

Indie zavedla emisní povolenky v roce 2023. Jsou nejen na CO2, CH4 ale i na NOX, freony a tuším, že i VOC, tj. v podstatě všechny kritické skleníkové plyny. Má dekarbonizační plán a to dost podrobný. Začíná výstavbou vysokonapěťových vedení (často chybí), budováním solárních parků a věttrných farem, budováním bateriových úložišť a dostatečných kapacit elektrolyzérů na výrobu zeleného vodíku. Čína to má podobně, ale sleduji hodně Indii, proto to píšu až tady.

Pokud chcete vědět, kdo nic nedělá, tak vám to prozradím. Z deseti největších znečišťovatelů je Rusko a pak Írán.

Milan Vaněček 14. duben 2024, 10:03

".. Takže v 2030 uvidíme, co ve světové energetice dokáže cca 5 TW instalovaného výkonu FVE, terawatty VtE, terawatthodiny bateriové akumulace , levné čínské elektromobily, ...

to uz nie je ani prehnany optimizmus ..

teda ak niekto nezacne do energetickeho mixu zapocitavat aj kapacitu akumulatorov aut, mobilov, notebookov,....

S některými Vašimi připomínkami se v tom článku vypořádávají, respektive tam píšou o tom, že kvůli zjednodušení a malému celkovému vlivu je zanedbávají.

Naopak tam výslovně píšou, že jsou ještě i další náklady, které ani LCOLC nezahrnují. Například náklady na posílení sítí a to ne jen elektrické, ale také plynové. Připomínám to také proto, že píšete o dovozu vodíku. Ten dovoz také bude něco stát. Nehledě na to, že dovážet se plánuje z nestabilních zemí. Aby se náhodou neopakoval "Ruský scénář", kdy nás bude některá země (region) vydírat.

Vzhledem k tomu, že ani v LCOLC nejsou všechny náklady, jde spíše o dolní odhad dalších nákladů na OZE.

Ale tohle Vám píšeme dávno, jen nyní je to spočteno a potvrzeno vědeckou studií. A pan Vaněček opět bude vykřikovat, jak jdou panely a akumulátory s cenou dolů a cena OZE a vůbec veškeré elektřiny bude stále radikálně klesat až se dostaneme do zeleného FV nebe.

Hysterie ničemu nepomůže, to je pravda, krk zastrčený v písku je asi přirozená lidská obrana. Klimatologie je vyzrálá věda, teď se bohužel řeší, proč se otepluje rychleji, než standardní modely předpovídají.

To, že přišlo u nás jaro velmi brzy, to je počasí, to není klima. Možná, že někde jinde ve světě přijde jaro naopak později. Klima- to jsou změny globální, v čase desítek let. Místní počasí není globální klima.

Lokální počasí umíme předpovědět tak maximálně na týden dopředu, na rok či dva dopředu určitě ne.

Klimatologie musí řešit velmi,velmi komplikovaný systém, zatím rozumí dobře jen triviálním věcem, jako je vliv růstu CO2 (homogenně rozprostřeného okolo Země), dobře modelovat dynamiku velmi rozdílných různých mrakú nad zemským povrchem - to je zatím neřešitelné, ale to je jedna z několika nejdůležitějších věcí.

Kde jsem mluvil o letošním jaru? Problém je s průměrnou globální teplotou.

Zaměňování meteorologie a klimatologie je klasický omyl. I přesto, že nevím, jaké bude za týden počasí, tak vím, že v létě bude tepleji než v zimě.

Loňský rok byl globálně teplejší o 0.2 stupně, než by odpovídalo klimatickému mainstreamu. Je otázkou proč. Jestli nemají pravdu ty ještě pesimističtější modely.

Jistá šance je, že protože lodě začaly používat naftu s nižším obsahem síry, že se jedná pouze o jednorázový vliv.

Článek o aktuální situaci s OZE v Polsku:

seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-polsko-zapasilo-s-nadbytkem-elektriny-slunce-a-vitr-pretizily-sit-

Zvláště konec:

"V neděli obnovitelné zdroje pokryly více než polovinu poptávky. Navzdory přebytku nabídky musí některé uhelné elektrárny zůstat v provozu, aby mohly dodávat elektřinu během noci. Výrobcům obnovitelných zdrojů je povolena určitá kompenzace ze strany rozvodné sítě za nucenou pauzu ve výrobě."

Připomnělo mi to, že ani ve zdrojovém odkazu na výpočet LCOLC jsem neviděl, že by započetli také náhradu za elektřinu nedodanou z OZE při nuceném odpojení a nutný souběh fosilních zdrojů, aby mohly rychle naběhnout se západem slunce. Tzv. kachní křivka.

To by pak byly další náklady, které je navíc potřeba OZE připočíst nad rámec LCOLC.

Problém odpojování a snižování výkonu čistých zdrojů začíná rychle narůstat. Stále častěji dochází k omezování výroby nejen ze Slunce a větru, ale i jaderných elektráren. Ve Francii byl výkon jaderných elektráren o víkendu opět snížen až o 50%, u nás pak i přes pokračující odstávku jednoho bloku v Temelíně byl kvůli velké výrobě ze Slunce omezen výkon JE v sobotu a v neděli o 200 MW, kvůli velké výrobě z větru byla omezována výroba z jaderných elektráren ve Švédsku. Tento problém vyřeší až instalace elektrolyzérů na výrobu vodíku, pak mohou vyrábět jaderné, FVE a VTE bez omezení i o víkendech.

Jak budete elektrolyzéry dimenzovat? Jaká bude jejich ekonomika, pokud by byly provozovány pouze na přebytcích el. energie?

Obávám se, že ani výroba vodíku tento problém nevyřeší. Jednak to bude velmi drahé i při kontinuální výrobě (LCOLC FVE), ale hlavně, aby se to vůbec dalo myslitelně ekonomicky provozovat, potřebuje tato výroba stálou dodávku elektřiny, nejlépe 365*24 hodin ročně. Takže odeberou nějakou stabilní část výroby (nejvhodnější je pro to JE), ale nebudou regulovat.

Respektive se dá uvažovat o odstavení výroby v nějakých nejhorších, krizových hodinách, ale musí to být v průběhu roku jen minimum hodin.

Rozhodně se nedá počítat s tím, že výroba vodíku pro akumulaci pojede jen třeba 4-5 hodin denně kolem poledne a to ještě jen ve slunečné letní (s přesahem do jara a podzimu) dny, tak aby mohly sloužit jako záloha pro FVE pro zimu, nebo delší dobu špatného počasí v ostatní části roku.

V Polsku se nyní úžasně rychle rozvíjí FVE a VtE, teď už jsou investičně levné (ne jako to bylo kdysi) a samozřejmě Polsko se starou uhelmou lobby na to není připraveno.

Ale tady (a též třeba v Nizozemí) názorně vidíte tu rychlost s jakou se levné FVE a VtE mohou rozvíjet.

Technický pokrok už nikdo nezastaví.

Já srovnávám akorát "jablka s jablky", to znamená velkou fotovoltaiku s bateriemi ku jaderným elektrárnám (malé zatím neexistují).

A ve studii Lazards, verse 16 je to napsáno jasně, na straně 2 (p.2)

cena 24-96 USD/MWh pro fotovoltaiku s bateriemi

ku

141-221 USD/MWh pro jadernou elektrárnu

To je jasná informace pro americké investory i USA.